http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/zpravy-zd/do-rek-miri-z-cisticek-i-antidepresiva-ryby-jsou-po-nich-mene-ostrazite-zjistili-cesti-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Do řek míří z čističek i antidepresiva, ryby jsou po nich méně ostražité, zjistili čeští vědci

1.12.2017 09:52 | VODŇANY (ČTK/Ekolist)
Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí. Ilustrační snímek.
Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí. Ilustrační snímek.
Pstruhy v tocích, kam vyvěrají čističky odpadních vod, ovlivňují psychoaktivní látky jako antidepresiva, jejichž zbytky se do vody tímto způsobem dostávají. Ryby se méně bojí, což může vést k tomu, že se včas neukryjí před predátory. Ukázal to výzkum fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Zástupci vodňanské fakulty rybářství a ochrany vod nyní výsledky zveřejnili v tiskové zprávě.
 

Vědci zkoumali populaci pstruha obecného v potoku na Prachaticku. V organismech pstruhů žijících v blízkosti vyústění čističek se podle jihočeských vědců nachází až 11 psychoaktivních látek, mezi něž patří například právě antidepresiva. "Vodní organismy, které žijí v tocích, do nichž ústí čističky, jsou psychoaktivním látkám vystaveny celý život a koncentrace těchto látek v jejich těle může ovlivňovat jejich metabolismus i chování," uvedla Kateřina Grabicová z Laboratoře environmentální chemie a biochemie fakulty rybářství a ochrany.

Výzkum chtěl zjistit, zda látky z čističek nějak působí na ryby. "Domníváme se, že ovlivnění chování může v kombinaci s dalšími vlivy způsobovat velmi významné změny v populacích volně žijících ryb i obecně ve vodních ekosystémech. Ryby mohou například projevovat menší bázlivost a neukrýt se včas před predátorem," uvedla Grabicová. Nejvyšší koncentrace psychoaktivních látek se objevila v játrech a ledvinách pstruha.

K obdobným závěrům dospěli i zahraniční vědci ve studii, jejíž závěry letos publikoval odborný časopis Environmental Science & Technology. Také v řece Niagara se podle nich vyskytují zbytky léků používaných při léčbě deprese. Podle vědců to může ohrozit život tamních ryb, protože to ovlivní jejich pudy k přežití i rozmnožovací schopnosti. Autoři této studie míní, že ryby doplácejí na rostoucí používání antidepresiv v USA. Zbytky po těchto lécích byly nalezeny v tělech ryb žijících ve Velkých jezerech na kanadsko-americké hranici.

Podobný výzkum provedli před několika lety výzkumníci ve Švédsku. Švédští vědci vystavili několik okounů říčních takovým dávkám léku proti úzkostem Oxazepam, které byly zjištěny ve švédských řekách. Chování okounů se proměnilo: více opouštěli svůj úkryt, byli méně ostražití a také změnili způsob, jak jedli svou potravu. Podle vědců může mít změna chování okounů další dopady na životní prostředí.

Na přírodu mají vliv i další léky, konkrétně hormonální antikoncepce. Ty například přispívají k poklesu početnosti populací obojživelníků v Evropě. Němečtí biologové z FVB (Forschungsverbund Berlin e. V.) provedli podrobný rozbor látek v odpadních vodách. A potvrdili, že kvůli farmaceutickým látkám se z žabáků nenápadně stávají žáby.

O vlivu hormonální antikoncepce na přírodu psal na Ekolistu i biolog Jaroslav Petr.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Milan Milan

1.12.2017 13:13
Vcelku logické, nerozložitelné a v čističkách neodbouratelné chemické zbytky nejen léků, ale i z potravin musí někde končit. Takže pokud je to tak, vzniká potravní řetězec na jehož konci je i člověk?? Navíc se jeví jako pravděpodobné i přítomnost dalších zbytků léků např. na tlak, cukr, chlosterol, nebo i chemoterapik, barviv, konzervantů apod. a na jeho konci je opět člověk. Tato sekundární chemizace prostředí vzniklá zřejmě po úporné snaze WHO mít všechny lidi s určitými tělesnými a fyzickými parametry!!!! a následném masivním předepisování preparátů a je velmi varovná, zřejmě bude mít za následek i současný poměrně prudký rozvoj onkologií a dalších tzv. civilizačních nemocí, i když se to populisticky hází např. na kouření......
Odpovědět
reklama



Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist