Candátů v lipenské přehradě ubývá. Vědci pro ně instalovali šest desítek umělých hnízd
"Budeme sledovat, kteří samci svou snůšku úspěšně ’vysedí’, a které snůšky budou napadeny predátorem," řekl Jan Kubečka z hydrobiologického ústavu biologického centra. Candáti velmi pečlivě hlídají svá hnízda, a to i za cenu, že přestanou být v jiných chvílích tolik ostražití. Stávají se tak mnohem zranitelnější a pro sumce snadnější kořistí. Pokud samec candáta zahyne, celé hnízdo pak zlikvidují jiné druhy ryb.
Umělá hnízda připomínají rohožku. Vědci a rybáři je umístili na vybraná místa do hloubky v rozmezí 1,5 až tři metry pod hladinu. Následně budou sledovat obsazenost hnízd a stav jiker.
Lipenská přehrada v minulosti patřila mezi oblíbené rybářské revíry právě kvůli lovu candátů. V posledních 20 letech minulého století pocházel každý pátý candát ulovený v Čechách a na Moravě z nádrže Lipno. Situace se změnila kolem roku 2005, kdy úlovky klesly zhruba na desetinu dřívějšího množství a populace candáta se dostala až na pokraj kolapsu.
"Rozebrat příčinné souvislosti pod hladinou našeho největšího jezera nebyl vůbec snadný úkol," uvedl Kubečka. V úvahu podle něj přicházely faktory jako klimatická změna, nedostatečné rozmnožování, parazité a nemoci, pokles produktivity nádrže, vliv rybožravých predátorů, konkurence ostatních dravých druhů ryb, přílišný tlak ze strany rybářů a tak dále.
Kromě predátorů komplikují podmínky pro růst populace candátů i další aspekty. Odborné analýzy například ukázaly, že na přelomu tisíciletí klesla koncentrace živin a produktivita nádrže, což vedlo k výraznému zpomalení růstu candáta. „Zatímco dříve dosahovali candáti stanovené lovné míry 50 centimetrů po čtvrtém roce života, ročníku narozenému v roce 2000 to trvalo devět let. Takto pomalu rostoucí populaci se nedařilo kompenzovat ztráty působené rekreačními rybáři a došlo ke kolapsu úlovků, kterému říkáme candátí krize," uvedl Kubečka
Vědci pro letošní rok také plánují, že se pokusí zpřesnit odhady počtů sumců v přehradě. Zaměří se také na to, co tvoří největší část potravy sumce v lipenské nádrži.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Karel Zvářal
12.4.2024 19:43smějící se bestie
12.4.2024 19:53 Reaguje na Karel ZvářalOn celý ten povolený systém - chyť a pusť, je tak trochu pochybný.
Karel Zvářal
12.4.2024 20:27 Reaguje na smějící se bestieDaniel Fiala
16.4.2024 10:53 Reaguje na smějící se bestieMichal Ukropec
13.4.2024 10:21 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
13.4.2024 10:52lze aplikovat u vzácných druhů ryb, kterých rapidně ubývá, ale vracet vodě přestárlé ryby, které pak umírají často při lovu nějak zraněné bez užitku
je stejná zhovadilost, jako chovat chráněné kopytnatce pro kafilérie.
Prostě to je plýtvání se zdroji přírody a pochybným důvodem je ušlechtilost lovce. Vody jsou pak plné pouze trofejních ryb a schází mladší generace a u dravců nakonec i jejich potrava. U nás po totálním hájení dravců za účelem
likvidace bílé ryby jako příčiny růstu rostlinstva a zákalu vody neuvidíte
drobotinu a už ani ty dravce mimo trofejních sumců, kteří vymlátí i vysazené
kapry. Kdysi byla voda plná okounů, cejnů, plotic, perlínů a ouklejí. Dnes
zůstali vysazení kapři, kapři nad 70 cm a plno trofejních sumců. U nás
jsem viděl prvého sumce jako kluk, když prvé sumce dovezli z Jižní Moravy
jako vzácnost. Dnes už leckde jiného dravce, než sumce nechytíte a chytat
na žížalu, tak i jejich nástupce, protože se zde zdárně vytírají. Co s tím?
Snad jen návrat zdravého rozumu zachrání naše vody, ale o tom už pochybuji.
Ono k tomu přispívá i lenost ryby zpracovat a tak rybu pustí a jdou si koupit filety z jiné ryby s tvrzením, že chrání zdejší faunu.
Slavomil Vinkler
14.4.2024 07:20 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
14.4.2024 09:15 Reaguje na Slavomil VinklerJe to výsledek konzumu, kdy plýtváme potravinami v jakékoliv
podobě, ať už jsou to potraviny v konečné fázi a nebo ještě
jako polotovary. Trofejní ryby končí někde hnijící ve vodě,
velcí kopytníci v kafilérii stejně, jako uhynulá zvířata z
chovů použitelná k výkrmu masožravců, nebo zpracovatelná
na granule ke zkrmení, či pouze jako hodnotné hnojivo.
To je to, co dělali odjakživa naši předci a proto Zemi
zatěžovali méně, než my zbytečným nevyužíváním přírodních
zdrojů, které získáváme navíc někde jinde. Tady je spasená
tráva zhodnocena na maso zubra, kterého spálíme a jinde
vypálíme prales, aby v něm rostla tráva pro krávu, jejíž
maso dovezeme přes půl zeměkoule. Není to ujeté plýtvání?