Odvrácená strana plenek
Jedním z argumentů výrobců jednorázových plenek bylo mimo jiné tvrzení, že jejich výrobek je ekologičtější než plena látková. Toto tvrzení vyvrátila studie společnosti Landbank Consultancy, kterou si nechala vypracovat organizace Women’s Environmental Network (WEN) z Velké Británie. Snahy o návrat ke klasickým látkovým plenám se postupem času rozšířily i mimo Británii. U nás se o to snaží jihočeská Rosa, která v nedávné době provedla průzkum mezi českými matkami, výsledkem výzkumu je informační leták o této problematice.
Plenkový odpad
Podle materiálů WEN je „ekologická stopa“ jednorázové plenky dvakrát větší než stopa plenky látkové. Jiné prameny uvádějí, že při výrobě papírových plen se spotřebuje až desetkrát víc surovin, třikrát víc energie a také se znečistí vzduch víc než při výrobě plenek bavlněných, i když počítáme se spotřebou energie na jejich praní a žehlení. Nic z toho se však pochopitelně nedá rovnou převzít pro české poměry, protože vlivy na prostředí jsou závislé na mnoha faktorech výroby a místních podmínkách, ale orientační hodnotu jistě mají.
 |
|
| Foto: Alena Dvořáková, Viktor Fischer/Afisphoto.com
|
Nevýhodou jednorázových plenek je, že obsahují umělé hmoty – propustná polypropylénová folie na „suchou“ vrstvu, nepropustná polyetylénová folie na ochranu oblečení, polyakryláty ke zvýšení absorbční schopnosti celulózy. Hmotnost umělých hmot v plence je sice zanedbatelná, přesto se jejich výroba na prostředí také podepíše. Nejvíce však plenky zatěžují prostředí horami odpadů. Dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, a to za dva roky, po které dítě plenky potřebuje, činí 4000 plenek, které v nasáklém stavu váží kolem 1 tuny. Takové množství odpadu vyprodukují za stejnou dobu 2 dospělí. V zahraničí jsou sice vyvíjeny speciální technologie na recyklaci použitých plenek, ale vzhledem k přítomnosti těžko rozložitelných umělých hmot je praktické zavedení recyklace papírových plen zatím spíše v oblasti zbožných přání.
Papírové pleny jako odpad tak putují buď do spaloven, kde shoří, často s produkcí jedovatých látek. Druhou možností je skládkování, což ovšem také přináší mnohá ekologická rizika. Jenom pro ilustraci, ve Velké Británii tvoří jednorázové plenky v průměru něco málo přes 4 % domácího odpadu. Problém odpadů z domácností, přestože tvoří zhruba jen 17 % veškerého odpadu končícího na skládkách, spočívá v tom, že jeho velká část podporuje vyhnívání skládek. Při tomto procesu vznikají plyny včetně metanu, který přispívá ke klimatickým změnám a také zvyšuje riziko exploze a následného požáru skládky. Při vyhnívání se uvolňují kyseliny, které rozpouštějí kovy a tyto látky pak zamořují skládku. Hrozí nebezpečí průsaku skládky a kontaminace spodních vod. Hnijící odpad také zatěžuje okolí zápachem. Proces vyhnívání zabere desetiletí a i staré skládky jsou stále zdrojem metanu. Jednorázové plenky k těmto problémům významně přispívají: okolo 25 % odpadu z plenek je papír a plast, zbytek je moč a stolice. I když téměř vše z papírové plenky nakonec zetlí, její plastové části se budou rozkládat ještě několik stovek let.
Látková plenka po mnohonásobném použití steří, lze ji pak používat jako hadr a nakonec může zcela neškodně dožít v kompostu na vaší zahrádce. Nesmíme zapomenout ani na dopravu – těch 4000 plen se musí z továrny nějak dostat k zákazníkům, 1 tuna odpadu zase na skládky či do spaloven. Látkové plenky nakoupíte jen jednou – 60 kusů většinou vystačí i na dvě a více dětí. Vlivy na prostředí můžeme hodně ovlivnit sami – budete-li optimálně plnit pračku, prát pouze na 60 °C v bezfosfátovém pracím prášku a sušit na volném vzduchu. Žehlení prádla není od 3 měsíce věku dítěte nezbytné – z hygienického hlediska dítě nestrádá a vy ušetříte elektřinu a čas. Z hlediska vlivů na životní prostředí látkové plenky vyhrávají na celé čáře.
A mám to levněji!
Obecně je velmi rozšířený názor, že jednorázové plenky jsou sice dražší při nákupu, ale ekonomické náklady se srovnají výdaji na praní a žehlení látkových plen. Vzali jsme tedy papír a tužku, vyplněné dotazníky od maminek a počítali. Výsledkem jsme byli sami překvapeni.
 |
|
| Ilustrační kresba: Hugo Charvát/EkoList
|
Při našich výpočtech jsme brali 2 roky jako dobu, po kterou je dítě přebalováno – dnes je to ale kvůli používání jednorázových plenek i víc, protože děti, které jsou stále v „suchu“, nemají motivaci hlídat své potřeby. Počítali jsme, že dítě spotřebuje průměrně denně 5-6 jednorázových plenek, za dva roky tedy přibližně 4000 plenek, což při průměrné ceně 6,2 Kč dělá téměř 25 000 Kč. Za plenky látkové, které stojí 20 Kč a kterých nám postačí 60, zaplatíme pouze 1200 Kč. Látkové plenky se musí prát a v prvních týdnech i žehlit. Z našich dotazníků vyplynulo, že plenky se perou většinou ve 2-3 várkách za týden, tedy maximálně 312 várek prádla za 2 roky; po 3 měsíci již většina rodičů nežehlí, předtím tato činnost zabere asi 1 hodinu denně. Spotřebu elektřiny na praní na 60 °C jsme počítali 1,3 kWh – za 312 várek spotřebujeme 406 kWh v ceně 3,4 Kč, tedy celkem 1380 Kč, na žehlení spotřebujete 0,3 kWh za den, za 3 měsíce tedy asi 30 kWh, tj. 100 Kč. Na praní ještě potřebujeme vodu – průměrná pračka spotřebuje 50 l, za 312 cyklů to je 15,6 m3 vody, jejíž průměrná cena v ČR je asi 40 Kč/m3, zaplatíme tedy 624 Kč. Nejdražší je prací prášek, na jednu várku ho spotřebujeme asi 100-150 g v ceně kolem 10 Kč (to jsou ceny kvalitnějších a tedy dražších prášků), náklady za prášek jsou za dva roky 1320 Kč. Celkové náklady na praní jsou kolem 5200 Kč, plus 1200 Kč za nákup plenek. Když to všechno sečteme a odečteme, zbývá přibližně 18 600 Kč ve prospěch látkových plenek. Vstupní údaje jsou zaokrouhlované, konkrétní zisky se budou lišit i podle ceny vody, druhu pracího prášku a toho, jakou pračku a žehličku máme. Při našich výpočtech jsme zanedbali poplatky za odpad.
A co zdraví?
Podle informací na serveru www.therealnappycompany.com existují také studie, podle nichž jednorázové plenky škodí nejen životnímu prostředí a peněžence, ale také zdraví. V rozvinutém světě se prý u mužů snižuje průměrné množství spermatu. Výzkum upozorňuje na to, že od konce 60. let pokleslo téměř o polovinu a dosud klesá každoročně asi o 2 %. Podle některých vědců je možné hledat spojitost mezi snižující se mužskou plodností a papírovými plenkami. Vědci z univerzity v Kielu měřili u 48 chlapečků teplotu jejich šourku. Ukázalo se, že jednorázové plenky neumožňují normální ochlazování a zvyšují – na rozdíl od plen látkových – teplotu šourku o jeden stupeň Celsia. Nadbytečné zahřívání šourku patrně vede v dospělosti ke snížené produkci spermatu. Vyšší teplota je také dávána do souvislosti se vznikem rakoviny varlat.
V březnu 2001 vyšel v časopise The Ecologist článek Roba Edwardse Many nappy returns. Podle informací z článku bylo v nejznámějších typech jednorázových plen (Benetton, Boots, Huggies, Sainsbury's a Pampers) v roce 2000 nalezeno stopové množství tributylu cínu, toxické látky, která poškozuje pohlavní hormony. Ačkoli množství této látky bylo velmi malé, děti mu mohou být podle WENu vystaveny až 3,6krát déle, než doporučuje limit Světové zdravotnické organizace.
Výrobci jednorázových plenek popřeli jakoukoli přítomnost této chemikálie, případně tvrdili, že tak malé množství nepředstavuje žádné riziko. „Jednorázové plenky jsou zcela bezpečné,“ tvrdí britská Asociace výrobců absorpčních hygienických výrobků. Její ředitel Peter Stephenson prohlásil, že se všichni výrobci shodují v tom, že tributyl cínu by se v dětských plenkách neměl vyskytovat, a pokud se nějaké stopové množství našlo, učiní vše proto, aby se ho podařilo odstranit.
Tradice bez odpadů
Pro někoho jsou při výběru plenek dostatečně silné argumenty ekologické, jiného osloví úspora peněz. Často však rodiče podlehnou argumentu z reklamy, že jednorázové plenky šetří mamince čas a také, že děťátko zůstane suché a neopruzené pouze v papírových plenkách. Jednorázové plenky jsou určitě pohodlnější, pokud ale vezmeme jako základ práci s plenkami okolo tří hodin týdně (s výjimkou prvních žehlicích týdnů), můžete se zamyslet například nad tím, kolik času strávíte třeba na nákupech při hledání akční slevy jednorázových plenek. Mnohé maminky v našich dotaznících navíc uváděly svou zkušenost, že dětské pokožce lépe svědčí bavlněné plenky, pokud se dítě včas přebalí. Ve Velké Británii už někteří reklamu prokoukli (taky se jim tam balíky s použitými plenkami hromadí o nějaký ten rok déle) a založili hnutí příznivců „opravdových“ (rozuměj látkových) plen – tento rok se tamější Týden opravdových plen bude konat od 29. 3. do 4. 4. 2004.
Jednorázové plenky je dobré odkázat tam, kam patří a kde mají své nezastupitelné místo – na cesty, na noc, pokud se dítě budí mokrem, a pro obtížné situace. Vrátíme-li se však při výběru plen k tradici, darujeme našemu dítěti zemi bez zbytečných odpadků.
reklama
Tutorial pro chlapy: Jak přebalit špunta do látkové pleny? V nouzi stačí triko
