Ing. Jiří Nezval: Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu?

Můj příspěvek je reakcí na článek, uveřejněný 25. listopadu na serveru Econnect (Co budeme dělat s odpadky v příštích 10 a více letech?), v němž Ing. Ivo Kropáček z Hnutí Duha mimo jiné prosazuje myšlenku tzv. pytlového sběru separovaného odpadu. Největší podíl cenné druhotné suroviny (jakou bezesporu PET je) produkují velkoobchodní řetězce - podle sdělení jejich mluvčích přes 90%. Řešení je tedy nutno hledat u nich, ne v ekologickém povědomí spotřebitele, ne v pytlích do domácností, nebo v kontejnerech, rozmístěných pokud možno na každém rohu, nebo u každého kiosku, vždy co nejblíže spotřebiteli (jak se to dosud praktikuje u nás a v zemích EU).

Řešení vidím na rozdíl od Hnutí Duha - ale i poněkud zastaralé praxi v zemích EU - v systému zálohování nápojových obalů, který je méně nákladný pro stát, průhledný, vysoce efektivní a hlavně spolehlivý:

Aby bylo zachyceno maximum PET lahví pro recyklaci, musí vláda přijmout příslušné legislativní opatření (jako např. v Německu a na Slovensku, ale i jinde), konkrétně zavést vratnou zálohu pro láhve do 1,5 litru (např. ve výši 3 Kč/kus, nad 1,5 litru ve výši 5 Kč/kus), což povede k žádoucímu uvědomění si spotřebitelů, že jde o hodnotu, nikoliv odpad, jak je dosud vžité (i v používané terminologii). Tuto částku zatím spotřebitel nedobrovolně hradí (aniž by si to většinou uvědomil), protože je zahrnuta v ceně nápoje. Navíc v prodejnách hypermarketů (s absolutně převažujícím objemem těchto obalů) se nakupuje zpravidla v tzv. multi-paku/-cích (po 6 ks.), takže vrácení peněz za obaly se stane pro spotřebitele okamžitě zajímavé.

Předpokladem recyklace PET lahví je jejich roztřídění podle barev na transparentní (ty jsou nejcennější), modré (cenné), zelené a hnědé (nejméně žádoucí). Toto třídění se musí provádět vetšinou ručně, což ale dnešní moderní technika, totiž RVM automaaty (reverse vending machine) perfektně umí. Dalším předpokladem je tedy zavedení těchto automatů - na náklady globálních prodejců (v žádném případě NE STÁTU, jak tvrdí němečtí, ale i naši odpůrci RVM a zastánci starých a nákladných schemat).

Odběrní automaty RVM - kromě PET lahví - umí vracet zálohy i za pivní láhve (to se dnes u skla v mnoha našich hypermarketech, např. v Brně GLOBUS a hypernova - síť Royal Dutch Ahold - již děje), ale dokonce i za nápojové hliníkové plechovky. Jde např. o universální norský RVM TOMRA 600, nebo RVM norské firmy REPANT; spotřebitel po nashromáždění nápojových obalů je předá prostřednictvím automatu proti vrácené záloze prodejci. Prodejci mají databáze o nákupu nápojů v PETu (sklu, Al-plechu), RVM vygenerují do databáze údaje o vrácení, tím je při jejich porovnání automaticky získán údaj o návratnosti jednotlivých druhů lahví, který je vyžadovaný i naším zákonem o obalech, i směrnicí 94/62 EU. Odpadá tedy finančně neúnosně náročný systém separovaného sběru s kontejnery, pytli, svozem, třídění (většinou manuálního), předúpravy, ke snížení obrovského objemu vzhledem k nepatrné váze nádoby (lisováním, posekáním), dopravy do zařízení pro recyklaci (mechanickou, či depolymerací), kdy prvou část zajišťují obce - z peněz daňových poplatníků a z části z fondu, z prostředků od výrobců a prodejců, který obhospodařuje EKO-KOM - odpadá administrativně náročné sledování návratnosti na několika úrovních, atd.

PETka může být dokonce po roztřídění RVM automatem slisována, či posekána, takže vše pro recyklaci potřebné se provádí na jednom místě (u prodejce) a rovněž svoz přímo do recyklačního závodu je koncentrován (úspory nafty).

K zálohování nevratných PET lahví přistupuje od 1.1.2003 Německo (po tahanicích na 3 soudních úrovních až po nejvyšší, Slovensko má již připraven obdobný návrh vyhlášky (s platností rovněž od 1.1.2003) a začíná s přípravou realizačního projektu). Jen u PET lahví (nemluvě o cenných Al - plechovkách) nejde o zanedbatelná množství - v roce 2000 šlo zhruba o 1 miliardu PET lahví, t.j. o celkovou hmotnost cca 40.000 tun. Proč nemáme obdobný legislativní návrh u nás si domyslí každý ekonomicky a ekologicky myslící člověk, když si položí otázku, komu tento stav prospívá a proč.

Kdo odpověď nezná, tomu doporučuji můj úvodní příspěvek "Systémové řešení využití "nevratných" PET lahví je v nedohlednu?" na www.petrecycling.cz, event. další vysvětlující články např. o situaci v Německu.

PET láhve lze dnes už recyklovat v uzavřeném cyklu, tedy opět až na nové láhve - sice drahou technologií, ale existuje už dnes řada českých podnikatelů (a světových recyklačních firem), které se o to u nás vážně zajímají. Recyklace na vlákno, fólie, pásky atd. však není recyklací v pravém slova smyslu, ale "bicyklací" - nejde o opětné využití k původnímu účelu.

---

reklama

---