Ivan Brezina: Poněkud nevěcná debata s Klausem

Radek Batelka se v polemice Země na prodej (EkoList 24. února), reagujícím na článek Václava Klause Přírodu ochrání trh dopouští přesně těch "demagogických konstrukcí a cílených manipulací", které vyčítá předsedovi Poslanecké sněmovny. Netrpím žádným zvláštním obdivem k politikovi, který nedokáže rozlišit ekologii jako bezhodnotovou přírodní vědu od ekologismu jako eutoritářské levicové ideologie a nesdílím jeho tezi, že vše vyřeší trh - přesto se ale musím Klause stručně zastat. Jeho článek totiž mimo jiné věcně upozorňuje, že velká většina nebezpečí, které světu podle ekologistů hrozí, jsou jen nafouknuté bubliny bez opory v reálných faktech. Batelka mu však oponuje značně nevěcně. Tak třeba změny klimatu: v celé teorii je tolik neznámých, že zakládat na ní reálné politické kroky je i s přihlédnutím k principu předběžné opatrnosti nesmysl. Prezident Bush dobře ví, co dělá, když odmítá dohody o omezeních skleníkových plynů. Nevíme totiž, zda ohřívání Země není exogenní jev (tzv. Milankovičova teorie), či zda nejde jen o běžnou oscilaci. Není prokázána souvislost oteplování se zvyšováním koncentrace skleníkových plynů, neexistuje žádné "teplotní optimum Země", nevíme, zda vzhledem k hnojivému efektu CO2 není zvýšení jeho obsahu a oteplení ve skutečnosti pro přírodu a společnost pravým požehnáním... Dalo by se dlouho pokračovat. Mezivládní panel pro klimatické změny (IPCC), prosazující omezení emisí, je jen jedním z mnoha vědeckých proudů. Proti názoru jeho pouhých 2500 členů stojí petice 17 000 amerických vědců, garantovaná bývalým prezidentem Národní akademie věd USA Frederickem Seitzem, která naopak požaduje od kjótských dohod odstoupit (http://www.sepp.org/pressrel/petition.html). Tohle se už ale od pana Batelky samozřejmě nedozvíme - klimatická katastrofa je pro něj prostě prokázána a hotovo.

Jako příklad "zdrojů, které nelze nahradit", uvádí Batelka vodu a vzduch. Tato konkretizace jej jako seriózního partnera k diskusi o životním prostředí poněkud diskvalifikuje - v obou případech jde totiž o zdroje obnovitelné, které svým používáním nikam nemizejí. Klausovo tvrzení, že známých a evidovaných přírodních zdrojů je nyní na světě víc než před třiceti lety, označuje Batelka za "povedenou manipulaci". Lze mu jen doporučit, aby si přečetl nedávno vydaný bestseller Bjorna Lomborga The skeptical environmentalist (http://www.amazon.com/exec/obidos/tg/stores/detail/-/books/0521010683/reviews/ref=pm_dp_ln_b_6/103-7758761-3127861). Dánský profesor statistiky v ní ekologistické hlasatele soudného dne ("doomsdayers") zasáhl na nejcitlivějším místě. Vzal totiž běžně dostupná čísla a měření, z nichž ve svých předpovědích ekologické krize vycházejí, a podrobil je přísné a nezaujaté statistické analýze. Výsledek je šokující - ukazuje se, že naprostou většinu zhoršujících se parametrů životního prostředí počínaje znečištěním přes vyčerpání neobnovitelných zdrojů a energetickou krizi až k bleskurychlému mizení druhů a změny klimatu si ekologisté prostě vymysleli. V rozporu s jejich varováním se stav světa pronikavě zlepšuje. Jinými slovy: Meadowsovi i Římský klub se ve svých předpovědích fatálně mýlili, protože současná euroamerická civilizace už trvale udržitelná je.

Jedno z Batelkových tvrzení bych proto z fleku podepsal: "Bez jasného nepřítele je těžké získat podporu, to ví každý, kdo o podporu usiluje." Stačí jej jen drobně modifikovat: "Bez vymyšleného obrazu blížícího se konce světa je těžké získat podporu, peníze a politický vliv." Tato věta přesně charakterizuje tu část ekologistů, která sociálně -inženýrsky volá po radikální změně našich životních způsobů, zastavení hospodářského růstu a návratu k "přirozeným vztahům". Aby mi bylo správně rozuměno: dílčí úpravy systému typu zřizování chráněných území, boje proti ničení cenných biotopů, žabích podchodů, hlídání hnízd dravců atd. budou potřeba vždycky a jejich propagátory rozhodně nelze označit za levičácké ekoteroristy. Klaus používá demagogii (jako ostatně každý politik) a hází všechny ekologisty do jednoho pytle. Jenže některé problémy opravdu žádný trh nevyřeší. Když však Batelka cejchuje ekonomy jako "předvoj lidu", je třeba poznamenat, že tuto avantgardní (a potenciálně totalitní) úlohu si častěji než Klaus osvojují spíš někteří zelení. Osobně například neznám žádného ekonoma, který by mi jako ekologista Wolfgang Sachs chtěl předepisoval, kolikrát denně a jak teplou vodou se smím sprchovat.

Už jen tečkou, která demonstruje poněkud zkratkovitý způsob Batelkovy argumentace, je jeho věta o tom, že jsem "tvrdil, že oběťmi černobylské havárie bylo pouze několik jedinců". Nikdy jsme to totiž netvrdil - pouze jsem citoval závěry vědeckého panelu Světové zdravotnické organizace (WHO), který po deseti letech rozsáhlých epidemiologických průzkumů na Ukrajině a v Bělorusku dospěl v podstatě k tomuto závěru (http://www.iaea.or.at/worldatom/thisweek/preview/chernobyl/concls17.html), podporovanému i posledními průzkumy Vědeckého výboru OSN pro otázky záření (UNSCEAR, http://www.unscear.org/chernobyl.htm). Je ale otázka, zda má vůbec smysl věcně diskutovat s lidmi, kteří informace o následcích Černobylu nečerpají od nezávislých vědců, ale z tiskových zpráv skupin, které jsou za svůj boj proti ekologické jaderné energetice placeni prostřednictvím Hornorakouské platformy proti jadernému nebezpečí vládou Horních Rakous (www.hnutiduha.cz).

---

reklama

---