Ing. Pavel Pešout: Otevřený dopis ČSOP poslancům Parlamentu ČR k návrhu na vydání zákona, kterým se mění a doplňuje zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny
[Vážený (á) pane (í) poslanče (kyně) ...],
na tomto zasedání Poslanecké sněmovny je na pořad jednání zařazen už dvakrát odložený sněmovní tisk č. 952/2001 - 3. Volební období obsahující návrh poslanců Václava Brouska a dalších na vydání zákona (dále jen návrh), kterým se mění a doplňuje zákon č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon). Tento návrh je dle našeho názoru bohužel velmi špatný a jeho realizace by znamenala velkou hrozbu přírodě a krajině naší republiky a zároveň velké negativní zásahy do práv občanů.
- Návrh je postaven na mylných předpokladech a zjevně chybných informacích.
- Návrh znamená významné narušení práv občanů a tak porušení Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému občanu právo podílet se na správě věcí veřejných. Návrh směřuje k porušení mezinárodních závazků ČR, zejména Aarhuské úmluvy, v níž se naše země zavázala naopak prostor pro účast veřejnosti na správě věcí veřejných dále rozšiřovat.
- Návrh povede k zhoršení kvality rozhodování státní správy.
- Návrh přichází v době tvorby komplexní novely zákona a znamená tedy pouze nevhodnou dílčí úpravu jeho velmi malé části vytržené z celkového kontextu.
[Vážený (á) pane (í) poslanče (kyně) ...], prosíme Vás jménem největší české nevládní neziskové organizace působící v oblasti ochrany přírody a krajiny o jednoznačné zamítnutí tohoto nedůvodného, nekoncepčního, a práva občanů omezujícího návrhu zákona.
Ing. Pavel Pešout, místopředseda ČSOP
Tento dopis, prosím, chápejte jako otevřený.
Příloha: Důvodová zpráva (2 strany)
[Vážený (á) pan (í) ]
[............................... ]
[poslanec (kyně) ...]
[Poslanecké sněmovny (Senátu) ] Parlamentu České republiky
Důvodová zpráva k dopisu ÚVR ČSOP ze dne 28. ledna 2002
1. Návrh je postaven na mylných předpokladech a zjevně chybných informacích.
- Není pravdivé tvrzení předkladatelů, že v praxi dochází u §70 k "výkladovým problémům a aplikačním potížím". Eventuelní spory byly totiž odstraněny dvěma jasnými výklady legislativního odboru MŽP ČR (Věstník MŽP ČR, ročník 1995/4, sdělení č.14 na str. 13 a ročník 1999/2, sdělení č. 2 na str. 82). Naše zkušenosti dokládají, že, až na výjimky způsobené pochybením některých úřadů, ale napraveným v následných odvoláních, že se běžně dodržují. Návrh na změnu §70 zákona je tedy postaven na zcela mylných předpokladech.
- Není správný názor navrhovatelů, že územní rozhodnutí je "právě tím správním aktem koncepčnější povahy, v němž zájmy na ochraně přírody a krajiny mají své místo" a proto návrhem znemožňují účast v jiných řízeních. Ve značné části správních řízení při nichž mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny se totiž územní řízení vůbec nevede.
2. Návrh znamená významné narušení práv občanů a tak porušení Listiny základních práv a svobod, která zaručuje každému občanu právo podílet se na správě věcí veřejných. Návrh směřuje k porušení mezinárodních závazků ČR, zejména Aarhuské úmluvy, v níž se naše země zavázala naopak prostor pro účast veřejnosti na správě věcí veřejných dále rozšiřovat.
- Návrh znamená přímé porušení Aarhuské úmluvy (Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí). Zejména pak tím, že zužuje právo občanských sdružení účastnit se pouze územních (či sloučených územních a stavebních) řízení a dále znemožňuje účast u řízení vedených podle jiných právních norem (např. vodoprávních apod.), ale paradoxně i u všech řízení vedených podle vlastního zákona na ochranu přírody a krajiny. Podle našich zkušeností to znamená zúžení práva účasti na max. 10 % správních řízení ve srovnání se současností, tedy prakticky vyloučení účasti zainteresované veřejnosti na rozhodování o životním prostředí a ochraně přírody a krajiny. Občanská sdružení by se tak nemohla účastnit správních řízení, kterých se dnes dle zkušeností ČSOP účastní nejčastěji: povolování kácení dřevin rostoucích mimo les, udělování výjimek k manipulaci se zvláště chráněnými druhy, povolování staveb nevyžadujících územní rozhodnutí jako jsou např. bilboardy kolem silnic, základnové stanice operátorů mobilních telefonů atd.
- Výše uvedeným zamezením účasti občanských sdružení by bylo porušeno právo občanů podílet se na správě věcí veřejných podle Listiny základních práv a svobod (čl. 21, odst.1).
3. Návrh povede k zhoršení kvality rozhodování státní správy.
- ČSOP se zúčastňuje ročně mnoha set správních řízení prostřednictvím svých místně příslušných organizačních jednotek. V naprosté většině jde o řízení týkající se kácení stromů, zásahů do biotopů zvláště chráněných druhů, menších staveb apod. Tato aktivita ČSOP na jednu stranu znamená určité zatížení státní správy (minimálně o poštovné) na druhou stranu však jednoznačně přináší zkvalitnění rozhodování (zejména využitím znalostí místních obyvatel) a jejich přímé zapojení do rozhodování. Je proto také u čím dál většího množství úřadů vítána jako přínos. Realizace novelizace by znamenala ztrátu této, dnes mnohde velmi dobře fungující, spolupráce mezi státní správou a občany.
Příklad: Český svaz ochránců přírody registruje přes 360 základních organizací (organizačních složek). Většina z nich vstupuje do správních řízení podle místa jejich působení, nebo podle odborné specializace. Pro ilustraci uvádíme výsledky analýzy účasti ČSOP v jednom z průměrných okresů (Benešov). ČSOP se v okrese Benešov účastní správních řízení již od r. 1993. Z obsáhlé analýzy shrnující 5 let této činnosti (1996-2000) vyplývá, že v průběhu let 1996 - 2000 bylo ČSOP oznámeno 677 správních řízení zahájených ve věci kácení mimolesní zeleně, zásahů do krajinného rázu a liniových staveb. ČSOP se přihlásil k účasti v 519 správních řízeních (tj. téměř 80 %). Rozhodnutí vydaná správním orgánem byla ve 427 případech v souladu s názorem ČSOP, tzn. že názor ČSOP a správního orgánu byl po provedeném správním řízení shodný v 80 % případů. To např. znamená v letech 1996 - 2000 záchranu 2194 stromů rostoucích mimo les. Na jediném okrese nebylo pokáceno 2194 stromů!
4. Návrh přichází v době tvorby komplexní novely zákona a znamená tedy pouze nevhodnou dílčí úpravu jeho velmi malé části vytržené z celkového kontextu.
- Stojí za úvahu, zda je přínosné, zabývat se nyní dílčí změnou zákona, když se zároveň dokončuje jeho celková novele v rámci slaďování s předpisy EU.
reklama
