Asociace vodní turistiky a sportu: Poslanci se chystají schválit legislativní zmetek k malým vodním elektrárnám
Sice vodní elektrárny neprodukují žádné emise při výrobě, ale příčná překážka v podobě jezu, nutná pro odvod vody z koryta toku na elektrárnu, již ano. V jezové zdrži se usazují sedimenty, ze kterých se pak tvoří velmi nebezpečný skleníkový plyn metan i další skleníkové plyny. Jak změřili pracovníci Univerzity Palackého v Olomouci, v jezové zdrži se vyprodukuje až 150x více metanu, než kdyby jez neexistoval. Na ploše 11,13 ha vzdutí 3 jezů se vyprodukovalo 376 kg CH4 za jeden den.
Tyto sedimenty jsou navíc brány jako toxický odpad. Letošní povodně ukázaly, jak jsou nebezpečné. Mnohde se vytvořily bahnité vlny, které tento odpad při vylití z koryta odnášely dále. To, co jinak končí jako nebezpečný odpad likvidovaný za přísných podmínek, mají teď lidé na zahrádkách, polích a v domech.
Příčná překážka má ale také zásadní dopad na místní floru a faunu, kdy velmi negativně ovlivní říční život, vymizí zde reofilní druhy živočichů a z nadjezí se stane jen velký rybník, kde se za teplých dní odpařuje velké množství vody. Pod jezy pak bývá sucho a řeka už není řekou, ale jen kanálem do malých vodních elektráren, které přitom vyrobí sotva 1 % celkové energie.
Platíme za to ale velmi vysokou daň v podobě nevratně zničených řek, které už neplní svou funkci a jsou předmětem jen zisku jednotlivců. Už i na Balkáně pochopili význam tekoucích řek, jakožto životadárné tepny a zakázali zde výstavby vodních elektráren. Sice máme trochu energie, ale nemáme v řekách lososy (dříve jídlo chudých), vranky, mihule, úhoře ... Jaké další náklady platíme my všichni, kolik máme MVE a že 1400 z nich vyrobí pouze 6 promile celkové spotřeby, si můžete přečíst na Co stojí daňové poplatníky MVE.
To, že nebude mít malý zdroj z vody veřejnou podporu ale neznamená, že by se nemohly malé elektrárny stavět. Jen budou muset projít hodnocením, jestli jejich provozem nedojde k ohrožení přírody, tedy jako dosud. Schválením veřejné podpory ale dojde k tomu, že prodáme naše řeky soukromým developerům a zničíme i poslední zbytky tekoucích řek z našich daní (dotace), které potečou mimo koryta do nenasytných turbín za mizivé procento vyrobené elektřiny. V rámci EU máme jednu z nejvyšších fragmentací řek, kterou jsme se přitom zavázali snižovat a navíc byla schválena i směrnice, která požaduje volně tekoucí řeky.
Napište svému svému poslanci do 19. 11. 2024, že:
Nesouhlasíme, aby v rámci sněmovního tisku 656 byl schválen na 119. schůzi pozměňovací návrh B posl. Adamce (komplexní PN), a tím bude vyvoláno hlasování pod bodem A, kde nesouhlasíme se schválením bodů A19 a A20. Tyto návrhy totiž snižují veřejnou podporu zdrojům z vody z 1 MW na 0,015 či 0,025 MW, což bude v kolizi s jinými zákony (114/1992, 254/2001), které naopak odepírají veřejnou podporu těmto zdrojům. Vznikne tak legislativně značně nepřehledná situace a správní orgány budou jen obtížně volit mezi dvěma veřejnými zájmy. Požadujeme, aby i nadále byly nové malé vodní zdroje posuzovány s ohledem na jejich vliv na životní prostředí, tedy aby neměly veřejnou podporu, proto s pozměňovacím návrhem na podporu těchto zdrojů nesouhlasíme! Ochrana posledních zbytků tekoucích řek je pro nás prioritou a v nadcházejících volbách budeme dávat přednost těm stranám, které nepodpoří toto snížení výkonu u vodních zdrojů OZE.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Honza Honza
18.11.2024 14:40Pro ryby bych udělal nějaké propustě.
Je to stejné jako zákaz zalévání stromů ve městě za letního vedra.
Voda se má zachycovat jakýmkoli způsobem, ne ji nechat odtékat pryč z republiky!
Radim Polášek
18.11.2024 15:58 Reaguje na Honza HonzaOvlivnění vodního prostředí jezy závisí podle mne nejvíc na tom, jestli a jak se provádí pravidelná údržba vodního díla, zejména jeho čištění.
Správně postavené vodní dílo, jako jez, zvyšuje diverzitu vodního prostředí a omezuje totální vylovení vodního toku rybími predátory.
A i malé vodní dílo o výkonu pár kilowatt může v režimu regulace zlepšovat parametry místní elektrické sítě a omezovat potřebu posilování té elektrické sítě.
smějící se bestie
18.11.2024 18:37 Reaguje na Radim PolášekSlavomil Vinkler
18.11.2024 18:39 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
18.11.2024 20:55 Reaguje na Slavomil VinklerJaroslav Řezáč
18.11.2024 19:03 Reaguje na Radim Polášekpříroda nepotřebuje naše přefouknutá díla, aby mohla fungovat, umí to zpravidla lépe a jednodušeji.
Malé vodní dílo? efekt vynaložených nákladů je kde?
Jaroslav Štemberk
18.11.2024 14:48Slavomil Vinkler
18.11.2024 16:11 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkJaroslav Štemberk
18.11.2024 23:32 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
18.11.2024 16:14 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkHonza Honza
18.11.2024 20:54 Reaguje na Slavomil VinklerKvůli rybí obsádce poškozujete celou přírodu.
Kdo brání zachycování vody v dnešní době, poškozuje přírodu! To samé jsou i přehrady- nikde být nemohou, vždy poškodí nějakou ekolog. oblast. Je to typické vidění přírodovědce metr před sebe. Nevidění priorit, toho, co je nejdůležitější!
Slavomil Vinkler
19.11.2024 08:14 Reaguje na Honza HonzaHonza Honza
19.11.2024 09:13 Reaguje na Slavomil VinklerZachycování vody (i formou zvýšeného odparu) musí mít předost před vším i před životem v řekách, diverzitou apod.
Měly by se doplnit rybí přechody i na úkor funkce jezu, to je správné!
Radek Čuda
19.11.2024 15:59Problém je jejich konstrukce, která z nich dělá neprostupnou bariéru (ony ty rybí přechody jsou velmi často konstruovány tak, že tam teda jako jsou, ale na dvě věci ... a ani jednou z nich nejsou ryby).
A druhý průser je to, že provozovatelé MVE mají snahu ... ekonomicky opodstatněnou ... narvat co možná nejvíc vody do náhonu MVE a výsledkem je velmi často téměř suché šutroviště pod jezem, což ten říční ekosystém dorazí úplně. Teoreticky by se to dít nemělo, ale v praxi to se to děje běžně a státní správa na to kašle.
K tomu je nutno vzít v úvahu, že výkon všech těch MVE je skutečně zanedbatelný a rámci energetické bilance ČR vůbec nestojí za řeč. Nula nula prd prd.
Takže požadavek, aby byly nové malé vodní zdroje posuzovány s ohledem na jejich vliv na životní prostředí je rozhodně opodstatněný a správný.
Jaroslav Štemberk
20.11.2024 20:51 Reaguje na Radek ČudaBřetislav Machaček
20.11.2024 11:36Stresují rybí plůdek a ryby samotné. Plaší ptáky hnízdící na štěrkových
lavicích a na březích. Zvěř nutí chodit k řece až po ukončení radovánek
a plavbou omezují zase jinou zájmovou skupinu rybáře. No a pak ti
majitelé MVE, kteří "kradou" část vody řece, mění její charakter a ničí
v turbínách drobotinu a třeba úhoře. No a pak tu jsou vodohospodáři
potřebující tok řeky zklidnit jezy, aby eliminovali erozi břehů a to
zanášení koryt řek erodovanými sedimenty. Nalézt průnik všech zájmů
bylo, je a bude vždy těžké. Vodáci by měli své aktivity místy brzdit,
aby nebyla například z Vltavy doslova ucpaná dálnice a neplout při
nízkém stavu vody. Chovat se k přírodě ohleduplně a nestavět na
hnízdních ostrůvcích pyramidy z kamení hloupě odkoukané v zahraničí.
U provozovatelů OZE by to mělo být dodržování odběrového množství
vody a účinná síta a jiná zařízení zamezující vnikání ryb do turbín.
No a pro vodohospodáře pak přehodnocení výšek jezů a třeba z jednoho
velkého vytvořit tři ve formě schodů s možností přechodu ryb přes ty
jednotlivé nižší stupně. Pro případ povodní ustoupit od jezů pevných
a nahradit je třeba gumovými vaky plněnými vodou a před povodní je
vypustit a umožnit vodě snazší průtok. Po povodni zase napustit vak
a udržovat tak v nadjezí vyšší hladinu pro rozlivy a zásak do okolí.
Ono leckde dala povodeň příležitost leccos změnit, ale varuji před
žvásty o ponechání koryt po povodních podle názoru, že řeka ví co
chce sama nejlépe. ANO, ale opět POUZE v divočině a nikoliv v
kulturní obydlené krajině. Tu nelze rezignovat a nic nedělat, tu
se musí začít myslet, jak to vyřešit ke spokojenosti VŠECH!
Radek Čuda
20.11.2024 14:31 Reaguje na Břetislav MachačekA fakt by mne zajímalo, jak byste chtěl počty těchto občasných splouvačů regulovat, navíc paradoxně tím, jak je splouvání tohoto úseku Vltavy dobrý byznys, tak si všechny zainteresované strany sakra ohlídají, aby ty jezy nebyly vyloženě vražda, natož na suchu.
Plus celá tato kauza není o tom, zda MVE ano či ne, to by byla blbost, ale o tom, aby jejich budování (resp. i další stavební zásahy na již existujících) bylo posuzováno i s ohledem na jejich vliv na životní prostředí a ne že ve jménu sv. OZE projde všechno.
Břetislav Machaček
21.11.2024 10:59 Reaguje na Radek ČudaNyní to padlo, ale lze to limitovat počtem půjčoven lodí
a lodí v půjčovnách. To dření o dno se stává vyjetím mimo
hlavní plavební dráhu a u amatérů to je zcela běžné. Číst
řeku umí málokdo a nenaučí se to půjčením lodě v půjčovně.
Pokud se uvažuje o regulaci vstupů do NP, památkových zón
a na některé horské vrcholy, tak lze uvažovat i o regulaci
byznysu spojeného s novodobým vodáctvím. Stal se z toho
velmi výnosný kšeft, který provozovatele uživí bohatě
kšeft za 3 měsíce v roce a přitom jsou ty 3 měsíce pro
řeku a okolní přírodu pohromou, ze které se zotavuje
zbytek roku. Já osobně jsem v novodobé historii vodáctví
viděl Vltavu a vodácké kempy pouze z kola ze silnice a
děkuji za tyto "dary". Je to hrůza hruzoucí, dobrá tak
leda pro snoby hovící si v davech lidí, hluku v kempu
a drahotě služeb. Raději jsme vše minuli a jeli mimo
do vesniček a lesů daleko od tohoto Disnylendu. Ono
i jiné řeky už disponují půjčovnami a asi brzo budou
na tom podobně. Nezapomenu na dobu, kdy jsme si Šípy
a Pálavy přivezli v báglu vlakem a spali na vodáckých
tábořištích, kde čepovali pivo a ohřívali klobásky ve
vyřazené maringotce. Večer poseděli u kytar u ohně
a v noci slyšeli šumění řeky. To bylo ještě vodáctví
a nikoliv to, co se děje dnes. A taky to bylo i o té
ohleduplnosti, kdy jsme jeli kolem opačného břehu,
než na kterém seděl rybář a pozdravili ho tiše pouze
vytaženým pádlem z vody, aby jsme ho míjeli tiše bez
šplouchání a hlasitých pozdravů. Takoví lidé se pak
společně sešli bez vzájemné averze u piva a nebyly
spory, kdo má na řeku větší právo. Před 45 roky jsem
zažil napůl vyschlou Sázavu a ani jsme se nesnažili
koníčkovat. Uložili jsme čluny do úschovny prošli jsme
ji po břehu, abychom nerušili život v plytké řece.
Nikdo nám to nemusel nařizovat, protože jsme měli ROZUM,
což dnes mnohým schází a chtějí si užít toho, co si
zaplatili za každou cenu. Takové jsem zažil taky, kteří
táhli půjčené lodě doslova po dně a nevadilo to asi ani
majiteli půjčovny. Zřejmě byl byznys přednější než ty
dosluhující lodě. Asi je potom zlikvidoval, ale dno
řeky ho nezajímalo. O Vltavě jsem psal záměrně, jako o
odstrašujícím případu, který už ale dotahují i jiné
řeky. Stala se z toho móda a to je vždy špatně, když
se něco stane masovou zábavou a předmětem byznysu.