Jakub Hruška: "Ukončení" vegetace na strništích
10.10.2025 | Jakub Hruška |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Ovšem je zcela jednostranná. Glyfosát velmi škodí půdnímu mikrobiomu. Pole se stanou pouští, kde hmyz, ptáci, motýli, ale ani zajíci nenaleznou potravu a úkryt.
A vzhledem k velkorozměrům našich polí se pouští stanou velké rozlohy najednou. I se všemi důsledky. A pak se divíme, že nám mizí biodiverzita. A budeme "složitě" přemýšlet, jak ji zachránit.
Zatímco vloni jsem měl dojem, že téhle praktiky trochu ubylo (asi bylo v sektoru méně peněz), letos mi to přijde opět velmi rozsáhlé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jakub Hruška
Přestože na neblahý vliv této ne zcela nezbytné operace se poukazuje již velmi dlouho (asi 15 let, kdy se masově začala šířit), dosud žádná vláda ji nedokázala omezit. S napětím tedy budu sledovat, jak to bude nyní.
No a iluze si nedělám. Neudělal to dosud nikdo.... I když nějaké naděje tu byly...
Fotky jsou 10 dní staré, od Čáslavi...
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Veterináři: Spotřeba veterinárních léčiv v ČR klesla od roku 2008 o 70 procent
Senát se postavil proti hrazení klimatických opatření EU z peněz na zemědělství
V čele zemědělského výboru Sněmovny bude Monika Oborná (ANO)
Další články autora |
Jakub Hruška: Jak dobře pronajímat pole?
Jakub Hruška: Nad ochranou přírody zamlženo
Jakub Hruška: Běžného občana to nedojme, ale vláda udělala důležitý krok k obnově naší přírodyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (46)
RV
Richard Vacek
10.10.2025 05:33Zemědělci dobře vědí, proč to dělají. A není to proto, že by měli peněz nazbyt. Ale kdo chce, tak se klidně může vrátit k předchozím metodám boje s plevelem.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.10.2025 15:15 Reaguje na Richard Vacekpokud někdo tak ničí výrobní potenciál svých polí a ovlivňuje biologii, tak bych řekl, že zemědělci ví prd.
Odpovědět
PH
Petr Hariprasad Hajič
10.10.2025 18:08 Reaguje na Richard VacekMeze byly vždy součástí polí. Žádný glyfosát potřeba nebyl. Biodiverzita na mezích je součástí polí a je součástí i naší přírody. Ničení přirozených porostů kolem polí, která jsou už i tak rozsáhlá,je stejná hloupost, jako kdybyste ty meze vybetonoval. Největší škody páchá glyfosát přímo v půdě, protže ničí mifrofaunu. Taková pole jsou pak výrazně dražší na doplňování živin, protože se ztrácí tolik potřebný humus, který vznikal stovky let.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.10.2025 11:37 Reaguje na Petr Hariprasad HajičVy ten glyfosát vidíte všude.
To abyste nechodil do supermarketů, protože ten glyfosát se tam prodává a snadno netěsnostmi v obalech nebo i pronikáním malého množství takových látek přes plastové obaly určitě bude měřitelné množství toho glyfosátu i uvnitř takových obchodů.
Odpovědět
To abyste nechodil do supermarketů, protože ten glyfosát se tam prodává a snadno netěsnostmi v obalech nebo i pronikáním malého množství takových látek přes plastové obaly určitě bude měřitelné množství toho glyfosátu i uvnitř takových obchodů.
RP
Radim Polášek
10.10.2025 07:48Pan Hruška si silně plete cílové skupiny. Zemědělství tady není pro to krmit a "ubytovávat" "hmyz, ptáci, motýli, ale ani zajíci ", ale pracovat pro lidi a krmit lidi.
Pan Hruška má zajištěnou svou skývu chleba, svůj flák masa a hromádku omaštěných brambor vždycky, ať bude šít do zemědělců a znesnadňovat jim jejich práci jakkoliv, ale jiní lidi třeba mohou činností pana Hrušky o levné kvalitní jídlo přijít.
To, co chce pan Hruška na zemědělských plochách, je nesmysl, to by se zemědělci mohli vrátit klidně třeba na středověké trojpolní hospodaření, kde na úhoru byl toho pro ten hmyz, ptáky a zajíce prostřený stůl, ale taky výnosy třeba pšenice tak půl tuny z hektaru.
Jestli che pan Hruška pracovat pro přírodu udržitelně, to znamená dlouhodobě, bez významnějšího omezování produkce potravin a tím i lidí, tak by se měl starat o zkvalitnění neprodukčních ploch. Nebo maximálně obnovování neprodukčních ploch, potoků, bažin, močálů a podobných biotopů, které byly v minulosti přeměněny na pole a díky tomu se oslabila "kostra krajiny", která ty počty toho hmyzu, ptáků a zajíců udržovala na potřebné výši.
Odpovědět
Pan Hruška má zajištěnou svou skývu chleba, svůj flák masa a hromádku omaštěných brambor vždycky, ať bude šít do zemědělců a znesnadňovat jim jejich práci jakkoliv, ale jiní lidi třeba mohou činností pana Hrušky o levné kvalitní jídlo přijít.
To, co chce pan Hruška na zemědělských plochách, je nesmysl, to by se zemědělci mohli vrátit klidně třeba na středověké trojpolní hospodaření, kde na úhoru byl toho pro ten hmyz, ptáky a zajíce prostřený stůl, ale taky výnosy třeba pšenice tak půl tuny z hektaru.
Jestli che pan Hruška pracovat pro přírodu udržitelně, to znamená dlouhodobě, bez významnějšího omezování produkce potravin a tím i lidí, tak by se měl starat o zkvalitnění neprodukčních ploch. Nebo maximálně obnovování neprodukčních ploch, potoků, bažin, močálů a podobných biotopů, které byly v minulosti přeměněny na pole a díky tomu se oslabila "kostra krajiny", která ty počty toho hmyzu, ptáků a zajíců udržovala na potřebné výši.
LV
Lumír Vitha
10.10.2025 08:03 Reaguje na Radim PolášekPan Polášek že gaučový agroexpert?
Bez půdního života nevyprodukujete vůbec nic. To ví každý hospodář.
Odpovědět
Bez půdního života nevyprodukujete vůbec nic. To ví každý hospodář.
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.10.2025 15:16 Reaguje na Lumír Vithano jo, ale ten hospodář zřejmě není zemědělec.
Odpovědět
DA
DAG
10.10.2025 08:09 Reaguje na Radim PolášekNemyslím si, že by pan Hruška někoho urážel. Vy se hlavně nevyjadřujete k tématu, ale panu Hruškovi. Já myslím, že zemědělci jsou zodpovědní za stav krajiny a myslím, že by na to měli být vázány dotace.
Další věc je proč ty pole stříkají. Jaký je vlastně důvod.
Teď si trochu rýpnu do zemědělců. Když jezdili staří poctiví kombajnéři s forschnitem, tak strniště bylo strniště. Dneska mají moderní kombajny a strniště vypadají, jak kdyby jim všechno zrní prošlo kombajnem znovu na pole. Nyní na strništích vídávám napříč republikou hustý kožich nového obilí.
Odpovědět
Další věc je proč ty pole stříkají. Jaký je vlastně důvod.
Teď si trochu rýpnu do zemědělců. Když jezdili staří poctiví kombajnéři s forschnitem, tak strniště bylo strniště. Dneska mají moderní kombajny a strniště vypadají, jak kdyby jim všechno zrní prošlo kombajnem znovu na pole. Nyní na strništích vídávám napříč republikou hustý kožich nového obilí.
RP
Radim Polášek
11.10.2025 11:24 Reaguje na DAGNesouhlasím.
Zemědělci v první řadě produkují potraviny, ne krajinu. To tak bylo vždy, pouze dříve, kdy na vesnicích muselo pracovat v zemědělství na 90 % obyvatel, aby dokázali všechnu půdu obhospodařit a kdy byly zemědělské technologie mnohem méně dokonalé a produkovaly násobně méně produktu na plochu, dělali zemědělci vedle produkce potravin mimoděk i krajinu. Zvláště ti chudší, co byli vytlačeni svými drobnými políčky na málo úrodnou kopcovitou, zaplavovanou a podobnou půdu a kteří museli vedle svých políček získávat další těžkou prací nuzné živobytí i z ploch, které nebyly produkční, ale dělaly tu krajinu. Jenže rozdíl je v tom, že dnes "chudého zemědělce" nikdo dělat nechce a dělání krajiny se alibisticky háže na produkční zemědělce. Zatímco dnešní neproduktivní plochy, ten zbytek v krajině se defakto ponechává neregulovanému zarůstání, množení divokých prasata a defakto určité verzi bezzásahovosti. Která je velmi problémová. Jenže když dnešní zemědělce zatížíme "produkcí krajiny" , tak jejich beztak už nízko ziskové zemědělství snadno překlopíme ve ztrátové. To by znamenalo jejich rychlé krachy a skupování naší půdy velkými zahraničními firmami nebo rovnou globálními investičními fondy.
Českého zemědělce musíme podporovat tím, že ho nebudeme zatěžovat produkcí krajiny, ale jen ho čistě necháme produkovat potraviny. Jen mírně zregulovaně tak, aby se krajina nijak zásadně nezhoršovala.
Vlastní produkce krajiny - její udržování musí být prováděno úplně mimo produkční zemědělství pomocí udržování neproduktivních ploch. Ploch, na kterých se komerčně neprodukují potraviny na polích ani dřevo v produkčních lesích. Tyto plochy mohou klidně zemědělci udržovat a starat se o ně, ale tato činnost musí být ekonomicky i technologiemi úplně oddělena od produkčního zemědělství.
A pokud neprodukční plochy na udržování krajiny a její stability nestačí, bude třeba zemědělcům z jejich rozlohy polí vzít určité plochy a ty na neprodukční řízeným způsobem přeměnit. Úplně by pro začátek stačilo navrátit původnímu stavu plochy odvodněných bažin, malých tůní, meandrujících vodních toků, erozních rýh a podobné, které byly v rozmezí let asi 1970 až 2000 takzvaně zůrodněny neboli různými zásahy přeměněny na produkční pole.
Odpovědět
Zemědělci v první řadě produkují potraviny, ne krajinu. To tak bylo vždy, pouze dříve, kdy na vesnicích muselo pracovat v zemědělství na 90 % obyvatel, aby dokázali všechnu půdu obhospodařit a kdy byly zemědělské technologie mnohem méně dokonalé a produkovaly násobně méně produktu na plochu, dělali zemědělci vedle produkce potravin mimoděk i krajinu. Zvláště ti chudší, co byli vytlačeni svými drobnými políčky na málo úrodnou kopcovitou, zaplavovanou a podobnou půdu a kteří museli vedle svých políček získávat další těžkou prací nuzné živobytí i z ploch, které nebyly produkční, ale dělaly tu krajinu. Jenže rozdíl je v tom, že dnes "chudého zemědělce" nikdo dělat nechce a dělání krajiny se alibisticky háže na produkční zemědělce. Zatímco dnešní neproduktivní plochy, ten zbytek v krajině se defakto ponechává neregulovanému zarůstání, množení divokých prasata a defakto určité verzi bezzásahovosti. Která je velmi problémová. Jenže když dnešní zemědělce zatížíme "produkcí krajiny" , tak jejich beztak už nízko ziskové zemědělství snadno překlopíme ve ztrátové. To by znamenalo jejich rychlé krachy a skupování naší půdy velkými zahraničními firmami nebo rovnou globálními investičními fondy.
Českého zemědělce musíme podporovat tím, že ho nebudeme zatěžovat produkcí krajiny, ale jen ho čistě necháme produkovat potraviny. Jen mírně zregulovaně tak, aby se krajina nijak zásadně nezhoršovala.
Vlastní produkce krajiny - její udržování musí být prováděno úplně mimo produkční zemědělství pomocí udržování neproduktivních ploch. Ploch, na kterých se komerčně neprodukují potraviny na polích ani dřevo v produkčních lesích. Tyto plochy mohou klidně zemědělci udržovat a starat se o ně, ale tato činnost musí být ekonomicky i technologiemi úplně oddělena od produkčního zemědělství.
A pokud neprodukční plochy na udržování krajiny a její stability nestačí, bude třeba zemědělcům z jejich rozlohy polí vzít určité plochy a ty na neprodukční řízeným způsobem přeměnit. Úplně by pro začátek stačilo navrátit původnímu stavu plochy odvodněných bažin, malých tůní, meandrujících vodních toků, erozních rýh a podobné, které byly v rozmezí let asi 1970 až 2000 takzvaně zůrodněny neboli různými zásahy přeměněny na produkční pole.
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:17 Reaguje na Radim PolášekV podstatě s vámi souhlasím, ale přesto produkční zemědělci nemohou, z vlastního zájmu, udělat z produkčních polí chemickou (s)poušť.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
12.10.2025 08:16 Reaguje na DAGTak náš E 512 sme prezývali sejačka, ak po žatve bolo presne vidieť kadiaľ prešiel. Bohužial mal nakrivo mlátiaci kôš a medzera medzi košom a bubnom nešla nastaviť. Ale všeobecne aj ostatné kombajny tiež slušne vysievali.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:14 Reaguje na Vladimir MertanPro vás i pro DAGa: Ztráty zrna se samozřejmě kontrolovaly. Moderní kombajny jsou mnohem kvalitnější. Problém je, a vlastně to ani problém není, že část zrn je nevyvinutá, malá, projdou síty, ale na zemi pak vyklíčí. Proto se zdá, že ztráty zrna jsou vysoké.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
10.10.2025 14:25 Reaguje na Radim PolášekBláboly. 48% půdního fondu využíváme na pěstování energetických plodin na ekologická biopaliva. Takže půdy na uživení populace máme dost. A pokud se zruší i dotace na tyto nesmyslné OZE, můžeme mít potraviny skoro zadarmo. A k tomu kytičky s motýlema a ptáčkama. Vše je jen o prioritách a " nasměrování dotací". Dotace jsou totiž hlavní nástroj v boji proti rozumu.
Odpovědět
Karel Zvářal
10.10.2025 08:24Pan Hruška by se měl seznámit se zemědělskou praxí, v případě použití herbicidu posečkat měsíc, nebo se zeptat zemědělce, proč takto činí. Může jít jít o tzv "setí do strniště", které ŠETŘÍ PŮDU (před obracením, a tím i erozí). P.S. Jó s plným břichem se to snadno kritizuje-)
https://www.agroportal24h.cz/clanky/novy-horsch-sprinter-je-vhodny-pro-zemedelce-kteri-zakladaji-porosty-do-strniste
Odpovědět
https://www.agroportal24h.cz/clanky/novy-horsch-sprinter-je-vhodny-pro-zemedelce-kteri-zakladaji-porosty-do-strniste
JŠ
Jindřich Štěpánek
10.10.2025 10:44 Reaguje na Karel Zvářalsetí do strniště je sice aktuálně fajn a in, neboť prý omezuje ztráty uhlíku (oproti orbě), ale orba zase dokáže potlačit část plevelů. A když se orba vynechá, musí přijít o to více chemie.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2025 08:59 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekŽádné "prý"!, bezorební systémy podporují vodozádržnost, snížení eroze, stabilizují úrodu zejména v sušších oblastech.
Orba naopak plevely uloží hluboko "do zásoby", takže zemědělec se s nimi potýká ještě řadu let. Zatímco semena vypadlá na povrch půdy a vzešlé plevele po ošetření herbicidem zahubí (téměř) všechny. Jen hlupáci mohou kritizovat využití vědy v praxi - a silě pochybuji, jsou-li stejně důslední i v životě a nikdy nevezmou do úst "chemii", tj medikamenty.
Odpovědět
Orba naopak plevely uloží hluboko "do zásoby", takže zemědělec se s nimi potýká ještě řadu let. Zatímco semena vypadlá na povrch půdy a vzešlé plevele po ošetření herbicidem zahubí (téměř) všechny. Jen hlupáci mohou kritizovat využití vědy v praxi - a silě pochybuji, jsou-li stejně důslední i v životě a nikdy nevezmou do úst "chemii", tj medikamenty.
JŠ
Jindřich Štěpánek
11.10.2025 10:27 Reaguje na Karel ZvářalTotální herbicidy se vstřebávají přes listy a to jen za vegetace. Na semena nepůsobí, navíc hodně plevelů potřebuje zimu, takže na podzim prostě klíčit a růst nebudou.
Odpovědět
Karel Zvářal
11.10.2025 10:43 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekOšetření herbicidem se dělá nedlouho před setím, kořínky drží půdu pohromadě, uschlá vegetace klíčícím obilkám nijak nevadí, spíše je kryje před holuby ap. Během zimy porost zesílí, takže byť jsou na jaře místy patrné vzešlé plevele, na výši úrody to nemá velký vliv. Pozitiva převažují nad negativy, jednoznačně ekologičtější způsob produkce užitkových plodin.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
11.10.2025 12:03 Reaguje na Karel ZvářalJo během zimy porost zesílí. A ochrana před holuby. Ttj.
Chtělo by to nastudovat aspoň základy zemědělství
Odpovědět
Chtělo by to nastudovat aspoň základy zemědělství
Karel Zvářal
11.10.2025 12:47 Reaguje na Jindřich ŠtěpánekJen studujte, studujte! Až budete vědět o zemědělství tolik, co já, tak se můžem o něm rovnocenně bavit.
Kam zasákne voda na neorané louce, v neoraném lese? Právě ten starý porost brání rychlému odtoku vody, která by jinak strhávala VELKÉ množství ornice.
A o ochranu půdy zde jde v 1. řadě, výnosy až tak podstatné nejsou, bývají zpravidla nižší, než u klasického způsobu (s orbou, hnojením). Ale ekonomika vychází poměrně slušně, a vezmeme-li v úvahu jako prioritu ochranu půdy, má tento způsob (regenerativci) budoucnost, o tom jsem přesvědčen.
Odpovědět
Kam zasákne voda na neorané louce, v neoraném lese? Právě ten starý porost brání rychlému odtoku vody, která by jinak strhávala VELKÉ množství ornice.
A o ochranu půdy zde jde v 1. řadě, výnosy až tak podstatné nejsou, bývají zpravidla nižší, než u klasického způsobu (s orbou, hnojením). Ale ekonomika vychází poměrně slušně, a vezmeme-li v úvahu jako prioritu ochranu půdy, má tento způsob (regenerativci) budoucnost, o tom jsem přesvědčen.
RP
Radim Polášek
11.10.2025 11:26 Reaguje na Karel ZvářalHm, orba způsobuje, že srážky určité intenzity zůstanou na poli a vsáknou se, zatímco po neorané půdě sklouznou po svahu do vodotečí.
Přirozeně při jiné intenzitě srážek to je naopak
Odpovědět
Přirozeně při jiné intenzitě srážek to je naopak
JŠ
Jindřich Štěpánek
11.10.2025 12:03 Reaguje na Radim PolášekAno, orba prokypří půdu a voda se snáz zasakuje.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
10.10.2025 09:17Podle mých skromných pozorování není ukončení vegetace glyfosátem plošná záležitost. Dělá se to tehdy, pokud potřebujete zasít ozim. Pokud budete sít až jařinu, buď necháte pole být, nebo zapravíte hnůj (orbou nebo podrytím). Já bohužel žiju v krajině, kde na tísicích hektarech byl život ukončen definitivně a to do hloubky několika metrů. Staví se tady dálnice, vykácely se stromy, vytrhaly keře, odstranila se ornice. Zatímco na tom kritizovaném postříkaném poli na jaře zase vyroste nejen obilí, ale i plevele, napase se na něm zvěř, zasákne se do něj voda a na konci léta se z něj odveze obilí, na ploše dálnice se položí asfalt a nevyroste na ní nic, nezasákne do ní nic. Hruška se bude v létě čílit, že sklizená pole se oteplují. Dálnice bude sálat jako radiátor, ale to Hrušku nechá v klidu. To už není pole, takže ho to nebude trápit.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
10.10.2025 10:45 Reaguje na Marcela JezberováKdo stále orá a nemá na strništi odolné plevele, obejde se i při setí ozimů bez totálních herbicidů
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.10.2025 09:36to Lumír Vitha 10.10.2025 08:03
Není to tak úplně pravda, existuje řad způsobů kultivace rostlin, kdy je substrát téměř či zcela sterilní a výnosy jsou přitom velké.
Obecně: Tato praxe může omezit množení a přezimování fytopatogenních organismů, napadajících mj. i kulturní rostliny.
Odpovědět
Není to tak úplně pravda, existuje řad způsobů kultivace rostlin, kdy je substrát téměř či zcela sterilní a výnosy jsou přitom velké.
Obecně: Tato praxe může omezit množení a přezimování fytopatogenních organismů, napadajících mj. i kulturní rostliny.
RP
Radim Polášek
11.10.2025 11:34 Reaguje na Jan ŠimůnekObecně se dnes například začínají používat různé podpůrné prostředky s živými mykorhizními houbami, které v půdě podporují klíčení, zakořeňování a zvyšují účinnost kořenů rostlin a optimalizují jejich růst.
Případně prostředky s rostlinnými regulátory, například růstu a jiných procesů.
Odpovědět
Případně prostředky s rostlinnými regulátory, například růstu a jiných procesů.
JŠ
Jindřich Štěpánek
10.10.2025 10:42Pan Hruška je uznávaný odborník,ale tentokrát se lehce sekl. Orba nezničí odolné plevele, kvůli kterým se aplikují po sklizni totální herbicidy.
Odpovědět
JS
Josef Střítecký
10.10.2025 11:09Možná by se pan docent mohl zamyslet (a pak napsat další článek) nad tím, kolik se fosilních paliv (nafty) spálí při orbě ve srovnání s pojezdem mechanizace při postřiku. Další článek by mohl věnovat produktivitě zemědělských prací, a v dalším se zamyslet, kde vzít na odplevelování lidi. Až se ctí zvládne všechna uvedená témata, budu mu tleskat.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:25 Reaguje na Josef StříteckýKdyž jsem před léty byl s vinaři na odborném zájezdu ve Francii, podivil jsem se, že ve vinicích mají herbicidní úhor - oproti naší praxi. Konzultoval jsem to s prof. Krausem, uznávaným odborníkem, a on mi řekl přesně to, co píšete: "Že jeden postřik herbicidem vyloučí mnoho pojezdů při kultivaci, takže vcelku je těch škodlivin ve vinohradu méně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
10.10.2025 12:25Ekologové se nám nějak zamotávají do vlastních teorií o bezorebném pěstování zemědělských plodin. Pokud se nechci některých druhů plevelů zbavit zaoráním, kterým údajně způsobuji erozi a poškození půdy, tak to
lze udělat bohužel pouze postřikem.
Pokud nechci stříkat, tak musím plevel zaorávat a to dost hluboko. Jiná
možnost už dnes není, pokud se nechce pan Hruška chopit motyky a plevel
ručně likvidovat. Já se o to snažím v malém a je to nekonečná činnost.
Stačí ji ale rok vynechat a další rok už tam bude plevel převládat. Ono
stačí nechat jakékoliv pole rok ladem bez postřiků a orby a je to pole zaplevelené tak, že bude třeba stříkat o to více. Já jsem fanda omezení
postřiků, ale v rozumné míře a u některých plodin. Na obilniny, sóju, mák
atd. musím půdu totálně odplevelit, aby šly ty plodiny pěstovat a sklidit.
U kukuřice a pícnin to až tak akutní není, protože kukuřice některé z nich
přeroste a zastíní a u vícekrát za léto kosených pícnin jsou plevely taky
koseny a nestačí se vysemenit. U brambor lze část plevelů kultivací taky
potlačit, ale sklízet je kombajnem z metrového plevele moc nepůjde. V
malém se ten plevel i s natí pokosil, shrabal a pak se brambory vyoraly.
Takže možné je vše, ale za jakou cenu a s jakým efektem. Kritizovat je
velmi snadné, ale co tak milí vědci předvést vše v praxi? Co brání těm
vědeckým pracovištím hospodařit na nějaké státní půdě tak, aby to bylo
blízké přírodě a mělo to i ekonomický nedotovaný efekt?
No přece ta odtrženost od praxe a bohapusté mlácení prázdné slámy na
poli teorie. Radit bez rizika je jednodušší, než riskovat v praxi
neúspěch. Pročpak neradí na školních statcích zemědělských škol a pak
může napsat, jak to zvládají bez postřiků a nebo dokonce bezorebným
způsobem propagovaným zase jinými mudrlanty. Na pokusy mají být jen
pokusná pole a nikoliv to rovnou zkoušet ve velkém. Víte jak letos
vypadají na podzim pole se zanedbanou meliorací? Jsou to bažiny z
e kterých ještě není sklizena sója, kukuřice, cukrovka a brambory.
Černou zvěř tak čeká na potravu hojná zima, protože stroje se do
podmočené půdy zahrabávají a plodiny hnijí a plesniví. A proč?
Protože už 35 let od revoluce nikdo neudržuje drenáže a aby to
zdůvodnili, tak tvrdí, že je škodlivé regulovat v půdě množství
vody podle momentální situace. Drenáže jde přece za sucha mít
na odtoku zavřené a za mokra je otevřít. To by je musel někdo
udržovat a nenechat je zanést a nebo nějakými idioty zničit.
Odpovědět
lze udělat bohužel pouze postřikem.
Pokud nechci stříkat, tak musím plevel zaorávat a to dost hluboko. Jiná
možnost už dnes není, pokud se nechce pan Hruška chopit motyky a plevel
ručně likvidovat. Já se o to snažím v malém a je to nekonečná činnost.
Stačí ji ale rok vynechat a další rok už tam bude plevel převládat. Ono
stačí nechat jakékoliv pole rok ladem bez postřiků a orby a je to pole zaplevelené tak, že bude třeba stříkat o to více. Já jsem fanda omezení
postřiků, ale v rozumné míře a u některých plodin. Na obilniny, sóju, mák
atd. musím půdu totálně odplevelit, aby šly ty plodiny pěstovat a sklidit.
U kukuřice a pícnin to až tak akutní není, protože kukuřice některé z nich
přeroste a zastíní a u vícekrát za léto kosených pícnin jsou plevely taky
koseny a nestačí se vysemenit. U brambor lze část plevelů kultivací taky
potlačit, ale sklízet je kombajnem z metrového plevele moc nepůjde. V
malém se ten plevel i s natí pokosil, shrabal a pak se brambory vyoraly.
Takže možné je vše, ale za jakou cenu a s jakým efektem. Kritizovat je
velmi snadné, ale co tak milí vědci předvést vše v praxi? Co brání těm
vědeckým pracovištím hospodařit na nějaké státní půdě tak, aby to bylo
blízké přírodě a mělo to i ekonomický nedotovaný efekt?
No přece ta odtrženost od praxe a bohapusté mlácení prázdné slámy na
poli teorie. Radit bez rizika je jednodušší, než riskovat v praxi
neúspěch. Pročpak neradí na školních statcích zemědělských škol a pak
může napsat, jak to zvládají bez postřiků a nebo dokonce bezorebným
způsobem propagovaným zase jinými mudrlanty. Na pokusy mají být jen
pokusná pole a nikoliv to rovnou zkoušet ve velkém. Víte jak letos
vypadají na podzim pole se zanedbanou meliorací? Jsou to bažiny z
e kterých ještě není sklizena sója, kukuřice, cukrovka a brambory.
Černou zvěř tak čeká na potravu hojná zima, protože stroje se do
podmočené půdy zahrabávají a plodiny hnijí a plesniví. A proč?
Protože už 35 let od revoluce nikdo neudržuje drenáže a aby to
zdůvodnili, tak tvrdí, že je škodlivé regulovat v půdě množství
vody podle momentální situace. Drenáže jde přece za sucha mít
na odtoku zavřené a za mokra je otevřít. To by je musel někdo
udržovat a nenechat je zanést a nebo nějakými idioty zničit.
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:33 Reaguje na Břetislav MachačekOno stačí nechat jakékoliv pole rok ladem bez postřiků a orby a je to pole zaplevelené ..............
Ale na tzv. "plevele" se také lze dívat jako na jiné rostliny a přemýšlet, zda by se nedaly nějak zužitkovat.
Co brání těm vědeckým pracovištím hospodařit na nějaké státní půdě tak, aby to bylo blízké přírodě a mělo to i ekonomický nedotovaný efekt? .......
Když nám ve škole přednášeli uznávaní odborníci, také jsem přemýšlel, zda by byli úspěšní jako vedoucí školního statku. Došel jsem k závěru, že s vysokou pravděpodobností ne.
Ale na druhé straně jsem se při studiu University 3. věku setkal s docentem, který byl i spolumajitelem úspěšné firmy na výrobu fotovoltaiky. Vyprávěl nám, že dodávají i do Číny.
stroje se do podmočené půdy zahrabávají a plodiny hnijí a plesniví ........
Zcela zjevně se v daných místech pěstují nevhodné plodiny a používají nevhodné stroje.
Odpovědět
Ale na tzv. "plevele" se také lze dívat jako na jiné rostliny a přemýšlet, zda by se nedaly nějak zužitkovat.
Co brání těm vědeckým pracovištím hospodařit na nějaké státní půdě tak, aby to bylo blízké přírodě a mělo to i ekonomický nedotovaný efekt? .......
Když nám ve škole přednášeli uznávaní odborníci, také jsem přemýšlel, zda by byli úspěšní jako vedoucí školního statku. Došel jsem k závěru, že s vysokou pravděpodobností ne.
Ale na druhé straně jsem se při studiu University 3. věku setkal s docentem, který byl i spolumajitelem úspěšné firmy na výrobu fotovoltaiky. Vyprávěl nám, že dodávají i do Číny.
stroje se do podmočené půdy zahrabávají a plodiny hnijí a plesniví ........
Zcela zjevně se v daných místech pěstují nevhodné plodiny a používají nevhodné stroje.
PH
Petr Hariprasad Hajič
10.10.2025 18:04Glyfosát je svinstvo. Všichni to vědí. Mělo to být zakázané už dávno.
Odpovědět
JŠ
Jindřich Štěpánek
11.10.2025 12:04 Reaguje na Petr Hariprasad HajičAno, v některých aplikacích nepochybně.
Odpovědět
JŠ
Jan Šimůnek
10.10.2025 19:37to Petr Hariprasad Hajič 10.10.2025 18:04
"Šílená nebezpečnost" Glyfosfátu byla zkonfabulována ekologickými hysteriky na základě jednoho (!) případu zhoubného nádoru u člověka, který s tímto přípravkem pracoval naprosto prasácky, s porušením snad všech existujících předpisů pro práci s takovýmito látkami.
Ne, že bych ho doporučoval místo Fernetu jako aperitív, ale při slušném dodržování bezpečnosti práce z návodu od výrobce by uživatel v ohrožení být neměl, a při dodržení karanténní doby by ani sklizeň neměla být nebezpečná.
Odpovědět
"Šílená nebezpečnost" Glyfosfátu byla zkonfabulována ekologickými hysteriky na základě jednoho (!) případu zhoubného nádoru u člověka, který s tímto přípravkem pracoval naprosto prasácky, s porušením snad všech existujících předpisů pro práci s takovýmito látkami.
Ne, že bych ho doporučoval místo Fernetu jako aperitív, ale při slušném dodržování bezpečnosti práce z návodu od výrobce by uživatel v ohrožení být neměl, a při dodržení karanténní doby by ani sklizeň neměla být nebezpečná.
RP
JŠ
Jan Šimůnek
11.10.2025 14:36to Radim Polášek 11.10.2025 11:34
Ano, taky jsem kdysi zkoušel rajčata na substrátu s mykorrhizou, ale poměrem cena / výkon mě to neoslovilo.
Jinak třeba různé formy hydroponie jsou pokud možno sterilní.
Pochopitelně se bádá o kdečem, takže např. v Kanadě našli nějaké vrby, rostoucí v prostředí horských potoků, s půdou a vodou prakticky bez dusíkatých látek, přitom ale nestrádající nedostatkem tohoto prvku. Zjistili, že mají na listech mikrobiom, přeměňující vzdušný dusík na vstřebatelnou formu, takže ty vrby mají jakési "hnojení na list" dusíkem. Zavést to do komerčního zemědělství by musela být dost bomba.
Odpovědět
Ano, taky jsem kdysi zkoušel rajčata na substrátu s mykorrhizou, ale poměrem cena / výkon mě to neoslovilo.
Jinak třeba různé formy hydroponie jsou pokud možno sterilní.
Pochopitelně se bádá o kdečem, takže např. v Kanadě našli nějaké vrby, rostoucí v prostředí horských potoků, s půdou a vodou prakticky bez dusíkatých látek, přitom ale nestrádající nedostatkem tohoto prvku. Zjistili, že mají na listech mikrobiom, přeměňující vzdušný dusík na vstřebatelnou formu, takže ty vrby mají jakési "hnojení na list" dusíkem. Zavést to do komerčního zemědělství by musela být dost bomba.
Karel Zvářal
11.10.2025 14:55 Reaguje na Jan ŠimůnekVázat dusík umí velmi dobře třeba sója, "potravina budoucnosti", alias rostlinné maso. Věda jde dopředu prakticky ve všech směrech, např genetika představuje v zemědělství obrovský potenciál, a to jak při šlechtění, tak využití nových technologií. Jen do toho nesmí házet vidle pologramotí neználkové...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
11.10.2025 16:21 Reaguje na Karel ZvářalTak tak, já trochu odbočím, obrovský pokrok v poslední době je ve vegetativním množení rostlin. Ať už toho spíš technického přímo pro komerční produkci nebo toho spíše laboratorního meristemového pro rozmnožení nějakých zdrojových výpěstků, které pro komerční rozmnožování budou po dalším stupni množení v blízkém budoucnu.
Možná nebude dlouho trvat a třeba skoro všechny stromky na výsadbu do lesa budou z řízků stejně jako v komerčních sklenících takto budou množit zeleninu a podobně. Už dnes se dost prudce rozvíjí třeba vegetativní množení jabloňových a možná i jiných podnoží.
Odpovědět
Možná nebude dlouho trvat a třeba skoro všechny stromky na výsadbu do lesa budou z řízků stejně jako v komerčních sklenících takto budou množit zeleninu a podobně. Už dnes se dost prudce rozvíjí třeba vegetativní množení jabloňových a možná i jiných podnoží.
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:37 Reaguje na Radim PolášekNo, on je rozdím mezi jabloňovým sadem nebo kukuřičným polem a mezi lesem, v němž by měla být - z rozličných důvodů - zachována genetická variabilita.
Např. problémem je pěstování jedné jediné odrůdy kvalitních banánů, která se už vůbec nemnoží generativně, jen vegetativně - a co kdyby se na ní objevila nějaká zhoubná nemoc? Tak by lidstvo o kvalitní banány mohlo přijít.
Odpovědět
Např. problémem je pěstování jedné jediné odrůdy kvalitních banánů, která se už vůbec nemnoží generativně, jen vegetativně - a co kdyby se na ní objevila nějaká zhoubná nemoc? Tak by lidstvo o kvalitní banány mohlo přijít.
BM
Břetislav Machaček
19.10.2025 11:08 Reaguje na Karel ZvářalSóju v mém okolí pěstují s různými úspěchy několik let.
Suchý podzim= prvotřídní výsledky, mokrý podzim= plísně,
houby a hniloby. Stává se, že ji nakonec dokonce zaorají,
ale budiž, alespoň vylepší stav půdy. Ty velké podniky v
mém okolí si mohou nějaké ty ztráty dovolit, ale ti malí
pěstitelé nikoliv. Letos je výnos tragický, protože pole
jsou jako mokřad ve kterém kombajny zapadnou a sója už
je nyní plesnivá. Totéž u kukuřice na zrno, která po mrazu
před měsícem odumřela a čeká buď na slunce a nebo na vítr
a mráz, aby ji mohli sklidit. Jinak úroda by mohla být
velmi dobrá, ale přírodě poručit nelze, aby šlo sklízet
kdy je potřeba a ne když to počasí umožní. Je to prostě
o vhodnosti plodin podle možností daného prostředí a to
není univerzální stejně, jako ty plodiny. Uvedu příklad
s hroznovým vínem, kdy kvalitní odrůdy zaplísnily, ale
ty méně kvalitní plísním odolaly a mají bohatou úrodu.
Ty by ale v jiných oblastech nikdo nepěstoval, protože
se u nich rodí i ty kvalitní odrůdy. Pěstujme pouze to,
co má k pěstování téměř vždy vhodné podmínky a nerodí
se pouze občas jako moje fíky. Úroda co 4 roky z nich
nedělá perspektivní plodinu, protože ty zbývající roky
je neničí zimní mrazy, ale mrazy jarní, kdy už jsou
fíkovníky natažené mízou s pučícími pupeny.
Odpovědět
Suchý podzim= prvotřídní výsledky, mokrý podzim= plísně,
houby a hniloby. Stává se, že ji nakonec dokonce zaorají,
ale budiž, alespoň vylepší stav půdy. Ty velké podniky v
mém okolí si mohou nějaké ty ztráty dovolit, ale ti malí
pěstitelé nikoliv. Letos je výnos tragický, protože pole
jsou jako mokřad ve kterém kombajny zapadnou a sója už
je nyní plesnivá. Totéž u kukuřice na zrno, která po mrazu
před měsícem odumřela a čeká buď na slunce a nebo na vítr
a mráz, aby ji mohli sklidit. Jinak úroda by mohla být
velmi dobrá, ale přírodě poručit nelze, aby šlo sklízet
kdy je potřeba a ne když to počasí umožní. Je to prostě
o vhodnosti plodin podle možností daného prostředí a to
není univerzální stejně, jako ty plodiny. Uvedu příklad
s hroznovým vínem, kdy kvalitní odrůdy zaplísnily, ale
ty méně kvalitní plísním odolaly a mají bohatou úrodu.
Ty by ale v jiných oblastech nikdo nepěstoval, protože
se u nich rodí i ty kvalitní odrůdy. Pěstujme pouze to,
co má k pěstování téměř vždy vhodné podmínky a nerodí
se pouze občas jako moje fíky. Úroda co 4 roky z nich
nedělá perspektivní plodinu, protože ty zbývající roky
je neničí zimní mrazy, ale mrazy jarní, kdy už jsou
fíkovníky natažené mízou s pučícími pupeny.
JŠ
Jan Šimůnek
12.10.2025 13:19to Karel Zvářal 11.10.2025 14:55
Vázat dusík do půdy umějí všechny luštěniny. Proto naši předkové, chytří, proto ne zelení, zařazovali do střídání plodin na polích rostliny z této skupiny, hlavně hrách, čočku a jedlé či krmné boby.
MMCH, na Islandu, který má půdy velmi bohaté na všechny výživné prvky mimo dusíku, nakonec oseli celoplošně celé území (z letadel) rostlinou podobnou našemu Vlčímu bobu (nepůvodní druh, buď ze severu Asie nebo Ameriky), a tím umožnili na těchto půdách po pár letech zakládat pole a pastviny.
to Radim Polášek 11.10.2025 16:21
To, co popisujete, má jednu zásadní nevýhodu: Pokud prorazí nějaký patogen na jediném jedinci, zlikviduje jako stepní požár celou populaci rostlin. Své o tom vědí např pěstitelé banánů.
Odpovědět
Vázat dusík do půdy umějí všechny luštěniny. Proto naši předkové, chytří, proto ne zelení, zařazovali do střídání plodin na polích rostliny z této skupiny, hlavně hrách, čočku a jedlé či krmné boby.
MMCH, na Islandu, který má půdy velmi bohaté na všechny výživné prvky mimo dusíku, nakonec oseli celoplošně celé území (z letadel) rostlinou podobnou našemu Vlčímu bobu (nepůvodní druh, buď ze severu Asie nebo Ameriky), a tím umožnili na těchto půdách po pár letech zakládat pole a pastviny.
to Radim Polášek 11.10.2025 16:21
To, co popisujete, má jednu zásadní nevýhodu: Pokud prorazí nějaký patogen na jediném jedinci, zlikviduje jako stepní požár celou populaci rostlin. Své o tom vědí např pěstitelé banánů.
Karel Zvářal
12.10.2025 14:16 Reaguje na Jan ŠimůnekNaši předkové střídali plodiny mnohem dříve, než byl objeven prvek dusík (N) a kořenová rhizobia, která jej ze vzduchu vážou. A činili tak zejména proto, že chtěli mít pestrou stravu.
I pamatuji časy, kdy byly osevní postupy mnohem pestřejší než dnes, s cíleně pěstovanými, půdě prospěšnými luštěninami. Teď se točí pár nejvýnosnějších komodit, z nichž nejvíce škodí půdě kukuřice - tu bych za sebe zrušil, i se všemi bioplynkami. Do výšky rostoucí soja má tu výhodnou vlastnost, že její pěstování umožňuje strojovou sklizeň, proto je celosvětově úspěšná.
Odpovědět
I pamatuji časy, kdy byly osevní postupy mnohem pestřejší než dnes, s cíleně pěstovanými, půdě prospěšnými luštěninami. Teď se točí pár nejvýnosnějších komodit, z nichž nejvíce škodí půdě kukuřice - tu bych za sebe zrušil, i se všemi bioplynkami. Do výšky rostoucí soja má tu výhodnou vlastnost, že její pěstování umožňuje strojovou sklizeň, proto je celosvětově úspěšná.
RP
Radim Polášek
12.10.2025 19:01 Reaguje na Karel ZvářalNaši vzdálenější předkové hlavně potřebovali na konci léta a na podzim nashromáždit tolik zásob, aby v zimě a na jaře neumírali hlady. Jejich zemědělství bylo ješět hodně nedokonalé. Proto primárně pěstovali nejvíc to, co jim těch zásob přinášelo nejvíc. I za cenu toho, že by jedli pořád stejně. Mimo těch bohatějších, co si mohli dovolit potraviny střídat. Co se týká pestré stravy, tak mnohem spíš, jelikož byli trvale v přírodě, vypozorovali, že na různých pozemcích se různým plodinám daří různě a tak i v rámci jednoho sídla na různých polích mohli pěstovat různé plodiny.
To až výrazně později ze technologie v zemědělství i logistika zdokonalily tolik, že si mohli dovolit mít pestrou stravu.
Dneska jsou změny v pěstování dané spíš změnami v plodinách. Například dříve byl hrách u nás vyloženě ztrátová málo výnosová plodina, ale nyní v kterési diskuzi mne někdo poučil, že dnešní odrůdy už umí podstatně vyšší výnos a mohly by být i u nás pěstovatelné a ziskové.
Odpovědět
To až výrazně později ze technologie v zemědělství i logistika zdokonalily tolik, že si mohli dovolit mít pestrou stravu.
Dneska jsou změny v pěstování dané spíš změnami v plodinách. Například dříve byl hrách u nás vyloženě ztrátová málo výnosová plodina, ale nyní v kterési diskuzi mne někdo poučil, že dnešní odrůdy už umí podstatně vyšší výnos a mohly by být i u nás pěstovatelné a ziskové.
Karel Zvářal
12.10.2025 20:37 Reaguje na Radim PolášekDnes specialisté sadaři pěstují jeden druh ovoce, např švestky, v odrůdách rané, polorané a pozdní. Je problém sehnat (v sezoně) naráz hodně brigádníků, tak pro to málo, co mají k dispozici, musí práci rozprostřít na delší období. Je to i pro případ vymrznutí, prostě vsadit vše na jednu kartu je riziková záležitost.
Stejně tak i naši předci - krom výše zmíněné pestrosti (aby nejedli jen zemáky a zelí), pěstovali plodiny, které vysadili a sklízeli v jiných termínech, než hlavní plodiny. Nic než Umění rozdělit si práci, plánovat:-)
Odpovědět
Stejně tak i naši předci - krom výše zmíněné pestrosti (aby nejedli jen zemáky a zelí), pěstovali plodiny, které vysadili a sklízeli v jiných termínech, než hlavní plodiny. Nic než Umění rozdělit si práci, plánovat:-)
RP
Radim Polášek
12.10.2025 19:03 Reaguje na Karel ZvářalA v minulosti byly osevní postupy pestřejší spíš kvůli chovu dobytka, pěstování jetele, vojtěšky, i třeba intenzívních travin než luštěnin. A když luštěnin, tak maximálně směsek pro krmení zvířat, třeba v prvním roce intenzívního trávníku.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
16.10.2025 11:42 Reaguje na Radim PolášekU krajanů v Rumunsku jsem viděl, že v kukuřici měli podseté i pnoucí fazole i dyně. Když sklidili klasy, lusky i dýně, sklidili i kukuřici, na dvoře z ní udělali stoh, který v zimě krávy okusovaly.
Odpovědět
