Klára Kocmanová: Lesy nejsou jenom dřevo
Péče o les
Státní podnik Lesy České republiky hospodaří s našimi lesy. Základní strategií takového hospodaření by mělo být trvale udržitelné obhospodařování lesů. Cílem je vytvoření stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa, který je samozřejmě v hospodářské části i ekonomicky rentabilní. Takový je ideál. Protože takto obhospodařované lesy fungují jako zdroj trvale obnovitelné dřevní suroviny, lesních hub, plodů atd.
Zároveň takový les poskytuje společnosti mnohostranný užitek v zachování a podpoře druhové pestrosti všech v něm žijících organismů, hub, rostlin a živočichů, také slouží k ochraně klimatu, vody a půdy a poskytuje i významný rekreační užitek mnoha lidem.
Jaká je ale realita?
Lesy jsou nejčastěji LČR spravovány především za účelem výnosu z těžby. Do určité míry je to pochopitelné, lesní hospodářství je a musí v ČR zůstat ekonomicky životaschopné. To ale není dostatečné a s takto úzkým pojetím jako Piráti nemůžeme souhlasit. Potřebujeme, aby lesy začaly rychleji obnovovat své přirozené funkce a mimo jiné třeba začaly vázat více CO2. Mnoho lidí automaticky předpokládá, že k tomu dochází - necitlivá těžba ale naopak uhlík ve velkém uvolňuje a to i prostřednictvím obnaženého půdního substrátu.
Co prosazujeme
Jak uvádím v úvodu, stát vlastní více než polovinu českých lesů, většina je ve správě LČR, jde celkem o 15 % rozlohy státu. Jenže Lesy ČR dlouhodobě nemají dostatečným způsobem definováno hospodaření ve veřejném zájmu. To vede k dominantní orientaci tohoto podniku na hospodářský výsledek (což je těžba dřeva). Paradoxní zároveň je, že ani tento byznysový cíl nevedl za celou dobu existence LČR k realizaci jednoduché úvahy, že ne na všech místech se těžba dřeva vyplácí. Kde? Typicky jde o prudké svahy a nedostupná údolí, skalnaté lokality nebo vzdálené odloučené pozemky.
I díky práci našich náměstků na resortech životního prostředí Jiřího Lehejčka a zemědělství Milana Daďourka, se podařilo s vedením podniku dojednat, aby LČR v tomto upravily svůj přístup a v těchto lokalitách do budoucna těžbu zcela vyloučily. Přínos nebude zdaleka jenom ekonomický, ale zajistí i ostrůvkovitou podporu biologické rozmanitosti skrze postupně stárnoucí a biologicky hodnotnější porosty. Právě biologická rozmanitost v Česku (i celosvětově) setrvale klesá a společně s klimatickou změnou a znečištěním je považována za největší ohrožení lidské civilizace.
Staré lesy jsou přitom obecně nedoceněným rezervoárem druhové pestrosti. Jejich důsledná ochrana, zejména těch ve vlastnictví státu, je proto klíčovým nástrojem pro odvrácení důsledků výše zmíněných krizí.
Vracíme lesům jejich přirozenou funkci
Proto se dlouhodobě společně s vědeckou komunitou a dalšími odborníky zasazujeme mimo jiné o vyhlašování bezzásahových území, která budou pokrývat nejstarší porosty lesů ve správě Lesů ČR. Nejblíže vyhlášení jsou lesy ve východních Krušných horách a ve Ždánickém lese. Pracujeme ale i na vyhlášení dalších. Výsledkem by tedy měla být síť větších celků se smluvní ochranou, doplněná po celé republice o plošky, kde se nevyplatí těžba. Na úrovni jednotlivých porostů také po těžbě ponechané nejcennější biotopové stromy, jakožto nášlapné biologické kameny. Celkově půjde o vyšší jednotky procent rozlohy lesa. Tedy nic dramatického z pohledu dostupnosti dřeva jakožto klíčové suroviny například pro ukládání uhlíku ve stavebnictví. Je třeba také férově dodat, že právě ponechávání biotopových stromů k dožití je iniciativa samotného státního podniku LČR, které tleskáme.
Máme za to, že státní lesy nemají plnit pouze státní kasu, být zásobárnou dřeva k prodeji, ale mají sloužit celé společnosti i dalšími přirozenými funkcemi lesa. To znamená:
-
● retence vody,
-
● biodiverzita,
-
● ochlazování,
-
● rekreační příležitost,
-
● půdoochranné funkce a další.
Tím vším společnost chrání. Navíc, prosazování toho, aby stát a státní instituce šly při své činnosti příkladem, je dlouhodobou prioritou Pirátské strany.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (34)
Slavomil Vinkler
31.5.2024 06:22smějící se bestie
31.5.2024 07:21Jiří Svoboda
31.5.2024 09:32Je ale otázkou, jak relativně rychle dosáhnout stavu: "stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově smíšeného lesa, který je samozřejmě v hospodářské části i ekonomicky rentabilní." To může být tak trochu jen zbožné přání.
Každopádně dřevo je velmi cenný kostrukční materiál, jeho cena by klidně ještě mohla stoupat a rentabilita lesů by se tak zvyšovala. Tak by byl vyvozen tlak, aby se ve stavebnictví užívalo efektivně a sloužilo hlavně v nosných konstrukcích pasivních domů.
Jarek Schindler
1.6.2024 08:54 Reaguje na Jiří SvobodaNavíc, kdy konečně "zelení soudruzi a pirátští svazáci" pochopí, že ani ten les neukládá ten uhlík do nekonečna. Čím starší je tak ho víc uvolňuje než zachytává.
Pokud chtějí piráti a další zelení politici udělat něco pro tento stát a jeho přírodu tak by se měli spíš zasazovat o lepší využitelnost dřeva jako suroviny a její zpracovávání u nás v ČR. Dřevo jako biopalivo je ve své podstatě také zelený nesmysl a mělo by se to týkat pouze jinak nezpracovatelných zbytků. Atd.
Milan Milan
31.5.2024 11:54Josef Střítecký
31.5.2024 12:41Plně souhlasím s tím, že je žádoucí mít lesy rozmanité. To ale podporuje i zákonná strategie nejen státních lesů, - jenže aby tomu tak mohlo být, tomu brání přemnožení zvěře. Politika typu "nechť se stane" je k pláči.
Radek
31.5.2024 13:50 Reaguje na Josef StříteckýJosef Střítecký
31.5.2024 17:48 Reaguje na RadekRadek
31.5.2024 22:56 Reaguje na Josef StříteckýJarek Schindler
1.6.2024 09:04 Reaguje na Josef StříteckýMilan Košulič
2.6.2024 09:26 Reaguje na Jarek SchindlerRadek
2.6.2024 10:35 Reaguje na Milan KošuličJarek Schindler
4.6.2024 07:42 Reaguje na Milan KošuličOpravdu se potenciál přirozené obnovy blíží 100 %? Jaký asi bude ten váš potenciál na těch kalamitních kůrovcových holinách ve smrkových 40 až 80 let starých porostech? Na druhou stranu pokud nepokosíte louku kolem listnatého lesa tak za pět let posunete hranici lesa o deset metrů a to i se zvěří a bez lesnické péče. Není to zajímavé a o mnohém vypovídající? No a pokud máte buky tak zalesňovat nemusíte ani dnes. Spíš je problém dostat tam , mimo buk, nějakou další dřevinu.
Ano, prosazujete posunutí doby zalesnění a zajištění kultůr. Jinými slovy prosazujete hlavně podstatné zvýšení nákladů na zajištění kultůr ( nutné ožínaní po podstatně delší dobu) a snažíte se navíc vytvářet zabuřenělé nezalesnitelné plochy.
Ale zpět ke zvěři. Proti škodám zvěří má být "ochráněno" 1 % ploch. Kolik toho budete ochraňovat proti buřeni a hlavně jak dlouho? No a škody zvěří vykazují Lčr v roce 2020 ve výši 23,129 mil Kč. Z toho v režijních honitbách Lčr to bylo 2,675 mil Kč. Ve vlastních pronajatých 13,479 mil a ve společenstevních 6,975 mil. Neříká se tomu " mnoho povyku pro nic" No a ještě jedny čísla k zamyšlení. Náklady na režijní honitby Lčr jsem v roce 2020 nenašel. V roce 2001 to ale bylo 161 mil. Kč. Tehdy bylo režijních honiteb ale jen asi 10%. Kolik bude stát myslivost v podání L4R když chtějí ve vlastní režii mít 25% honiteb?
No ale pokud máte jiná čísla... sem s nimi. Rád podiskutuji.
Jarek Schindler
1.6.2024 08:56 Reaguje na Josef StříteckýMilan Milan
31.5.2024 13:57Dalibor Motl
31.5.2024 15:33Karel Zvářal
31.5.2024 15:52 Reaguje na Dalibor MotlSlavomil Vinkler
31.5.2024 17:39 Reaguje na Dalibor MotlJosef Střítecký
31.5.2024 17:51 Reaguje na Slavomil VinklerEmil Bernardy
1.6.2024 09:01 Reaguje na Josef StříteckýJarek Schindler
1.6.2024 09:08 Reaguje na Emil BernardyEmil Bernardy
1.6.2024 09:29 Reaguje na Jarek SchindlerJarek Schindler
1.6.2024 09:52 Reaguje na Emil BernardyMilan Košulič
2.6.2024 09:31 Reaguje na Dalibor MotlTo je trochu jinak. Ty "nejtragičtější malolesy" jsou i po kůrovcové kalamitě většinou stále porostlé lesem, byť to není "ekonomicky výhodná" monokultura.
Dalibor Motl
3.6.2024 09:47 Reaguje na Milan KošuličSlavomil Vinkler
4.6.2024 08:23 Reaguje na Dalibor MotlHonza Honza
1.6.2024 08:39Nesmyslně bezzásahové lesy v NP by se měly měnit směrem k hosp. lesům: změna struktury lesa- směrem k listnáčům, boj proti kůrovci, umělé zavodňování, mokřady, jezírka, hráze. Měly by obsahovat i bezzásahové zony ale ne 40% NP - jen min. chráněné cenné oblasti.
Každý způsob má své výhody a nevýhody, my ale potřebujeme měnit les, ne jej zafixovat, proto lepší je hospodářský les. I z důvodu financí - vše nelze stále dotovat.
Lepší hospodář je lesník, ne přírodovědec, který je fanatik, důsledky vidíme nyní - ve zničených lesích po kůrovci, je třeba dělat i protipožární opatření- např omezením pyrofytů, ale ne odvozem dřevní hmoty z lesa. Takové lesy, které po čase kompletně zničí klůrovec, nepotřebujeme, nemohou plnit svoji přírodní funkci.
Nejdůležitější je rozumný, tolerantní, kompromisní přístup, ne zafixovaný úřední byrokratický zkostnatělý přístup svázaný předpisy, zákony= netolerantní správa NP přírodovědci fanatiky.
Nejlepší proto je neoliberální efektivní kapitalizmus omezující stát a posilující svobodu jednotlivce.