https://ekolist.cz/cz/ekolist/mesicni-souhrn/radek-vana-stav-zivotniho-prostredi-cr-nadprumerne-investice-podprumerne-vysledky
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Radek Váňa: Stav životního prostředí ČR: Nadprůměrné investice, podprůměrné výsledky

25.12.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz
Říká se, že zdravý vzduch, zdravý duch. Jaký ale vlastně je stav životního prostředí České republiky? Dnešní doba zkratkovitého zpravodajství, kdy o úspěchu článku rozhoduje jeho schopnost zaujmout čtenáře ve zlomku vteřiny, nedává dostatečný prostor komplexním tématům. Debata o životním prostředí se tak bohužel často smrskává na potenciální zákaz automobilů se spalovacími motory či na klady a zápory zálohování PET lahví. Například zmíněná osobní doprava se však na emisích skleníkových plynů ČR podílí pouhými necelými deseti procenty. Udělejme tedy krok zpět a podívejme se na stav životního prostředí ČR jako celku. Jeho kvalita má totiž přímý dopad na zdraví nás všech, kteří v něm žijeme.
 
Pravdou je, že výdaje ČR na ochranu životního prostředí jsou vysoce nad evropským průměrem. Navzdory tomu ovšem stav životního prostředí v ČR není v porovnání s ostatními státy EU příliš dobrý. V celkovém srovnání kvality životního prostředí je ČR až na 22. místě (tzn. 6. nejhorší v EU), za což mohou především vysoké emise skleníkových plynů a velká produkce odpadů. Nízká kvalita životního prostředí se následně odráží ve zdravotním stavu Čechů. Například znečištění ovzduší je přímo odpovědné za smrt v přepočtu 81 osob na 100 tisíc obyvatel ročně, což je zhruba dvacetkrát více úmrtí, než způsobí dopravní nehody. Špatná kvalita ovzduší navíc přispívá k výskytu onemocnění oběhové soustavy, dýchacího ústrojí a některých druhů rakoviny. Co se týče biologické rozmanitosti, tak ČR je na tom dokonce nejhůře v celé střední Evropě. Pestrost druhů je přitom důležitá například pro produkci potravin, regulaci klimatických změn nebo ochranu před povodněmi. V neposlední řadě v Česku roste počet invazních druhů, jež ročně působí škody za desítky milionů korun.

Vyvstává tedy otázka, proč je na tom ČR tak špatně v situaci, kdy stát vydává na ochranu životního prostředí více prostředků než například na obranu? Jedním z důvodů je bezpochyby problematické přidělování těchto prostředků. Jak loni upozornil Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo životního prostředí v řadě případů vůbec nesleduje přínosy vynaložených prostředků a rovněž neplní podmínky zadávání veřejných zakázek. V současné době jsou přitom dotace kontrolované MŽP hlavním zdrojem příjmů organizací, které se o ochranu životního prostředí ČR starají. Ochrana přírody totiž patří mezi oblasti, na které Češi přispívají ve veřejných sbírkách ze všeho nejméně. Z toho důvodu vznikl Nadační fond Act2Protect, který přímo podporuje ekologické organizace a pomáhá jim snížit závislost na státních a evropských dotacích. Vzhledem k řečenému má tato aktivita navíc potenciál také pozitivně ovlivnit zdraví obyvatel ČR. Jak tuto snahu můžete podpořit i Vy, se dozvíte zde.


reklama

 
foto - Váňa Radek
Radek Váňa
Autor je ředitel Nadačního fondu Act2Protect.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (48)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 08:05
Trochu rozporuplné.
Svádět nízkou kvalitu prostředí na sodovkáč a netřídění -je úlitba bohům. Naopak pravdou:
v biologické rozmanitosti, tak ČR je na tom dokonce nejhůře v celé střední Evropě. Pestrost druhů je přitom důležitá...
Problém tkví v tom, že biologické rozmanitosti tj. pestrosti druhů nelze docílit ochranou = nicneděláním, ale pouze a jen vytváření pestrých, rozmanitých habitatů, biotopů. Mamuty, velké spásače nebo divočící řeky na to už nemáme. A musí nastoupit neustálá a velká lidská práce na vzniku a údržbě stepí, luk, okrajů lesů, okrajů polí, suchých či vlhkých míst, bažin,... A na to jde velmi málo peněz. Tuto, zejména tuto práci je třeba dotovat. Na těchto územích je třeba zasahovat historickými metodami a majitelé či údržbáři na nich nemohou vydělat. Jen ztrácí čas a náklady. A když zkrachují, nastupuje egalizační sukcese, často s expanzí invazních druhů....
No přeji agentuře ať se povede to zvrátit.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.12.2024 08:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
se domnívám, že všechny zásahy nemusí dělat člověk, jak nám ukazují zkušenosti s vypuštěním spásačů do NP jako jsou divoké koně, pratuři či Uherský skot.
V těchto případech můžeme vyhovět krajině k její pestrosti, stejně tak můžeme vytvořit území, kde nechápe přírodu tvořit dle svého procesu neb nepoužívám slovo uvážení, protože by bylo chybné je spojeno s duševní činností zpravidla lidskou a příroda jen je a je důležité, aby měla možnost se projevovat ve své pestrosti.

Lidi se snaží příliš mnoho řídit a usměrňovat, celá ta situace je často o tom, uvolnit procesy a užívat rozmanitosti.
Příliš často se bojíme o svojí "větev" ale příroda naděluje všem podle "zásluh".
Ale i ty " lidské" zásahy mohou podporovat rozmanitost, udržitelnost a třeba i té přirozené divokosti.
Jde také o důvěru v přirozené procesy, které sice do značné míry byly zničeny a tedy je třeba je maximálně obnovit ale také o jakési maskulinitní náhledy přírodu jen využívat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 08:57 Reaguje na Jaroslav Řezáč
I ta pastva (divikých) zvířat je lidská činnost, kterou je třeby silně dotovat. Skot, ohrada, hlídání, ... to jsou vysoké náklady. No a jaké procesy chcete uvolnit? Povodně? Neobdělávaná půda zarůstá invazemi?
Každá bakterie si upravuje životní prostředí plakem a jedy, aby přežila, každý spásač udržuje trávu jejím vypásáním.... No a lidi by bez zásahů do prostředí taky nepřežili, od australopiteka děláme nástroje a zbraně. A kolik že nás ale je. Bohužel lidé zasahují někdy dobře a někdy blbě. To blbě je třeba napravit.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2024 09:16 Reaguje na Slavomil Vinkler
Váš názor- místo škodlivého, přírodu zatěžujícího zemědělství, nasadit přírodě prospívající tury, zubry je zcela geniální. Místo nevýkonného zemědělství, které je udržováno jenom z dotací, díky clům a omezení EU, jinak by nebylo konkurenceschopné se zahraničím, nasadit tury.

Přesto ještě lépe je území (více, nikoli zcela!) zalesnit, mít ze dřeva zisk= zalesnění je větší podpora přírody než louky.
Tuři, zubři se budou muset regulovat, území bude rozkouskované, ohražené, nepřístupné, budou způsobovat mnohem větší škody než plašší vlci, které ani nevidím, ev. někde sežerou ovci (to se dá lehce fin. nahradit), přitom proti neškodným vlkům jsou velké výhrady.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

25.12.2024 09:38 Reaguje na Honza Honza
Honzo,tu mnozí jsme pamětníci,zemědělci,chovatelé,lesníci a bůhví co ještě..... rodiče i prarodiče.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 10:09 Reaguje na Honza Honza
Vytváříte premisu toho, co jsem nikdy a nikde neřekl a tu pak znevažujete. To je ten boj s větrnými mlýny. Proč to děláte?
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2024 12:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ale ano, právě že to říkáte, hádáte se kvůli tomu s Petrem!
Nepodporujete můj (a částečně Petrův) názor: nechme zemi z větší části zalesnit, sukcese je přirozená funkce přírody, zlepší se tím klima, bude voda, budeme z toho mít i zisk na jiné programy a jen tam kde to jde, zachováme louky, pomocí přírodních býložravců.
To je můj názor. Pokud jsem vás doře pochopil, váš názor je řídká lesostep, jaká byla za mamutů. Napište, že to není pravda a nebudu o tom psát!
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 17:51 Reaguje na Honza Honza
Ano i ne. Řídká lesostep ano, ale zdaleka ne všude. Jen de fakto rezervacích. Například stepní lokality Pálavy, Národní park Podyjí, nějaké plochy na Šumavě, Brdech, ptačí parky jako Kosteliska a tak nějak. To samozřejmě nemá smysl moc v kulturní krajině. Ale nepříliš intenzivní pastva se hodí i jinde.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2024 19:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
Plný souhlas!
Tak to vysvětlete Petrovi, jistě by taky souhlasil!
Odpovědět
Pe

Petr

25.12.2024 21:46 Reaguje na Slavomil Vinkler
A o pět minut později u jiného článku: "Je třeba udržovat všechny zatím nezarostlé lokality, zejména luční a rašelinné bez lesa."
Odpovědět
HH

Honza Honza

26.12.2024 05:15 Reaguje na Petr
definuje to výraz kontradikce = protimluv

Ale je možno to chápat i pozitivně:
1. rašeliniště, jezírka určitě ano, jinak vám zarostou, rybníky nutno po čase odbahnit x amazonský bezzásahový prales: tam, když se zanese slepé rameno, nestane se vůbec nic, jinde vznikne jiné

2. myšleno všude tam, kde je to možné (nikoli univerzálně všude): právě těch možností, kde je možné louky zachovat je nesrovnatelně méně než přirozené sukcese=vlastně jde jen o ojedinělé případy, o kt. musíme bojovat
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2024 12:01 Reaguje na Honza Honza
1. Takové rašeliniště například vzniká právě proto, že tam nikdo nic neseká, ne tím, že tam neustále někdo leze něco sekat. Vysekáváním nikdy žádné rašeliniště nevznikne. A pokud chceme v přírodě jezírka, musíme to přírodě umožnit. Když ji celou zkulturníme, tak pak nezbývá než ta jezírka vytvářet a udržovat uměle. Ale je toto funkční a udržitelný model? Ne.
2. Já samozřejmě rozumím, že všechny lokality ve skutečnosti znamená jen těch pár ojedinělých případů. Jen si nejsem jistý, jestli musíme o přírodu zrovna bojovat. S kým, nebo s čím? V tom vidím cosi nesmyslného. To je skutečný protimluv.
Odpovědět
Pe

Petr

26.12.2024 12:09 Reaguje na Petr
Každý boj má vždy vítěze, poražené, a spoustu vedlejších následků. O co vlastně chceme bojovat? A kdo bude ten poražený?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2024 07:38 Reaguje na Petr
Viz: https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krnap-hleda-hospodare-kteri-pomohou-se-zachranou-cennych-horskych-luk
A včil mudruj chytrolíne o bezzásahu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.12.2024 08:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
nebo : https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-np-podyji-po-nekolika-letech-prijdou-na-svet-hribata-divokych-koni
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

25.12.2024 12:34 Reaguje na Slavomil Vinkler
Ano. Byla tu o tom nedávno pod dvěma články vášnivá diskuse. 1) vyhlášení NP= bezzásahu na dříve obhospodařovaných= diverzifikovaných plochách přináší rychlejší úbytek diverzity (zarostení buší), než na těch méně chráněných 2) NP je dražší, ale nic nového do ekosystému nevnese - narozdíl od ChKO s rozmanitou mozaikou lesních porostů (i otevřených ploch) VČETNĚ bezzásahových maloplošek. Takže dražší neznamená automaticky lepší. Člověk zastoupí býložravce, požár (řízeně), vichřici (uklizené) polomy i povodně (závlahy luhu).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 17:54 Reaguje na Karel Zvářal
Ano, rozumná péče lidí může zastoupit všechny tyto aktivity, i když, pokud lze, je vhodné používat i ty "divoké" býložravce.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2024 08:29
Problém je všeobecně rozšířené předražování veškerých ekologických úprav. Myslím si, že je to spojeno s korupcí, ale hlavní bude asi nedostatečná kontrola. Když vidíme, kolik stojí tůňka, malá hrázka na potůčku, bažinka na kraji lesa atd. tak se protáčí panenky. Kamarád, rozpočtář u stavební firmy, to odhadoval na x násobné předražování.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.12.2024 08:33 Reaguje na Pavel Hanzl
Příklad. Kdesi revitalizovali potok a osázení vrbami mělo stát vyšší statisíce. Proč? U každého potoka vyrostou vrby a olše samy od sebe.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.12.2024 08:43 Reaguje na Pavel Hanzl
na vše je nutné vytvořit projekt, často ti, co jsou natčeni k něčemu " vytvořit" nemají žádné zkušenosti s realizacemi. Byrokracie je se žádostmi také spojena.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 10:11 Reaguje na Pavel Hanzl
Víte kolik stojí hodina projektanta, hodina bagristy, hodina náklaďáku? A ty stromky si nechá zahradník taky zaplatit.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2024 08:20 Reaguje na Slavomil Vinkler
Na sázení vrb a olší nepotřebujete ani bagristu, ani náklaďák, ani projektanta.
Máte dvě možnosti: buď koupíte sazenice (což je pár kaček, pokud vůbec jsou), možná stačí zapíchat proutky a hlavně dáte nějakou malou tisícovku důchodci v dědině, který je zasází.
Druhá je ekologičtější. Vymastíte se na to totálně, u každého potoky stejně vyrostou vrby a olše samy.
Odpovědět
PH

Petr Hariprasad Hajič

26.12.2024 03:41 Reaguje na Pavel Hanzl
Samozřejmě, že k tomu dochází. Evropská Unie ČR zadotovala od našeho vstupu v roce 2004, tj. za 20 let asi 2 000 miliardami. My jsme vrátili asi 850 miliard. Pořád se ptám, kde ten bilion v saldu je?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.12.2024 08:22 Reaguje na Petr Hariprasad Hajič
Něco se skutečně prostavělo a proinvestovalo účelně, něco méně a něco skončilo v kapsách šmelinářů, hodně tomu pomohl babišistán.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

25.12.2024 08:54
S závěry lze zhruba souhlasit , pouze bych doplnil tím, že příčinami jsou nevhodná zemědelská politika, nedobré lesní hospodaření, legrační odpadové hospodářství a zejména katastrofální praktická politika územního plánování.
Přímá podpora ekologických spolků ze strany MŽP pak špatnou karikaturou toho , jak by se to dělat mělo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 09:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
MŽP by mělo podporovat jen údržbu, aT´ji dělá státní agentura, ekologický spolek, nebo jiný, jako zemědělec...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.12.2024 09:00
k tomu předposlednímu odstavci by se dalo říci, že svojí smrt nikdo nepřežije ale každý vytváří to jak žije.
Určitá lenivost spojená se sociálními "jistotami" tu je přítomna již dlouho, lidi tu mají pocit, nutnosti požitků a žádné zodpovědnosti a to je třeba i o tom, jak se k sobě chováme a jak se přijímáme.
Tím, jak je doba zmatenosti, je i vnímání sebe samých zmatená. Duševní a psychické zdraví je pandemie dnešní společnosti ale žádná z těchto " nemocí" nemůže existovat bez naší fyzické existence, tedy nemá vlastní podstatu.
Už dlouho mám za to, že do ekologie patří i duševní zdraví.

Jinak jestliže ČR byla vyhlášena jako jedna z nějtechničtějších zemí Evropy, je emise plynů z výroby také vysoká. Tedy naše snahy mají daleko vyšší laťku k eliminaci zdrojů než tomu může být u jiných zemí, které nemají tolik průmyslu a žijí ze více ze služeb.
Z hlediska ekonomického přínosu po obyvatele ČR mají služby větší potenciál zvýšit jejich příjmy, než zaměření na "lacinou" výrobu, často nekvalifikované dělnické pozice ale více vydělávající než lesní dělník.




Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 09:06 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To mě připomíná vtip, když se ptal horský kmen Švýcara jak zbohatnout: To si musíte navzájem poskytovat mnohé služby a za co nejvyšší ceny.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

25.12.2024 09:45 Reaguje na Slavomil Vinkler
ano, je to smutné, že ti lidé, kteří umí něco udělat smysluplného rukama mají často méně, než ti co jen transférují finance.
Nicméně je zajíamvé, co jsem slyšel od lidí žijící ve Švýcarsku, že si sami často nevymění ani žárovku. Oni zkrátka ty služby z těch učňáků využívají velice širokým způsobem a ti, co mají živnosti z toho profitují. Je to takovým zvykem si na kdeco volat " služby".
V ČR to zas tak nefunguje neb služby jsou dražší a ne každý možná většina myslí více úsporně.
Je spíš škoda, že tu není tradice družstev poskytující služby lidem.
Osobně na Švýcarsku považuju za sympatické, že obchody mají otevřeno nejpozději do 19.30h a v Neděli zavřeno, tedy mimo významných středisek turismu.

ONO, CO JE V ČR VŮBEC NEJVĚTŠÍ PROBLÉM JE VIDĚT ZA VŠÍM ČLOVĚKA, TEDY NESOBECKOST a že také nějak chtějí sociálně žít. Ono se ta sobeckost, totiž zase k nám vrátí z druhé strany. Taková " facka" ze strany, kterou nečekáme.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

25.12.2024 09:41 Reaguje na Jaroslav Řezáč
👍
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2024 09:04
Mám naprosto vážnou, zásadní připomínku ke článku:
"Například znečištění ovzduší je přímo odpovědné za smrt v přepočtu 81 osob na 100 tisíc obyvatel ročně, což je zhruba dvacetkrát více úmrtí, než způsobí dopravní nehody. Špatná kvalita ovzduší navíc přispívá k výskytu onemocnění oběhové soustavy, dýchacího ústrojí a některých druhů rakoviny."
Z čeho se to vyvozuje? Je to jen teoretický, nějaký statistický předpoklad, žádný fakt. Když skutečně exaktně chceme zjistit příčiny rakoviny, musíme provádět exaktní výzkumy, závěry vždy budou statistické, realitivní. Vědecký důkaz je jednoznačný, exaktní: rakovinu jednoznačně prokazatelně způsobuje: kouření, radon, nikoli kvalita ovzduší. Ozáření při RTG snímkování má jen teoretický eventuální účinek, mnohem horší je let letadlem a ozáření vysoko v atmosféře. Nelze dělat jednoznačné závěry ze statistických předpokladů.

Musíme zajistit, aby se příroda nepřehřála, nevyschla, to je zásadní úkol, jinak vše zkolabuje! Co je nám platný čistý vzduch?
Přiměřené regulovné spalování plynu, nafty ve spalovacích motorech sice má neblahé důsledky, ale zajišťuje funkci celé společnosti, jinak celá společnost zkolabuje.

Závěry toho článku jsou následující (= zcela debilní):
- nechoďte do práce, práce zatěžuje, málo se pohybujete, jste ve škodlivém prostředí - místo toho sportujte ve zdravé přírodě
- nechtějte žádné děti, místo toho relaxujte, sportujte, malé děti celé noci křičí a ještě horší jsou velcí puberťáci: ti vás mohou přivést k šílenství
- neprvozujte sex: přenášíte si tak vzájemně infekce, nemoci (hrozí i AIDS), vyčerpává a odvádí od práce
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2024 12:14 Reaguje na Honza Honza
Podobné fikce = zavádějící nepravdy na úrovni nezákonné poplašné zprávy jsou tvrzení, jak je škodlivé očkování proti covidu, kolik lidí na to zemřelo- třeba více než na dopravní nehody.
Stejně tak opačný názor, kolik lidí zemřelo na covid, jsou na to statistiky. Přitom, tito lidé by zemřeli za měsíc i bez covidu, jde o souběh onemocnění a jen jedna příčina byl covid. Exaktní by pouze bylo, kolik zdravých, mladých lidí zemřelo jedině a pouze na covid- možná stejně jako na očkování- jen pár osob, statisticky zcela nevýznamných.

Proto se mluví o internetu, svobodě vyjadřování x šíření zavádějících nepravdivých informací = poplašných zpráv.
Odpovědět
HH

Honza Honza

25.12.2024 12:17 Reaguje na Honza Honza
A důsledek poplašných zpráv?:
- lidi nechodí na očkování a hromada jich pak zemře
- naopak kvůli"nebezpečí covidu" lidi nechodí na preventivní prohlídky a mnohem více jich zemře na rakovinu prsu, střeva, cukrovku
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

25.12.2024 09:33
Tak nějak vypadal článek ing.Miloše Zemana,prognostika, v Technickém magazínu někdy před věky.
Odpovědět
Pe

Petr

25.12.2024 10:42
Už nadpis skrývá příčinu a základní rozpor. Nesnažíme se doopravdy pomáhat a zlepšovat životní prostředí, ale jen udělat nějakou zakázku, nějaký projekt, investiční dílo. K přírodě a životnímu prostředí přistupujeme jak jsme zvyklí - tržně. Vše je pro nás zakázka a produkt. Chceme vyrobit i životní prostředí. A to samozřejmě nejde.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 11:36 Reaguje na Petr
Ale samozřejmě ovlivnit životní prostředí jde. Činí to vše živé od bakterie miliardy a i lidé miliony let. Někdy dobře, někdy špatně.
Odpovědět
MM

Milan Milan

25.12.2024 10:52
Příroda lidské rozumy a nápady ke svému fungování nepotřebuje. Vše potřebné již zařídil Bůh. Nápady co člověk pro vyprodukuje, někdy i v dobrém úmyslu jsou z podstaty fungování planety nesmysl. Pijte a dýchejte kolik potřebujete, to je vám darováno, a je pro život všech obyvatel planety nejdůležitější. Za snahu ovlivňovat systém planety fungující miliony let, znamená přírodu ničit hloupými nápady nějakých novodobých mesiášů..... To jestli je někde obdělávané políčko, nebo pastva pro tury naprosto nic pro planetu neznamená. Je to jen místní epizodka. A lepší je políčko, to alespoň někoho nakrmí. Ale zdá se že politiky, vědeckou obec, ale i část lhostejné veřejnosti zasáhla nějaká slepota a podřezávají si pověstnou větev pod zadkem. Ale někdo na tom neskutečně vydělává.
Odpovědět
va

vaber

25.12.2024 11:10 Reaguje na Milan Milan
Mravenci v Amazonském pralese vyžerou a zničí celé okolí hnízda a potom se přestěhují jinam. Člověk dokáže zničit celou planetu a nemá se kam přestěhovat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.12.2024 11:36 Reaguje na vaber
No ovlivňovat musí aby přežil, vyžrat by neměl, nemá kam utéct.
Odpovědět
DA

DAG

25.12.2024 13:26
No tvl. To je amatérský článek. V ČR ročně zemře 120 tis lidí. Kdyby 100tis zemřelo na následky poškozování životního prostředí, tak jsou milióny lidí v ulicích a stávkují za změnu. Navíc ještě spočítal, že to je dvacetkrát víc než při autonehodách. V ČR ročně zemře při autonehodách 500 až 600 lidí. Každý si to dvaceti vynásobte sami.
Počet úmrtí v ČR v roce 2021 byl 1199 na 100tis obyvatel z toho 58,5 na 100tis obyvatel bylo na znečištění ovzduší.
Že toho člověka netrkne do očí takhle nesediící čísla.
https://www.nzip.cz/clanek/1924-zdravotni-stav-ceske-populace-ve-srovnani-se-staty-oecd
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.12.2024 09:55
Ono není důležité něco vybudovat levně bez možnosti odklonit část investic. Účelem je proinvestovat co nejvíce a část odklonit. Takto to tu funguje
35 let a taky to podle toho vypadá. Na své si přijde ten, kdo to vymyslí,
projektant, realizátor, schvalovací a kontrolní orgán. Občas něco vypluje
na povrch, ale to je pouze zlomek. Ceny se záměrně nadsazují a nebo naopak podhodnotí, aby byly následně účtovány vícenáklady. Ono se to děje i v malém, ale je věcí investora si to uhlídat, aby nebyl napálen. Na mne to
kdysi zkoušela stavební firma, které jsem platil průběžně za vykonané dílo
a neumožnil, že dostane zaplaceno za špatnou práci. Po ukončení prací
mi majitel firmy řekl, že vědět jak budu přísný, tak šli dělat jinam. Já
ale nejsem stát hýřící penězi daňových poplatníků a dotacemi. Nenašli u
mne pochopení ani se slevou, když nebude část díla předmětem smlouvy a tudíž řádně vyúčtováno a zdaněno, protože bez smlouvy není dílo možno
reklamovat. Toto vše se dnes považuje v podnikání jako normální, že se
bokem vyvádějí peníze o které se podělí všichni zúčastnění. Dojnou krávu
sice čeká hladovění, ale dojičům zatím ještě teče po bradě smetana. To
ale časem skončí(skončí dotace) a pak dojde na procitnutí, že už není
z čeho odklánět. Někteří už bez toho ani neumí hospodařit a podnikat a
bude to pro ně katastrofa. Jinak než tunel nelze nazvat už pouze strom
s balem za 5 tisíc a nebo cyklostezka s parametry okresní silnice a to
přitom stačí sazenice z náletu a mlatová cyklostezka bez asfaltu. Je
to opravdu plýtvání, ale zaspala i kontrola a nebo chtěla zaspat? Po
bitvě každý generál a po promlčení je případ dobrý tak leda k naštvání
poplatníků, kteří odvedli daně na zbohatnutí podvodníků.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

27.12.2024 15:10
Mám tip na naprosto levná a účinná opatření. Zrušit nutnost vodoprávního rozhodnutí pro malé vodní nádrže do 1,5m hloubky a 1000m2 vodní plochy pokud budou umístěny alespoň 3m od hranice sousedního pozemku. Okamžitě zrušit daně z nemovitostí pro prvky ÚZES jako biokoridory, biocentra, mokřady, remízky a tůně a usnadnit legislativně jejich vznik. Dále omezit buzeraci drobnochovatelů jako je povinná evidence koz a ovcí, nesmyslně přísné předpisy pro domácí porážky a podobné pitomosti. Vymezení vlčích oblastí a povolení lovu vlků mimo ně. Umožnění účinné regulace stavů predátorů. Dotační stropy pro zemědělce (omezení veřejné podpory největších zemědělských podniků), omezení podpory bioplynek a biopaliv.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

27.12.2024 15:55 Reaguje na Dalibor Motl
A ušetřené peníze za podporu bionesmyslů bych investoval třeba do výkupu pozemků v okolí malých vodnicích toků s cílem vytvořit bezzásahové rezervace pro bobry, obojživelníky, ryby, vydry.... Mimo tyto rezervace bych naopak povolil rozumný lov bobrů i vyder. Omezil bych dobu jejich lovu tak aby byla umožněna migrace mláďat a současně byla účinně omezena velikost působených škod mimo vymezená bobří, vydří refugia.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.12.2024 20:07 Reaguje na Dalibor Motl
Hele, vy snad věříte na zdravý rozum, nebo co.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.12.2024 20:32 Reaguje na Slavomil Vinkler
je potřeba si připustit, že investice "do přírody" (jakož dotace obecně) nejsou za účelem nějaké selsky idealisticky měřitelného zlepšení, ale za účelem penězovodů a především za účelem uživení přerozdělovacího aparátu. "stát" má zhruba půlmilion zaměstnaců - to je panečku nějakých hladových krků.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.12.2024 20:35 Reaguje na Lukas B.
Vy jste neposlouchal premiérův optimistický projev? (musíme si pomáhat), jaký hladový krky v Česku?-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.12.2024 20:34 Reaguje na Dalibor Motl
no zrovna ty vodní nádrže.... 99% povolování je skutečně jen úřední buzerace. ale občas si stavebník vymyslí fakt krávyvolovinu ohrožující širé okolí. to by bylo ovšem na dlouhou diskusi (u vohně, u piva etc.)
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

27.12.2024 20:38 Reaguje na Lukas B.
Jj, když vodu zadrží človíček, musí se to řešit, když voda spláchne obec, jsou všichni zticha... S panem Motlem souhlasím, a jsem rád, že nejsem sám.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist