Tomáš Zděblo: Už to řežu po pátý a furt je to krátký aneb Data a odborníci ‚na přírodu‛ diskuzi o vlcích nevytrhnou
Nu, není tomu tak.
Nejde ani tak o drobné věcné omyly (vlci i konflikty vyvolané jejich přítomností tu byli už před rokem 2000 a ne 2018, částečná “neinvestiční” podpora na výcvik a péči o pastevecké psy existuje a další), jako o kontraproduktivní klišé, která se do článku vloudila, a především o představu, že prožívání a emoce lidí dotčených návratem šelem jsou irelevantní, a to, co problémy v diskuzi vyřeší, jsou tvrdá data. Co naopak myslím v debatě potřebujeme, jsou měkké dovednosti.
Osobně doufám v to, že takto citlivá a “horká” témata v ochraně přírody budou komunikovat lidé, kteří komunikaci rozumí. V debatě nepotřebujeme více odborníků na vlky. Potřebujeme - ze strany státu a ochranářských organizací - více odborníků na lidi.
Odborníků na to, jak s lidmi vést dialog. Na to, jak často oprávněně frustrované chovatele i obyvatele oblastí dotčených návratem šelem, kteří se s přímo postiženými chovateli identifikují, nenahánět do náruče populistů a vychcánků z různých zájmových skupin, šířících manipulativní a lživé informace.
Diskuze o vlcích nabírá rysy kulturní války a je plná nereflektovaných prekonceptů. Vlk často funguje jako archetypální symbol divočiny (divokého) s kladným či záporným emočním nábojem dle naturelu jedince - a vůbec si nejsem jistý, že se to týká jenom laické veřejnosti a ochranáři jsou toho uchráněni. Bez reflexe vlastních postojů, nejen k šelmám, ale také k lidem, kteří naše nadšení z jejich návratu (potažmo celé ochrany přírody) nesdílí, bude naše snaha o smysluplnou diskusi vždycky kulhat minimálně na jednu nohu.
Je také chybou debatu redukovat na ekonomickou a ekologickou (environmentální) rovinu. Ignorovat silné kulturní a sociální rozměry problematiky (třeba kulturně podmíněný strach z šelem) znamená okopávat si v debatě vlastní kotníky.
Češi mají sice podle průzkumů přírodu rádi, pro její ochranu by se i (ve svých představách) uskromnili a očekávají v ochraně přírody aktivní přístup státu, úplně jiný obrázek ale nabízí rozhovory s lidmi, jejichž životy, hospodaření a podnikání aktivní ochrana přírody ovlivňuje.
A právě to jsou lidé, se kterými je nutné při ochraně přírody a krajiny spolupracovat.
Bagatelizovat a zesměšňovat jejich prožívání, jak se to povedlo v článku panu Elfmarkovi výroky o hospodských debatách a syndromu Červené Karkulky, není cesta, jak si získat jejich respekt a důvěru.
Pokud o ně a o férovou debatu ovšem stojíme, nerezignovali jsme na ni a nerozhodli se spokojit se s tím, že tyto lidi v konfliktech vyvstávajících z realizace praktických opatření ochrany přírody prostě přetlačíme opření o legislativu a podporu „zelené“, převážně městské veřejnosti (jak moc to funguje, ukazují třeba statistiky otrav dravých ptáků).
Také představa, že proti emocím (a fake news) lze úspěšně nasadit data, a když to nefunguje, tak zabere ještě více dat (viz titulek), vyvolá po roce boje s covidem jen smutný úsměv .
Návrat velkých šelem je komplikované a pro spoustu lidí extrémně citlivé téma.
Obdobně složitým tématem budou adaptace na změny klimatu, které také nejspíš dopadnou na různé skupiny obyvatel různou měrou a také snadno mohou vést k růstu frustrace, nedůvěře ve státní správu a posílení štěpících linií v už tak rozklížené společnosti.
Je důležité, aby debaty o velkých tématech ochrany přírody vedli lidé, kteří jsou k tomu vybaveni.
Vzdělanostně, zkušenostmi i obyčejnou lidskou empatií.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (53)
Zbyněk Šeděnka
3.2.2021 10:21Miloš Zahradník
3.2.2021 15:15 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaMiroslav Vinkler
3.2.2021 10:38Takto se státní správa placená našimi daněmi nesmí chovat.
Svatá Prostoto
3.2.2021 14:03 Reaguje na Miroslav VinklerTohle je obecný problém vztahu občanů/veřejnosti vůči jak státní/veřejné správě, tak vůči voleným zástupcům lidu ... pateticky řečeno. Což v ČR moc nefunguje v žádné oblasti ... a bylo by divné, kdyby zrovna v případě ochrany přírody tomu bylo jinak.
Jan Šimůnek
3.2.2021 15:59 Reaguje na Miroslav VinklerMajka Kletečková
3.2.2021 12:37Jaroslav Havel
3.2.2021 12:42 Reaguje na Majka KletečkováSvatá Prostoto
3.2.2021 13:59Že se to u nás tradičně nedaří, nejen když jde o vlky, taky.
Že by tu komunikaci měli vést lidé, kteří splňují to, co je uvedené na konci článku ... taky fajn.
Takže už zbývá jen taková drobnost ... kde je vzít. A jak je následně přesvědčit, aby to šli dělat.
Jan Šimůnek
3.2.2021 15:57běžný uživatel
3.2.2021 16:20 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
4.2.2021 08:39 Reaguje na běžný uživatelA zatím za "toleranci" vlka bojují především bezcenní parazité, kteří nevytvářejí žádné hodnoty a žijí jen z nuceného přerozdělování hodnot,vytvořených jinými. Lidé, jejichž absence by pro společnost byla spíš přínosem.
Petr Burda
5.2.2021 13:58 Reaguje na Jan ŠimůnekJistě, v ČR není místo pro mnoho desítek smeček a tisíce jedinců vlka. Ale vlk sem patří, stejně jako lidé.
Zbyněk Šeděnka
3.2.2021 17:07 Reaguje na Jan ŠimůnekMajka Kletečková
3.2.2021 18:00 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPokud jsou domácí zvířata špatně zabezpečená, tak jsou pro normální smečku vlků v jejich okolí příliš lákavý cíl. A to, že vlci neodolají, mi připadá logické. Něco by je ze začátku mělo srozumitelně varovat, aby pochopili, že tahle kořist nebude „snadná“, a zároveň by měli dostat šanci dozvědět se to bez ztráty na životě. Myslím, že dost chovatelů ve vlčích rajonech má stále ještě velké rezervy, co se týče zabezpečení před vlky. Jenže třeba psí pracovníci, které považuji za nejúčinnější a nejspolehlivější způsob ochrany, nejsou úplně levnou pracovní silou a vyžadují od chovatele kromě lásky ke psům i zkušenosti a velkou péči a trpělivost ohledně správné socializace štěňat.
Zbyněk Šeděnka
3.2.2021 18:13 Reaguje na Majka KletečkováSvatá Prostoto
4.2.2021 17:20 Reaguje na Majka KletečkováZa prvé ... jak jako budete prokazovat, že to nebyl první útok vlka? To jako si nejdřív musíte nechat část stáda pozabíjet a pak teprve můžete začít bránit svůj majetek? A hlavně to musíte nejdřív nahlásit na ouřad. Takže já nejpozději zítra nahlásím pokus o napadení, abych až k tomu dojde mohl nějak smysluplně konat.
Pokud vlk již útočí, odstřelit okamžitě. Jedná se o zcela legitimní ochranu majetku, navíc na něj nějak hulákat a plašit jej může lehce vyvolat jeho útok na člověka. Pokud vnikl na ohrazenou pastvinu, a ta fakt nemusí vypadat jak Šumava za Hlavačky, to samé. Vlci se musí naučit, že do ohrazeného prostoru se neleze, na stádo se neútočí a před člověkem se zdrhá. To není nic do diskuze, to je prostě imperativ.
Aby bylo jasno, já jsem pro návrat vlků do naší přírody, ale s to nutně vyžaduje, aby se ti vlci báli, a to tak, že k uvedeným situacím bude docházet skutečně zcela výjimečně. Na 100% není nikdy nic. Ne proto, že by se vlk stal uvědomělou šelmou, ale proto, že bude mít strach.
Břetislav Machaček
3.2.2021 18:02myslivec, obyvatelé samot a vesnic ve vlčích teritoriích) z jeho
přítomnosti nejásá. Jásají hlavně ti, kterých se to nijak nedotýká.
Oni se do přírody jedou podívat a rekreovat. Mudrlantsky radí těm,
kteří v ní žijí a musejí těm útokům čelit, ty nesmysly o plotech
a pasteveckých psech. Budiž, velké stádo jako předmět podnikání,
tak dám do nákladů ploty, psy i pastevce. Pokud se to vyplatí, tak
podnikám a pokud ne, tak končím. Pak jsou tu málochovatelé, kteří
ty ploty pro deset ovcí stavět nebudou a nebudou si pořizovat psy
a ani zaměstnávat pastevce. Ti to risknou a nebo ukončí chov. Louky
zpustnou a bude tu nový pláč, že louky zarůstají. Oni to ale nejsou
pouze chovatele ovcí, koz a hovězího dobytka, ale už i chovatelé
koní, kteří se děsí pouhého splašení koní při útoku. Často jsou
to koně za statisíce a ne ty ovce za pár stovek. To se pak stát
při odškodnění prohne a změní se i pohled veřejnosti na vlky. Ovci
mnozí vnímají jako potravu pro vlka, ale závodního koně už budou
vnímat jinak. Pohraničím šíření neskončí a pak dojde i na ty koně.
Koně oplotit sice taky lze, ale o hodně bytelnějším oplocením
a s ochranou psy to nelze. Pokud se vlk nebojí chodit mezi domy
na vesnicích, tak se nebude bát chodit třeba mezi stany na dětském
táboře. Nemusí dítěti ublížit, ale setkat se s ním v noci cestou
na latrinu nebude příjemné ani dospělým, natož dětem. Asi bude
třeba oplotit i tábory, hřiště, cesty ze samot do vesnických škol
a celé vesnice. Všude budou samé ploty a to preventivně kvůli pár
vlkům bez hmatatelného přínosu jako regulátora třeba černé zvěře.
Kdysi jsme nadávali na hraniční ploty a teď budeme stavět ploty
i ve vnitrozemí. Bez těch plotů to nepůjde a i s nimi to nebude
lepší. Žádný plot nechrání na 100% a naopak může i škodit, protože
brání migraci zvířat a stresuje je. Když se vám dostane zvěř mezi
dva ploty a bude ve stresu, tak je schopna se zranit i zabít. A to
vše kvůli pár desítkám či v budoucnu stovkám vlků. Stojí to opravdu
za to? Nestačily by nějaké smečky ve dvou našich největších NP
a ve zbytku země nechat vše při starém bez plotů a vlků? Opravdu to
je tak nezbytné toto vše podstupovat a vynakládat milióny pro čísi
ego, že to ostatním vnutil? Bohužel mi to připadá jako druh teroru
na většině obyvatel.
Zbyněk Šeděnka
3.2.2021 18:15 Reaguje na Břetislav MachačekMiloš Zahradník
3.2.2021 19:07 Reaguje na Břetislav MachačekRichard Toman
3.2.2021 21:06 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
6.2.2021 09:04 Reaguje na Petr Burdaani třeba ten Kavkazan. Toho budete muset bránit
vy sám a něčím důrazným.
Richard Toman
6.2.2021 09:46 Reaguje na Petr BurdaMajka Kletečková
3.2.2021 21:25 Reaguje na Břetislav MachačekMajka Kletečková
3.2.2021 21:37 Reaguje na Břetislav MachačekZbyněk Šeděnka
3.2.2021 21:56 Reaguje na Majka KletečkováBřetislav Machaček
4.2.2021 09:08 Reaguje na Majka Kletečkována zvěři zatím velké škody nepáchají. Naštvaní jsou určitě
ti, kterým zdecimovali nejhodnotnější volné stádo muflonů.
Jinak klišé o lovu nemocné a staré zvěře bere za své, neboť
predátoři preferují hlavně mladá zvířata a třeba budoucí
matky. Zde se o žádnou kvalitativní regulaci netýká. To vše by měla vědět i veřejnost a ví to i ti myslivci. Vědí tak
i to, že tato mylná teorie zapřičiní i narušení dosavadní
chovatelské činnosti, kdy se preferují zdravé a silné
línie chovu. Podobně je to u chovatelů, kde si vlk neloví pouze běžné kusy, ale klidně zadáví chovná zvířata. Tak
samo mu bude jedno, jestli je to kůň na dožití a nebo
chovné zvíře za milión. Vím, že toto v příručkách není,
protože pravda by mohla některé zviklat, ale je nutné
vzít v úvahu i toto. To poškození koní lidmi odsuzuji,
ale vžijte se do situace chovatele ovcí. Nepoškozujete
i vy je tou snahou podporovat až nekriticky vlka? Vlk
jim plaší zvířata, která se hůře pasou, ztrácejí mléko,
mají záněty vemen, nemoci ze stresu a pak i ta napadená
zvířata. Zvýšené náklady na chov a nebo i konec chovu.
Není to něco podobného jako to poškození koní? No a na
ty koně dojde taky a nejen na ně. Možná i na ty vámi
podporované kopytníky v Milovicích a to jsem pak zvědav
na vaši reakci.
Zbyněk Šeděnka
4.2.2021 11:51 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.2.2021 14:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnkajaře a v létě vlci většinou rozpustí smečku a loví
ta mláďata. Na podzim jsou už těžší kořistí a tak
utvářejí smečky ke kolektivnímu lovu dospělých
zvířat. Takže na podzim stoupají útoky i na ovce,
protože učí "lovit" mladé vlky a neriskují lov
černé a třeba jelena, kteří by mohli ty mladé
vlky zle pocuchat. V zimě se už zase zaměří na
ty březí samice, které jsou pomalejší než jiná
zvěř. Tak to je v přírodě prostě normální a ne
nějaký blábol pouze o starých a nemocných kusech.
Každopádně březost a mládí není nemoc a musí se
brát do úvahy i tyto ne moc vhodné ztráty. Je
to množstevní regulace a nikoliv kvalitativní.
Takže lež jako věž stejná jako ta samoregulace
v dnešní kulturní krajině, kde populaci kořisti
ohrožuje lidská činnost a duplicitou s predátory
může dojít i k vyhubení kořisti(viz lipan, rak).
Majka Kletečková
4.2.2021 18:33 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
4.2.2021 19:28 Reaguje na Majka KletečkováV létě loví v párech a v zimě smečky táhnou za stády zvěře. Nezůstávají na místě, kde už zvěř sežrali a nebo ji odehnali jinam. Kam chcete ty naše vlky po odlovení populace zvěře poslat?
Nebo kam má ta zvěř před nimi utéci?
Do městských parků? To pak za ní přijdou i ti vlci. V divočině se nepřemnožili
nikdy totálně, ale pouze periodicky.
To znamená, že byly léta hojnosti s
množením a léta nouze bez množení.
Teritoria byla obsazena jinými vlky
a neměli kam jít. Tu ale naleznou
náhradu za zvěř u chovatelů a volná
teritoria ve vnitrozemí. Proč už i
Karel IV nařizoval potírat vlky a
proč to dělali i naši předci? Asi
byli všichni hloupí a vlkomilové
jsou chytří jako kormoránomilové
a jiní pomatenci v minulosti.
Když změním krajinu, hospodaření v ní
a nelze to vrátit zpět, tak nemohu
vracet ani vlka, který žil kdysi v
divočině a ne mezi vesnicemi a městy
v žalostném zbytku lesů a přírody.
Slovan
8.2.2021 20:59 Reaguje na Břetislav MachačekKarel Zvářal
7.2.2021 09:33 Reaguje na Majka KletečkováSlovan
3.2.2021 23:21P.S. Jsem z vesnice. Chodím do lesů, kde žije největší koncentrace vlků u nás pravidelně. Tohle rozhodně není konflikt vesnice x město. Mnohem blíže to má ke klasickému generačnímu konfliktu. Mladší generace měla odjakživa progresivnější pohled na různé společenské problémy než ta starší, která naopak nic měnit nechtěla (ve většině v obou skupinách). Pokud odběhnu od tématu ochrany přírody, pak je to nyní krásně vidět třeba v Polsku v otázce potratů. Většina mladé generace je jednoznačně pro to, aby žena měla právo potratu. Ta starší generace je naopak pro úplný zákaz.
Jan Šimůnek
4.2.2021 08:41 Reaguje na SlovanZbyněk Šeděnka
4.2.2021 08:54 Reaguje na Jan ŠimůnekPetr Eliáš
4.2.2021 12:35 Reaguje na Jan ŠimůnekBřetislav Machaček
4.2.2021 09:30 Reaguje na Slovanlese. Tak k tomu vám povím, že ač bývalý chovatel německých ovčáků
bych to neudělal, protože stačí často pach psa a zvěř se místu
vyhne a matka opustí mládě. To jen k tomu jak chráníte přírodu vy.
Pak k tomu generačnímu problému. Starší lidé poznali kolik úsilí
stojí něco vytvořit a vychovat třeba to stádo ovcí či zvěře.
Mladí většinou ještě o práci ani nezavadili a rádi podléhají
líbivým heslům a klišé. Mládež byla vždy využívána k "revoluční"
činnosti a nastrčena jako oběť pro případ nezdaru. Mladý člověk
bez majetku, rodiny a zodpovědnosti se nemá problém radikalizovat
a lozit třeba po rýpadlech a komínech s transparenty. Pak je tu
i skupina těch, kteří to už mají jako povolání a pouze kolem sebe nabalují labilnější jedince, které lze snadno ovládat. Dnes je krásně vidět, jak málo stačí si některé získat, když jim dám
možnost beztrestně pěstovat a kouřit konopí. Pro některé to je
alfa a omega bytí a nebytí, ale nic kladného to nepřinese.
I ta mladá generace časem dospěje a změní priority. Měnili jsme
je i my a byli jsme podobně radikální, ale existovala tu brzda
povinností a odpovědnosti za své činy. Zodpovídat za své nápady
a mylná rozhodnutí má vliv na sebereflexi a brzdí nadšení. Bez
zodpovědnosti a trestu klidně mohu dělat vše, co rovnou někomu
škodí a o to tu jde.
david matoušek
4.2.2021 10:02 Reaguje na Břetislav MachačekA za mně, republika není nafukovací, teritoriální vlci logicky nemůžou být všude, nejsme
Yellowstone ani v Rumunsku. Kolik jich u nás má být? Aby tedy měli významný vliv na rovnováhu v krajině versus náklady na ochranu všeho postiženého? Ochrana přírody říká A, ale ať řekně i B. A bude to stát za to? Nebude to stát spoustu peněz, sil, nervů, životů různých zvířat a výsledek bude nakonec 00 nic? Protože v našich podmínkách žádná přirozená rovnováha prostě nikdy nebude.
Břetislav Machaček
4.2.2021 14:28 Reaguje na david matoušekv 18.02 hod. Panu Slovanovi to vysvětlovat nemá ani
cenu, protože je ze zásady přesvědčen a nevím, zda
je schopen o tom přesvědčit i své sousedy chovatele a nebo pouze zdejší panelákové ochránce, kterých se to osobně vůbec netýká. Oni plácají ještě větší
nesmysly, ale jim se nedivím, protože do přírody
chodí na návštěvu, ale v ní nežijí a nepodnikají.
Vesničané jim taky neradí jak mají řešit parkování
před domy ve městech a jak se courat v kolonách
aut při cestách do práce. Oni však radí lesníkům,
chovatelům, zemědělcům, rybářů atd. a chovali tak
leda křečka, myšku a v květináči vypěstovali
pažitku. Z praxe vědí prd a rozumují do aleluja.
Slovan
5.2.2021 16:38 Reaguje na Břetislav MachačekZa tu mladou generaci (kterou lze obecně označit za progresivnější v mnoha tématech) povazuju lidi tak do 45 let. Tito lidé tedy již běžně rodiny mají, vybudováno mají kolikrát na celý život a moc dobře vědí, co je to práce. Ty rozdíly mezi těmito dvěmi skupinami (do 45 let, nad 45 let) vidím dnes a denně. A nevidím to jen já, ale co se tak bavím s kolegy v práci, tak to vidí i oni. Vaše představa o této generaci lidí je ostatně dosti úsměvná. Znám lidi kouřící marihuanu a žádnou její legalizaci fakt nepožadují a třeba Piráty ani nevolí. Piráti mají úspěch u spousty lidí hlavně díky Bartošovi, který když něco vypustí, dává to hlavu a patu a že za sebou nemají žádné kauzy ani miliardáře. Že se lidem priority mění je sice pravda - jen asi ne vždy tak, jak byste chtěl vy.
A víte co mě u vás vždy nejvíce pobaví? To vaše NAPROSTÉ přesvědčení, že ostatní buď souhlasí s vašimi názory a hodnotami a pak jsou chytří, pracovití a mající vlastní zdravý rozum, zatímco ti, kteří si dovolí nesouhlasit a mají jiné hodnoty i názory, tak ti jsou hloupí, snadno zmanipulovatelní, samozřejmě z města a paneláku (protože s těmi zřejmě vedete nějakou válku či co)... no prostě úplní nepoužitelní blbci. Ale aspoň se zasměju, takže jsem rád, že tu s námi stále jste (myšleno na na zdejších diskuzích) :)
DAG
3.2.2021 23:29Miroslav Vinkler
4.2.2021 10:29 Reaguje na DAGTady je to přesně naopak- vrchnost=AOPK ČR /Pelc , vydá patent /Plán péče o vlka/ a pak poddaným sděluje, že jsou blbí a nerozumí tomu.
Odborně se tomuto postupu říká vrchnostenský styl rozhodování a s občanskou společností nemá nic společného.
Petr Burda
5.2.2021 13:44Pak vidím v televizi žalovat na vlky "ovčáka", který má kolem stáda plot, co udrží ovce snad opticky - mechanicky by ho znicila kočičí pšouk.
Jsem přesvědčen, že jsou ovčáci, kterým jde o ovce; a "ovčáci", co žijí z náhrad za poškození chráněnou šelmou - ovce mají jako návnadu.
Majka Kletečková
5.2.2021 23:50 Reaguje na Petr BurdaBřetislav Machaček
6.2.2021 09:32 Reaguje na Majka Kletečkovážádá o dotace na údržbu krajiny. Oni spásají louky po
předcích a ty nové vzniklé na popud ochrany přírody z
bývalých horských políček, které nemohly konkurovat
s produkcí těm lánům v rovinách. Oni to nedělají pro
zisk, ale z tradice a proto, aby zachovali ráz krajiny
i pro vás, když se přijedete pokochat kvetoucími
loukami s ovečkami. Bez nich už tu nic takového nebude
a budete ubrekávat, že se o to nikdo nestará. Nechte
mudrování, pronajměte si ty louky a "rýžujte" z těch
dotací o kterých píšete. Nezlobte se, ale takovéto
knížecí rady a kritika pracovitých lidí uráží i mne.
Já si jich hluboce vážím a chápu jejich zklamání, že
od nich dal stát ruce pryč kvůli ochraně vlků. Oni
opravdu končí, protože dokud to bylo šul nul a nebo
mírně ztrátové, tak to ještě dělali, ale nyní se to
opravdu nevyplatí a na údržbu těch luk nemají.
Pan popisuje trojité ploty a to má být budoucnost pastevectví? Za pár let to možná budou betonové zdi,
kterými si zbohatlíci ohrazují svá sídla s kamerami
a psy, kteří hlídají je a ne nějaké ovce. Dovedete
si představit ty ploty té mladé farmářky všude po
krajině? Já teda ne, protože mi to připomíná věznici
a ne přírodu. A to vše kvůli pár desítkám či stovkám
zdegenerovaných vlků, kteří totální ochranou došli
k poznání, že jsou beztrestní i kdyby zakousli vás.
Břetislav Machaček
6.2.2021 09:36 Reaguje na Petr Burdaa tak vám to řeknu ostřeji. Běžte své rozumy říci rovnou těm
"ovčákům" kteří podle vás rýžují na náhradách za zabitá zvířata.
Jste prostě o..l.
Michal Ukropec
5.2.2021 14:05Majka Kletečková
5.2.2021 14:46 Reaguje na Michal UkropecPředem děkuji za odpověď.