https://ekolist.cz/cz/kultura/clanky/zelenocerny-svet-ceskeho-ekologickeho-radikalismu-po-roce-1989
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zelenočerný svět českého ekologického radikalismu po roce 1989

26.10.2018
Blokáda Temelína v roce 1995.
Blokáda Temelína v roce 1995.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Neustupa / Ekolist
Kniha Tmavozelený svět známého aktivisty a environmentálního sociologa Arnošta Nováka se zabývá radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu posledních třiceti let. Zvláště se zaměřuje na léta devadesátá a klíčové události a osobnosti, které hnutí nejvýrazněji formovaly, přičemž upozorňuje, že alespoň v počátcích byla zelená barva environmentalistů prakticky neoddělitelná od černé barvy anarchistů.
 

Arnošta Nováka není třeba dlouze představovat. Sám se označuje za příslušníka anarchistické kontrakultury, tedy přinejmenším v době, na niž se v textu nejvíce soustředí – 90. letech minulého století. V současnosti působí na katedře sociální a kulturní ekologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy a vystupuje jako jedna z hlavních postav Autonomního sociálního centra Klinika.

Publikace je rozdělena na přibližně dvě stejně rozsáhlé části – teoretickou a „praktickou“, která koresponduje s podtitulem knihy a pojednává o situaci radikálně ekologického hnutí na území České republiky po roce 1989. V první polovině se nám autor představuje jako samostatně uvažující teoretik sociálních hnutí. Smyslem pasáží, v nichž nastiňuje vývojové fáze (post)moderního ekologického hnutí ve světě a jejich reflexi v odborné literatuře, není jen prostá sumarizace dosavadního vědění. Arnošt Novák si zde jednak připravuje argumentaci pro hledání paralel i odlišností ve vývoji českého radikálního ekologického hnutí, a zároveň přitom občas poukazuje na limity a zamlčené předpoklady některých teoretických konceptů.

Troufám si nicméně tvrdit, že drtivá většina čtenářů a čtenářek sáhne po této knize, vedena jejím názvem, především s cílem dozvědět se něco nového o radikálních ekologických hnutích, jejich představitelích a aktivitách v Č(SS/F)R po roce 1989. Snad se autor nebude hněvat, když vás ujistím, že lze četbu klidně začít až v polovině knihy a teoretické koncepty, s nimiž Novák pracuje, si zpětně dohledat na příslušných místech teoretické části.

České (radikálně) ekologické či environmentální prostředí je relativně málo početné, na což také autor často upozorňuje. V knize tak najdeme všechny „obvyklé podezřelé“ i detailní analýzy jejich vlajkových přímých akcí – blokáda bourání Libkovic, několik let trvající blokády dostavby JE Temelín nebo protesty proti kácení v tzv. bezzásahových zónách NP Šumava. Při jejich analýze čerpal autor nejen z více jak dvou desítek rozhovorů s přímými účastníky a dobových textů, ale také ze své aktérské zkušenosti, kterou nejen že nezakrývá, nýbrž ji po vzoru mnoha současných etnografických výzkumů otevřeně začleňuje do svých analýz.

Tmavozelený svět. Radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989
Tmavozelený svět. Radikálně ekologické aktivity v České republice po roce 1989

V knize i na svém příkladu ukazuje, že na začátku 90. let se mnoho lidí k radikálním ekologickým akcím a environmentálnímu hnutí obecně dostávalo přes příslušnost k jinak vymezeným subkulturám. Z příznivců punku a anarchismu se rekrutovali ti, kteří společně s hrstkou prvních ekologických aktivistů blokovali stavební stroje v Libkovicích nebo Temelíně. Především pro období prvních polistopadových let Novák na rozdíl od dosavadní odborné produkce ukazuje, že prostředí, v němž se o podobných aktivitách rozhodovalo, tvořili společně pankáči, anarchisti a „klasičtí“ ekologičtí aktivisté, například z Hnutí Duha.

Autor zároveň podrobně sleduje rozklad této aliance, přičemž důvody vidí spíše na straně výrazných (ideových) vůdců ekologického hnutí. Spolu s ním tak sledujeme postupnou deradikalizaci a profesionalizaci českých Greenpeace nebo právě Hnutí Duha. Přičemž tento proces je zasazen do kontextů postupující ekonomické transformace České republiky i prosazení konsensu o správnosti budování kapitalistického systému po vzoru evropského Západu. V situaci, kdy byly ekologické organizace státní mocí označeny za extrémistické, měly v podstatě jen dvě možnosti. Mohly se vydat „anarchistickou“ cestou, tedy státní moc otevřeně nerespektovat, nebo přistoupit na dialog a ukazovat, že podobná charakteristika jejich činnosti je nesprávná. Jak víme, zvolily si druhou možnost, a proto se ještě usilovněji snažily zbavit kontaktů s anarchistickou scénou a zároveň nespojovat svou činnost s přímými akcemi typu blokád. Organizace se tak postupně proměnily v lobbisty, příjemce národních či mezinárodních grantů a pracovníky, podobně jako jiné nevládní organizace nebo firmy, začaly hledat na volném pracovním trhu.

Specifičnost vývoje českého radikálně ekologického hnutí ukazuje Novák i na příkladu street parties, které na rozdíl od zahraničních modelů postrádaly svou karnevalovost, radost a cílenou snahu zapojit místní obyvatelstvo. Na vnitřních diskusích hnutí ohledně legitimity násilných aktů, třeba v podobě symbolických útoků proti majetku korporací, lze zase dobře vidět omezený repertoár nástrojů, s nímž, na rozdíl od svých zahraničních souputníků, byli čeští aktivisté ochotni pracovat (či o něm aspoň vážněji uvažovat). Na několika místech knihy autor připomíná důležitost společného tělesného a emočního prožitku při kolektivní přímé akci, který je pro její účastníky mnohdy velmi formativní. Opuštěním taktiky přímých akcí se tudíž ekologické hnutí připravilo o zásadní identitní prvek.

Vzhledem k tomu, že obdobných inspirativních podnětů lze v knize najít mnohem víc, má Novákova kniha potenciál stát se jednou ze základních publikací o českém environmentálním hnutí po roce 1989. Navíc díky své propracované teoretické části ji mohou s užitkem číst i ti, kteří se zajímají o sociální hnutí v (post)moderní době obecně.

Vytýkat autorům, že to či ono ve své práci vynechali, je asi ta nejjednodušší a dodávám i nejhloupější recenzentská praxe. Přesto bych si v podobné publikaci – a zrovna od Arnošta Nováka – rád přečetl pár stránek o protestech českých Greenpeace proti stavbě radarové základny v Brdech z let 2007–2008. Příslušníci hnutí tuto svou aktivitu, která pro ně prý znamenala i ztrátu řady podporovatelů, vysvětlovali jako svého druhu „návrat ke kořenům“, k zásadám mírovému hnutí, z něhož původně vzešli. Podobně jako autor rozebírá diskuse uvnitř Hnutí Duha, zda v roce 2011 přistoupit k blokádě (nelegální) těžby v šumavské lokalitě na Ztraceném, zasloužila by si i tato epizoda českého radikálního ekologického hnutí svou analýzu.

Na úplně jinou knihu by pak vydala analýza psaná nikoli z perspektivy aktivistů, nýbrž z pozice moci. Tedy na základě materiálů administrativy, rešerší mainstreamových médií, která v 90. letech podporovala konsensus ohledně návratu ke kapitalismu bez přívlastků, popřípadě oficiálních dokumentů uhelných či energetických firem, tehdy ještě převážně státem vlastněných. Recenzovaná kniha tak částečně může sloužit i jako zpráva dovnitř ekologického hnutí, neboť představuje jednu z možných interpretací jeho vývoje a dokumentuje hlavní místa paměti této subkultury/kontrakultury. Publikace psaná z druhé strany pomyslné barikády by ji však vhodně doplnila. Snad se i něčeho podobného jednou dočkáme.


reklama

foto - Hudeček OndřejOndřej Hudeček
Autor je recenzent serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama




Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist