Candáti pomohli zlepšit kvalitu vody ve Stříbrném rybníku v Hradci Králové
10.10.2024 14:00 | HRADEC KRÁLOVÉ
(ČTK)
Vysazení candáti se živí převážně jikrami bílých ryb, jako jsou perlín, plotice nebo cejn. Bílé ryby pak nesnižují množství zooplanktonu, který se živí sinicemi.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Na jaře plánujeme opět vysadit další stovky candátů, kteří by měli znovu přispět k redukci bílé ryby," uvedl ředitel Městských lesů Milan Zerzán. Současně s vysazením candátů Městské lesy v rybníku zakázaly rybolov a přikrmování ryb, protože rozkládající se potrava může být zdrojem fosforu, který přispívá množení sinic.
Přestože letos v létě byly teploty vyšší než v předchozích letech, hygienici koupání v rybníce nezakázali, uvedla radnice. Lesníci to přisuzují právě aktivitě dravého candáta. Koupací sezona na Stříbrném rybníku letos skončila 18. srpna, v předchozích dvou letech končila již na konci první srpnové dekády.
Použití candátů je podle podle Hlouška postup šetrný k přírodě a také je levný. Letos asi 500 candátů přišlo na 40 000 korun. "Jedná se o opatření dlouhodobého rázu, výsledného a požadovaného efektu dosáhneme postupně. Již nyní jsou však patrné první změny," uvedl.
Vysazení candáti se živí převážně jikrami bílých ryb, jako jsou perlín, plotice nebo cejn. Bílé ryby pak nesnižují množství zooplanktonu, který se živí sinicemi. Přemnožená bílá ryba také víří bahno, z něhož se vyplavují fosfor a další živiny vhodné pro sinice.
Jedním z dalších opatření na zlepšení kvality vody v rybníku by mohlo být vybudování mokřadů na přítocích do rybníka, především pak na Bělečském potoce. Mokřady by fungovaly jako kořenová čistírna a zajistily by zlepšení kvality přitékající vody. V úvahu by podle radnice také přicházelo finančně a technicky náročné odbahnění Stříbrného rybníka.
Přečtěte si také |
Čím lipenští candáti překvapili odborníky? Že se třeli opakovaně
Stříbrný rybník je oblíbeným místem ke koupaní Hradečanů, jeho areál s kempem ročně navštíví desetitisíce lidí. Kemp Městské lesy provozují od roku 2020, od té doby do jeho modernizace a vylepšení daly desítky milionů korun. Rozloha kempu je 13 hektarů, z toho asi polovinu zabírá vodní plocha.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Při vysokých teplotách hrozí úhyny ryb, dochází jim kyslík, varují experti
Vědci v neděli zahájí týdenní průzkum ryb v lipenské přehraděOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Karel Zvářal
10.10.2024 14:19Rybník Stříbrný není nijak velký, domnívám se, že těch 500 candátů by mohlo i stačit. Jikry jsou čistě sezónní záležitost, jako dravci jistě brzo přejdou na lov drobných plevelných ryb, jestli se už tak neděje... Dal bych tomu ještě rok, než tam vysypat další várku dravců.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
11.10.2024 09:27 Reaguje na Karel ZvářalZáleží, jak velké ty candáty vysadili :-).
V tom článku chybí 3/4 důležitých věcí. Třeba jestli předtím vyslovili či nějak vychytali generační ryby. Candát nemá zas tak velkou tlamu ;-). A tu rybí obsádku je třeba snížit dramaticky, alespoň o 80 a lépe o 90 %, jinak efekt prostě nepřijde:-).
Odpovědět
V tom článku chybí 3/4 důležitých věcí. Třeba jestli předtím vyslovili či nějak vychytali generační ryby. Candát nemá zas tak velkou tlamu ;-). A tu rybí obsádku je třeba snížit dramaticky, alespoň o 80 a lépe o 90 %, jinak efekt prostě nepřijde:-).
SV
Slavomil Vinkler
10.10.2024 15:14Že se živí jikrami je blbost. Jako potěr žerou korýše, od velikosti několik cm žerou rybky.
Ale pro rybník by bylo přínosné budovat candátí hnízda, místo násady. Je to levnější a účinnější.
Odpovědět
Ale pro rybník by bylo přínosné budovat candátí hnízda, místo násady. Je to levnější a účinnější.
BM
Břetislav Machaček
10.10.2024 19:10Množství živin ve vodě nelze snížit zákazem lovu ryb, protože živiny uložené v nelovených rybách nikam nezmizí a po jejich úhynu stářím zůstávají stále ve vodě. Živiny z vody je nejlépe těžit pomocí rostlin, které skončí v kompostu a nebo odlovem ryb, které jsou těch živin plné. Rostliny jsou schopny za krátkou dobu odčerpat většinu živin a jejich
odstraněním se odstraní i ty živiny. Je to sice pracné, ale účinné.
Nesmí se ale nechat ve vodě zetlít, protože živiny vodě zase vrátí.
Rostliny lze nechat spásat amury a ty průběžně vysazovat, ale i lovit
s těmi živinami uloženými v jejich mase. Rostliny však vadí koupajícím
a sportujícím lidem a tak se místy vysazuje takové množství amurů, aby
je zlikvidovali. No a pak je taky důležitá hloubka, protože rostliny
neobývají příliš hluboké vody. Ona je už zapomenuta praxe starých
rybníkářů, kteří v zimě těžili rákos tehdy používaný na rohože pod
omítky stropů, na stínění a zateplování skleníků atd. Dnes co vyroste,
tak zase zetlí a množství živin pouze dál narůstá, přitom může být
pokosený rákos kompostován a nebo lze z něho vyrábět palivové pelety.
V zimě by to nevadilo ani ptákům a místy by mohly být ponechány i
nějaké nepokosené ostrůvky rákosu vhodné k jarnímu hnízdění ptáků.
Odpovědět
odstraněním se odstraní i ty živiny. Je to sice pracné, ale účinné.
Nesmí se ale nechat ve vodě zetlít, protože živiny vodě zase vrátí.
Rostliny lze nechat spásat amury a ty průběžně vysazovat, ale i lovit
s těmi živinami uloženými v jejich mase. Rostliny však vadí koupajícím
a sportujícím lidem a tak se místy vysazuje takové množství amurů, aby
je zlikvidovali. No a pak je taky důležitá hloubka, protože rostliny
neobývají příliš hluboké vody. Ona je už zapomenuta praxe starých
rybníkářů, kteří v zimě těžili rákos tehdy používaný na rohože pod
omítky stropů, na stínění a zateplování skleníků atd. Dnes co vyroste,
tak zase zetlí a množství živin pouze dál narůstá, přitom může být
pokosený rákos kompostován a nebo lze z něho vyrábět palivové pelety.
V zimě by to nevadilo ani ptákům a místy by mohly být ponechány i
nějaké nepokosené ostrůvky rákosu vhodné k jarnímu hnízdění ptáků.
RP
Radim Polášek
10.10.2024 20:47 Reaguje na Břetislav MachačekKosení rákosu je dnes možné jenom ručně a na to zaplatit lidi je příliš drahé. Možná ve vzdálenějším budoucnu bude možné na to použít roboty a potom ta cena klesne, ale dnes je to vzhledem k výtěžku rákosu příliš drahé. Jinak rostliny umí obývat i vody hluboké několik metrů, když v místní přehradě napuštěné okolo roku 80 se rozšířilo rdesno a ještě jeden druh vodní rostliny, rostly z dna i v hloubkách 3 - 4 metry. Rostliny vyčerpaly živiny z vody a svým rozkladem je uložily do bahna a od té doby je v přehradě voda chudá na živiny, protože přítoky jsou jenom lesní a polní potoky, nejsou na nich žádná lidská obydlí, která by do nich pouštěla živiny.
Odhaduji, že například na jezerech v severních Čechách na místě zatopených dolů, třeba na jezeře Milada, se za pár let začne kalit voda a za 5 - 15 let tam něco podobného vyroste taky, na asi 5 - 10 let.
Odpovědět
Odhaduji, že například na jezerech v severních Čechách na místě zatopených dolů, třeba na jezeře Milada, se za pár let začne kalit voda a za 5 - 15 let tam něco podobného vyroste taky, na asi 5 - 10 let.
BM
Břetislav Machaček
11.10.2024 09:25 Reaguje na Radim PolášekTakové strojní kosení může být výzvou pro konstruktéry širopásových strojů( jako sněhové rolby), které by byly
zároveň lehké a disponovaly žací lištou. To by ale bylo
možné pouze u na zimu vypuštěných rybníků. Naopak v létě
to může být kosící loď jako v déltě Dunaje, ale by bylo
podmínkou krátkodobě po dobu sklizně navýšit hladinu, aby
tam ta loď mohla plout. V déltě Dunaje se stále rákos
kosí a využívá. Jsou tam rákosem dosud běžně kryté domy
a slouží jako suchý pochozí koberec v bažinaté déltě
mezi domy. Mimochodem jsem měl divný pocit po tom
"plovoucím chodníku" jít, ale za pár minut jsem si na
to zvyknul. Rákosové střechy měly tloušťku půl metru
a víc a byly prý v zimě vynikající tepelnou izolací.
I u nás ve skanzenech jsem už viděl rákos jako náhradu
za slaměné došky s nízkou životností proti rákosu.
Myslím si, že by byl dobrou alternativou pro stavbu
slaměných domů a tím by narostla rentabilita kosení.
Jinak 3-4 metry hloubky nepovažuji za hloubku, ale
ty hloubky, které máme na štěrkovnách u Bohumína.
Ty jsou kolem 10-20 metrů a podobné to je u přehrad.
To pak pro rostliny zůstávají pouze plytké pobřežní
pásy a ty ještě spásají už při rašení amuři. Ano,
těžba rákosu bez dalšího využití je drahá, ale je
třeba hledat to využití a pak se možná vyplatí. Pokud
nic nebudeme dělat, tak se z vod stanou zahnívající
žumpy a pak už bude na to pozdě. Ještě jsem si vzpomněl
na vypalování rákosu před vypouštěním rybníků, kdy popel
z rákosu odnesla voda a tím odešla i část živin. Dělo
se tak v mém okolí i nechtíc hlavně od parních lokomotiv
projíždějícími mezi rybníky. Ta doba je pryč a zetlelý
rákos už místy vytlačil vodu, protože se pouze hromadí
a hromadí do stále větší vrstvy.
Odpovědět
zároveň lehké a disponovaly žací lištou. To by ale bylo
možné pouze u na zimu vypuštěných rybníků. Naopak v létě
to může být kosící loď jako v déltě Dunaje, ale by bylo
podmínkou krátkodobě po dobu sklizně navýšit hladinu, aby
tam ta loď mohla plout. V déltě Dunaje se stále rákos
kosí a využívá. Jsou tam rákosem dosud běžně kryté domy
a slouží jako suchý pochozí koberec v bažinaté déltě
mezi domy. Mimochodem jsem měl divný pocit po tom
"plovoucím chodníku" jít, ale za pár minut jsem si na
to zvyknul. Rákosové střechy měly tloušťku půl metru
a víc a byly prý v zimě vynikající tepelnou izolací.
I u nás ve skanzenech jsem už viděl rákos jako náhradu
za slaměné došky s nízkou životností proti rákosu.
Myslím si, že by byl dobrou alternativou pro stavbu
slaměných domů a tím by narostla rentabilita kosení.
Jinak 3-4 metry hloubky nepovažuji za hloubku, ale
ty hloubky, které máme na štěrkovnách u Bohumína.
Ty jsou kolem 10-20 metrů a podobné to je u přehrad.
To pak pro rostliny zůstávají pouze plytké pobřežní
pásy a ty ještě spásají už při rašení amuři. Ano,
těžba rákosu bez dalšího využití je drahá, ale je
třeba hledat to využití a pak se možná vyplatí. Pokud
nic nebudeme dělat, tak se z vod stanou zahnívající
žumpy a pak už bude na to pozdě. Ještě jsem si vzpomněl
na vypalování rákosu před vypouštěním rybníků, kdy popel
z rákosu odnesla voda a tím odešla i část živin. Dělo
se tak v mém okolí i nechtíc hlavně od parních lokomotiv
projíždějícími mezi rybníky. Ta doba je pryč a zetlelý
rákos už místy vytlačil vodu, protože se pouze hromadí
a hromadí do stále větší vrstvy.
JD
Jindřich Duras
11.10.2024 09:44 Reaguje na Břetislav MachačekSklízeni vodní vegetace se vyplatí v okamžiku, kdy je přínosem pro kvalitu vody, kterou lidi využívají k rekreaci.
Každopádně další využití té biomasy by bylo fajn :-)
Odpovědět
Každopádně další využití té biomasy by bylo fajn :-)
BM
Břetislav Machaček
11.10.2024 10:42 Reaguje na Jindřich DurasPřed padesáti roky jsme jako rybáři brigádnicky
zbavovali po částech chovný rybník bahna s kořeny
rákosu a orobince. Dělo se tak po vypuštění v
zimě, kdy bahno a kořeny zmrzly do ker o síle 15 cm a my je vylamovali a vyváželi na břeh ke
zkompostování. Byla to neskutečná dřina a dělalo se to v pásech směrem od břehu do středu rybníka.
Na kompost na jaře vysel hospodář dýně a na
podzim a v zimě nám je na brigádách doslova vnucoval. O kompost byla tehdy doslova rvačka
a taky jsem si ho jednou dovezl plný přívěs za osobní auto. Byl jsem v šoku, že i po roce
využívaného dýněmi v něm bylo takové množství
živin. Okurkami jsem podaroval sousedy a sám jich
naložil 100 zavařovacích sklenic na několik let
dopředu. Od té doby mám tak zkušenost, že to
bahno je velmi úživné a pokud zůstane ve vodě,
tak se čisté vody rybníky nedočkají nikdy. Jo
a komorový rybník se kosil těsně před zámrazem
(jednou už byl i tenký led) v broďácích kosami
u dna a po vyplavání rostlin na hladinu se z
vody hmota vytahala na břeh. Jednou se to už
nestihlo a plůdek se pod ledem udusil i přes
veškerou další snahu dělat okna a používat
větrné areaátory. Další rok se tak už kosilo
dříve a bylo po úhynech. To ale bývala ještě
doba blažené nevědomosti, co bahno obsahuje
a nebylo tak považováno za nebezpečný odpad.
Odpovědět
zbavovali po částech chovný rybník bahna s kořeny
rákosu a orobince. Dělo se tak po vypuštění v
zimě, kdy bahno a kořeny zmrzly do ker o síle 15 cm a my je vylamovali a vyváželi na břeh ke
zkompostování. Byla to neskutečná dřina a dělalo se to v pásech směrem od břehu do středu rybníka.
Na kompost na jaře vysel hospodář dýně a na
podzim a v zimě nám je na brigádách doslova vnucoval. O kompost byla tehdy doslova rvačka
a taky jsem si ho jednou dovezl plný přívěs za osobní auto. Byl jsem v šoku, že i po roce
využívaného dýněmi v něm bylo takové množství
živin. Okurkami jsem podaroval sousedy a sám jich
naložil 100 zavařovacích sklenic na několik let
dopředu. Od té doby mám tak zkušenost, že to
bahno je velmi úživné a pokud zůstane ve vodě,
tak se čisté vody rybníky nedočkají nikdy. Jo
a komorový rybník se kosil těsně před zámrazem
(jednou už byl i tenký led) v broďácích kosami
u dna a po vyplavání rostlin na hladinu se z
vody hmota vytahala na břeh. Jednou se to už
nestihlo a plůdek se pod ledem udusil i přes
veškerou další snahu dělat okna a používat
větrné areaátory. Další rok se tak už kosilo
dříve a bylo po úhynech. To ale bývala ještě
doba blažené nevědomosti, co bahno obsahuje
a nebylo tak považováno za nebezpečný odpad.
JD
Jindřich Duras
11.10.2024 09:38 Reaguje na Radim PolášekRákosníček, orobince i ponořené rostliny lze dneska snadno těžit mechanicky. Lodě jako Truxor, Conver, Berki a určitě i další.
Zákaz chytání ryb znamená, že můžete snížit obsádku, jak chcete, třeba síťovým odlovy. Nikdo vám do vody nehází krmení a neloví dravce a tak podobně.
Ryby jako perlin,plotice a spol. během trávení mění potravu na živiny, z nichž trochu spotřebují a většinu vrátí s exkrementy do vody, kde na ně čekají sinice. To je ten princip.
Milada a další jsou ukrutně hluboké s minimální obměnou vody. Tam bych se o kvalitu vody zatím určitě nebál :-).
Odpovědět
Zákaz chytání ryb znamená, že můžete snížit obsádku, jak chcete, třeba síťovým odlovy. Nikdo vám do vody nehází krmení a neloví dravce a tak podobně.
Ryby jako perlin,plotice a spol. během trávení mění potravu na živiny, z nichž trochu spotřebují a většinu vrátí s exkrementy do vody, kde na ně čekají sinice. To je ten princip.
Milada a další jsou ukrutně hluboké s minimální obměnou vody. Tam bych se o kvalitu vody zatím určitě nebál :-).
JD
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 07:13 Reaguje na Břetislav MachačekTo co píšete je polopravda. Snížit obsah P lovem ryb sice nemůžete, ale když se zakáže lov zejména dravých ryb, nedravé nežerou korýše a ti korýši čistí vodu od řas a sinic.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
11.10.2024 07:15 Reaguje na Slavomil VinklerAmuři žerou rostliny, ale živiny zůstávají. Navíc amuři kalí vodu a filtrují korýše.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.10.2024 09:40 Reaguje na Slavomil VinklerVodu kalí všechny ryby dna a nikoliv pouze amuři.
Posedlost průzračností vody je pouze laický názor
na čistotu vody. Ona ta kalná je mnohdy k životu
přátelštější, než ta na živiny chudá a průzračná.
V ní se pak ryby spoléhají na hmyz z vně vodního
prostředí a na splachy po deštích. Vody chudé na
živiny jsou tak chudé na živé tvory v těch vodách.
Dalším paradoxem jsou mrtvé průzračné výtoky z ČOV
ve kterých NIC nežije a ty jsou na pohled čisté.
Nalézt vyváženost je umění a je otázkou, zda je
to reálně možné. Produkční rybník není určen ke
koupání, ale k chovu ryb a naopak rekreační nádrž
nemá jako prioritu chovat ryby. Je to jako pole
s intenzivní produkcí a ekobiopole s dotovanou
produkcí pro potěchu oka.
Odpovědět
Posedlost průzračností vody je pouze laický názor
na čistotu vody. Ona ta kalná je mnohdy k životu
přátelštější, než ta na živiny chudá a průzračná.
V ní se pak ryby spoléhají na hmyz z vně vodního
prostředí a na splachy po deštích. Vody chudé na
živiny jsou tak chudé na živé tvory v těch vodách.
Dalším paradoxem jsou mrtvé průzračné výtoky z ČOV
ve kterých NIC nežije a ty jsou na pohled čisté.
Nalézt vyváženost je umění a je otázkou, zda je
to reálně možné. Produkční rybník není určen ke
koupání, ale k chovu ryb a naopak rekreační nádrž
nemá jako prioritu chovat ryby. Je to jako pole
s intenzivní produkcí a ekobiopole s dotovanou
produkcí pro potěchu oka.
BM
Břetislav Machaček
11.10.2024 09:54 Reaguje na Břetislav MachačekJeště chci dodat, že nadměrný zákal urychluje konec života některých vodních rostlin a ty pak hynou a ve vodě se v nevhodnou dobu (v létě za horka a v zimě pod ledem) rozkládají, spotřebují kyslík z vody a vytvářejí hnitím metan. Ono vše
se vším souvisí a nechat je hnít ve vodě může
znamenat úhyny ryb náročných na kyslík jakými
jsou právě ti candáti a jiní dravci.
Odpovědět
se vším souvisí a nechat je hnít ve vodě může
znamenat úhyny ryb náročných na kyslík jakými
jsou právě ti candáti a jiní dravci.
JD
BM
Břetislav Machaček
11.10.2024 10:17 Reaguje na Jindřich DurasTu jsou na jedné bývalé pískovně spolehlivým likvidátorem jiker
všech ryb invazní sumečci američtí, které tam kdysi vysadil už
dnes zemřelý pán, který se do nich zamiloval v Americe a toužil
je mít na tomto tehdy soukromém revíru. Nyní je to majetek města
a revír určený pro rybářský dorost, který přes veškerou snahu
není schopen sumečky totálně zlikvidovat. Voda je tak stále více
chudší na bílé ryby a potěr všech druhů ryb. Revír je provozován
mimo těch sumečků jako chyť a pusť a je v něm totální nepoměr
mezi rybami velkými a mladšími ročníky a drobotinou. Podobné
to bývá i na jiných revírech, kde se jde podobnou cestou a navíc
se ještě ryby vykrmují vnaděním rybáři Chyť a pusť extrémně
výživnou potravou. Když si přečtu složení těch krmiv, tak mi
pak ty ryby spíše připomínají jatečné čuníky, než ryby, které
se kdysi v přírodě musely spoléhat na to, co jim poskytovala
pouze voda. Pak se ani nedivím třicetikilovým kaprům málem
vyšších, než delších, co mají do přírodních ryb sakra daleko.
Jinak mimo candátů bych preferoval stále více ubývající okouny
schopné se rychle množit a rychle si poradit s plůdkem bílých
ryb. To pár candátů nedokáže a navíc v určité velikosti už
ztrácí o potěr zájem na rozdíl od okounů lovících ho pořád.
Odpovědět
všech ryb invazní sumečci američtí, které tam kdysi vysadil už
dnes zemřelý pán, který se do nich zamiloval v Americe a toužil
je mít na tomto tehdy soukromém revíru. Nyní je to majetek města
a revír určený pro rybářský dorost, který přes veškerou snahu
není schopen sumečky totálně zlikvidovat. Voda je tak stále více
chudší na bílé ryby a potěr všech druhů ryb. Revír je provozován
mimo těch sumečků jako chyť a pusť a je v něm totální nepoměr
mezi rybami velkými a mladšími ročníky a drobotinou. Podobné
to bývá i na jiných revírech, kde se jde podobnou cestou a navíc
se ještě ryby vykrmují vnaděním rybáři Chyť a pusť extrémně
výživnou potravou. Když si přečtu složení těch krmiv, tak mi
pak ty ryby spíše připomínají jatečné čuníky, než ryby, které
se kdysi v přírodě musely spoléhat na to, co jim poskytovala
pouze voda. Pak se ani nedivím třicetikilovým kaprům málem
vyšších, než delších, co mají do přírodních ryb sakra daleko.
Jinak mimo candátů bych preferoval stále více ubývající okouny
schopné se rychle množit a rychle si poradit s plůdkem bílých
ryb. To pár candátů nedokáže a navíc v určité velikosti už
ztrácí o potěr zájem na rozdíl od okounů lovících ho pořád.
