https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/cim-lipensti-candati-prekvapili-odborniky-ze-se-treli-opakovane
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Čím lipenští candáti překvapili odborníky? Že se třeli opakovaně

24.5.2024 13:14 (Ekolist.cz)
Hydrobiolog Jan Kubečka prohlíží candátí jikry.
Hydrobiolog Jan Kubečka prohlíží candátí jikry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniela Procházková / BC AV ČR
Sledování rozmnožování candátů na největším českém přehradním jezeře Lipno přineslo překvapivé poznatky. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS), kteří pro candáty rozmístili v nádrži celkem 61 umělých hnízd, pozorovali zajímavý jev. Candáti se třeli opakovaně. Tato pozorování nabourávají tradiční představu o rozmnožování těchto dravců.
 
Vědci s rybáři sledovali výtěr candáta a líhnutí jiker na Lipně během dubna a května. Jaro mělo poměrně netypický teplotní průběh: v prvním období panovalo teplé počasí a vysoké teploty přes 15 stupňů Celsia. Tohoto období využili zejména candáti v zátoce Hadí luka, která je zároveň chráněnou rybí oblastí ČRS. Postupně candáti obsadili 14 z 15 instalovaných hnízd. Po 17. dubnu došlo k prudkému ochlazení, které „zmrazilo“ tření na celé nádrži. Další vytřená hnízda našli odborníci až 1. května, po zlepšení počasí na konci dubna.

Většina snůšek jiker v zátoce Hadí luka přečkala v pořádku chladné období a vylíhla se v první dekádě května. „Velmi zajímavým jevem byla skutečnost, že na již natřená hnízda přibývaly během inkubace nové jikry a některá hnízda byla dokonce nově osazena čerstvými jikrami poté, co se předchozí várka jiker úspěšně vylíhla. Tato pozorování nabourávají tradiční představu, že se na hnízdě vytírá jeden pár candátů a po výtěru samec pouze hlídá snůšku,“ říká vedoucí výzkumného projektu Jan Kubečka z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR.

Ke tření candáta tedy zjevně dochází opakovaně. „Zjištění dobře koresponduje s naším dřívějším objevem (1) několika velikostních skupin, kohort, plůdku candáta. Ukazuje se, že různé roky mají různou úspěšnost různě starého plůdku candáta, v některých letech převažují „trpasličí“ kohorty z pozdních výtěrů, v jiných letech naopak dominuje plůdek z jarního výtěru,“ vysvětluje Jan Kubečka.

Jikry.
Jikry.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jan Kubečka / BC AV ČR

Z dosavadních údajů je patrné, že nejlépe se rozmnožují candáti v Hadí zátoce. Z ostatních 46 umělých hnízd, rozmístěných v nádrži, samci obsadili jen 5 kusů

Osud letošního plůdku candáta budou vědci pozorovat i dále. V polovině června budou sledovat všechny vylíhnuté larvy a plůdek jako takzvaný ichthyoplankton. Skutečnou sílu nastupujícího ročníku a podíly jednotlivých velikostních kohort plůdku se pak dozvědí během průzkumu pelagického plůdkového společenstva koncem srpna.

Candát obecný patří k nejvyhledávanějším dravcům z hlediska sportovního rybolovu a v lipenské nádrži byl velmi početný ještě v posledních dvou dekádách 20. století. Od roku 2005 jeho množství v nádrži významně pokleslo. Rybáři s pomocí hydrobiologů proto pravidelně sledují rybí společenstvo Lipna s cílem zjistit příčiny úbytku candáta a zavést opatření k zajištění stability jeho populace.

Detailněji k vývoji populace candáta v Candáti na Lipně bojují o přežití. Vědci budou několikrát týdně kontrolovat jejich hnízda.


reklama

 
Další informace |

(1) Jůza, T. Mrkvička, T., Blabolil1, P., Čech, M., Peterka, J., Vašek, M., Kubečka, J. 2013. Occurrence of age-0 dwarf pikeperch in late summer – an overlooked phenomenon in reservoirs. Journal of Fish Biology, 83, 1444–1452. doi:10.1111/jfb.12229

(2) Tesfaye, M., Jůza, T., Šmejkal, M., Hejzlar, J., Čech, M., Prchalová, M., Muška, M., Tušer, M., Kočvara, L., Sajdlová, Z., Draštík, V., Říha, M., Vašek, M., Blabolil, P., Symonová, R., Brabec, M., Kubečka, J., Souza, A.T. 2024. The impact of climatic conditions and food availability on bimodality size structure and density of YOY pikeperch (Sander lucioperca) 2024: Hydrobiologia, DOI 10.1007/s10750-024-05527-0 „

foto - Procházková Daniela
Daniela Procházková
Autorka je pracovnicí Biologického centra AV ČR.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

24.5.2024 14:03
Zde se ukazuje, jak papouškovat moudra ze starých publikací nemusí být zárukou pravdivost tvrzení. Zvláště při letošním roztáhlém jaru bylo chování ryb atypické, ale i čistě z prosté logiky nemusí být "jednotný termín" optimálním řešením z hlediska přežitelnosti jiker či plůdku. Platí zkrátka rčení, že člověk se učí celý život - a někdy ani to nestačí. Ryby na monogamii nijak přísně nehrají, po vytření samec může najít jinou partnerku připravenou k reprodukci. A na sumce jako superpredátory bych si posvítil specielně. Pokud druh nemá predátora, je to na početnosti jiných, dříve hojných druhů, znát.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

25.5.2024 06:55
Holt si příroda dělá co chce, bez ohledu na člověka.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist