https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/do-hry-o-podobu-zemedelske-krajiny-se-vlozil-nepravdepodobny-ucastnik
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Do hry o podobu zemědělské krajiny se vložil nepravděpodobný účastník

20.9.2021 18:28 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plužiny - šetrné zemědělství v Praze.
Plužiny - šetrné zemědělství v Praze.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards
Do hry o to, jak má vypadat zemědělská krajina, se vložil nepravděpodobný účastník: hlavní město Praha. Chce dokázat, že je možné hospodařit v krajině šetrně. Rozdělilo proto své pozemky mezemi a alejemi a pronajalo je pod podmínkou, že se na nich bude hospodařit ekologicky. Zemědělci ale dlouhodobě tvrdí, že to je ekonomicky nemožné. Praha se tak dostala do jakési opozice proti všeobecně prosazovanému zemědělskému konsenzu. Kdo jsou noví pražští ekozemědělci?
 

Oceněné Plužiny

Miloslav Král se do zemědělského experimentu Prahy zapojil v Dolních Počernicích v roce 2018, kdy spolu s Prahou pilotně zkoušel, jak hospodaření nastavit. Vznikl z toho projekt Plužiny, který se účastnil soutěže Adapterra Awards o nejlepší opatření, jak krajinu přizpůsobit změně klimatu.

„Sám za sebe jsem zvědavý, jak to půjde. Je to poprvé, jsme takové ‚prvorodičky‘,“ říká Miloslav Král. První rok pěstoval na polích dýně a cukety, které pak putovaly do mateřských, základních i středních škol, domovů pro seniory nebo dětských domovů.

„Letos máme dýně hokaido, cukety, nějaké fazole, pak jsme zkusili dát trochu zelí a kořenící byliny: oregáno, tymián, meduňku, libeček. Ještě máme zaseté konopí a ostropestřec mariánský na olej, cizrnu na humusové pomazánky a slunečnici,“ vypočítává Miloš Král, s čím chce letos hospodařit.

První rok hospodaření Miloše Krále na polích propachtovaných od Prahy.
První rok hospodaření Miloše Krále na polích propachtovaných od Prahy.
Foto | Vojta Herout / Adapterra Awards

Zemědělství pro něj není primární zdroj obživy, tím jsou zahradní a stavební služby. „Zemědělství je svým způsobem koníček,“ říká. Pustil se do něj, protože ho studoval a celý život se kolem něj pohyboval. „Pro hospodaření je ale základní prostředek mít to pole,“ říká Král. A to se naskytlo díky pronájmu od hlavního města Prahy.

Pětihektarová velikost půdních bloků Miloslava Krále netrápí. Významnější roli pro něj má počasí a dostatek lidí na práci. „Na všechno, co děláte, potřebujete lidské ruce. A ty nejsou. My jsme před dvěma lety začali spolupracovat se zahradnickou školou v Hloubětíně, a to je dobré. Ale jestli v oboru zůstane z třiceti studentů pracovat pět, tak je to moc,“ komentuje Král, s čím se při hospodaření potýká. Požadavek ekologického hospodaření pro něj už představuje větší nárok.

„Na jednu stranu chcete pěstovat v nějakém šetrném režimu, který je ideově hrozně hezký, ale ekonomicky je to trochu pohádkové. A teď musíte najít optimální cestu. Buď se zvedne cena produkce, anebo se řekne, že když takhle budeme hospodařit, tak v tom budeme podpořeni,“ vysvětluje situaci s ekozemědělstvím Král.

A aby toho nebylo málo, tak na pole s dýněmi se po setmění vypravovali „sběrači“ s čelovkami, kteří dýně kradli. „Čtvrtina věcí z pole zmizela,“ říká Miloslav Král. Řešit to není jak, pole se neustále hlídat nedá.

Aleje, ne remízky

Remízky i aleje se musí dát dobře objet zemědělskou technikou, pak je budou zemědělci víc podporovat.
Remízky i aleje se musí dát dobře objet zemědělskou technikou, pak je budou zemědělci víc podporovat.
Prahou podmíněná velikost polí není překážka ani pro dalšího z pachtýřů, Antonína Zemana. Za rozhodující považuje, jak jsou pole „stavěná“, jestli jsou obdélníková, a jakým způsobem je do nich vetkána zeleň. „Jsem zastánce alejí, protože tam jsou stromy po okrajích polí anebo je rozdělují tak, že se dají snadno obdělat,“ vysvětluje Antonín Zeman. Podle něj není vhodné dělat uprostřed polí malé remízky, kde je skupinka stromů v loučce, protože to zhoršuje možnost pozemek obdělat. „Špatně se to objíždí. Jinak jsem rád, že stromy jsou, ještě bych je přidával,“ říká Zeman, který pro magistrát nějaké meze na zakázku zatravňoval.

Největší pachtýř

„Se zemědělstvím máme určité zkušenosti, ale projekt, který ve spolupráci s pražským magistrátem vzniká, je ojedinělý,“ říká Přemysl Čech ze společnosti Median, která v roce 2020 získala do pronájmu největší množství pozemků. Median se sice přednostně zabývá průzkumy veřejného mínění, jeho ředitel Přemysl Čech coby vystudovaný zemědělec ale zároveň provozuje Biofarmu Zelený dvůr, pro kterou pachty v Praze nedávno do roku 2025 uzavřel.

Pěstování pícnin Biofarnou Zelený dvůr.
Pěstování pícnin Biofarnou Zelený dvůr.

„Zemědělství se věnujeme už asi 15 let, máme farmu v Jižních Čechách, kde chováme masný skot v biorežimu. Zkultivovali jsme řadu pozemků, které byly velkovýrobním způsobem těžko obdělávatelné,“ uvádí Přemysl Čech. Hovězí maso a další bio produkty dodávají především okruhu pražských zákazníků.

Na pozemcích Prahy se Zelený dvůr zaměřil především na pěstování pícnin. „Na nově získaných pozemcích jsme zaseli vojtěšku, od které si slibujeme kvalitní krmivo a zároveň přípravu půdy na další roky. Vypěstované krmivo chceme v budoucnu využít jak pro rozšíření chovu skotu a ovcí, tak i nabídnout dalším subjektům. Na části pozemků pak připravujeme pastviny,“ uvádí Přemysl Čech.

Podle Antonína Zemana je právě živočišné zemědělství je jediným možným způsobem, jak v Praze hospodařit a přitom naplnit podmínku ekologie. „V ekologii se dají v Praze dělat jenom trvalé travní porosty a chovat zvířata,“ tvrdí Antonín Zeman. Sám chová ovce a kozy na maso. Živočišnému zemědělství se věnuje od roku 2003 a živí se jím. Je tak mezi aktuálním pachtýři jediným „zemědělcem na plný úvazek“.

V ekologii se v Praze dá dělat jenom živočišné zemědělství, říká hospodář Antonín Zeman.
V ekologii se v Praze dá dělat jenom živočišné zemědělství, říká hospodář Antonín Zeman.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Antonín Zeman má od Prahy propachtováno pozemků více, v ekologickém režimu je to nově 15 hektarů. „Ekologické zemědělství nás neomezuje ani nám nijak nepomáhá. Nemá to pro mě žádnou výhodu, protože Praha je vyškrtnutá z evropských dotací Programu rozvoje venkova. Takže je to jenom nějaká administrativa navíc,“ komentuje Zeman podmínku Prahy, aby zemědělci na jejích pozemcích hospodařili ekologicky.

Tohle je ta ekologie?

Výměna hospodářů a změna v přístupu k zemědělství se v Praze ale neobešla bez zádrhelů. Pole, na kterých dnes hospodaří firma Přemysla Čecha, dříve obhospodařovala zemědělská společnost VIN agro. A ta zveřejnila na sociálních sítích výhrady k přístupu nového hospodáře.

Na některých pronajatých polích totiž po 1,5 roku neproběhla žádná činnost. Zůstala neobdělaná a zarostla plevelem. V něm se ztratily i meze, které magistrát založil, aby rozdělil pozemky na malé celky. Některé ze stromků vysazených v mezích uschly. To vzbudilo kritiku a diskuzi, jestli takhle vypadá žádoucí podoba ekologického hospodaření v Praze.

V pleveli se ztrácí nově vysazená alej.
V pleveli se ztrácí nově vysazená alej.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Magistrát vysvětloval, že pozemky zarostly, protože původní hospodáři přestali na pozemcích hospodařit záhy po obdržení výpovědi z nájmu. A zarůstání pozemků tak jde na vrub starým pachtýřům.

Jenže ani noví nájemci se do obdělávání pozemků nepustili ihned, když jim začala platit nájemní smlouva. „Přechod z konvenčního do ekologického režimu hospodaření je náročný, je potřeba přechodné období, navíc letošní rok provází řadu nestandardních problémů jako je covid-19, onemocnění moje i pracovníků, rozbité stroje, nedostupnost techniky, úsušky a pak lijáky,“ vyjmenovává Přemysl Čech důvody, proč ještě nedávno byl na poli u Kbel plevel.

Přemysl Čech dodává, že na některých pozemcích je práce poměrně náročná. „Řada pozemků je neskutečně zanedbaných a zaplevelených, jsou na nich hromady dřeva, odpadků, kamení, betonů, PET lahví, přesto se podařilo řadu z nich ‚zazelenat‛,“ popisuje.

O kauze jsme psali v článku Proč některá pole v majetku hlavního města Prahy zarostla plevelem?, v komentáři se k ní vyjádřil i pražský magistrát.

Problém s ekologickým hospodařením navíc v Praze je, že na něj není možné čerpat dotaci jako jinde v republice, protože Praha je městský region, dotace pro ekologické zemědělství lze čerpat jen na venkově. A chybějící dotační podpora je důvod, proč v pronájmu pozemků od Prahy nepokračovali někteří dlouhodobí pražští zemědělci, například Vin agro, které hospodaří v pražské Vinoři. „Měli jsme snahu přejít na ekologické zemědělství, ale narazili jsme na to, že není podporováno z Programu rozvoje venkova a na ekologické zemědělství nedostanete žádné peníze navíc. A tím pádem je to pro nás ekonomicky neuchopitelné,“ řekl v rozhovoru pro Ekolist Petr Řebíček, jednatel Vin agro.

Praha sice vypisuje každý rok granty, které se dají využít i pro přechod k ekologii, ale není to systémová podpora. „Abychom mohli všech námi obdělávaných 900 ha převést na ekologické zemědělství, to v současné době z našeho pohledu možné není. Míra nejistoty je tak velká, že si to prostě nemůžeme dovolit. A to říkám s tím, že jsem to promýšlení přechodu k ekologii v Praze sám inicioval,“ komentoval situaci Petr Řebíček.

Magistrát je podle Roma ochotný podpořit ekologické zemědělství i jinak. „Podmínkou výběrových řízení tak není žádný minimální nájem. Teoreticky platí, že kdyby v rámci výběrového řízení někdo podal nabídku za 0 Kč a byl by jediný, smlouvu na předmětné pole by získal,“ říká Jiří Rom.

Malá pole, meze a stromy

Pole, jejichž pronájem se v roce 2020 soutěžil, byla rozdělena do několika desítek bloků. Oddělují je od sebe travnaté meze se stromy – nové uspořádání zajistil magistrát, až poté pole pronajal. U některých bloků bylo více zájemců, u některých pouze jeden zájemce a asi dva půdní bloky nechtěl nikdo. V roce 2020 byla pole pronajatá šesti pachtýřům, Ekolist.cz mluvil s třemi největšími.

Zemědělské pozemky města se nacházejí hlavně v katastrech Běchovice, Dolní Počernice a Dubeč. Méně je jich v Hloubětíně, Horních Počernicích, Kbelích, Královicích, Křeslicích, Kunraticích, Kyjích, Nedvězí, Satalicích, Suchdolu, Šeberově, Třeboradicích, Velké Chuchli, Vinoři a Vysočanech.

Nové smlouvy se uzavíraly ve většině případů na pět let, v několika málo případech na tři roky. Magistrát doufá, že se spolupráce se zemědělci osvědčí a budou spolupracovat i nadále.

„Od začátku je nám jasné, že rozjíždíme něco nového, pro co nemáme oporu ve zkušenostech jiných měst,“ říká Jiří Rom. „A i proto jsme připraveni podmínky měnit, pokud by se ukázalo, že jsou nastaveny špatně.“ Podle něho zatím žádný zásadní problém nenastal. „To se ale samozřejmě ještě může změnit. Každopádně se tomu poměrně dost věnujeme a drobné zádrhele za pochodu řešíme,“ uzavírá za magistrát Prahy Jiří Rom.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

20.9.2021 07:28
Článek pěkný, blbý je, že Prahu nelze klasifikovat jako venkov, měli by to úředníci rozškatulkovat jinak: hospodaří-nehospodaří na půdě - a je jedno, jestli v Západakově, nebo u města.

Ještě připomínku k ilustračnímu fotu z jižní Moravy. Byť je to krajina fotogenická, příjemně zaoblená, patří mezi nejvíce postižené větrnou i vodní erozí. Oni by nejraději zorali i ten zarostený remízek, ale to by vážně riskoval skutálení ze svahu. Proto prosím přístě nezařazovat ke článku o ekologii. Spíše jako odstrašující případ, jak se to nemá dělat.
Odpovědět
ig

20.9.2021 15:43
Co je na tom překvapivého? Vždyť my tady v Praze přece víme všechno nejlíp :D
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2021 11:18 Reaguje na
A tak tady se Prahy zcela výjimečně musím zastat. P prostě zastává názor, že produkční zemědělství je na jejím území/jejich pozemcích prostě blbost a tedy není důvod tady různým způsobem eko-pokusničit.

Já si myslím to samé. Jak to pokusničení má vypadat ale netuším, já do Suchdola jezdím akorát do bazénu a cykloservisu:-))).
Odpovědět
ig

21.9.2021 13:35 Reaguje na Svatá Prostoto
Já produkční zemědělství provozuji. Na výměře 0.000025 ha pěstuji rajčata :-)
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.9.2021 16:31 Reaguje na
Jsem rád, že jste to napsal.
Až půjdem na kulaky, vezmu si to vytištěné s sebou:-).
Přiznání je ostatně polehčující okolnost:-).
Kdyžtak si připravte seznam, co pěstují sousedé;-P.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.9.2021 19:12
Nejde nám o zisk, ale o ekologii a žádáme na to dotace od těch, co zisk
vykazují. Ty zkritizujme, že jsou neekologičtí a že drancují pole. Tak
nějak to funguje ve virtuálním ekozemědělství, které se bez dotací a
jiných zdrojů neobejde. Někde jsem četl o ekologickém zemědělci, který
své hospodaření dotuje ze svých příjmů programátora a tak jsem si zase
vzpomněl na některá JZD, která měla přidruženou výrobu, aby nebyli
zemědělci žebráci. Nefandím průmyslovému zemědělství, ale bohužel pokud
bude zemědělská a potravinářská politika stále nastavena tak jako nyní,
tak ekozemědělství bude buď dotovaná kratochvíle a nebo bude producentem
pro zbohatlíky. Bez dotací si pro své drahé produkty musím najít kupce
a nebo produkovat pouze se ztrátou potraviny pro sebe. Každý, kdo byť hospodaří v malém, tak ví, že EKO a BIO je více práce, méně techniky
a menší výnos. Jinak taková krajina plná mezí a stromořadí by se mi
líbila taky a taky si ji ještě pamatuji, ale to pracovalo v zemědělství
30 % obyvatel a ne jako nyní 5% a to měli i dělníci z továren ještě své
záhumenky(tkzv. kovozemědělci). Pamatuji rodiče a prarodiče jak po
práci v továrně a dolech okopávali ručně řepu a z pšenice ručně
vytrhávali bodláčí, chrpy a svláčec. Hektar, či dva nebyl na uživení,
ale na zrní pro slepice, nějaké ty brambory a zelí na zimu. I ten
čuník a koza se na tom uživili, ale lidé umírali sedření a místo
k moři se chodili po práci umývat(ne jen tak koupat) do rybníka.
To byla ekologie, které se rádi vzdali a odjeli konečně na dovolenou
a obdivovali výkon kombajnů na scelených polích. Nevím kolik mladých
stojí o to, aby se vzdali dovolené a zaměstnání v teple, suchu a bez
stresu, že musím rychle sklízet kvůli bouřce, mrazu atd. Nestihnul to,
tak neměl a nikdo ho neodškodnil a nepojistil. Prostě neměl a musel
koupit od jiného za to, co vydělal ve fabrice. Ne děkuji za návrat zpět,
pouze se přimlouvám za zachování alespoň stávajících polí, luk, remízků
a stromořadí a aby se na zbytku polí nemuselo hospodařit ještě intenzivněji
a nebo za drahé peníze potraviny dovážet. Až tam by to mohlo dojít s těmi
výnosy EKO a BIO farem, pokud se jim budou cpát dotace i za nicnedělání.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.9.2021 19:43 Reaguje na Břetislav Machaček
Toto nechtějí především zelený slyšet !
Odpovědět
TS

Tomáš Steinberger

20.9.2021 22:44 Reaguje na Břetislav Machaček
Dobrý den pane Machaček,
máte správné argumenty a věřím, že řadu lidí toto trápí.
Je potřeba ujasnit, že nikdo rozumný nechce, aby se pole zase okopávala ručně, ale je potřeba mít adekvátní techniku - vybavení ale i techniku práce - orat po vrstevnici, velikost pole a střídání plodin, meziplodiny, práce s plevelem atd..
A dále, a to je klíč.. dotace nesmí být na produkci, dotace budou na tzv. mimoprodukční funkce krajiny, zda je hospodář má, podporuje atd..
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.9.2021 07:07 Reaguje na Tomáš Steinberger
Pane Steinbergu, asi to myslíte dobře, ale neznáte problematiku zemědělství. Adekvátní technika je bohužel ta, kterou vidíte na polích- to, co dříve obdělávalo 30 lidí se Zetory, stihnou dnes 3 lidé a musí to stihnout, protože lidé v zemědělství prostě nejsou a nebudou.
To, co popisujete dále, je učivo každé základní agrotechniky a věřte, že v mnoha podnicích se to tak běžně dělá.Problém jev úzkých osevních postupech, ale to je dáno ekonomikou- opět bohužel.
S dotacemi souhlasím, ale to by se předně musely narovnat ceny za komodity a v tu chvíli by bylo po sociálním smíru.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

21.9.2021 07:01 Reaguje na Břetislav Machaček
Hezky a hlavně pravdivě jste to napsal, pane Machačku!
Odpovědět
PB

Petr Blažek

21.9.2021 20:37
Další eko-bio příspěvek paní zelené redaktorky. Praha se s velkou slávou zbavila polí, protože je nepotřebuje. Potraviny přece rostou v regálech supermarketů.
Místo podpory takovýchto minoritních nesmyslů je potřeba se zaměřit na "produkční" udržitelné zemědělství. Praha je bohatá tak nepotřebuje ani peníze za nájem. Ale všechny ostatní ekonomické subjekty musí hospodařit se ziskem. Zemědělství nevyjímaje. Ale bohužel celý tento sektor je prolezlý dotacema. A tak už vlastně nikdo neví jaká je faktická cena půdy, zemědělských strojů a všech dalších nákladů. Jakmile se objeví další dotace dochází k dalšímu zdražování. A k tomu si připočtěte cenu komodit, která se neurčuje podle toho co se urodí u nás nebo v Evropě. Tato cena je odvozená od ceny na burze v Hamburku nebo v Rotterdamu. Toto všechno nutí naše zemědělce aby byli stejně efektivní jako například zemědělci v Americe.
Takže pro naši přírodu by bylo podstatně efektivnější, než podporovat ekonesmysly, podpořit finančně například jednou za 10-15 let nechat každé pole v klidu a podobně. Je ale potřeba pomoci zemědělci na takovýchto plochách cíleně sanovat náklady(nájem,daň z půdy a náklady na agrooperace).
Odpovědět
RP

Radim Polášek

24.9.2021 19:58
To není zemědělství, to je úprava krajiny pro oko měšťáků a zejména ekologistů s přidanou zemědělskou produkcí. Hospodaření klasickým způsobem by ze stejné plochy vyprodukovalo několikrát víc stejných produktů za stejné náklady.
Jediý klad je v tom, že jak se vrací drobná málo produktivní políčka a meze a pásy stromů mezi nimi, bude mít tato , krajina vyšší úživnost pro včely. I myslivci si přijdou na své, protože tam bude i větší úživnost pro drobnou zvěř, zajíce a bažanty.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist