Proč některá pole v majetku hlavního města Prahy zarostla plevelem?

Koncem července zveřejnila pražská zemědělská společnost VIN agro na svém Facebooku článek, ve kterém poukazuje na to, že některá pražská pole zarostla plevelem a o nově vysazené stromky se nikdo nestará. Na přiložených snímcích je patrné, že jde o pole v blízkosti Kbel. Ještě ten den vjel na pole traktor s žací lištou a plevel posekal. Co se na polích v majetku hlavního města Prahy děje a proč zarostla plevelem? V diskuzi pod příspěvkem upozornili diskutující na další podobné plochy v Praze (zde a zde). Pole s plevelem je pro zemědělce velmi nechtěný soused, protože z něj zalétává plevel na okolní pole a ostatním zemědělcům se tím prodražuje jejich práce.

Na poli u Kbel od roku 1992 hospodařila právě společnost VIN agro. Tu magistrát považuje za zemědělce, kteří se snaží hospodařit k přírodě šetrně. Například za finanční podpory města a ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou seje na krajích polí nektarodárné biopásy. Více se o činnosti VIN agro dočtete v rozhovoru z března 2021 s jednatelem společnosti, ve kterém už tehdy upozorňoval na to, že pražská pole leží ladem: Jaké je to být zemědělcem v Praze? Rozhovor s Petrem Řebíčkem.

Před časem ale přišla VIN agru výpověď a nabídka k účasti na výběrovém řízení na nového pachtýře. VIN agro však nemělo zájem pacht prodloužit. Praha si totiž nově dala podmínku, která pro zemědělce zásadně mění pravidla hry: na právě propachtovávaných polích v majetku města se smí hospodařit pouze v režimu ekologického zemědělství.

Háček je v tom, že pole jsou ve městě. Pravidla dotací ekologického zemědělství neumožňují čerpat prostředky na pole na území měst. Ekonomicky to společnosti VIN agro nedávalo smysl a proto se do výběrového řízení nepřihlásila.

Jak to, že v Praze není možné čerpat dotace na ekologické zemědělství? Protože Praha je město. Podrobněji to vysvětluje Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. „V nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství je uvedeno, že dotaci nelze poskytnout na díl půdního bloku, který se nachází na území hlavního města Prahy,“ říká Bílý. A dodává, že k charakteristice venkova se v Programu rozvoje venkova využívá typologie OECD a Eurostatu založená na podílu obyvatelstva žijícího na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyvatel/km2. „Hustota zalidnění na území hlavního města Prahy je výrazně vyšší, má více než 2600 obyvatel/km2. Jedná se o městský, nikoli venkovský region,“ vysvětluje Bílý.

Jak uvádí magistrát, do výběrového řízení na pronájem pražských polí se i přes tuto podmínku přihlásilo deset subjektů, řízení na většinu z nich vyhrála agentura Median (celkem bylo úspěšných šest pachtýřů). Společnost Median se primárně věnuje výzkumu veřejného mínění, trhu a médií, její ředitel Přemysl Čech také provozuje Biofarmu Zelený dvůr, pro kterou pachty do roku 2025 uzavřel. Pachtovních smluv uzavřel s Prahou několik (Pacht části pozemků parc. č. 1429/1, 1429/4 a parc. č. 1432 v k.ú. Běchovice; pacht - k.ú. Dolní Počernice, Dubeč, Horní Počernice, Kyje, Běchovice, Šeberov, Vysočany, Kbely, Letňany; pacht pozemku parc. č. 1493/1 k.ú. Dolní Počernice; pacht pozemku parc. č. 1603/1 k.ú. Dubeč; pacht pozemků parc. č. 1465/1, 1479/1 k.ú. Běchovice. Součástí smluv je i popis podnikatelského záměru Medianu. V kostce by ráda na pozemcích blízko domovským Dolním Počernicím pásla hospodářská zvířata, vzdálenější plochy využívala pro pěstování píce.)

Proč pole zarostla plevelem?

Jak vysvětluje Jiří Rom z pražského magistrátu v reakci na článek VIN agro, vypovězené pachtovní smlouvy končily k 30. 9. 2020, někteří nájemci ale přestali na polích hospodařit záhy po obdržení výpovědi. A tyto předčasně opuštěné pozemky zarostly. (Jiří Rom v textu dále odmítá, že by se Praha nestarala o nově vysazené stromy.)

„Zaznamenali jsme časovou prodlevu v agrotechnických zásazích u nového pachtýře, společnosti Median, kterou přikládáme nutnosti zcela změnit dosavadní zaběhlé zemědělské postupy,“ vysvětluje Jiří Rom. „S pachtýřem jsme tuto situaci opakovaně řešili a v současné době je pachtýř již vybaven adekvátní strojní technikou a předpokládáme v krátké době dokončení všech potřebných zemědělských úkonů.“

Svůj pohled přidává i Přemysl Čech z Medianu, provozovatel Biofarmy Zelený dvůr. „Přechod z konvenčního do ekologického režimu hospodaření je náročný, je potřeba přechodné období, navíc letošní rok provází řadu nestandardních problémů jako je covid-19, onemocnění moje i pracovníků, rozbité stroje, nedostupnost techniky, úsušky a pak lijáky,“ vyjmenovává Přemysl Čech důvody, proč ještě nedávno byl na poli u Kbel plevel.

Přemysl Čech uvádí, že na řadě propachtovaných pozemků vyseli teplomilnou odrůdu biovojtěšky na sklizeň pícnin. „A rádi bychom na některých pozemcích zřídili pastviny pro skot, koně, ovce a kozy a část pozemků je v režimu orné půdy,“ říká Čech. Praha se pastvě nebrání, naopak ji vítá. „Naší podmínkou je, že musí zůstat průchozí pro veřejnost námi nově založené meze a stromořadí v polích,“ říká za magistrát Jiří Rom.

Přemysl Čech dodává, že na některých pozemcích je práce poměrně náročná. „Řada pozemků je neskutečně zanedbaných a zaplevelených, jsou na nich hromady dřeva, odpadků, kamení, betonů, pet lahví, přesto se podařilo řadu z nich ‚zazelenat‛,“ popisuje Přemysl Čech.

Proč chce Praha ekozemědělství?

Praha je ve vztahu k zemědělské půdě specifický druh vlastníka. V několika miliardovém rozpočtu nehrají výnosy ze zemědělské půdy podstatnou roli. A jak v rozhovoru z roku 2020 říká Daniel Frantík z pražského magistrátu, pro město má mnohem větší hodnotu zeleň, než intenzivně obhospodařované pole. Zeleň totiž obyvatelům pomalu rostoucího města poskytuje příležitost pro rekreaci, ale plní i ekologické funkce: zadržuje vodu v krajině, poskytuje útočiště pro živočichy, vytváří malebnější krajinu. Praha v minulých letech proto řadu svých pozemků osázela stromy a založila nové lesy.

A protože pro Prahu není ekonomický výnos polností hlavním kritériem, schválila rada na počátku března 2020 Zásady ekologicky šetrného hospodaření na zemědělské půdě ve vlastnictví hl. m. Prahy, podle nichž se má na pozemcích města hospodařit v režimu ekologického zemědělství, mají se vysazovat stromořadí, vytvářet meze a osevní postupy se mají upravit tak, aby se bránilo půdní erozi a zároveň se zvýšila pestrost pěstovaných plodin. Případní zájemci o pacht se ale musí obejít bez dotace pro ekozemědělce.

---

reklama

---