https://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/jak-se-zije-zajicum-v-ceske-krajine-vsude-ciha-ne-uplne-pekna-smrt
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak se žije zajícům v české krajině? Všude číhá ne úplně pěkná smrt

10.6.2020 09:55 | PRAHA (Ekolist.cz)
Má kokcidiozu? Tularemii?
Má kokcidiozu? Tularemii?
Jaký život mají zajíci polní v naší přírodě? Zeptali jsme se na to Františka Havránka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. A dozvěděli jsme se, proč je lepší jako zajíc nežít. Je to prosté. Není to zrovna šťastný život.
 

Největší ztráty na zajících způsobuje parazitární onemocnění kokcidióza. Kokcidie parazitující ve střevech vyvolávají zánětlivé procesy, které se projevují průjmy a celkovým vyčerpáním organismu až nakonec jeho selháním.

Úplně zdravý zajíc? Rarita k pohledání

„Zajíce, v jehož zažívacím traktu nejsou žádné kokcidie, aby pohledal,“ říká Havránek. „Jenže i v monitorovaných chovech, stejně jako na polích, množství kokcidií na jedince kolísá. Namnožení kokcídií bývá pro zajíce fatální, zvlášť v kombinaci s jarním nebo podzimním oslabením organismu. Ale spíše v těch podzimních obdobích, protože tehdy nastává strádání. Na jaře je příroda prostřený stůl,“ říká Havránek.

Častou příčinnou úmrtí zajíců je také bakteriální onemocnění jako je tularemie. Trpí jím zejména hlodavci, zajíci, králíci, domácí savci a ptáci. A je přenosné i na člověka. Onemocnění je klasifikováno jako nebezpečná nákaza s povinností hlásit její výskyt. Přenáší se přímým stykem nakažených zvířat, kontaminovanými předměty a klíšťaty. Při akutní formě onemocnění hynou zajíci během několika dní, i když jsou v dobrém fyzickém stavu. Při chronické formě zajíci postupně hubnou, až uhynou.

A zapomenout bychom neměli ani na brucelózu – infekční onemocnění vyvolané bakteriemi rodu Brucella, které se vyskytuje u černé a zaječí zvěře. „U ní jsou patologické změny vnitřních orgánů také příčinou úhynu zajíců,“ říká Havránek.

S podzimním strádáním, respektive přechodem z letní stravy zajíců, se pojí další rizika. „Na jaře zjistíme u zajíců dobrou reprodukci, ale na podzim začnou jejich stavy padat,“ říká Havránek. Proč? „Jedna neověřená hypotéza je, že si zajíci vytvoří přes léto zásoby podkožního tuku. Jenže léto skončí a zajíci najednou začnou spotřebovávat svou tukovou rezervu. Tím se ale do jejich organismu uvolní i rezidua všech látek, nastřádaná v tuku. Látek, které mohou být potenciálně toxické.“

Kromě nemocí a sekaček hrozí zajícům i srážka s auty.
Kromě nemocí a sekaček hrozí zajícům i srážka s auty.

Jarní sucho a masakr senoseče

Zatímco taková chronická otrava je jednotlivým mordem, největším hromadným masakrem je jarní senoseč. „Nedá se ani slušně popsat, co se mezi květnem a červnem děje na polích,“ říká Havránek. „Srnky zachraňovat vcelku umíme. Pomáhá nám moderní technika, drony a dobrovolníci, co takzvaně zvěř vyhánějí. Daří se vynášet srnčata z luk a polí. A víme, že si je jejich matky pak najdou. Ale zajíci nemají skoro žádnou šanci. Pod stroji je zemědělci neuvidí a je z toho masakr.“

Svou roli v jarních úhynech může sehrát také sucho, byť i tady se pohybujeme na úrovni teorie odpozorované z praxe. „Samice zajíce v chovu s mláďaty spotřebuje denně 1,5 litru vody na tvorbu mléka. V přírodě se to samozřejmě sleduje o poznání hůře. Dá se ale odtušit, že kvůli mláďatům bude mít o vodu nouzi.“ A pokud bude sucho a s tím i nedostatek zelené šťavnaté vegetace? „Mysliveckou literou se pak říká, že zajíci uschnou.“

Zemědělské postřiky? To nikdo neprozradí…

Aktuálně řešeným tématem je možná otrava zajíce po aplikaci zemědělského postřiku. Mohl by to být problém? „Před desetiletími se hnojiva a postřiky testovaly přímo na zvířatech. Třeba na zajících z chovů. Hezké to nebylo, ale díky tomu se přesně vědělo, co přípravky umí, včetně vedlejších účinků,“ vysvětluje Havránek.

„To už je ale minulost. Dnes se testuje individuálně, laboratorně, maximálně tak na kuřatech. Výsledkem je pak stanovení hodně obecné smrtelné dávky LD50, rozšířené o popis doporučeného způsobu aplikace, kolik přípravku může maximálně být na hektar. A hned to může do světa," říká Havránek. Jak ale vysvětluje dále, závadnost postřiků může být ve vyšší koncentraci zásadní.

"Na některých polnostech se aplikuje postřik i 7 krát za sezónu. To ale nikdo v laboratoři netestoval. Ani to, že schválené testované přípravky mohou vytvářet s jinými postřiky mix s dost nečekanými důsledky. To je hodně reálný problém,“ říká Havránek.

František Havránek dodává, že výčet příčin úmrtí zajíců není úplný. Často zajíce dostane „komplex všech možných vlivů“. Zajíc nemusí nutně uhynout na přímo na otravu, je to jen poslední kostička v mozaice věcí, které ho udolaly. „Postřiky, bakteriální onemocnění, predace, sucho, to vše dohromady působí zajícům obrovské ztráty, takže vlastně z jejich prvních vrhů se mnoho jedinců dospělosti nedočká,“ uzavírá Havránek. Své také udělá intenzivní zemědělství s velkými lány, které neposkytují zajícům dostatek krytu a obživy. Zaječí život v české krajině rozhodně není snadný.


reklama

 
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (42)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 07:37
Další střípek do mozaiky reality na našich polích a v krajině celkově... není to nic hezkého a vypovídá to o tom jak moc nezodpovědné hospodaření s naší krajinou je... téma jako všechny samozřejmě souvisejí i s vodou v krajině, která je z ní systematicky a cílevědomě odváděna.... někteří z nás ale pořád dají za vděk LŽI, že málo prší a to je ta jediná příčina proč je sucho a povodně.... k čemu se sama odsoudila taková společnost?

Ke kolapsu a velkým ztrátám všeho druhu....
Odpovědět
DA

DAG

10.6.2020 08:11
Já myslím, že nám to pan Peregrin vysvětlí, jaká je to s těmi postřiky blbost.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2020 17:20 Reaguje na DAG
Samozřejmě je to blbost a mediálně zdatně masírovaná.
Odpovědět
va

vaber

10.6.2020 08:47
zajíci, bažanti,koroptve, hmyz, stromy-jilmy,smrky,jasany, buky, život ve vodě, vše je nemocné a mizí z přírody,
ve všem nechává stopu člověk a jeho chování k přírodě
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 09:04
Vše začalo "nenápadně" už v 70.-tých letech. Podle vlnící se trávy jsem našel dva dohasínající mladé bažanty a na cestě ještě teplou koroptev. Otrávili se pravděpodobně granulemi hnojiva (asi ledek - tehdy jsem je ještě nepoznal), které zobou podobně jako kamínky pro lepší trávení. Pozdější opakované aplikace pesticidů a likvidace rozptýlené zeleně způsobily místy úplné vymizení polních druhů ptáků i zvěře. Jak praví klasik: na poli nemá nikdo co pohledávat...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 10:52 Reaguje na Karel Zvářal
Nevím jestli ledek, tipoval bych spíše močovinu. Ale souhlasím s vámi, že to může být u některých zemědělců problém. Stát se to může při nakládání hnojiva na poli. I u nás se občas stane, že se objeví někde kupička, bohužel je to takové těžko řešitelné, když to vidíte, tak to rozkopete a zahrabete a těm lidem to můžete opakovat tisíckrát a po tisící prvé stejně najdete. Ale určitě to nezpůsobuje mnohočetné úhyny, jsou to ,,naštěstí,, jen jedinci.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 11:54 Reaguje na Jiří S
Ledek, neboli dusičnan amonný, je hnojivo. Smrtelná dávka (pro dítě) se udává 23 mg/kg, myš 175 mg/kg. Ti ptáci měli 0,3-0,7 kg. Pár sezobnutých granulek a zmítá se v křečích...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dusi%C4%8Dnan_amonn%C3%BD
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 12:18 Reaguje na Karel Zvářal
Močovina je taky hnojivo a otravy močovinou jsou známější a častější. Každopádně se nechci s vámi handrkovat, pokud jste to poznal, tak jste to poznal a byl to ledek.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 12:15 Reaguje na Jiří S
Ono to lze říci i jinak: dnes už není co velice trávit...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 13:24 Reaguje na Karel Zvářal
U vás asi ne. U nás je toho víc než dost na otrávení.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

10.6.2020 14:54 Reaguje na Jiří S
Samozřejmě.... všechno hyne jen tak.... nebo ještě, že neprší že? Déšť se s vámi totiž nemůže soudit ohledně nepravého obvinění.... demagogie pádem komunismu neskončila...
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 15:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak nevím, nějak jsem nepochopil návaznost vašeho komentáře k mojí reakci na pana Zvářala. Mohl by jste mi to objasnit?
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.6.2020 07:31 Reaguje na Jiří S
Co na tom nechápete? Jste retardovaný?
Odpovědět
JS

Jiří S

11.6.2020 11:15 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Nevím na který můj příspěvek jste reagoval, protože ani k jednomu mému příspěvku vaše odpověď nedává smysl. Ale jak říkáte, jsem retardovaný.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.6.2020 12:10
Děkuji za článek, přišel jako na zavolanou. Pomáhá mi vytvořit si názor na riziko chemikálií pumpovaných do krajiny (např. průmyslovými zemědělci). Nelíbí se mi bagatelizování chemických postřiků panem Peregrinim a Jiřím S. Podobně jako se mi nelíbí přehlížení nebo zatajování nebezpečí v souvislosti s výrobou jaderné energie. To neznamená, že jsem zapřisáhlým odpůrcem těch postupů. Ale každé nalhávání ve mne vyvolává podezření a sklon přiklánět se na opačnou stranu. Když beru účinný lék na nemoc, tak beru také na vědomí, že ten má i negativní účinky.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 12:24 Reaguje na Majka Kletečková
Drtivá většina zemědělců postřiky též považuje za nutné zlo a kdyby to bez nich šlo, tak by je nikam neaplikovali, každý postřik je pečlivě zvážený z důvodů nákladů na pěstební technologii, tzn. nedáváme tam nic navíc, co není nutné. Bohužel to tak je, pokud chceme konkurovat zemědělcům z ostatních zemí, zvláště ze zemí 3 světa. Pokud vím, tak ani já, ani pan Peregrin chemické postřiky nijak nebagatelizujeme, spíše se snažíme bořit mýty a hysterii, která kolem nich vznikla, pokud jste to pochopila jinak, tak se za to omlouvám. Snažíme se uvádět hlavně naše osobní zkušenosti z praxe a ne jako to tu dělá většina jen subjektivní domněnky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.6.2020 16:23 Reaguje na Jiří S
Všechny chemikálie, nově syntetizované, používané v zemědělství jsou pro živé organismy škodlivé, některé hned některé po nahromadění v organismu v důsledku dlouhodobého používání. To prohlašuji jako chemik analytik. Opakuji,všechny tyto chemikálie jsou škodlivé proto, že se během evoluce organismy s žádnou z nich nesetkávali. kecy o zemědělské praxi v zacházení s chemikáliemi, jsou jen kecy a nic víc. Samozřejmě, jde o peníze, s co nejmenšími náklady, co utržit a tak co nejvíce vydělat.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.6.2020 16:38 Reaguje na Jiří S
Opraveno : Všechny chemikálie, nově syntetizované, používané v zemědělství jsou pro živé organismy škodlivé, některé hned, některé po nahromadění v organismu v důsledku dlouhodobého používání. To prohlašuji jako chemik analytik.
Opakuji,všechny tyto chemikálie jsou škodlivé proto, že se během evoluce organismy s žádnou z nich nesetkávali. Kecy o zemědělské praxi v zacházení s chemikáliemi, jsou jen kecy a nic víc. Samozřejmě, že jde jen a jen o peníze, tedy s co nejmenšími náklady, co nejvíce utržit a tak co nejvíce vydělat. Jiří S a pan Peregrin buď chodili do špatných škol, nebo v chemii a přírodovědě spali, když tvrdí to, co o chemii v zemědělství tvrdí.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2020 17:17 Reaguje na Jiří Daneš
To abyste neužíval ani acylpyrin. Všechny léky bezezbytku poškozují játra a ledviny, a působí na vás daleko víc, než agrochemikálie. To snad jako chemik-analytik víte také.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.6.2020 07:38 Reaguje na pavel peregrin
Jste ignorant a lhář...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.6.2020 11:00 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Tak mi to vyvraťe, ale prosím o fakta, nikoliv o bezcenné výkřiky.
Odpovědět
JS

Jiří S

11.6.2020 11:44 Reaguje na Jiří Daneš
Asi špatné školy. Zavřete v tom případě UK v Hradci Králově, ČZU v Praze a Mendelu v Brně a pro jistotu ještě VŠCHT, protože jsem chemii doučoval prváky právě na VŠCHT.

Samozřejmě že jsou chemikálie zdraví škodlivé, tak jak to tvrdíte, to jsem nikde nikdy nevyvracel a vaši odbornost také nezpochybnuji. Škodlivé je i slunění, vyšší solení a stejně to všichni dělají. A to se s tím organismy setkávaly a setkávají, to že se organismus nesetkal s nějakou látkou ještě neznamená, že ji neumí degradovat. Pokud je to obtížně degradovatelná látka, tak je obvykle ukládána v tukové tkáni, kde nečiní problém, dokud se ta tuková tkán nesníží a toto reziduum se nevyplaví do organismu. Taky by jste měl vědět, že organismy mají spousty kontrolních funkcí k tomu, jak takovým látkám odolávat. Naopak co bych zpochybnil je vaše znalost biologie a fyziologie těchto organismů. Protože dle vašeho příspěvku usuzuji, že by jste nejspíš chtěl vše dělat ekologicky a pokud je vám EZ známo, tak využívá extrémní množství Cu, která se kumuluje mnohem více než tyto jedy a ovlivnuje fyziologické pochody v tělech dost výrazně. Ale jak by řekl klasik pan Kašpárek, Jiri S. je retardovaný, nic nezná a nevidí nic jiného než dukáty :D a proto dělá v zemědělství.
Odpovědět
TS

Tom Stejsky

10.6.2020 19:38 Reaguje na Jiří S
Většina zemědělců nepovažuje postřiky za nutné zlo,ale za pomocníka,který jim zvyšuje zisky.Jak píše p.Zvářal už to bohužel začalo dříve.Ať to byli chemikálíe nebo rozorání cest a mezí.Zvěř drobná ztratila po chemii rozmnožovací schopnost a ještě po rozorání remízů a pod.ztratila své přirozené stanoviště.Bohužel většina zemědělců v tomto pokračuje.Když kopnete na poli nenajdete ani brouka jak je ta všechna chemie v zemi.V této zemi je špatná zemědělská politika.Všem zemědělcům se cpou dotace za všechno.Nevyplatí se jim normální rok.Když je sucho,mokro,neúroda,nadůroda za vše jsou další dotace.Jsem lesák i myslivec.Do lesa jde minimum dotací a to si vemte co všechno poskytuje pro lidi les.Jako myslivec mohu říct,že dnes co se nedá "sežrat"tak spousta myslivců nestřelí.A za vysoké stavy třeba prasat mohou zase zemědělci.Jejich několik desítek hektarů jedné plodiny třeba kukuřice nebo řepky.Do těchto plodin zvěř zaleze a několik měsíců nemusí vylézt.Ale škody platit od myslivců to chtějí.
K té chemii.Pozoruji na jednom poli,kde je kukuřice o výšce cca 15cm byl zemědělec s postřikem už 3x.
Odpovědět
JS

Jiří S

11.6.2020 13:30 Reaguje na Tom Stejsky
Ale považuje je za nutné zlo. Postřik není brán jako něco co zvyšuje zisky, ale něco co je nutné, aby zemědělec něco vyprodukoval a vytvořil zisk. Nevím proč si lidi myslí, že jsme boháči, zemědělec je firma jako každá jiná a zisk generovat musí. Pokud chcete mít zemědělce bez postřiků, tak se tomu říká ekologické zemědělství a to je dotováno násobně více. Za sebe mohu tvrdit, že nám sice cpou dotace za sucho a podobně, ale raději bych, kdyby byl normální rok. Není pravda, že by to zemědělec nechtěl, každý chce vyprodukovat tak, aby se uživil. Když je neúroda a nacpou nám ty dotace, tak náš ,,zisk,, on to ani není zisk, občas jen snížení ztráty je menší, jak kdyby byl normální rok, to si nepleťte pojmy s dojmy. Pokud jste lesák a myslivec a tvrdíte, že za ty stavy si můžeme samy, tak taky moc dobře víte, že pokud tu budou remízky a menší pole, tak ta černá si stejně to krmení najde a poškození bude naprosto stejné.

Kukuřice o výšce 15 cm dostala jen jeden chemický postřik, nejspíš časně postemergentní herbicid. Ty další dva postřiky jak říkáte byly hnojiva neškodná, tipoval bych teoreticky Zn a možná P, popřípadě nějakou rozpuštěnou močovinu a věřte tomu, že od této doby do sklizně už do té kukuřice zemědělec pravděpodobně nepojede, jen kdyby byl silný tlak houbových chorob, ale ty se moc v ČR v kukuřici neřeší. Naopak to vypadá, že ten zemědělec je rozumný, protože nemíchá koktejl výživy a chemie, což je pro přírodu výrazně lepší.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2020 17:19 Reaguje na Majka Kletečková
Nebagatelizuji, ale reálně informuji.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

11.6.2020 07:41 Reaguje na pavel peregrin
Na vašem postoji ani informacích není nic objektivního.... jen sám sobě a nám všem tu lžete...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.6.2020 11:02 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Na rozdíl od vás se tím živím. Jak se můžete jako strojař vůbec pouštět do odborné diskuze o zemědělství? Nepřijde vám to už trochu hloupé? Je to stejné, jako bych já vás chtěl poučovat o výkresech, asi byste se mi vysmál taky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

10.6.2020 12:26
Pamatuji ještě doby, kdy zajíce šlo chytit za uši na každé mezi a krajina se jimi hemžila. Chřadnoucí devizové hospodářství ČSSR bylo dopováno i exporty našich ušáků do Francie, Belgie apod.
To co se děje dnes je doslova masakr drobné zvěře mechanicko-chemickou pilou ze kterého je doslova k zblití.

Velice bych si přál, aby se pan Peregrin a spol.(ať nebere osobně) musel rok pohybovat v české krajině v zaječí kůži. To by ho ty jeho legrácky přešly.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.6.2020 12:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Při jeho odborné zdatnosti by se zajisté všem nástrahám vyhnul:-)
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 13:26 Reaguje na Miroslav Vinkler
Bohužel pane Vinklere, ty doby co pamatujete spíše než mechanicko-chemická pila, tak fungovali myslivci a otrávili kde jakou lišku a vystříleli spoustu kančího a podobně. Proto ti zajíci byli.
Odpovědět
va

vaber

10.6.2020 15:48 Reaguje na Jiří S
tak proto byli tenkrát zajíci? ,tomu snad nemůžete věřit ani vy sám
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.6.2020 16:31 Reaguje na Jiří S
Co to plácáte o kančím, vždyť i v televizi si zemědělci stěžují, že kančí zvěř je přemnožená a působí jim velké škody na polích.
Odpovědět
JS

Jiří S

10.6.2020 18:26 Reaguje na Jiří Daneš
Přesně tak a z důvodu jejich přemnožení v současné době není tak silná populace zajíců, kdyt to jen potvrzujete.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

10.6.2020 16:28 Reaguje na Miroslav Vinkler
Také si pamatuji, že bylo psáno v tisku (internet nebyl ještě provozován ani ve "vyspělých západních demokraciích v čele s USA"), že za jednoho živého zajíce, je pro Čechoslováky nakupován jeden "pytel pomerančů".
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.6.2020 17:18 Reaguje na Miroslav Vinkler
To bych byl raději kuna, maso mám docela rád.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

10.6.2020 18:29 Reaguje na Miroslav Vinkler
No nemůžu nereagovat na Váš příspěvek. Až mi ukážete jak chytíte zajíce za uši ,tak Vám koupím sud piva a přidám sele. Zajíců je u nás dost . Aby se nechal chytit musel mít minimálně mixomatozu nebo zasádrovánou nohu :-),:-)
Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

10.6.2020 14:20
Zajíc se z hroudy nenarodí..., co pak predátoři po senoseči je na poli např. padesát kusů krkavce co asi hledá? Zbytek uloví liška nebo zajíčky sežere prase. Pokud nebude v přírodě alespoň nějaká ostrovní populace, která bude zdravá a chráněná před vlivy okolí zajíc úplně zmizí.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

11.6.2020 13:00
Článek považuji za manipulativní a protizemědělskou propagandu.
Zajíc se sice jmenuje zajíc polní, což u neinformovaných "eko a bio odborníků" může vyvolávat pocit, že by zajíc měl žít na polích, dnes to ale tak rozhodně není.
Biotopem zajíců je totiž něco jako lesostep, otevřená nebo polootevřená krajina s zejména travnatým porostem posetá světlými členitými lesíky a křovinnými a trnitými porosty. Dřív zajíc taky na polích žil, protože mu vyhovoval systém drobných políček oddělený travnatými málo sekanými mezemi s velkým výskytem drobných krajinných prvků, křoví,trní, těch drobných lesíků, všelijakých dřevinami zarostlých skalek či naopak erozních rýh s prameništi potoků atd. Jakmile se za socialismu rozoraly meze a potom za socíku a částečně už soukromými majiteli po sametu většina těch krajinných prvků zplanýrovala a přeměnila v pole, stala se pole v podstatě pro zajíce pustinou. Běžné zemědělské plodiny nejsou jeho potravou, na rozdíl od lesa či přírodních nízkých porostů je půda na poli studená a blátivá a na rovném poli zbaveném plevele a rovnoměrně zarostlém pěstovanou kulturou po většinu roku nemá zajíc žádný kryt. Proniká proto do pole maximálně tak na vzdálenost pár desítek metrů, v podstatě na dohled a doslech od lesa.
Zajíc tak u nás dnes žije v podstatě ostrůvkovitě, v drobnějších řidších listnatých lesících v polích, v dlouhých úzkých pásech pobřežních lesů kolem vodních toků, na neudržovanýczh plochách zarůstajících náletovými dřevinami a obecně na rozhraní čistě zemědělských oblastí a oblastí čistě souvislých , většinou jehličnatých lesů. Když vezmeme rozlohu těch oblastí, kde žije zajíc dnes a porovnáme s rozhlohou oblastí, kde žil zajíc před 50 nebo 100 lety, v podstatě stejná plocha jako dnes plus prakticky všechny zemědělské plochy, najdeme jeden z hlavních důvodů současného úbytku zajíců. Plocha na které zající mohou relativně dobře žít, se se změnou polí na velké celky a zplanýrováním drobných krajinných prvků snížila odhadem na možná jednu desetinu, ale taky možná na jednu padesátinu nebo setinu plochy, kde žil zajíc před 100 lety.
Kromě toho ono ostrůvkovité rozšíření zajíce, zejména ve více zemědělských oblastech, způsobuje jeho podstatně vyšší citlivost na predátory. Počítáno na celkovou plochu krajiny je zajíců velmi málo, ale přímo ve svém výše popsaném biotopu žijí zajíci stále ještě poměrně hustě. Predátor tak může zajíce v nějakém plošně dost omezeném lese snadno početně velmi zdecimovat.
Odpovědět
Hu

Hunter

11.6.2020 13:03 Reaguje na Radim Polášek
Velmi dobře napsáno.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.6.2020 13:22 Reaguje na Radim Polášek
Dost dobrý.
Odpovědět
JS

Jiří S

11.6.2020 13:34 Reaguje na Radim Polášek
Perfektní popis skutečnosti. A potvrzuji to ze svého pozorování. U nás máme větší polnosti rozdělené větrolamy, pole okolo 30 ha, kde takřka nenajdete zajíce. Kdežto přes silnici, kde jsou vinohrady, které jsou protkány vícečetnými remízky a sousedící světlý les (to je ten les kde jsou ti jasoni) tak najdete zajíců nespočet.
Odpovědět
Hu

Hunter

15.6.2020 18:33
https://www.televizeseznam.cz/video/adost/zajicova-kruta-smrt-v-krecich-cim-jsou-doopravdy-strikana-pole-v-cr-a-proc-nesmime-byt-varovani-64070246
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist