Rok 2024 byl nejteplejším rokem v historii měření, uvedla služba Copernicus i OSN
"Rok 2024 byl nejteplejším rokem v globálních teplotních rekordech, které sahají až do roku 1850. Celosvětová průměrná teplota byla 15,10 °C, což je o 0,72 °C nad průměrem let 1991 až 2020 a o 0,12 °C více než v roce 2023, což byl podle záznamů předchozí nejteplejší rok," uvedli meteorologové z unijní služby. "Loňský rok tak byl o 1,60 stupně teplejší než předindustriální období v letech 1850 až 1900," dodali. Srovnání s dobou před průmyslovou revolucí klimatologové používají k dokreslení globálního oteplování.
Údaj 1,5 stupně je významným symbolickým mezníkem. Na klimatickém cíli udržet globální teplotu pod 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou se totiž země světa dohodly na klimatické konferenci OSN v Paříži v roce 2015. Průměrné teploty by se nad touto hodnotou neměly pohybovat v dlouhodobé perspektivě několik desítek let.
Podle OSN se tak završilo "mimořádné desetiletí rekordních teplot". Generální tajemník OSN António Guterres v reakci na výsledky měření uvedl, že nárůst teplot sice neznamená konec této celosvětové dohody, loňské teploty ale podle něj vyžadují inovativní opatření v oblasti klimatu pro letošní rok. Je sice ještě čas zabránit té nejhorší klimatické katastrofě, ale politici musí začít konat hned, míní.
"Každý rok v posledním desetiletí byl nejteplejším v historii. Vysoké globální teploty spolu s rekordními globálními hladinami atmosférických vodních par v roce 2024 přinesly bezprecedentní vlny veder a vydatné srážky, které způsobily utrpení milionů lidí," uvedla Samantha Burgessová ze služby Copernicus.
"Všechny mezinárodní záznamy o globální teplotě ukazují, že rok 2024 byl nejteplejším od začátku měření v roce 1850. Lidstvo je samo zodpovědné za svůj osud, naše reakce na klimatické výzvy by ale měla být založena na důkazech," doplnil její kolega z unijní služby Carlo Buontempo. "Budoucnost máme v našich rukou - rychlá a rozhodná akce ještě stále může změnit trajektorii našeho budoucího klimatu," dodal.
Podle záznamů bylo loni 22. července rovněž dosaženo nového rekordu pro denní globální průměrnou teplotu, a sice 17,16 stupně Celsia. Rok 2024 byl nejteplejším rokem pro všechny kontinentální oblasti kromě Antarktidy a Australasie, stejně jako pro značné části oceánu, zejména pro Severní Atlantský oceán, Indický oceán a západ Tichého oceánu.
I v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné. Rok 2024 byl nejteplejším v historii Evropy s průměrnou teplotou 10,69 stupně Celsia, což je 1,47 stupně nad průměrem za referenční období mezi lety 1991 až 2020 a o 0,28 stupně více než předchozí rekord z roku 2020.
Přečtěte si také |
Copernicus: Průměrná globální teplota v roce 2024 poprvé překonala hodnotu 1,5 °C nad předindustriální úrovní"V roce 2024 bylo celosvětově pozorováno extrémní počasí od silných bouří a záplav až po vlny veder, sucha a lesní požáry," uvádí rovněž zpráva. "Narůstající frekvence a intenzita takových událostí představují značné riziko pro živobytí obyvatel po celém světě," dodávají meteorologové.
Program Copernicus je součástí vesmírného programu Evropské unie, který je financován z prostředků EU. Zveřejněná data obyvatelům EU poskytují aktuální informace týkající se planety Země a jejího životního prostředí. Program koordinuje a řídí Evropská komise (EK) a je realizován ve spolupráci s členskými státy, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), Evropskou organizací pro využívání meteorologických družic (EUMETSAT), Evropským střediskem pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) a dalšími agenturami EU.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (22)
Richard Vacek
10.1.2025 19:42https://www.researchgate.net/profile/Sivakumaran-Sivaramanan/publication/280548391/figure/fig1/AS:670051329912835@1536764094158/Global-Temperature-and-CO2-levels-over-600-million-years-Source-MacRae-2008.ppm
Pavel Hanzl
10.1.2025 21:14 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
11.1.2025 09:55 Reaguje na Pavel Hanzlz neviditelného psa: https://neviditelnypes.lidovky.cz/zahranici/pred-volbami-churave-nemecko-muze-nakazit-celou-evropu.A250106_164733_p_zahranici_nef
V září studie publikovaná v časopise International Journal of Sustainable Energy odhadla, že v letech 2002 až 2022 Energiewende stála Německo 746 miliard dolarů. Dodnes to je tedy kolem 800 miliard eur (20 bilionů korun). Více než polovina této částky byla vynaložena na výrobu a distribuci alternativní energie a zbytek na dotace. Studie dospěla k závěru, že kdyby Německo vynaložilo přibližně polovinu této obrovské částky na jadernou energii, dosáhlo by většího snížení emisí než, honbou za přeludem alternativní energie.
USA a EU utratily od roku 2000 zatím za zelenou tranzici podle amerických energetických expertů a publicistů Stevena E. Koonina a Marka P. Millse 10 bilionů dolarů (pro srovnání: tedy 100 let výdajů českého státního rozpočtu), aby snížily svůj podíl uhlovodíků na světové spotřebě primární energie asi jen o 3 procentní body na dnešní úroveň, tedy na něco málo přes 81 procento. V absolutních číslech se využití ropy, zemního plynu a uhlí dohromady zvýšilo. Pro srovnání: USA vynaložily na svou účast ve druhé světové válce 4 biliony dolarů (očištěno od inflace).
Snížení podílu uhlovodíků na energii na necelou polovinu veškeré poptávky v roce 2050 vyjde na někam mezi 100 a 300 biliony dolarů. To je asi pětkrát až patnáctkrát více kapitálu, než by bylo potřeba k uspokojení poptávky pomocí konvenční energie. A závěr obou amerických vědců Koonina a Millse: Energie je v celospolečenském měřítku dodávána složitými systémy, které se dotýkají „všeho a všude najednou“. Uspěchané kroky k přetvoření celého energetického systému jsou mnohem ničivější, než jakýkoli méně či více pravděpodobný dopad změny klimatu. Lze se obávat, že nová německá vláda se pokusí zničující nedostatky své energetické tranzice zaplavit novými stamiliardami eur, jimiž se na dluh budou dotovat stávající i nové solární a větrné zdroje, plynové i vodíkové zdroje, a má podpořit dekarbonizaci průmyslu, zaplatit nutné investice a daňové úlevy. Berlín by si ale s ohledem na hyperinflaci z časů Výmarské republiky a těžké hospodářské krize Německa znovu vzpomenout na citát z Goethova Fausta: „Duchů, které jsem vyvolal, se už nezbavím.“
Pavel Hanzl
10.1.2025 21:17 Reaguje na Richard VacekRichard Vacek
11.1.2025 15:23 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.1.2025 18:55 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
11.1.2025 19:33 Reaguje na Pavel HanzlPetr Elias
10.1.2025 21:46 Reaguje na Richard Vacekhttps://www.reddit.com/r/climatechange/comments/nch8az/fyi_debunked_macrae_2008_no_correlation_between/?rdt=49040
Slavomil Vinkler
11.1.2025 09:41 Reaguje na Petr EliasEvropa a USA na takový kvalt odstranění CO2 do r. 2050 nemají peníze a ostatní na to ani nedbají.
Viktor Šedivý
11.1.2025 10:02 Reaguje na Slavomil Vinkler(Ne, světové dění se už dávno neřídí ani z Londýna, ani z Paříže. O bruseli nemluvě.)
Viktor Šedivý
10.1.2025 21:58Tak byl nejteplejší, no. To bychom se měli začít chystat na ještě teplejší roky, že?
Pavel Hanzl
11.1.2025 08:43 Reaguje na Viktor ŠedivýSlavomil Vinkler
11.1.2025 09:58 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.1.2025 10:22 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
11.1.2025 13:09 Reaguje na Pavel HanzlVšeobecně wiki. Jinak.
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/term.pl?doba_ledova
https://www.in-pocasi.cz/clanky/klima/stridani-doby-ledove-21.12.2021/
Richard Vacek
11.1.2025 15:25 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
11.1.2025 19:08 Reaguje na Richard VacekSlavomil Vinkler
11.1.2025 19:35 Reaguje na Pavel HanzlZatím to vždy zarazila, přestože bylo v interglaciálu i tepleji (viz wiki)
Pavel Hanzl
11.1.2025 19:14Před miliardami let byly teploty tak vysoké, že moře mělo +60°C a nebyl na Zemi žádný život. Potom se dostalo do atmosféry obrovské množství prachu (snad kolizí blízké planetky), omezilo sluneční záření, Země se ochladila a život mohl vzniknout. Že by mysleli tenhle cyklus?
Slavomil Vinkler
11.1.2025 19:36 Reaguje na Pavel Hanzlhttps://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1#/media/Soubor:EPICA_temperature_plot.svg