Češi větrné elektrárny spíše podporují. Přesvědčených odpůrců je 15 %

Češi větrníky převážně podporují, a to i při hypotetické výstavbě 5 km od vlastního bydliště.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Ti, kteří větrnou energii podporují, nejčastěji zmiňují ekologičnost a čistotu zdroje, energetickou soběstačnost ČR a nižší ceny elektrické energie. Odpůrci naopak poukazují na vizuální zásah do krajiny, hluk, otázky spojené s likvidací větrníků po skončení životnosti a pochybnosti o dostatečné větrnosti České republiky.

Při hypotetickém scénáři výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti 5 km od vlastního bydliště podpora klesá, ale nepropadá se pod hranici odporu. 49 % dotázaných by s výstavbou souhlasilo (13 % rozhodně, 36 % spíše), 38 % by bylo proti (18 % spíše, 19 % rozhodně) a 13 % nezaujalo jasný postoj.

Pro srovnání: data STEM/MARK jsou v tomto ohledu srovnatelná s výsledky společnosti Institut 2050 (výzkum České klima 2024), kde skoro polovina (46 %) by souhlasila s výstavbou 5 km od svého bydliště bez podílu na ziscích, proti by byla necelá třetina 31 %.

Výzkum STEM/MARK mapoval také konkrétní podmínky, které by zvýšili přijatelnost výstavby větrné elektrárny v okolí. Výsledky ukazují jasnou hierarchii, například:

• 42 % respondentů by přijatelnost výstavby zvýšil přímý finanční benefit pro místní domácnosti – kompenzace, sleva na energiích nebo podíl na zisku.

• 34 % by uvítalo jasná pravidla pro minimální vzdálenost elektráren od obydlí.

• 31 % požaduje pravidelný příjem plynoucí do obecního rozpočtu.

• 29 % volá po nezávislém měření hluku a zákonem garantovaných limitech.

• 15 % uvádí, že jejich akceptaci by nezvýšilo nic – jde o pevně rozhodnuté odpůrce.

„Výsledky ukazují, že klíč k větší akceptaci větrné energetiky v ČR není primárně v komunikaci o klimatu ani energetické bezpečnosti – ale ve velmi konkrétní otázce: co z toho bude mít obec a co já jako domácnost? Tam, kde je odpověď jasná a hmatatelná, odpor k výstavbě výrazně slábne,” vysvětluje analytik STEM/MARK Dalibor Stehno.

Od začátku roku 2026 zaznamenaly zprávy o větrných elektrárnách ve veřejné debatě dvě pětiny české populace (42 %). Ti, kdo téma zaznamenali, ho nejčastěji spojují s dopady na krajinu a hlukem (57 %), s odstupem pak s klimatem (36 %) a cenami energií (26 %). Celkem 48 % dotázaných v mediálním prostoru větrné elektrárny od ledna 2026 nezaregistrovalo.

Česká republika provozuje v současnosti přibližně 200 větrných elektráren – číslo, které umí správně odhadnout jen menší část dotázaných. Nejčastější odpovědí v otevřené otázce bylo sice číslo 200, ale správně (+- 50 větrníků) ho uhádlo jen 15 % ze všech respondentů, kteří otázku zodpověděli. Téměř třetina se pohybovala v pásmu 100–300 větrníků.

Obdobná mezera se projevuje při odhadování skladby energetického mixu – téma, které STEM/MARK sleduje opakovaně v rámci studie Energotrack. Ta obecně ukazuje, že Češi (ve věku 25-69 let, v domácnosti rozhodují o otázkách energií) obnovitelné zdroje vnímají pozitivně, nemají představu o jejich reálném podílu na výrobě energie v ČR, kde značně nadhodnocují OZE a zemní plyn na úkor uhlí a jádra. To potvrzuje i aktuální březnový výzkum v rámci internetové populace v ČR.

„Subjektivní nadhodnocování podílu OZE v EMIXU ČR tak lze interpretovat jako další indikátor jejich podpory, respektive důvěry v potenciál a dlouhodobou perspektivu obnovitelných zdrojů energií. Což lze dále doložit tím, jak je zastoupení zdrojů v EMIXu Čechy očekáváno v roce 2035,“ doplňuje ze studie Energotrack ředitel STEM/MARK, Tomáš Rychecký.

Studie Energotrack mapuje naše znalosti, motivace a chování v oblasti energetiky a sleduje vývoj v oblasti vztahu s dodavateli energií, užívání technologií, smart řešení a realizace úspor. Součástí studie jsou také vlastní indexy znalosti, aktivity a spokojenosti, které ukazují rozdíly mezi skupinami respondentů z hlediska jejich aktivity, znalostí a postoje k tradičním vs. moderním zdrojům energie.

Zdroj | STEM/MARK

Češi mají nejvíce pozitivní vztah k OZE, energie z větru je třetí nejpozitivněji hodnocená

Vodní energie (88 % pozitivních hodnocení) a sluneční energie (86 %) jsou Čechy přijímány nejlépe ze všech energetických zdrojů. Větrná energie se umístila na třetím místě s 75 % pozitivní odezvou. Nejhorší hodnocení má uhelná energie s 23 % pozitivním hodnocením.

Češi relativně dobře odhadují, které kraje mají nejvyšší potenciál výkonu z větrných elektráren. Jako regiony s nejvyšším budoucím potenciálem pro větrnou energetiku vnímají dotazovaní především Kraj Vysočina (43 % respondentů), Moravskoslezský kraj (34 %) a Ústecký a Liberecký kraj (shodně 33 %). S odstupem pak následuje Středočeský kraj (25 %).

Odpovědi Čechů v tomto případě nejsou tak vzdáleny od odborného odhadu vypočteného studií Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Studie vidí potenciál nejvíce v Jihomoravském kraji, který respondenti relativně opomíjí, ale nejčastěji respondenty zmiňované kraje jsou v top 5 krajích s potenciálem instalovaného výkonu podle studie Akademie věd. Výjimkou je Liberecký kraj, ve kterém studie potenciál vidí třetí nejmenší a respondenti ho často zmiňují – pravděpodobně protože v něm stojí nezanedbatelná část dnešního výkonu z větrných elektráren.

Přečtěte si také |

Proč větrné elektrárny dorostly až k 270 metrům?

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím online dotazování na panelu National Sample se zúčastnilo 516 osob reprezentujících internetovou populaci ve věku 18+ let proporčně podle pohlaví, věku, vzdělání, kraje a velikosti obce bydliště. Šetření probíhalo v březnu 2026.