Odpad z centra Prahy zamířil na Mariánské náměstí. Proběhla tu analýza obsahu veřejných košů
Sběr odpadu se uskutečnil ve čtvrtek 13. srpna 2026 v čase mezi 12.00 a 24.00 hodin ve vybraných lokalitách historického centra Prahy 1. Samotný rozbor odpadu se pak konal v pátek na Mariánském náměstí před budovou Nové radnice. Sběr byl rozdělen do tří čtyřhodinových časových oken, aby bylo možné sledovat, jak se složení odpadu mění během odpoledne a večera. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 114 košů v terénu, včetně zhruba 14 provizorních třídicích košů. K rozboru bylo připraveno až 342 pytlů odpadu rozdělených podle lokality a času svozu.
Cílem záměru je získat konkrétní data o tom, co skutečně končí ve veřejných koších v historickém centru Prahy, porovnat složení odpadu mimo hlavní turistickou sezonu a během léta a zároveň prakticky ověřit, zda lidé třídí odpad ve chvíli, kdy k tomu dostanou jednoduchou možnost přímo na ulici.
„Velmi si vážím podpory hlavního města v podobě záštity náměstkyně primátora, stejně jako součinnosti TSK a Pražských služeb. Není samozřejmé nechat si problém centra doslova vysypat před vlastní dům. Právě takové akce podle mě potřebujeme: nejdřív společná zkušenost a čísla, potom řešení,“ uvádí Bronislava Sitár Baboráková, zastupitelka MČ Praha 1 a předsedkyně Výboru proti vylidňování centra a pro podporu komunitního života, z jejíž iniciativy projekt vznikl. Její záměr byl projednán ve výboru a získal podporu Zastupitelstva MČ Praha 1.
Do projektu se nakonec zapojily subjekty, kterých se tato problematika dotýká. Kromě hlavního města a městské části Praha 1 se také jedná o Institut Cirkulární Ekonomiky (INCIEN), Technickou správu komunikací hl. m. Prahy nebo Pražské služby.
Letní analýza navázala na první zimní rozbor odpadu z veřejných košů, který se uskutečnil v prosinci 2025 v Kampusu Hybernská. Zimní analýza pracovala se vzorkem 269,91 kilogramů odpadu o objemu 5 304 litrů a ukázala, že PET lahve a plechovky tvořily největší objemovou složku odpadu, celkem 769 kusů a 21,3 % objemu.
Zimní rozbor zároveň ukázal, že významnou část odpadu tvoří také jednorázové obaly od jídla a pití, sklo, zbytky jídla, tekutiny i odpady, které do veřejných košů nepatří. Letní pokračování má ověřit, jak se složení odpadu mění v období zvýšeného pohybu lidí v centru, intenzivního turistického provozu a větší spotřeby nápojů a jídla s sebou. Jedná se tak i o praktický příspěvek k širší debatě o tom, jak historické centrum zvládá tlak návštěvnosti, služeb, gastro provozů i každodenního života rezidentů.
Součástí projektu byl také praktický pilot třídění ve vybrané ulici Prahy 1. U zhruba 14 stanovišť byl vedle běžného směsného koše umístěn také provizorní koš na tříděný odpad určený společně pro PET lahve, plechovky a plasty. Cílem bylo ověřit dvě věci: jakou část nápojových obalů se podaří zachytit do samostatné nádoby místo do směsného odpadu a jak čistý tento vytříděný odpad bude.
Výsledky letní analýzy budou po odborném vyhodnocení sloužit jako podklad pro další jednání se zapojenými institucemi. Praha 1 chce po vyhodnocení svolat kulatý stůl, kde se nebude vycházet pouze z pocitů nebo jednotlivých zkušeností, ale z konkrétních dat: co v koších končí, kde odpad vzniká, jak se lidé chovají, když mají možnost třídit, a jaká opatření dávají v centru města skutečný smysl.
Ke kulatému stolu by měli být přizváni nejen zástupci městské části, hlavního města, odborníků a provozních organizací, ale také další subjekty, které se na vzniku odpadu v centru podílejí nebo mohou pomoci s jeho řešením. Tedy například zástupci gastro provozů, rychlého občerstvení, služeb, pořadatelů akcí a dalších aktérů působících v historickém centru.
Diskuse se má zaměřit například na nastavení veřejných košů, svoz, možnosti třídění ve veřejném prostoru, práci s jednorázovými obaly, živnostenský odpad, odpovědnost provozoven i na lepší koordinaci mezi městskou částí, hlavním městem a provozními organizacemi.
„O nepořádku v centru Prahy se mluví dlouhodobě, často ale každý vidí jen část problému. Někdo řeší přeplněné koše, někdo intenzivní turistický provoz, někdo odpad kolem provozoven, někdo svoz. Právě proto potřebujeme společný stůl a společná data. Bez nich se budeme jen přít o dojmy,“ dodává Bronislava Sitár Baboráková.
reklama
Dále čtěte |
První český festival cirkulární ekonomiky Dokola nabídne workshopy, výstavu, módní přehlídku i stand-up
Praha připravuje tendr na provoz devíti sběrných dvorů, vzniknou i dva nové
V září se uskuteční prohlídky kanalizace pod Staroměstskou radnicí v Praze
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (6)
Tonda Selektoda
17.8.2026 21:06Jaroslav Řezáč
18.8.2026 16:02 Reaguje na Tonda SelektodaTonda Selektoda
19.8.2026 08:25 Reaguje na Tonda SelektodaJe však s podivem, že obec, která je ze zákona původcem komunálního odpadu, tento odpad "analyzuje" na veřejně přístupném náměstí a nevybere si vhodnější uzavřené místo. Třeba některý sběrný dvůr, nebo dvorní trakt. Z té dvojjazyčné, česko-anglické cedulky na fotce, však jednoznačně vyplývá, že se nejednalo o žádnou analýzu, ale o cílenou prezentaci městské části pro veřejnost a pro turisty.
Jaroslav Řezáč
18.8.2026 15:59https://www.dokose.cz/sestava-na-trideny-odpad-eko-station-4-x-60-l--lakovana-ocel--seda/
Lukas B.
19.8.2026 07:48kdybyste po francouzovi nebo italovi (nebo po rázovitém moravském sklípkanovi) chtěli, aby Vám nalil víno do plastového kelímku, tak vám se slovy lidové urologie nafackuje a žene Vás ýbršvuňkem.
Břetislav Machaček
19.8.2026 11:50 Reaguje na Lukas B.provozoven občerstvení. Ty nádobí nemají kde umývat a tak používá
jednorázové nádobí, takže město je za ten odpad spoluzodpovědné, že
takovou provozovnu povolí. Viděl jsem dokonce stánek, kde si neměl
kde ruce umýt ani prodavač a utíral si je nasucho do nějakého hadru.
Co na to město jako pronajímatel pozemku pro stánek, co na to ČOI
a hygiena? Máslo na hlavě tak má i město a státní instituce. Bez
takové stánku by ten odpad nevznikl a nemusel by se ani třídit.


Praha zakročí proti neschváleným typům elektrokol a hlučným vozidlům. Pořídí válcový dynamometr a mobilní hlukoměr
Praha v aktuálních vedrech zpřístupnila klimatizované prostory v přízemí Škodova paláce
Pražané mohou nově žádat o dotace na tepelná čerpadla, zelené střechy i zadržování dešťové vody