Pražský klimatický dialog a udržitelná energetika

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv OCP MHMP

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv OCP MHMP

Dále byly představeny výsledky 3. monitorovací zprávy Klimatického plánu hl. m. Prahy do roku 2030, ze které vyplynulo, že se podařilo snížit emise o 30 % ve srovnáním s rokem 2010. „Největší význam ve snížení hrají obecní i obytné budovy, částečně průmyslové odvětví a veřejná doprava, ale jediná oblast, kde emise stoupají, je soukromá doprava, což je stejný trend jako má většina evropských i světových metropolí. Uhlíkový rozpočet města se daří dodržovat. Uvidíme, jakým způsobem se nám ho podaří dodržet do roku 2030.“

V úvodním slovu náměstkyně primátora hl. m. Prahy a radní pro životní prostředí a klima Jana Komrsková zdůraznila v souvislosti s aktuálním světovým děním, že Praha musí na energetické krize reagovat, aby byla co nejvíce odolná, aby měla stabilní dostupné zdroje, aby nebyla vydíratelná cenovými výkyvy a aby dokázala chránit své obyvatele v nejistých dobách. „Praha musí samozřejmě reagovat ve všech oblastech, ale v energetice nyní vidíme, jak je pro nás důležitá.“

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv OCP MHMP

Předseda výboru pro energetiku Zastupitelstva HMP Jan Chabr představil, co znamená energetika v Praze. Je to elektrická energie, plyn a teplo. Aby se dostaly k odběrateli, je třeba infrastruktura, v případě tepla je to zejména Pražská plynárenská, kde má Praha 100% vliv, v případě energie je to Pražská energetika distribuce, kde má město pouze 30% v kontrolní roli, a v případě plynu je to Pražská plynárenská distribuce, kde je město absolutně bez vlivu. Velká část tepla pochází z uhelné teplárny v Mělníku, která je ve vlastnictví ČEZ.

„Do role teplárenství chceme přispět projektem Energocentra na Ústřední čistírně odpadních vod. Dalšími projekty je vlastní výstavba fotovoltaických elektráren a vytváření energetických společenství a sdílení elektřiny. Praha dále dělá úsporná opatření na objektech ve vlastnictví HMP, připravuje nízkoenergetickou čtvrť Nové dvory s plánem využití geotermální energie z metra D, modernizuje a rozvíjí distribuční soustavu v Praze. Musíme dokončit Strategii teplárenství a zvýšit vliv na rozvoj teplárenství a výstavbu na území hl. m. Prahy. Po 23 letech se konečně povedlo dokončit stavební povolení pro 4. pražskou rozvodnu Sever.“

Jakub Maščuch z UCEEB ČVUT představil Strategii teplárenství, legislativní požadavky a cíle strategického řešení teplárenství v Praze, kterými jsou zvýšení vlivu MHMP na rozvoj teplárenství v Praze, stabilizace a dlouhodobá udržitelnost cen tepla pro občany i firmy, splnění legislativních požadavků v oblasti ekologických parametrů, zvýšení atraktivity Prahy pro nové investice, dekarbonizace teplárenství vedoucí ke snížení závislosti Prahy na dovážených primárních energiích. „Co se týče projektu Energocentra, které by využívalo odpadní teplo z ÚČOV, postavit tepelná čerpadla je jednoduché, ale velice technicky a finančně náročné je vytvořit rozvodnou síť. Nicméně se ukázalo, že projekt je realizovatelný a výsledkem bude pokles emisí CO2 o 50 % při zachování stejné cenové relace za teplo.“

Vedoucí oddělení energetického manažera HMP Zbyněk Petruška představil zejména činnost Odboru energetiky MHMP, který má za cíl pomoci sjednotit procesy na MMP, procesy na MČ a pomoci realizovat některá energetická opatření na příspěvkových organizacích města. „Začali jsme pracovat na digitalizaci dat a hledat primární úspory. V lednu jsme založili Krajské energetické centrum, monitorujeme energetický majetek, který je v Praze zanedbaný, budeme vyhodnocovat a připravovat žádosti o dotace.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Archiv OCP MHMP

Další organizací je Pražské centrum obnovitelné energie (PCOE), které připravuje databázi energetické náročnosti, pod kterou sjednotíme naši energetiku. PCOE v současnosti provozuje 56 fotovoltaických elektráren na budovách v majetku HMP. Očekávaná úspora za 10 let je 39 360 035,40 Kč, očekávaná úspora za 15 let pak 59 040 053,10 Kč. V roce 2025 byla dokončena instalace FVE na prvních dvou školských objektech - ZUŠ Olešská a VOŠ a SŠEMI Novovysočanská. V roce 2026 byl zahájen průzkum a technická kontrola na téměř 40 objektech v gesci Odboru školství, mládeže a sportu MHMP. Navíc rozšiřujeme své služby o termodiagnostiku objektů HMP a zapojení realizací úsporných opatření v oblasti vodního hospodářství.“

Zajímavé byly rovněž dotazy a panelová diskuse. Co může město udělat, aby v této kritické době lidem pomohlo? Zbyněk Petruška řekl, že „PCOE v současnosti využívá energii, kterou vyrobí příspěvkové organizace, ale do budoucna bude vykupovat energii i od jiných společenství. Praha tedy nebude prodávat levnou energii, protože tu bude poskytovat svým organizacím, ale bude ji kupovat.“

Jakub Maščuch vidí smysl fotovoltaiky spíše v tom, že vytváří ostrůvky odolnosti, když selže síť. „Problém je, že nemáme vyčíslenou energetickou bezpečnost, kdybychom ji dokázali rozumně naceňovat, tak by se nám ty věci ukázaly v jiném měřítku. Dalším problémem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie je množství mýtů, které kolem nich existují. Obrovská škoda je, že se debata se nevede racionálně, větrná energetika nemá společenskou akceptaci, přitom má u nás 7GW potenciál,“ říká Maščuch.

Poslední dialog proběhne 10. června 2026 na téma Vedro ve městě: Co Praha dělá a plánuje, aby ho lidé mohli přežít?