https://ekolist.cz/cz/publicistika/civilizace/radeji-lavicku-z-buku-nez-exotickeho-dreva.vedci-se-snazi-upravit-lokalni-drevo-tak-aby-odolalo-venkovnimu-prostredi
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Raději lavičku z buku než exotického dřeva. Vědci se snaží upravit lokální dřevo tak, aby odolalo venkovnímu prostředí

27.4.2026 04:58 | PRAHA (Ekolist.cz) | Jiřina Studenková
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto | Eric X / Unsplash
Městské lavičky se překvapivě často vyrábí z exotického dřeva, které se dováží z druhého konce planety, protože i s postupem času si pořád zachovává svou přirozenou trvanlivost. Běžné dřevo by v náročném venkovním prostředí brzy změnilo tvar nebo podlehlo dřevokazným houbám. Odborníci z Lesnické a dřevařské fakulty se proto zaměřují na chemickou modifikaci lokálního dřeva, jako je buk nebo jasan, aby zvýšili jeho rozměrovou stabilitu a odolnost vůči povětrnostním vlivům i škůdcům. Díky modifikaci bude možné nahradit lokálním dřevem to exotické, které se využívá při výrobě městského mobiliáře, tedy nejen laviček, ale i odpadkových košů nebo zastávek MHD.
 
Na inovativním projektu vědci spolupracují se společností mmcité a.s. V jejím portfoliu se nejčastěji pro výrobu městského mobiliáře využívá jatoba, extrémně tvrdé dřevo, které pochází z Brazílie. Má ideální vlastnosti, je odolné vůči houbám a s postupem času nedegraduje. Cílem výzkumu je najít lokální alternativu, která nebude mít takovou ekologickou stopu.

Odborníci LDF MENDELU se zaměřují zejména na buk, kterého je v českém prostředí dostatek a běžně se využívá v interiéru. Ve venkovním prostředí ale degraduje, proto je nutná jeho modifikace, aby si bukové dřevo zachovalo stabilní vlastnosti.

„Klíčem je proces plynné acetylace. Tato technologie využívá organickou složku na bázi kyseliny octové, díky které měníme samotnou buněčnou strukturu dřeva substitucí hydroxylových skupin acetylovými. Výsledkem je materiál, který odolává dřevokazným houbám, nepraská a nedeformuje se i v těch nejnáročnějších podmínkách bez nutnosti další údržby. Povrch dřeva v exteriéru časem získá přirozeně šedou patinu, zatímco uvnitř zůstává materiál pevný a stabilní. Metoda je navíc aplikovatelná i na další druhy dřev, jako je například jasan,“ popsal proces modifikace Jakub Dömény z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU.

Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

Chemickou modifikaci vědci nejdříve testovali na malých zkušebních vzorcích a poté přešli k poloprovoznímu měřítku se vzorky o délce přibližně sedmdesát centimetrů. Pro modifikaci reálných prvků mají nyní ve Výzkumném centru Josefa Ressela na míru vytvořené zařízení, do kterého se vejde až dva metry dlouhý kus masivu. „Díky aplikaci v plynné fázi je proces levnější, jelikož spotřebováváme menší množství modifikační látky. U větších kusů využíváme tlak okolo 9 barů k zajištění hlubšího průniku látky do struktury, čímž modifikujeme prvek v celém jeho průřezu,“ nastínil Dömény.

Získané vlastnosti dřeva bylo v rámci výzkumného centra možné rovnou ověřit. „Odolnost vůči změnám vlhkosti prostředí jsme testovali v klimatizační komoře, hlavním ukazatelem bývá změna hmotnosti a rozměru dřevěného vzorku. Pomocí komory na umělé stárnutí dřeva jsme simulovali venkovní podmínky, tedy vliv deště, teploty i UV záření. Potvrdili jsme si díky tomu, že chemicky modifikované dřevo nepraská, ani se nedeformuje, po čase jen zesvětlá a zešedne, což se stává i u dřeva exotického. Zásadní součástí výzkumu bylo také testování odolnosti vůči dřevokazným houbám. Ukázalo se, že zatímco běžné dřevo ztrácí vlivem degradace velkou část své hmotnosti, to chemicky upravené houbám prakticky nepodléhá,“ uvedl vědec.

Kromě buku a jasanu zkoušeli vědci LDF MENDELU modifikovat například smrk nebo břízu, která pravděpodobně odolá i do budoucna změně klimatu. Zajímavou variantou je testování acetylované balzy, která je využitelná ve vesmíru. „Jde o udržitelný materiál, který je velmi lehký, má dobrý poměr pevnosti k hmotnosti a jako přírodní obnovitelný zdroj zároveň představuje ekologičtější alternativu, která při zániku satelitů v atmosféře může zanechat méně škodlivých zbytků než tradiční kovové konstrukční materiály,“ popsal Dömény.

Cílem projektu bylo vytvořit prototyp venkovního sedacího nábytku, jehož součástí bude dřevěný masivní prvek z chemicky ošetřeného dřeva. Získané poznatky mohou být v budoucnu využity pro stanovování ekonomické a ekologické výhodnosti při zavedení výroby modifikovaných druhů dřeva pro výrobu městského mobiliáře. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.


reklama

 
Jiřina Studenková
Autorka je vedoucí Oddělení komunikace a marketingu Mendelovy univerzity v Brně.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Pe

Petr

27.4.2026 07:03
Raději lavičku z dubu než buku.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2026 07:41 Reaguje na Petr
Ano, zvyšování podílu buku v našich lesích vyvolává otázku kam s ním. Budeme muset víc kupovat nanuky. Spotřebuje se víc nanukových držátek, a následně i víc špachtlí do krku pro nachlazené pacienty, takže problém s bukovým dřevem bude vyřešen.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2026 11:46 Reaguje na Petr
předěláme auta na dřevoplyn - optimálním palivem jsou špalíky z odkorněného a suchého bukového dřeva (buk nejméně dehtuje). no a železnou rudu budeme redukovat zase jako kdysi (bukovým) dřevěným uhlím.
Odpovědět

vladimír šmídl

27.4.2026 12:56 Reaguje na Lukas B.
Tak to by nešlo. Výroba a zpracování železa odlesnily podstatnou část Čech a Evropy vůbec. Situaci zachránila nastupující těžba uhlí, takže kopce jsou od té doby opět zalesněny.Lze doložit na dobových malbách. Pouze v Británii zůstaly kopce holé, protože dřevo se použilo na stavbu válečného loďstva.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2026 13:40 Reaguje na vladimír šmídl
to byl samozřejmě zase nepovedený pokus o vtip. ostatně, s přeměnou lesnaté krajiny na poušť to už provedli féničané, kdy sdělali na lodě (skoro) všechny libanonské cedry.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2026 08:24
blbý ovšem je, že tuzemský buk s úpravou a tuzemský dub (trvanlivý bez úpravy) je v "truhlářské" kvalitě dražší než extra trvanlivé tropické dřeviny. úmyslně nechávám stranou (tuzemský) akát, který bych hubil ohněm a mečem.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2026 08:39 Reaguje na Lukas B.
To je jednoduché. Náš dub se pěstuje přes sto let, což stojí peníze. Zatímco pro tropické dřevo stačí vykácet kus nedotčeného pralesa, což je zcela zdarma.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.4.2026 09:05 Reaguje na Petr
1*
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2026 11:38 Reaguje na Petr
myslíte toho nedotčeného pralesa, ve kterém se tu a tam objevují ruiny zaniklých předkolumbovských měst, které vymřely na (například) spalničky rychlejší než conquista?

jasně že Vám rozumím. to byl pokus o vtip. nicméně tropické lesnictví není jen kácení nedotčeného pralesa. evropa vyváží (především) německé lesníky více než tři století.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 13:54 Reaguje na Petr
No, ty "udržitelné"tropické lesy mají obmýtí asi 30 let. Ale pravda, před tím se musí vykácet kus pralesa. Brasilie také exportuje asi 1/3 světové produkce buničiny. I díky tomu máme toaletní papír pěkně běloučký a měkoučký, ne jako ten šedivý "šmirgl" socialistický z posledního recyklátu.
Odpovědět
va

vaber

27.4.2026 09:48
Možná jde víc o ochranu dřeva nátěry ,než o buk.
Já mám plot z dřevěných planěk. Natírl jsem ho dost pravidelně ,ale dřevo pracuje a každý nátěr popraská . Vlhkost a slunce poničí každý nátěr.
Nyní jsem dřevěné plaňky natřel starým vyjetým olejem. Ten olej pronikne opravdu do hloubky dřeva. Spotřeba oleje byla dost vysoká. Potom jsem koupil lazuru na ploty a naolejované plaňky natřel lazurou .Po zaschnutí lazury se povrchu se vytvořila pevná vrstva, která se dobře spojila s olejem ,nešpiní jak olej a doufám ,že plaňky dlouho vydrží . Nevýhodou je ,že plot je tmavý díky špinavému oleji ,kdo by chtěl světlý plot, musí použít čistý olej ,ale ten stojí podstatně víc.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2026 10:32 Reaguje na vaber
Taky můžete použít vyjetý olej jako opalovací krém. Budete mít krásně tmavou a krásně vláčnou kůži. :-)
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2026 11:44 Reaguje na vaber
a až to konečně začne hnít, tak ty plaňky budou jako bonus výhřevnější v kamnech.

když se oprostíme od tradovaných fantasy pindů o zaniklých dovednostech předků, tak skutečně musíme uznat, že staré dřevo bylo výrazně trvanlivější. protože se kácelo mimo vegetační sezonu (= když zrovna nebyla žádná práce na poli) a když nemrzlo, a na přivezení dřeva se čekalo, až mrznout začne (aby se to nebořilo a aby byly k dispozici zvířata do tahu). teď se kácí po celý rok a často se formátuje dříví ze kterého ještě cáká míza.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 13:58 Reaguje na vaber
Povrchové nátěry samozřejmě popraskají a voda vniká do pórů. Které především musíte uzavřít nějakou vodoodpudivou látkouz - tedy olejem. Za socialismu byla světlá a tmavá "karbola", karbolineum. To dřevo konzervovalo výborně, ale dlouho smrdělo.
Dřevo tmavně přirozeně, můžete natírat čímkoliv.
Odpovědět
LB

Lukas B.

27.4.2026 14:15 Reaguje na Jaroslav Pokorný
jojo, karbolka. čili kóltérél (uhlený dehtový olej). pronikavě páchnoucí mastné svinstvo, zdroj usmolení montérek správného ajznboňáka. jestli tohle nebo vyjetý olej, to je volba vskutku žofiina. oboje je zdravé přibližně jako pobyt v krematoriu.
mimochodem,vyjetý olej. používal se v dobách spartaků a embéček, kdy se mizerný minerální olej měnil po jednotkách tisíců kilometrů a byl plný karbonu (jak se lidově po šoférsku říkalo sazím). novodobé syntetiky a polosyntetiky v dobře seřízených moderních motorech mají po "vyjetí" úplně jiné složení a jiné vlastnosti a jejich funkce jako vodoodpudiva je diskutabilní.
Odpovědět
va

vaber

27.4.2026 15:25 Reaguje na Lukas B.
Soused natřel plot olejem před 20lety a je pořád dobrý ve skvělém stavu.
Jak jsem napsal, natřel jsem plot po oleji lazurou ,povrch je tvrdý, nasmrdí ,nešpiní a nikdo by nepoznal, že první nátěr byl olej.
Takže někdy je dobré ,než dám svoje moudré odborné rady, taky něco prakticky zkusit.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2026 16:31 Reaguje na vaber
Tak otrávené dřevo žádná hniloba a houby napadat nebudou, to je evidentní, a prakticky to budete zkoušet asi jen vy.
Odpovědět
Pe

Petr

27.4.2026 16:34 Reaguje na Petr
Podobný "jev" praktikovali kdysi kdesi mniši v Japonsku. Úmyslně konzumovali jedy, aby svoje těla zaživa nabalzamovali a stali se tak věčnými.
Odpovědět
va

vaber

28.4.2026 10:08 Reaguje na Petr
Měl by jsi navrhnout zrušení aut ,vždyť je to výrobna strašlivého jedu.
Nehorší je smrt ze strachu a vyděšení.
Buď si ale jist ,že zemře každý, i ty.
Mně už je přes 80let a je to aktuální.
Odpovědět
LB

Lukas B.

28.4.2026 14:39 Reaguje na vaber
jestli natřel před dvaceti lety vyjetý olej z nějaké utahané kouřící stodvácy nebo vraku atmosferického nafťáku s předkomůrkou, tak tam bylo karbonu jak v hlubinném dole.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.4.2026 15:53 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Slyšel jsem před lety, že v severních čechách STB vyšetřovala "imperialistickou sabotáž", kdy umíraly desítky lidí na rakovinu žaludku a jater. Zjistila, že 1. republiky tam stavěli železnici, místní povozníci vozili materiál a občas nějaký ten pražec ukradli. Pak udili na kvalitním buku i během války a po válce. No a ta impregnace jim pomohla do hrobu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

27.4.2026 16:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak v době kdy to vyšetřovali,
měli zaměstnanci ČSD vyřazené pražce jako deputát/dříví na topení, bohužel nějaký " doveda " šetřílek jimi i udil.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

27.4.2026 21:44 Reaguje na Slavomil Vinkler
Totéž jsem četl o nějaké vesnici na Slovensku. No a doma jsme pražci také topili. To bylo teplíčko.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

1.5.2026 19:55
U nás na vesnici děda půjčoval sousedům pojízdnou varnu plotových latí.
Byla to vana ze silného plechu na železných kolech pod kterou se topilo
dřívím a v ní vřela směs dehtu a karbolu. Byla to stejná směs jako pro
telegrafní sloupy a pláňky vydržely až 70 let. Pak skončily v kotli,
ale to nikomu z okolí nevadilo, protože tím topili taky. Nebyly totiž
spalovny a sběrné dvory a tak se pálil i barvou natřený nábytek a jiné
dřevo. Nikdo nedělal z komára vola jako nyní a nebonzoval sousedy.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist