Raději lavičku z buku než exotického dřeva. Vědci se snaží upravit lokální dřevo tak, aby odolalo venkovnímu prostředí
Odborníci LDF MENDELU se zaměřují zejména na buk, kterého je v českém prostředí dostatek a běžně se využívá v interiéru. Ve venkovním prostředí ale degraduje, proto je nutná jeho modifikace, aby si bukové dřevo zachovalo stabilní vlastnosti.
„Klíčem je proces plynné acetylace. Tato technologie využívá organickou složku na bázi kyseliny octové, díky které měníme samotnou buněčnou strukturu dřeva substitucí hydroxylových skupin acetylovými. Výsledkem je materiál, který odolává dřevokazným houbám, nepraská a nedeformuje se i v těch nejnáročnějších podmínkách bez nutnosti další údržby. Povrch dřeva v exteriéru časem získá přirozeně šedou patinu, zatímco uvnitř zůstává materiál pevný a stabilní. Metoda je navíc aplikovatelná i na další druhy dřev, jako je například jasan,“ popsal proces modifikace Jakub Dömény z Ústavu nauky o dřevě a dřevařských technologií LDF MENDELU.
Chemickou modifikaci vědci nejdříve testovali na malých zkušebních vzorcích a poté přešli k poloprovoznímu měřítku se vzorky o délce přibližně sedmdesát centimetrů. Pro modifikaci reálných prvků mají nyní ve Výzkumném centru Josefa Ressela na míru vytvořené zařízení, do kterého se vejde až dva metry dlouhý kus masivu. „Díky aplikaci v plynné fázi je proces levnější, jelikož spotřebováváme menší množství modifikační látky. U větších kusů využíváme tlak okolo 9 barů k zajištění hlubšího průniku látky do struktury, čímž modifikujeme prvek v celém jeho průřezu,“ nastínil Dömény.
Získané vlastnosti dřeva bylo v rámci výzkumného centra možné rovnou ověřit. „Odolnost vůči změnám vlhkosti prostředí jsme testovali v klimatizační komoře, hlavním ukazatelem bývá změna hmotnosti a rozměru dřevěného vzorku. Pomocí komory na umělé stárnutí dřeva jsme simulovali venkovní podmínky, tedy vliv deště, teploty i UV záření. Potvrdili jsme si díky tomu, že chemicky modifikované dřevo nepraská, ani se nedeformuje, po čase jen zesvětlá a zešedne, což se stává i u dřeva exotického. Zásadní součástí výzkumu bylo také testování odolnosti vůči dřevokazným houbám. Ukázalo se, že zatímco běžné dřevo ztrácí vlivem degradace velkou část své hmotnosti, to chemicky upravené houbám prakticky nepodléhá,“ uvedl vědec.
Kromě buku a jasanu zkoušeli vědci LDF MENDELU modifikovat například smrk nebo břízu, která pravděpodobně odolá i do budoucna změně klimatu. Zajímavou variantou je testování acetylované balzy, která je využitelná ve vesmíru. „Jde o udržitelný materiál, který je velmi lehký, má dobrý poměr pevnosti k hmotnosti a jako přírodní obnovitelný zdroj zároveň představuje ekologičtější alternativu, která při zániku satelitů v atmosféře může zanechat méně škodlivých zbytků než tradiční kovové konstrukční materiály,“ popsal Dömény.
Cílem projektu bylo vytvořit prototyp venkovního sedacího nábytku, jehož součástí bude dřevěný masivní prvek z chemicky ošetřeného dřeva. Získané poznatky mohou být v budoucnu využity pro stanovování ekonomické a ekologické výhodnosti při zavedení výroby modifikovaných druhů dřeva pro výrobu městského mobiliáře. Projekt je spolufinancován Evropskou unií.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (24)
Petr
27.4.2026 07:41 Reaguje na PetrLukas B.
27.4.2026 11:46 Reaguje na Petrvladimír šmídl
27.4.2026 12:56 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
27.4.2026 13:40 Reaguje na vladimír šmídlLukas B.
27.4.2026 08:24Petr
27.4.2026 08:39 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
27.4.2026 11:38 Reaguje na Petrjasně že Vám rozumím. to byl pokus o vtip. nicméně tropické lesnictví není jen kácení nedotčeného pralesa. evropa vyváží (především) německé lesníky více než tři století.
Jaroslav Pokorný
27.4.2026 13:54 Reaguje na Petrvaber
27.4.2026 09:48Já mám plot z dřevěných planěk. Natírl jsem ho dost pravidelně ,ale dřevo pracuje a každý nátěr popraská . Vlhkost a slunce poničí každý nátěr.
Nyní jsem dřevěné plaňky natřel starým vyjetým olejem. Ten olej pronikne opravdu do hloubky dřeva. Spotřeba oleje byla dost vysoká. Potom jsem koupil lazuru na ploty a naolejované plaňky natřel lazurou .Po zaschnutí lazury se povrchu se vytvořila pevná vrstva, která se dobře spojila s olejem ,nešpiní jak olej a doufám ,že plaňky dlouho vydrží . Nevýhodou je ,že plot je tmavý díky špinavému oleji ,kdo by chtěl světlý plot, musí použít čistý olej ,ale ten stojí podstatně víc.
Petr
27.4.2026 10:32 Reaguje na vaberLukas B.
27.4.2026 11:44 Reaguje na vaberkdyž se oprostíme od tradovaných fantasy pindů o zaniklých dovednostech předků, tak skutečně musíme uznat, že staré dřevo bylo výrazně trvanlivější. protože se kácelo mimo vegetační sezonu (= když zrovna nebyla žádná práce na poli) a když nemrzlo, a na přivezení dřeva se čekalo, až mrznout začne (aby se to nebořilo a aby byly k dispozici zvířata do tahu). teď se kácí po celý rok a často se formátuje dříví ze kterého ještě cáká míza.
Jaroslav Pokorný
27.4.2026 13:58 Reaguje na vaberDřevo tmavně přirozeně, můžete natírat čímkoliv.
Lukas B.
27.4.2026 14:15 Reaguje na Jaroslav Pokornýmimochodem,vyjetý olej. používal se v dobách spartaků a embéček, kdy se mizerný minerální olej měnil po jednotkách tisíců kilometrů a byl plný karbonu (jak se lidově po šoférsku říkalo sazím). novodobé syntetiky a polosyntetiky v dobře seřízených moderních motorech mají po "vyjetí" úplně jiné složení a jiné vlastnosti a jejich funkce jako vodoodpudiva je diskutabilní.
vaber
27.4.2026 15:25 Reaguje na Lukas B.Jak jsem napsal, natřel jsem plot po oleji lazurou ,povrch je tvrdý, nasmrdí ,nešpiní a nikdo by nepoznal, že první nátěr byl olej.
Takže někdy je dobré ,než dám svoje moudré odborné rady, taky něco prakticky zkusit.
Petr
27.4.2026 16:31 Reaguje na vaberPetr
27.4.2026 16:34 Reaguje na Petrvaber
28.4.2026 10:08 Reaguje na PetrNehorší je smrt ze strachu a vyděšení.
Buď si ale jist ,že zemře každý, i ty.
Mně už je přes 80let a je to aktuální.
Lukas B.
28.4.2026 14:39 Reaguje na vaberSlavomil Vinkler
27.4.2026 15:53 Reaguje na Jaroslav Pokornýsmějící se bestie
27.4.2026 16:33 Reaguje na Slavomil Vinklerměli zaměstnanci ČSD vyřazené pražce jako deputát/dříví na topení, bohužel nějaký " doveda " šetřílek jimi i udil.
Jaroslav Pokorný
27.4.2026 21:44 Reaguje na Slavomil VinklerBřetislav Machaček
1.5.2026 19:55Byla to vana ze silného plechu na železných kolech pod kterou se topilo
dřívím a v ní vřela směs dehtu a karbolu. Byla to stejná směs jako pro
telegrafní sloupy a pláňky vydržely až 70 let. Pak skončily v kotli,
ale to nikomu z okolí nevadilo, protože tím topili taky. Nebyly totiž
spalovny a sběrné dvory a tak se pálil i barvou natřený nábytek a jiné
dřevo. Nikdo nedělal z komára vola jako nyní a nebonzoval sousedy.


Poděbradští zastupitelé zrušili záměr na zpřístupnění Primátorského ostrova
Bohumín zřídil v Kopytově odstavnou plochu pro lepší přístup k soutoku řek
Do historické zahrady v Jindřichově Hradci otiskují zahradní architekti i současné trendy