Vícepodlažní dřevostavby mohou hrát významnou roli v řešení bytové krize. Česku však chybí strategie udržitelného stavebnictví

Aby výrazně větší přidaná hodnota z českých lesů vznikala v tuzemsku, je nezbytné zajistit pro rozvoj dřevařského sektoru stabilní dlouhodobou surovinovou základnu a vytvořit alespoň dočasnou podporu stavebnímu sektoru na bázi dřeva. Prioritou pro český dřevařský sektor je proto snížit export dříví a vytvořit lepší podmínky a příležitosti pro jeho využití hlavně v tuzemském stavebnictví. Shodli se na tom účastníci semináře „Dřevo – strategická surovina“ v Poslanecké sněmovně PČR, který pod záštitou předsedy zemědělského výboru Michala Kučery zorganizovaly Hospodářská komora ČR a Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.

„Dřevostavby a dřevěné konstrukční prvky jsou jednou z cest k posílení českého dřevařského sektoru. Navíc cestou, která může přispět k řešení bytové krize. Pokud chceme využít benefity dřeva z našich lesů a zabránit, aby hlavní přidaná hodnota z jeho produkce odtékala do zahraničí, musíme hledat cesty, jak posilovat využívání dřeva v tuzemsku,“ zdůraznil na semináři prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Hospodářská komora ČR, Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků, Sdružení dřevozpracujících podniků ČR, Asociace dodavatelů montovaných domů, Česká rada pro šetrné budovy a Fakulta lesnická a dřevařská ČZU v Praze na semináři nabídly státní správě odbornou spolupráci při prosazování diskutovaných priorit vedoucí k rozvoji a růstu stavebnictví v ČR.

Diskuse mezi účastníky semináře vyzdvihla potřebu osvěty, změn v legislativě, ale hlavně potřebu, aby ČR měla dokument o dlouhodobé strategii udržitelného stavebnictví. Účastníci se také shodli na potřebě spolupráce mezi státem, výzkumnými institucemi, univerzitami a celým stavebním sektorem jako na klíčovém faktoru pro řešení bytové krize.

Cílem dřevařského sektoru je, aby nové vícepodlažní bytové domy na bázi dřeva v ČR tvořily do roku 2035 alespoň 20 % výstavby a aby státní sektor upřednostňoval stavby veřejných budov s vyšším podílem dřeva v rámci dekarbonizační politiky státu, zaznělo od vystupujících.

„Není obvyklé, aby se tak rozsáhlý sektor sjednotil a prezentoval jasně definované cíle a cestu, jak toho dosáhnout. Jako zákonodárce musím takto širokou platformu odborníků reflektovat v zájmu podpory nově vznikajícího segmentu trhu, aby se stavebnictví na bázi dřeva mohlo i v ČR dynamicky rozvíjet,“ uvedl předseda parlamentního zemědělského výboru Michal Kučera.

Ministr zemědělství Marek Výborný zdůraznil nutnost využití českého dřeva přímo v tuzemsku.

„Jednou z cest, jak podpořit koncové zpracování této trvale udržitelné surovinové základny v českém hospodářství, jsou připravované legislativní změny. První z nich je založení Lesnického a dřevařského fondu. I nadále je naší prioritou snížení exportu surové kulatiny a zajištění dřevozpracujícím podnikům dostatečného množství dřeva v odpovídající kvalitě ke zpracování a k tvorbě vysoké přidané hodnoty, což bude mít pozitivní efekt také pro vlastníky lesů,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný.

Ministr také v souvislosti s dynamickým technologickým vývojem upozornil na důležitost osvěty, vzdělávání ve dřevozpracujících oborech a investic do inovací z pohledu zpracování listnatých dřevin, které budou v budoucnu tvořit vyšší podíl našich lesů z důvodu adaptace lesů na měnící se růstové podmínky.

Ministerstvo průmyslu a obchodu pak připravuje změny k podpoře a rozvoji vícepodlažních dřevostaveb.

„Dřevo má významný byznysový potenciál, který plně nevyužíváme. Česká republika každoročně vyprodukuje přibližně 15 milionů kubických metrů dřeva, značná část však směřuje do zahraničí a vrací se k nám ve formě finálních výrobků s přidanou hodnotou. To jsme se konečně rozhodli změnit, a tak teď intenzivně pracujeme na změně – chceme zajistit, aby hospodářské benefity a přidaná hodnota zůstávaly u nás v Česku a aby dřevo nacházelo širší uplatnění například ve stavebnictví,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

Mezi klíčová opatření, která se připravují, patří podle ministra úprava stavebních norem a předpisů, která umožní stavět vícepodlažní dřevostavby, jako je to běžné na sever a západ od nás. „Naším cílem je rozšířit možnosti českého stavebnictví, podpořit hospodářský růst, přispět k lepšímu životnímu prostředí a zvýšit kvalitu života obyvatel,“ dodal ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

„Předložili jsme návrh na úpravu normy, která posouvá výšku pro dřevostavby z dnešních 12 metrů požární výšky na 18,5 metrů u čistých dřevostaveb a 22 metrů u staveb s kombinovaným konstrukčním systémem,“ doplnil náměstek generálního ředitele HZS ČR generál Daniel Miklós.

Náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý účastníkům připomněl také ekologické benefity dřevěných staveb.

„Dřevo je obnovitelná surovina, která váže uhlík a přispívá ke snížení emisí CO2. Vícepodlažní dřevostavby jsou nejen estetické, udržitelnější ale také přínosné pro naši planetu. Ne nadarmo se říká, kdo staví ze dřeva, aktivně chrání klima a buduje udržitelnější a odolnější ekonomiku,“ poznamenal náměstek ministra životního prostředí Eduard Levý.

Děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze Róbert Marušák zdůraznil vzdělávací a vědecký potenciál v oboru. „Prioritou naší fakulty je přispívat k podpoře udržitelného lesního hospodářství a zpracování dřeva, a to nejenom svojí vzdělávací a výzkumnou činností, ale i praktickým příkladem vícepodlažní dřevostavby, kterou chceme demonstrovat využití dřeva ve veřejném sektoru. Zároveň jsme připraveni nadále spojovat a propojovat celý lesnicko-dřevařský a dřevo-stavbařský sektor,“ řekl.

V rámci akce byly představeny příklady dobré praxe, včetně českého pavilonu pro Expo 2025, projektu Timber Praha – Arcus City a výukové dřevostavby Lesovny Fakulty lesnické a dřevařské ČZU. Tyto projekty demonstrují nejen technologickou vyspělost Českého stavebnictví, ale i jeho schopnost reagovat na environmentální výzvy.

---

reklama

---