https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/uhelny-zaklad-ceskoslovenskeho-statu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Uhelný základ Československého státu

26.10.2018 09:11 | PRAHA (Ekolist.cz)
Provázanost dějin státu a využívání uhlí se vine historií jako červená nit.
Provázanost dějin státu a využívání uhlí se vine historií jako červená nit.
Foto | Martin Mach / Ekolist.cz
28. října si budeme připomínat 100 let od založení Československé republiky. U příležitosti výročí založení Československé republiky se často skloňují pomyslné základy a hodnoty, na kterých republika stojí. Připomíná se přitom pomyslný masarykovský étos první republiky, který zosobňuje demokratické a humanistické ideály. Ideály humanismu a demokracie se připomínají jako platné a žádoucí i pro dnešní dny. Výročí ale můžeme využít i k připomenutí si okolností a kontextu, ve kterém republika vznikala. Nestála pouze na ideálech a sebeuvědomění, ale také na doslova hmatatelném materiálním základu. Jedním z těchto materiálních pilířů je bezpochyby uhlí. Provázanost dějin státu a využívání uhlí se vine historií jako červená nit.
 

Industrializace skrze uhelné doly a železnici

Využívání uhlí v českých a moravských zemích má samozřejmě bohatou historii sahající až do středověku. Nyní se ale budu soustředit především na průmyslové využívání uhlí. Právě tento kvalitativní skok ve způsobu zacházení s uhelnými ložisky je pro vznik státu zásadní. Kušková (dnes Grešlová), Ginrich a Krausmann ve své studii ukazují, jakým způsobem se proměnil energetický a látkový metabolismus naší společnosti od 19. století. Industrializace Rakouska-Uherska byla postavená na železnici a těžbě uhlí, přičemž ložiska v severozápadních Čechách a ve Slezsku patřila mezi nejdůležitější. Díky těmto dvěma provázaným elementům se v druhé polovině 19. století rozvíjí v českých zemích těžký průmysl, ale významná část uhlí se ale také vyvážela do Vídně a Dolního Rakouska. Před první světovou válkou je v tak produkce uhlí více než stonásobně vyšší než o století předtím a uhlí tvoří takřka polovinu tuzemské spotřebované energie. I proto byla pozice Československa po konci první světové války poměrně výhodná, když se po rozpadu habsburské monarchie získala do vínku průmyslové závody a zásoby uhlí.

Uhlíková demokracie a fosilní kapitál

Československo samozřejmě není jedinou zemí, která vznikla jako státní útvar v době industrializace. Právě naopak, podobným přechodem prošly i země západní Evropy a Severní Ameriky. Provázanosti demokracie, národních států a využívání uhlí se věnují dvě podnětné knihy.

Scéna průmyslové krajiny v Anglii, cca 1830
Scéna průmyslové krajiny v Anglii, cca 1830
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Gastineau, Henry G. / Lacey, Samuel / Wikimedia Commons

Andreas Malm ve Fosilním kapitálu popisuje tento proces v kolébce průmyslové revoluce, ve Velké Británii. Změna nebyla způsobena samotnou schopností přírodního materiálu udržet v sobě velké množství energie, které je možné využívat prakticky kdekoli a kdykoli. Uhlí se totiž využívalo již předtím v metalurgii, i ve vytápění domovů. Stejně tak ani samotný parní stroj nebyl vynálezem novým (podobné vynálezy znalo i staré Řecko a Čína), ani vynálezem efektivnějším. V počátku totiž tento způsob využívání energie nebyl efektivnější, než vodní zdroje energie využívané do té doby. Zásadní kvalitativní změnou byla existence kapitalistického společenského uspořádání. Skrze těžbu uhlí a jeho využívání bylo možné automatizovat činnost a vytrhnout lidi z jejich tradičních vztahů, vytvořit z nich pracovní sílu. Ať už ve vznikajících průmyslových městech, nebo také v dolech. Podoba demokracie spojená se svobodou podnikání je založená právě na rozvoji trhu skrze průmyslovou výrobu. Malm tak popisuje podmínky, ve kterých národní státy vznikají společně s průmyslem za přispění energie ze spáleného uhlí.

Již ze samotného titulu knihy Timothy Mitchella Uhlíková demokracie je patrné, že i pro něj je demokratické uspořádání spojené s využíváním fosilních paliv. Demokracie, jak jí známe nyní, nevznikla pouze z politického uvědomění nových společenských skupin. Demokratické požadavky na participaci na rozhodování většího množství voličů jsou spojeny s využíváním uhlí. Díky obchodu daleko méně lidí muselo pracovat v zemědělství ve venkovských oblastech, a více lidí se stěhuje do měst. Počet lidí také roste také v absolutních číslech. Vzniká dělnické hnutí jako politická síla. Nové sociální skupiny horníků a dělníků, kteří se mohli mobilizovat díky skrze svou sdílenou identitu. Důležitou změnou oproti předcházejícím časům je ale to, že zároveň měli páky, kterými mohou výrazně narušit chod výroby a potažmo i obchodu. Tou nejzásadnější pákou byla stávka, která dovedla zastavit jak těžbu uhlí, tak i jeho dopravu po železnici. I díky ní si dělnický hlas vymohl své demokratické zastoupení.

Třecí plochy

Problematické aspekty průmyslové těžby uhlí se u nás projevovaly už na počátku 20. století. Například interpelace tehdejších zástupců českého království v zemském sněmu, kteří mluví o dravém a plenivém dobývání uhlí. Problémem tehdejší doby bylo také nevyplácení penzí a vytunelování libušínská pokladny. Dokonce i Masaryk ve Světové revoluci mluví o potřebě socializování nákladů těžby, explicitně zmiňuje i uhlí mezi jinými přírodními zdroji a volá po jeho socializaci. Stejně tak podporuje stávkující dělníky. Uhlí a jeho těžba bylo katalyzátorem konfliktu mezi českými horníky a německými průmyslníky a vlastníky dolů. Životní podmínky horníků byly námětem mnoha literárních děl, která jsou nyní klasikou české literatury. Za všechny jmenujme například Slezské písně Petra Bezruče, nebo Sirénu Marie Majerové.

Pouliční stávka v Duchcově.
Pouliční stávka v Duchcově.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | neznámý autor

Těžké životní podmínky a boj za horníků za podíl na participaci státu vyvolával mnohdy násilné konflikty. Když ve 30. letech přichází hospodářská krize, omezuje se těžba uhlí. Je to důvod ke stávkám dělníků a horníků, jak v Mostě a v Duchcově v roce 1932. Zatímco první stávka byla potlačena bez obětí na životech, během druhé se do dělníků střílelo. Obě tyto stávky měly zároveň mobilizační potenciál pro tehdejší komunistické hnutí. I ve světě se odehrávaly podobné krvavé konflikty jako třeba Ludlowský masakr v roce 1914 v americkém Coloradu, kde stávkující horníci byli postříleni.

Uhelné prokletí

Uhlí a s ním spojený průmysl byl spojený s problémy i během reálného socialismu. Těžba uhlí dosáhla svého vrcholu v 80. letech. Jenže právě na konci 80. let nepřehlédnutelné problémy se znečištěním ovzduší stály za uspořádáním teplických demonstrací. Ty předcházely listopadovým událostem roku 1989 v Praze.

Změna režimu proměnila i způsob, jakým se u nás uhlí využívá. A to hlavně díky privatizaci uhelných podniků. Stojí za pozornost, že mezi 10 nejbohatšími lidmi v České republice jsou tři, jejichž podnikatelské portfolio obsahuje (nebo obsahovalo) i využívání uhlí.

Takzvané prokletí přírodních zdrojů je teorie, která říká, že s ložisky nerostného bohatství jsou spojené negativní důsledky jejich využívání v lokalitě, zatímco generují zisk. Frantál s Novákovou ve své studii ukazují strukturální znevýhodnění regionů, které na svých bedrech nesou zátěž spojenou s těžbou uhlí. Jakoby sociopatologické jevy byly bytostně spojené s uhlím, jeho další fyzikální vlastností, se kterou se prostě musíme smířit.

Uhlí je ale předmětem konfliktů i v dnešní době, ať už se jedná o přímé důsledky těžby v místě, anebo ještě více o podíl na globálním oteplování. I ten je v poslední době tematizovaný v konfliktních situacích.

Klimatická změna a budoucnost republiky

Je to doopravdy tak, že je potřeba uhlí musíme těžit, když máme tu možnost? Uhelná ložiska a jejich využívání vytváří politický konflikt. Skrze uhlí se tematizují nové nároky a požadavky, které se dotýkají společenského uspořádání. Jedním z nových požadavků je klimatickou spravedlnost. Klimatická změna je veskrze globální fenomén, který překračuje hranice národních států. Česká republika má díky uhlí zásadní a neoddiskutovatelný podíl na vyčerpávání globálního uhlíkového rozpočtu. Využívání českého uhlí na 50. místě žebříčku Carbon Majors, který popisuje podíl na historické produkci skleníkových plynů. Protože naše současné bohatství je historicky vytvořené na uhelné infrastruktuře, máme tudíž odpovědnost za důsledky změn klimatu, které již nyní pociťují obyvatelé jiných zemí světa. Tato odpovědnost je navíc mezigenerační, dotýká se lidí, kteří dnes pro nízký věk nemohou volit, či se ještě ani nenarodili. I oni se budou muset vyrovnávat se změnami klimatu.

Nyní máme jedinečnou možnost zamyslet se nad ideály, na kterých je stát postavený. Využijme této příležitosti stoletého výročí založení našeho státu na hledání adekvátní odpovědi na největší civilizační výzvu dneška. Uhlí je v nynějším politickém konfliktu přítomné i tím že si zkrátka uhlí pod zemí. Je otázkou, zda národní stát v dnešní podobě konglomerátu ekonomické a fosilní moci dovede vzít na vědomí požadavky klimatické spravedlnosti. Pokud je pro nás ale určujícím ideálem svoboda a demokracie, nezbývá než v rámci emancipačního procesu odstřihnout červenou fosilní nit uhlí.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Černík Mikuláš
Mikuláš Černík
Autor se na Masarykově univerzitě zabývá environmentální spravedlností, politickou ekologií a environmentálními konflikty.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist