https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/agentura-ochrany-prirody-a-krajiny-nedostatecne-zabezpecena-hospodarska-zvirata-jsou-pro-vlky-lakadlem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Agentura ochrany přírody a krajiny: Nedostatečně zabezpečená hospodářská zvířata jsou pro vlky lákadlem

11.11.2020
Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí. Ilustrační snímek.
Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí. Ilustrační snímek.
Vlky lákají především nedostatečně zabezpečená stáda ovcí a koz. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR nyní bude zveřejňovat každý měsíc souhrnné údaje o napadení hospodářských zvířat vlkem. Vychází přitom z protokolů škodních událostí, které má v daném čase k dispozici. Z protokolů vyplývá, že počet útoků souvisí s řadou faktorů – patří mezi ně například to, zda je ohradník elektrický, nebo zda je přítomen pastevecký pes. Za září 2020 eviduje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR celkem 36 škod, za říjen 24 škodních událostí, nejvíce v Královéhradeckém kraji. Souhrnné informace k těmto škodám uveřejňuje agentura zde.
 

Zkušenosti z Německa ukazují, že dobré zabezpečení dokáže odvrátit 80–95 % vlčích útoků. Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %. Oplocení chovaných ovcí je v místech, kde vlk žije, ve většině případů kvalitnější, než tomu bylo dříve. Přesto se najdou chovatelé, kteří mají stáda zabezpečena nedostatečně. Může se pak stát, že se vlci na ovce tzv. naučí a budou je preferovat oproti volně žijící kořisti.

Spolupracujeme s chovatelskými svazy, připravili jsme standardy pro zabezpečení stád, pomáháme s administrací dotací, prosadili jsme navýšení kompenzací za škody, kolegové na regionálních pracovištích drží pohotovosti, aby chovatelům v případě škod byli rychle nápomocni, všechny informace soustřeďujeme na webové stránce www.navratvlku.cz. Nyní hledáme cestu, jak z národních zdrojů pokrýt vícenáklady, spojené se změnou organizace pastvy, jako je přehánění na noc do košárů, pastva v menších oplůtkách, práce pasteveckých i ovčáckých psů. Snažíme se vysvětlit, že klíčové je, aby si vlci nezvykli chodit do ohrad. To se bohužel ne vždy daří. Někteří chovatelé své ovce vlkům kvůli slabému zabezpečení vysloveně nabízejí.

Chov hospodářských zvířat má neoddiskutovatelný význam pro údržbu krajiny. V krajině jsou ale důležití i vlci jako vrcholoví predátoři. Jejich kořistí je totiž především mnohde přemnožená spárkatá zvěř, která způsobuje citelné škody lesníkům i zemědělcům. Ta tvoří 98 % vlčího jídelníčku.

Úkolem státu je vytvářet podmínky pro koexistenci pastevectví a velkých šelem. Právě proto Agentura ochrany přírody a krajiny ČR připravila Program péče o vlka, který mimo jiné popisuje opatření, která pomohou minimalizovat konflikt mezi ochranou vlka a socioekonomickými zájmy obyvatel. Program péče byl Ministerstvem životního prostředí schválen v březnu 2020.


reklama

 
Agentura ochrany přírody a krajiny

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (43)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

11.11.2020 16:49
Takový arogantní a panský přístup AOPK ČR prostě přesahuje veškeré myslitelné meze.
Pelc a jeho wolves boys by si měli uvědomit, že jsou placeni i z daní, které stát vybírá i od postižených chovatelů.

Osobně bych ředitele vyhodil na hodinu , protože takové knížecí rady kterými se prezentuje jsou slovy Švejka "vrozeným kreténismem".

Chovatelům se divím, že tohle ještě snáší a dávno nesáhli k důraznému vynucování svých práv od psaní petic až po odstřel vlků, kteří decimují jejich stáda a existenčně je ohrožují.
Pelce a spol. natřít dehtem, vyválet v peří a vypustit je do Broumovského výběžku ať se vlci jednou dosyta nažerou , aby i ouřadové pocítili jak chutná jimi propagovaná koexistence člověka a velkých šelem.


Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.11.2020 17:02 Reaguje na Miroslav Vinkler
Stoprocentní souhlas. Ale s tím dehtem bych to nedělal, to by vlkům smrděli a ti by je nekonzumovali. Vhodnější by byl škrobový maz, vlci by měli aspoň také nějaké ty sacharidy v žrádle.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 17:15 Reaguje na Jiří Daneš
Klíh by byl ještě lepší. A když dehet, tak koudel a finále jak v povídce E. A Poe "Hopfrog".
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.11.2020 18:45 Reaguje na Miroslav Vinkler
To je už druhý článek z AOPK o vlku. Vy jste nepochopil, že dostali příkaz od Brabce na odvedení pozornosti? Za chvíli se přidá Duha, pak bude na řadě rys, mezitím někdo od nich vlka nebo rysa zastřelí a bude se štvát proti myslivcům. Hlavně aby se zapomnělo na Bečvu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.11.2020 17:20
Opět jen blábolení, je mi líto. Prostě AOPK musí dát návod na opatření, které bude mít stoprocentní účinnost, a bude za ni ručit (čili opatření bude provedeno a vlci se přesto nažerou = sankce).

A chovatelé by měli proti AOPK postupovat daleko tvrději - někdo tuto organizaci zřídil, hlasy poslanců konkrétních stran. A těmto stranám k tíži je třeba presentovat fotky potrhaných zvířat před volbami v příštím roce, aby bylo jasné, kdo za tyhle prasečiny může místo zelených, které už v PS PČR nemáme. A, vzhledem k tomu, že vlkomilové mají podporu z Bruselu, tak jednoznačně podpora proczexitových stran. Takto by asi měli postupovat.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:10 Reaguje na Jan Šimůnek
Blábolíte tady pouze Vy.....
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 12:30 Reaguje na Karel Pavelka
Občané mají plné právo podporovat ty politiky, kteří pracují v jejich zájmu, a nepodporovat ty, kteří dělají pravý opak (třeba zřizováním podobných příšerností, jako je AOPK).
Odpovědět
A

Alena Lyskova

11.11.2020 18:35
"Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %"!!!!!Vážení tato věta je opravdu pecka. Rok se snašíme vyřídit tuto "dotaci" museli jsme si najmout odborníka na zpracování. Teď čekáme už měsíce na schválení dále budou výběrová řízení. Pak bude následovat peripetie z financováním. Banky se už předhánějí aby farmářům půjčily na zakoupení všeho potřebného. Stát dělá z lidí idioty. Neskutečné a ten ochránce přírody má odvahu ještě takhle obhajovat tu fúru nesmyslů.
Já už nemám sílu. Máme teď čtyři stáda sice malá ale musíte je
dělit když děláme plemenitbu. Každý den děláme novou ohradů. Jsou problémy se zdroji energie. Všechno je drahé nevím jak dlouho to člověk takhle může vydržet. Už se vytrácí ta radost z práce když postrádá smysl. Dřevěnou ohradu každý snadno udělá jsme u zdroje dřeva je dost a když vlastníte les není o čem mluvit. Lidé na vesnici nejsou nadšeni z elektrických ohradnílů neni to nic příjemného, když se toho dotkne třeba dítě vyděsí to i dospělého. Nehledě na to,že je to vše z plastu( to je ta současná ekologie). Můžete mít výstražnou cedulku třeba každých 10 metrů. Je mi z toho smutno někdy už nemám náladu číst příspěvky na ekolistu. Ochránci přírody už nechrání příroudu ale chrání zájmy a bysnys pár jedinců.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

11.11.2020 19:00 Reaguje na Alena Lyskova
Paní Lysková,
proč děláte každý den novou ohradu? Popadané stromy? neukáznění houbaři?

Uvítala bych, kdyby se na ekolistu objevily články od chovatelů, které by popsaly konkrétní zkušenosti, jak je to v reálu se získáváním dotací na zabezpečení stád.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

11.11.2020 19:10 Reaguje na Majka Kletečková
To nepochopíte. Vy to v paneláku děláte jinak. Líp.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

11.11.2020 19:10 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud´ máte 4 stáda ovcí, tak těch ohrad potřebujete docela dost. Jenže to je finanční kravina a navíc by jste musela mít všechno v okolí neprostupně zadrátovaný, tak je musíte přesouvat-předělávat. To víte, ovce nejsou křečci. A co ten váš křeček, ještě žije? Petrův Zdar
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

11.11.2020 19:14 Reaguje na Alena Lyskova
To vám věřím. Prezentace problémů ze strany AOPK a ochránců včetně jejich řešení a skutečná praxe jsou dvě naprosto rozdílné věci. Petrův Zdar
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

11.11.2020 19:15 Reaguje na Alena Lyskova
Prosím nevzdávajte to a nemyslite si, že všetci ochranári zmýšľajú ako AOPK. Menšia časť ochranárov sa zaoberá aj praktickou ochranou prírody. Kosíme lúky, odstranujeme náletové dreviny, pomáhame miestnym farmárom s udržiavaním krajiny. Máme aj kozie stádo, pomocou ktorého vypásame inak ťažko dostupné skalnaté biotopy. Viem si predstaviť, že sa vám žije ťažko aj bez vlčej svorky. Určite viem že nie sme napríklad schopní zabezpečiť proti útoku vlka ani vlastné stádo. KOzy sa pasú síce v elektrickom ohradníku, ale ak nesvieti slnko, tak sa batéria rýchlo vybije a ohradník nekope. Kozám je to jedno, uz sú zvyknuté a nikam neujdú, ale predpokladám že vlk by to rýchlo zistil. Okrem toho ohradu bezne preskakujú srnky, lebo šnúry sú daleko od seba. No proste chcem povedať, že kto to nezažil nepochopí. Vycvičiť dnes pastierskeho psa tak, aby zahánal vlkov a neublížil náhodným turistom je prakticky nemožné.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2020 18:46
Pouze pár čísel k zamyšlení. Z materiálů ČSOP z roku 2014( novější nemám),
bylo v Evropě od Pyrenejí po Ural 60 000 vlků. z toho v Polsku a Pobaltí
2 000, na Slovensku 7OO, v ČR cca 7O ks(údaj z roku 2019), Skandinávie
200 !!! Pročpak asi ve velké, na lesy a divočinu bohaté Skandinávii je
jich pouze 200? Pokud má někdo aktuální hodnověrnou statistiku, tak ji
prosím uveřejněte. Nemíním to nijak komentovat, ale je zajímavé srovnat
třeba ČR a tu Skandinávii či Slovensko, kde je tlak ochranářů ho hájit
bez výjimek. Chtěl bych vědět, proč je jich ve Skandinávii tak málo,
když tam mají daleko lepší podmínky k životu, než zde či na Slovensku.
Snad mi na to odpoví bez emocí nějaký odborník přes vlky. Děkuji.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2020 19:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Teď si vemte, že např. v Laponsku žije asi 200 tis. sobů, převážně domestikovaných (takže vlčí potravy dostatek...). Co koukám na dokumenty, žádná důkladná oplocení nevidět, nezahlédnete borderku či kavkazáka, všechnu práci obstarávají domorodí Sámové. Zřejmě problémy se škodami řeší tak nějak postaru...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

11.11.2020 19:55 Reaguje na Karel Zvářal
A přitom nejde o Skandinávcích říci, že nemají rádi přírodu.
Jsou s přírodou srostlí a žijí přímo v ní. Chovají se proto
moudře a ne jako naši a němečtí panelákoví ochranáři. O tom
to je, když začnou chránit přírodu chovatelé bílých myšek a mudrovat do chovu a lovu lidem z vesnice a z praxe.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2020 20:04 Reaguje na Břetislav Machaček
Oni dokonce regulují početnost orla skalního, který loví mláďata sobů. Samozřejmě, že i z Česka se jim dostalo pokárání, ale asi to bylo nutné, resp. škody byly neúnosné. Orel má lovit zajíce a bělokury, jak se specializuje na mláďata domácích sobů, je z populace vyjmut.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:22 Reaguje na Karel Zvářal
NO tak orel logicky hledá nejsnadnější kořist a nejen on, týká se to všech živočichů. Na Valašsku zase hejna krkavců decimují mláďata ovcí v místech, kde jsou velká stáda.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:19 Reaguje na Břetislav Machaček
Tak tenhle nesmysl o moudrosti nějakých původních obyvatel nebo našich předků ke krajině by se měl stíhat... Noc takového nebylo, lidé vždy dělali a i nyní dělají to, co neslo nebo nese peníze.A proto je třeba regulace v místech, kde je ještě krajina jakž takž zachovalá...
Odpovědět
AM

Anežka M

11.11.2020 21:07 Reaguje na Karel Zvářal
Jo, a tundra je v některých částech Laponska vyžraná na zem, březové porosty zdecimované můrou Oporinia autumnata v 70. letech se kvůli uměle udržovanému nadpočtu sobů dodnes nevrátily na původní hranici zalesnění, lišejník se doslova sklízí a vozí sobům z jižnějších tajgových oblastí (třeba Kajaani), sobové se přikrmují senem (opět sklízeným a draze voženým z jihu), a "domorodí Sámové" se tundrou prohánějí na skútrech (v zimě), a na čtyřkolkách (v létě), soby na pozimní třízení shánějí vrtulníky (kdo by se za nimi štrachal na lyžích, že,) a i jinak využívají všech vymožeností civilizace, včetně slušných dotací na všechno možné. Vraťte se na zem, pánové, v Laponsku to není o moc lepší než u nás.

(Další příklad o "moudrosti" původních obyvatel by se dal najít třeba u Navahů, kteří opět přepasením dokázali proměnit v poušť velkou část svých původních území...)
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

11.11.2020 21:27 Reaguje na Anežka M
Promińte, ale příroda u nás se v posledních letech i v součastnosti likviduje za přihlížení MŽP,AOPK a různých ochránců přírody takovým způsobem, že kritizovat obyvatele jiného státu za to, jak žijí je naprosto mimo. Nejprve by jsme si měly zamést před vlastním prahem. Petrův Zdar
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

11.11.2020 21:51 Reaguje na Jan Knap
Je to tak, bohužel...

https://www.myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:14 Reaguje na Jan Knap
A Vy jste co vystudoval, že si dovolíte tohle hodnotit? Nebo pouze tzv. vysoká škola života?
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.11.2020 12:52 Reaguje na Karel Pavelka
S hodnocením pana Knapa a je jedno co studoval, naprosto souhlasím. Co tak pane Pavelko se spíš zeptat pana Bláhy jak se z " doktora od slepic" stane člověk expertem na lesy.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

12.11.2020 21:46 Reaguje na Karel Pavelka
Bohužel se jedná o osobní zkušenosti. Jako předseda spolku zaměřeného na ochranu přírody a krajiny se zaměřením na ohrožené druhy vodních organizmů a vodní toky jsem nucen jednat s různými úřady a dalšími včetně uvedených a vím, jaký mají ve skutečnosti k problematice přístup. Navíc se na mě a ostatní členy spolku obrací velké množství lidí s prosbou o radu či pomoc právě v otázce ochrany přírody a to v konkrétních případech. A vím, co dá za práci dotlačit příslušné úřady, aby dělali co mají a dodržovali se platné zákony. Nehledě na to, že ročně najezdím docela dost kilometrů a strávím docela dost času návštěvami různých míst v republice při řešení problémů na místě. Výhoda je, že jsme nepobírali, nepobíráme a ani do budoucna nebudeme pobírat žádný státní příspěvek ani dotaci. Peníze z členských příspěvků a darů používáme výhradně na jednání s úřady a podporů projektů v republice a všechno si jinak platíme z vlastní kapsy včetně dopravy. I proto jsme na každém zcela nezávislý, nemusím nikomu lézt do pr.... ,aby jsem ho náhodou nerozhněval a neodstřihl nás od peněz a můžu svobodně říkat pravdu. Petrův Zdar
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2020 08:55 Reaguje na Anežka M
Příkladů s neúměrným zatížením krajiny zvířaty je
v celém světě plno a netvrdím, že je to dobře.
Tak samo přemýšlím , proč Skandinávci udržují tak
nízké stavy predátorů, když v násobně hustěji
zalidněné Střední Evropě je už více vlků, než u nich. Ono to bude tím pohledem na přírodu a užitek
z ní. Naši ochránci ji berou jako takovou nadstavbu
potravinového zdroje bez užitku. Tam ji stále berou
jako zdroj lovné zvěře a vlka jako konkurenta. Tu
se mu připisují nadpřirozené schopnosti regulovat
tlupy přemnožené černé a prý přemnožené vysoké.
Bohužel se to ale zvrhlo a totální ochranou se z
vlků staly kreatury nebojící se lidí, výstřelů,
psů či elektrických výbojů z ohradníků. To se
bohužel vymstí jak chovatelům, tak vlkům i těm
ochranářům. Malí chovatelé to buď vzdají a nebo
se uchýlí k nelegální likvidaci šelem. Vlkům v
tom, že zahynou, aniž by věděli proč, když to
nebude při napadení stáda a ochranářům v tom,
že předmět jejich ochrany tuto časem pozbude.
Dříve či později se budou muset stanovit stavy
šelem a regulovat je lovem. Časem změní pohled veřejnosti na vlky, protože si mnozí uvědomí,
že ta idealizace se rozchází se skutečností.
Zatím se škody týkají chovatelů zvířat a státního
rozpočtu, ale brzy to už budou škody na krajině
ve formě plotů či zarůstáním pastvin bez ovcí.
Pak si mnozí uvědomí, proč k tomu došlo, kolik to
všechny stálo a porovnají klady a zápory. Uvědomí
si tu zcestnost návratu šelem do naší přírody
a budou žádat její přehodnocení. Nikdo nebude
jistě proti šelmám v NP a opravdu divokým vlkům
i jinde, ale to nepůjde bez regulace těch, kteří ztratili plachost. Vlk si musí zpět vštípit, že
stádo ovcí není pro něho a při napadení mu hrozí zranění a nebo i smrt. O nic více se praktikům
nejedná, ale je vidět, že lidé z AOPK či DUHY to
nechtějí pochopit a přiznat. Toto smrdí arogancí
a možná i něčím ještě horším. Těch kopanců je
čím dál tím více a nespraví to ani pět článků
o užitečnosti vlků denně.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

12.11.2020 08:01 Reaguje na Karel Zvářal
Nepochybujem o tom že vlky strieľajú.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.11.2020 08:12 Reaguje na Vladimir Mertan
Jsem odjakživa pro slovenský model, protože pro tak malou zemi je populace vlka i medvěda silná až až, a i vlk potřebuje predátora, nejen ochranáře. ... Vraťte se na zem, pánové, v Laponsku to není o moc lepší než u nás. Ne, není to vůbec lepší a o tom také píšeme.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Na lesy bohatá Skandinávie? No jak kde, na severu těžko...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2020 19:19 Reaguje na Karel Pavelka
Pro srovnání: ČR 33% lesů a 136 obyvatel na km2
Švédsko 62% lesů a 20 obyvatel na km2
Finsko 78% lesů a 16 obyvatel na km2
Norsko 58% lesů a 14 obyvatel na km2
A včil mudrujte pane Pavelko o lesích a o možnostech
pro život šelem. Pouze kopete do všech a plácáte kraviny.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.11.2020 19:33 Reaguje na Karel Pavelka
Pouze dodám, že to s vámi ta strana Zelených zase
vyhrála. Odborník na svém místě, možná i s tituly,
který si ani neověří základní informace o
zalesnění Skandinávie v poměru k ČR.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

11.11.2020 19:04
Jeden článek za druhým o vlcích od AOPK. Že by jim začala hořet koudel u zadku a tlaky na redukci vlků už začínají být reálné? Věřit, že AOPK, která nezvládla situaci s kormoránem, vydrou, bobrem a td. ji zvládne u vlka, tomu by věřil jen bl.... Je zajímavé, že když jsem se na AOPK obrátil se žádostí o pomoc a to ne v jednom případě, tak odpověd´ zněla-pomoci nemůžeme, je to mimo naší působnost. Ovšem, jednalo se sice o kriticky ohrožené druhy jako je mihule potoční, rak říční a další ale ti nejsou mediálně zajímavý a nedají se na tom trhnout velké peníze z dotací. Ale pokud´ jde o vlka, vydru, bobra a další, tak najednou působnost na celém území ČR mají. Ředitele AOPK propustit a agenturu reorganizovat. Pokud´ by to nešlo, tak zrušit. Stejně více škodí, než by byla k užitku a škod na přírodě už udělala dost.Petrův Zdar
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 08:44 Reaguje na Jan Knap
Agenturu zcela zrušit. Nedělá nic pozitivního.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:15 Reaguje na Jan Šimůnek
NO když to říkáte Vy, tak to bude zítra. Jste směšný a trapný zároveň...
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

16.11.2020 22:06 Reaguje na Jan Knap
Jelikož se to už rozjelo ve Francii, letos 90 na příští rok 110 a teď se to pomalu ale jistě rozjíždí v Německu tak mají strach o koryta ;)
Odpovědět

Jirka Černý

11.11.2020 19:46
V krajině jsou důležití i vlci? Jak jen to ta krajina zvládala celou tu dobu co se musela bez vlků obejít. Chovatele ovcí se snaží uchlácholit 100% pokrytím nákladů na ohrady ( pokud úspěšnost ochrany začíná na 80% útoků je to dost mizérie) ale mně se moc nelíbí že z našich daní si pár jedinců "chová" vlky. Navíc ta investice není na věky, budou potřeba opravy a údržba vše určitě násobně dražší než plot z ovčího pletiva jak se tomu tady říká. Naši předkové tuhle krajinu udělali vlkuprostou a dobře věděli proč.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.11.2020 08:48 Reaguje na Jirka Černý
Ano, veškeré škody a další náklady, které jsou následkem přítomnosti vlků v krajině by měli nést vlkomilové. A ze své kapsy, ne z nějakých fondů, na které přispívá stát.
Jak jsem napsal už jinde: Napadání chovů vlky je třeba využít před volbami v příštím roce k podpoře stran(y), které vystřílení vlků, minimálně tam, kde jsou v konfliktu se zájmy lidí, prosadí. I za cenu konfliktu s EU nebo odchodu z této, dnes už jednoznačně bezcenné a jen škodící, organizace.
Odpovědět
KP

Karel Pavelka

12.11.2020 09:16 Reaguje na Jan Šimůnek
CO tak si dát nějaký prášek na uklidnění? Tímto plácáním stejně nic nezměníte...
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.11.2020 13:59
Myslím, že článek byl zveřejněn proto, aby upozornil na aktualizovaný web „Přehled škodních událostí 2020“.


Uvítala bych nějaký článek prezentující zkušenosti chovatelů hospodářských zvířat z oblastí s výskytem vlka, který by obsahoval ověřitelné údaje. Zvláště mne zajímá, jak je to v praxi s poskytováním dotací na zabezpečení stád ve výši 100 %.
Vlky lákají především nedostatečně zabezpečená stáda ovcí a koz a slova myslivců a dalších nechovatelů volajících po zastřelení problematických vlků a přitom zásadně odmítajících dobré zabezpečení zvířat pro mne nejsou dostatečně věrohodná.

V mém okolí je několik relativně nových chovatelů ovcí a koz (tak do 10 kusů zvířat na začátku léta; před zimou se počet zvířat snižuje), moje rodina některým z nich dodává trávu a seno. Tito malochovatelé to mají jako koníček a jsou celkem v pohodě. Nejbližší divocí vlci to k nám mají z ruky (smečka ve Vitorazsku) a jsou to asi nezkažené šelmy, zřejmě nejsou vystaveni tolika zakázaným lákadlům. Byla jsem se v české části Vitorazska podívat díky letošní exkurzi ČSOP podél řeky Dračice a ta krajina s meandrujícím tokem a spoustou tůní mne zcela uchvátila. Popásali se tam na mnoha loukách koně a ti asi nejsou pro vlky příliš atraktivní.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

12.11.2020 17:44 Reaguje na Majka Kletečková
Vemte si už jen tu blbost "poskytnutí dotací na zabezpečení stád ve výši 100 procent.
Stádo ovcí spásá kopce postupně a nemůže se každý den vracet přes hory a doly na jedno místo. A to tedy chtějí všechno zadrátovat? Za prvé je to hovadina na první pohled a za druhé cena 1 kg skopového by tedy měla stát minimálně 10 000 Kč.
Další argument pastevecký pes. Za prvé náklady jenom na jeho provoz se ročně pohybují v řádech desetitisíců korun a za druhé kdo bude odpovědný za to až ten pes usoudí, že pro jeho stádo je nebezpečný právě procházející turista nedejbože s dětmi
Odpovědět
re

regis24

13.11.2020 11:42 Reaguje na Majka Kletečková
Tak nevím jestli Majko umíme číst?
Jeden komentáře je tady přímo u článku, pokud máte zájem o informace od chovatelů, musíte je oslovit. Oni ¨většinou nelezou na Ekolist číst si články ve kterých je banda darmožroutů z AOPK označuje za neschopné blby...

Alena Lyskova11.11.2020 18:35
"Právě proto také u nás stát poskytuje na zabezpečení stád dotace ve výši 100 %"!!!!!Vážení tato věta je opravdu pecka. Rok se snašíme vyřídit tuto "dotaci" museli jsme si najmout odborníka na zpracování. Teď čekáme už měsíce na schválení dále budou výběrová řízení. Pak bude následovat peripetie z financováním. Banky se už předhánějí aby farmářům půjčily na zakoupení všeho potřebného. Stát dělá z lidí idioty. Neskutečné a ten ochránce přírody má odvahu ještě takhle obhajovat tu fúru nesmyslů.
Já už nemám sílu. Máme teď čtyři stáda sice malá ale musíte je
dělit když děláme plemenitbu. Každý den děláme novou ohradů. Jsou problémy se zdroji energie. Všechno je drahé nevím jak dlouho to člověk takhle může vydržet. Už se vytrácí ta radost z práce když postrádá smysl. Dřevěnou ohradu každý snadno udělá jsme u zdroje dřeva je dost a když vlastníte les není o čem mluvit. Lidé na vesnici nejsou nadšeni z elektrických ohradnílů neni to nic příjemného, když se toho dotkne třeba dítě vyděsí to i dospělého. Nehledě na to,že je to vše z plastu( to je ta současná ekologie). Můžete mít výstražnou cedulku třeba každých 10 metrů. Je mi z toho smutno někdy už nemám náladu číst příspěvky na ekolistu. Ochránci přírody už nechrání příroudu ale chrání zájmy a bysnys pár jedinců.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

13.11.2020 16:17 Reaguje na regis24
Paní vystupující zde pod jménem Alena Lysková se jeví jako jediná autentická chovatelka ovcí píšící komentáře na Ekolist.cz a její příspěvky (ne moc časté) si vždy s velkým zájmem přečtu. Mrzí mne, že nikdy nezareagovala na mé dotazy, což mi přijde zvláštní a nevím, co si o tom myslet.
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

13.11.2020 17:21 Reaguje na Majka Kletečková
Asi má dobře spočítáno, že místo marné debaty s vámi je lepší se věnovat svým zvířatům.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist