Anna Michalčáková: Výnosy z emisních povolenek by chtěl každý, takhle už to ale dál nejde

Emisní povolenky mají pomoci Česku zvládat změnu klimatu a vyrábět více obnovitelné energie, nikoliv krýt díry ve státním rozpočtu. Ministerstvo životního prostředí připravilo transpozici novelizované evropské směrnice o emisních povolenkách, která naplňuje její smysl a napravuje předchozí protiprávní stav. Na jednání vlády však jde s mnoha rozpory, porcovat medvěda chce každé ministerstvo. Evropské komisi došla trpělivost s členskými státy, většina z nich se totiž nedrží pravidel pro využívání výnosů emisních povolenek a vynakládá je na to, co je zrovna potřeba. Připravila proto novelizaci směrnice o emisních povolenkách, na které se po řadě měsíců shodly v květnu 2023 všechny členské státy a už do konce roku 2023 musí novou směrnici transponovat do svých právních řádů. Česko v tom má dobře nakročeno, již začátkem června 2023 Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo návrh novely k připomínkování ostatním resortům. Návrh zákona komplexně transponuje směrnici a zajišťuje, aby finance směřovaly do oblastí, které budou klíčové pro zvládání dopadů změn klimatu v Česku.

K čemu v Česku emisní povolenky dnes využíváme?

Ve zkratce na dvě věci. První z nich nelze rozporovat, protože se zaměřuje přesně na to, co potřebujeme - Státní fond životního prostředí (SFŽP) z výnosů vyplácí dotace v rámci Nové zelené úsporám (NZÚ) a je dobře, že program dnes již pokrývá i nízkopříjmové domácnosti, byť tyto finance nyní už pocházejí z Modernizačního fondu (Program Housenerg).

Druhá z nich je mnohými neoblíbená provozní podpora fotovoltaických elektráren z let 2008 - 2010. Z pohledu využívání výnosů z aukcí emisních povolenek je to problematické kvůli absentujícímu motivačnímu účinku a principu adicionality. Výnosy zde stát nevyužívá pro výstavbu nových zdrojů a “nadstavbu” při snižování emisí, jen vykrývá část financí, kterou by v každém případě musel hradit ze státního rozpočtu.

Dosavadní praxe kvůli protiprávnímu nastavení českého zákona dlouhodobě generovala dluh ve prospěch Ministerstva financí a státního rozpočtu a naopak na úkor programu Nová zelená úsporám a Státního fondu životního prostředí. Tento “historický dluh” podle Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2021 činil asi 20 miliard Kč.

Co se změní s novými pravidly?

Hlavní změnou pro Česko je, že bude muset 100 % výnosů investovat do opatření proti změně klimatu. Sem lze zařadit různé aktivity na adaptaci, mitigaci a snižování emisí, ale podle principů uvedených výše jimi státy nemají krýt díry v rozpočtu. Naopak, pro splnění nových evropských klimatických cílů bude potřeba, aby byly všechny dotace efektivní a aby vyvolávaly vysoký podíl nových soukromých investic. Je to krok správným směrem i proto, že Česko k financování opatření pro ochranu životního prostředí a změnu klimatu využívá primárně evropské fondy.

Podporovaná opatření proti změně klimatu a adaptaci na ni (indikativní výčet):

• rozvoj OZE a sítí pro distribuci elektřiny,
• předcházení odlesňování a podpora ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších ekosystémů,
• zachytávání CO2 v lesních porostech a půdě,
• přechod na způsoby dopravy přispívající k dekarbonizaci celého odvětví,
• a financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií.

Směrnice ponechává členským státům volnou ruku v tom, jak docílí snížení emisí, přesto je z vyjednávání a výsledného textu zřejmé, že členské státy budou muset Evropské komisi vykazovat využívání výnosů mnohem pečlivěji než doposud. Nedostatečné reportování využívání výnosů kritizoval Evropský účetní dvůr už v roce 2015.

O kolik peněz se hraje?

Odhad se pohybuje mezi 200 - 300 mld. Kč do roku 2030, přesná částka se bude odvíjet od ceny emisní povolenky. MŽP přitom o takovém balíku peněz nechce rozhodovat samo, v zákoně navrhuje zřídit Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstev. Výbor by měl projednávat a schvalovat, kam výnosy poputují.

V čem nám povolenky na klima pomohou?

Zásadně se tím zvýší objem financí, které na adaptaci, mitigaci i snižování emisí může, resp. musí Česko vynaložit. Klíčové je strategicky plánovat a s tímto zdrojem si to můžeme i dovolit. V současnosti například vláda připravuje návrh Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP), jehož části bude možné pokrýt právě z výnosů. Kromě toho mají výnosy pozitivní přínos i pro konkrétní lidi, jak v minulosti prokázala Nová zelená úsporám s podporou zateplování, kotlíkovými dotace nebo dešťovkou pro domácnosti.

---

reklama

---