https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/aronn-tkadlecek-v-cem-se-respekt-myli-ohledne-klimatickeho-summitu-v-katovicich
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Áron Tkadleček: V čem se Respekt mýlí ohledně klimatického summitu v Katovicích

18.12.2018
Rozhodně se nedá považovat za úspěch, že dohoda měří stejným metrem všem zemím po světě. Ilustrační snímek.
Rozhodně se nedá považovat za úspěch, že dohoda měří stejným metrem všem zemím po světě. Ilustrační snímek.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | COP PARIS / Flickr.com
Před několika dny skončil klimatický summit v polských Katovicích. Tématem se zabývá článek v Respektu zveřejněný 17. 12.. Je samozřejmě skvělé, že se tématem Respekt vůbec zabývá. Dovolil bych si mu však oponovat v několika tvrzeních, které jsou podle mně zavádějící.
 

Rozhodně se nedá považovat za úspěch, že dohoda měří stejným metrem všem zemím po světě. Ať už jde o historickou odpovědnost zemí globálního Severu, které vypustili 80 % emisí skleníkových plynů, jakož i současné emise, o mnoho vyšší v Evropě a Severní Americe oproti státům Jižní Ameriky, střední Asie, Indie nebo tichomořských států a oproti téměř zanedbatelným emisím afrických zemí. Klimatická změna přitom bude mít nejhorší dopady právě v těchto zemích, ať už jde o sucho, migraci, zvyšování hladiny moří, nebo dostupnost pitné vody a zároveň mají tyto země nejmenší kapacity pro možnosti adaptace. Nejchudší země, jako například ty africké, nejvíc zasáhne desertifikace a kolaps zemědělské produkce, tichomořské ostrovy nenávratně zmizí pod hladinou moře. Tento aspekt klimatické spravedlnosti není v článku vůbec přítomen.

Mitigace klimatické změny v zemích globálního Severu by se navíc dala považovat za naprosto nejúčinnější prostředek rozvojové pomoci, vlády bohatých zemí se ji však vzdaly kvůli vlastnímu profitu. Evropa i Severní Amerika jsou pořád světová centra, která by měla být lídry v řešení klimatické změny. Evropa historicky „rozvojové“ země exploatovala kolonialismem a vztah strukturální nerovnosti a z podstaty vykořisťujícího vztahu se nezměnil až doteď kvůli nástrojům Mezinárodního měnového fondu, Světové banky nebo Světové obchodní organizace. Aktuálně těmto zemím, bývalým koloniím, hodláme uštědřit smrtelnou ránu změnou klimatu.

Země globálního Jihu sice na konferenci s dohodou souhlasily, ale je tomu tak proto, že jim žádná jiná možnost nezbyla, poté, co státy globálního Severu ve vyjednávání rozložily účinnou alianci nejchudších zemí G77 prosazující radikálnější řešení. Koalice 47 nejméně "rozvinutých" zemí, která z větší koalice zbyla, už ze své vyjednávající pozice nedokázala nic prosadit. Ačkoli právě tyto země podle vědkyně Achala Abeysinghe, hájící na klimatickém summitu jejich zájmy, způsobují pouze 1 % globálních emisí, děje se v nich v současnosti 99 % úmrtí způsobených přímo změnou klimatu.

Dále bych rád problematizoval tvrzení, že konference není pro klima prohrou ani výhrou. I když diplomaticky se možná jedná o úspěch, pro spravedlnost a zastavení změny klimatu jde o naprostou katastrofu. Máme nástroje a pravidla, jak píše pan Uhlíř, ale pravidly se nikdo nehodlá řídit, a nemáme nástroje na jejich vynucení. Byť i se závazky z Paříže by se oteplilo o 2,7 - 3,7 stupně Celsia, což je naprosto nedostačující cíl a ani tento závazek nehodlají vlády splnit.

Pokud čteme zprávu IPCC (která je navíc podle některých uznávaných klimatologů „neuvěřitelně konzervativní"), vidíme, že musíme začít naprosto bezprecedentně snižovat emise tak, abychom jich za 10 let vypouštěli jen polovinu a v roce 2050 se ocitli na uhlíkové nule. V současné době emise skleníkových plynů stoupají. Žádná ze zemí globálního Severu nemá uskutečnitelný plán, jak emise za deset let o polovinu snížit. Údajný úspěch dohody z Katovic spočívá v tom, že se země dohodly, že se znova sejdou a budou vyhodnocovat plnění svých závazků. Takového hodnocení se můžeme dočkat nejdřív v roce 2022. Je evidentní, že se jedná o naprosto prázdná slova, vyjednávání pro vyjednávání. Podstata řešení problému na klimatických summitech chybí.

V případě vyššího oteplení, které zjevně dohoda neomezila, bychom se tak velmi pravděpodobně nevyhnuli vznikání pozitivních zpětných vazeb, které způsobí, že se země začne dál oteplovat sama od sebe, například kvůli unikání dalších skleníkových plynů z rozmrzajícího permafrostu nebo větší nezaledněné plochy oceánu. Moment zvratu, kdy bude klimatický kolaps (tzv. Hothouse Earth Pathway) nevyhnutelný a bude akcelerovat sám sebe, leží pravděpodobně někde okolo 2 stupňů Celsia.

Na konferenci navíc nebyl problematizován ekonomický růst, jehož další pokračování se evidentně přímo vylučuje s řešením klimatické změny (více viz zde a zde. Ani se neřešilo, jak účinně podpořit obnovitelné zdroje a změnit ekonomický systém, ačkoli právě to jsou politická řešení klimatické změny.

Osobně by mi také připadalo adekvátní zmínit, že klimatický summit provázely bezprecedentní restrikce účasti občanské společnosti na konferenci a protestů během ní. Organizace Ekodia popisuje, že asi deseti lidem z Ukrajiny, Gruzie a Kyrgyzstánu byl zakázán vstup do Polska, zjevně v souvislosti s vyjednáváním. Většina lidí byla na hranicích jednoduše poslána zpět, dva lidé však byli zadrženi pohraniční stráží přímo na summitu a uvrhnuti do cely.

Největším sponzorem konference byla polská uhelná korporace PGE. Sponzorování klimatických summitů fosilními korporacemi je běžná věc, která ale hatí jejich výsledek. Energetické giganty ovlivňují vyjednání ve svůj prospěch. Při regulaci tabákových výrobků Světová zdravotní organizace tabákové firmy vyloučila z jednání. Je s podivem, že se něco podobného nestalo i na klimatických summitech s fosilními korporacemi.

Respekt při psaní o klimatické konferenci přebírá argumentaci politiků a lobbistů fosilních korporací, kteří chtějí kvůli vlastním zájmům účinné řešení klimatické změny co nejvíce zdržet. Někdy ji přebírá dokonce doslovně, jako třeba v citované větě, která prý na summitu často zaznívala: „tuna oxidu uhličitého vypuštěná v Indii je stejná jako tuna tohoto plynu vypuštěná ve Spojených státech.“ Ano, samozřejmě. Ale to není důvod naprosto opomíjet všechny další okolnosti. Je třeba naslouchat i hlasu slabších. Dosavadní přístup (politiků i Respektu) to nedělá, což účinné řešení změny klimatu rozhodně nepodpoří.

Přečtěte si reakci Martina Uhlíře Zbytečná skepse.


reklama

foto - Tkadleček ÁronÁron Tkadleček
Autor studuje sociologii a environmentalistiku. Působí v hnutí Limity jsme my.
tisknout poslat
 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (6)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jiří Svoboda

18.12.2018 21:56
Pane Tkadlečku, efektivní ochrana klimatu nepotřebuje podporovat obnovitelné zdroje. Je třeba rovným způsobem podpořit všechna nízkouhlíková opatření, aby si mohly konkurovat a prosadily se ta nejefektivnější.
Odpovědět
ÁT

Áron Tkadleček

19.12.2018 17:03 Reaguje na Jiří Svoboda
diky za reakci. samozrejmne ze je potreba podporit veschna nizkouhlikova (a hlavne bezuhlikova) reseni, ale myslim si, ze i kdybychom se zbavili vsech primych i neprimych dotaci fosilnim zdrojum budeme potrabujeme statni podporu obnovitelnych zdroju. tematem se zabyva Andreas Malm v knize Fosilni kapital, pridavam odkaz na jeho clanek http://denikreferendum.cz/clanek/28829-macronova-lekce-z-toho-jak-zmeny-klimatu-urcite-neresit
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

20.12.2018 10:14 Reaguje na Áron Tkadleček
Zase s vámi nemohu souhlasit. Je třeba zpoplatnit těžbu fosilního uhlíku, protože je to nežádoucí negativní externalita a nechat trh dále volně žít. Tím získají VŠECHNA nízkouhlíková opatření stejnou výhodu a mohou si vzájemně dobře konkurovat. Možná vám nedochází, že každá likvidace férového tržního prostředí je postupnou cestou do pekel.

Ten vámi citovaný článek a tam navrhovaný způsob řešení klimatického problému je hodně "úsměvný". Zde mohu jen podotknout, že kdyby byla vybraná uhlíková daň rozdělena každému stejným dílem, chudí (s nízkou uhlíkovou stopou) by to přece museli uvítat. Je zjevné, že Macron není žádný superinteligent a jeho krok se mu zjevně nezdařil. Ale to není důvod vylévat vaničku i s dítětem (uhlíkovou daní).
Odpovědět
ÁT

Áron Tkadleček

25.12.2018 10:36 Reaguje na Jiří Svoboda
myslím, že v některých věcech jsme se nepochopili. především, rozhodně nejsem proti uhlíkové dani, myslím, že je to zásadní a potřebný nástroj. Malm dokazuje, že obnovitelné zdroje z podstaty nejsou vhodné pro investice velkého kapitálu

co se týče tržího prostředí, jsem si vědom jeho výhod při dosahování efektivity, zvlášť oproti jakkoli centrálně řízenému hospodářství. na druhou stranu ale efektivita není vše a trh v mnoha ohledech zjevně selhává (např. klimatickou změnu bychom mohli brát jako "pouhou" tržní externalitu. kdybychom nechali vývoj na trhu, vytěží se a spálí všechny fosilní paliva). proto jsou potřeba efektivní a systémová politická opataření jako právě uhlíková daň, ustanovení environmentálních limitů (80% ropy, uhlí a plynu zůstane pod zemí) obrana dalších částí společnosti před jejich ekonomizací (např. zastavení privatizací - poskytuje možnost prosazovat jiné hodnoty než zisk) a v neposlední řadě také efektivní přerozdělování bohatství jako například velmi prograsivní zdanění...

mnou navrhované řešení vychází spíš z nerůstu: https://glopolis.org/_publications/briefing-paper-udrzitelny-nerust
Odpovědět
J

Jiří Svoboda

27.12.2018 11:21 Reaguje na Áron Tkadleček
Ale proč potřebujete stanovovat environmentální limity jako zvláštní nástroj, když jich můžete dosáhnout při plném zachování tržního prostředí pomocí vhodně nastavené uhlíkové daně? Takové tržní prostředí bude dokonce spravedlivější a mocnější než nyní, protože negativné externality - emise CO2 jsou odstarněny zpoplatněním a tudíž si mohou vzájemně konkurovat i procesy s různou uhlíkovou stopou (prostor konkurenčního prostředí se zvětší).

Mně se prostě zdá, že ani Vy nedoceňujete možnosti uhlíkové daně. Pokud jste z Brna můžeme někdy (třeba i s Vašimi kolegy) popovídat, můj e-mail je svobj@ipm.cz.
Odpovědět
ÁT

Áron Tkadleček

7.1.2019 15:25 Reaguje na Jiří Svoboda
hm, šlo by to pojmout i tak, že nevím proč by měl například trh rozhodovat o zdrojích, které tak či tak nemůžeme použít. Například pokud máme změnu klimatu udržet v bezpečných hranicích, nemůžeme použít 80% emisních paliv. Proč bychom tedy nemohli tyto zásoby jednoduše odepsat? Není zbytečné, aby byli zahrnuté do tržního prostředí?

Jak jsem psal výše, uhlíková daň je určitě účinné a potřebné opatření, ale je třeba myslet také na realizovatelnost a srozumitelnost politických opatření. V těch několika globálních ekologických problémů, které se podařilo vyřešit, byla klíčová netržní politická rozhodnutí. Růst ozonové díry se zastavil zákazem používání freonů, populace mořských ryb stabilizovaly regulacemi rybolovu. A i za zachování uhlených těžebních limitů se bojuje lépe než za uhlíkovou daň (jakkoli bychom měli dělat obojí)
Odpovědět
reklama

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist