Áron Tkadleček: Každý kilometr nově postavené dálnice nám dláždí cestu do klimatického pekla
Snaha dopravovat se udržitelně je téma, které už nyní do velké míry ovlivňuje to, jak vypadají dopravní prostředky, plány i infrastruktura. Kvůli snaze o udržitelnost se zavádí emisní normy nebo elektromobilita, plánuje se výstavba různých nových infrastrukturních projektů. Míříme však na špatnými prostředky na špatné cíle. Představa o dosažení udržitelnosti v dopravě se míjí s aktuální společensko-vědeckou debatou o udržitelnosti v dopravě. Staré paradigma spoléhá na nové technologie, představu udržitelného rozvoje a zeleného růstu, tedy plánu na zachování ekonomického růstu, zvyšování výroby a spotřeby zároveň s poklesem zátěže životního prostředí.
Toto pojetí čelí vizi a argumentům nerůstu. Podle tohoto směru uvažování se pro dosažení environmentální cílů neobejdeme bez snížení materiální spotřeby a výroby. To s sebou nese i nutnost zabývat se nerovnostmi, aby nebylo ohroženo naplňování potřeb lidí. Nerůst předkládá pádné argumenty, podle metastudií není možné, aby ekonomika rostla a zároveň se snižovali negativní environmentální dopady.
Limity současné ekonomiky postavené na růstu lze ilustrovat i případech z dopravního sektoru. Zatímco efektivita motorů neustále stoupá, emise skleníkových plynů i spotřeba energie se paradoxně pořád zvyšuje. Jezdíme čím dál většími auty s vyšší spotřebou a stoupá počet jízd autem. V roce 1993 v průměru člověk najel autem 4700 kilometrů ročně, před pár lety už to bylo 7000 kilometrů za rok. Nemožnost dekarbonizace dopravy v současném růstovém paradigmatu na svých modelech ukazuje i studie vědců z Univerzity ve Valladolidu.
I domněle udržitelná individuální elektromobilita ztrácí v růstovém ekonomickém systému smysl. Z materiálního hlediska je zátěží i výroba elektromobilů a infrastruktury pro ně, potřeba lithia nebo mědi, ale i dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Ani obnovitelné zdroje, jejichž elektřinou by ideálně elektromobily byly poháněny nejsou perpetuum mobile, mají svoje environmentální nároky na prostor, těžbu vzácných kovů nebo výrobu sebe samých, zákonitě i zde existují environmentální limity. I kdyby se podařilo vyměnit všechna auta za elektromobily, ale pořád by se zvyšoval počet vozidel a počet ujetých kilometrů, environmentální dopady automobilové dopravy budou nadále stoupat. Nehledě na aktuální nebezpečí, že elektromobily budou jen zvyšovat stávající počet vozidel místo toho aby nahrazovaly auta s fosilním pohonem.
Nová infrastruktura zvyšuje mobilitu
Pokud tady přijmeme nerůstový pohled na mobilitu, k jakým konkrétním politikám v dopravní oblasti by to mohlo vést? V souvislosti se zvyšováním mobility se nabízí zastavení výstavby nové dopravní infrastruktury. Čím více postavíme infrastruktury, tím více dopravy to vyvolá kvůli dopravní indukci. Tím, že se zkrátí se vzdálenosti a dojezdové časy se bude zákonitě více cestovat a přepravovat. Nedává smysl stavět další infrastrukturu pro dopravní prostředky s největším environmentálním negativním dopadem na počet přepravených lidí a nákladu jako jsou letecká a automobilová doprava, tedy rozšiřovat sítě dálnic nebo letiště. Může to znít odvážně, ale přesně taková opatření spojená s výše uvedenými argumenty byla přijata nedaleko od nás, Rakousko se rozhodlo nestavět několik dalších dálnic z environmentálních důvodů. Obdobná diskuze se před několika měsíci odehrála v německé vládní koalici. Wales zavedl moratorium na novou silniční infrastrukturu.Mimo všeobecně známého dopadu stavby nové infrastruktury na lokální ekosystémy, a na zvýšení mobility existují i další málo debatované environmentální efekty stavby nové infrastruktury. Tyto projekty vyžadují přísun materiálu a zdrojů, které je nutné vytěžit a zpracovat. Podle Institutu pro cirkulární ekonomiku například ve stavebnictví v Česku do několika let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, což by v případě zachování výstavby infrastruktury vyžadovalo rozšiřování a otvírání nových lomů, štěrkoven či pískoven. Nezanedbatelné množství emisí skleníkových plynů přímo vytváří i výroba cementu, i v Česku se cementárny nacházejí mezi největšími znečišťovateli.
EIA - současné opatření, které má hodnotit environmentální dopad nové infrastruktury, nefunguje. Nezohledňuje aspekt vyvolané dopravní indukce a spotřeby a úpravy materiálů a v ohledu posouzení širšího vlivu stavby na životní prostředí. Místo toho aby řešil, zda stavbu povolit a jaké budou efekty jejího používání, například zmiňované zvýšení mobility nebo nutnost těžby zdrojů, určuje pouze podmínky, za jakých lze stavbu realizovat. V drtivé většině případů pomíjí možnost nestavět vůbec.
Nabíledni je námitka, jestli zvyšování mobility neznamená zvyšování kvality života. Obhájci nerůstu v podobném tématu - zvyšování materiální a energetické spotřeby, které je tak zdánlivě spojené se zlepšováním života - namítají, že od určité úrovně už další zvyšování materiální spotřeby nepřináší zvýšení kvality života. Nemůže toto platit i dopravě, ve smyslu, že další zvyšování mobility od určité hranice už nepřináší významné zvýšení osobní spokojenosti? Navíc, proč se nesoustředit spíš na uspokojení potřeb než na zvyšování mobility? Značná část mobility může být vyvolaná jen tím, že je nezbytná v dané situaci, například nutnost dojíždět do zaměstnání kvůli nedostatku pracovních nabídek v místě, kde člověk bydlí a sama o sobě kvalitu života nezvyšuje. Stejně dobře může tato potřeba uspokojena podporou pracovních míst v dané lokalitě. Otazníkem v této souvislosti je i do jaké míry kvalitu života zvyšuje nárůst nákladní dopravy, třeba nákup jablka z Nového Zélandu oproti jablku z Česka.
Nelze opomenout také sociální aspekt mobility. Různí lidé mají různou možnost mobility, nedává smysl snižovat dostupnost mobility těm, kdo ji mají nízkou již nyní, spíše se soustředit na omezení dalšího zvyšování mobility těch, kdo ji mají již teď vysokou. Navíc větší možnost mobility a menší nutnost mobility nutně nejsou v rozporu, vedle sebe může existovat kvalitní a levná veřejná doprava a zároveň dostupné služby a zaměstnání ve všech sídlech, tak aby častá doprava mezi nimi nebyla nutná.
Dražší benzín, levnější vlaky
Zásadní opomíjený faktor ovlivňující dopravu a její environmentální dopad jsou také náklady na přepravu. Autem jezdíme jednoduše čím dál více také proto, že je to čím dál levnější. Relativní cena pohonných hmot klesá. Zatímco se zvyšují platy i celková cenová hladina, cena benzínu a nafty zůstává v dlouhodobém měřítku stále stejně nízká. Zatímco průměrná mzda v Česku za posledních deset let vystoupala z 25 na 40 tisíc, cena benzínu se v tomto období pohybovala stále okolo 36 korun za litr. To motivuje k využívání častějšímu využívání automobilové dopravy, delšímu dojíždění do zaměstnání nebo související se stěhování se do čím dál vzdálenějších místo od center měst a s tím související růst mobility. Mimo to existují ještě další daňové výjimky pro naftu, nebo výjimka ze zdanění pro letecké palivo. Cena pohonných hmot je přitom jednoduše ovlivnitelná veřejnou politikou, může se zdanit více a k tomu adekvátně omezit zdanění v jiných oblastech.Samostatný problém v rámci automobilové dopravy pak představují SUV, které tvoří už více než polovinu prodeje nových aut, přitom výrazně více škodí životnímu prostředí a jsou podstatně nebezpečnější než běžné automobility, často aniž by přitom jejich uživatelé využívaly jejich sportovní nebo užitkové vlastnosti, kvůli kterým se oficiálně vyrábějí. Namístě jsou proto jejich systematická daňové nebo jiná legislativní omezení, jako například zákaz jejich vjezdu do center měst, která atraktivitu SUV omezí.
Z environmentálního pohledu nutné omezení automobilové dopravy se samozřejmě musí vypořádat se sociálními dopady, tak aby nedopadlo na nejchudší a ještě nezvýšilo nerovnost. Může se doprovodit třeba nižším zdaněním práce nebo progresivním zdaněním. Součást řešení by měla být i větší dostupnost veřejné dopravy. V tomto ohledu jsou opět inspirativní zkušenosti od německojazyčných sousedů, Německo i Rakousko zavedli dlouhodobé výhodné jízdné pro veřejnou dopravu. Celoroční “Klimaticket” v Rakousku umožňuje používat veškerou veřejnou dopravu za přibližně 3 eura na den. Měsíční Deutschlandticket umožňující používání veškeré veřejné dopravy mimo rychlovlaky je v přepočtu na den ještě levnější. V kontrastu k tomu ceny hromadné dopravy v České republice neustále rostou, naposledy vláda v rámci daňové reformy oznámila zvýšení zdanění jízdného na veřejnou dopravu, tedy zcela protichůdný krok ve snaze o udržitelnou mobilitu.
Menší dostupnost automobilové a letecké dopravy je zároveň nutnou podmínkou k tomu, aby výhodné jízdenky na veřejnou dopravu pouze nezvýšily mobilitu, ale opravdu vedly ke změně způsobu přepravování. Kritika výhodných německých a rakouských jízdenek na veřejnou dopravu poukazuje na možný nedostatek financí na udržování infrastruktury pro železnice nebo městskou hromadnou dopravu, kvůli vyčerpání rozpočtu pro dotování jízdenek. To přitom může mít jednoduché systémové řešení, financovat údržbu veřejné infrastruktury ze zdanění škodlivějších způsobů dopravy, například ceny pohonných hmot pro automobilovou nebo leteckou dopravu.
Omezení automobilové dopravy také vyvolává otázky o jeho důsledcích na ekonomiku závislou na automobilovém průmyslu, jako je například ta česká. Podobně jako při odchodu od uhlí je třeba se koncepčně zabývat transformací tohoto sektoru a předcházet nezaměstnanosti, rekvalifikacemi nebo třeba zkrácením pracovní doby. To ale zapadá do nutnosti širší spravedlivé transformace ekonomiky založené na růstu směrem k udržitelnosti. V současnosti je bohužel část zaměstnanosti neudržitelná hned ze dvou hledisek, existuje v rámci neudržitelného odvětví, a zároveň vyžaduje neudržitelné dojíždění. Budoucí strategie směřování ekonomiky musí zohledňovat obě tyto kritéria. Nerůstová opatření jako zdanění energie a materiálů a naopak nižší zdanění práce ale jdou přesně ve směru podpory vzniku udržitelné zaměstnanosti. Na transformaci by také měli mít co největší vliv přímo zaměstnanci, například skrze odbory.
Mimo nezanedbatelných výzev mají však environmentálně nutná opatření také vedlejší benefity. Například větší bezpečnost při omezení automobilové dopravy a to jak pro samotné automobilisty, kteří mají násobně větší pravděpodobnost smrtelného úrazu na počet ujetých kilometrů oproti železniční nebo autobusové dopravě, ale také větší bezpečnost pro pěší nebo cyklisty, kteří jsou auty ohrožováni. Individuální auta také zabírají více prostoru než ostatní druhy dopravy, takže benefit při jejich omezení může spočívat i ve vyšší kvalitě veřejného prostoru.
Vedle hlavních způsobů dopravy je také důležité nezapomenout na podceňované možnosti. Veřejná debata pomíjí možnou dopravní roli kol a elektrokol mimo centra měst. Přitom zmiňované relevantní scénáře možnosti dosažení dekarbonizace v dopravě do velké míry spoléhají právě na tyto způsoby. I tady existují inspirativní politiky, řecká vláda třeba dotuje nákup elektrokol do výše 800 eur nebo 40 % ceny elektrokola.
Potřebujeme systémová opatření
Současné pojetí udržitelnosti v dopravě se zkrátka míjí s účinkem a spoléhá na slepé uličky, například idealizovanou elektromobilitu. Pomíjí přitom zásadní systémové mechanismy, které stojí za růstem environmentální škod způsobených dopravou. Pokud chceme opravdu zastavit změnu klimatu a vyhnout se dalším environmentálním problémům měli bychom zavádět důsledné dopravní politiky mířící na správné cíle. Zastavit stavbu nové dopravní infrastruktury pro automobilovou a leteckou dopravu, která vyvolává další růst mobility, a adekvátně tyto druhy dopravy zdanit. Doprovodit to větší dostupností veřejné dopravy a aktivně řešit sociální dopady takové transformace.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (104)
Radim Polášek
13.11.2023 06:56Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:09 Reaguje na Radim Polášeksmějící se bestie
13.11.2023 14:36 Reaguje na Radim PolášekMartin Svárovský
13.11.2023 07:40pepa knotek
13.11.2023 08:47 Reaguje na Martin SvárovskýLibor Petr
13.11.2023 10:39 Reaguje na pepa knotekMichal Ukropec
13.11.2023 13:33 Reaguje na pepa knotekMartin Svárovský
14.11.2023 06:43 Reaguje na pepa knotekAnimoid II
15.11.2023 20:29 Reaguje na Martin SvárovskýProblém je spíš nedostatek nadhledu, pramenící z nekvalitního vzdělání.
Miroslav Vinkler
13.11.2023 08:07Lukas B.
13.11.2023 09:02 Reaguje na Miroslav VinklerMichal Ukropec
13.11.2023 13:37 Reaguje na Lukas B.Pavel Jeřábek
13.11.2023 15:22 Reaguje na Michal UkropecVíc se věnují konkrétní práci v terénu než běháním s brčálovým praporem.
Michal Uhrovič
13.11.2023 10:05 Reaguje na Miroslav VinklerAle jako jediný argument zvolit stáří autora, je hodně málo a autora to je povzbudí k další podobně činnosti.
To je jako napsat, že staré dementní dědky vychované v komunismu nikdo poslouchat nebude a jejich názory brát v potaz už vůbec ne.
A vo tom to je, chce to toleranci napříč věkovými skupina, každý umí něco. Jen ty ega tomu brání. Hádání a napadání nás na změnu klimatu nepřipraví.
Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:14 Reaguje na Miroslav VinklerObrovské množství jízd je akorát s řidičem.
Auta se dělají čím dál rozměrnější, kde budou parkovat?
Dálnice jsou tepelnými ostrovy....daň za lenost.
Martin Svárovský
13.11.2023 12:05 Reaguje na Jaroslav Řezáčslepe zamerili na osobaky a je tu mnoho daleko zavaznejsich problemu k reseni. Napr prestat s likvidaci jadra ;-)
Petr
13.11.2023 12:40 Reaguje na Martin SvárovskýPetr
13.11.2023 14:18 Reaguje na PetrJiří Svoboda
13.11.2023 16:15 Reaguje na PetrPetr
13.11.2023 18:26 Reaguje na Jiří SvobodaMartin Svárovský
14.11.2023 06:54 Reaguje na PetrPetr
14.11.2023 07:45 Reaguje na Martin SvárovskýPetr
14.11.2023 08:01 Reaguje na PetrKaždá nová možnost prostě způsobuje nové použití, které by bez toho nevzniklo. Když do parku dáte novou lavičku, tak to nebude přínos pro ty, kdo už tam chodí, aby si sedli a třeba odpočinuli, ale začou tam chodit noví lidé, kteří tam dříve nechodili, nebo chodili jinam, a teď už mají kam. A v parku se zvětší provoz a nepořádek. A je po klidu a tichu.
Petr
14.11.2023 08:06 Reaguje na PetrMartin Svárovský
14.11.2023 09:16 Reaguje na PetrPetr
14.11.2023 09:49 Reaguje na Martin SvárovskýMartin Svárovský
14.11.2023 09:20 Reaguje na PetrPetr
14.11.2023 09:46 Reaguje na Martin SvárovskýMartin Svárovský
14.11.2023 12:27 Reaguje na PetrMartin Svárovský
14.11.2023 12:31 Reaguje na PetrJakub Brenn
15.11.2023 14:45 Reaguje na Martin Svárovskýsi dovoluju odpovědět i za něj. Právě že chápu,jak funguje společnost, ale to vede k destrukci, k podřezání si větve pod sebou. Za nás začínala příroda hned za městem, dnes je tam dálnice, haly, satelitní městečka, přibyly nové komunikace, ale provoz je čím dál hustší.Jsem rád, že jsem v dětství pozunal úplně jinej svět. Je asi fakt, že dnešní děti jsou přikovaný k tabletům, tak jim to asi nepřijde, už je to pro ně normální, že je kolem arteficielní sterilní svět
Martin Svárovský
15.11.2023 22:03 Reaguje na Jakub BrennJakub Brenn
22.11.2023 15:32 Reaguje na Martin SvárovskýProblém je korupce a klientelismus, které polykají peníze, jež by se daly použít na vývoj průmyslu a rozumná řešení.
Martin Svárovský
15.11.2023 22:41 Reaguje na Jakub BrennMartin Svárovský
13.11.2023 14:28 Reaguje na PetrMartin Svárovský
13.11.2023 17:57 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
13.11.2023 19:18 Reaguje na Martin Svárovskývladimír šmídl
13.11.2023 23:58 Reaguje na Jiří SvobodaMartin Svárovský
14.11.2023 06:47 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
14.11.2023 13:16 Reaguje na Martin SvárovskýMartin Svárovský
14.11.2023 20:49 Reaguje na Jiří SvobodaJiří Svoboda
15.11.2023 15:52 Reaguje na Martin SvárovskýMartin Svárovský
15.11.2023 21:44 Reaguje na Jiří SvobodaZan K.
22.11.2023 20:44 Reaguje na Miroslav VinklerRichard Vacek
13.11.2023 09:22Celá historie lidstva ukazuje, že růst a rozvoj je to, co zajišťuje blahobyt a i ochranu přírody. Díky rozvoji jsme nevylovily vše živé v lesích, ale právě naopak máme problém s nadbytkem zvěře. Díky rozvoji se ve velkoměstech nebrodíme v metrových vrstvách kobylinců. Díky rozvoji může žít na zemi tolik miliard lidí.
Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:19 Reaguje na Richard VacekMěli bychom přejít na spotřebitelský minimalismus...a nebejt tak líný.
Michal Uhrovič
13.11.2023 10:24 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMajka Kletečková
13.11.2023 21:09 Reaguje na Richard VacekJiří Svoboda
13.11.2023 09:55Každopádně je přeba primárně omezovat devastaci planety a nikoliv se pokoušet nejasnými a nepopulárními nástroji vynucovat nerůst a myslet si, že to omezí devastaci planety. Zapřahat koně za vůz prostě není dobrý nápad!
Slavomil Vinkler
13.11.2023 11:11 Reaguje na Michal Uhrovičvaber
13.11.2023 10:12 Reaguje na Jiří Svobodazátím je to hlavně růst kvantity a růst kvantity se dosahuje růstem populace a plýtváním ,
může být hospodářský růst bez zvyšování populace,zabírání dalšího zeleného území a úbytku přírody,
o tom nechce nikdo nic slyšet, růst by se asi zastavil,
takže jsme na neudržitelné cestě rozvoje,
co říkají ekonomove
Jiří Svoboda
13.11.2023 12:50 Reaguje na vaberJaroslav Řezáč
13.11.2023 10:23 Reaguje na Jiří SvobodaZaváděná poplatků je jen obezlička " získání" času než se tlečenky unaví a nebo taky neunaví.
Pokud přijmeme systém narůstu, tak přijde sdílení...a to je to co je udržitelné.
Jiří Svoboda
13.11.2023 12:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčLukas B.
13.11.2023 17:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč*) jak již zde v diskusích bylo mnohokrát konsensuálně vyppočítáno, vození zboží přes půl světa je zatraceně efektivní, a žroutem zdrojů je drtivou většinou ta "last mile", tj. ze supermarketu/z prodeje ze dvora domů.
Petr
13.11.2023 18:36 Reaguje na Lukas B.Respektive kdyby se to rozkouskovalo a striktně oddělilo, tak to asi efektivní bude, jenže právě když to samé dělá mnoho subjektů najednou, efektivita v tom tímto okamžikem mizí a mění se v násobnost, a násobná činnost je zbytečná činost, tedy neefektivní činnost.
Lukas B.
13.11.2023 18:59 Reaguje na PetrPetr
13.11.2023 19:18 Reaguje na Lukas B.V tisícovce kamionů s tím samým zbožím, jezdících sem a tam, není ani efektivita, ani prošlapávání slepých uliček, je to jen a pouze násobnost, tedy obří žrout zdrojů.
Nebo jak se říká, stokrát nic umořilo osla.
Lukas B.
14.11.2023 10:29 Reaguje na PetrPetr
14.11.2023 10:55 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
14.11.2023 12:20 Reaguje na PetrPetr
13.11.2023 19:36 Reaguje na Lukas B.V tom vidím jen hezkou teorii. V reálu se stane to, že na trhu vznikne mnohonásobná duplicita, kdy mnoho subjektů vyrábí totéž, s podobnou výslednou cenou i kvalitou. Místo efektivity duplicita, místo úspory nadvýroba.
Lukas B.
14.11.2023 10:24 Reaguje na PetrPetr
14.11.2023 10:51 Reaguje na Lukas B.Slavomil Vinkler
17.11.2023 18:17 Reaguje na PetrV občanské výchově nás učili, že 5.1. Lenin řekl: Svoboda je poznaná nutnost. Poznat, že CO2 škodí, že dálnice škodí.... a zakázat je je vlastně svoboda.
Slavomil Vinkler
17.11.2023 19:17 Reaguje na Slavomil VinklerSlavomil Vinkler
17.11.2023 19:28 Reaguje na Slavomil VinklerMichal Halada
13.11.2023 10:28Vladimir Mertan
13.11.2023 11:59 Reaguje na Michal HaladaMartin Svárovský
13.11.2023 12:42 Reaguje na Michal HaladaJiří Svoboda
13.11.2023 12:47 Reaguje na Michal HaladaZan K.
22.11.2023 20:49 Reaguje na Michal HaladaLibor Petr
13.11.2023 10:46Měl bych záměrně provokativní otázku, jestli se ideologie nerůstu vztahuje i na lidskou populaci? V ČR přibývá ročně více něž 40 000 lidí ročně, pochopitelně migrací, nikoliv porodností, tak jestli není řešení omeziti i toto?
Lukas B.
13.11.2023 13:34 Reaguje naRadek Čuda
13.11.2023 14:31A když už píšu něco o tom, jak jezdíme stále většími a většími auty, tak k tomu nedávám odkaz na článek, ze kterého to nevyplývá ani smykem.
Je mi líto, ale autor je prostě blbej. Naději vzbuzuje jen to, že až dostuduje a dojde ke střetu s šedí každodenního života, tak mu ledacos dojde.
Viktor Šedivý
19.11.2023 09:43 Reaguje na Radek ČudaBohumil Havel
13.11.2023 16:24Protestovat proti Niké v botách Niké je to co nám předvádíte?
Zbyněk Šeděnka
13.11.2023 17:17Vladimir Mertan
13.11.2023 22:13Jiří Kvítek
14.11.2023 07:50To, že někdo studuje sociologii a environmentalistiku ještě neznamená, že pochopil souvislosti.
Například úvahy o dálnici jsou odstrašujícím příkladem zjevného nepochopení. K tomu musí Áron Tkadleček asi ještě dozrát. Ale dosud studuje a tak zatím ještě formuje své postoje.
Článek je ukázkou toho, jak lze naplácat nesourodou směs skepse, zelených alarmujících výkřiků a postojů, které se lacino podbízí ve snaze ovlivnit názor ostatních - to vše bez ladu a skladu. Jeho jediným nástrojem k řešení je omezování všeho možného, což nás všechny dostane na úplné dno a nic zásadního to nevyřeší.
Dvouletý "covidový půst" napříč planetou je ilustračním příkladem toho, že tito filosofové - omezovači jdou špatným směrem. Ani v průmyslu, ani v dopravě, se jejich teorie nepotvrdily.
O to smutnější je, že dostávají tolik prostoru, který by měl být využíván na skutečnou ekologickou osvětu a ne na její parodii.
Chtělo by to článek alespoň částečně doplnit pohledem technika, který by se nebál zamyslet nad tím, na kolik je to vše reálné a jaký skutečný vliv to přinese. Možná by také napsal, že není dobré všechno bezhlavě omezovat, když to lze v řadě případů jen technicky upravit nebo optimalizovat.
Snad si autor dobře míněné rady vezme k srdci a na příště nás ušetří podobných pokusů nevalné kvality.
Břetislav Machaček
14.11.2023 11:26únosné, aby stávající a hlavně budoucí doprava fungovala po okreskách přes
středy vesnic a měst! Základem je to, proč doprava tak narůstá? No proto,
že globální obchod a výroba je založena na levné přepravě zboží a i lidé
k tomu přispívají. Je hrozné, že i tam, kde lidé jezdili pouze svými auty
nyní zajíždí denně kurýrní služby často se zbytným zbožím, které je možno
koupit společně se zbožím jiným v rámci jedné cesty. Kdysi lidé ze samoty
v Beskydech na podzim dovezli domů veškerý trvanlivý potravinářský a jiný sortiment na celou zimu a v zimě se vypravili jednou za čas pro nějaké
chybějící zboží. Bylo to bez zbytečné dopravy, kterou dnes mnohé rodiny
využívají. Jedou auty do práce, škol, na nákupy, za zábavou a k nim zase
jeden kurýr veze potraviny, druhý hrnec a třetí třeba pouze "nezbytný"
nový mobilní telefon. Proto se staví ty cesty po kterých vozíme i uhlí,
které jsme těžili doma a ocel, kterou jsme vyráběli doma taky. Kritik
cest by se měl zamyslet, zda je ochoten vzdát se všeho o čem píšu a žít
na samotě bez sjízdné cesty se zásobami na celou zimu. Zda je ochoten
jít v mrazu, dešti a náledí po polní cestě denně do práce, školy atd.
Naše generace ještě zažila, když děti chodily kilometry daleko do škol
a havíři pěšky 8 km na šichtu na šachtu a 8 km zpět po chodnících,
které si ve sněhu sami vyšlapali. No a nebyly potřeba ty dálnice a ty
silnice. No nebyla to paráda? Doktor přijel v bryčce a nebo na saních
často později, než funebráci, protože cesty nebyly sjízdné a nebo ani nebyly. Je to hloupá kritika pokroku, bez kterého by asi žít nechtěl
a který kritizuje. Co ale kritizuji i já je to, že je třeba snížit
zbytné cestování a dopravu a pokud starou cestu nahradí nová, tak tu
starou vrátit přírodě a neudržovat cesty dvě, byť s úmyslem mít ji
jako záložní. Tak nám bude opravdu přibývat často i nevyužitých cest
a to opravdu není moudré!
Honza Honza
14.11.2023 13:26především tam je třeba hledat úspory, ev. přechod na elektrifikaci, na vodík vyráběný v pouštních oblastech apod.
Navrhoval bych více velkokapacitních trolejbusů, jelikož oprava kolejí pro tramvaje je neuvěřitelně drahá.
Více využívat veřejnou, hromadnou dopravu (alespoň někdo řekl, že výroba elektromobilů s krátkou životností není záchrana ekologie):
to by taky musela být více podporována! Proč těžký vlak veze pár lidí? To musí být absolutně neefektivní. Měly by být lehké vagony, častěji provozované. Existují i tramvaje, které mohou jezdit na kolejích
pro vlaky. Mluvilo se i tom, že automobil se naloží na vagony a odveze blíže k místu dopravy- např. k moři. Proč se to nedělá?
Autor se nezmiňuje o tom, že na elektrifikaci je nutno se připravit: výstavba JE, lepší recyklovatelné baterie, elektroauta
s vyměnitelnou baterií. Celé auto sešrotovat po 8 letech skončené funkce baterie je mnohem větší ekol. zátěž než obláček kouře z výfuku.
Závěr článku je ale naprosto chybný: omezení dopravy = omezení hospodářství (nedostupnost práce pro lidi z venkova) = zchudnutí a na základě toho bezohledná exploatace přírody. To jsme viděli za socializmu, vidíme to v Africe, Amazonii.
Takovéto závěry ekologie jsou fašistické metody násilného vedení společnosti končící katastrofou. Z ekologie se tak stává fanatická bezohledná diktatura.
Je třeba hledat jiné cesty, další a další výstavbu dálnic= přehřívání krajiny doplňovat větším zalesněním (les i je spotřebitel CO2),
větší zastavěnost měst zakrývat rostlinami. Využívat více hromadnou dopravu, zde více využívat elektromobility.
Podporovat výzkum pro jiný pohon tankerů, letadel.
Břetislav Machaček
15.11.2023 11:22 Reaguje na Honza Honza1. Kde vezmou na elektrolýzu v poušti vodu?
2. Jakákoliv překážka větru v poušti působí jako větrolam a bude
záhy zasypána pískem.
3. Abrazivní funkce písku hnaného větrem poškodí brzo nejen sklo
panelů, ale i ostatní části FV jako izolace vodičů a elektroniku. 4. Nadměrné teplo panely ničí a musí být chlazeny. Čím a jak?
5. Skladovat velkým teplem se rozpínající se vodík v poušti bude o
mnoho náročnější, než jinde ve světě.
6. Politická stabilita ve většině států disponujících pouštěmi je
mizerná a investice tudíž velmi riziková.
7. Čím blíže k rovníku, tak je délka noci a dne stejná a klesá tak
doba osvitu k pouhým 12 hodinám.
8. Být to tak jednoduché a ekonomicky výhodné, tak už to dávno asi
funguje.
9. Upínat se k takovým zdrojům sice lze, ale opět to bude zdroj z
oblastí, kde fungují autoritativní režimy často mající k
demokracii setsakra daleko. Budeme je sponzorovat, aby měly na
boj proti nám?
10. Vytvořit si na takových zdrojích a režimech po ropě a plynu
novou závislost, je pouze pro nepoučitelné lidi, kteří stále
odmítají zdroje jako JE a které jsou nejen stabilní, ale taky
ekonomicky výhodné. Palivo je navíc rozprostřeno po celém světě
včetně zemí ekonomicky stabilních a politicky spolehlivých. Je
tudíž lépe jít cestou stability, než dotované nestability a
rizika stejného, jako u ropy a plynu.
Jinak máte pravdu, že z ekologie se pod vedením pomatenců stává
zelená ideologie schopna vrátit lidstvo na stromy, jako oběti jejich pomatené ideologii o záchraně Země. Cílem musí být ale zachránit
lidstvo a to nezachrání snižování životní úrovně i tam, kde už k
není další prostor. To jako chtějí zakázat v Africe a jinde další rozšiřování polí na úkor přírody, když tam neustále roste počet obyvatel? To mají hladovět a nebo je všechny nasytí Evropa? Je
potřeba lidstvo vychovávat k zodpovědnosti, ale pouze nenásilně.
Musí to být něco za něco a ne něco za nic. Podpořím tě oplátkou
za práci a za to, že se nekontrolovaně nemnožíš. Zatím to je naopak
a čím méně pracuješ a máš čas dělat děti, tak ti pošleme více potravin. Tento trend nastolený už katolickou církví božím heslem
"milujte se a množte se "platil pro boží Ráj, kde bylo všeho dost.
To bohužel v praxi neplatí a musí se jasně říci, množte se pouze
tolik, kolik jste schopni dětí uživit, vzdělat a zaopatřit! Nic
jiného ekologické přežití lidstva na Zemi nezachrání, ale schází
odvaha to říci konečně zcela jasně! Nelze se nekontrolovaně stále
množit i tam, kde jsou zdroje k přežití už vyčerpány! Pokud k tomu
nemají Zelení odvahu, tak ničení dalších pralesů nijak nezabrání.
No a u tankerů a letadel? Nemusí se hledat jiný druh pohonu, ale
stačí omezit globalizovaný trh, při kterém se doma produkovatelné zboží vozí odjinud. Výsledná úspora pro společnost tak zcela
vyrovná zisky firem + to, co musíme investovat do nápravy škod,
které tím obchodem vznikají. Jako příklad může být zavření hutě
v Ostravě. Ocel dovezeme z Číny a Indie( ZATÍM se to vyplácí a
později to zaplatí zákazníci, až cenu navýší a u nás už hutě
nebudou), zaměstnancům dáme podporu v nezaměstnanosti a stát přijde
o daně ze zisku, z obratu(DPH), ze mzdy a o sociální a zdravotní.
To se nám ta privatizace vyplatila ! No a ekologie? U nás se sice
zlepší, ale v globále se zhorší o ty čadící lodě a jinou dopravu.
Toto jsou dopady globalizace a nadnárodního kapitalismu , kterému
je zisk jedinou modlou a nikoliv nějaká ekologie!
Viktor Šedivý
14.11.2023 19:37Ještě chvíli tímhle směrem a jsme ve společnosti která se příliš neliší od komunistických padesátých let.
Jarka O.
15.11.2023 09:15Dočetla jsem jen k tvrzení, že prý v SRN a Rakousku nebudou rozšiřovat sítě dálnic nebo letiště, a že to má být vzorem, a u toho odkazy na články o ideálech Zelených. Kdo ty země zná, ví, jak mají hustou a udržovanou síť dálnic a silnic. Na rakouských okreskách je povolená rychlost 100 km/h, možná teď nestaví nové silnice, ale stále ty malé silnice rozšiřují, rovnají a vylepšují, takže autor zná články a ne realitu. V SRN a Rakousku se údržby a stavby silnic nezastaví a o elektromobilu se mluví jako o druhém autu do města. Ani se neruší letiště, naopak Lufthansa vytlačila malé konkurenční letecké společnosti z trhu během kovidu a rostla by. Problémem je pracovní síla, které v Evropě logicky ubývá. Asi tolik k životní úrovni a k zelenosti, která je v ekonomice Západu jen vocaď pocaď, spíš jako třešnička na dortu.
Tonda Selektoda
15.11.2023 14:43 Reaguje na Jarka O.Ze zkušeností je zřejmé, že mnozí samozvaní ekologové, ani neví co pojem ekologie ve skutečnosti znamená. Stejně jako negramotní lidé ve středověku, jsou proto lehce manipulovatelní různými zájmovými skupinami v pozadí. A podle toho to v praxi vypadá:
Paradoxně, účelově zřízené „ekologické“ spolky, pak ve jménu tzv. ekologie, bojují s většinovou společností, jejímiž jsou členy, a to především proti:
• přírodnímu plynu, kterému všichni na Zemi vděčíme za svůj život a máme co jíst
• přirozeným změnám ve vývoji planety Země – včetně jejího klimatu
• zřizování liniových staveb, zejména silnic, dálnic, obchvatů měst a jejich částí
• výstavbě nebo i jen úpravě vodních děl, toků a potoků
• výstavbě energetických děl a jejich infrastruktury, zejména pak na bázi jádra
• ekologickému využití a zneškodnění vzniklého komunálního odpadu
• ...atd, atd...
Většinová společnost, pak často tyto „ekology“, vnímá jako ekoteroristy, kverulanty, potížisty...
Tonda Selektoda
15.11.2023 14:46 Reaguje na Tonda SelektodaŠimon Špidla
15.11.2023 22:42Jiří Kvítek
16.11.2023 07:59 Reaguje na Šimon ŠpidlaVy jste mne pobavil.
Ono záleží, jak se na to díváte: do práce se člověk nějak dostat musí. A včas, jinak o ni přijdete. Jsou obce, kde jede autobus velmi omezeně a ti lidé fakt nemají bez auta žádnou šanci.
Na druhou stranu, když vidíte Českou poštu, kde Vám jedno auto přiveze roznášku předplacených novin, za pár hodin další auto Vám přiveze balík a ještě že už nejsou telegramy, protože by jelo další auto s tím telegramem. Takže tam rezervy asi jsou.
A nejenom Česká pošta má rezervy i jinde:
když jsem rušil SIPO, obdržel jsem 6 ks papírů formátu A4 a stejný počet si ponechala pracovnice pošty.
Ale moje přímá registrace poplatku za rozhlas a TV proběhla elektronickou cestou a i ty doklady jsem si zaarchivoval v elektronické podobě. Takže když je budu potřebovat, na externím disku je najdu a tisknout je budu jenom když bude potřeba.
Tady by klimatičtí alarmisté a podobní fňukalové měli začít - omezme zbytečné plýtvání a vznik odpadů, které vznikat opravdu nemusí.
To lze udělat poměrně rychle a mnohdy ještě ušetříme!
Výmysly typu "emisní norma Euro 7" jsou cestou do pekel, ze které není návratu. To jenom pomůže zničit hospodářství zemí EU a ulehčí Číně zaplavit Evropu jejich výrobky, které to po celou dobu životnosti stejně splňovat nebudou a nikdo s nimi nehne.
Šimon Špidla
16.11.2023 12:46 Reaguje na Jiří KvítekJiří Kvítek
18.11.2023 11:42 Reaguje na Šimon ŠpidlaJenom si nejsem jist, jestli je to většina lidí, ale to je vedlejší.
Martin Pytlík
17.11.2023 13:27hezky vás naučili počítat trojčlenky, ale matematika života je komplikovanější o faktor proměnných a to v pohledu potřeb dopravy podle stavu jedince (svobodný, bezdětný manžel, závazek rodiny, typ zaměstnání, věk a zdravotní stav). Jak vidíte, neexistuje univerzální potřeba. To, co mě u dnešních vzdělaných mladých lidí schází, je právě filozofický rozměr. Tím se nikdo dnes netrápí, protože je to příliš komplikované a mladí budeme věčně (to myslí většina mladých bez ohledu na dobu a dějiny). Je mi 77 let a celý život se věnuji profesně dopravě a stále ještě pracuji. Polovinu profesního života jsem dělal dopravu horizontální (výtahy) a posledních 30 let horizontální. Praxe a zkušenosti jsou dvě veličiny, které jsou sice nepřenositelné, ale z filozofického hlediska se promítají do budoucna přes pokračovatele. A tady je kámen úrazu. Nikdo z vás netuší, kde budete do budoucna bydlet, pracovat a jaký bude váš zdravotní stav. Jakýmkoliv omezením mobility se totiž zužují vyhlídky na pestrost vašich možností bydlení, zaměstnání a celkového vyžití. Také to bude lidi nutit z praktického hlediska koncentrovat lidi do jednoho místa o velké hustotě a z toho budou vyplívat všechny negativní dopady jak na životní prostředí, tak na lidskou psychiku. To už nehovořím o dopadech na krajinu, kterou nebude mít kdo obhospodařovat a jak a čím se potom lidé živit (včetně potravin). Dalším neurastenickým bodem je ekonomika dopravy. Veřejná doprava je investičně a provozně velmi drahá a nedokáže nikdy obsloužit vše! Její ztráty se kryjí z veřejných zdrojů a jsme u průšvihu přerozdělování zdrojů, které historicky vychylují rovnováhu omezování lidské svobody a podílu na tvorbě hodnot. Neomezenou moudrost vládců, kteří regulí, přerozdělují a omezují jak zdroje, tak osudy lidí, jsem zažíval s negativní zkušeností 45 let. Jak to dopadlo, můžeme s odstupem času vidět všichni. Navíc, dopravní stavby se plánují a realizují v dlouhodobém horizontu (jinak to technicky nejde) a přesahují víc jak jednu generaci. Víte vy, jaký názor na mobilitu bude mít generace po vás? Svoboda myšlení i projevu je nejvyšší hodnota lidského života, proto ta nutnost filozofického rozměru vašich úvah. Ono totiž těch rizik, které ohrožují svět je celá řada a většinu z nich není tvor jako je člověk, schopen vůbec ovlivnit. Chránit přírodu je největší drzost tvora zvaného člověk. Zeptejte se přírody, zda o to vůbec stojí? Ona si totiž bude dělat co chce, bude se sebepoškozovat erupcemi, povodněmi, počasím obecně a nás se rozhodně ptát nebude. Kde jsou navíc vnější vlivy nejbližšího vesmíru, t.j. sluneční aktivita, impulzy kosmického záření, nebeská tělesa toulající se bez našeho vědomí atd.. Naučme se spíše matku přírodu poznat, příliš jí neškodit a před její nevypočitatelnou aktivitou hledat způsob ochrany. Jsem přece Homo Sapiens, ne? A na závěr, ať postavíte kdekoliv cokoli, může přijít rus, džihádista, nebo podobný magor a rozbije je vám všechno, včetně komunikací i vašeho sebevědomí.