Áron Tkadleček: Každý kilometr nově postavené dálnice nám dláždí cestu do klimatického pekla
13.11.2023
Noční dálnice. Ilustrační snímek.
Snaha dopravovat se udržitelně je téma, které už nyní do velké míry ovlivňuje to, jak vypadají dopravní prostředky, plány i infrastruktura. Kvůli snaze o udržitelnost se zavádí emisní normy nebo elektromobilita, plánuje se výstavba různých nových infrastrukturních projektů. Míříme však na špatnými prostředky na špatné cíle. Představa o dosažení udržitelnosti v dopravě se míjí s aktuální společensko-vědeckou debatou o udržitelnosti v dopravě. Staré paradigma spoléhá na nové technologie, představu udržitelného rozvoje a zeleného růstu, tedy plánu na zachování ekonomického růstu, zvyšování výroby a spotřeby zároveň s poklesem zátěže životního prostředí.
Toto pojetí čelí vizi a argumentům nerůstu. Podle tohoto směru uvažování se pro dosažení environmentální cílů neobejdeme bez snížení materiální spotřeby a výroby. To s sebou nese i nutnost zabývat se nerovnostmi, aby nebylo ohroženo naplňování potřeb lidí. Nerůst předkládá pádné argumenty, podle metastudií není možné, aby ekonomika rostla a zároveň se snižovali negativní environmentální dopady.
Limity současné ekonomiky postavené na růstu lze ilustrovat i případech z dopravního sektoru. Zatímco efektivita motorů neustále stoupá, emise skleníkových plynů i spotřeba energie se paradoxně pořád zvyšuje. Jezdíme čím dál většími auty s vyšší spotřebou a stoupá počet jízd autem. V roce 1993 v průměru člověk najel autem 4700 kilometrů ročně, před pár lety už to bylo 7000 kilometrů za rok. Nemožnost dekarbonizace dopravy v současném růstovém paradigmatu na svých modelech ukazuje i studie vědců z Univerzity ve Valladolidu.
I domněle udržitelná individuální elektromobilita ztrácí v růstovém ekonomickém systému smysl. Z materiálního hlediska je zátěží i výroba elektromobilů a infrastruktury pro ně, potřeba lithia nebo mědi, ale i dostatek energie z obnovitelných zdrojů. Ani obnovitelné zdroje, jejichž elektřinou by ideálně elektromobily byly poháněny nejsou perpetuum mobile, mají svoje environmentální nároky na prostor, těžbu vzácných kovů nebo výrobu sebe samých, zákonitě i zde existují environmentální limity. I kdyby se podařilo vyměnit všechna auta za elektromobily, ale pořád by se zvyšoval počet vozidel a počet ujetých kilometrů, environmentální dopady automobilové dopravy budou nadále stoupat. Nehledě na aktuální nebezpečí, že elektromobily budou jen zvyšovat stávající počet vozidel místo toho aby nahrazovaly auta s fosilním pohonem.
popisek
Nová infrastruktura zvyšuje mobilitu
Pokud tady přijmeme nerůstový pohled na mobilitu, k jakým konkrétním politikám v dopravní oblasti by to mohlo vést? V souvislosti se zvyšováním mobility se nabízí zastavení výstavby nové dopravní infrastruktury. Čím více postavíme infrastruktury, tím více dopravy to vyvolá kvůli dopravní indukci. Tím, že se zkrátí se vzdálenosti a dojezdové časy se bude zákonitě více cestovat a přepravovat. Nedává smysl stavět další infrastrukturu pro dopravní prostředky s největším environmentálním negativním dopadem na počet přepravených lidí a nákladu jako jsou letecká a automobilová doprava, tedy rozšiřovat sítě dálnic nebo letiště. Může to znít odvážně, ale přesně taková opatření spojená s výše uvedenými argumenty byla přijata nedaleko od nás, Rakousko se rozhodlo nestavět několik dalších dálnic z environmentálních důvodů. Obdobná diskuze se před několika měsíci odehrála v německé vládní koalici. Wales zavedl moratorium na novou silniční infrastrukturu.Mimo všeobecně známého dopadu stavby nové infrastruktury na lokální ekosystémy, a na zvýšení mobility existují i další málo debatované environmentální efekty stavby nové infrastruktury. Tyto projekty vyžadují přísun materiálu a zdrojů, které je nutné vytěžit a zpracovat. Podle Institutu pro cirkulární ekonomiku například ve stavebnictví v Česku do několika let začnou docházet základní zdroje písku a kamene, což by v případě zachování výstavby infrastruktury vyžadovalo rozšiřování a otvírání nových lomů, štěrkoven či pískoven. Nezanedbatelné množství emisí skleníkových plynů přímo vytváří i výroba cementu, i v Česku se cementárny nacházejí mezi největšími znečišťovateli.
EIA - současné opatření, které má hodnotit environmentální dopad nové infrastruktury, nefunguje. Nezohledňuje aspekt vyvolané dopravní indukce a spotřeby a úpravy materiálů a v ohledu posouzení širšího vlivu stavby na životní prostředí. Místo toho aby řešil, zda stavbu povolit a jaké budou efekty jejího používání, například zmiňované zvýšení mobility nebo nutnost těžby zdrojů, určuje pouze podmínky, za jakých lze stavbu realizovat. V drtivé většině případů pomíjí možnost nestavět vůbec.
Nabíledni je námitka, jestli zvyšování mobility neznamená zvyšování kvality života. Obhájci nerůstu v podobném tématu - zvyšování materiální a energetické spotřeby, které je tak zdánlivě spojené se zlepšováním života - namítají, že od určité úrovně už další zvyšování materiální spotřeby nepřináší zvýšení kvality života. Nemůže toto platit i dopravě, ve smyslu, že další zvyšování mobility od určité hranice už nepřináší významné zvýšení osobní spokojenosti? Navíc, proč se nesoustředit spíš na uspokojení potřeb než na zvyšování mobility? Značná část mobility může být vyvolaná jen tím, že je nezbytná v dané situaci, například nutnost dojíždět do zaměstnání kvůli nedostatku pracovních nabídek v místě, kde člověk bydlí a sama o sobě kvalitu života nezvyšuje. Stejně dobře může tato potřeba uspokojena podporou pracovních míst v dané lokalitě. Otazníkem v této souvislosti je i do jaké míry kvalitu života zvyšuje nárůst nákladní dopravy, třeba nákup jablka z Nového Zélandu oproti jablku z Česka.
Nelze opomenout také sociální aspekt mobility. Různí lidé mají různou možnost mobility, nedává smysl snižovat dostupnost mobility těm, kdo ji mají nízkou již nyní, spíše se soustředit na omezení dalšího zvyšování mobility těch, kdo ji mají již teď vysokou. Navíc větší možnost mobility a menší nutnost mobility nutně nejsou v rozporu, vedle sebe může existovat kvalitní a levná veřejná doprava a zároveň dostupné služby a zaměstnání ve všech sídlech, tak aby častá doprava mezi nimi nebyla nutná.
Dražší benzín, levnější vlaky
Zásadní opomíjený faktor ovlivňující dopravu a její environmentální dopad jsou také náklady na přepravu. Autem jezdíme jednoduše čím dál více také proto, že je to čím dál levnější. Relativní cena pohonných hmot klesá. Zatímco se zvyšují platy i celková cenová hladina, cena benzínu a nafty zůstává v dlouhodobém měřítku stále stejně nízká. Zatímco průměrná mzda v Česku za posledních deset let vystoupala z 25 na 40 tisíc, cena benzínu se v tomto období pohybovala stále okolo 36 korun za litr. To motivuje k využívání častějšímu využívání automobilové dopravy, delšímu dojíždění do zaměstnání nebo související se stěhování se do čím dál vzdálenějších místo od center měst a s tím související růst mobility. Mimo to existují ještě další daňové výjimky pro naftu, nebo výjimka ze zdanění pro letecké palivo. Cena pohonných hmot je přitom jednoduše ovlivnitelná veřejnou politikou, může se zdanit více a k tomu adekvátně omezit zdanění v jiných oblastech.Samostatný problém v rámci automobilové dopravy pak představují SUV, které tvoří už více než polovinu prodeje nových aut, přitom výrazně více škodí životnímu prostředí a jsou podstatně nebezpečnější než běžné automobility, často aniž by přitom jejich uživatelé využívaly jejich sportovní nebo užitkové vlastnosti, kvůli kterým se oficiálně vyrábějí. Namístě jsou proto jejich systematická daňové nebo jiná legislativní omezení, jako například zákaz jejich vjezdu do center měst, která atraktivitu SUV omezí.
Z environmentálního pohledu nutné omezení automobilové dopravy se samozřejmě musí vypořádat se sociálními dopady, tak aby nedopadlo na nejchudší a ještě nezvýšilo nerovnost. Může se doprovodit třeba nižším zdaněním práce nebo progresivním zdaněním. Součást řešení by měla být i větší dostupnost veřejné dopravy. V tomto ohledu jsou opět inspirativní zkušenosti od německojazyčných sousedů, Německo i Rakousko zavedli dlouhodobé výhodné jízdné pro veřejnou dopravu. Celoroční “Klimaticket” v Rakousku umožňuje používat veškerou veřejnou dopravu za přibližně 3 eura na den. Měsíční Deutschlandticket umožňující používání veškeré veřejné dopravy mimo rychlovlaky je v přepočtu na den ještě levnější. V kontrastu k tomu ceny hromadné dopravy v České republice neustále rostou, naposledy vláda v rámci daňové reformy oznámila zvýšení zdanění jízdného na veřejnou dopravu, tedy zcela protichůdný krok ve snaze o udržitelnou mobilitu.
Menší dostupnost automobilové a letecké dopravy je zároveň nutnou podmínkou k tomu, aby výhodné jízdenky na veřejnou dopravu pouze nezvýšily mobilitu, ale opravdu vedly ke změně způsobu přepravování. Kritika výhodných německých a rakouských jízdenek na veřejnou dopravu poukazuje na možný nedostatek financí na udržování infrastruktury pro železnice nebo městskou hromadnou dopravu, kvůli vyčerpání rozpočtu pro dotování jízdenek. To přitom může mít jednoduché systémové řešení, financovat údržbu veřejné infrastruktury ze zdanění škodlivějších způsobů dopravy, například ceny pohonných hmot pro automobilovou nebo leteckou dopravu.
Omezení automobilové dopravy také vyvolává otázky o jeho důsledcích na ekonomiku závislou na automobilovém průmyslu, jako je například ta česká. Podobně jako při odchodu od uhlí je třeba se koncepčně zabývat transformací tohoto sektoru a předcházet nezaměstnanosti, rekvalifikacemi nebo třeba zkrácením pracovní doby. To ale zapadá do nutnosti širší spravedlivé transformace ekonomiky založené na růstu směrem k udržitelnosti. V současnosti je bohužel část zaměstnanosti neudržitelná hned ze dvou hledisek, existuje v rámci neudržitelného odvětví, a zároveň vyžaduje neudržitelné dojíždění. Budoucí strategie směřování ekonomiky musí zohledňovat obě tyto kritéria. Nerůstová opatření jako zdanění energie a materiálů a naopak nižší zdanění práce ale jdou přesně ve směru podpory vzniku udržitelné zaměstnanosti. Na transformaci by také měli mít co největší vliv přímo zaměstnanci, například skrze odbory.
Mimo nezanedbatelných výzev mají však environmentálně nutná opatření také vedlejší benefity. Například větší bezpečnost při omezení automobilové dopravy a to jak pro samotné automobilisty, kteří mají násobně větší pravděpodobnost smrtelného úrazu na počet ujetých kilometrů oproti železniční nebo autobusové dopravě, ale také větší bezpečnost pro pěší nebo cyklisty, kteří jsou auty ohrožováni. Individuální auta také zabírají více prostoru než ostatní druhy dopravy, takže benefit při jejich omezení může spočívat i ve vyšší kvalitě veřejného prostoru.
Vedle hlavních způsobů dopravy je také důležité nezapomenout na podceňované možnosti. Veřejná debata pomíjí možnou dopravní roli kol a elektrokol mimo centra měst. Přitom zmiňované relevantní scénáře možnosti dosažení dekarbonizace v dopravě do velké míry spoléhají právě na tyto způsoby. I tady existují inspirativní politiky, řecká vláda třeba dotuje nákup elektrokol do výše 800 eur nebo 40 % ceny elektrokola.
Potřebujeme systémová opatření
Současné pojetí udržitelnosti v dopravě se zkrátka míjí s účinkem a spoléhá na slepé uličky, například idealizovanou elektromobilitu. Pomíjí přitom zásadní systémové mechanismy, které stojí za růstem environmentální škod způsobených dopravou. Pokud chceme opravdu zastavit změnu klimatu a vyhnout se dalším environmentálním problémům měli bychom zavádět důsledné dopravní politiky mířící na správné cíle. Zastavit stavbu nové dopravní infrastruktury pro automobilovou a leteckou dopravu, která vyvolává další růst mobility, a adekvátně tyto druhy dopravy zdanit. Doprovodit to větší dostupností veřejné dopravy a aktivně řešit sociální dopady takové transformace.
reklama
Áron Tkadleček
Autor studuje sociologii a environmentalistiku. Působí v hnutí Limity jsme my.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Česko je dvacet let v EU. Co nám to přineslo v oblasti životního prostředí?
Krajina je plná svěží zeleně. Přesto je podle odborníků riziko šíření požáru extrémní. Jak to?
Portál MiSe Klima - nový digitální průvodce klimatickou změnou
Další články autora |
Áron Tkadleček: V čem se Respekt mýlí ohledně klimatického summitu v KatovicíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (104)
RP
Radim Polášek
13.11.2023 06:56Každý kilometr dálnice, který se stihne postavit, než zelení tady v Evropě totálně převezmou vládu, ( a je vzhledem k vývoji a zeleném zblbnutí zejména mladé generace velká pravděpodobnost, že se tak stane)) bude v následujích 20 - 40 letech možností mobility snižovat zelené ožebračování a zelené okrádání lidí. Proto je žádoucí dálnice a další infrastrukturu stavět co nejintenzívněji, dkud to ještě jde.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:09 Reaguje na Radim Polášekto, co brečí je vaše ego... fragmentace je dobrá na biodiverzitu ale určitě nejde o fragmentaci liniovými stavbami. To jsou dvě odlišné záležitosti.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
13.11.2023 14:36 Reaguje na Radim PolášekHlavně že nevadí střechy velkoskladů a parkoviště všude možně, že !
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
13.11.2023 07:40Ani jsem to nedocetl. Jestli chces jezdit na kole, jezdi na kole a neotravuj ostatni naprosto nesmyslnym clankem. Zato stani v kolonach je eko! Kazda dalnice ulevila obcim a snizila spotrebu paliva. Ne vsichni muzou sedet doma a premejslet nad zivotem brouka. To by jsi byl doma bez svetla, telefonu,internetu (v tomto pripade asi lepsi), ale hlavne taky bez jidla, zdravotni pece a mnoha dalsich zakladnich potreb. Snazit se zasadit dnesni svet zpet do roku 1980 uz jednoduse nejde (fungujeme jinak, vyrabi se jine veci a jinak, jinde, logistika je jina). Stejne tak jako tvrdit, ze clovek by mel pracovat v miste bydliste a pokud mozno nikam nejezdit. To slo mozna ve stredoveku, ted by to byl konec ekonomiky a tim konec snah o alespon nejake eko mysleni. Tisice lidi maji tisice ruznych duvodu proc nekam jedou a mnozi jinou moznost nemaji nez auto. To jen zeleni a aktivisti asi nemaji praci/rodinu/deti/konicky a muzou sedet doma na zadku a psat pohorsene clanky, jak ostatni (vcetne tech co jim zajistujou zakl. zivotni potreby) vsechno kazej a jak je potreba jim zdrazit benzin. Jedine s cim se da v clanku souhlasit je podpora verejne dopravy. Ale rozhodne ne tak jak autor pise! Ver. doprava musi zaujmout (cistota, cas, cena,pohodli) a musi mit pro me prinos, ne ze zdrazim benzin a zakazu auta?! To je presne videt autorovo pokrivene mysleni. Tam kde zeleznice nebo tram funguje, najde si zakazniky sama. Mluvim z vlastni zkusenosti hned na nekolika tratich, kde preferuju vlak pred autem. Na jinych bohuzel opacne, protoze bych si musel na 100km brat jidlo na tri dny a motorovou pilu...
Odpovědět
pk
pepa knotek
13.11.2023 08:47 Reaguje na Martin SvárovskýOno jde taky o to v čem lidi jezdí, před čtvrt stoletím bylo možné koupit auto do města, vážilo 3/4 tuny a evropanům to stačilo. Dnes se vyrábí 2t eSUV a snaží se nám nabulíkovat, že je to ekologické. Dokud půjdou managementy automobilek zeleným pomatencům na ruku, nic se ve vztahu k životnímu prostředí nezlepší.
Odpovědět
LP
Libor Petr
13.11.2023 10:39 Reaguje na pepa knotekJeště se k tomu přidají regulace, které ekonomicky zlikvidují výrobu malých aut. Automobilky se chovají tak, aby měli zisk, pochopitelně a to je na úkor malých dostupných automobilů, z obřích SUV jsou největší marže. Když to tak naše společnost chce, tak to máme.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
13.11.2023 13:33 Reaguje na pepa knotekA to nezmiňujete, jak ekologisti bojují proti cyklistice. Vše co je eko škodí přírodě.
Odpovědět
ss
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 06:43 Reaguje na pepa knotekNaprostej souhlas. Tech veci co jsou udajne zelene a zustava nad nima rozum stat je mnoho. Do par prispevku se to nevejde. Za me byla rozhodne ekologictejsi Fabia 1 s MPI, ktere je vyrobne pomerne jednoduche, nema spatnou spotrebu (ve srovnani s dnesnima autama), uz je pomerne bezpecna, zivotnost minimalne 400t km/ 20let. A to minimalne... Prestoze se da dlouze diskutovat o jejim vzhledu, je to vlastne skvelej stroj. A takovych bylo vice (octavia s dieselem pro toho kdo jezdi na dalnici byla vlastnostma, zivotnosti a spotrebou tezko prekonatelna). Dnes umi relativne jednoduche obycejne stroje s dobrou uzitnou hodnotou snad uz jen Korejci (i20/i30).
Odpovědět
AI
Animoid II
15.11.2023 20:29 Reaguje na Martin Svárovský1*
Problém je spíš nedostatek nadhledu, pramenící z nekvalitního vzdělání.
Odpovědět
Problém je spíš nedostatek nadhledu, pramenící z nekvalitního vzdělání.
Miroslav Vinkler
13.11.2023 08:07Snad se na mě autor nebude zlobit , mladý kus - zcela v zajeti pochybných zelených pouček. Tak svět ale nefunguje.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.11.2023 09:02 Reaguje na Miroslav Vinklerjá bych mu to nevyčítal. když si vzpomenu, jaké jelito jsem byl já v dobách studia...
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
13.11.2023 13:37 Reaguje na Lukas B.V Brně jsem za totáče spolupracoval s ČSOP a Brontousaurem. A ti zase spolupracovali s rybáři a myslivci. Změnilo se to revoluci, kdy rudý prapor revoluce po komunistech pozvedli a natřeli na zeleno ekologisti.
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
13.11.2023 15:22 Reaguje na Michal UkropecČSOP a Brontosauři jsou naštěstí mimo ten hlavní zelený proud.
Víc se věnují konkrétní práci v terénu než běháním s brčálovým praporem.
Odpovědět
Víc se věnují konkrétní práci v terénu než běháním s brčálovým praporem.
MK
MU
Michal Uhrovič
13.11.2023 10:05 Reaguje na Miroslav VinklerAno, svět takto nefunguje.
Ale jako jediný argument zvolit stáří autora, je hodně málo a autora to je povzbudí k další podobně činnosti.
To je jako napsat, že staré dementní dědky vychované v komunismu nikdo poslouchat nebude a jejich názory brát v potaz už vůbec ne.
A vo tom to je, chce to toleranci napříč věkovými skupina, každý umí něco. Jen ty ega tomu brání. Hádání a napadání nás na změnu klimatu nepřipraví.
Odpovědět
Ale jako jediný argument zvolit stáří autora, je hodně málo a autora to je povzbudí k další podobně činnosti.
To je jako napsat, že staré dementní dědky vychované v komunismu nikdo poslouchat nebude a jejich názory brát v potaz už vůbec ne.
A vo tom to je, chce to toleranci napříč věkovými skupina, každý umí něco. Jen ty ega tomu brání. Hádání a napadání nás na změnu klimatu nepřipraví.
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:14 Reaguje na Miroslav Vinklerno a kolik myslíte, že je dost až v ČR bude 10 milionů registrovaných aut? ono už teď je to obludných 6.5 milionů. Kdy je dost?
Obrovské množství jízd je akorát s řidičem.
Auta se dělají čím dál rozměrnější, kde budou parkovat?
Dálnice jsou tepelnými ostrovy....daň za lenost.
Odpovědět
Obrovské množství jízd je akorát s řidičem.
Auta se dělají čím dál rozměrnější, kde budou parkovat?
Dálnice jsou tepelnými ostrovy....daň za lenost.
MS
Martin Svárovský
13.11.2023 12:05 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJe to cislo na kterem se to drzi pomerne dlouho. Navic ne vsechny jsou kazdy den v provozu. Daleko vetsi problem je napr nakladni tranzit. Ten uz davno mohl jezdit vlakem - prestoze snahy o to tu jiz jsou , je stale co vylepsovat. Co se dalnic tyka nemate pravdu. Vyrazne zefektivnuji dopravu a odklani dopravu z mest. Nez neustale brzdeni a rozjizdeni na svetlech/prechodech jedete pomerne ustalenou rychlosti. Navic casto i kratsi trasou nez klickovani po mestech. Sam poznavam rozdil nejen v case ale i na spotrebe s kazdym dostavenym usekem D35. Myslim, ze se tu vsichni
slepe zamerili na osobaky a je tu mnoho daleko zavaznejsich problemu k reseni. Napr prestat s likvidaci jadra ;-)
Odpovědět
slepe zamerili na osobaky a je tu mnoho daleko zavaznejsich problemu k reseni. Napr prestat s likvidaci jadra ;-)
Pe
Petr
13.11.2023 12:40 Reaguje na Martin SvárovskýTen "přínos" dálnic je nejistý. Ano zefektivňují dopravu - jenže tím zároveň přispívají k jejímu zvyšování a zvětšování najetých kilometrů. Kam dřív bylo složité jet a tak se to řešilo jinak, tam se po nové dálnici jede snadno a ochotně. A častěji. Řešením negativ dopravy má být snižování dopravy, ne její zpřístupňování a rozšiřování. Takže ne, ani pro dopravu nejsou dálnice přínosem. Dálnice jsou negativa ze všech stran. Pro přírodu ovšem nejvíc.
Odpovědět
Pe
Petr
13.11.2023 14:18 Reaguje na PetrZ pohledu dopravy je budování dálnic tak trochu jako zlevňování benzínu. To taky nevede ke zlepšení dopravy, ale ke zhoršení.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2023 16:15 Reaguje na PetrŘešením je přece vybudovat rozumnou dálniční síť a dopravu regulovat dostatečným zdražením pohoných hmot a dálničních poplatků. Tak se získá prostor pro dobrou veřejnou dopravu a zamezí se, aby se zbytečně přepravovalo. Dělat vše lokálně bývá ještě neekologičtější než vlastní doprava.
Odpovědět
Pe
Petr
13.11.2023 18:26 Reaguje na Jiří SvobodaTo přece můžete udělat i bez zbytečného vyhazování stovek miliard a betonování krajiny dálnicemi. Rozkrájet přírodě i lidem krajinu dálnicemi (jako třeba teď skrz Krkonoše) a pak na nich regulovat dopravu, aby se nejezdilo zbytečně mi nedává žádný smysl. Dálnice jsou právě na to, aby se umožnilo jet zbytečně, když by se dalo jet jinak, nebo vůbec.
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 06:54 Reaguje na PetrPisete nesmysly. Neznam nikoho, kdo se rozhodl jet autem, aby ho odradilo to, ze do cile cesty nevede dalnice. Navic vetsina z nich stejne musi a tak pojedou. Jen se smiri s tim, ze pojede pres mesta a Kotehulky, za coz vam tam mistni podekuji. Stoupnete si napr ve Vysokem Myte k hlavnimu tahu , ktery vede uplne zbytecne hned vedle centra mesta. Provoz ve dne v noci. To vam prijde OK, to obhajujete? Prijde vam, ze nekdo omezil jizdu, protoze tam uz neni planovana dalnice? Nikoliv. Jen mistni trpej a emise jdou nahoru. Podle vas jsem mel hned jak dostaveli hradeckou dalnici vzit auto a jen tak z radosti z noveho dila zacit jezdit Praha Hradec, alespon desetkrat za den ;-)
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 07:45 Reaguje na Martin SvárovskýJe to opačně, jen jste to nepochopil. Nikdo z těch co jezdí si neřekne není dálnice, nepojedu, ale naopak - hodně z těch, co zatím nejezdí, si řekne: Teď po dálnici je to jednoduché, jedu. Mnoho dalších si tam pořídí bydlení a začnou pendlovat, protože už to jde, a vyroste tam mnoho firem, výroben a podobně, protože je příležitost. A mnoho dalších důvodů, protože prostě je možnost. Nic z toho by bez dálnice nebylo. No a jako bonus v tom Vysokém Mýtě i v Kotěhůlkách ten provoz zůstane.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 08:01 Reaguje na PetrZnám lidi, co autem jezdí denně do práce 50 až 100 km daleko - protože můžou, po dálnici to jde. Buď vzali místo tak daleko, nebo si pořídili bydlení tak daleko. To je jeden z nejhorších "přínosů" dálnic. Podobně chalupáři, kterým dálnice umožnily jezdit na víkendy třeba i 200 km, nebo různí obchodníci...
Každá nová možnost prostě způsobuje nové použití, které by bez toho nevzniklo. Když do parku dáte novou lavičku, tak to nebude přínos pro ty, kdo už tam chodí, aby si sedli a třeba odpočinuli, ale začou tam chodit noví lidé, kteří tam dříve nechodili, nebo chodili jinam, a teď už mají kam. A v parku se zvětší provoz a nepořádek. A je po klidu a tichu.
Odpovědět
Každá nová možnost prostě způsobuje nové použití, které by bez toho nevzniklo. Když do parku dáte novou lavičku, tak to nebude přínos pro ty, kdo už tam chodí, aby si sedli a třeba odpočinuli, ale začou tam chodit noví lidé, kteří tam dříve nechodili, nebo chodili jinam, a teď už mají kam. A v parku se zvětší provoz a nepořádek. A je po klidu a tichu.
Pe
Petr
14.11.2023 08:06 Reaguje na PetrStejně jako když uděláte nové parkoviště u nějakého zajímavého místa, památky, hradu, lesa... Začne tam cvrkot a provoz, který by tam bez toho nebyl. Je to přínos, nebo spíš "nepřínos"?
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 09:16 Reaguje na PetrBere te to hodne zjedodusene. Ne kazdej dela skladnika nebo za kasou aby mohl vzit prvni firmu co ma po ruce. Dnes je vetsina praci specializovana a tim mate kolikrat dane kde budete pracovat. A v Praze Brne a mnoha dalsich mestech si dnes beznej clovek byt nekoupi. Tedy nezbyde mu nic jineho nez dojizdet. U opravdouvych specializaci vam firma tu dopravu klidne zaplati, protoze ji za to stojite. Tim , ze neexistuje dalnice se vse jen zhorsuje. Stejne tak chalupar pojede. Mnoho z lidi co takhle znam ji zdedili a pojedou tam tak jako tak. Predpokladam, ze jeste bydlite u rodicu a nekde studujete. Az se budete muset postarat sam o sebe a hlavne o rodinu budete mluvit jinak.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 09:49 Reaguje na Martin SvárovskýA s těmi chalupáři, které znáte, jste opět dal příklad opačný, než jsem uváděl já. To jsou lidé, na které dálnice moc vliv nemá. Já celou dobu mluvím o lidech, kterým nová dálnice přinese nové možnosti, a tak je začnou využívat. Tedy víc dopravy, víc ježdění, víc spotřeby...
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 09:20 Reaguje na PetrJako priklad vam dam Skodu v MB. Podotykam, ze tam nepracuju a ani s ni nemam nic spolecneho , jen jezdim kolem. Podle provozu co tam vecer byva tam dojizdeji lide z celeho okoli i z CL. Prestoze tam dalnice neni (ze smeru CL). Prace je to pro ne zajimava a stehovat se kvuli tomu nikdo nebude. Myslim, ze moc nechapete, jak lidi funnguji, jake maji pozadavky a hlavne moznosti.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 09:46 Reaguje na Martin SvárovskýTakže jste vlastně potvrdil moje příklady, že existují a že to tak je, jen jste se to pokusil ospravedlnit - tím, že je to údajně potřeba. Jenže není. Bez té dálnice by k většině z toho prostě nedošlo. Mnoho lidí by nevzalo práci kdovíkde, nebo opačně nekoupilo by si bydlení kdovíkde, ale mnohem blíž, podle možností. Mnoho chalupářů by si koupilo chalupu v dojezdové vzdálenosti uměřené možnostem, a tak dál. Dálnice prostě ty možnosti zvětšuje a umožňuje dělat věci, které by se bez dálnice nedělaly, nebo by dokonce pro svoji absurditu nikoho ani nenapadly. Napadat začnou až se vznikem dálnice, kdy věci dřív nemyslitelné a nesmyslné jsou najednou možné. Ne potřebné, ale možné. A tak se dělají. Protože to prostě jde. Nebo jak říkáte - protože jsou možnosti. Dálnice ty možnosti rozšířila. Před ní nebyly. Dálnice tedy provoz zvětšuje, negativa převažují nad přínosy ve formě úlevy Kotěhůlkám, ke kterým dojde jen velmi málo a podobně.
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 12:27 Reaguje na PetrNic jsem nepotvrdil. Pisu, ze do MB dojizdi lide z vetsich vzdalenosti i ze smeru bez dalnice - tedy dojizdet budou stejne. Protoze musi. V jejich profesich u nich na vesnici nic takoveho neni. Tim co pisete vlastne rikate, ze se vzdame cestovani, ze se vzdame odbornosti, protoze lide se vrati do mistniho JZD atd atd. Ale takhkle svet dnes nefunguje. Nestavet dalnici jen proto, ze by ji mohlo pouzit par pct lidi navic je naprosto mimo misu.
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 12:31 Reaguje na PetrNakonec z toho co pisete bud nechapete jak to dnes je s odbornejma profesema je (ktere proste jsou potreba, pokud chcete svitit, telefonovat, a psat nesmysly na netu, ale taky jist a vyuzivat dalsiho blahobytu, kterej vam muze i zachranit zivot), nebo proste vedome preferujete navrat do stredoveku. V tom pripade je na zemi spousta peknych mist, kde dalnice nejsou (stejne jako civilizace).
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
15.11.2023 14:45 Reaguje na Martin SvárovskýSouhlasím s Petrem, a tak
si dovoluju odpovědět i za něj. Právě že chápu,jak funguje společnost, ale to vede k destrukci, k podřezání si větve pod sebou. Za nás začínala příroda hned za městem, dnes je tam dálnice, haly, satelitní městečka, přibyly nové komunikace, ale provoz je čím dál hustší.Jsem rád, že jsem v dětství pozunal úplně jinej svět. Je asi fakt, že dnešní děti jsou přikovaný k tabletům, tak jim to asi nepřijde, už je to pro ně normální, že je kolem arteficielní sterilní svět
Odpovědět
si dovoluju odpovědět i za něj. Právě že chápu,jak funguje společnost, ale to vede k destrukci, k podřezání si větve pod sebou. Za nás začínala příroda hned za městem, dnes je tam dálnice, haly, satelitní městečka, přibyly nové komunikace, ale provoz je čím dál hustší.Jsem rád, že jsem v dětství pozunal úplně jinej svět. Je asi fakt, že dnešní děti jsou přikovaný k tabletům, tak jim to asi nepřijde, už je to pro ně normální, že je kolem arteficielní sterilní svět
MS
Martin Svárovský
15.11.2023 22:03 Reaguje na Jakub BrennNo ale to uz od dalnic trochu odbocujeme. Ani ja nesouhlasim s tim, ze se zastavuje urodna puda napr. ve strednich cechach halama totalne bez rozmyslu. Pokud uz tu musi byt tak bych pouzil nejake uzemi, kde clovek uz uzemi zmenil - mame jich dost a dalnice byva rovnez v dosahu viz severni cechy, ostravsko. Ale to uz je tak trochu o demenci jednotlivcu, o korupci a uplatcich atd a spise po tom by se melo jit. A takovych veci by bylo vice. Stejne tak satelitni mestecka, kde navic chybi zakladni obcanska vybavenost a je to takovej kockopes. Nicmene ta vznikala davno pred vetsim rozvojem nasi dalnicni site a nema to tak s temate temer nic spolecneho. A tezko muzete narizovat kdo ma kde zit a zakazovat lidem stehovat se do velkych mest.Vidite ale na vsem jen to negativni. Uz jen odsireni uhelek v evrope byl skok k lepsimu, nakladani s odpadem, kontrola nad firmama je alespon nejaka, delaji se uspornejsi spotrebice, auta atd.. Takze rikat, ze se nic nedela je spatne. A pokud tady tomu podrazite zidli, stane se jen to, ze to co bylo alespon trochu pod kontrolou se presune do ciny a bude bez kontroly uplne.
Odpovědět
JB
Jakub Brenn
22.11.2023 15:32 Reaguje na Martin SvárovskýS tímto už lze souhlasit, pane Svárovský.
Problém je korupce a klientelismus, které polykají peníze, jež by se daly použít na vývoj průmyslu a rozumná řešení.
Odpovědět
Problém je korupce a klientelismus, které polykají peníze, jež by se daly použít na vývoj průmyslu a rozumná řešení.
MS
Martin Svárovský
15.11.2023 22:41 Reaguje na Jakub BrennV Evrope se muzeme postavit na hlavu. Tady muzeme zmenit jen to co nam neznici ekonomiku - z jednoho prosteho duvodu. Nejsme na svete sami. Evropa ma minimalni emise v porovnani s tim co nabizi. Vedu, technologicke firmy, zdravotnictvi, nedavno jeste funkcni ekonomiku, ktera byla prislibem dalsiho VYVOJE! Vyvoj je nesmirne dulezitej pro posunuti veci nekam dal (jinak tu jeste dnes mame auta s karburatorem... - a snama cela planeta). A na vyvoj potrebujete penize a energie. Pokud si podobnym uvazovanim znicime ekonomiku (a diky zelenym energetickou sit), prijdeme o vyvoj, moznost veci smerovat a hlavne nakonec i o pravo o necem rozhodovat a zit svobodne ve vlastni zemi. A na tom se ted slusne pracuje - pokud tedy sledujete aktualni zpravy. Zhroucenou Evropu snadno zdola technologicky a pripadne i vojensky kterakoliv velmoc, a ze zajemcu by bylo. Takze rici, ze tady vsechno zhasneme (zjednodusuju nektere prispevky).... Co cekate , ze se stane? Prvni se ze zemi jako je RUS a Cina (a oni i USA) ozve: To jsou blbci. A pujdou se podivat co se tu deje ;-) Nebo myslite, ze Putin resi emise svych tanku a zustane pred branama Berlina jen proto, ze nemaji Euro4? ;-) Takze verte, ze muze byt jeste vyrazne hur.
Odpovědět
AD
MS
Martin Svárovský
13.11.2023 14:28 Reaguje na Petrjezdim porad stejne. Dalnice nemaji na me uvazovani vliv. Jen snizujou stopu, protoze me auto min sezere - a pokud mohu , nez se kodrcat pres mesta pojedu kratsi a rychlejsi cestou. Pokud tam musim jet, stejne pojedu. Co muze byt prinos, udelat k dalnici adekvatni , rychou a pohodlnou zeleznici. Tam kde to tak je sam volim vlak. Nemusite jit na vse silou. Motivace byva lepsi.
Odpovědět
JS
MS
Martin Svárovský
13.11.2023 17:57 Reaguje na Jiří SvobodaTak se nemelo investovat do bateriovejch auticek a dalsich zelenejch nesmyslu a melo se to dat do neceho co umime. Coz vlak jednoznacne je.
Odpovědět
pp
JS
Jiří Svoboda
13.11.2023 19:18 Reaguje na Martin SvárovskýUmíme? Copak my tu máme nějakou aspoň jednu slušnou železniční trať?
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
13.11.2023 23:58 Reaguje na Jiří SvobodaŠrotujeme vagony, které za svůj život nedosáhly projektované rychlosti (nekvalitní trati).Ze série 363 převažuje 120 km/h verze, 162 (140 km/h) je jen část, 161 jsem neviděl (není trať).
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 06:47 Reaguje na Jiří SvobodaUmime, to ze to u nas neni je uplne jinej pribeh. Ceske firmy se bezne podileji na stavbach v zahranici (napr tunelu). Proc to neni se neptejte me, ale tech co tak krici za OZE a vetrniky a uplne zakladni veci , ktere ekologii umi tak nejak ignoruji. Nerikam, ze tim bude jezdit kazdej, ale tam kd evlak je je zlepseni videt na prvni pohled. A namlouvat si, ze nekdy bude 100pct lidi jezdit bez emisi je pouze zelenej sen. Pokud chceme neco delat, musime v prvni rade vedet co realne je a co ne.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
14.11.2023 13:16 Reaguje na Martin SvárovskýJak si to představujete v reálu? Rychlovlaky mezi všemi okresními městy s hodinovým taktem? Co hluk, co nutné ochranné koridory? To budou další obrovské zábory půdy a nepředstavitelné prachy!
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
14.11.2023 20:49 Reaguje na Jiří SvobodaNemusite delat zrovna revoluci. Napr nove spojeni Pha-Liberec by se hodilo. Rychlovlak by byl fajn alespon DE-Pha-Brno-AT nebo smer na CB. Jinak v Evrope nikdy nebudem. Nocni vlaky nahrazujici letecke spoje po EU jsou taky fajn. Krajska mesta nemusi mit zrovna rychlovlak, ale co zlepsovat rozhodne je. Nejezdime ani tech 140, natoz 160 a vice... Taky je to o kvalite souprav a poctu spoju na stavajicich tratich. Sirsi primestska doprava atd - vcetne tram trati za mesta, jak se ted planuje. Neda se rici, ze se v tomto smeru nic nedeje, ale... Malo a pomalu. Nic to nemeni na tom, ze cast populace proste auto bude potrebovat a je nesmysl to resit silou, proste jen podporovat ty co muzou vyuzit jinej druh dopravy - dobrovolne a vyhodneji. Vystavba dalnic by mela byt jasna priorita. Mluvim z vlastni zkusenosti treba na D35. Ale pamatuju i otevreni D11 od Podebrad na HK. Za me je to jednoznacne prinos. Jezdim stejne autem jako vlakem a volim na dane trase co je vyhodnejsi. Nic vic nic min. Zminovat hluk, koridory a prachy je bezpredmetne. Podivejte se jak ted plundrujou prirodu i pokladnu zeleni... a vysledek? Nula... Spise jdeme do zaporu.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
15.11.2023 15:52 Reaguje na Martin SvárovskýNení mnohem výhodnější intenzivnější autobusová doprava využívající stávající (opravené) silnice a dálnice?
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
15.11.2023 21:44 Reaguje na Jiří SvobodaUrcite ne. Vlak je efektivnejsi, cistci, jednoduse elektrifikovanej a hlavne pohodlnejsi. Pokud tady chcete snizit emise tak me prekvapuje, ze tu tolik lidi proti zeleznici. Navic a to uz trochu odbocuju tam byva alespon u nekterych spoju restauracni vagon , nebo vozejcek a na nadrazi nadrazka ;-)
Odpovědět
AD
ZK
Zan K.
22.11.2023 20:44 Reaguje na Miroslav VinklerNo ten dnešní možná nefunguje, pravdu ale má. Jenže by ta kopa dnešních napapanců,musela hodně utáhnout opasky a to se nestane...
Odpovědět
RV
Richard Vacek
13.11.2023 09:22Obhajovat stagnaci jako naši budoucnost je pěkně ujeté. Bohužel tam někam nás zelení šílenci vedou. Zatímco jinde bude pokračovat ekonomický rozvoj, EU bude směřovat do pekel.
Celá historie lidstva ukazuje, že růst a rozvoj je to, co zajišťuje blahobyt a i ochranu přírody. Díky rozvoji jsme nevylovily vše živé v lesích, ale právě naopak máme problém s nadbytkem zvěře. Díky rozvoji se ve velkoměstech nebrodíme v metrových vrstvách kobylinců. Díky rozvoji může žít na zemi tolik miliard lidí.
Odpovědět
Celá historie lidstva ukazuje, že růst a rozvoj je to, co zajišťuje blahobyt a i ochranu přírody. Díky rozvoji jsme nevylovily vše živé v lesích, ale právě naopak máme problém s nadbytkem zvěře. Díky rozvoji se ve velkoměstech nebrodíme v metrových vrstvách kobylinců. Díky rozvoji může žít na zemi tolik miliard lidí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:19 Reaguje na Richard Vaceka to žijete někde na Marzu? to si vážně myslíte, že jsme v růstové fázi? to ani omylem...ale měli bychom se zamyslet, jestli všechny ty krámy kterými se obklopujeme taky potřebujeme.
Měli bychom přejít na spotřebitelský minimalismus...a nebejt tak líný.
Odpovědět
Měli bychom přejít na spotřebitelský minimalismus...a nebejt tak líný.
MU
Michal Uhrovič
13.11.2023 10:24 Reaguje na Jaroslav Řezáčjak na to v konzumní splečnosti, kde jsou lidi vychovány k nakupování
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
13.11.2023 21:09 Reaguje na Richard VacekTen rychlý růst lidské populace je pro život na planetě velký problém.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2023 09:55Myslím, že autor vychází z chybné teze nerůstu: růst = zvyšování devastace planety, proto nerůst = ochrana planety. Ano, růst = zvyšování devastace planety, tak to doposud víceméně bylo, ale není to přírodní zákon. Když efektivními nástroji dostatečně v čase progresivně zpoplatníme devastaci planety, bude devastace planety efektivně bržděna a zda při tom bude hospodářský růst v nové kvalitě pokračovat nebo bude zastaven, to není to, co je v tuto chvíli to nejpodstatnější.
Každopádně je přeba primárně omezovat devastaci planety a nikoliv se pokoušet nejasnými a nepopulárními nástroji vynucovat nerůst a myslet si, že to omezí devastaci planety. Zapřahat koně za vůz prostě není dobrý nápad!
Odpovědět
Každopádně je přeba primárně omezovat devastaci planety a nikoliv se pokoušet nejasnými a nepopulárními nástroji vynucovat nerůst a myslet si, že to omezí devastaci planety. Zapřahat koně za vůz prostě není dobrý nápad!
MU
SV
Slavomil Vinkler
13.11.2023 11:11 Reaguje na Michal UhrovičNo já nevím, ale dezoláti v parlamentních listech píší: https://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/Miliardari-a-spekulant-Kdo-plati-klimateroristy-a-zakazy-aut-746006
Odpovědět
va
vaber
13.11.2023 10:12 Reaguje na Jiří Svobodaco je to hospodářský růst,
zátím je to hlavně růst kvantity a růst kvantity se dosahuje růstem populace a plýtváním ,
může být hospodářský růst bez zvyšování populace,zabírání dalšího zeleného území a úbytku přírody,
o tom nechce nikdo nic slyšet, růst by se asi zastavil,
takže jsme na neudržitelné cestě rozvoje,
co říkají ekonomove
Odpovědět
zátím je to hlavně růst kvantity a růst kvantity se dosahuje růstem populace a plýtváním ,
může být hospodářský růst bez zvyšování populace,zabírání dalšího zeleného území a úbytku přírody,
o tom nechce nikdo nic slyšet, růst by se asi zastavil,
takže jsme na neudržitelné cestě rozvoje,
co říkají ekonomove
JS
Jiří Svoboda
13.11.2023 12:50 Reaguje na vaberAno, tak to zatím chodí, ale není dobré se smiřovat s tím, že to tak být musí.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
13.11.2023 10:23 Reaguje na Jiří Svobodajediný smysl je omezovat spotřebu, tedy i méně vyrábět a být efektivní, tedy nevozit kdejakou blbost z přes půl kontinentu či z poloviny světa.
Zaváděná poplatků je jen obezlička " získání" času než se tlečenky unaví a nebo taky neunaví.
Pokud přijmeme systém narůstu, tak přijde sdílení...a to je to co je udržitelné.
Odpovědět
Zaváděná poplatků je jen obezlička " získání" času než se tlečenky unaví a nebo taky neunaví.
Pokud přijmeme systém narůstu, tak přijde sdílení...a to je to co je udržitelné.
JŘ
JS
Jiří Svoboda
13.11.2023 12:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčVy nevěříte, že peníze zvládnou skoro cokoliv? Jen je třeba jejich moc správně využít.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.11.2023 17:18 Reaguje na Jaroslav Řezáčto můžete vysvětlovat stokrát, hrách na stěnu házet, svině perlám házet, a znova a znova puká země a z ní se rojí noví a noví proroci a deklamují to svoje "nevozit přes půl světa". přes půl světa se zboží (produkty, suroviny, mozky atd.) vozí*) proto, že to vítězí na trhu, tedy je to při stejné kvalitě levnější, ergo to spotřebuje méně zdrojů, a trh není stabilní rybníček zarostlý žabincem, ale peře či rozbouřené moře, který stále hledá rovnováhu. můžete si klepat na čelo, když se (třeba) na D1 v protisměru míjejí dva kamiony, jeden jede nas východ, druhý na západ, a vezou (třeba) kilové pytlíky hladké mouky pšeničné, ale to je průvodní jev rovnováhy, a díky tomu máte kilo mouky zhruba za dvacku a ne za dvě stovky jako někde v zatuchlém plánovaném hospodářství.
*) jak již zde v diskusích bylo mnohokrát konsensuálně vyppočítáno, vození zboží přes půl světa je zatraceně efektivní, a žroutem zdrojů je drtivou většinou ta "last mile", tj. ze supermarketu/z prodeje ze dvora domů.
Odpovědět
*) jak již zde v diskusích bylo mnohokrát konsensuálně vyppočítáno, vození zboží přes půl světa je zatraceně efektivní, a žroutem zdrojů je drtivou většinou ta "last mile", tj. ze supermarketu/z prodeje ze dvora domů.
Pe
Petr
13.11.2023 18:36 Reaguje na Lukas B.Ty míjející se kamiony, co oba vezou kilové balení mouky, jen opačným směrem, to by mě zajímalo v čem je ta efektivita? Já v tom spíš vidím jen to, že všichni mají práci a všichni něco vyrábějí (povětšinou to samé). V regálu je to vedle sebe za stejnou cenu a prodává to jen reklama. Efektivitu v tom nevidím. Stejně jako jedou jedni řemeslníci do Prahy a ti samí z Prahy na opačnou stranu. Kde je v tom efektivita?
Respektive kdyby se to rozkouskovalo a striktně oddělilo, tak to asi efektivní bude, jenže právě když to samé dělá mnoho subjektů najednou, efektivita v tom tímto okamžikem mizí a mění se v násobnost, a násobná činnost je zbytečná činost, tedy neefektivní činnost.
Odpovědět
Respektive kdyby se to rozkouskovalo a striktně oddělilo, tak to asi efektivní bude, jenže právě když to samé dělá mnoho subjektů najednou, efektivita v tom tímto okamžikem mizí a mění se v násobnost, a násobná činnost je zbytečná činost, tedy neefektivní činnost.
LB
Lukas B.
13.11.2023 18:59 Reaguje na Petrprůvodním jevem hledání rovnováhy na trhu je krátkodobá neefektivita způsobená průkopnickým hledáním nových cest. ano, citlivého člověka to uráží, mate a popouzí, a vaší emoci rozumím. ale prošlapávání slepých uliček je cesttou hledání optima v dynamicky měnícím se světě.
Odpovědět
Pe
Petr
13.11.2023 19:18 Reaguje na Lukas B.Trochu mezi vašimi řádky čtu, že ta efektivita, o které jste psal, se v reálu jaksi nekoná. Koná se jen byznys, tedy dělat něco ve velkém je pro jednotlivé subjekty ziskovější, no a ta násobnost, která tím vzniká, a která stále roste, tedy ten žrout zdrojů, se bere ne jako neefektivita celku, ale jen jako vedlejší produkt mnoha memších efektivit. Tedy v podstatě podvod a opíjení rohlíkem. Jenže skutečný svět je tvořený právě tím celkem.
V tisícovce kamionů s tím samým zbožím, jezdících sem a tam, není ani efektivita, ani prošlapávání slepých uliček, je to jen a pouze násobnost, tedy obří žrout zdrojů.
Nebo jak se říká, stokrát nic umořilo osla.
Odpovědět
V tisícovce kamionů s tím samým zbožím, jezdících sem a tam, není ani efektivita, ani prošlapávání slepých uliček, je to jen a pouze násobnost, tedy obří žrout zdrojů.
Nebo jak se říká, stokrát nic umořilo osla.
LB
Lukas B.
14.11.2023 10:29 Reaguje na Petrabsoulutní efektivita se samozřejmě nekoná a v dynamickém systému (mění se ceny komodit, ceny energií v čase a prostoru, cena práce, cena peněz atakdále) ani nemůže nastat, notabene nemůže nastat coby setrvalý stav. ale volný trh se jí snaží přiblížit. a ono je to dle možností dokázáno takovým surovým a neetickým pokusem, kde se část evropy vrhla do tenat plánovaného hospodářství, a po čtyřiceti letech vyšlo najevo, že v porovnání s (přiměřeně) volným trhem je to zatraceně neefektivní.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 10:55 Reaguje na Lukas B.Takže ono "zatraceně efektivní" je ve skutečnosti neefektivní. Došel jste k tomu sám, to je dobře.
Odpovědět
LB
Lukas B.
14.11.2023 12:20 Reaguje na Petrnezlobte se, snažil jsem se, ale dál hrách na zeď házet (vysvětlovat někomu kdo nechápe smysl slov) nebudu.
Odpovědět
Pe
Petr
13.11.2023 19:36 Reaguje na Lukas B.Nějak mi nejde z hlavy to "vítězí na trhu, při stejné kvalitě levnější..."
V tom vidím jen hezkou teorii. V reálu se stane to, že na trhu vznikne mnohonásobná duplicita, kdy mnoho subjektů vyrábí totéž, s podobnou výslednou cenou i kvalitou. Místo efektivity duplicita, místo úspory nadvýroba.
Odpovědět
V tom vidím jen hezkou teorii. V reálu se stane to, že na trhu vznikne mnohonásobná duplicita, kdy mnoho subjektů vyrábí totéž, s podobnou výslednou cenou i kvalitou. Místo efektivity duplicita, místo úspory nadvýroba.
LB
Lukas B.
14.11.2023 10:24 Reaguje na Petra pak že ekologisti nejsou melouni :) tohle je excelentní vulgární marxismus jak od politruka z padesátek.
Odpovědět
Pe
Petr
14.11.2023 10:51 Reaguje na Lukas B.Tak vám to přijde? Zajímavé. Já v popisu reality nic marxistického nevidím, tak to prostě je, ať tomu říkáte jak chcete.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2023 18:17 Reaguje na PetrVysvětlení je snadné.
V občanské výchově nás učili, že 5.1. Lenin řekl: Svoboda je poznaná nutnost. Poznat, že CO2 škodí, že dálnice škodí.... a zakázat je je vlastně svoboda.
Odpovědět
V občanské výchově nás učili, že 5.1. Lenin řekl: Svoboda je poznaná nutnost. Poznat, že CO2 škodí, že dálnice škodí.... a zakázat je je vlastně svoboda.
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2023 19:17 Reaguje na Slavomil VinklerNebo je to totalita? Podle definice: neuznává žádné meze svých pravomocí a snaží se regulovat všechny aspekty veřejného a soukromého života.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
17.11.2023 19:28 Reaguje na Slavomil VinklerOSEL cituje: „Svoboda je právo žít, jak si přejeme.“ (Epiktétos, 50–138 n.l.)
Odpovědět
MH
Michal Halada
13.11.2023 10:28Já bych se autora článku zastal. Má pravdu, v tom, že když budeme zvyšovat své potřeby, tak dřív nastane klimatický armagedon. V dopravě nás elektromobily nespasí, jejich zátěž je srovnatelná se spalovacími auty, ne-li větší. Řešením by bylo buď omezit potřeby, nebo velikost populace. Je sice hezké, že část populace si to uvědomuje a snaží se. Ale buďme realisté tato část je v menšině a vývoj zásadně nezvrátí. Bez toho vše nasvědčuje tomu, že oteplení o několik stupňů je neodvratné. Už začalo rozmrzání permaforstu, vysychání mokřadů a rašeliništ které uvolní ohromné množsví CO2 a metanu. Už začalo vymírání fytoplanktonu v oceánech, který jediný do teď oabsorovoval většinu CO2. Stále rychleji se zmenšuje obyvatelné a zěmědělsky využitelné území. Snaha to zvrátit nestavěním dálnic je pošetilá jako většina ostatních. Árone Tkadlečku, vážím si vašich snah, ale je to jako na Titaniku přesvědčovat posádku a pasažéry, aby se snažili ucpat díru v boku lodi. I kdyby to šlo, většina nevěří a na lodi se dál tančí. Nemá smysl je dál přesvědčivat. Pochopí, teprve až náklon bude zjevný. Zatím můžete pomáhat připravovat záchranné čluny, chcete-li. Bude to zapotřebí až vypukne panika. Člunů je málo, na všechny se nedostane.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
13.11.2023 11:59 Reaguje na Michal HaladaZaujímalo by ma to vymieranie fytoplanktónu v oceánoch. Všeobecne sa rastlinám v prítomnosti viac CO2 lepšie darí. Preto je z družíc pozorovateľné rozšírenie suchozemskej zelene a ozelenenie planéty. Nevidím žiadny dôvod, prečo by mal fytoplanktón na oteplenie a zvýšenie obsahu CO2 reagovať inak. Čo sa týka blízkeho konca sveta, tak v časoch mojej mladosti okolo roku 1980-90 sa verilo, že nastane už teraz v týchto časoch. Veril som tomu aj ja, pretože som bol mladý a veril som vedcom. Vedci tvrdili s veľkou istotou že sa oteplí globálne o 4°C a hladiny morí stúpnu o 4-8 m. Nuž čo - nestalo sa. Samozrejme v ideálnom svete by bolo dobré sa uskromniť a cestovať verejnou dopravou. Ani pracovať by určite nebolo treba 5 dní v týždni. Bez tej diaľnice by sa dalo žiť. Problém je ten, že slobodu a vôbec našu existenciu zatiaľ držia vyspelé zbrane a zbrojné systémy. Bez ekonomického rastu a pokroku nás za chvíľu obsadí Rusko, alebo s pomocou prisťahovaných moslimov hoci aj Írán.
Odpovědět
MS
Martin Svárovský
13.11.2023 12:42 Reaguje na Michal HaladaCesta je v efektivite. Tedy nasadit kazdou technologii tam kde je neefektivnjsi. Ne slepe prosazovat ideologii. I se soucasnejma technologiema by se dalo vymyslet mnohem mnohem vice. Aniz by jste musel nekomu neco nakazovat nebo narizovat, pripadne stavet za barakem lidem vetrna monstra - ktera jak se ukazuje jsou vse, jen ne funkcni a ekologicka.. Ale ono se nechce. Cela zelena revoluce totiz vubec neni o ekologii, ale o zisku.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.11.2023 12:47 Reaguje na Michal HaladaS autorem článku lze jistě souhlasit ve smyslu chápání problému. Myslím si ale, že jím navrhované řešení by správně nefungovalo a vytvořilo by ve společnosti obrovské pnutí/zneužívání. Kdo by měl o těch jednotlivostech rozhodovat? Limity jsme my?
Odpovědět
ZK
Zan K.
22.11.2023 20:49 Reaguje na Michal HaladaSouhlas.Ovšem některým propagandou zpitomělým lidem ani to máchání huby v bahně rozum nenavrátí....
Odpovědět
LP
Libor Petr
13.11.2023 10:46Ideologie NErůstu je další příklad sekulárního fanatizmu, jako Zero Covid, Svět bez drog, anarchokapitalizmus, maoizmus, nebo nacizmus. Zcela ignoruje, že my lidé se chováma jako lidé, nikoliv podle hloupých pouček, protože používáme mozek.
Měl bych záměrně provokativní otázku, jestli se ideologie nerůstu vztahuje i na lidskou populaci? V ČR přibývá ročně více něž 40 000 lidí ročně, pochopitelně migrací, nikoliv porodností, tak jestli není řešení omeziti i toto?
Odpovědět
Měl bych záměrně provokativní otázku, jestli se ideologie nerůstu vztahuje i na lidskou populaci? V ČR přibývá ročně více něž 40 000 lidí ročně, pochopitelně migrací, nikoliv porodností, tak jestli není řešení omeziti i toto?
VH
Vladimír Hošek
13.11.2023 11:51Jen by mne zajímalo jak přišel ke jménu Áron. Jako student si může dovolit psát nesmysly, doufám jen, že po dokončení studia nebude horován ze státních peněz.
Odpovědět
ig
13.11.2023 12:56
Autor uhodil hřebík na hlavičku. Omezíme-li silnice, bude méně dopravy. Pokud je zrušíme, nebude žádná automobilová doprava. Logické, jednoduché. Doporučuji v tom pokračovat. Co nás trápí dál? Řekněme znečištění řek. Když zrušíme a zasypeme kanalizaci, nebudou do řek vyplavovány splašky. Logické, jednoduché.
Odpovědět
LB
Lukas B.
13.11.2023 13:34 Reaguje naale jasně. zrovna včera jsem zapnul bednu a koukal na hlavní zpravodajský pořad veřejnoprávního rozvidu. hlavní asi desetiminutové téma potravinové banky, a jak si ti sociálně slabí nešťastníci, samoživitelky a důchodci chodí pro papírovou tašku s konzervou a pytlíkem špaget, i nějaké děti s sebou měli. měl někdo z nich nepadnoucí zimník, přešívané nebo záplatované šaty? a nepochybuji, že každý z nich má svoji postel a deku a že doma mají topení. otevřete Mizerábly od starého Huga nebo Arbesovy Štrajchpudlíky, jsou to sice červená knihovny, ale situaci opravdu chudých popisují dost věrně, a je to prosím méně než 200 let.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
13.11.2023 14:31Dočetl jsem to sem ..."vedle sebe může existovat kvalitní a levná veřejná doprava a zároveň dostupné služby a zaměstnání ve všech sídlech, tak aby častá doprava mezi nimi nebyla nutná." ... a pak se na to vyprdnul. Protože pokud někdo napíše tohle, tak by měl obratem taky napsat, jak si to v praxi představuje. Protože pokud má být VHD opravdu kvalitní, tak levná nebude ani smykem. A pokud to on umí zařídit, tak Praha už na něj čeká. MHD není dokonalá, ale ok, není to ani žádná hrůza, a čtvrt rozpočtu města rok co rok v prdeli ... a to se nebavím o investicích do rozšiřování sítě metra.
A když už píšu něco o tom, jak jezdíme stále většími a většími auty, tak k tomu nedávám odkaz na článek, ze kterého to nevyplývá ani smykem.
Je mi líto, ale autor je prostě blbej. Naději vzbuzuje jen to, že až dostuduje a dojde ke střetu s šedí každodenního života, tak mu ledacos dojde.
Odpovědět
A když už píšu něco o tom, jak jezdíme stále většími a většími auty, tak k tomu nedávám odkaz na článek, ze kterého to nevyplývá ani smykem.
Je mi líto, ale autor je prostě blbej. Naději vzbuzuje jen to, že až dostuduje a dojde ke střetu s šedí každodenního života, tak mu ledacos dojde.
VŠ
Viktor Šedivý
19.11.2023 09:43 Reaguje na Radek ČudaMám obavy, že poté, co teď žádá co nejdražší energie, začne se domáhat co nejlevnějšího bydlení.
Odpovědět
BH
Bohumil Havel
13.11.2023 16:24Tož systémově se začněte chovat skromně. Umělými zákazy a ovlivňováním nic neuděláte. Nevozit zboží přes celou planetu prosím, recyklovat co jde.
Protestovat proti Niké v botách Niké je to co nám předvádíte?
Odpovědět
Protestovat proti Niké v botách Niké je to co nám předvádíte?
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
13.11.2023 17:17Plošné odsouzení výstavby dálnice bez zohlednění dalších faktorů je pitomost a svědčí o autorově ekoterorismu. Je to stejná pitomost jako by plošně tvrdil, že každé kilo, o které člověk zhubne, bude zdravější. U člověka, který má silnou nadváhu, může zhubnutí znamenat ozdravění organismu, zatímco pro jedince, který prožil delší dobu v koncentráku Osvětim, může každé kilo ztráty váhy znamenat smrt.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
13.11.2023 22:13Aby som prispel aj trošku pozitívne, dnes som skúsil ísť na večerný tréning MHD. Normálne chodím na bicykli a ak prší tak ako dnes tak autom. Musím priznať, že MHD bolo pohodlnejšie a finačne výhodnejšie ako to auto. Okrem toho som si mohol dať ešte po tréningu pivo. Takže budúcnosť nie je taká zlá, okrem toho MHD v Trenčíne jazdí na CNG, takže produkuje menej CO2 ako keby jazdilo na naftu :-)
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
14.11.2023 07:50Další naprosto zbytečný článek, jehož skutečný přínos je diskutabilní.
To, že někdo studuje sociologii a environmentalistiku ještě neznamená, že pochopil souvislosti.
Například úvahy o dálnici jsou odstrašujícím příkladem zjevného nepochopení. K tomu musí Áron Tkadleček asi ještě dozrát. Ale dosud studuje a tak zatím ještě formuje své postoje.
Článek je ukázkou toho, jak lze naplácat nesourodou směs skepse, zelených alarmujících výkřiků a postojů, které se lacino podbízí ve snaze ovlivnit názor ostatních - to vše bez ladu a skladu. Jeho jediným nástrojem k řešení je omezování všeho možného, což nás všechny dostane na úplné dno a nic zásadního to nevyřeší.
Dvouletý "covidový půst" napříč planetou je ilustračním příkladem toho, že tito filosofové - omezovači jdou špatným směrem. Ani v průmyslu, ani v dopravě, se jejich teorie nepotvrdily.
O to smutnější je, že dostávají tolik prostoru, který by měl být využíván na skutečnou ekologickou osvětu a ne na její parodii.
Chtělo by to článek alespoň částečně doplnit pohledem technika, který by se nebál zamyslet nad tím, na kolik je to vše reálné a jaký skutečný vliv to přinese. Možná by také napsal, že není dobré všechno bezhlavě omezovat, když to lze v řadě případů jen technicky upravit nebo optimalizovat.
Snad si autor dobře míněné rady vezme k srdci a na příště nás ušetří podobných pokusů nevalné kvality.
Odpovědět
To, že někdo studuje sociologii a environmentalistiku ještě neznamená, že pochopil souvislosti.
Například úvahy o dálnici jsou odstrašujícím příkladem zjevného nepochopení. K tomu musí Áron Tkadleček asi ještě dozrát. Ale dosud studuje a tak zatím ještě formuje své postoje.
Článek je ukázkou toho, jak lze naplácat nesourodou směs skepse, zelených alarmujících výkřiků a postojů, které se lacino podbízí ve snaze ovlivnit názor ostatních - to vše bez ladu a skladu. Jeho jediným nástrojem k řešení je omezování všeho možného, což nás všechny dostane na úplné dno a nic zásadního to nevyřeší.
Dvouletý "covidový půst" napříč planetou je ilustračním příkladem toho, že tito filosofové - omezovači jdou špatným směrem. Ani v průmyslu, ani v dopravě, se jejich teorie nepotvrdily.
O to smutnější je, že dostávají tolik prostoru, který by měl být využíván na skutečnou ekologickou osvětu a ne na její parodii.
Chtělo by to článek alespoň částečně doplnit pohledem technika, který by se nebál zamyslet nad tím, na kolik je to vše reálné a jaký skutečný vliv to přinese. Možná by také napsal, že není dobré všechno bezhlavě omezovat, když to lze v řadě případů jen technicky upravit nebo optimalizovat.
Snad si autor dobře míněné rady vezme k srdci a na příště nás ušetří podobných pokusů nevalné kvality.
BM
Břetislav Machaček
14.11.2023 11:26Pročpak se asi dálnice a obchvaty vesnic a měst stavějí? No protože není
únosné, aby stávající a hlavně budoucí doprava fungovala po okreskách přes
středy vesnic a měst! Základem je to, proč doprava tak narůstá? No proto,
že globální obchod a výroba je založena na levné přepravě zboží a i lidé
k tomu přispívají. Je hrozné, že i tam, kde lidé jezdili pouze svými auty
nyní zajíždí denně kurýrní služby často se zbytným zbožím, které je možno
koupit společně se zbožím jiným v rámci jedné cesty. Kdysi lidé ze samoty
v Beskydech na podzim dovezli domů veškerý trvanlivý potravinářský a jiný sortiment na celou zimu a v zimě se vypravili jednou za čas pro nějaké
chybějící zboží. Bylo to bez zbytečné dopravy, kterou dnes mnohé rodiny
využívají. Jedou auty do práce, škol, na nákupy, za zábavou a k nim zase
jeden kurýr veze potraviny, druhý hrnec a třetí třeba pouze "nezbytný"
nový mobilní telefon. Proto se staví ty cesty po kterých vozíme i uhlí,
které jsme těžili doma a ocel, kterou jsme vyráběli doma taky. Kritik
cest by se měl zamyslet, zda je ochoten vzdát se všeho o čem píšu a žít
na samotě bez sjízdné cesty se zásobami na celou zimu. Zda je ochoten
jít v mrazu, dešti a náledí po polní cestě denně do práce, školy atd.
Naše generace ještě zažila, když děti chodily kilometry daleko do škol
a havíři pěšky 8 km na šichtu na šachtu a 8 km zpět po chodnících,
které si ve sněhu sami vyšlapali. No a nebyly potřeba ty dálnice a ty
silnice. No nebyla to paráda? Doktor přijel v bryčce a nebo na saních
často později, než funebráci, protože cesty nebyly sjízdné a nebo ani nebyly. Je to hloupá kritika pokroku, bez kterého by asi žít nechtěl
a který kritizuje. Co ale kritizuji i já je to, že je třeba snížit
zbytné cestování a dopravu a pokud starou cestu nahradí nová, tak tu
starou vrátit přírodě a neudržovat cesty dvě, byť s úmyslem mít ji
jako záložní. Tak nám bude opravdu přibývat často i nevyužitých cest
a to opravdu není moudré!
Odpovědět
únosné, aby stávající a hlavně budoucí doprava fungovala po okreskách přes
středy vesnic a měst! Základem je to, proč doprava tak narůstá? No proto,
že globální obchod a výroba je založena na levné přepravě zboží a i lidé
k tomu přispívají. Je hrozné, že i tam, kde lidé jezdili pouze svými auty
nyní zajíždí denně kurýrní služby často se zbytným zbožím, které je možno
koupit společně se zbožím jiným v rámci jedné cesty. Kdysi lidé ze samoty
v Beskydech na podzim dovezli domů veškerý trvanlivý potravinářský a jiný sortiment na celou zimu a v zimě se vypravili jednou za čas pro nějaké
chybějící zboží. Bylo to bez zbytečné dopravy, kterou dnes mnohé rodiny
využívají. Jedou auty do práce, škol, na nákupy, za zábavou a k nim zase
jeden kurýr veze potraviny, druhý hrnec a třetí třeba pouze "nezbytný"
nový mobilní telefon. Proto se staví ty cesty po kterých vozíme i uhlí,
které jsme těžili doma a ocel, kterou jsme vyráběli doma taky. Kritik
cest by se měl zamyslet, zda je ochoten vzdát se všeho o čem píšu a žít
na samotě bez sjízdné cesty se zásobami na celou zimu. Zda je ochoten
jít v mrazu, dešti a náledí po polní cestě denně do práce, školy atd.
Naše generace ještě zažila, když děti chodily kilometry daleko do škol
a havíři pěšky 8 km na šichtu na šachtu a 8 km zpět po chodnících,
které si ve sněhu sami vyšlapali. No a nebyly potřeba ty dálnice a ty
silnice. No nebyla to paráda? Doktor přijel v bryčce a nebo na saních
často později, než funebráci, protože cesty nebyly sjízdné a nebo ani nebyly. Je to hloupá kritika pokroku, bez kterého by asi žít nechtěl
a který kritizuje. Co ale kritizuji i já je to, že je třeba snížit
zbytné cestování a dopravu a pokud starou cestu nahradí nová, tak tu
starou vrátit přírodě a neudržovat cesty dvě, byť s úmyslem mít ji
jako záložní. Tak nám bude opravdu přibývat často i nevyužitých cest
a to opravdu není moudré!
HH
Honza Honza
14.11.2023 13:26Autor správně popisuje hierarchii problémů: zatímco EU se soustřeďuje na Fabii (jak to bylo v min. článku), hlavní problém je ve veřejné dopravě, vlaky, lodě, tankery, letadla které mají nájezdy miliony km,
především tam je třeba hledat úspory, ev. přechod na elektrifikaci, na vodík vyráběný v pouštních oblastech apod.
Navrhoval bych více velkokapacitních trolejbusů, jelikož oprava kolejí pro tramvaje je neuvěřitelně drahá.
Více využívat veřejnou, hromadnou dopravu (alespoň někdo řekl, že výroba elektromobilů s krátkou životností není záchrana ekologie):
to by taky musela být více podporována! Proč těžký vlak veze pár lidí? To musí být absolutně neefektivní. Měly by být lehké vagony, častěji provozované. Existují i tramvaje, které mohou jezdit na kolejích
pro vlaky. Mluvilo se i tom, že automobil se naloží na vagony a odveze blíže k místu dopravy- např. k moři. Proč se to nedělá?
Autor se nezmiňuje o tom, že na elektrifikaci je nutno se připravit: výstavba JE, lepší recyklovatelné baterie, elektroauta
s vyměnitelnou baterií. Celé auto sešrotovat po 8 letech skončené funkce baterie je mnohem větší ekol. zátěž než obláček kouře z výfuku.
Závěr článku je ale naprosto chybný: omezení dopravy = omezení hospodářství (nedostupnost práce pro lidi z venkova) = zchudnutí a na základě toho bezohledná exploatace přírody. To jsme viděli za socializmu, vidíme to v Africe, Amazonii.
Takovéto závěry ekologie jsou fašistické metody násilného vedení společnosti končící katastrofou. Z ekologie se tak stává fanatická bezohledná diktatura.
Je třeba hledat jiné cesty, další a další výstavbu dálnic= přehřívání krajiny doplňovat větším zalesněním (les i je spotřebitel CO2),
větší zastavěnost měst zakrývat rostlinami. Využívat více hromadnou dopravu, zde více využívat elektromobility.
Podporovat výzkum pro jiný pohon tankerů, letadel.
Odpovědět
především tam je třeba hledat úspory, ev. přechod na elektrifikaci, na vodík vyráběný v pouštních oblastech apod.
Navrhoval bych více velkokapacitních trolejbusů, jelikož oprava kolejí pro tramvaje je neuvěřitelně drahá.
Více využívat veřejnou, hromadnou dopravu (alespoň někdo řekl, že výroba elektromobilů s krátkou životností není záchrana ekologie):
to by taky musela být více podporována! Proč těžký vlak veze pár lidí? To musí být absolutně neefektivní. Měly by být lehké vagony, častěji provozované. Existují i tramvaje, které mohou jezdit na kolejích
pro vlaky. Mluvilo se i tom, že automobil se naloží na vagony a odveze blíže k místu dopravy- např. k moři. Proč se to nedělá?
Autor se nezmiňuje o tom, že na elektrifikaci je nutno se připravit: výstavba JE, lepší recyklovatelné baterie, elektroauta
s vyměnitelnou baterií. Celé auto sešrotovat po 8 letech skončené funkce baterie je mnohem větší ekol. zátěž než obláček kouře z výfuku.
Závěr článku je ale naprosto chybný: omezení dopravy = omezení hospodářství (nedostupnost práce pro lidi z venkova) = zchudnutí a na základě toho bezohledná exploatace přírody. To jsme viděli za socializmu, vidíme to v Africe, Amazonii.
Takovéto závěry ekologie jsou fašistické metody násilného vedení společnosti končící katastrofou. Z ekologie se tak stává fanatická bezohledná diktatura.
Je třeba hledat jiné cesty, další a další výstavbu dálnic= přehřívání krajiny doplňovat větším zalesněním (les i je spotřebitel CO2),
větší zastavěnost měst zakrývat rostlinami. Využívat více hromadnou dopravu, zde více využívat elektromobility.
Podporovat výzkum pro jiný pohon tankerů, letadel.
BM
Břetislav Machaček
15.11.2023 11:22 Reaguje na Honza HonzaNechci vám brát iluze o výrobě vodíku v poušti z fotovoltaiky.
1. Kde vezmou na elektrolýzu v poušti vodu?
2. Jakákoliv překážka větru v poušti působí jako větrolam a bude
záhy zasypána pískem.
3. Abrazivní funkce písku hnaného větrem poškodí brzo nejen sklo
panelů, ale i ostatní části FV jako izolace vodičů a elektroniku. 4. Nadměrné teplo panely ničí a musí být chlazeny. Čím a jak?
5. Skladovat velkým teplem se rozpínající se vodík v poušti bude o
mnoho náročnější, než jinde ve světě.
6. Politická stabilita ve většině států disponujících pouštěmi je
mizerná a investice tudíž velmi riziková.
7. Čím blíže k rovníku, tak je délka noci a dne stejná a klesá tak
doba osvitu k pouhým 12 hodinám.
8. Být to tak jednoduché a ekonomicky výhodné, tak už to dávno asi
funguje.
9. Upínat se k takovým zdrojům sice lze, ale opět to bude zdroj z
oblastí, kde fungují autoritativní režimy často mající k
demokracii setsakra daleko. Budeme je sponzorovat, aby měly na
boj proti nám?
10. Vytvořit si na takových zdrojích a režimech po ropě a plynu
novou závislost, je pouze pro nepoučitelné lidi, kteří stále
odmítají zdroje jako JE a které jsou nejen stabilní, ale taky
ekonomicky výhodné. Palivo je navíc rozprostřeno po celém světě
včetně zemí ekonomicky stabilních a politicky spolehlivých. Je
tudíž lépe jít cestou stability, než dotované nestability a
rizika stejného, jako u ropy a plynu.
Jinak máte pravdu, že z ekologie se pod vedením pomatenců stává
zelená ideologie schopna vrátit lidstvo na stromy, jako oběti jejich pomatené ideologii o záchraně Země. Cílem musí být ale zachránit
lidstvo a to nezachrání snižování životní úrovně i tam, kde už k
není další prostor. To jako chtějí zakázat v Africe a jinde další rozšiřování polí na úkor přírody, když tam neustále roste počet obyvatel? To mají hladovět a nebo je všechny nasytí Evropa? Je
potřeba lidstvo vychovávat k zodpovědnosti, ale pouze nenásilně.
Musí to být něco za něco a ne něco za nic. Podpořím tě oplátkou
za práci a za to, že se nekontrolovaně nemnožíš. Zatím to je naopak
a čím méně pracuješ a máš čas dělat děti, tak ti pošleme více potravin. Tento trend nastolený už katolickou církví božím heslem
"milujte se a množte se "platil pro boží Ráj, kde bylo všeho dost.
To bohužel v praxi neplatí a musí se jasně říci, množte se pouze
tolik, kolik jste schopni dětí uživit, vzdělat a zaopatřit! Nic
jiného ekologické přežití lidstva na Zemi nezachrání, ale schází
odvaha to říci konečně zcela jasně! Nelze se nekontrolovaně stále
množit i tam, kde jsou zdroje k přežití už vyčerpány! Pokud k tomu
nemají Zelení odvahu, tak ničení dalších pralesů nijak nezabrání.
No a u tankerů a letadel? Nemusí se hledat jiný druh pohonu, ale
stačí omezit globalizovaný trh, při kterém se doma produkovatelné zboží vozí odjinud. Výsledná úspora pro společnost tak zcela
vyrovná zisky firem + to, co musíme investovat do nápravy škod,
které tím obchodem vznikají. Jako příklad může být zavření hutě
v Ostravě. Ocel dovezeme z Číny a Indie( ZATÍM se to vyplácí a
později to zaplatí zákazníci, až cenu navýší a u nás už hutě
nebudou), zaměstnancům dáme podporu v nezaměstnanosti a stát přijde
o daně ze zisku, z obratu(DPH), ze mzdy a o sociální a zdravotní.
To se nám ta privatizace vyplatila ! No a ekologie? U nás se sice
zlepší, ale v globále se zhorší o ty čadící lodě a jinou dopravu.
Toto jsou dopady globalizace a nadnárodního kapitalismu , kterému
je zisk jedinou modlou a nikoliv nějaká ekologie!
Odpovědět
1. Kde vezmou na elektrolýzu v poušti vodu?
2. Jakákoliv překážka větru v poušti působí jako větrolam a bude
záhy zasypána pískem.
3. Abrazivní funkce písku hnaného větrem poškodí brzo nejen sklo
panelů, ale i ostatní části FV jako izolace vodičů a elektroniku. 4. Nadměrné teplo panely ničí a musí být chlazeny. Čím a jak?
5. Skladovat velkým teplem se rozpínající se vodík v poušti bude o
mnoho náročnější, než jinde ve světě.
6. Politická stabilita ve většině států disponujících pouštěmi je
mizerná a investice tudíž velmi riziková.
7. Čím blíže k rovníku, tak je délka noci a dne stejná a klesá tak
doba osvitu k pouhým 12 hodinám.
8. Být to tak jednoduché a ekonomicky výhodné, tak už to dávno asi
funguje.
9. Upínat se k takovým zdrojům sice lze, ale opět to bude zdroj z
oblastí, kde fungují autoritativní režimy často mající k
demokracii setsakra daleko. Budeme je sponzorovat, aby měly na
boj proti nám?
10. Vytvořit si na takových zdrojích a režimech po ropě a plynu
novou závislost, je pouze pro nepoučitelné lidi, kteří stále
odmítají zdroje jako JE a které jsou nejen stabilní, ale taky
ekonomicky výhodné. Palivo je navíc rozprostřeno po celém světě
včetně zemí ekonomicky stabilních a politicky spolehlivých. Je
tudíž lépe jít cestou stability, než dotované nestability a
rizika stejného, jako u ropy a plynu.
Jinak máte pravdu, že z ekologie se pod vedením pomatenců stává
zelená ideologie schopna vrátit lidstvo na stromy, jako oběti jejich pomatené ideologii o záchraně Země. Cílem musí být ale zachránit
lidstvo a to nezachrání snižování životní úrovně i tam, kde už k
není další prostor. To jako chtějí zakázat v Africe a jinde další rozšiřování polí na úkor přírody, když tam neustále roste počet obyvatel? To mají hladovět a nebo je všechny nasytí Evropa? Je
potřeba lidstvo vychovávat k zodpovědnosti, ale pouze nenásilně.
Musí to být něco za něco a ne něco za nic. Podpořím tě oplátkou
za práci a za to, že se nekontrolovaně nemnožíš. Zatím to je naopak
a čím méně pracuješ a máš čas dělat děti, tak ti pošleme více potravin. Tento trend nastolený už katolickou církví božím heslem
"milujte se a množte se "platil pro boží Ráj, kde bylo všeho dost.
To bohužel v praxi neplatí a musí se jasně říci, množte se pouze
tolik, kolik jste schopni dětí uživit, vzdělat a zaopatřit! Nic
jiného ekologické přežití lidstva na Zemi nezachrání, ale schází
odvaha to říci konečně zcela jasně! Nelze se nekontrolovaně stále
množit i tam, kde jsou zdroje k přežití už vyčerpány! Pokud k tomu
nemají Zelení odvahu, tak ničení dalších pralesů nijak nezabrání.
No a u tankerů a letadel? Nemusí se hledat jiný druh pohonu, ale
stačí omezit globalizovaný trh, při kterém se doma produkovatelné zboží vozí odjinud. Výsledná úspora pro společnost tak zcela
vyrovná zisky firem + to, co musíme investovat do nápravy škod,
které tím obchodem vznikají. Jako příklad může být zavření hutě
v Ostravě. Ocel dovezeme z Číny a Indie( ZATÍM se to vyplácí a
později to zaplatí zákazníci, až cenu navýší a u nás už hutě
nebudou), zaměstnancům dáme podporu v nezaměstnanosti a stát přijde
o daně ze zisku, z obratu(DPH), ze mzdy a o sociální a zdravotní.
To se nám ta privatizace vyplatila ! No a ekologie? U nás se sice
zlepší, ale v globále se zhorší o ty čadící lodě a jinou dopravu.
Toto jsou dopady globalizace a nadnárodního kapitalismu , kterému
je zisk jedinou modlou a nikoliv nějaká ekologie!
VŠ
Viktor Šedivý
14.11.2023 19:37Takže to smrdí čím - komunistickým rovnostářstvím v odměňování a přídělovým systémem.
Ještě chvíli tímhle směrem a jsme ve společnosti která se příliš neliší od komunistických padesátých let.
Odpovědět
Ještě chvíli tímhle směrem a jsme ve společnosti která se příliš neliší od komunistických padesátých let.
JO
Jarka O.
15.11.2023 09:15Sociologie a environmentalistika, a studium o životním prostředí odsunuté z Přírodovědy na sociální fakulty je dálnice do klimatického pekla, z které se ekonomika bude dlouho vzpamatovávat,. Autor tento obor studuje už šestým nebo osmým rokem? Píšou sem i lidé z NGO, kteří neznají pravidla sčítání a odčítání.
Dočetla jsem jen k tvrzení, že prý v SRN a Rakousku nebudou rozšiřovat sítě dálnic nebo letiště, a že to má být vzorem, a u toho odkazy na články o ideálech Zelených. Kdo ty země zná, ví, jak mají hustou a udržovanou síť dálnic a silnic. Na rakouských okreskách je povolená rychlost 100 km/h, možná teď nestaví nové silnice, ale stále ty malé silnice rozšiřují, rovnají a vylepšují, takže autor zná články a ne realitu. V SRN a Rakousku se údržby a stavby silnic nezastaví a o elektromobilu se mluví jako o druhém autu do města. Ani se neruší letiště, naopak Lufthansa vytlačila malé konkurenční letecké společnosti z trhu během kovidu a rostla by. Problémem je pracovní síla, které v Evropě logicky ubývá. Asi tolik k životní úrovni a k zelenosti, která je v ekonomice Západu jen vocaď pocaď, spíš jako třešnička na dortu.
Odpovědět
Dočetla jsem jen k tvrzení, že prý v SRN a Rakousku nebudou rozšiřovat sítě dálnic nebo letiště, a že to má být vzorem, a u toho odkazy na články o ideálech Zelených. Kdo ty země zná, ví, jak mají hustou a udržovanou síť dálnic a silnic. Na rakouských okreskách je povolená rychlost 100 km/h, možná teď nestaví nové silnice, ale stále ty malé silnice rozšiřují, rovnají a vylepšují, takže autor zná články a ne realitu. V SRN a Rakousku se údržby a stavby silnic nezastaví a o elektromobilu se mluví jako o druhém autu do města. Ani se neruší letiště, naopak Lufthansa vytlačila malé konkurenční letecké společnosti z trhu během kovidu a rostla by. Problémem je pracovní síla, které v Evropě logicky ubývá. Asi tolik k životní úrovni a k zelenosti, která je v ekonomice Západu jen vocaď pocaď, spíš jako třešnička na dortu.
TS
Tonda Selektoda
15.11.2023 14:43 Reaguje na Jarka O.Tak si myslím, že mobilita lidí, zboží i kapitálu, jsou základem, na kterém stojí Evropské společenství. Proto brojit, v tomto případě, proti zdokonalování a následnému využívání silniční a dálniční sítě, je v rozporu s principy EU. Chápu, že po převratu se ve společnosti změnil žebříček hodnot, a proto diskusi výše uvedené Hnutí (akce) Brontosaurus, na kterém se lze jen těžce obohatit, přestalo být zajímavé a skončilo. Nyní je místo fyzické práce pohodlnější, sedět přilepen na silnici, protestovat před kamerami televizních štábů, vznášet požadavky, kritizovat a poukazovat, co by měl někdo jiný udělat, zařídit. A za dohodnutý honorář, psát články a příspěvky.
Ze zkušeností je zřejmé, že mnozí samozvaní ekologové, ani neví co pojem ekologie ve skutečnosti znamená. Stejně jako negramotní lidé ve středověku, jsou proto lehce manipulovatelní různými zájmovými skupinami v pozadí. A podle toho to v praxi vypadá:
Paradoxně, účelově zřízené „ekologické“ spolky, pak ve jménu tzv. ekologie, bojují s většinovou společností, jejímiž jsou členy, a to především proti:
• přírodnímu plynu, kterému všichni na Zemi vděčíme za svůj život a máme co jíst
• přirozeným změnám ve vývoji planety Země – včetně jejího klimatu
• zřizování liniových staveb, zejména silnic, dálnic, obchvatů měst a jejich částí
• výstavbě nebo i jen úpravě vodních děl, toků a potoků
• výstavbě energetických děl a jejich infrastruktury, zejména pak na bázi jádra
• ekologickému využití a zneškodnění vzniklého komunálního odpadu
• ...atd, atd...
Většinová společnost, pak často tyto „ekology“, vnímá jako ekoteroristy, kverulanty, potížisty...
Odpovědět
Ze zkušeností je zřejmé, že mnozí samozvaní ekologové, ani neví co pojem ekologie ve skutečnosti znamená. Stejně jako negramotní lidé ve středověku, jsou proto lehce manipulovatelní různými zájmovými skupinami v pozadí. A podle toho to v praxi vypadá:
Paradoxně, účelově zřízené „ekologické“ spolky, pak ve jménu tzv. ekologie, bojují s většinovou společností, jejímiž jsou členy, a to především proti:
• přírodnímu plynu, kterému všichni na Zemi vděčíme za svůj život a máme co jíst
• přirozeným změnám ve vývoji planety Země – včetně jejího klimatu
• zřizování liniových staveb, zejména silnic, dálnic, obchvatů měst a jejich částí
• výstavbě nebo i jen úpravě vodních děl, toků a potoků
• výstavbě energetických děl a jejich infrastruktury, zejména pak na bázi jádra
• ekologickému využití a zneškodnění vzniklého komunálního odpadu
• ...atd, atd...
Většinová společnost, pak často tyto „ekology“, vnímá jako ekoteroristy, kverulanty, potížisty...
TS
Tonda Selektoda
15.11.2023 14:46 Reaguje na Tonda Selektodapromiňte, "uklikl" jsem se, to neměla být odpověď pro Jarku O.
Odpovědět
Šimon Špidla
15.11.2023 22:42Stačilo by jezdit méně. Nikoho by neubylo. Naopak, všem by nám bylo líp.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
16.11.2023 07:59 Reaguje na Šimon Špidla"Stačilo by jezdit méně. Nikoho by neubylo. Naopak, všem by nám bylo líp."
Vy jste mne pobavil.
Ono záleží, jak se na to díváte: do práce se člověk nějak dostat musí. A včas, jinak o ni přijdete. Jsou obce, kde jede autobus velmi omezeně a ti lidé fakt nemají bez auta žádnou šanci.
Na druhou stranu, když vidíte Českou poštu, kde Vám jedno auto přiveze roznášku předplacených novin, za pár hodin další auto Vám přiveze balík a ještě že už nejsou telegramy, protože by jelo další auto s tím telegramem. Takže tam rezervy asi jsou.
A nejenom Česká pošta má rezervy i jinde:
když jsem rušil SIPO, obdržel jsem 6 ks papírů formátu A4 a stejný počet si ponechala pracovnice pošty.
Ale moje přímá registrace poplatku za rozhlas a TV proběhla elektronickou cestou a i ty doklady jsem si zaarchivoval v elektronické podobě. Takže když je budu potřebovat, na externím disku je najdu a tisknout je budu jenom když bude potřeba.
Tady by klimatičtí alarmisté a podobní fňukalové měli začít - omezme zbytečné plýtvání a vznik odpadů, které vznikat opravdu nemusí.
To lze udělat poměrně rychle a mnohdy ještě ušetříme!
Výmysly typu "emisní norma Euro 7" jsou cestou do pekel, ze které není návratu. To jenom pomůže zničit hospodářství zemí EU a ulehčí Číně zaplavit Evropu jejich výrobky, které to po celou dobu životnosti stejně splňovat nebudou a nikdo s nimi nehne.
Odpovědět
Vy jste mne pobavil.
Ono záleží, jak se na to díváte: do práce se člověk nějak dostat musí. A včas, jinak o ni přijdete. Jsou obce, kde jede autobus velmi omezeně a ti lidé fakt nemají bez auta žádnou šanci.
Na druhou stranu, když vidíte Českou poštu, kde Vám jedno auto přiveze roznášku předplacených novin, za pár hodin další auto Vám přiveze balík a ještě že už nejsou telegramy, protože by jelo další auto s tím telegramem. Takže tam rezervy asi jsou.
A nejenom Česká pošta má rezervy i jinde:
když jsem rušil SIPO, obdržel jsem 6 ks papírů formátu A4 a stejný počet si ponechala pracovnice pošty.
Ale moje přímá registrace poplatku za rozhlas a TV proběhla elektronickou cestou a i ty doklady jsem si zaarchivoval v elektronické podobě. Takže když je budu potřebovat, na externím disku je najdu a tisknout je budu jenom když bude potřeba.
Tady by klimatičtí alarmisté a podobní fňukalové měli začít - omezme zbytečné plýtvání a vznik odpadů, které vznikat opravdu nemusí.
To lze udělat poměrně rychle a mnohdy ještě ušetříme!
Výmysly typu "emisní norma Euro 7" jsou cestou do pekel, ze které není návratu. To jenom pomůže zničit hospodářství zemí EU a ulehčí Číně zaplavit Evropu jejich výrobky, které to po celou dobu životnosti stejně splňovat nebudou a nikdo s nimi nehne.
Šimon Špidla
16.11.2023 12:46 Reaguje na Jiří KvítekAsi všichni víme, že lidi jezdí autem velkým dílem z pohodlnosti a podobných pohnutek. S dopravou to nemá nic společného. Jak říkám, jezdit méně není nejmenší problém.
Odpovědět
JK
Jiří Kvítek
18.11.2023 11:42 Reaguje na Šimon ŠpidlaSouhlasím, že pohodlnost hraje zásadní roli. V tom máte nepochybně pravdu.
Jenom si nejsem jist, jestli je to většina lidí, ale to je vedlejší.
Odpovědět
Jenom si nejsem jist, jestli je to většina lidí, ale to je vedlejší.
MP
Martin Pytlík
17.11.2023 13:27Milý mladý příteli,
hezky vás naučili počítat trojčlenky, ale matematika života je komplikovanější o faktor proměnných a to v pohledu potřeb dopravy podle stavu jedince (svobodný, bezdětný manžel, závazek rodiny, typ zaměstnání, věk a zdravotní stav). Jak vidíte, neexistuje univerzální potřeba. To, co mě u dnešních vzdělaných mladých lidí schází, je právě filozofický rozměr. Tím se nikdo dnes netrápí, protože je to příliš komplikované a mladí budeme věčně (to myslí většina mladých bez ohledu na dobu a dějiny). Je mi 77 let a celý život se věnuji profesně dopravě a stále ještě pracuji. Polovinu profesního života jsem dělal dopravu horizontální (výtahy) a posledních 30 let horizontální. Praxe a zkušenosti jsou dvě veličiny, které jsou sice nepřenositelné, ale z filozofického hlediska se promítají do budoucna přes pokračovatele. A tady je kámen úrazu. Nikdo z vás netuší, kde budete do budoucna bydlet, pracovat a jaký bude váš zdravotní stav. Jakýmkoliv omezením mobility se totiž zužují vyhlídky na pestrost vašich možností bydlení, zaměstnání a celkového vyžití. Také to bude lidi nutit z praktického hlediska koncentrovat lidi do jednoho místa o velké hustotě a z toho budou vyplívat všechny negativní dopady jak na životní prostředí, tak na lidskou psychiku. To už nehovořím o dopadech na krajinu, kterou nebude mít kdo obhospodařovat a jak a čím se potom lidé živit (včetně potravin). Dalším neurastenickým bodem je ekonomika dopravy. Veřejná doprava je investičně a provozně velmi drahá a nedokáže nikdy obsloužit vše! Její ztráty se kryjí z veřejných zdrojů a jsme u průšvihu přerozdělování zdrojů, které historicky vychylují rovnováhu omezování lidské svobody a podílu na tvorbě hodnot. Neomezenou moudrost vládců, kteří regulí, přerozdělují a omezují jak zdroje, tak osudy lidí, jsem zažíval s negativní zkušeností 45 let. Jak to dopadlo, můžeme s odstupem času vidět všichni. Navíc, dopravní stavby se plánují a realizují v dlouhodobém horizontu (jinak to technicky nejde) a přesahují víc jak jednu generaci. Víte vy, jaký názor na mobilitu bude mít generace po vás? Svoboda myšlení i projevu je nejvyšší hodnota lidského života, proto ta nutnost filozofického rozměru vašich úvah. Ono totiž těch rizik, které ohrožují svět je celá řada a většinu z nich není tvor jako je člověk, schopen vůbec ovlivnit. Chránit přírodu je největší drzost tvora zvaného člověk. Zeptejte se přírody, zda o to vůbec stojí? Ona si totiž bude dělat co chce, bude se sebepoškozovat erupcemi, povodněmi, počasím obecně a nás se rozhodně ptát nebude. Kde jsou navíc vnější vlivy nejbližšího vesmíru, t.j. sluneční aktivita, impulzy kosmického záření, nebeská tělesa toulající se bez našeho vědomí atd.. Naučme se spíše matku přírodu poznat, příliš jí neškodit a před její nevypočitatelnou aktivitou hledat způsob ochrany. Jsem přece Homo Sapiens, ne? A na závěr, ať postavíte kdekoliv cokoli, může přijít rus, džihádista, nebo podobný magor a rozbije je vám všechno, včetně komunikací i vašeho sebevědomí.
Odpovědět
hezky vás naučili počítat trojčlenky, ale matematika života je komplikovanější o faktor proměnných a to v pohledu potřeb dopravy podle stavu jedince (svobodný, bezdětný manžel, závazek rodiny, typ zaměstnání, věk a zdravotní stav). Jak vidíte, neexistuje univerzální potřeba. To, co mě u dnešních vzdělaných mladých lidí schází, je právě filozofický rozměr. Tím se nikdo dnes netrápí, protože je to příliš komplikované a mladí budeme věčně (to myslí většina mladých bez ohledu na dobu a dějiny). Je mi 77 let a celý život se věnuji profesně dopravě a stále ještě pracuji. Polovinu profesního života jsem dělal dopravu horizontální (výtahy) a posledních 30 let horizontální. Praxe a zkušenosti jsou dvě veličiny, které jsou sice nepřenositelné, ale z filozofického hlediska se promítají do budoucna přes pokračovatele. A tady je kámen úrazu. Nikdo z vás netuší, kde budete do budoucna bydlet, pracovat a jaký bude váš zdravotní stav. Jakýmkoliv omezením mobility se totiž zužují vyhlídky na pestrost vašich možností bydlení, zaměstnání a celkového vyžití. Také to bude lidi nutit z praktického hlediska koncentrovat lidi do jednoho místa o velké hustotě a z toho budou vyplívat všechny negativní dopady jak na životní prostředí, tak na lidskou psychiku. To už nehovořím o dopadech na krajinu, kterou nebude mít kdo obhospodařovat a jak a čím se potom lidé živit (včetně potravin). Dalším neurastenickým bodem je ekonomika dopravy. Veřejná doprava je investičně a provozně velmi drahá a nedokáže nikdy obsloužit vše! Její ztráty se kryjí z veřejných zdrojů a jsme u průšvihu přerozdělování zdrojů, které historicky vychylují rovnováhu omezování lidské svobody a podílu na tvorbě hodnot. Neomezenou moudrost vládců, kteří regulí, přerozdělují a omezují jak zdroje, tak osudy lidí, jsem zažíval s negativní zkušeností 45 let. Jak to dopadlo, můžeme s odstupem času vidět všichni. Navíc, dopravní stavby se plánují a realizují v dlouhodobém horizontu (jinak to technicky nejde) a přesahují víc jak jednu generaci. Víte vy, jaký názor na mobilitu bude mít generace po vás? Svoboda myšlení i projevu je nejvyšší hodnota lidského života, proto ta nutnost filozofického rozměru vašich úvah. Ono totiž těch rizik, které ohrožují svět je celá řada a většinu z nich není tvor jako je člověk, schopen vůbec ovlivnit. Chránit přírodu je největší drzost tvora zvaného člověk. Zeptejte se přírody, zda o to vůbec stojí? Ona si totiž bude dělat co chce, bude se sebepoškozovat erupcemi, povodněmi, počasím obecně a nás se rozhodně ptát nebude. Kde jsou navíc vnější vlivy nejbližšího vesmíru, t.j. sluneční aktivita, impulzy kosmického záření, nebeská tělesa toulající se bez našeho vědomí atd.. Naučme se spíše matku přírodu poznat, příliš jí neškodit a před její nevypočitatelnou aktivitou hledat způsob ochrany. Jsem přece Homo Sapiens, ne? A na závěr, ať postavíte kdekoliv cokoli, může přijít rus, džihádista, nebo podobný magor a rozbije je vám všechno, včetně komunikací i vašeho sebevědomí.
VM
Vladimir Mertan
18.11.2023 12:51 Reaguje na Martin PytlíkPekne, škoda že mladí ľudia nechcú počuť rozumné slová.
Odpovědět
