Asociace soukromého zemědělství ČR: Distancujeme se od ostudných protestů Agrární komory
8.3.2024
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Vláda ČR má nyní největší příležitost zastropovat dotace největším agrobaronům a dnes ztratila poslední důvod to neudělat. Ti jsou totiž ve skutečnosti těmi hlavními hybateli všech dosavadních protestů.
Bohužel jim na lep skočilo i několik dalších organizací a jednotlivých zemědělců, kteří uvěřili, že by se mohlo jednat také o jejich zájmy.
Přečtěte si také |
Extrémně brzké rašení habrů. V Lanžhotě letos vyrašily už 7. března, nejdřív za 74 let pozorování
Asociace soukromého zemědělství ČR, jakožto největší nevládní organizace českých sedláků, se těchto demonstrací veřejné ostudy neúčastnila a neúčastní a s ohledem na jejich včerejší průběh, se od nich přímo distancuje.
Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Na zemědělské dotace dá stát příští rok 3,75 miliardy korun, více než letos
Ministři EU se shodli na budoucí zemědělské politice, chtějí snížit byrokracii
EU uzavřela obchodní dohodu se zeměmi Mercosur. Zemědělci chystají protestyOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (110)
JO
Jarka O.
8.3.2024 09:35Já už se v těch Svazech a Asociacích nevyznám. Kdo je kdo, dobrý – zlý, kdo živí a kdo vydělává na pronájmu pudy na FVE? Mají mezi sebou trapné animozity, kterým se pak vláda v teple směje.
No at je to jak chce - toto není agitace pro stranu, ale pán ví, o čem mluví a jsou tu hezky vidět rozdíly mezi podmínkami pro zemědělce v zemích, kde domácí zemědělství chtějí, a u hloupých, ne-li zlo dějů:
https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Kott-ANO-Ministr-Vyborny-prirovnal-dnesni-demonstraci-k-ukazani-zemedelske-techniky-na-Letne-751874
Odpovědět
No at je to jak chce - toto není agitace pro stranu, ale pán ví, o čem mluví a jsou tu hezky vidět rozdíly mezi podmínkami pro zemědělce v zemích, kde domácí zemědělství chtějí, a u hloupých, ne-li zlo dějů:
https://www.parlamentnilisty.cz/politika/politici-volicum/Kott-ANO-Ministr-Vyborny-prirovnal-dnesni-demonstraci-k-ukazani-zemedelske-techniky-na-Letne-751874
SL
Stanislav Lukeš
8.3.2024 11:40 Reaguje na Jarka O.Parlamentní listy sledují jen hlupáci. Jen lžou a zkreslují realitu a dávají prostor dezolátům.
Odpovědět
Pe
Pepa
8.3.2024 11:59 Reaguje na Stanislav Lukeša ti největší je ještě citují :D, ale na druhou stranu jarka Ó přiznává, že se v tom nevyzná..
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.3.2024 15:35 Reaguje na PepaNO,
občas jsou tam názory a rozhovory s lidmi, které by měly být v " mejstrýmu ".
Tam však jsou na černé listině !
Tak fungují ti hlídací psi demokracie, co si říkají novináři.
Odpovědět
občas jsou tam názory a rozhovory s lidmi, které by měly být v " mejstrýmu ".
Tam však jsou na černé listině !
Tak fungují ti hlídací psi demokracie, co si říkají novináři.
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:09 Reaguje na smějící se bestietaktak, občas je dobré se tam podívat.
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.3.2024 12:47 Reaguje na Stanislav LukešPovinná minuta nenávisti splněna, dobrý, odháknuto. Já si semtam čtu články.
Například od poslanců PS ze všech stran vč. pexy,ods…jich je velký výběr. Dělám si takto představu, o čem se jedná a jako nezkreslená informace mi to vyhovuje. Včera nebo dnes tam byl bezva článek - přepis proslovu v PS od p. Foldyny o Labi, na rozdíl od proslovů o Labi zoufalé úrovně od kohosi od piratů a top0. Oni nelžou, pane, jsou jen mimo.
Vámi volené poslance nepotěší, že je nazýváte dezoláty.
Odpovědět
Například od poslanců PS ze všech stran vč. pexy,ods…jich je velký výběr. Dělám si takto představu, o čem se jedná a jako nezkreslená informace mi to vyhovuje. Včera nebo dnes tam byl bezva článek - přepis proslovu v PS od p. Foldyny o Labi, na rozdíl od proslovů o Labi zoufalé úrovně od kohosi od piratů a top0. Oni nelžou, pane, jsou jen mimo.
Vámi volené poslance nepotěší, že je nazýváte dezoláty.
ss
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:08 Reaguje na Jarka O.Asociace soukromých zemědělců sdružuje malé zemědělce a tak podporuje současnou pětidemoliční vládu, protože ta ve snaze poškodit agrobarona zkrouhla dotace větším zemědělců a předala ty peníze malým.
Agrární komora sdružuje zemědělce podle jejich velikosti a podle toho, kolik vyrobí a jak živí lidi, tudíž ty velké a střední a ti byli jednak poškozeni odebráním části dotací a jednak jsou ještě mnohem víc poškozování evropskými regulacemi a evropským Green Dealem. A proto se bouří.
Odpovědět
Agrární komora sdružuje zemědělce podle jejich velikosti a podle toho, kolik vyrobí a jak živí lidi, tudíž ty velké a střední a ti byli jednak poškozeni odebráním části dotací a jednak jsou ještě mnohem víc poškozování evropskými regulacemi a evropským Green Dealem. A proto se bouří.
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:33 Reaguje na Radim PolášekA my jsme poškozováni jejich bezohledným hospodařením, aby byl tedy výčet úplnější. A rádi bychom, aby hospodařili líp, no.
Odpovědět
MK
JO
Jarka O.
9.3.2024 22:53 Reaguje na Radim PolášekDíky za vysvětlení. S mnohým, co jste psal, souhlasím. Ono se nyní ukazuje, že JZD nebyla hloupost, protože zvětšování agropodniků probíhá všude ve světě. Dotace jsou systém, který byl se vstupem do EU nadšeně přijat. No a boj proti agrobaronovi? V Čechách normál, Slušovice nebo agrobaron, ale vždy se těm anti... podaří s vaničkou vylít dítě. To je GD po cesku. A krom poškození podnikání jde o ceny energie, byrokracii, a to je zodpovědnost vlády.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
10.3.2024 20:20 Reaguje na Jarka O.Zvětšování agropodniků probíhá, protože se zvyšuje velikost a složitost agrostrojů.
Před 150 lety s dobrým koníkem bylo optimum a úspory z velikosti od nějak 10 - 20 hektarů. S prvními malými traktory od takových 50 hektarů, s velkými zetory a kombajny za socíku od nějak 200 hektarů a dneska s dnešními velkými traktory a stroji, třeba řízenými GPS je to od tisíce, dvou tisíc hektarů. To platí třeba pro obilí a jiné základní plodiny.
Odpovědět
Před 150 lety s dobrým koníkem bylo optimum a úspory z velikosti od nějak 10 - 20 hektarů. S prvními malými traktory od takových 50 hektarů, s velkými zetory a kombajny za socíku od nějak 200 hektarů a dneska s dnešními velkými traktory a stroji, třeba řízenými GPS je to od tisíce, dvou tisíc hektarů. To platí třeba pro obilí a jiné základní plodiny.
JV
Josef Valenta
10.3.2024 22:17 Reaguje na Jarka O.Neházejte prosím všechny do jednoho pytle.Jde o to jak ten dotyčný také hospodaří.Znám podnik o 7000ha ,kde je to v pořádku,a bohužel znám i obrácenou stranu mince,bohužel i té malé mince. Je to o hospodáři.
Odpovědět
JV
Josef Valenta
10.3.2024 22:09 Reaguje na Radim PolášekDobrý den. Já bych tam také nejel,né kvuli tomu,že mám jen dva staré zetory.Patřím k těm malým,mých pár hektarů vychovalo dost plemenných býků a beránků. Nikdy jsem nedostal korunu investičních dotací.Také proto mám jen dva staré traktory.Kousek ode mne "hospodaří" dva agrobaroni.Ti mají velké a krásné traktory,Ale při pohledu na jejich krávy je mi smutno.Onehdá novináři psali ,že podíl dotací na příjmech je u Agrofertu 43%,pro zajímavost jsem si to spočítal u sebe /počítáno před dančí kauzou/ u mne to bylo 21%,počítal jsem to i u vedlejšího družstva /1700ha/, tam to bylo/ivestovalo se do nových stájí/ 27%.Díky tomu,že jsem nedosáhl na investiční dotaci ,zůstali "u ledu"jak projekty na rozšíření výroby ,tak i na zvětšení ha výměry. Mě už okolnosti donutili předávat farmu synovi,syn ji zase předá potomkovi.Rozhodně není naše snaha vydělávat na úkor našich potomků.Tak a ted jsem asi zdůvodnil proč "pětidemoliční" vláda koná jak koná a proč jsem nejel demonstrovat do Prahy.Také proto aby mne nebylo u ohrad smutno. Josef Valenta
Odpovědět
Pája Žížala
12.3.2024 13:47 Reaguje na Radim PolášekJá mám 320 hektarů a podle naší vlády jsem tedy již zralý k diskriminaci (dle vládní kvalifikace nejsem malý, ale ještě nejsem střední, tedy vlastně nejsem nic), a to na 170 hektarů mám velmi snížené dotace. K ASZ, mám na ně jiný náhled nežli vy. Byl jsem jeden z prvních členů (tehdy jsem měl 120 ha), po cca necelých dvou letech jsem odešel. Proč? Protože hlavním jejich programem byla nenávist k ostatním zemědělcům, hlavně vlastníkům sdruženým do družstev. Na schůzích se řešilo jen toto a dotace. Jak dostat nesystémové dotace - výběrové peníze pro ty správné zemědělce. A později jsem zjistil, že já na ně - na rozdíl od "činovníků" nikdy nedosáhnu. A tak tu byly "farmy" které měly i chlévy vykachličkované koupelnovýma dlaždičkama až po strop, a druzí - mě podobní, co jsme jim dělali "členy" a měli pořád stejné kulové. Dnes tvrdí, že zastupují malé zemědělce. Správně je to ale tak, že zastupují NĚKTERÉ malé zemědělce. Agrární komora zastupuje KAŽDÉHO zemědělce, který k nim vstoupí. Malé, srřední i velké. Zajímavé by bylo uvádět, kolik dostal který zemědělec VŠECH dotací rozpočítáno na hektar, a to v roce a celkově. Vyděsilo by vás, jak "drazí" jsou pro občany zemědělci z ASZ, narozdíl od těch "středních a velkých".
Jediný správný dotační systém je všem stejně a na hektar. Vše ostatní je ovlivněný systém vyvedení peněz cíleně pro někoho, který upřednostňuje vyvolené - viz činovníci ASZ. A nejhorší protekcionismus je u "ivestičních" dotací...
Odpovědět
Jediný správný dotační systém je všem stejně a na hektar. Vše ostatní je ovlivněný systém vyvedení peněz cíleně pro někoho, který upřednostňuje vyvolené - viz činovníci ASZ. A nejhorší protekcionismus je u "ivestičních" dotací...
PH
Petr Hanák
9.4.2024 08:00 Reaguje na Pája ŽížalaVýborně. Souhlas. Mikro zemědělci z ASZ dostávají vedle zemědělců ze "znevýhodněných" oblastí nejvíce dotací relativně k jejich výkonu.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.3.2024 09:44Družstva snad nejsou soukromníci ?
To potřebuje vláda - rozdělené zemědělce, odbory, aby mohla panovat !
Smutné při pohledu na Francii, Německo, Polsko.
Odpovědět
To potřebuje vláda - rozdělené zemědělce, odbory, aby mohla panovat !
Smutné při pohledu na Francii, Německo, Polsko.
KP
Karel Pavelka
8.3.2024 10:16 Reaguje na smějící se bestieDružstva jsou jezedaci a hospodaří v krajině příšerně jako za totality....
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.3.2024 10:39 Reaguje na Karel PavelkaDružstvo není státu, ale mnohdy jsou jeho členové majiteli pozemků/takže soukromníci, kteří se nehodlají dřít co by kovozemědělci, jak se jim říkávalo.
Odpovědět
RP
VS
Vilda Smakal
9.3.2024 16:26 Reaguje na Karel PavelkaTy máš dobře vymleto......Za totáče to alespoň šlapalo a živilo to naši republiku, měli jsme všechno ! Dnes nikdo nemá nic, jen problémy a všechno dovezené z venku ! Takže za toho totáče zemědělství alespoň fungovalo, jako další fabriky !!! Ty radši nikam nepiš.......
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
8.3.2024 10:19 Reaguje na smějící se bestieV těch třech zemích žádná družstva nikdy nebyla, v Polsku jen nějaké státní statky , ostatní byli malí sedlaci. Proto tam zemědělská krajina vypadá mnohem lépe a je tam i mnohem více ptáků než u nás, stejně je to s rybníky.....
Odpovědět
ss
smějící se bestie
8.3.2024 10:39 Reaguje na Karel PavelkaDružstva jsou i tam, jenom se zde o tom nemluví, nepíše.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
8.3.2024 14:30 Reaguje na smějící se bestieZa CaK, a za první republiky bylo v Čechách asi 14 000 000. Družstev. Po vítězném únoru je sloučily do jednotných Družstev. Proto také jednotné zemědělské družstvo.
Odpovědět
Jakub Graňák
8.3.2024 16:37 Reaguje na Michal UkropecČtrnáct milionů družstev? Tolik družstev co mělo československo obyvatel?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
8.3.2024 10:45 Reaguje na Karel PavelkaJste zcela mimo. V těch zemích existují desetiletí družstva
vinařská, mlékařská, chovatelská a plodinářská, které mají
sílu vyjednávat s odběrateli a zpracovateli na rozdíl od
přištipkáře s deseti ha polí a pěti kravami. A ty velké soukromé farmy mají tisíce kusů dobytka a nikoliv jako ty
naše družstva vlastníků přejmenovaná z původních JZD, či
agropodniky. Spíte a máte snahu vrátit pokrok o století
zpět, ale to nedělají ani na Západě. Naopak se sdružují,
aby měli sílu k vyjednávání obstát v konkurenci. Jo
a přeji vám navštívit stáje na patra v Nizozemí a pole
tamtéž s desetinásobkem chemie co u nás. Pak změníte
názor i na naše velkokapacitní kravíny a naši krajinu.
Krajina nebude zdravější, když budou pole rozdělena po
hektaru, ale pouze tehdy, když ubude zbytečné chemie
a huntování polí biopalivy a biomasou pro bioplynky,
což je dílo ekologistů jako vy!
Odpovědět
vinařská, mlékařská, chovatelská a plodinářská, které mají
sílu vyjednávat s odběrateli a zpracovateli na rozdíl od
přištipkáře s deseti ha polí a pěti kravami. A ty velké soukromé farmy mají tisíce kusů dobytka a nikoliv jako ty
naše družstva vlastníků přejmenovaná z původních JZD, či
agropodniky. Spíte a máte snahu vrátit pokrok o století
zpět, ale to nedělají ani na Západě. Naopak se sdružují,
aby měli sílu k vyjednávání obstát v konkurenci. Jo
a přeji vám navštívit stáje na patra v Nizozemí a pole
tamtéž s desetinásobkem chemie co u nás. Pak změníte
názor i na naše velkokapacitní kravíny a naši krajinu.
Krajina nebude zdravější, když budou pole rozdělena po
hektaru, ale pouze tehdy, když ubude zbytečné chemie
a huntování polí biopalivy a biomasou pro bioplynky,
což je dílo ekologistů jako vy!
MU
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 14:46 Reaguje na Břetislav MachačekUrčitě souhlasím, že je špatně zbytečná chemie a huntování polí biopalivy. Jen že rozdělení velkých lánů na menší je důležité kvůli vodnímu režimu krajiny a kvůli snížení eroze. Tak to prostě je, no.
A ekologisti, kteří vám tak leží v žaludku, za biopaliva v současné podobě nemůžou. Nápad využitelný v některých podmínkách se stal předmětem byznysu a dojení státní kasy kdekým. Jenž ekologisti u toho už nebyli. To je, jako kdyby za všechny války mohl vynálezce dynamitu, za pobodání výrobce nože atd. atd.
Odpovědět
A ekologisti, kteří vám tak leží v žaludku, za biopaliva v současné podobě nemůžou. Nápad využitelný v některých podmínkách se stal předmětem byznysu a dojení státní kasy kdekým. Jenž ekologisti u toho už nebyli. To je, jako kdyby za všechny války mohl vynálezce dynamitu, za pobodání výrobce nože atd. atd.
BM
Břetislav Machaček
8.3.2024 16:12 Reaguje na Jindřich DurasA kdo vymyslel náhradu ropy řepkovým olejem jako
"udržitelným" zdrojem paliv a totéž s bioplynkami?
Že by ropná a plynařská lobby? Kdo ukazuje jako
příklad EKOchování vesnici, která jsou energeticky
"soběstačná" když se do její bioplynky sváží
kukuřice z celého okresu a kdo dává vyznamenání
Škodě v M. Boleslavi, že "ekologicky" vytápí celý
podnik slámou z celého kraje? Ropáci? Ano, ale
dnes převlečení za ekologisty a ochranáře! Proč
ministerstvo životního prostředí nadále dotuje
bioplynky jako zpracování odpadů, který někdo záměrně pěstuje? Ono ani bioplynka na odpadní
potraviny se bez dotací neobejde, neboť na svoz
se vyplýtvá více energie, než vyrobí. Ruku na
srdce kolik vyprodukujete odpadů z potravin a
jak často je bude třeba svážet, aby z nich plyn
neunikal už u vás doma? To budou pro kilo odpadu
jezdit dům od domu 2x týdně? Tak to je už ale
ekologismus nejvyššího kalibru. Jinak pole a pole
je rozdíl. Na Ukrajině jsem viděl lány 500 ha bez
eroze a u nás v kopcích hektarové pole spláchnuté
po lijáku do údolí. Vnucovat někomu něco, co nemá
v jeho podmínkách smysl rozhodnutím od stolu je
stejné, jako když někdo v padesátých letech nařídil rozorat vrstevnicové meze. Dnes se to pouze děje opačně i tam, kde ta pole velká byla odjakživa.
Mimochodem ta pole, které stát ODEPSAL v D. Lutyni (280 ha) na stavbu baterkárny Samsungu jsou lány po 50 a více hektarech už 200 let od dob, kdy vznikly vysušením rybníků hrabětem Larischem k pěstování cukrovky. Tak ta už se dělit nebudou, ale pro
jistotu se ekologicky zalijí betonem pro výrobu
baterek do ekologických elektroaut. Čert vem
takovou ekologii, která zničí 280 ha orné půdy,
remízky a křoviny kolem vodních kanálů a cest.
Toto je ekologie? Kvůli tomuto kšeftu odložili
i zákon zakazující zábor pro sklady a průmysl
a ve zrychleném řízení to schválili. Hnus!
Odpovědět
"udržitelným" zdrojem paliv a totéž s bioplynkami?
Že by ropná a plynařská lobby? Kdo ukazuje jako
příklad EKOchování vesnici, která jsou energeticky
"soběstačná" když se do její bioplynky sváží
kukuřice z celého okresu a kdo dává vyznamenání
Škodě v M. Boleslavi, že "ekologicky" vytápí celý
podnik slámou z celého kraje? Ropáci? Ano, ale
dnes převlečení za ekologisty a ochranáře! Proč
ministerstvo životního prostředí nadále dotuje
bioplynky jako zpracování odpadů, který někdo záměrně pěstuje? Ono ani bioplynka na odpadní
potraviny se bez dotací neobejde, neboť na svoz
se vyplýtvá více energie, než vyrobí. Ruku na
srdce kolik vyprodukujete odpadů z potravin a
jak často je bude třeba svážet, aby z nich plyn
neunikal už u vás doma? To budou pro kilo odpadu
jezdit dům od domu 2x týdně? Tak to je už ale
ekologismus nejvyššího kalibru. Jinak pole a pole
je rozdíl. Na Ukrajině jsem viděl lány 500 ha bez
eroze a u nás v kopcích hektarové pole spláchnuté
po lijáku do údolí. Vnucovat někomu něco, co nemá
v jeho podmínkách smysl rozhodnutím od stolu je
stejné, jako když někdo v padesátých letech nařídil rozorat vrstevnicové meze. Dnes se to pouze děje opačně i tam, kde ta pole velká byla odjakživa.
Mimochodem ta pole, které stát ODEPSAL v D. Lutyni (280 ha) na stavbu baterkárny Samsungu jsou lány po 50 a více hektarech už 200 let od dob, kdy vznikly vysušením rybníků hrabětem Larischem k pěstování cukrovky. Tak ta už se dělit nebudou, ale pro
jistotu se ekologicky zalijí betonem pro výrobu
baterek do ekologických elektroaut. Čert vem
takovou ekologii, která zničí 280 ha orné půdy,
remízky a křoviny kolem vodních kanálů a cest.
Toto je ekologie? Kvůli tomuto kšeftu odložili
i zákon zakazující zábor pro sklady a průmysl
a ve zrychleném řízení to schválili. Hnus!
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 19:03 Reaguje na Břetislav MachačekNevím, jestli jste opravdu četl, co jsem napsal? No, to neva.
Jasně, že na rovině s hlubokou černozemí s obrovskou kapacitou pro vodu může být lán velký a jinde s mělkou půdou bez humusu a na svahu naopak malý! Jenže teď mi řekněte, jak přimět některé (aktuálně bohužel většinu) zemědělců, kteří prostě dobře hospodařit nechtějí, aby se do věci pustili. Ano, je ostuda předepisovat plošně nějaké věci, které by nejlíp uměli vyřešit místní zemědělci - - - kdyby ovšem chtěli, že? A v tom je ten problém.
Určitě víte, že nařízení o tom či onom vznikají po dlouhých strkanicích právě se zástupci zemědělců, kteří dokážou hodit vidle do všeho. Takže pokud projde krávovina, je to i na jejich účet.
Ano, hodnotit by se mělo zachování bonity, hloubky půdy, obsahu humusu, drobtovité struktury. Celkem jednoduché. Tak proč to nikdo neprosazuje? Zemědělci? Protože většina z nich by nedostala na dotacích nejspíš už vůbec nic.
Zalévání půdy betonem je samosebou zvěrstvo. Tak jsem zvědav, jestli se zemědělci proti tomu jako jeden muž postaví.
Odpovědět
Jasně, že na rovině s hlubokou černozemí s obrovskou kapacitou pro vodu může být lán velký a jinde s mělkou půdou bez humusu a na svahu naopak malý! Jenže teď mi řekněte, jak přimět některé (aktuálně bohužel většinu) zemědělců, kteří prostě dobře hospodařit nechtějí, aby se do věci pustili. Ano, je ostuda předepisovat plošně nějaké věci, které by nejlíp uměli vyřešit místní zemědělci - - - kdyby ovšem chtěli, že? A v tom je ten problém.
Určitě víte, že nařízení o tom či onom vznikají po dlouhých strkanicích právě se zástupci zemědělců, kteří dokážou hodit vidle do všeho. Takže pokud projde krávovina, je to i na jejich účet.
Ano, hodnotit by se mělo zachování bonity, hloubky půdy, obsahu humusu, drobtovité struktury. Celkem jednoduché. Tak proč to nikdo neprosazuje? Zemědělci? Protože většina z nich by nedostala na dotacích nejspíš už vůbec nic.
Zalévání půdy betonem je samosebou zvěrstvo. Tak jsem zvědav, jestli se zemědělci proti tomu jako jeden muž postaví.
MK
JO
Jarka O.
8.3.2024 16:17 Reaguje na Jindřich DurasCo si myslíte o stavbě baterkárny v D. Lutyni na úrodné půdě a jaké alternativy byste viděl?
Odpovědět
Jakub Graňák
8.3.2024 17:17 Reaguje na Jarka O.V tamnějším kraji budou mít problém sehnat kvalifikovanou pracovní sílu:-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
8.3.2024 17:32 Reaguje na Jakub GraňákTakže to není tak jednoduché? Trochu jako čipy? V tom případku je lepší nechat lidem pole:-). Fabriku postavit na 2 nebo 3 patrech v průmyslové zóně.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 19:09 Reaguje na Jakub GraňákŘešilo se to dlouze na Plzeňsku. Stejná storka. V místě ale nedostatek vody, nedostatek pracovní síly, která by se musela dovézt (cca 3000 lidí!) => očekávat lze i problémy sociální atd. Chtěli postavit celé nové sídliště = další zábor půdy. Slibovali sice místa i pro vysoce kvalifikované pracovníky, ale lidi, co těmhle výrobám rozumí, tomu moc nevěřili.
Tak asi tak. Nakonec plzeňská lokalita padla.
Odpovědět
Tak asi tak. Nakonec plzeňská lokalita padla.
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 19:06 Reaguje na Jarka O.Stavět prakticky cokoli na velmi úrodné půdě je zvěrstvo. Tak to prostě je. Alternativa? Pokud je ta stavba nevyhnutelná, o čemž nejsem úplně přesvědčen (ale třeba se pletu, nevyznám se v tom dostatečně), tak prostě někde jinde.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:25 Reaguje na Jarka O.Dříve nebyl problém stavět tovární haly na svažité půdě, Hlavní pracovní patro bylo na dolní straně svahu svahu první patro, na horní straně svahu přízemní patro, obslužné provozy, jako třeba odpadové hospodářství nebo dílny údržby se daly pod úroveň pracovního patra na dolní straně svahu, nad pracovním patrem se daly pracovní galerie pro pomocné výroby komponent, dopravníky, vzduchotechnika haly atd.
Dneska se v první řadě hledá rovinatá půda, která je obvykle úrodná černozem, ta se vybetonuje do rovna a na ploše postaví přízemní hala o dvakrát až čtyřikrát větší rozloze, protože všechny provozy včetně pomocných jsou vedle sebe v rovině.
A pak se divíme, že nám ubývá úrodná půda a že jsou naši zemědělci vytlačováni do svažitých pozemků, kde je půda obvykle špatná, protože lehká biomasa je z svahů přednostně splachována, zatímco písek, štěrk a jíl tam drží.
Možná by to chtělo u fabrik na rovině poněkud osekat dotace nebo víc danit než fabriky s halami vystavěnýmí na svažitých pozemcích a s více pracovními patry.
Odpovědět
Dneska se v první řadě hledá rovinatá půda, která je obvykle úrodná černozem, ta se vybetonuje do rovna a na ploše postaví přízemní hala o dvakrát až čtyřikrát větší rozloze, protože všechny provozy včetně pomocných jsou vedle sebe v rovině.
A pak se divíme, že nám ubývá úrodná půda a že jsou naši zemědělci vytlačováni do svažitých pozemků, kde je půda obvykle špatná, protože lehká biomasa je z svahů přednostně splachována, zatímco písek, štěrk a jíl tam drží.
Možná by to chtělo u fabrik na rovině poněkud osekat dotace nebo víc danit než fabriky s halami vystavěnýmí na svažitých pozemcích a s více pracovními patry.
JH
JH
9.3.2024 09:31 Reaguje na Radim PolášekKdyž jsou ty fabriky takové ekonomické terno, tak by neměl být problém je stavět jinde než na rovině a ve více patrech.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:37 Reaguje na Radim PolášekNo, nápadů, jak to udělat, je tady spousta :-)! Jen opatrně připomínám, že se jedná o záměr na 200 ha, všiml jste si :-)? To nepude jen tak zabagrovat půlkou do svahu, obávám se.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:13 Reaguje na Jindřich DurasRozdělení velkých lánů na menší jen zhorší produktivitu zemědělců a jejich konkurenceschopnost. Lány se nemusí otrocky dělit, aby se tam upravily vodní režimy, jak to předepsali bruselští zelení neználci.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:39 Reaguje na Radim PolášekNo, vy jste naopak evidentně český všeználek, tak sem určitě rád napíšete, jak upravit vodní (a erozní) režim bez dělení pozemků na menší. Velikost pozemků je totiž nejdůležitější člen erozní rovnice. Tak do toho, je to vaše!
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 12:46 Reaguje na Jindřich DurasTřeba drobný krajinný celek uvnitř lánu.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 17:46 Reaguje na Radim PolášekUrčitě krok dobrým směrem, ale tohle je strašně málo. Potřebujeme omezit erozi atd. atd., jinak jedeme všichni do háje.
Odpovědět
RP
BM
Břetislav Machaček
8.3.2024 10:29Když se dva nesnesou, založí dva spolky. Když se najde třetí s jinými
názory, tak založí spolek třetí. Ač jsou na tom špatně všichni tři, tak
se jedni snaží urvat více pochlebováním vládě, ale netuší, že vsadili na
koně, který už brzo nebude závodit, ale půjde na jatka stejně, jako oni.
Neznám jiné než soukromé zemědělce a tato nálepka je zavádějící. Oni
jsou soukromí i družstevníci a nebo agropodniky. Ti ale na rozdíl od
přištipkářů mají rezervy a ty změny přežijí. No a pak skoupí půdu
těch, kteří vládě uvěřili, že je ochrání před veškerou konkurencí!
Oni ani protestovat nemohou, protože je vláda uplatila vyšší dotací
a musí být za to vděčni. No a pokud ho nemá kdo zastoupit u dojení,
tak nemůže protestovat, marodit a ani umřít. Bohužel umře i tak!
Odpovědět
názory, tak založí spolek třetí. Ač jsou na tom špatně všichni tři, tak
se jedni snaží urvat více pochlebováním vládě, ale netuší, že vsadili na
koně, který už brzo nebude závodit, ale půjde na jatka stejně, jako oni.
Neznám jiné než soukromé zemědělce a tato nálepka je zavádějící. Oni
jsou soukromí i družstevníci a nebo agropodniky. Ti ale na rozdíl od
přištipkářů mají rezervy a ty změny přežijí. No a pak skoupí půdu
těch, kteří vládě uvěřili, že je ochrání před veškerou konkurencí!
Oni ani protestovat nemohou, protože je vláda uplatila vyšší dotací
a musí být za to vděčni. No a pokud ho nemá kdo zastoupit u dojení,
tak nemůže protestovat, marodit a ani umřít. Bohužel umře i tak!
Ra
Radek
8.3.2024 11:46 Reaguje na Břetislav MachačekVe vašem podání se to tak krásně čte až by člověk uvěřil že to jinak nejde .
Jak to vidíte z tou konkurencí a silou na trhu u jiných řemesel . Vyberu co mě napadne , švadleny , truhláři, elektrikáři , automechanici , zedníci , obkladači ….. myslíte že tihle prcci nemají , konkurenci která jim kazí cenu . Nebo že by jim ji dokonce určovala , nepotřebují třeba nějakou dotaci, podporu od státu , vlastě co to plácám , ti jsou jiní , at si poradí sami . Tam se trh práce postará a já míchám hrušky z jabkama 😊
Odpovědět
Jak to vidíte z tou konkurencí a silou na trhu u jiných řemesel . Vyberu co mě napadne , švadleny , truhláři, elektrikáři , automechanici , zedníci , obkladači ….. myslíte že tihle prcci nemají , konkurenci která jim kazí cenu . Nebo že by jim ji dokonce určovala , nepotřebují třeba nějakou dotaci, podporu od státu , vlastě co to plácám , ti jsou jiní , at si poradí sami . Tam se trh práce postará a já míchám hrušky z jabkama 😊
BM
Břetislav Machaček
8.3.2024 16:31 Reaguje na RadekMyslíte, že měli za 1.republiky dotovat ševce, aby šili stejné boty za více peněz jako Baťa? Já malým zemědělcům a řemeslníkům nic nezakazuji, ale taky bych jim nedal více, než velkým. Malý švec obstál, když šil zakázkovou obuv a
totéž by měl dělat malý zemědělec. Nepěstovat se ztrátou
totéž co ten velký, ale pěstovat třeba BIO potraviny pro
movitou klientelu ochotnou platit za kvalitu více, než za
běžný standard. Musí si se svými vyššími náklady hledat
odběratele ochotného platit více a nikoliv produkovat
standard a požadovat dotaci. To by tu dotaci mohli žádat
i OSVČ neschopni konkurovat ve svém sortimentu těm velkým
firmám a všichni, kteří jsou proděleční. Otázkou je proč
jsou proděleční? Neekonomickým podnikáním, neumětelstvím,
líností a nebo pouze z vypočítavosti, že jim to stát dá?
Na protestu řekl jeden zemědělec z Podkrkonoší panu
ministrovi proč protestuje: no protože neberu dotace za
trvalé zatravnění, pěstuji obiloviny, pícniny pro krávy
a chovám i prasata. Jsem zemědělec a nikoliv pobírač
dotací za to, že jednou ročně zmulčuje zatravněné pole!
A včil mudrujte!
Odpovědět
totéž by měl dělat malý zemědělec. Nepěstovat se ztrátou
totéž co ten velký, ale pěstovat třeba BIO potraviny pro
movitou klientelu ochotnou platit za kvalitu více, než za
běžný standard. Musí si se svými vyššími náklady hledat
odběratele ochotného platit více a nikoliv produkovat
standard a požadovat dotaci. To by tu dotaci mohli žádat
i OSVČ neschopni konkurovat ve svém sortimentu těm velkým
firmám a všichni, kteří jsou proděleční. Otázkou je proč
jsou proděleční? Neekonomickým podnikáním, neumětelstvím,
líností a nebo pouze z vypočítavosti, že jim to stát dá?
Na protestu řekl jeden zemědělec z Podkrkonoší panu
ministrovi proč protestuje: no protože neberu dotace za
trvalé zatravnění, pěstuji obiloviny, pícniny pro krávy
a chovám i prasata. Jsem zemědělec a nikoliv pobírač
dotací za to, že jednou ročně zmulčuje zatravněné pole!
A včil mudrujte!
Ra
Radek
8.3.2024 18:58 Reaguje na Břetislav MachačekTen zemědělec měl samozřejmě pravdu , protože dotace jsou zlo ,které křiví trh a vytváří nerovnou soutěž na trhu práce . Kdyby tož nebily dotace , tak by to bylo tak jak to pořád popisujete vy , dokazuje to dění i na novém zélandu ……. ti malí živnostníci taky dokáží vedle sebe žít ,nakonec ty švadlenky tady vedle větnamcu a jejich tržnic žijí taky …..tak ted už si snad rozumíme 😊
Odpovědět
Ra
Radek
8.3.2024 19:26 Reaguje na Radekjo a ti povaleči v bruselu co sekýrujou , by měli po ptácích
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:41 Reaguje na RadekTak je třeba vědět, kdo dělá ceny na trhu, kdo jich využívá a kdo je jimi drcen a sotva přežívá. Před komunisty u nás na venkově dělali ceny střední zemědělci. Řekněme že každá druhá nebo třetí rodina na venkově byli zemědělci, ostaní byli bezzemci závislí na sedlácích nebo poskytovali lidem na vesnici služby. Malých zemědělců bylo nejvíc, ti ale vypěstovali sotva pro sebe. Středních bylo tak akorát. aby už vyprodukovali tolik, aby měli významný podíl na trhu. Mezi sebou cenami soutěžili a tak si ceny nastavili optimálně, aby se při své dřině slušně uživili a žili. velcí zemědělci, pokud byli jen trochu schopní, produkovali znatelně levněji než střední a tak využívali nastavených cen a bohatli. A ještě mnohem víc bohatli velkostatkáři, protože z úspor z velikosti produkovali ještě levněji než velcí zemědělci a tak vydělali ještě víc.
Když říkáte, že na Novém Zélandu zřejmě prosperují malí, tak ti malí musí mít významnou část trhu a musí tak určovat ceny na trhu.
U nás určují ceny na trhu, který je jednotný evropský, velké evropské zemědělské subjekty.
Odpovědět
Když říkáte, že na Novém Zélandu zřejmě prosperují malí, tak ti malí musí mít významnou část trhu a musí tak určovat ceny na trhu.
U nás určují ceny na trhu, který je jednotný evropský, velké evropské zemědělské subjekty.
Ra
Radek
9.3.2024 10:44 Reaguje na Radim PolášekEvropa musí zrušit dotace jako celek . Krom opravdu životně důležitých . O zbytek se postará trh .
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:41 Reaguje na RadekZní to fajn, ale zemědělci tohle přesně nechtějí
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 12:50 Reaguje na Jindřich DurasDotace jsou jen jedny z hodně problémů evropských zemědělců.
Zrušit jen dotace je nesmysl, protože dotace jenom vyrovnávají ztráty evropských zemědělců z bruselských regulací a greendealovských opatření. A to ještě jen z malé části, většinu ekonomických nároků těch opatření dotace nekryjí, zemědělec je řeší na úkor své rentability.
Muselo by se to zrušit kompletně všechno.
Odpovědět
Zrušit jen dotace je nesmysl, protože dotace jenom vyrovnávají ztráty evropských zemědělců z bruselských regulací a greendealovských opatření. A to ještě jen z malé části, většinu ekonomických nároků těch opatření dotace nekryjí, zemědělec je řeší na úkor své rentability.
Muselo by se to zrušit kompletně všechno.
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 19:12 Reaguje na Břetislav MachačekJednání zástupců zemědělců probíhají pořád o něčem. Zpracovávají a na ministerstvech se projednávají a schvalují "dlouhodobé koncepce" a "strategie". Tak mi zkuste říct, co tam teda zástupci zemědělců dělají, když nedokážou ošetřit takhle banální otázky?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2024 12:22 Reaguje na Jindřich DurasVíte jednání zemědělců na ministerstvech má více
ALE. Jedním je, koho k jednání ministři přizvou a
s kým se nechtějí ani bavit. Dalším ale je to, zda
je POUZE vyslechnou a dělají zákony po svém. Ono
velkým zlem je arogance moci, kdy se po dobu mezi
volbami cítí vládnoucí politici pány, kteří nemusí lidem ani naslouchat, natož plnit sliby, které jim
před volbami dali. Vypíchnu pouze nezvyšovat daně
a ouhá daně z nemovitostí šly nahoru (s nimi ruku
v ruce pachtovné). Nebo o 6 miliard krátí dotace, aby následně s velkou slávou 2 miliardy vrátili
k vyplacení. To jsou podrazy se kterými zemědělci
nepočítali stejně, jako občané. Vláda nedokáže
zdanit nadnárodní firmy a vydovádí se na zdanění
firem místních a občanů, kteří nemají sídlo v
daňových rájích. To se těch cizích firem bojí?
A nebo jsou to jejich sponzoři? Víte co mě zaráží?
No to, že do středy neměl nikdo potuchy o té
gigadaktory v D. Lutyni a ve středu ji vláda
odsouhlasila, ve čtvrtek kraj a v pátek už pouze
tři dotčené obce pouze konstatovaly, že budou
žádat upřesnění podmínek daného projektu. Taková
rychlost je nevídaná a doslova šokující. Je vidět,
že někomu o něco opravdu jde a tak spěchá, aby se
lidé nestačili z toho šoku vzpamatovat. JE se
plánují léta, přehrady taky, komunikace rovněž a
ta hrůza 280 ha zalitých betonem se schvaluje tak
rychle, jako by šlo o kozí chlívek!
Odpovědět
ALE. Jedním je, koho k jednání ministři přizvou a
s kým se nechtějí ani bavit. Dalším ale je to, zda
je POUZE vyslechnou a dělají zákony po svém. Ono
velkým zlem je arogance moci, kdy se po dobu mezi
volbami cítí vládnoucí politici pány, kteří nemusí lidem ani naslouchat, natož plnit sliby, které jim
před volbami dali. Vypíchnu pouze nezvyšovat daně
a ouhá daně z nemovitostí šly nahoru (s nimi ruku
v ruce pachtovné). Nebo o 6 miliard krátí dotace, aby následně s velkou slávou 2 miliardy vrátili
k vyplacení. To jsou podrazy se kterými zemědělci
nepočítali stejně, jako občané. Vláda nedokáže
zdanit nadnárodní firmy a vydovádí se na zdanění
firem místních a občanů, kteří nemají sídlo v
daňových rájích. To se těch cizích firem bojí?
A nebo jsou to jejich sponzoři? Víte co mě zaráží?
No to, že do středy neměl nikdo potuchy o té
gigadaktory v D. Lutyni a ve středu ji vláda
odsouhlasila, ve čtvrtek kraj a v pátek už pouze
tři dotčené obce pouze konstatovaly, že budou
žádat upřesnění podmínek daného projektu. Taková
rychlost je nevídaná a doslova šokující. Je vidět,
že někomu o něco opravdu jde a tak spěchá, aby se
lidé nestačili z toho šoku vzpamatovat. JE se
plánují léta, přehrady taky, komunikace rovněž a
ta hrůza 280 ha zalitých betonem se schvaluje tak
rychle, jako by šlo o kozí chlívek!
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 17:44 Reaguje na Břetislav MachačekArogance moci je určitě špatně a podrazy taky. Každopádně řeči, které jsem slyšel od představitelů protestujících, byly o odmítání protierozních opatření a grýndýlu jako takovém. Jenže bez toho se nehneme. Navíc, tenhle přístup předvádějí pravidelně, kdykoli jde o ochrany půdy atd.
Příjmy v zemědělství se údajně zvýšily o 140 % v r. 2023 oproti 2022...
V argumentaci bychom neměli semlít všechno dohromady, tedy Lutyni akdeco dalšího, jakkoli věcně s vámi hodně souhlasím.
Odpovědět
Příjmy v zemědělství se údajně zvýšily o 140 % v r. 2023 oproti 2022...
V argumentaci bychom neměli semlít všechno dohromady, tedy Lutyni akdeco dalšího, jakkoli věcně s vámi hodně souhlasím.
pk
pepa knotek
8.3.2024 11:52 Reaguje na Břetislav MachačekRozděl a panuj - to je osvědčená metoda vládců už po staletí. Dnes k tomu mají media, která spěšně rozeštvávají různé skupiny obyvatel proti sobě - město proti vesnici, modré proti zeleným, chudé proti bohatším, zaměstnance proti podnikajícím, malé zemědělce proti větším, homo proti hetero, eurohujery proti euroskeptikům....atd. témat je něurekom, jak říkají slováci. Dokud to lidi nepochopí, tak se nic nezmění.
Odpovědět
Ra
Radek
8.3.2024 11:58 Reaguje na pepa knotekje to jako z válkou , až dojde vojákům v poli že jsou to oní kteří po sobě střílí a přestanou to dělat . Nebudou války
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 14:27 Reaguje na pepa knotekZemědělce nikdo cíleně nerozděloval a média už vůbec ne. Scénu logicky ovládaly velké podniky, které si dlouhodobě ohýbaly podmínky tak, aby byly výhodné právě pro ně. Zároveň také prostřednictvím své lobby velkozemědělci systematicky odmítali hospodařit tak, aby půdu nedrancovali. Příkladů spousta: prosazování zachování orné půdy na vysoké sklonitosti, odpor k dělení pozemků, rozpad půdní struktury.
No, takže když se od těchto subjektů chcete prostě oddělit, musíte si založit nějakou organizaci, která bude hájit i vaše zájmy. To dává smysl, ne?
Takže: Nikdo nikoho zvenčí nerozdělil, aby ho ovládal, ale logicky se od sebe oddělily dvě odlišné zájmové skupiny. To je celé.
Odpovědět
No, takže když se od těchto subjektů chcete prostě oddělit, musíte si založit nějakou organizaci, která bude hájit i vaše zájmy. To dává smysl, ne?
Takže: Nikdo nikoho zvenčí nerozdělil, aby ho ovládal, ale logicky se od sebe oddělily dvě odlišné zájmové skupiny. To je celé.
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:55 Reaguje na Jindřich DurasTo je hloupost a zelená propaganda. Žádný zemědělec, ani ten největší, půdu nedrancuje. jako třeba neudržuje traktory a zemědělské stroje nebo nenechává spadnou kravíny a vepříny.
Protože to jsou jeho výrobní nástroje.
Půdu drancují spíš drobní zemědělci, kteří neumí nebo nechtějí najít vhodný výrobní program pro drobné zemědělství, pro které dotace rovná se totéž jako sociální dávka pro nezaměstnané, nic navíc se z toho nevyprodukuje, ale přežijí.
A kteří jen čekají, až jejich pole na okraji vesnice postupně místní úřad překlasifikuje na stavební pozemky, aby je mohli draze prodat developerům nebo přímo stavebníkům.
Půdu zemědělci dlouhodobě udržují v takovém stavu, aby na ní současnými výrobními technologiemi vyprodukovali optimum úrody. To znamená ty současné výnosy, běžně až dvakrát vyšší, než měli socialističtí družstevníci, nebo až 4X - 8x vyšší než před socialistickými družstvy měli běžní sedláci.
Že se taková půda nelíbí zeleným aktivistům, kteří mají se zemědělstvím společné jen to, že si kdysi v Kauflandu nakoupili substráty a v květináčích vypěstovali nějaká rajčata a jahody, je logické, protože ta půda vypadá jinak než ten kupovaný substrát a průmyslový kompost.
Odpovědět
Protože to jsou jeho výrobní nástroje.
Půdu drancují spíš drobní zemědělci, kteří neumí nebo nechtějí najít vhodný výrobní program pro drobné zemědělství, pro které dotace rovná se totéž jako sociální dávka pro nezaměstnané, nic navíc se z toho nevyprodukuje, ale přežijí.
A kteří jen čekají, až jejich pole na okraji vesnice postupně místní úřad překlasifikuje na stavební pozemky, aby je mohli draze prodat developerům nebo přímo stavebníkům.
Půdu zemědělci dlouhodobě udržují v takovém stavu, aby na ní současnými výrobními technologiemi vyprodukovali optimum úrody. To znamená ty současné výnosy, běžně až dvakrát vyšší, než měli socialističtí družstevníci, nebo až 4X - 8x vyšší než před socialistickými družstvy měli běžní sedláci.
Že se taková půda nelíbí zeleným aktivistům, kteří mají se zemědělstvím společné jen to, že si kdysi v Kauflandu nakoupili substráty a v květináčích vypěstovali nějaká rajčata a jahody, je logické, protože ta půda vypadá jinak než ten kupovaný substrát a průmyslový kompost.
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:53 Reaguje na Radim PolášekObávám se, že píšete blbosti. Důkazy jsou zcela jasné:
Přes 50% půdy tvrdě ohrožené erozí vodní a cca 15 (nepamatuji se přesně) erozí větrnou. Slovo "ohrožené" znamená, že ta eroze už jede.
Ztratila se třetina retenční kapacity půdy pro vodu, což je objem zhruba jako je vody ve všech přehradách v ČR.
Obsah půdního humusu klesl na nepatrné hodnoty, což neumožňuje ani potřebnou přítomnost žížal a dalších půdních organismů.
Prakticky kamkoli se podíváte na ortofotomapu na seznamu, rychle najdete rozorané údolnice, nerespektovaná prameniště a dráhy soustředěného odtoku.
Moravské černozemě už víceméně odešly do háje.
Rybníky se zazemňují rychlým tempem, jak se splavuje hlína z polí.
Máte ještě odvahu tvrdit, že se nic neděje. Máte ještě tu drzost říct, že se jedná o hloupost a zelenou propagandu?! Zkusil jste někdy pochopit, že zemědělci obhospodařují víc než 50 % rozlohy ČR, kde vytvářejí krajinu a její vodný a teplotní režim? Chápete, že ta krajina je nejen jejich, ale také všech ostatních? Proto také dostávají zemědělci dotační peníze. Jinak by pro občana ČR vyšlo podstatně laciněji, aby ten zlomek populace, co pracuje v zemědělství, šel dělat něco jiného a potraviny bychom nakoupili v supermarketech.
Je snadné všechny nepohodlné označit jako zelené aktivisty, že? Nepotřebuje být člověk žádným aktivistou, aby viděl, kam se naše krajina dlouhodobě ubírá. Stačí se jen dívat a mít trochu rozumu.
Odpovědět
Přes 50% půdy tvrdě ohrožené erozí vodní a cca 15 (nepamatuji se přesně) erozí větrnou. Slovo "ohrožené" znamená, že ta eroze už jede.
Ztratila se třetina retenční kapacity půdy pro vodu, což je objem zhruba jako je vody ve všech přehradách v ČR.
Obsah půdního humusu klesl na nepatrné hodnoty, což neumožňuje ani potřebnou přítomnost žížal a dalších půdních organismů.
Prakticky kamkoli se podíváte na ortofotomapu na seznamu, rychle najdete rozorané údolnice, nerespektovaná prameniště a dráhy soustředěného odtoku.
Moravské černozemě už víceméně odešly do háje.
Rybníky se zazemňují rychlým tempem, jak se splavuje hlína z polí.
Máte ještě odvahu tvrdit, že se nic neděje. Máte ještě tu drzost říct, že se jedná o hloupost a zelenou propagandu?! Zkusil jste někdy pochopit, že zemědělci obhospodařují víc než 50 % rozlohy ČR, kde vytvářejí krajinu a její vodný a teplotní režim? Chápete, že ta krajina je nejen jejich, ale také všech ostatních? Proto také dostávají zemědělci dotační peníze. Jinak by pro občana ČR vyšlo podstatně laciněji, aby ten zlomek populace, co pracuje v zemědělství, šel dělat něco jiného a potraviny bychom nakoupili v supermarketech.
Je snadné všechny nepohodlné označit jako zelené aktivisty, že? Nepotřebuje být člověk žádným aktivistou, aby viděl, kam se naše krajina dlouhodobě ubírá. Stačí se jen dívat a mít trochu rozumu.
RP
Radim Polášek
9.3.2024 12:52 Reaguje na Jindřich Duraszelené bláboly opsané od zelených aktivistů.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 17:39 Reaguje na Radim PolášekZkuste nějaký argument, rád si ho přečtu :-D!
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2024 15:12 Reaguje na Jindřich DurasA vy si myslíte, že gryndýl změní hospodaření
s půdou? To, že bude část ladem, tak na zbytku
se bude o to intenzivněji hnojit chemií, neboť hnoje s dalším omezením chovu zvířat naopak ještě ubude. Zmulčovaný plevel na poli
ponechaném ladem půdu zaplevelí a opět přibude postřiků, než když by bylo oseto pícninami pro dobytek, který by vytvořil hnůj pro výživu rostlin a půdních organismů. Navíc za rok se
v půdě nikdy nenamnoží půdní organismy tak,
je tomu v půdě dlouhodobě hnojené organikou.
Je to pouze finta, jak snížit v EU produkci
o 10%, aby zde byl prostor pro dovozy odjinud. Ten současný gryndýl je paskvil proti kterému normální lidé protestují, protože směřuje přírodu spíše k horšímu, než ke zlepšení. Velký lán osetý jetelem a vojtěškou netrpí erozí a i kdyby měly být ty pícniny pouze zaorány, tak budou lepší, než plevel, který tam přiletí odjinud. Představte si, že ladem ležící pole zaprasí třeba křídlatka, kterou bez chemie orbou pouze namnožíte a nebo obyčejný pýr a svláčec. Co pak? Roundap? No
a cíle Zelených nahradit uhlíková paliva
biopalivy jsou další pohroma pro přírodu, protože plodiny k výrobě biopaliv jsou
náročné na hnojiva, postřiky a navíc přispívají k vodní erozi. Tudíž vše špatně
a bude ještě hůř, když na tom bude EU dále
lpět. Jinak víte jak lze zmírnit zanášení
průtočného rybníka? To jsem poradil kdysi
svému kamarádovi, kterému ho světe div se
zanášel potok protékající POUZE lesem a
loukou. Prostě jsem mu poradil před vtokem
postavit záchytnou nádrž na kaly, tu občas
vyčistit a hlínu s pískem dát na pole. Od
té doby nemusí rybník pracně odbahňovat a
ten zbytek jemných kalů odplaví odtékající
voda při vypouštění. Zabránil tak zanášení
i potoka pod rybníkem , ale bohužel vše je
načerno, protože pozemek pod záchytnou
nádrží je státní. Státní potok ze státního
lesa a soukromé louky mu zanášel rybník
a on ho musel za své odbahňovat. Takže
nejenom splachy z polí, ale při průtrži
mračen i splachy z lesů a luk. Nebýt tu
v minulosti vodní a větrné eroze, tak tu
dnes nejsou úrodná pole v nivách řek a
nebo sprašové půdy. Eroze byla, je a bude
a je na lidech jak ji omezí tam, kde je
na škodu. Ochrana přírody nesmí být jen
o plýtvání přírodními zdroji, že nebudu
obdělávat pole, nechám shnít v lese stromy
a budu mulčovat louky. Ochrana přírody
musí být o využití těchto darů, aby se jinde
nemuselo nově z pralesů vytvářet totéž, co
už je tady. To že nechám u nás v lese shnít
strom a dovezu ho z Brazílie svět nezachráním,
ba právě naopak ho navíc zatížím dopravou!
A totéž ze sójou a masem z Brazílie a nebo
palmovým olejem z Malajsie. Tady jsou ty
chyby, které mi vadí a měly by vadit všem.
Odpovědět
s půdou? To, že bude část ladem, tak na zbytku
se bude o to intenzivněji hnojit chemií, neboť hnoje s dalším omezením chovu zvířat naopak ještě ubude. Zmulčovaný plevel na poli
ponechaném ladem půdu zaplevelí a opět přibude postřiků, než když by bylo oseto pícninami pro dobytek, který by vytvořil hnůj pro výživu rostlin a půdních organismů. Navíc za rok se
v půdě nikdy nenamnoží půdní organismy tak,
je tomu v půdě dlouhodobě hnojené organikou.
Je to pouze finta, jak snížit v EU produkci
o 10%, aby zde byl prostor pro dovozy odjinud. Ten současný gryndýl je paskvil proti kterému normální lidé protestují, protože směřuje přírodu spíše k horšímu, než ke zlepšení. Velký lán osetý jetelem a vojtěškou netrpí erozí a i kdyby měly být ty pícniny pouze zaorány, tak budou lepší, než plevel, který tam přiletí odjinud. Představte si, že ladem ležící pole zaprasí třeba křídlatka, kterou bez chemie orbou pouze namnožíte a nebo obyčejný pýr a svláčec. Co pak? Roundap? No
a cíle Zelených nahradit uhlíková paliva
biopalivy jsou další pohroma pro přírodu, protože plodiny k výrobě biopaliv jsou
náročné na hnojiva, postřiky a navíc přispívají k vodní erozi. Tudíž vše špatně
a bude ještě hůř, když na tom bude EU dále
lpět. Jinak víte jak lze zmírnit zanášení
průtočného rybníka? To jsem poradil kdysi
svému kamarádovi, kterému ho světe div se
zanášel potok protékající POUZE lesem a
loukou. Prostě jsem mu poradil před vtokem
postavit záchytnou nádrž na kaly, tu občas
vyčistit a hlínu s pískem dát na pole. Od
té doby nemusí rybník pracně odbahňovat a
ten zbytek jemných kalů odplaví odtékající
voda při vypouštění. Zabránil tak zanášení
i potoka pod rybníkem , ale bohužel vše je
načerno, protože pozemek pod záchytnou
nádrží je státní. Státní potok ze státního
lesa a soukromé louky mu zanášel rybník
a on ho musel za své odbahňovat. Takže
nejenom splachy z polí, ale při průtrži
mračen i splachy z lesů a luk. Nebýt tu
v minulosti vodní a větrné eroze, tak tu
dnes nejsou úrodná pole v nivách řek a
nebo sprašové půdy. Eroze byla, je a bude
a je na lidech jak ji omezí tam, kde je
na škodu. Ochrana přírody nesmí být jen
o plýtvání přírodními zdroji, že nebudu
obdělávat pole, nechám shnít v lese stromy
a budu mulčovat louky. Ochrana přírody
musí být o využití těchto darů, aby se jinde
nemuselo nově z pralesů vytvářet totéž, co
už je tady. To že nechám u nás v lese shnít
strom a dovezu ho z Brazílie svět nezachráním,
ba právě naopak ho navíc zatížím dopravou!
A totéž ze sójou a masem z Brazílie a nebo
palmovým olejem z Malajsie. Tady jsou ty
chyby, které mi vadí a měly by vadit všem.
JD
Jindřich Duras
10.3.2024 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekNo, vy jste toho zase napsal :-)! Zkusím postupně trochu :-)
1/ Grýndýl obsahuje principy šetrnějšího zemědělského hospodaření v krajině, které už jsme měli 30 let (za komančů to nešlo) dělat a ne teď koukat jako jelimani, co že to zas z blbého Bruselu chtějí. A jestli nedokážeme rozumně provádět opatření proti erozi, pro lepší strukturu půdy atd., tak to je jen naše hloupost, nikoli bruselská. O těchto opatřeních ale soustavně jednají zemědělci s MZE a Agrární komora u toho nechybí. Tak nevím, jak vy, ale já pořád vidím ale sakra problém na naší straně.
2/ Ekologické hospodaření nemusí nutně znamenat řadu dalších problémů. Je na tohle téma už spousta zkušeností z Rakouska, Švýcarska, ale také z některých farem u nás.
3/ Nahradit paliva biopalivem není dávno cíl žádných zelených, ale věc tlačí agrobaroni/byznysmeni, kteří si z tohohle nápadu udělali kšeft. Nevymlouvejte se na zelené, tohle jde za některými zemědělci typu Babiš a spol.
4/ Recept proti zanášení rybníka je fajn, ale jde uplatnit jen na malém potůčku. Navíc splachy z polí tečou obrovskými průtoky, takže by to musel být další dosti velký rybník - a jak píšete, nejspíš na cizím pozemku...třeba na pozemku zemědělců, od nichž ten erozní materiál teče?
5/ Prastarou vodní a větrnou erozi bych nezmiňoval, to je dost mimo :-). Eroze je a bude, to je jasné. Jenže jestli zmizí za posledních cca 50 let v dost velkých oblastech Moravy 50 cm černozemě v řiti, divím se, že jako zemědělec byste to chtěl jen tak odbýt mávnutím rukou :-)? Eroze se vyjadřuje v tunách na hektar nebo km2, takže snadno je vidět co je OK a co je zvěrstvo. Historií bych to opravdu neokecával :-).
No, to jen tak, aby řeč nestála :-)
Odpovědět
1/ Grýndýl obsahuje principy šetrnějšího zemědělského hospodaření v krajině, které už jsme měli 30 let (za komančů to nešlo) dělat a ne teď koukat jako jelimani, co že to zas z blbého Bruselu chtějí. A jestli nedokážeme rozumně provádět opatření proti erozi, pro lepší strukturu půdy atd., tak to je jen naše hloupost, nikoli bruselská. O těchto opatřeních ale soustavně jednají zemědělci s MZE a Agrární komora u toho nechybí. Tak nevím, jak vy, ale já pořád vidím ale sakra problém na naší straně.
2/ Ekologické hospodaření nemusí nutně znamenat řadu dalších problémů. Je na tohle téma už spousta zkušeností z Rakouska, Švýcarska, ale také z některých farem u nás.
3/ Nahradit paliva biopalivem není dávno cíl žádných zelených, ale věc tlačí agrobaroni/byznysmeni, kteří si z tohohle nápadu udělali kšeft. Nevymlouvejte se na zelené, tohle jde za některými zemědělci typu Babiš a spol.
4/ Recept proti zanášení rybníka je fajn, ale jde uplatnit jen na malém potůčku. Navíc splachy z polí tečou obrovskými průtoky, takže by to musel být další dosti velký rybník - a jak píšete, nejspíš na cizím pozemku...třeba na pozemku zemědělců, od nichž ten erozní materiál teče?
5/ Prastarou vodní a větrnou erozi bych nezmiňoval, to je dost mimo :-). Eroze je a bude, to je jasné. Jenže jestli zmizí za posledních cca 50 let v dost velkých oblastech Moravy 50 cm černozemě v řiti, divím se, že jako zemědělec byste to chtěl jen tak odbýt mávnutím rukou :-)? Eroze se vyjadřuje v tunách na hektar nebo km2, takže snadno je vidět co je OK a co je zvěrstvo. Historií bych to opravdu neokecával :-).
No, to jen tak, aby řeč nestála :-)
BM
Břetislav Machaček
11.3.2024 18:55 Reaguje na Jindřich DurasZa 1.
10% půdy ladem museli po protestu
zemědělců změnit na osev pícninami,
aby se nestal ten úhor "zákonem".
Navíc mám podezření, že se jedná o 10% umělé snížení produkce, aby zde
byl prostor pro dovozy z Ukrajiny.
EKO by bylo na půdě hospodařit
méně intenzivně a tam směřovat tu
dotaci. Prostě dotovat podle stavu půdy.
Za.2.
Nevím co je ekologického na chovu
krav v Alpách, který se neobejde bez
dovozu píce a steliva z nížin. Pro
tolik kusů alpské louky neprodukují
dost píce a to nehovořím o stelivu.
To má k ekologii i ekonomii daleko.
Dotují to horem dolem a to je vzor?
Za 3.
Řepku a kukuřici sejí i malí a u nás
i polský zemědělec, který produkci
odváží do Polska. Tam Babiše nemají,
ale taky sejí řepku a kukuřici jako
diví. Proč, když tam není Babiš?
Proč se těch plodin seje i jinde v
EU , na Ukrajině, v USA a Kanadě?
Taky za to může Babiš?
Za 4.
On i suchý poldr je schopen zadržet
s vodou i ty kaly a pak je odtěžit, ale to se musí chtít je budovat a nikoliv tomu bránit. Neznám svažité
pole, které není erodováno při
náhlé průtrži mračen. Ta eroduje
i les a louku. Potrhá meze a ty
vodou stále nasycené mokřady tu
vodu taky nezachytí. Na to je
třeba budovat přehrady a poldry.
Za 5.
Pokud někdo něco udělá špatně,
tak je to žalovatelné a záleží
na soudu a znalcích, co na to
poví. Pokud máte důkazy o tom
špatném hospodaření některých
zemědělců při kterých dochází
jejich vinou k erozi už za
běžného deště, tak je žalujte.
Koho jsme měli žalovat v roce
1997, když tu teklo násobně více
vody, která trhala břehy i s
poli, loukami a lesy? Pána Boha?
Když prší úměrně, tak se nic
neděje, ale pokud máte průtrž
mračen, tak vám to odnese půdu
i z lesa a louky, natož z pole.
Při dlouhotrvajících deštích
jsou i sesuvy půdy v panenské
krajině bez vlivu člověka. Jak
jinak vznikla jezera, než tím
sesuvem půdy zaviněným erozí.
Nehledejte za vším pouze špatné
hospodáře a co má dělat třeba
zemědělec, když na jeho pole teče
voda po dešti ze zabetonovaného
sídliště. Kdyby zasakovala tam,
tak by mu netekla na pole a tu
půdu mu neodnášela. Totéž se nyní
děje ve vykácených lesích ze
kterých hrčí voda na louky a pole,
které takové množství nepojmou
i kdyby měly svejly a meze co pět
metrů. Prostě čeho je moc, toho
je příliš a pokud někdo pochybil,
tak potrestat a nikoliv ho trestat za to, co zavinili jiní a příroda!
Odpovědět
10% půdy ladem museli po protestu
zemědělců změnit na osev pícninami,
aby se nestal ten úhor "zákonem".
Navíc mám podezření, že se jedná o 10% umělé snížení produkce, aby zde
byl prostor pro dovozy z Ukrajiny.
EKO by bylo na půdě hospodařit
méně intenzivně a tam směřovat tu
dotaci. Prostě dotovat podle stavu půdy.
Za.2.
Nevím co je ekologického na chovu
krav v Alpách, který se neobejde bez
dovozu píce a steliva z nížin. Pro
tolik kusů alpské louky neprodukují
dost píce a to nehovořím o stelivu.
To má k ekologii i ekonomii daleko.
Dotují to horem dolem a to je vzor?
Za 3.
Řepku a kukuřici sejí i malí a u nás
i polský zemědělec, který produkci
odváží do Polska. Tam Babiše nemají,
ale taky sejí řepku a kukuřici jako
diví. Proč, když tam není Babiš?
Proč se těch plodin seje i jinde v
EU , na Ukrajině, v USA a Kanadě?
Taky za to může Babiš?
Za 4.
On i suchý poldr je schopen zadržet
s vodou i ty kaly a pak je odtěžit, ale to se musí chtít je budovat a nikoliv tomu bránit. Neznám svažité
pole, které není erodováno při
náhlé průtrži mračen. Ta eroduje
i les a louku. Potrhá meze a ty
vodou stále nasycené mokřady tu
vodu taky nezachytí. Na to je
třeba budovat přehrady a poldry.
Za 5.
Pokud někdo něco udělá špatně,
tak je to žalovatelné a záleží
na soudu a znalcích, co na to
poví. Pokud máte důkazy o tom
špatném hospodaření některých
zemědělců při kterých dochází
jejich vinou k erozi už za
běžného deště, tak je žalujte.
Koho jsme měli žalovat v roce
1997, když tu teklo násobně více
vody, která trhala břehy i s
poli, loukami a lesy? Pána Boha?
Když prší úměrně, tak se nic
neděje, ale pokud máte průtrž
mračen, tak vám to odnese půdu
i z lesa a louky, natož z pole.
Při dlouhotrvajících deštích
jsou i sesuvy půdy v panenské
krajině bez vlivu člověka. Jak
jinak vznikla jezera, než tím
sesuvem půdy zaviněným erozí.
Nehledejte za vším pouze špatné
hospodáře a co má dělat třeba
zemědělec, když na jeho pole teče
voda po dešti ze zabetonovaného
sídliště. Kdyby zasakovala tam,
tak by mu netekla na pole a tu
půdu mu neodnášela. Totéž se nyní
děje ve vykácených lesích ze
kterých hrčí voda na louky a pole,
které takové množství nepojmou
i kdyby měly svejly a meze co pět
metrů. Prostě čeho je moc, toho
je příliš a pokud někdo pochybil,
tak potrestat a nikoliv ho trestat za to, co zavinili jiní a příroda!
MK
BM
ss
SL
Stanislav Lukeš
8.3.2024 11:43Prapůvod problémů je v kolektivizaci v 50. letech a pseudoprivatizaci po 89.
Ale zároveň akceptuji to, že objektivní privatizace nebyla možná. Jinými slovy, za vše mohou komouši.
Odpovědět
Ale zároveň akceptuji to, že objektivní privatizace nebyla možná. Jinými slovy, za vše mohou komouši.
ss
smějící se bestie
8.3.2024 15:40 Reaguje na Stanislav LukešKdyž mohly být objektivní a velkorysé církevní restituce, tak měly být především ty sedláků a živnostníků !
Odpovědět
MU
RP
Radim Polášek
9.3.2024 08:58 Reaguje na Stanislav LukešKolektivizace, když odmyslím poškození některých sedláků, hlavně urychlila vývoj našeho zemědělství o mnoho desítek let. S modernizováním zemědělství všude drobní sedláci a farmáři končí a jejich pole skupují ti velcí, protože malí v čím dál víc zemědělských produktech nemají šanci, protože velcí hospodařící na mnoha tisících hektarů polí mají obrovské úspory z velikosti produkce.
Odpovědět
JH
JH
9.3.2024 12:02 Reaguje na Radim PolášekUrychlila vývoj, ale opačným směrem. Pokud vím, tak se např. užitkovost skotu dostala na předválečnou úroveň asi za 20 let.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 13:07 Reaguje na JHNo, drobný zemědělec, který obhospodařoval pole s kravkou, sel jednoduchým secím strojem, nelikvidoval v poli plevely atd dosáhl z hektaru výnosu tak tunu, maximálně tunu a půl pšenice. Zhruba tak jsme asi měli výnos z našeho záhumenku, co nám kdysi JZd nechalo. Zemědělská družstva dosahovala 2- 4 tun z hektaru.
U drobného zemědělce nebylo výjimkou, že kravka, mimochodem naše původní červenka, dojila třea jenom 10 litrů denně. V zemědělských družstvech vyměnily naše červenky za holštýnský mléčný skot a dojili 15 až ke 20 litrům.
Odpovědět
U drobného zemědělce nebylo výjimkou, že kravka, mimochodem naše původní červenka, dojila třea jenom 10 litrů denně. V zemědělských družstvech vyměnily naše červenky za holštýnský mléčný skot a dojili 15 až ke 20 litrům.
JH
JH
9.3.2024 13:38 Reaguje na Radim PolášekJako že drobný zemědělec vstoupil do družstva a hned mu narostly 4 t pšenice místo 1t? Ten drobný zemědělec mohl mít i větší výnos, než později družstvo, když se uměl o pole postarat. A kdo vám řekl, že nelikvidoval plevele? Pokud jde o skot, celkem určitě po kolektivizaci nevyměnili červenku (asi myslíte českou straku) za holštýn, tomu nevěřím.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2024 15:41 Reaguje na JHPo založení JZD došlo na podstatnou změnu k
lepšímu a tím byl život zemědělců, kteří
byli zastupitelní jinými v době nemoci a nebo
si mnozí poprvé dovolili mít delší volno,
než jako kdysi k návštěvě kostela. Drobný
zemědělec měl a má sedmidenní pracovní týden
ale ten v družstvu a nebo v agropodniku sice
taky pracuje v době sklizně každý den, ale
pak má nárok i na dovolenou. Je prostě
nahraditelný, což u malých zemědělců není.
Na pár dnů dovolené nesežene náhradu a
živit někoho zbytečně si nemůže dovolit.
Nějaký Pepek Vyskoč mu sice může v létě
pást krávy, ale v zimě ho pošle na pracák.
No a tam ho živíme my ostatní. O tom je
ta výhoda pracovat v kolektivu. To se ale
nikdy netýkalo velkostatkářů, kteří měli
k ruce děvečky a pacholky a na sezónní
práce chudé bezzemky. Ti tu dnes nejsou
a musí dobře zaplatit i těm "děvečkám a
pacholkům", aby u něho pracovali. Musí
jim poskytnout i to volno, které je dnes
standardem v jiných profesích a i v těch
družstvech. Jinak ke kravám pouze tolik,
že velká část krav měla při slučování
tuberkulózu a jiné nemoci. Ti malí měli
raději doma krávu s tuberou, než žádnou
a pouze v JZD a státních statcích došlo
na hromadné vybití celých chovů a k
nahrazení zdravými kravami. Kvalita chovů
šla rapidně nahoru, ale vždy to bylo o
lidech. U nás v jeden den najednou hořely
tři družstevní stodoly a pachateli statkáři
bylo jedno, že nebude pro dobytek seno.
Tak "miloval" dobytek statkář! Seno ale
dovezli z jiných JZD a postavili stodolu
novou a moderní. Nakonec se ale JZD
rozpadlo kvůli lepším výdělkům v průmyslu
a pole převzal státní statek. I tak dopadla některá JZD s velkým počtem družstevníků
na malé výměře půdy. Prostě je ta půda
neuživila stejně, jako když byli samostatní
a museli pracovat i v továrně(kovozemědělci).
Odpovědět
lepšímu a tím byl život zemědělců, kteří
byli zastupitelní jinými v době nemoci a nebo
si mnozí poprvé dovolili mít delší volno,
než jako kdysi k návštěvě kostela. Drobný
zemědělec měl a má sedmidenní pracovní týden
ale ten v družstvu a nebo v agropodniku sice
taky pracuje v době sklizně každý den, ale
pak má nárok i na dovolenou. Je prostě
nahraditelný, což u malých zemědělců není.
Na pár dnů dovolené nesežene náhradu a
živit někoho zbytečně si nemůže dovolit.
Nějaký Pepek Vyskoč mu sice může v létě
pást krávy, ale v zimě ho pošle na pracák.
No a tam ho živíme my ostatní. O tom je
ta výhoda pracovat v kolektivu. To se ale
nikdy netýkalo velkostatkářů, kteří měli
k ruce děvečky a pacholky a na sezónní
práce chudé bezzemky. Ti tu dnes nejsou
a musí dobře zaplatit i těm "děvečkám a
pacholkům", aby u něho pracovali. Musí
jim poskytnout i to volno, které je dnes
standardem v jiných profesích a i v těch
družstvech. Jinak ke kravám pouze tolik,
že velká část krav měla při slučování
tuberkulózu a jiné nemoci. Ti malí měli
raději doma krávu s tuberou, než žádnou
a pouze v JZD a státních statcích došlo
na hromadné vybití celých chovů a k
nahrazení zdravými kravami. Kvalita chovů
šla rapidně nahoru, ale vždy to bylo o
lidech. U nás v jeden den najednou hořely
tři družstevní stodoly a pachateli statkáři
bylo jedno, že nebude pro dobytek seno.
Tak "miloval" dobytek statkář! Seno ale
dovezli z jiných JZD a postavili stodolu
novou a moderní. Nakonec se ale JZD
rozpadlo kvůli lepším výdělkům v průmyslu
a pole převzal státní statek. I tak dopadla některá JZD s velkým počtem družstevníků
na malé výměře půdy. Prostě je ta půda
neuživila stejně, jako když byli samostatní
a museli pracovat i v továrně(kovozemědělci).
JH
JH
9.3.2024 16:20 Reaguje na Břetislav MachačekTo je všechno hezké, ale určitě to šlo udělat inteligentnějším způsobem, než se hloupě opičit po Rusku. A zase taková pohádka to nebyla, pro lidi ani pro zvířata.
Odpovědět
Jan Knap
9.3.2024 17:20 Reaguje na JHMůžete mě prosím říci,jaké osobní zkušenosti máte ze Zemědělství??? Já osobně jsem měl menší hospodářství už za minulého režimu,hodně věcí jsem se učil od starých sedláků a v podstatě lze říci,že pan Břetislav Macháček má v podstatných věcech pravdu.
Odpovědět
JH
JH
9.3.2024 17:42 Reaguje na Jan KnapS tou dovolenou v zemědělství má asi pravdu, ale to je asi tak všechno. A o moje zkušenosti ze zemědělstvím se nebojte, v poli jsem někdy byl a v kravíně taky a vám nemusím skládat účty.
Odpovědět
Jan Knap
9.3.2024 18:15 Reaguje na JHMyslím,že jsem vás nijak nenutil,aby jste mě skládal účty. Pouze jsem se slušně zeptal,jaké osobní zkušenosti máte ze zemědělství.Jak sám určitě velice dobře víte,tak je hodně různých ekologických aktivistů,kteří nevědí,kde má kráva ocas a kde hlavu ale velice rádi poučují zemědělce,v jiných případech rybáře,myslivce,lesníky a td. jak mají hospodařit. A jestli zemědělství rozumíte,tak sám víte,že nejde jenom o dovolenou nebo nemoc ale i o změnu životního stylu a podobně.
Odpovědět
JH
JH
10.3.2024 01:42 Reaguje na Jan KnapS těmi aktivisty máte pravdu. Na druhou stranu zemědělci se rádi plácají po zádech, jak to dělají už 300 let dobře a ne vždy je to pravda a ne každý, kdo je chce poučovat, je aktivista, který neví kde má kráva ocas. Pokud jde o pana Machačka, nevím, v čem mu dáváte za pravdu, já můžu jen zopakovat, co už jsem napsal.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
11.3.2024 19:24 Reaguje na JHPokud někoho nutím společně hospodařit, tak to pohádka není.
Lépe to snesl ten, koho pole nikdy
neuživilo a hůře ten, kdo byl díky
hospodaření boháčem. Ono u nás ani
některým pole a dobytek nevzali,
ale pacholci a děvečky šli pracovat
za více peněz do průmyslu. Ti sedláci pak dřeli sami do úmoru
a mnozí to vzdali. Pole mého dědy
v záplavovém pásmu nechtěl ani státní statek a doslova je prosil
na kolenou, ať si ta pole a louky
vezmou. Vydělal si dobře v hutích
a úrodu mu mnohdy odnesla povodeň.
Týden zaplavené brambory shnily a
snopy obilí sundával z vrb už
naklíčené v klasech. To byla pouze
zoufalost a nikoliv jako na Hané
a jinde, kde bylo zemědělství
proti tomu pohádkou a kde velcí
statkáři objížděli pole v bryčce
a pouze dohlíželi na sklizeň. Těm
to slučování vadilo, ale ti, co
na jejich polích dřeli slučování
přivítali. Víte leckde k majetkům
přišli ti bohatí všelijak a taky
se všelijak chovali. V hospodě
měli svůj stůl, v kostele první
lavice, při tancovačce sólo a při
námluvách si nevěsty "kupovali".
Za války našim Němci zrekvírovali
jedinou krávu živící 10 dětí, ale
ze statku s dvaceti kravami nevzali
ani jednu. Dovedete si po válce
představit tu nenávist vůči těm
statkářům? Jeden měl při měnové
reformě tolik peněz, že mu zbyly
nevyměněných statisíce, ale svůj
personál platil mizerně a sekýroval až hrůza. Ti lidé byli nadšení,
když mu ty peníze propadly a statek odebrali. Ano i tak to kdysi bylo
a nebyl to černobílé, jak se dnes
prezentuje.
Odpovědět
Lépe to snesl ten, koho pole nikdy
neuživilo a hůře ten, kdo byl díky
hospodaření boháčem. Ono u nás ani
některým pole a dobytek nevzali,
ale pacholci a děvečky šli pracovat
za více peněz do průmyslu. Ti sedláci pak dřeli sami do úmoru
a mnozí to vzdali. Pole mého dědy
v záplavovém pásmu nechtěl ani státní statek a doslova je prosil
na kolenou, ať si ta pole a louky
vezmou. Vydělal si dobře v hutích
a úrodu mu mnohdy odnesla povodeň.
Týden zaplavené brambory shnily a
snopy obilí sundával z vrb už
naklíčené v klasech. To byla pouze
zoufalost a nikoliv jako na Hané
a jinde, kde bylo zemědělství
proti tomu pohádkou a kde velcí
statkáři objížděli pole v bryčce
a pouze dohlíželi na sklizeň. Těm
to slučování vadilo, ale ti, co
na jejich polích dřeli slučování
přivítali. Víte leckde k majetkům
přišli ti bohatí všelijak a taky
se všelijak chovali. V hospodě
měli svůj stůl, v kostele první
lavice, při tancovačce sólo a při
námluvách si nevěsty "kupovali".
Za války našim Němci zrekvírovali
jedinou krávu živící 10 dětí, ale
ze statku s dvaceti kravami nevzali
ani jednu. Dovedete si po válce
představit tu nenávist vůči těm
statkářům? Jeden měl při měnové
reformě tolik peněz, že mu zbyly
nevyměněných statisíce, ale svůj
personál platil mizerně a sekýroval až hrůza. Ti lidé byli nadšení,
když mu ty peníze propadly a statek odebrali. Ano i tak to kdysi bylo
a nebyl to černobílé, jak se dnes
prezentuje.
JH
JH
11.3.2024 19:51 Reaguje na Břetislav MachačekTaky bylo dost sedláků, kteří celý život něco budovali a potom přišel soudruh a výsledky jejich úsilí najednou patřily všem. Machačkům to sice vyřešilo jejich křivdy, ale myslím, že za ty škody to nestálo.
Odpovědět
MJ
Marcela Jezberová
8.3.2024 12:56Distancovat se mohou, ale důležité je, že mezi protestujícími soukromí zemědělci byli.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 14:29 Reaguje na Marcela JezberováNikdy nemají všichni jeden názor. Za sebe vidím jako důležité, že měli sílu se oddělit a distancovat. Svůj názor vyjádřili jasně a srozumitelně a já jim za to děkuju.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
8.3.2024 14:34 Reaguje naGreen Deal bych nepovažoval za nesmyslný. Jeho cílem je, abychom se zamysleli nad tím, jestli hospodaříme udržitelně = jestli jen nedegradujeme své půdy a jestli chápeme také zodpovědnost za krajinu a další generace a nikoli jen za své bankovní konto.
Důležitými cíli je omezení eroze - to vidíte jako že špatně?
Další cíl je zlepšit retenci vody v krajině - taky blbě?
Zvýšit podíl organické hmoty v půdě - zas blbě?
Tohle všechno jsou věci, které už jsme měli dávno dělat sami, protože to jsou naše půdy, naše voda a naše krajina, o co se máme jako dobří hospodáři starat. Je ostuda, že nás k tomu někdo musí nutit zvenčí a naši borci jsou ostře proti.
Odpovědět
Důležitými cíli je omezení eroze - to vidíte jako že špatně?
Další cíl je zlepšit retenci vody v krajině - taky blbě?
Zvýšit podíl organické hmoty v půdě - zas blbě?
Tohle všechno jsou věci, které už jsme měli dávno dělat sami, protože to jsou naše půdy, naše voda a naše krajina, o co se máme jako dobří hospodáři starat. Je ostuda, že nás k tomu někdo musí nutit zvenčí a naši borci jsou ostře proti.
BM
Břetislav Machaček
8.3.2024 16:41 Reaguje na Jindřich DurasA to vše umí pouze ti malí, kteří mnozí mají pouze dvě krávy
na mléko pro rodinu a deset prasat pro známé? Kvůli drahým speciálním strojům disponují pouze traktorem a kombajnem na pšenici a řepku a jezdí nakupovat brambory do supermarketu.
Ti velcí naopak provozují stáje se stovkami krav, telat,
prasečáky, drůbežárny a hnůj vracejí půdě. Pěstují dokonce
pícniny pro dobytek a následné zaorání. Neopěvujte pouze ty
malé, kteří jedou na doraz a prodávají i tu trochu hnoje
zahrádkářům, aby měli na pivo. I takoví zoufalci mezi nimi
jsou a má smysl je dotovat zcela zbytečně více, než ty velké, kteří tu dotaci "neprojí", ale investují do rozvoje?
Odpovědět
na mléko pro rodinu a deset prasat pro známé? Kvůli drahým speciálním strojům disponují pouze traktorem a kombajnem na pšenici a řepku a jezdí nakupovat brambory do supermarketu.
Ti velcí naopak provozují stáje se stovkami krav, telat,
prasečáky, drůbežárny a hnůj vracejí půdě. Pěstují dokonce
pícniny pro dobytek a následné zaorání. Neopěvujte pouze ty
malé, kteří jedou na doraz a prodávají i tu trochu hnoje
zahrádkářům, aby měli na pivo. I takoví zoufalci mezi nimi
jsou a má smysl je dotovat zcela zbytečně více, než ty velké, kteří tu dotaci "neprojí", ale investují do rozvoje?
ss
smějící se bestie
8.3.2024 17:13 Reaguje na Břetislav MachačekJo i tak si tu žijou a jsou za " hrdiny ".
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 09:02 Reaguje na Břetislav MachačekDotace pro ty malé, pokud nemají speciální produkty vhodné pro malé zemědělství jsou v podstatě totéž jako sociální dávky pro nezaměstnané. Žádnou produkci a jiný přínos navíc nepřinesou, jenom prodlouží jeho existenci.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:58 Reaguje na Radim PolášekAle nejde přece jen o tu produkci! Jde o celou krajinu - chování se k ní. Myslí vám to tak o 50 let zpátky. Produkce je fajn, ale musíme taky někde žít, odněkud mít vodu a tak, ne?
Odpovědět
RP
Radim Polášek
9.3.2024 12:55 Reaguje na Jindřich DurasKrajinu ať upravuje ten, kdo je za to placený. Nemá cenu a je nesmysl to chtít po zemědělci. Ten musí pracovat, aby produkoval a aby se tou produkcí uživil, ne se nimrat s krajinou
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 17:34 Reaguje na Radim PolášekZa péči o krajinu je právě placený i zemědělec, a to právě svou prací, víte? Proto právě dostává ty dotace. A s krajinou se nenimrá :-D! Přečtěte si něco výše, nemůžu to psát pořád dokola, že eroze, vodní režim atd. atd.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 17:37 Reaguje na Radim PolášekNapsal jsem to nesrozumitelně, omluva.
Za péči o krajinu je placený ten zemědělec, který tu péči provádí právě svou prací, na kterou bere dotace. Tak jsem to chtěl napsat.
Odpovědět
Za péči o krajinu je placený ten zemědělec, který tu péči provádí právě svou prací, na kterou bere dotace. Tak jsem to chtěl napsat.
JO
Jarka O.
9.3.2024 22:43 Reaguje na Radim PolášekJe to i můj názor, že zemědělec není krajinář. Pak každý z nás je krajinář, i vláda je svými rozhodnutími, např o gigafabrikách v americkém stylu, krajinář.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
10.3.2024 18:51 Reaguje na Jarka O.Omlouvám se, ale zemědělec JE zásadní hybatel v krajině. Byli to zemědělci, kdo (jasně, pod taktovkou komančů) rozoral meze, polní cesty, napřímil potoky, rozoral prameniště a údolnice, zlikvidoval remízky a vytvořil tím velké lány = totálně změnil charakter cca 50% naší krajiny. Nebo máte pocit, že to všechno dělal někdo jiný :-)?
Tak teď jsou zase zemědělci, kdo by měl zvěrstva na naší společné krajině vylepšovat - a jasně, za naše prachy dotační.
Odpovědět
Tak teď jsou zase zemědělci, kdo by měl zvěrstva na naší společné krajině vylepšovat - a jasně, za naše prachy dotační.
JO
Jarka O.
11.3.2024 23:05 Reaguje na Jindřich DurasLumpové jedni! Krajinu spoluutváří člověk po desetitisíce let. Politika je hybatelem a krajinným činitelem, narušitelem krajiny. Měl by to být více ten sedlák, i lesák, bylo by to lepší, s družstvy nebo bez, jak chce. Nařizováni shora, jak se má sedlák chovat, tu nejsou pro krajinu. Umetají cesty produktům cizích firem nebo dají možnost levného odkupu úhorů od zdecimovaných sedláků. Dotace je vždycky něco za něco, dostanete peníze s podmínkami.
Odpovědět
Ra
Radek
12.3.2024 07:35 Reaguje na Jarka O.Já nic . Já muzikant .
Tak je to tu zase , dotuje se smrček , tak se sází smrček . Dotuje se plocha , tak se ořezávají všechny porosty v krajích aby nám neukrojili z plochy.... . Takhle by se dalo pokračovat do nekonečna …..Jak jednoduché je ovládat a jak jednoduché je svalit vinu jinam , Jak těžké je ji přijmout . Bude těžké ji napravit .
Peníze , to je to oč tu běží :-(
Odpovědět
Tak je to tu zase , dotuje se smrček , tak se sází smrček . Dotuje se plocha , tak se ořezávají všechny porosty v krajích aby nám neukrojili z plochy.... . Takhle by se dalo pokračovat do nekonečna …..Jak jednoduché je ovládat a jak jednoduché je svalit vinu jinam , Jak těžké je ji přijmout . Bude těžké ji napravit .
Peníze , to je to oč tu běží :-(
JD
Jindřich Duras
9.3.2024 11:56 Reaguje na Břetislav MachačekFajn, rád se dám přesvědčit. Dejte mi, prosím, tip na ty velké a střední, kteří jsou ukázkou dobrého hospodaření. Ostatně, o několika zhruba středních, vím také. Rád si budu vážit každého, kdo hospodaří v naší krajině zodpovědně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2024 12:59 Reaguje na Jindřich DurasKonkrétně na polích co mají být zality betonem
v D. Lutyni hospodaří agropodnik NETIS s téměř
kompletním hospodařením. Ti třeba pole cyklicky
nechávají odpočinout a sklízejí z nich seno pro
krávy, jalovice a telata. Jejich hnůj končí na
těch polích a svoji produkci prodávají ve svém
firemním obchodě. Provozují mlékomat a takové
hnojem hnojené pole stát zalije betonem? Ta
výměra těch polí se tam nemění už 200 let od
vysušení rybníků ze kterých ta pole vznikla.
Koukněte se na mapy z 19. století a budete
překvapen, jak obrovské rybníky se táhly podél
Olše od Bohumína až po Karvinou.
Rovněž udržují i vodní kanály mezi těmi lány
na březích porostlé trnkami, hlohem, šípky a
planými ovocnými stromy. Kilometr dlouhá polní
cesta je pouhých deset let osázená jednostrannou álejí hrušní a ta podle plánů bude zlikvidována taky. Mělo smysl se o tu státní půdu tak starat, když je stát takto nyní podrazil? Vůbec se ani
nedivím jiným, kteří zanedbávají pronajatá pole, když se vlastník může kdykoliv rozhodnout jim dát výpověď z nájmu. Takže pak je rozdíl mezi poli co se týče péče. O vlastní se starají lépe, než o to cizí, kde nemají jistotu podnikání. O půdu se má
starat vlastník a nebo má být nájem na desítky let
jistý. To si asi mysleli o té státní půdě, kterou
nyní stát nabídl k zabetonování Samsungu. Tady je
jednoznačně na vině zákon, který požaduje, aby
se o půdu nájemce řádně staral, ale nedává mu
jistotu dlouhodobé perspektivy na ni hospodařit.
To je jako by vám někdo pronajal dům a řekl ať
ho udržujete a po opravení vám dal z nájmu domu výpověď. Mělo smysl ho opravit a udržovat? Toto
nahrává naopak drancířům, kteří takováto pole vydrancují a jdou o kus dál drancovat zase tam.
Vy pole dáte do pořádku za nemalé náklady a nový
nájemce vás přeplatí, protože si ty náklady
ušetřil na vyšší nájem a může vesele drancovat.
Toto je špatný systém, který se nám všem vymstí
a mnozí malí vlastníci ani nemají potuchy, co
nájemci s jejich poli vyvádějí. Spokojí se s
pachtovným, ale že je půda horší a horší jim je
ukradené.
Odpovědět
v D. Lutyni hospodaří agropodnik NETIS s téměř
kompletním hospodařením. Ti třeba pole cyklicky
nechávají odpočinout a sklízejí z nich seno pro
krávy, jalovice a telata. Jejich hnůj končí na
těch polích a svoji produkci prodávají ve svém
firemním obchodě. Provozují mlékomat a takové
hnojem hnojené pole stát zalije betonem? Ta
výměra těch polí se tam nemění už 200 let od
vysušení rybníků ze kterých ta pole vznikla.
Koukněte se na mapy z 19. století a budete
překvapen, jak obrovské rybníky se táhly podél
Olše od Bohumína až po Karvinou.
Rovněž udržují i vodní kanály mezi těmi lány
na březích porostlé trnkami, hlohem, šípky a
planými ovocnými stromy. Kilometr dlouhá polní
cesta je pouhých deset let osázená jednostrannou álejí hrušní a ta podle plánů bude zlikvidována taky. Mělo smysl se o tu státní půdu tak starat, když je stát takto nyní podrazil? Vůbec se ani
nedivím jiným, kteří zanedbávají pronajatá pole, když se vlastník může kdykoliv rozhodnout jim dát výpověď z nájmu. Takže pak je rozdíl mezi poli co se týče péče. O vlastní se starají lépe, než o to cizí, kde nemají jistotu podnikání. O půdu se má
starat vlastník a nebo má být nájem na desítky let
jistý. To si asi mysleli o té státní půdě, kterou
nyní stát nabídl k zabetonování Samsungu. Tady je
jednoznačně na vině zákon, který požaduje, aby
se o půdu nájemce řádně staral, ale nedává mu
jistotu dlouhodobé perspektivy na ni hospodařit.
To je jako by vám někdo pronajal dům a řekl ať
ho udržujete a po opravení vám dal z nájmu domu výpověď. Mělo smysl ho opravit a udržovat? Toto
nahrává naopak drancířům, kteří takováto pole vydrancují a jdou o kus dál drancovat zase tam.
Vy pole dáte do pořádku za nemalé náklady a nový
nájemce vás přeplatí, protože si ty náklady
ušetřil na vyšší nájem a může vesele drancovat.
Toto je špatný systém, který se nám všem vymstí
a mnozí malí vlastníci ani nemají potuchy, co
nájemci s jejich poli vyvádějí. Spokojí se s
pachtovným, ale že je půda horší a horší jim je
ukradené.
JO
Jarka O.
9.3.2024 22:40 Reaguje na Jindřich DurasGD ovšem je globalizacní agenda a centralizace, která ekosystémům planety nepomůže. Byla vnucená zvenčí od EU, ano, a bez veřejné diskuze, tedy není moc oprávněná. Ani v těch nápadech moc nevidím nějaké novinky, které by nebyly dávno známé a s úspěchem nebo neúspěšně vyzkoušeny před 30 a více lety v ruzných státech. Vůbec se zemědělcům nedivím, že protestují, ale p. Šebek protesty kdoví proč kazí.
Odpovědět
MU
FV
František V
8.3.2024 19:16Pane Šebku přestaťe už konečně veřejně lhát. Včera jsem se osobně zůčastnil protestu zemědělců před úřadem vlády a mohu tedy potvrdit, že zde vystoupil i zástupce Asociace soukromého zemědělství a jasně podpořil požadavky ostatních zemědělských svazů. Vystopili zde i další soukromí zemědělci, kteří provozují rodinné farmy a současná situace v zemědělství je pro ně likvidační, stejně jako pro střední podniky. Podle Vás to asi nejsou opravdoví sedláci, protože se snaží produkovat potraviny a na rozdíl od Vás nežijí hlavně z dotací. Pane Šebku spolu se svým kolegou Šteflem by jste jako vzory správného zemědělce - sedláka, měli zveřejnit kolik produkujete potravin oproti veškerým dotačním přjmům , aby bylo vidět jak levně a kvalitně živíte národ. S pozdravem aktivní zemědělec.
Odpovědět
RP
Tiziana M
9.3.2024 01:34Díky za tento postoj. Poctiví zemědělci s pudem sebezáchovy by se měli od akcí Agrární komory a Zemědělského svazu ČR distancovat co nejostřeji.
Odpovědět
JD
Jaroslav Drobný
9.3.2024 15:07ASZ tvoří především sedláci do 150 ha. Ti si na dotacích značně polepšili. Nedivím se, že se od protestů distancují, když jim hrozí, že by se jim dotace mohly snížit.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
9.3.2024 15:48 Reaguje na Jaroslav DrobnýTrefil jste hřebík na hlavičku. Přesně tak to je a mnozí se za pět
minut dvanáct tou dotací zachránili před krachem, když neefektivním
hospodařením nemohli konkurovat těm velkým. Jsou tudíž vládě vděční
za dočasnou záchranu, ale ekonomiku nelze navždy ošálit dotací, která vyrovnává neefektivní hospodaření. Před Baťou stát ševce nechránil, protože tehdy existoval skutečný trh a nikoliv tento paskvil.
Odpovědět
minut dvanáct tou dotací zachránili před krachem, když neefektivním
hospodařením nemohli konkurovat těm velkým. Jsou tudíž vládě vděční
za dočasnou záchranu, ale ekonomiku nelze navždy ošálit dotací, která vyrovnává neefektivní hospodaření. Před Baťou stát ševce nechránil, protože tehdy existoval skutečný trh a nikoliv tento paskvil.
Le
Ra
Radek
10.3.2024 18:33Pan Duras to napsal naprosto přesně .
Ještě to musí přestat popírat samotní zemědělci , protože ti jsou za to odpovědní . Ještě by to chtělo aby páni poslanci přestali naslouchat skupině zemědělců kteří volají po změně výměry honitby , protože samotní zemědělci mají na svědomí změnu životního prostředí a likvidaci drobné zvěře , vytvořili takovou krajinu která vyhovuje na opak zvěří černé , díky tomu je černá místně přemnožená . Ted hlasitě volají sami zemědělci po nápravě ,kterou chcou po myslivcích . Pouhým lovem to ale nepůjde . Pokud dojde v novele zákona o myslivosti ke zmenšení výměry honební plochy na 250 ha , dostanou se k takovým honitbám tito zemědělci a dojde k likvidaci zvěře spárkaté (pod rouškou obnovy lesa ) . Myslím že zemědělec pobírající dotace na tvorbu krajiny by se měl o krajinu starat tak aby v ní bylo místo pro všechny , bez zmenšení obdělávané plochy to prostě nepůjde . Nebo je snad krajina bez vody , volně žijící zvěře tou krajinou na kterou berou dotace . Stačí to přijmout a změnit přístup
Odpovědět
Ještě to musí přestat popírat samotní zemědělci , protože ti jsou za to odpovědní . Ještě by to chtělo aby páni poslanci přestali naslouchat skupině zemědělců kteří volají po změně výměry honitby , protože samotní zemědělci mají na svědomí změnu životního prostředí a likvidaci drobné zvěře , vytvořili takovou krajinu která vyhovuje na opak zvěří černé , díky tomu je černá místně přemnožená . Ted hlasitě volají sami zemědělci po nápravě ,kterou chcou po myslivcích . Pouhým lovem to ale nepůjde . Pokud dojde v novele zákona o myslivosti ke zmenšení výměry honební plochy na 250 ha , dostanou se k takovým honitbám tito zemědělci a dojde k likvidaci zvěře spárkaté (pod rouškou obnovy lesa ) . Myslím že zemědělec pobírající dotace na tvorbu krajiny by se měl o krajinu starat tak aby v ní bylo místo pro všechny , bez zmenšení obdělávané plochy to prostě nepůjde . Nebo je snad krajina bez vody , volně žijící zvěře tou krajinou na kterou berou dotace . Stačí to přijmout a změnit přístup
