Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko
Zároveň považujeme za podstatné zdůraznit, že z hlediska přírodní rozmanitosti většiny nížinných či pahorkatinných lesů není vhodný striktně bezzásahový režim. Nížinné lesy se ve střední Evropě dlouhodobě vyvíjely v interakci s velkými zvířaty, ohněm a člověkem. Vhodná péče o ně se proto musí odvíjet od znalosti procesů, které dané typy prostředí formovaly či udržovaly, včetně různých typů přírodních i lidmi způsobovaných disturbancí. Zonace navrhovaného národního parku i plánovaný management lesních porostů musí k těmto věcem přihlížet, aby v případě plošně uplatňované bezzásahovosti nedocházelo ke snižování biologické rozmanitosti celé oblasti Křivoklátska.
Nevhodné hospodaření v lesích přispívá k úbytku biologické rozmanitosti i v mnoha jiných CHKO i mimo ně. Zvláště alarmující je, že k tomu běžně dochází v lesích vlastněných státem. V dlouhodobém měřítku je tedy třeba hledat systémové řešení, které by se neomezovalo na jedno chráněné území a řešilo by i hospodaření v lesích mimo národní parky. Přesto považujeme vyhlášení Národního parku Křivoklátsko za vhodný krok směrem k větší ochraně biologické rozmanitosti České republiky. Zároveň Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyzýváme ke spolupráci, která zajistí, že v chráněných územích budou alespoň lesy v majetku státu spravovány citlivě, s ohledem na jejich přírodní hodnoty.
Prof. David Storch, místopředseda ČSPE; Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, Praha
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., člen výboru ČSPE; Biologické centrum Akademie věd ČR, České Budějovice
Doc. RNDr. Jana Jersáková, Ph.D., tajemnice ČSPE; katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., člen výboru ČSPE; katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda ČSPE; katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Ke stanovisku se připojují i tito odborníci:
Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Botanický ústav AV ČR, Praha
Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, Praha
Prof. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D., Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Botanický ústav AV ČR, Praha
Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., Biologické centrum Akademie věd ČR & Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice & Botanický ústav Akademie věd ČR, Třeboň
Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., Botanický ústav Akademie věd ČR & Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Prof. Jiří Reif, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., katedra ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta České zemědělské univerzity, Praha
reklama
Dále čtěte |
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Hvožďanská louka v CHKO Český les je větší. Remíz ji chrání před splachy hnojiv
Vědec objevil u Mochova vzácnou škeblovku, ve středním Polabí je to první nálezOnline diskuse
Všechny komentáře (7)
Bořivoj Holínek
11.3.2022 21:05 Reaguje na smějící se bestie.
Jaroslav Řezáč
24.2.2022 08:59Jarek Schindler
24.2.2022 09:06V článku se píše: "Křivoklátské lesy sloužily od středověku jako významná lovecká oblast a byly v různé míře obhospodařovány".
Nyní člověk slyší pouze to jak je tam zvěř přemnožená a ohrožuje biologickou rozmanitost. Je někdo přesvědčen, že revíry českých králů byli bez zvěře či s minimem zvěře?
"Lesnické hospodářské postupy v posledních desítkách let ale využívají stále intenzivnější technologie, které způsobují fragmentaci jednotlivých lesních stanovišť a ohrožují dochované přírodní hodnoty".
Nejen od dob Marie Terezie se v lesích hospodaří a tehdejší postupy nebyly omezovány například velikostí seče. Ta intenzívní technologie hovoří pouze o tom , že práci padesáti lidí dnes zvládne udělat lidí pět. Mýtní zásahy na rozdíl od minulosti jsou nyní plošně výrazně omezeny. Nyní hektar (vyjímky 2 ha), dříve naráz celé údolí. Je zajímavé, že přes to, podle vědců "nevhodné lesnické hospodaření" je u nás neustále co chránit. Přes 250 let lesnického hospodaření a najednou to hospodaření" ohrožuje dochované přírodní hodnoty". Kdo ty hodnoty dochoval? Nynější vědci? Je zajímavé, že se pod takovými články vyskytují stále stejná jména a prim hraje Jihočeská univerzita a v tomto případě i Univerzita Karlova.Asi chtějí nové prostory co nejblíže Praze.
Zajímavé je i to zasahování-nezasahování. Jednou se chrání příroda bezzásahovosti, nyní se zásahovost připouští. Samozřejmě, ty světlé lesy a pařeziny plus rozšíření a udržba bezlesí potřebují podstatně intenzivnější a na čas náročnéjší zásahy v podstatně kratší době. Je zajímavé, že například v NP České Švýcarsko, kde je nadmořská výška přibližně stejná, se prosazuje bezzásahovost.
Pokud se nepletu tak Křivoklátsko bylo vyhlášeno lesníky jako lesnický park a po vyjádření pánů vědců by se měla tedy obnovit i historická lovecká oblast. To byly způsoby hospodaření které formovaly tamní přírodu.
vaber
24.2.2022 09:37dříve ta nepřemnožená zvěř uživila lidi co tam žili ,dnes ta přemnožená zvěř neuživí ani několik dravců ,kteří se tam snaží přežít
Břetislav Machaček
24.2.2022 11:49neustálé zvětšovaná chráněná území patřičně udržovat a uhlídat. A taky,
zda budou lidé všechna ta omezení ochotni akceptovat. Pokud radikálně
omezím někomu jeho koníček, nebo dokonce obživu, tak se asi nesetkám
pouze s pochopením a je třeba zapřemýšlet , zda není možný rozumný
kompromis místo diktátu z pozice momentální síly. Pamatujme na to, že
moc lze zvrátit i s dopady na ochranu přírody, Pokud nebude vyhlášení
NP se souhlasem místních, tak nemusí mít nejen jejich podporu, ale
může vyvolat přímo odpor vůči NP. Cokoliv, co se protlačí ve "vhodné"
politické konstalaci stojí na hlíněných nohou a nemusí mít dlouhého
trvání. Pamatujte, že méně, bývá často více, než vše a nakonec nic.
Ti místní vědí často nejlépe, jaké to bude mít dopady na ně a mají
obavy, kdo to míní využít. Myslím, že už dnes jsou v okolí skupovány
pozemky na výstavbu "lunaparku" a ti lidé mají obavu, že prosperita
z turistiky je vykoupena ztrátou klidu, soukromí a jinými negativními
jevy, kterými trpí domorodci i jinde a pochvalují si to pouze ti, co
z toho profitují. Pochybuji, že ti místní disponují prostředky na to,
aby byli těmi, kteří z "lunaparku" budou mít profit. Tím budou jiní.
Takže nesdílím nadšení "vědců", pokud se nadšení neshoduje s nadšením
všech zainteresovaných, v budoucnu omezovaných, či přímo obtěžovaných.
