https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ceska-spolecnost-pro-ekologii-stanovisko-k-navrhovanemu-narodnimu-parku-krivoklatsko
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Česká společnost pro ekologii: Stanovisko k navrhovanému Národnímu parku Křivoklátsko

24.2.2022
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vyhlašování národních parků je politický akt, který musí vzejít z demokratické diskuse a zároveň musí být založen na dobře podložených odborných argumentech. V případě Křivoklátska existují silné odborné argumenty, proč by se jádrová část území mohla stát národním parkem.
 
Křivoklátsko je mimořádně rozsáhlý komplex nížinných smíšených lesů zahrnující i cenná otevřenější stanoviště, který nemá v české kotlině obdoby a je unikátní i v evropském měřítku. Jeho vysoká biologická rozmanitost je výslednicí velké rozlohy lesních komplexů, geomorfologické rozmanitosti, klimatu a relativně malého vlivu člověka. Křivoklátské lesy sloužily od středověku jako významná lovecká oblast a byly v různé míře obhospodařovány, přesto se zde díky složité morfologii terénu a způsobům využití zachoval přírodě blízký charakter většiny území. Lesnické hospodářské postupy v posledních desítkách let ale využívají stále intenzivnější technologie, které způsobují fragmentaci jednotlivých lesních stanovišť a ohrožují dochované přírodní hodnoty. Je proto důvod se domnívat, že ochrana území prostřednictvím chráněné krajinné oblasti (CHKO Křivoklátsko) a několika maloplošných rezervací není dostatečná a národní park by představoval lepší způsob, jak zabránit degradaci lesů nevhodným hospodařením.

Zároveň považujeme za podstatné zdůraznit, že z hlediska přírodní rozmanitosti většiny nížinných či pahorkatinných lesů není vhodný striktně bezzásahový režim. Nížinné lesy se ve střední Evropě dlouhodobě vyvíjely v interakci s velkými zvířaty, ohněm a člověkem. Vhodná péče o ně se proto musí odvíjet od znalosti procesů, které dané typy prostředí formovaly či udržovaly, včetně různých typů přírodních i lidmi způsobovaných disturbancí. Zonace navrhovaného národního parku i plánovaný management lesních porostů musí k těmto věcem přihlížet, aby v případě plošně uplatňované bezzásahovosti nedocházelo ke snižování biologické rozmanitosti celé oblasti Křivoklátska.

Nevhodné hospodaření v lesích přispívá k úbytku biologické rozmanitosti i v mnoha jiných CHKO i mimo ně. Zvláště alarmující je, že k tomu běžně dochází v lesích vlastněných státem. V dlouhodobém měřítku je tedy třeba hledat systémové řešení, které by se neomezovalo na jedno chráněné území a řešilo by i hospodaření v lesích mimo národní parky. Přesto považujeme vyhlášení Národního parku Křivoklátsko za vhodný krok směrem k větší ochraně biologické rozmanitosti České republiky. Zároveň Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyzýváme ke spolupráci, která zajistí, že v chráněných územích budou alespoň lesy v majetku státu spravovány citlivě, s ohledem na jejich přírodní hodnoty.

Prof. David Storch, místopředseda ČSPE; Centrum pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR, Praha
Mgr. Lukáš Čížek, Ph.D., člen výboru ČSPE; Biologické centrum Akademie věd ČR, České Budějovice
Doc. RNDr. Jana Jersáková, Ph.D., tajemnice ČSPE; katedra biologie ekosystémů, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
RNDr. Ondřej Sedláček, Ph.D., člen výboru ČSPE; katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
RNDr. Robert Tropek, Ph.D., předseda ČSPE; katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha

Ke stanovisku se připojují i tito odborníci:
Prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc., Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Botanický ústav AV ČR, Praha
Prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., Ústav botaniky a zoologie, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno
Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova, Praha
Prof. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D., Katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy & Botanický ústav AV ČR, Praha
Prof. RNDr. Vojtěch Novotný, CSc., Biologické centrum Akademie věd ČR & Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice
Prof. RNDr. Adam Petrusek, Ph.D., katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., katedra botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice & Botanický ústav Akademie věd ČR, Třeboň
Prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc., Botanický ústav Akademie věd ČR & Katedra ekologie, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Prof. Jiří Reif, Ph.D., Ústav pro životní prostředí, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, Praha
Prof. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., katedra ekologie lesa, Lesnická a dřevařská fakulta České zemědělské univerzity, Praha


reklama

 
Česká společnost pro ekologii

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (7)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

24.2.2022 07:33
NP Křivoklátsko = další lunapark v ČR.
Odpovědět
Bořivoj Holínek

Bořivoj Holínek

11.3.2022 21:05 Reaguje na smějící se bestie
NP Křivoklátsko = nové koryto (Lukáš Vápeník)
.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

24.2.2022 08:59
102 km2, což je asi jedna šestina rozlohy není moc. Asi by se dalo všímat i Českého krasu v přilehlém okolí
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

24.2.2022 09:06
Tak nevím jestli si páni vědci sami sobě tak trochu neodporují?
V článku se píše: "Křivoklátské lesy sloužily od středověku jako významná lovecká oblast a byly v různé míře obhospodařovány".
Nyní člověk slyší pouze to jak je tam zvěř přemnožená a ohrožuje biologickou rozmanitost. Je někdo přesvědčen, že revíry českých králů byli bez zvěře či s minimem zvěře?
"Lesnické hospodářské postupy v posledních desítkách let ale využívají stále intenzivnější technologie, které způsobují fragmentaci jednotlivých lesních stanovišť a ohrožují dochované přírodní hodnoty".
Nejen od dob Marie Terezie se v lesích hospodaří a tehdejší postupy nebyly omezovány například velikostí seče. Ta intenzívní technologie hovoří pouze o tom , že práci padesáti lidí dnes zvládne udělat lidí pět. Mýtní zásahy na rozdíl od minulosti jsou nyní plošně výrazně omezeny. Nyní hektar (vyjímky 2 ha), dříve naráz celé údolí. Je zajímavé, že přes to, podle vědců "nevhodné lesnické hospodaření" je u nás neustále co chránit. Přes 250 let lesnického hospodaření a najednou to hospodaření" ohrožuje dochované přírodní hodnoty". Kdo ty hodnoty dochoval? Nynější vědci? Je zajímavé, že se pod takovými články vyskytují stále stejná jména a prim hraje Jihočeská univerzita a v tomto případě i Univerzita Karlova.Asi chtějí nové prostory co nejblíže Praze.
Zajímavé je i to zasahování-nezasahování. Jednou se chrání příroda bezzásahovosti, nyní se zásahovost připouští. Samozřejmě, ty světlé lesy a pařeziny plus rozšíření a udržba bezlesí potřebují podstatně intenzivnější a na čas náročnéjší zásahy v podstatně kratší době. Je zajímavé, že například v NP České Švýcarsko, kde je nadmořská výška přibližně stejná, se prosazuje bezzásahovost.
Pokud se nepletu tak Křivoklátsko bylo vyhlášeno lesníky jako lesnický park a po vyjádření pánů vědců by se měla tedy obnovit i historická lovecká oblast. To byly způsoby hospodaření které formovaly tamní přírodu.
Odpovědět
va

vaber

24.2.2022 09:37
lesy v Křivoklátsku se podobají spíše křivoklátskému křoví ,ty už se středověkými lesy nemají nic společného,
dříve ta nepřemnožená zvěř uživila lidi co tam žili ,dnes ta přemnožená zvěř neuživí ani několik dravců ,kteří se tam snaží přežít
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.2.2022 11:49
Pod článkem o napadení strážců NP Šumava jsem nastolil otázku, zda půjde
neustálé zvětšovaná chráněná území patřičně udržovat a uhlídat. A taky,
zda budou lidé všechna ta omezení ochotni akceptovat. Pokud radikálně
omezím někomu jeho koníček, nebo dokonce obživu, tak se asi nesetkám
pouze s pochopením a je třeba zapřemýšlet , zda není možný rozumný
kompromis místo diktátu z pozice momentální síly. Pamatujme na to, že
moc lze zvrátit i s dopady na ochranu přírody, Pokud nebude vyhlášení
NP se souhlasem místních, tak nemusí mít nejen jejich podporu, ale
může vyvolat přímo odpor vůči NP. Cokoliv, co se protlačí ve "vhodné"
politické konstalaci stojí na hlíněných nohou a nemusí mít dlouhého
trvání. Pamatujte, že méně, bývá často více, než vše a nakonec nic.
Ti místní vědí často nejlépe, jaké to bude mít dopady na ně a mají
obavy, kdo to míní využít. Myslím, že už dnes jsou v okolí skupovány
pozemky na výstavbu "lunaparku" a ti lidé mají obavu, že prosperita
z turistiky je vykoupena ztrátou klidu, soukromí a jinými negativními
jevy, kterými trpí domorodci i jinde a pochvalují si to pouze ti, co
z toho profitují. Pochybuji, že ti místní disponují prostředky na to,
aby byli těmi, kteří z "lunaparku" budou mít profit. Tím budou jiní.
Takže nesdílím nadšení "vědců", pokud se nadšení neshoduje s nadšením
všech zainteresovaných, v budoucnu omezovaných, či přímo obtěžovaných.
Odpovědět

Jirka Černý

24.2.2022 13:19 Reaguje na Břetislav Machaček
To jo, za chvilku bude velká vzácnost nechráněné území a tak bude potřeba dát kolem cedulky a chránit tu vzácnost.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist