Daniel Pitek: Sucho
19.10.2026 | Daniel Pitek |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Pitek
Neustále slyšíme zprávy o nových teplotních rekordech, které jsme si před pár lety nedokázali ani představit. Sucho je výrazným projevem klimatické změny, způsobené člověkem a lidé by se měli proti tomuto jevu bránit všemi dostupnými prostředky, co mají k dispozici. Nejde totiž o nic menšího, než je přežití našeho druhu.
Lidská společnost se bude muset výrazně změnit a v čele změny by měly být společenské elity. Jednou z elit je vždy vládnoucí garnitura. A co dělá naše vláda? Prakticky nic, verbálně se suchem bojuje. Před tím zase bojovala s Green Dealem. Krmí nás populistickými frázemi, prohlášeními premiéra Babiše a ministra zemědělství Šebestyána rozhazuje miliardy na sanaci dopadů sucha, ale nikdo neví přesně, co to znamená, asi to bude těch dvacet Babišem slíbených přehrad, které budou vysychat bez přítoku stejně jako se to letos stalo Orlíku, Hracholuskám, Lipnu nebo Slapům. Pravděpodobně doufají, že letošní sucho je vyjímečná anomálie.
Bohužel nemají pravdu, je to dlouhodobý trend vzniklý díky nadměrným emisím skleníkových plynů. Za posledních padesát let z planety zmizela velká množina živočišných druhů.
Obrazně by se dalo říct, že až přestane téct voda a růst tráva, tak z planety zmizíme i my. protože nebudeme mít, co pít a co jíst. A to se již děje velmi intenzivně, my zemědělci o tom můžeme vyprávět. Vody máme stále méně a tráva poslední roky taky moc neroste.
Klimatická změna je globální problém, na úrovni České republiky neřešitelný, ale i jako malý stát můžeme tlačit na ty velké hráče jako je Amerika, Čína, Indie a snažit se vytvářet koalice zodpovědných, aby ten tlak na rozhodující mocnosti byl účinný. Nástroje máme, jedním je i ta a především ta, mnohými proklínaná Evropská unie.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Pitek
Na lokální, naší národní úrovni musíme adaptovat krajinu na zvýšené teploty, přívalové deště a dlouhá období sucha. Podmínky se již zcela změnily. V krajině nesmí být velké stejnotvárné plochy, ale krajina musí být pestrá a plná krajinných prvků. A nejzásadnější věcí v adaptaci volné krajiny je stav půdy, protože půda zadržuje vody naprosto nejvíce, ale musí být v dobré kondici, nesmí být erodovaná a degradovaná, ale plná organické hmoty a na ní navázaného života.
Legislativa týkající se zemědělské půdy a její ochrany je u nás velmi špatná a současná vláda rozvolněním protierozních pravidel ji ještě zhoršila. Místo deklarovaného boje se suchem jde naopak suchu naproti. A vše se děje jen kvůli zájmům velkého byznysu a okamžitého zisku.
Jako občané se tomuto přístupu a stavu musíme bránit ať už organizovaně, tak i jako jednotlivci. Včera jsem se byl podívat na druhé stání u benešovského okresního soudu v případě sporu majitele polního pozemku a zemědělského podniku ohledně nadměrné eroze a degradace půdy. Včerejší stání soudu proběhlo přímo na poli a byla to zajímavá zkušenost. Soudce má ke sporu neortodoxní a zajímavý přístup a celý tento případ může skončit precedentním rozsudkem důležitým pro zlepšení kvality zemědělské půdy v celé republice. Myslím, že by to mohla být cesta pro mnoho vlastníků půdy, aby lépe ochránili svůj majetek před erozí a degradací. Zároveň by zlepšení kvality půdy a tudíž zvýšení její absorbční schopnosti přispělo ke skutečnému boji se suchem.
Adaptace půdy a krajiny na klimatickou krizi je velmi důležitá a je praktickou možností, jak jednotlivci, tak menší skupiny můžeme na zhoršující se situaci reagovat. Bez snížení emisí skleníkových plynů už však asi není dostačující.
Snížení emisí skleníkových plynů musí rozhodnout a uvést do života politické vlády jednotlivých států.
Ta vláda, která popírá, zlehčuje a neřeší klimatickou krizi, se dle mého názoru dopouští zločinu na vlastních občanech i sousedních zemích. Jak je na tom ta naše vláda?
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Státy EU schválily roční odklad pravidel pro metanové emise u ropy a plynu
Budou lépe odolávat suchu a horku na jižní Moravě? Vědkyně testuje nové obilniny s geny planých rostlin
Polovina farmářů hodnotí letošek jako jeden z nejhorších, omezují investice
Další články autora |
Daniel Pitek: Znovu jsem vytáhl protestní ceduli
Daniel Pitek: Ochrana přírody jako zástěrka
Daniel Pitek: Každý by se měl držet svého kopytaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (138)
LG
Láďa Glánis
19.10.2026 07:42Je evidentní, že problém sucha je neřešitelný. Změnilo se totiž proudění z Atlantiku, které v minulosti přinášelo pravidelné tlakové níže a srážky. Díky změnám v tzv. polárním víru tlakové níže západní a střední Evropu obchází přes Skandinávii nebo spodem přes Itálii, Řecko, Balkán. Meteorologové již o tom začínají opatrně mluvit. Jelikož je nereálné domluvit se celosvětově na konci spalování fosilních paliv, bude sucho u nás pokračovat. Je to nevratný proces. Vodu si nevyrobíme, máme jen to, co naprší. Existuje nějaké řešení? Ano, velkokapacitní vodovod z Baltu, odsolovací stanice a rozvodné kanály do celé republiky. Naštěstí Balt je moře s nízkou salinitou. Zní to šíleně, ale jiné řešení nemáme. Výhodou bude nadbytek soli, který budeme moci využívat. Pojďme jednat s Polskem, čím dříve, tím lépe.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.10.2026 08:11 Reaguje na Láďa Glánisnaše opulentní mentalita ještě fakt, že je sucho nepřijala, protože šetřit s vodou se musí už na osobní rovině.
Ne že nejsou řešení, ale my je ze své "pohodlnosti" neaplikujeme.
Odpovědět
Ne že nejsou řešení, ale my je ze své "pohodlnosti" neaplikujeme.
ss
va
vaber
19.10.2026 09:25 Reaguje na Láďa GlánisI kdyby někdo nakrásně a bez energie vodu z Baltu odsolil, jaká by byla doprava .Jak takové množství vody dopravíme s výškovým rozdílem tak 300m? kolik energie bude potřeba a na přírodu to nikdy nebude stačit. Kdyby bylo čerpadlo co umí čerpat 1m3 za vteřinu do výšky 300m, bude 1km3 čerpat 32roků a nám nyní chybí 20km3 vody. Raději nepočítám kolik by takové čerpadlo spolklo energie. Buď bude pršet, nebo jsme v řiti. Ovšem to se plebsu nesmí říct.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 09:47 Reaguje na vaberRoční srážkové úhrny ale neklesají. Příčina je jinde. V nárůstu teploty a tedy i výparu...
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2026 11:22 Reaguje na Ladislav MetelkaFakt neklesají? Ani letos ne? Na průměr by muselo pršet do konce roku už silně nadprůměrně.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 14:46 Reaguje na Pavel HanzlBavííme se o trendu, takže jednotlivé roky jsou celkem nezajímavé.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2026 14:51 Reaguje na Ladislav MetelkaNení ten trend klesající, nebo se to ještě nepozná?
Odpovědět
LM
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 15:16 Reaguje na Pavel HanzlData v csv máte na https://opendata.chmi.cz/meteorology/products/regional_averages/precipitation/Annual_areal_pecipitation.csv. 1961-2025. Po krajích i pro ČR. Trendy jsou nevýznamné.
Odpovědět
PH
AK
Antonín Klečka
20.10.2026 04:49 Reaguje na Pavel HanzlZatím opravdu neklesá, tento rok je extrém. Změnilo se rozložení srážek hory/nížina, samozřejmě ve prospěch hor, a charakter srážek, jsou více přívalové. V zimě více prší a méně sněží, takže ubývá zásoba na jaro. To je asi vidět nejvíce. I naši předkové věděli, že "únor bílý pole sílí ". Co s tím dělat je dost těžké, bude to chtít velké investice jak na státní, tak osobní i firemní úrovni. Protože vodu bude nutné akumulovat že zimy na jaro a léto, to těžko zachrání jen přehrady nebo jen mokřady. Tady bude muset každý začít už u sebe doma.
Odpovědět
MD
Milan Daneš
26.10.2026 08:33 Reaguje na Antonín KlečkaAno třeba zemědělci. Proč místo hluboké orby je všude zaseté zelené hnojivo. Na takovém povrchu se voda neudrží , i kdyby nasněžil metr. Všechna odteče. Taky nerozumím , tomu proč všude ořou a sejou po svahu, místo po vrstevnici. Asi aby traktoristi neseděli nakřivo.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
26.10.2026 13:08 Reaguje na Milan DanešJako, že by se měli jít zeptat nějakého trouby, třeba vás, proč vlastně neorat a dát tam zelené?
Odpovědět
AK
Antonín Klečka
20.10.2026 04:50 Reaguje na Pavel HanzlZatím opravdu neklesá, tento rok je extrém. Změnilo se rozložení srážek hory/nížina, samozřejmě ve prospěch hor, a charakter srážek, jsou více přívalové. V zimě více prší a méně sněží, takže ubývá zásoba na jaro. To je asi vidět nejvíce. I naši předkové věděli, že "únor bílý pole sílí ". Co s tím dělat je dost těžké, bude to chtít velké investice jak na státní, tak osobní i firemní úrovni. Protože vodu bude nutné akumulovat že zimy na jaro a léto, to těžko zachrání jen přehrady nebo jen mokřady. Tady bude muset každý začít už u sebe doma.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:27 Reaguje na Ladislav MetelkaPríčina je predovšetkým v neustálych, blokujúcich hrebeňoch vysokého tlaku vzduchu, kvôli ktorým u nás nemá čo nosiť frontálne zrážky.
Podstatou oblasti vysokého tlaku je zostupné prúdenie vzduchu – klesajúci vzduch sa adiaabaticky stláča, tým sa zohrieva, vysušuje a rozpúšťa oblačnosť. V takýchto synoptických podmienkach nezaprší, ani keby bola výparnosť akákoľvek. Vy to ako odborník samozrejme veľmi dobre viete, ale namiesto fyzikálnej podstaty atmosférickej cirkulácie tu opäť píšete len ideologické poučky.
Odpovědět
Podstatou oblasti vysokého tlaku je zostupné prúdenie vzduchu – klesajúci vzduch sa adiaabaticky stláča, tým sa zohrieva, vysušuje a rozpúšťa oblačnosť. V takýchto synoptických podmienkach nezaprší, ani keby bola výparnosť akákoľvek. Vy to ako odborník samozrejme veľmi dobre viete, ale namiesto fyzikálnej podstaty atmosférickej cirkulácie tu opäť píšete len ideologické poučky.
LM
va
vaber
19.10.2026 17:40 Reaguje na Ladislav MetelkaTo prostě není možné co říkáte. Voda se vypařuje ,ale při dešti je výpar minimální, to je jasné vlhkost je obvykle 100%.Takže voda z deštů se mohla jen schovat jen v zemi a zasákne se a tím se taky může hůř odpařovat a jen z povrchové vrstvy země. To se neděje protože je v půdě sucho. Nebo se voda nevsakuje a při a hned po dešti dešti se valí všechna voda do řek a řeky musí být plné, ale to také není pravda.
Nebo voda zůstala na povrchu i dlouho po deštích a když vysvitlo slunce tak ji za nějaký čas všechnu vypařilo . Ale to by musela voda zůstat na povrchu a na přímém slunci dost dlouho. Proč by voda najednou zůstávala na povrch a neodtekla to nevím. Nebo je zázrak kam voda zmizela. Vypařit se tak rychle nemohla, protože na výpar musí voda zůstat na povrchu polí lesů a strání a potřebuje k vypaření nějaký čas .
Samozřejmě předpokládám v úvahách výše uvedených ,že srážky jsou podobné jak v minulosti. Ale já o stejných srážkách musím pochybovat ,protože logicky to nesedí.
Odpovědět
Nebo voda zůstala na povrchu i dlouho po deštích a když vysvitlo slunce tak ji za nějaký čas všechnu vypařilo . Ale to by musela voda zůstat na povrchu a na přímém slunci dost dlouho. Proč by voda najednou zůstávala na povrch a neodtekla to nevím. Nebo je zázrak kam voda zmizela. Vypařit se tak rychle nemohla, protože na výpar musí voda zůstat na povrchu polí lesů a strání a potřebuje k vypaření nějaký čas .
Samozřejmě předpokládám v úvahách výše uvedených ,že srážky jsou podobné jak v minulosti. Ale já o stejných srážkách musím pochybovat ,protože logicky to nesedí.
LM
LM
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 18:34 Reaguje na vaberPro výpar nemusí být voda na povrchu. Vzlíná.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 18:34 Reaguje na vaberPro výpar nemusí být voda na povrchu. Vzlíná.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 18:34 Reaguje na vaberPro výpar nemusí být voda na povrchu. Vzlíná.
Odpovědět
va
vaber
20.10.2026 08:41 Reaguje na Ladislav MetelkaTo jistě ,jenže je tu otázka proč není půda vlhká, vzlínat může jen když je v půdě vlhkost. A kdyby se ta napršená voda dostala do podzemí nevyschly by prameny a řeky by držely ,jakž takž, průtoky.
Mně to logicky nesadí a jediné vysvětlení je že málo prší, ale souhlasím ,že odpar je vysoký protože stále praží slunce i když by nemělo, protože oblačnost je prý taky stejná. Samotý růst teploty není pro vypařování tak zásadní, mnohem větší vliv má doba přímého slunečního záření , to dokáže vypařit obrovské množství vody. To ví každý kdo se dívá kolem sebe.
Odpovědět
Mně to logicky nesadí a jediné vysvětlení je že málo prší, ale souhlasím ,že odpar je vysoký protože stále praží slunce i když by nemělo, protože oblačnost je prý taky stejná. Samotý růst teploty není pro vypařování tak zásadní, mnohem větší vliv má doba přímého slunečního záření , to dokáže vypařit obrovské množství vody. To ví každý kdo se dívá kolem sebe.
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 09:07 Reaguje na vaberOblačnost stejná? Ale množství nízké oblačnosti klesá. Jistě, výpar roste, pokud na půdu svítí slunce, ale taky pokud je vzduch teplejší a má větší vlhkostní deficit.
Odpovědět
va
vaber
20.10.2026 18:22 Reaguje na Ladislav MetelkaJá hodnotím oblačnost jen podle toho, jak skrz ní proniká slunce ,zda je oblačnost vysoko nebo nízko není pro odpařování z povrch důležité.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.10.2026 10:00 Reaguje na vaberdomnívám se, že náklady na život každého jednotlivce by se měl výrazně snížit, jinak jako společnost nepřežijeme.
Obnovit sic. vztahy a vazby. To, je to, co nás takové situace učí.
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.10.2026 10:14 Reaguje na Jaroslav Řezáč....a udělat je více " obyčejnými".
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2026 14:56 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTady není nutno omezovat každéhu jedince, ale jen ty rozežrané. Když se podíváme, kolik vychází průměrně na jedince produkce odpadu, vyhozeného jídla, vypitého piva i kořalky, vykouřených cigár, prosázených tisíců, propáleného benzínu, vyházeného oblečení atd. atd. tak zjistíte, že normální člověk z toho provádí naprostý zlomek. Ale konzumní společnost do toho tlačí každého a dost lidí v tom asi jede naplno.
Odpovědět
Pe
Petr
19.10.2026 12:05 Reaguje na vaberVšak taky plebs není od toho, aby mu někdo něco říkal, nebo vysvětloval. Plebs je od toho, aby platil.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2026 11:25 Reaguje na Láďa GlánisTo je dost šílená představa, ještě hůře realizovatelná, než nesmyslný DOL. Každopádně by to zachránilo možná nějaká města, ale krajinu a vesnice rozhodně ne.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:19 Reaguje na Láďa GlánisALe nevieme prečo sa to prúdenie zmenilo. Jeden z dôvodov môže byť chladná škvrna v Atlantiku ale tá ani zďaleka nemusí byť vyvolaná zýšenou koncetráciou CO2. Prúdenie sa menilo aj v predchádzajúcich rokoch ako som uviedol vo svojich príspevkoch a prinieslo to zničujúce suchá: roky 1904.1911, 1921,1947 1974-76.
Odpovědět
AK
Antonín Klečka
20.10.2026 05:40 Reaguje na Láďa GlánisTo by bylo jednodušší a levnější postavit další přehrady a vodu vůbec nepouštět pryč. Ta voda sem spadne, dlouhodobý průměr srážek neklesá. Je ne ve správnou dobu a na správné místo.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
20.10.2026 12:52 Reaguje na Láďa GlánisParáda! Taky jsem o tom uvažoval. Kanál z Baltu, obrovské solární a větrné elektrárny, které budou napájet odsolovací zařízení a máme vodu na závlahy. Budeme snižovat hladinu oceánu, a odparem ochlazovat planetu! To bude maso! A taky eko/bio. A sůl budeme prodávat i na Mars.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
19.10.2026 09:53Pokud teplota stoupá, logicky stoupá i výpar. Srážek je pořád stejně. Pouze jsou jinde a jinak rozložené. Jestliže se srážky v určitých obdobích česku a potažmo střední Evropě vyhýbají, z logiky věci je to způsobeno změnou proudění. A proč se změnilo proudění? Na tuto moji otázku bude asi více vysvětlení, leč podstatné to stejně nevyřeší- není v lidských silách proudění ovlivnit.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
19.10.2026 10:05 Reaguje na pavel peregrinten stav nespadl najednou v roce 2026, ale už to trvá od 1990.
ani v rámci ČR není ta situace sucha stejná.
Odpovědět
ani v rámci ČR není ta situace sucha stejná.
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2026 13:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčJá, ač "malý" člověk, sleduji projevy sucha min. od r. 1965. A víte kde a jak? Na jižní Moravě, jak na Palavě vysychaly studánky napájené výhradně dešťovou vodou.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2026 11:24 Reaguje na pavel peregrinHlavní příčinou je globální změna klimatu způsobená mahutnými emisemi skleníkových plynů, především CO2.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 17:56 Reaguje na pavel peregrinNaozaj je to tak?Ak sme žili vo veľmi vlhkom období, potom návrat k normálu sa nám bude zdať ako gigantické sucho.
Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.
Lidé sucho nebo vlhko chápou jen v krátkodobém kontextu počasí a několika sezon nazpět. „My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období, tak jsme zvyklí tu vodu nějak využívat, máme nastavené hospodářství. Když přijde sušší rok, tak nám ta voda chybí,“ vysvětluje Hanel.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
Odpovědět
Výzkum českých vědců ukázal, že během posledního tisíciletí byla řada období, ve kterých se stávaly rozsáhlé oblasti extrémně suchými, či naopak takzvaně vodnými. „V kontextu probíhajících debat o suchu a jeho současných vlivech je však zarážející, že posledních devadesát let patří v Evropě k nejvlhčím z celého tisíciletí,“ uvedl hlavní autor výzkumu Yannis Markonis.
Lidé sucho nebo vlhko chápou jen v krátkodobém kontextu počasí a několika sezon nazpět. „My sucho definujeme v kontextu toho, co známe, co je pro nás normální. Když teď žijeme v tom vlhčím období, tak jsme zvyklí tu vodu nějak využívat, máme nastavené hospodářství. Když přijde sušší rok, tak nám ta voda chybí,“ vysvětluje Hanel.
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/sucho-mokro-klima-pocasi-rekordy.A180524_103830_domaci_bur
VŠ
Vladimír Šafařík
19.10.2026 10:08To je už snad náboženství - novodobé. Klima nikdy nebylo konstantní. Když se tu stále opakuje mantra o vlivu využívání fosilpaliv, tak by bylo už konečně záhodno lidem sdělit, kde, kdy a jak se ta paliva na Zemi objevila. Asi ale nedoletěla s mimozemšťany. Třeba jedním z nejvýznamnějších sklenplynů je ale obyčvodní pára. Jak ji chce někdo omezit odpařovat do ovzduší teda fakt nevím. To se tu najednou vyrojilo "vodborníků a vědců" s katastrofickými scénáři nejen na téma ekologie, a stát má dluhů, jako je máku o žních. Každá vláda má stretegie na vyřešení toho i onoho a zatím jde skutečne všem leda o to, jak se tzv. "zákonným" způsobem nabourat do peněženek občanů. Nyní je to např. hra na grýndýl. Člověk jistě ovlivňuje klima. K jedněm prvním známým zásahům z historie došlo už v dobách před Ježíšem, když Římané vykáceli středomořský prales kvůli cedrovému dřevu na stavbu lodí a před tím už lidským vypalováním pralesů na zempůdu. Vody sem do ČR od moře letí přibližně stále stejné množství. Problémem ale je, že jí tu tolik už asi nespadne. A každopádně nepadá tak, jak by potřebovalo zemědělství. Už staří zemědělci totiž znali, že na suchou půdu nerado prší. Když se podívám po naší zničené krajině, tak se ani nedivím, že tu je s deštěm problém. Mluví o tom totiž už učivo ze základky, že voda kondenzuje až ochlazením páry na kondenzjádrech. A jestli si někdo fakt myslí, že vyrobené tepelné ostrovy páru ochladí, tak je prostě leda naivní věřící.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
19.10.2026 10:10 Reaguje na Vladimír ŠafaříkNojo, ale obsah vodní páry ve vzduchu roste. Proč?
Odpovědět
VŠ
JO
Jarka O.
20.10.2026 07:20 Reaguje na Ladislav MetelkaLépe pána čtěte. Odlesnění západu, tepelné ostrovy.
Odpovědět
LM
Ladislav Metelka
20.10.2026 08:01 Reaguje na Jarka O.Pardon, obsah vodní páry ve vzduchu roste kvůli odlesnění? Nezamotáváte se do toho trochu?
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 14:48 Reaguje na Ladislav MetelkaZamotaný jste tu akorát tak vy. Že je ve vzduchu více w, ještě neznamená, že se mi vyrosí nad polem nebo lesem, když mi ho teplo z tepelostrovů permanentně ohřívá. Zkuste si někdy vzít obyčteploměr a změřte si T ve stejnou dobu nad asfaltkou, betonnáměstím, polní cestou, ve vysečeném příkopou, v zarostlé mezi, na lesní cestě a hluboko v lese. Možná vás hned trknou ty velké rozdíly T. Pak se mnou diskutujte, proč tomu tak je. Paní Jarka to pochopila na první výbornou. A ano, obsah vodních par ve vzduchu roste i díky odlesnění. Les nám totiž vzduch chladí = snižuje tím i obsah vodpáry ve vzduchu tím, že ji zrosí. Když les vykácíte, nemá krajinu co chladit (zrosit), a proto se krajina suší a vytahuje vodu z půdy do otepleného luftu - vykácením lesa vyrobíte další tepelostrov. A ta oteplená vrstva vzduchu vám pak vaši w z vašeho původního, ale vykáceného lesa, odnese třeba nad moře, kde se zrosí = vyprší.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 19:32 Reaguje na Vladimír ŠafaříkAlespoň se tu člověk zasměje... :DD
Mno, nebudu se k tomu raději vyjadřovat. Jen upozorním na to, že vaše teorie silně vyvrací teorii místních odborníků o Biotické pumpě... tak bacha ať vás nesežerou. :D
Odpovědět
Mno, nebudu se k tomu raději vyjadřovat. Jen upozorním na to, že vaše teorie silně vyvrací teorii místních odborníků o Biotické pumpě... tak bacha ať vás nesežerou. :D
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 21:44 Reaguje na Petr EliasS čím jako nesouhlasíte? Je to obyčfyzika ze základky pro malá děcka.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 09:09 Reaguje na Vladimír ŠafaříkJá se pouze směju. :D
Ale místní odborníci mertan, zvářal, jarin a ostatní, zastávají názor, že les pumpuje do atmosféry ohromné množství vody. Je na tom založena jejich teorie biotické pumpy. ... A vy tvrdíte opak. ;)
Odpovědět
Ale místní odborníci mertan, zvářal, jarin a ostatní, zastávají názor, že les pumpuje do atmosféry ohromné množství vody. Je na tom založena jejich teorie biotické pumpy. ... A vy tvrdíte opak. ;)
VŠ
Vladimír Šafařík
21.10.2026 21:29 Reaguje na Petr EliasAle les vodu odpařuje, to si asi nerozumíme. Voda je produktem fotosyntézy. Ale neuletí tolik w do luftu, jak když tam ten les není. Každá zelená rostlina fotosyntézou pumpuje vodu do luftu. Třeba i obilí. Píšete hovadiny.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.10.2026 11:29 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVy fakt nevíte, že uhlík se ukládal pod zem milióny let a dnes se vyfučí do atmosféry rychlostí nárazu asteroidu? Ekosystém se stačil dřív adaptovat, dneska nemá šanci.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
19.10.2026 21:19 Reaguje na Pavel HanzlA co jako? A kde ten C celou dobu teda před jeho uložením byl?
Odpovědět
AK
Antonín Klečka
20.10.2026 07:45 Reaguje na Vladimír ŠafaříkHodně ho bylo ve vzduchu, tehdá byla mnohem vyšší koncentrace než dnes, ale největší část ho byla ve vodě a minerálech (uhličitany). Stromy tehdá byly na tuto hladinu přizpůsobené, rychle rostly, vázaly oxid uhličitý do biomasy a takže spotřebovaly velkou část vzdušného a i toho minerálně uloženého, protože většina uhličitanů je ve vlhkém biologicky aktivním prostředí rozložitelná, což postupně doplňovalo/udržovalo oxid uhličitý ve vzduchu. Problémem je, že tehdy všechny tyto pochody měly čas, trvaly stovky milionů let, a my je teď obracíme za dvě století. Stromy nejsou schopny se přizpůsobit, ukládání do uhličitanů neběží dost rychle, dokonce se rovnováha v moři obrací proti němu, takže pokud nezatáhneme za ruční brzdu, bude se nám žít mnohem obtížněji. A našim potomkům ještě hůře.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 14:06 Reaguje na Antonín KlečkaZabúdate na úplne základnú geochémiu a paleobotaniku:
Kde je skutočne uložený uhlík? Vyše 99,9 % všetkého uhlíka na tejto planéte nie je vo vzduchu, v lesoch ani vo fosílnych palivách, ale je viazaný práve v karbonátových horninách – vápenec, mramor, dolomity či kriedové útesy sú gigantické úložiská bývalého atmosférického CO2, ktoré tam milióny rokov ukladali morské organizmy.
Dnešné koncentrácie vs. hladovanie rastlín: Strašiť dnešnou hladinou CO2 je z pohľadu histórie Zeme absurdné. Naopak, počas posledných ľadových dôb klesla koncentrácia CO2 k hranici cca 180 ppm. Pre rastliny s fotosyntézou typu C3 (čo je 85 % rastlinstva vrátane väčšiny stromov a obilnín) leží kritická hranica pre prežitie okolo 150 ppm. Z geologického a evolučného hľadiska bola atmosféra pred priemyselnou revolúciou nebezpečne blízko bodu, kedy by rastliny začali doslova hladovať a photosyntéza by sa zastavila.
Dnešný mierny nárast CO2 naopak vedie k preukázateľnému globálnemu zelenaniu planéty (global greening) a vyššej efektivite hospodárenia rastlín s vodou (keďže pri vyššom CO2 nemusia mať pripnuté prieduchy tak dokorán a strácajú menej vody výparem). Tváriť sa, že pri 420 ppm stromy „nestíhajú“, odporuje základnej fyziológii rastlín.
Odpovědět
Kde je skutočne uložený uhlík? Vyše 99,9 % všetkého uhlíka na tejto planéte nie je vo vzduchu, v lesoch ani vo fosílnych palivách, ale je viazaný práve v karbonátových horninách – vápenec, mramor, dolomity či kriedové útesy sú gigantické úložiská bývalého atmosférického CO2, ktoré tam milióny rokov ukladali morské organizmy.
Dnešné koncentrácie vs. hladovanie rastlín: Strašiť dnešnou hladinou CO2 je z pohľadu histórie Zeme absurdné. Naopak, počas posledných ľadových dôb klesla koncentrácia CO2 k hranici cca 180 ppm. Pre rastliny s fotosyntézou typu C3 (čo je 85 % rastlinstva vrátane väčšiny stromov a obilnín) leží kritická hranica pre prežitie okolo 150 ppm. Z geologického a evolučného hľadiska bola atmosféra pred priemyselnou revolúciou nebezpečne blízko bodu, kedy by rastliny začali doslova hladovať a photosyntéza by sa zastavila.
Dnešný mierny nárast CO2 naopak vedie k preukázateľnému globálnemu zelenaniu planéty (global greening) a vyššej efektivite hospodárenia rastlín s vodou (keďže pri vyššom CO2 nemusia mať pripnuté prieduchy tak dokorán a strácajú menej vody výparem). Tváriť sa, že pri 420 ppm stromy „nestíhajú“, odporuje základnej fyziológii rastlín.
PE
Petr Elias
20.10.2026 19:35 Reaguje na Vladimir MertanJojo, víc CO2 je vlastně fajn... Cinká, cinká? :D
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 21:46 Reaguje na Petr EliasBez CO2 by nebylo života na Zemi, mysliteli.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 09:02 Reaguje na Vladimír ŠafaříkStejně jako voda. Ale když vám dám hlavu na pět minut do kýble s vodou, tak z toho asi moc nadšený nebudete ... mysliteli. ;)
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
21.10.2026 21:36 Reaguje na Petr EliasTady se ukázalo, že o tom nevíte vůbec nic. Mnozí na Zemi nemají zase ani ten kýbl vody na den pro celou famílii, tak jsou z toho úplně nadšení, mysliteli. Nyní budete spokojený, neboť na zimu nám koncentrace CO2 klesnou. Teda na sevpolokouli, klimaalarmisto.
Odpovědět
PE
Petr Elias
22.10.2026 08:59 Reaguje na Vladimír ŠafaříkBuď jste nepochopil co jsem vám napsal, nebo vám hrabe. Evidentně nechápete, nebo úmyslně mlžíte jako mertan, že i moc CO2 škodí a rostliny nejsou závislé pouze na CO2 ...
Mimochodem, podle Keelingovy křivky během zimy koncentrace CO2 neklesá, ale roste. ;)
Možná jsem klimaalarmista, ale alespoň nežvaním kraviny jako vy. :D
Odpovědět
Mimochodem, podle Keelingovy křivky během zimy koncentrace CO2 neklesá, ale roste. ;)
Možná jsem klimaalarmista, ale alespoň nežvaním kraviny jako vy. :D
VM
Vladimir Mertan
22.10.2026 09:08 Reaguje na Petr EliasNamiesto osobných útokov si radšej skontrolujte základnú fyziológiu rastlín a to, čo tá Keelingova krivka v skutočnosti ukazuje:
CO2 je pre rastliny priame krmivo a stavebný kameň:
Stromy a rastliny nestavajú svoje telo a drevo z hliny v kvetináči – až 50 % ich suchej hmotnosti tvorí čisto uhlík vytiahnutý zo vzduchu. Pri vyššej koncentrácii CO2 dostávajú viac potravy a doslova „priberajú“ – tvorí sa viac biomasy aj mohutnejší koreňový systém, ktorým si v suchu dosiahnu pre vlahu hlbšie.
Kritické hranice vs. optimum pre C3 rastliny:
150 – 180 ppm: To je kritické spodné minimum (kompenzačný bod) pre C3 rastliny (čo je 85 % rastlinstva vrátane väčšiny našich stromov a obilnín). Pod touto hranicou fotosyntéza zastavuje a rastliny začínajú hladovať a odumierať. Počas ľadových dôb sme boli nebezpečne blízko tomuto kolapsu.
1 200 ppm a viac: To je fyziologické optimum pre fotosyntézu C3 rastlín. V komerčných skleníkoch sa CO2 bežne udržiava na úrovni 800 až 1 200 ppm (vyššie sa to už finančne neoplatí dávkovať, hoci rastliny by zvládli aj viac).
Tvárniť sa, že dnešných 420 ppm je pre rastliny „príliš veľa“, je z pohľadu botániky úplný nezmysel.
Šetrenie vodou pri suchu:
Pri vyššom CO2 nemusia mať rastliny prieduchy (stomata) na listoch otvorené dokorán. Výsledok? Strácajú neporovnateľne menej vody výparem (transpiráciou) na každý zachytený gram uhlíka. Pre rastlinu v suchom prostredí je vyššie CO2 kľúčovou výhodou pre prežitie.
Zimný nárast na Keelingovej krivke:
Tento nárast v zime je priamym dôsledkom toho, že na opadne lístie, vegetácia spí a prevažuje rozklad biomasy. Na jar a v lete, keď sa lesy zazelenajú, fotosyntéza masívne vytiahne miliardy ton CO2 z oblohy a krivka klesne. Tento ročný cyklus je len ďalším dôkazom, ako obrovsky rastliny reagujú na ponuku CO2.
Odpovědět
CO2 je pre rastliny priame krmivo a stavebný kameň:
Stromy a rastliny nestavajú svoje telo a drevo z hliny v kvetináči – až 50 % ich suchej hmotnosti tvorí čisto uhlík vytiahnutý zo vzduchu. Pri vyššej koncentrácii CO2 dostávajú viac potravy a doslova „priberajú“ – tvorí sa viac biomasy aj mohutnejší koreňový systém, ktorým si v suchu dosiahnu pre vlahu hlbšie.
Kritické hranice vs. optimum pre C3 rastliny:
150 – 180 ppm: To je kritické spodné minimum (kompenzačný bod) pre C3 rastliny (čo je 85 % rastlinstva vrátane väčšiny našich stromov a obilnín). Pod touto hranicou fotosyntéza zastavuje a rastliny začínajú hladovať a odumierať. Počas ľadových dôb sme boli nebezpečne blízko tomuto kolapsu.
1 200 ppm a viac: To je fyziologické optimum pre fotosyntézu C3 rastlín. V komerčných skleníkoch sa CO2 bežne udržiava na úrovni 800 až 1 200 ppm (vyššie sa to už finančne neoplatí dávkovať, hoci rastliny by zvládli aj viac).
Tvárniť sa, že dnešných 420 ppm je pre rastliny „príliš veľa“, je z pohľadu botániky úplný nezmysel.
Šetrenie vodou pri suchu:
Pri vyššom CO2 nemusia mať rastliny prieduchy (stomata) na listoch otvorené dokorán. Výsledok? Strácajú neporovnateľne menej vody výparem (transpiráciou) na každý zachytený gram uhlíka. Pre rastlinu v suchom prostredí je vyššie CO2 kľúčovou výhodou pre prežitie.
Zimný nárast na Keelingovej krivke:
Tento nárast v zime je priamym dôsledkom toho, že na opadne lístie, vegetácia spí a prevažuje rozklad biomasy. Na jar a v lete, keď sa lesy zazelenajú, fotosyntéza masívne vytiahne miliardy ton CO2 z oblohy a krivka klesne. Tento ročný cyklus je len ďalším dôkazom, ako obrovsky rastliny reagujú na ponuku CO2.
PE
Petr Elias
22.10.2026 13:30 Reaguje na Vladimir MertanA ty si chlape zopakuj Liebigův zákon.
Zase jsme u té tvé milované manipulace a mlžení. Těch tvých 800-1200 ppm rostliny využijí maximálně v těch sklenících, kde k tomu navíc dostávají hromady živin a vody a mají regulovanou teplotu.
--- !!! ---
Zkus nám třeba povyprávět o tom, proč například taková rýže má kvůli tomu tvému ,,životadárnému zázraku,, méně živin.
--- !!! ---
Rostliny na jaře nezačnou růst a provádět fotosyntézu kvůli vysoké nabídce CO2. Rostou kvůli astronomickým a meteorologickým faktorům - kvůli teplotě a světlu. A ta křivka jde nahoru kvůli tomu, že příroda nestíhá absorbovat množství co2 které do atmosféry pumpuje člověk.
Odpovědět
Zase jsme u té tvé milované manipulace a mlžení. Těch tvých 800-1200 ppm rostliny využijí maximálně v těch sklenících, kde k tomu navíc dostávají hromady živin a vody a mají regulovanou teplotu.
--- !!! ---
Zkus nám třeba povyprávět o tom, proč například taková rýže má kvůli tomu tvému ,,životadárnému zázraku,, méně živin.
--- !!! ---
Rostliny na jaře nezačnou růst a provádět fotosyntézu kvůli vysoké nabídce CO2. Rostou kvůli astronomickým a meteorologickým faktorům - kvůli teplotě a světlu. A ta křivka jde nahoru kvůli tomu, že příroda nestíhá absorbovat množství co2 které do atmosféry pumpuje člověk.
VŠ
Vladimír Šafařík
22.10.2026 21:55 Reaguje na Petr EliasNapsal jsem to blbě, máte recht. Tak se teda dočkáte v květnu a červnu, kdy se to rychle změní. Kdy je toho CO2 moc? Nemáte třeba nějaké duševproblémy? Co2 je tu vždy tolik, kolik ho uložila loňská fotosyntéza do jednoletých r., rozklad těch víceletých přes zimu plus příp. fotosyntéza z dávné historie = paliva spotřebovaná lidí. Více ho tu prostě být nemůže. Jedině, že by ho produkoval váš klimaalarmismus z vesmíru. Obecně - čím větší konc. CO2, tím lepší přírůstek lesa a rost. na poli. Ovlivňuje to i délka dne a teplota. U vyšších T to pak jde dolů, až se zastaví - naše dřeviny obecně někde nad 33 °C, Sm ještě mnohem níže = problém s jeho pěstováním v malých nmvýškách. Píšete zde do vysílení hovadiny, zkuste se zeptat nějakého lesníka, proč se liší jednotlivé letokruhy a jde z nich odhadovat minulost období růstu jednotlivců. Děkáte chytrého a nevíte skoro nic. Vytrháváte věci z kontextu, ale souzvislosti vám unikají.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 06:12 Reaguje na Petr EliasCinkajú tak maximálne satelity NASA pri zbere dát o globálnom zelenaní planéty. 😉
Ale vážne – ak nemáte argumenty k fyziológii prieduchov (stomata), hospodáreniu rastlín s vodou ani k paleoklimatickým dátam karbonátov, tak táto irónia iba potvrdzuje, že vám vecné dáta chýbajú.
Odpovědět
Ale vážne – ak nemáte argumenty k fyziológii prieduchov (stomata), hospodáreniu rastlín s vodou ani k paleoklimatickým dátam karbonátov, tak táto irónia iba potvrdzuje, že vám vecné dáta chýbajú.
PE
Petr Elias
21.10.2026 09:01 Reaguje na Vladimir MertanNo samozřejmě, všechno všem chybí, jen ty máš vše. :D Hele kámo, ono to není o tom, že by mi něco chybělo. Ale o tom, že tu roky stále dokola a dokola jak pitomec opakuješ ty tvou masírku a manipulaci. :D
1. Opět si vytáhl tvůj oblíbený greening. Proč nepíšeš i o negativech a vybíráš si jen a pouze pozitiva? Proč také nepíšeš o tom, že již delší dobu není velká část greeningu způsobena fertilizací, ale lidskou aktivitou - převážně v Číně? A že efekt greeningu podstatně slábne. :D
2. Co se týká toho mírného nárůstu. Mno, tak nárůst o nějakých 50% za cca 150 let fakt není mírný nárůst. :D
3. A třešnička na dortu ,,hladovění rostlin,,. Asi nejsměšnější argument popíračských pošuků. Lidmi produkované CO2 vlastně zachránilo rostliny před udušením ... :D :D
Jsi jen ubohý manipulátor a místní chudáci ti na to skáčou. ;)
Odpovědět
1. Opět si vytáhl tvůj oblíbený greening. Proč nepíšeš i o negativech a vybíráš si jen a pouze pozitiva? Proč také nepíšeš o tom, že již delší dobu není velká část greeningu způsobena fertilizací, ale lidskou aktivitou - převážně v Číně? A že efekt greeningu podstatně slábne. :D
2. Co se týká toho mírného nárůstu. Mno, tak nárůst o nějakých 50% za cca 150 let fakt není mírný nárůst. :D
3. A třešnička na dortu ,,hladovění rostlin,,. Asi nejsměšnější argument popíračských pošuků. Lidmi produkované CO2 vlastně zachránilo rostliny před udušením ... :D :D
Jsi jen ubohý manipulátor a místní chudáci ti na to skáčou. ;)
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 15:15 Reaguje na Petr EliasIste, len tak pre zábavu sa pumpuje CO2 do skleníku na 1200 PPM. alebo akvaristi len tak s plezíru míňajú kopu peňazí na CO2 sety.
Odpovědět
PE
Petr Elias
21.10.2026 15:33 Reaguje na Vladimir MertanNo jo, zase tyhle kraviny. Ty jsi fakt směšný šašek. V planetárním měřítku je všem u ... nějaký tvůj skleník nebo akvárko. :D
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2026 13:58 Reaguje na Vladimir MertanDnešný mierny nárast CO2 naopak vedie k preukázateľnému globálnemu zelenaniu planéty .........
Na zahradnické učňovce (v 60. letech) jsme se učili jak zvýšit produkci, ale jen ve skleníku, přifouknutím CO2.
Odpovědět
Na zahradnické učňovce (v 60. letech) jsme se učili jak zvýšit produkci, ale jen ve skleníku, přifouknutím CO2.
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 14:12 Reaguje na Antonín KlečkaPíšete nesmysly. Země za svou existenci prodělala velké množství období horkých i zamrzlých. Tomu se vždy přizpůsobil i celkový život na planetě. Jste pod vlivem zeleného náboženství. Je to sice váš problém, ale tyto nesmysly nevnucujte ostatním. Na každou etapu průběhu teplot na Zemi má vliv velký komplex různých činitelů, ale vy jste si zrovna vybrali leda CO2, bez něhož by neexistoval život.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:37 Reaguje na Vladimír Šafařík"Tomu se vždy přizpůsobil i celkový život na planetě."
Ano, i vyhynutí je vlastně přizpůsobení. Jen jestli o to stojíme.
Odpovědět
Ano, i vyhynutí je vlastně přizpůsobení. Jen jestli o to stojíme.
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 21:52 Reaguje na PetrJestli o něco stojíme, evoluci nezajímá. Každopádně není na místě strašení různých pomatenců o konci světa.
Odpovědět
PE
Petr Elias
20.10.2026 19:36 Reaguje na Vladimír ŠafaříkVy jste stejný jak ten žvanil mertan. Taky si vybíráte jen to co se hodí. :D
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
20.10.2026 21:48 Reaguje na Petr EliasCo jsem si vybral? Leda popisuji současný stav, kdy nám tu různí mimoni vnucují svoji hru na grýndýl.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2026 14:00 Reaguje na Vladimír ŠafaříkNo je pravda, že život se přizpůsobí. Ale hodně by nás mrzelo, pokud by se přizpůsoboval bez nás.
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
21.10.2026 21:50 Reaguje na Jaroslav PokornýTo máte recht. Ale se stopou na CO2 jste prostě mimo. Příčiny oteplování krajiny jsou totiž úplně jinde.
Odpovědět
LM
VŠ
LM
Ladislav Metelka
23.10.2026 07:57 Reaguje na Vladimír ŠafaříkTak proč se otepluje i nad oceánem?
Odpovědět
VŠ
Vladimír Šafařík
25.10.2026 00:22 Reaguje na Ladislav MetelkaTeplo odražené z pevniny se šíří všemi směry, tada i nad oceány a arktické oblasti. To byste snad mohl jako všvzdělaný chápat. Já mám leda základku a vím takové maličkosti. Nebo si myslíte, že se v horách od teplých měst neotepluje? Mrkněte se na noční satelsnímek v Alpách, jak se tam všude svítí. Je tam vůbec ještě volná příroda bez lidí?
Odpovědět
Karel Zvářal
25.10.2026 19:27 Reaguje na Vladimír ŠafaříkSaharský písek a arktický vzduch ve stř. Evropě jsou LOKÁLNÍ záležitosti-)
A jinak pan vědec pokládá zákeřné dotazy: nad oceánem se otepluje, ano, a ještě více nad pevninou.
Cirkulace vzdušných mas. Vot těchnika!
Odpovědět
A jinak pan vědec pokládá zákeřné dotazy: nad oceánem se otepluje, ano, a ještě více nad pevninou.
Cirkulace vzdušných mas. Vot těchnika!
RČ
Radek Čuda
19.10.2026 11:10"Soudce má ke sporu neortodoxní a zajímavý přístup a celý tento případ může skončit precedentním rozsudkem důležitým pro zlepšení kvality zemědělské půdy v celé republice."
... ke zbytku článku se vyjadřovat nechci, ale tohle je taková pitomost, že mi to nedá. Jaký je pan Pitek zemědělec nedokážu posoudit, ale mimo tento svůj obor by se pouštět neměl, bo tomu fakt prd rozumí.
Odpovědět
... ke zbytku článku se vyjadřovat nechci, ale tohle je taková pitomost, že mi to nedá. Jaký je pan Pitek zemědělec nedokážu posoudit, ale mimo tento svůj obor by se pouštět neměl, bo tomu fakt prd rozumí.
BM
Břetislav Machaček
19.10.2026 12:23Právník na poli posuzuje zda je na něm správně hospodařeno a zkoumá podmínky
jaké společnost zemědělci připravila? Je to jako o koze a petrželi a o tom,
že má ztrátově chovat dobytek kvůli hnoji k jeho vodozádržné funkci v půdě?
A nebo ji má zatravnit, trávu pouze mulčovat a žít z dotací státu? Je to
jako u blbých! Ekologisté bojují proti prdění dobytka, propagují spalování
a zplynování biomasy, ale zároveň chtějí půdě dopřát dostatek organiky.
Ať se k tomu rozporu ekologisté vyjádří, co vlastně chtějí a co nikoliv.
Potrestat zemědělce za plnění všech těch nesmyslů, jež jsou příčinou té
eroze je trestáním oběti systému, který je hloupý a nelze se mu vyhnout.
To mohu doma v malém, že dál hnojím a zaorávám biomasu i od sousedů,
ale ve velkém, když to někoho živí, je to nereálné. Ekonomika provozu je
neúprosná a bez zisku následuje krach, pokud dotyčného neživí něco jiné.
Já mám důchod a rád z něho investuji do půdy, ač je to ztrátové, ale
může to dělat někdo, koho půda živí? Je to reálné pro celé zemědělství?
NENÍ a mimo amatérů a snílků to ví všichni, kteří se tím zabývají! Jak
dlouho přežije bez dotací i sám pan Pitek? Nebo to dotuje z výnosů z
lesa a nebo nepřiznává tržby, jako někteří malí hospodářů. Mléko, vejce,
drůbež, obilí, brambory atd. bez účtů je u nich pravidlem a i tak dál
hospodaří od deseti už doslova k nule. Nezávidím jim nezdaněné příjmy,
ale dělat to všichni, tak na ty dotace bez dalšího zadlužení nebude.
Odpovědět
jaké společnost zemědělci připravila? Je to jako o koze a petrželi a o tom,
že má ztrátově chovat dobytek kvůli hnoji k jeho vodozádržné funkci v půdě?
A nebo ji má zatravnit, trávu pouze mulčovat a žít z dotací státu? Je to
jako u blbých! Ekologisté bojují proti prdění dobytka, propagují spalování
a zplynování biomasy, ale zároveň chtějí půdě dopřát dostatek organiky.
Ať se k tomu rozporu ekologisté vyjádří, co vlastně chtějí a co nikoliv.
Potrestat zemědělce za plnění všech těch nesmyslů, jež jsou příčinou té
eroze je trestáním oběti systému, který je hloupý a nelze se mu vyhnout.
To mohu doma v malém, že dál hnojím a zaorávám biomasu i od sousedů,
ale ve velkém, když to někoho živí, je to nereálné. Ekonomika provozu je
neúprosná a bez zisku následuje krach, pokud dotyčného neživí něco jiné.
Já mám důchod a rád z něho investuji do půdy, ač je to ztrátové, ale
může to dělat někdo, koho půda živí? Je to reálné pro celé zemědělství?
NENÍ a mimo amatérů a snílků to ví všichni, kteří se tím zabývají! Jak
dlouho přežije bez dotací i sám pan Pitek? Nebo to dotuje z výnosů z
lesa a nebo nepřiznává tržby, jako někteří malí hospodářů. Mléko, vejce,
drůbež, obilí, brambory atd. bez účtů je u nich pravidlem a i tak dál
hospodaří od deseti už doslova k nule. Nezávidím jim nezdaněné příjmy,
ale dělat to všichni, tak na ty dotace bez dalšího zadlužení nebude.
JP
Jaroslav Pokorný
19.10.2026 12:48 Reaguje na Břetislav MachačekPředpokládám, že onen soudce rozhodl, že majitel si vezme své pozemky od zemědělského podniku a začne na nich hospodařit sám, pořídí si dobytek - podle socialistické normy - 1 VDM - velkou dobytčí jednotku na 1 ha, bude produkovat hnůj a zaorávat ho, aby omezil erozi.
Proč většina majitelů restituovaných pozemků je pronajala družstvům či "agrobaronům"? Protože vědí, že sami by dřeli a stejně by třeli bídu s nouzí, pokud by vůbec přežili.
Radostně jsme si vycinkali svobodu a demokracii a tak teď chybí politická síla, která by mohla rozhodnout a nařídit. A tak se bude diskutovat a diskutovat a skutky budou utíkat.
Ostatně - jak to mají se suchem okolní státy, kde pole nejsou zdevastovány velkými, širými, rodnými lány?
Odpovědět
Proč většina majitelů restituovaných pozemků je pronajala družstvům či "agrobaronům"? Protože vědí, že sami by dřeli a stejně by třeli bídu s nouzí, pokud by vůbec přežili.
Radostně jsme si vycinkali svobodu a demokracii a tak teď chybí politická síla, která by mohla rozhodnout a nařídit. A tak se bude diskutovat a diskutovat a skutky budou utíkat.
Ostatně - jak to mají se suchem okolní státy, kde pole nejsou zdevastovány velkými, širými, rodnými lány?
BM
Břetislav Machaček
19.10.2026 16:55 Reaguje na Jaroslav PokornýMají se suchem úplně stejné, ne-li větší problémy, jen se nemohou vymlouvat na scelování polí, meliorace a regulace
toků komunisty, protože si to udělali kapitalisté sami!
Odpovědět
toků komunisty, protože si to udělali kapitalisté sami!
Pe
Petr
20.10.2026 09:43 Reaguje na Jaroslav PokornýSucho se neřídí politickými hranicemi. Sucho je celokontinentální a celoplanetární výsledek souhrnu našich lidských změn a chování k prostředí. A tyto změny se projevují všude víceméně stejným způsobem, přesto ale ne úplně stejným rozsahem. V oblastech se zachovalejší celistvostí prostředí probíhají pomaleji a méně výrazně, ale ani prostředí v těchto oblastech už to nezachrání a není schopné zastavit. Planetu už jsme poškodili za hranice jejích schopností samoregulace a samoudržitelnosti určitého stavu, protože ty jsou samozřejmě omezené a dané stavem ekosystému, takže důsledky postupují všude. Podobně to probíhalo i v historii Země, kdy změny prostředí proběhly z jiných důvodů. Postupně se vytvořil nějaký nový rovnovážný stav a klimatický systém. S tím vymizel původní ekosystém a vytvořil se nový. Někdy méně, někdy více, někdy téměř zcela nový. Jen to nejspíš neprobíhalo naší současnou rychlostí v jednotkách a desítkách let. My dnes sice jsme schopni, ale nejsme ochotni změnit náš vztah k prostředí a způsob jeho využívání, a opravit ekosytém, takže změny probíhají a budou probíhat dál.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:08Obdobie rokov 1974 až 1976 predstavovalo v strednej a západnej Európe jedno z najvýznamnejších a najextrémnejších období sucha v 20. storočí. Deficit zrážok kulminoval najmä v legendárnom roku 1976, ktorý sa do kroník zapísal ako rok katastrofálnych horúčav a vyschnutých vodných tokov.
Priebeh v Československu (Slovensko a Česko)
• Rok 1974: Podľa klimatických meraní (napr. stanica Hurbanovo) zasiahla územie silná vlna sucha už od októbra 1973 do augusta 1974. Spôsobila nízke stavy hladín riek a podzemných vôd.
• Zlom na prelome 1975/1976: Po prechodnom zmiernení nastala extrémne suchá a mierna zima. Kvôli nedostatku snehu a zimných zrážok sa pôda a vodné nádrže nedokázali na jar prirodzene doplniť.
• Kritický rok 1976: Sucho vyvrcholilo v lete 1976. Dobové kroniky uvádzajú, že najmä jún bol mimoriadne teplý a bez zrážok. Trávnaté plochy úplne vyschli a zožltli, obilie zostalo nízke a ovocné stromy predčasne zhadzovali plody. Poľnohospodári vtedy podľa záznamov dokázali sklopiť sotva tretinu bežnej úrody sena.
Širší európsky kontext
Zatiaľ čo v ČSSR malo sucho lokálny dopad, v západnej Európe išlo o historickú katastrofu, ktorá dodnes slúži ako klimatický referenčný bod:
• Veľká Británia a Francúzsko: Vo Veľkej Británii išlo o najsuchšie 16-mesačné obdobie za viac ako 200 rokov. Krajina musela zaviesť prísne regulačné opatrenia vrátane verejných stojanov na vodu na uliciach a vláda dokonca vymenovala historicky prvého „ministra pre sucho“.
• Dôsledky: Extrémne horúčavy viedli k masívnym požiarom lesov a krovín, úpadku poľnohospodárskej produkcie v celej západnej Európe a výraznému poklesu hladín kľúčových riek.
Zrážkový deficit v strednej Európe definitívne prelomili až výdatné a vytrvalé dažde na jeseň (v septembri) roku 1976.
Ak hľadáte konkrétne štatistiky, dobové záznamy z určitého regiónu alebo vás zaujímajú dopady na poľnohospodárstvo, dajte mi vedieť, čo presne potrebujete doplniť.
Odpovědět
Priebeh v Československu (Slovensko a Česko)
• Rok 1974: Podľa klimatických meraní (napr. stanica Hurbanovo) zasiahla územie silná vlna sucha už od októbra 1973 do augusta 1974. Spôsobila nízke stavy hladín riek a podzemných vôd.
• Zlom na prelome 1975/1976: Po prechodnom zmiernení nastala extrémne suchá a mierna zima. Kvôli nedostatku snehu a zimných zrážok sa pôda a vodné nádrže nedokázali na jar prirodzene doplniť.
• Kritický rok 1976: Sucho vyvrcholilo v lete 1976. Dobové kroniky uvádzajú, že najmä jún bol mimoriadne teplý a bez zrážok. Trávnaté plochy úplne vyschli a zožltli, obilie zostalo nízke a ovocné stromy predčasne zhadzovali plody. Poľnohospodári vtedy podľa záznamov dokázali sklopiť sotva tretinu bežnej úrody sena.
Širší európsky kontext
Zatiaľ čo v ČSSR malo sucho lokálny dopad, v západnej Európe išlo o historickú katastrofu, ktorá dodnes slúži ako klimatický referenčný bod:
• Veľká Británia a Francúzsko: Vo Veľkej Británii išlo o najsuchšie 16-mesačné obdobie za viac ako 200 rokov. Krajina musela zaviesť prísne regulačné opatrenia vrátane verejných stojanov na vodu na uliciach a vláda dokonca vymenovala historicky prvého „ministra pre sucho“.
• Dôsledky: Extrémne horúčavy viedli k masívnym požiarom lesov a krovín, úpadku poľnohospodárskej produkcie v celej západnej Európe a výraznému poklesu hladín kľúčových riek.
Zrážkový deficit v strednej Európe definitívne prelomili až výdatné a vytrvalé dažde na jeseň (v septembri) roku 1976.
Ak hľadáte konkrétne štatistiky, dobové záznamy z určitého regiónu alebo vás zaujímajú dopady na poľnohospodárstvo, dajte mi vedieť, čo presne potrebujete doplniť.
va
vaber
19.10.2026 17:58 Reaguje na Vladimir MertanPlácáte hlouposti, nebo kde jste to zase opsal. Já léta sedmdesátá dobře pamatuji. Pamatuji i doby kdy jsme bruslili na přírodním ledu a a lyžovali na přírodním sněhu v nadmořských výškách 500m a bylo sněhu dost. Nikdy nebylo něco podobného co je dnes. Proč máme prázdné přehrady ,dnes a ne v minulosti. To co se stalo nyní se v mé historii nestalo. Rok 1947nepamatuji , ale bylo to sucho jen přes jaro . Dnes máme suché všechny měsíce ,zimy obzvlášť. Dříve byly jarní vody ,dnes máme jarní sucha.
To vaše omílání těch výkřiků o historii jaká se vám libí je trapné.
Ten AI byl v těch letech na světě ,že může být brán jako důkaz Pro vás asi ano.Vždyť jen omilá informace co někde našel.
Odpovědět
To vaše omílání těch výkřiků o historii jaká se vám libí je trapné.
Ten AI byl v těch letech na světě ,že může být brán jako důkaz Pro vás asi ano.Vždyť jen omilá informace co někde našel.
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 22:45 Reaguje na vaberKlamete o tak závažnej a ľahko overiteľnej veci ako je horúce a suché leto roku 1947.
"Ještě na počátku roku 1947 nic nenasvědčovalo tomu, že naše země bude muset čelit jednomu z nejvyprahlejších roků. Únor byl na srážky poměrně bohatý, následující březen pak průměrný. Situace se ale začala pomalu měnit v dubnu, který byl už srážkově podprůměrný a dle hydrologů nastartoval celou tuto extrémní epizodu sucha. Od června do září se tehdy navíc přidala i tropická vedra. V těchto měsících až na výjimky prakticky nepršelo. V některých lokalitách se sice zejména počátkem července vyskytovaly krátké přívalové bouřky, které zde sucho zmírnily, ale celkově krajina trpěla nedostatkem vody. Nejhorší sucho panovalo od druhé poloviny července až do 11. listopadu. Následky dlouhotrvajícího sucha byly katastrofální. Na mnoha místech zcela vyschly rybníky i potoky, úplně bez vody byly často také studny. Pitnou vodu lidem proto musely celé měsíce rozvážet cisterny. Na vyprahlých polích dosahovaly výnosy z pěstování zemědělských plodin pouze 30 až 50 procent obvyklé výše sklizně, někde se ale neurodilo téměř nic. Uschlo rovněž obrovské množství stromů a keřů v lesích, sadech i zahradách. V některých oblastech byla půda rozpraskaná natolik, že do ní šlo zastrčit lidskou ruku.
https://medium.seznam.cz/clanek/hana-strejcova-petisetlete-sucho-1947-katastrofalni-neuroda-hrozba-hladomoru-a-obili-od-stalina-160411
Či ste sa bruslili, alebo bol sneh nad 500 m je ireleventné. Veľa snehu bolo aj po roku 2000. Celé zimy sme iba odhadzovali sneh z ulice do záhrady aby bolo kde parkovať. Jarek Nohavica má o tom aj pesničku: https://www.youtube.com/watch?v=pxfE0SSgjMw
Zlomilo sa to po roku 2015, s výnimkou januára 2017. Ovtedy je snehu menej, ale na málo snehu si stazuje aj Karel Čapek. https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
Odpovědět
"Ještě na počátku roku 1947 nic nenasvědčovalo tomu, že naše země bude muset čelit jednomu z nejvyprahlejších roků. Únor byl na srážky poměrně bohatý, následující březen pak průměrný. Situace se ale začala pomalu měnit v dubnu, který byl už srážkově podprůměrný a dle hydrologů nastartoval celou tuto extrémní epizodu sucha. Od června do září se tehdy navíc přidala i tropická vedra. V těchto měsících až na výjimky prakticky nepršelo. V některých lokalitách se sice zejména počátkem července vyskytovaly krátké přívalové bouřky, které zde sucho zmírnily, ale celkově krajina trpěla nedostatkem vody. Nejhorší sucho panovalo od druhé poloviny července až do 11. listopadu. Následky dlouhotrvajícího sucha byly katastrofální. Na mnoha místech zcela vyschly rybníky i potoky, úplně bez vody byly často také studny. Pitnou vodu lidem proto musely celé měsíce rozvážet cisterny. Na vyprahlých polích dosahovaly výnosy z pěstování zemědělských plodin pouze 30 až 50 procent obvyklé výše sklizně, někde se ale neurodilo téměř nic. Uschlo rovněž obrovské množství stromů a keřů v lesích, sadech i zahradách. V některých oblastech byla půda rozpraskaná natolik, že do ní šlo zastrčit lidskou ruku.
https://medium.seznam.cz/clanek/hana-strejcova-petisetlete-sucho-1947-katastrofalni-neuroda-hrozba-hladomoru-a-obili-od-stalina-160411
Či ste sa bruslili, alebo bol sneh nad 500 m je ireleventné. Veľa snehu bolo aj po roku 2000. Celé zimy sme iba odhadzovali sneh z ulice do záhrady aby bolo kde parkovať. Jarek Nohavica má o tom aj pesničku: https://www.youtube.com/watch?v=pxfE0SSgjMw
Zlomilo sa to po roku 2015, s výnimkou januára 2017. Ovtedy je snehu menej, ale na málo snehu si stazuje aj Karel Čapek. https://www.bejvavalo.cz/clanek/rok-1923-proc-je-malo-snehu-a-zimy-uz-nejsou-jako-driv-karel-capek-to-vedel/
Pe
Petr
20.10.2026 09:48 Reaguje na Vladimir MertanProč píšete o roku 1974 a najednou zase o roku 1947???
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 14:07 Reaguje na PetrVaber píše: Rok 1947nepamatuji , ale bylo to sucho jen přes jaro .
Odpovědět
va
vaber
20.10.2026 18:18 Reaguje na Vladimir MertanAno to se říkalo a jarní sucho ,tedy sucho v půdě nejvíc ovlivní úrodu. Samozřejmě rok 1947 nemohu hodnotit za svých zkušeností ,byl jsem malý ,ale vy taky ne.
Roky šedesáté a sedmdesáté si velice dobře pamatuji. Byla to doba kdy se dělaly meliorace a víte proč,stála voda na polích.V roce 1969 když jsem šel do práce v lednu, byly mrazy dvacet stupňů v Plzni,sníh mi chroupal pod nohama.
Již jsem tu psal,dva potůčky v naší vesnici nikdy nevyschly ,žiji vedle nich celý život a nyní jsou suché,zarostlé trávou.
Když jsem já uvedl zprávu ,že v období o kterém se říká ,že bylo teplé, zamrzl naposledy Nil ,přešel jste to mlčením. Když táhl Jan Lucemburská někdy v r.1311 na Prahu, v listopadu panovaly kruté mrazy ,říká kronika. Ale povídačky starých bab uvádíte jako důkaz .
Další . Jaké má smysly ten Ejáj ,AI, má oči má sluch čich nebo teploměr, je mu zima nebo teplo,že může hodnotit počasí? Tím se neohánějte.
Je ztráta času se s vámi bavit.
Odpovědět
Roky šedesáté a sedmdesáté si velice dobře pamatuji. Byla to doba kdy se dělaly meliorace a víte proč,stála voda na polích.V roce 1969 když jsem šel do práce v lednu, byly mrazy dvacet stupňů v Plzni,sníh mi chroupal pod nohama.
Již jsem tu psal,dva potůčky v naší vesnici nikdy nevyschly ,žiji vedle nich celý život a nyní jsou suché,zarostlé trávou.
Když jsem já uvedl zprávu ,že v období o kterém se říká ,že bylo teplé, zamrzl naposledy Nil ,přešel jste to mlčením. Když táhl Jan Lucemburská někdy v r.1311 na Prahu, v listopadu panovaly kruté mrazy ,říká kronika. Ale povídačky starých bab uvádíte jako důkaz .
Další . Jaké má smysly ten Ejáj ,AI, má oči má sluch čich nebo teploměr, je mu zima nebo teplo,že může hodnotit počasí? Tím se neohánějte.
Je ztráta času se s vámi bavit.
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 18:43 Reaguje na vaberFakticky som odpovedal, takže s tým Nílom už sa oháňať nemusíte Vy. Tu he kópia odpovede:ten zamrznutý Níl z roku 1010 je skvelý príklad, ale žiadnu slabinu vo vede ste nenašli – historická klimatológia s týmto faktom bežne pracuje. Stredoveké teplé obdobie predsa neznamená, že sa na 30 rokov vypnula zima a v Egypte bolo nonstop leto.
Okolo roku 1010 došlo k masívnym sopečným erupciám, ktoré do stratosféry vychrlili popol, zablokovali slnko a spôsobili krátkodobé anomálie a brutálne zimné vpády sibírskeho vzduchu hlboko na juh. Že by to dnes nebolo možné? Ale kdeže. V roku 2013 v Káhire po vyše storočí regulárne snežilo a pred pár rokmi mrzlo v Saudskej Arábii. Ak by dnes Níl nespútavala obrovská Asuánska priehrada, ktorá kompletne zmenila teplotu a prietok vody, pri takejto anomálii by pokojné ramená delty zamrzli znova.
Takže veda sa nemýli, len netreba zamieňať jeden extrémny zimný týždeň pred tisíc rokmi s dlhodobým klimatickým trendom. https://www.noviny.sk/zahranicie/121532-pyramidy-pod-snehom-v-egypte-nasnezilo-po-vyse-100-rokoch
Odpovědět
Okolo roku 1010 došlo k masívnym sopečným erupciám, ktoré do stratosféry vychrlili popol, zablokovali slnko a spôsobili krátkodobé anomálie a brutálne zimné vpády sibírskeho vzduchu hlboko na juh. Že by to dnes nebolo možné? Ale kdeže. V roku 2013 v Káhire po vyše storočí regulárne snežilo a pred pár rokmi mrzlo v Saudskej Arábii. Ak by dnes Níl nespútavala obrovská Asuánska priehrada, ktorá kompletne zmenila teplotu a prietok vody, pri takejto anomálii by pokojné ramená delty zamrzli znova.
Takže veda sa nemýli, len netreba zamieňať jeden extrémny zimný týždeň pred tisíc rokmi s dlhodobým klimatickým trendom. https://www.noviny.sk/zahranicie/121532-pyramidy-pod-snehom-v-egypte-nasnezilo-po-vyse-100-rokoch
va
vaber
21.10.2026 09:11 Reaguje na Vladimir MertanKolem roku 1000 byl erupce ? To slyším poprvé. Byly roku 536 zřejmě, a celá Evropa byla zastíněná .
Nechápete ,že mráz ve vzduchu je úplně něco jiného než zamrznutá řeka nebo spadnutý sníh z vysoké studené atmosféry.Zapomeńte na tu hloupost s Asuánem a nepřirovnávejte to k našim přehradám. Chápete ,že Asuám je 1000km na jih a nemá s teplotou v deltě nic společného. Ta vaše fantasmagorie, kolikrát by zamrzl Nil bez přehrady mluví za vše. Výkřiky novinářů jako, pyramidy pod sněhem,si opravdu strčte za klobouk
Je to marné ,je to marné, je to marné.
Odpovědět
Nechápete ,že mráz ve vzduchu je úplně něco jiného než zamrznutá řeka nebo spadnutý sníh z vysoké studené atmosféry.Zapomeńte na tu hloupost s Asuánem a nepřirovnávejte to k našim přehradám. Chápete ,že Asuám je 1000km na jih a nemá s teplotou v deltě nic společného. Ta vaše fantasmagorie, kolikrát by zamrzl Nil bez přehrady mluví za vše. Výkřiky novinářů jako, pyramidy pod sněhem,si opravdu strčte za klobouk
Je to marné ,je to marné, je to marné.
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 15:26 Reaguje na vaberVy ste naozaj komik. Na jednej strane tu operujete zamrznutým Nílom z roku 1000 ako dôkazom „globálnej zimy“, ale základné historické a hydrologické fakty ignorujete:
Erupcia Pektusan (946 n. l.): Ak počujete o obrovských erupciách okolo roku 1000 prvýkrát, odporúčam naštudovať geologické dáta. Výbuch sopky Pektusan (Miléniová erupcia, VEI 7) vyvrhol do stratosféry masívne množstvo aerosólov, ktoré na desaťročia ovplyvnili globálnu cirkuláciu a klímu na celej severnej pologuli – podobne ako rok 536 či Tambora 1815.
Hydrológia Nílu a Asuán: Tvárniť sa, že prehradenie rieky 1 000 km proti prúdu nemá vplyv na zamŕzanie v Delte, je hydrologický unikát. Aby zamrzla rieka na 30. rovnobežke, potrebujete dve veci: mrazivý arktický vzduch a pomalý prietok. Pred výstavbou Asuánskej priehrady mal Níl v období sucha v Delte len zlomok dnešného regulovaného prietoku. Pomaly tečúce rameno pri vpáde mrazu zamrzne neporovnateľne ľahšie než dravý prúd. Priehrada reguláciou prietoku a akumuláciou tepla v obrovskej vodnej nádrži tento režim navždy zmenila.
Mráz vo vzduchu vs. zamrznutá rieka: Veď si sám odporujete! Aby zamrzla voda v Egypte, nestačí ľahký nočný mrazík. Potrebujete masívny, trvalý vpád arktického vzduchu až nad Severnú Afriku. A to je presne to, o čom hovorím – išlo o lokálny, extrémny meander dýzového prúdenia (Jet Streamu). Kým v Egypte mrzlo, v iných častiach pologule prúdil horúci vzduch na sever.
Takže opäť: žiadna „celoplanetárna doba ľadová“, ale učebnicová synoptika meandrujúcej atmosféry a prirodzená hydrológia neregulovanej rieky.
Odpovědět
Erupcia Pektusan (946 n. l.): Ak počujete o obrovských erupciách okolo roku 1000 prvýkrát, odporúčam naštudovať geologické dáta. Výbuch sopky Pektusan (Miléniová erupcia, VEI 7) vyvrhol do stratosféry masívne množstvo aerosólov, ktoré na desaťročia ovplyvnili globálnu cirkuláciu a klímu na celej severnej pologuli – podobne ako rok 536 či Tambora 1815.
Hydrológia Nílu a Asuán: Tvárniť sa, že prehradenie rieky 1 000 km proti prúdu nemá vplyv na zamŕzanie v Delte, je hydrologický unikát. Aby zamrzla rieka na 30. rovnobežke, potrebujete dve veci: mrazivý arktický vzduch a pomalý prietok. Pred výstavbou Asuánskej priehrady mal Níl v období sucha v Delte len zlomok dnešného regulovaného prietoku. Pomaly tečúce rameno pri vpáde mrazu zamrzne neporovnateľne ľahšie než dravý prúd. Priehrada reguláciou prietoku a akumuláciou tepla v obrovskej vodnej nádrži tento režim navždy zmenila.
Mráz vo vzduchu vs. zamrznutá rieka: Veď si sám odporujete! Aby zamrzla voda v Egypte, nestačí ľahký nočný mrazík. Potrebujete masívny, trvalý vpád arktického vzduchu až nad Severnú Afriku. A to je presne to, o čom hovorím – išlo o lokálny, extrémny meander dýzového prúdenia (Jet Streamu). Kým v Egypte mrzlo, v iných častiach pologule prúdil horúci vzduch na sever.
Takže opäť: žiadna „celoplanetárna doba ľadová“, ale učebnicová synoptika meandrujúcej atmosféry a prirodzená hydrológia neregulovanej rieky.
JP
Jaroslav Pokorný
21.10.2026 14:06 Reaguje na vaberPlácáte hlouposti, nebo kde jste to zase opsal. .......
Také marně vzpomínám na nějaké katastroficky suché roky. 1974 se narodila naše dcera. Možná bylo teplo a sucho, ale rozhodně ne nějaká katastrofa. Nebo že by ji před námi komunisté zatajili?
Odpovědět
Také marně vzpomínám na nějaké katastroficky suché roky. 1974 se narodila naše dcera. Možná bylo teplo a sucho, ale rozhodně ne nějaká katastrofa. Nebo že by ji před námi komunisté zatajili?
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 15:32 Reaguje na Jaroslav Pokornýhttps://cnn.iprima.cz/zpravodajstvi/pohled-do-historie-letosni-sucho-neni-nicim-vyjimecnym-extremni-sucho-bylo-i-tesne-po
Nesnesitelné sucho posledních let
Další extrémně suchá léta byla ta v letech 1974 a 1983. Po revoluci pamatujeme sucho v letech 1992 a 2003. Tehdy měla spousta toků nejnižší stavy vody vůbec a velké množství menších toků úplně vyschlo. Některé obce na Liberecku byly odkázány jen na cisterny
Odpovědět
Nesnesitelné sucho posledních let
Další extrémně suchá léta byla ta v letech 1974 a 1983. Po revoluci pamatujeme sucho v letech 1992 a 2003. Tehdy měla spousta toků nejnižší stavy vody vůbec a velké množství menších toků úplně vyschlo. Některé obce na Liberecku byly odkázány jen na cisterny
Pe
Petr
20.10.2026 09:47 Reaguje na Vladimir MertanJá bych prosil doplnit k této situaci i projevy v jiných částech světa, ne jen v západní Evropě.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 14:09 Reaguje na PetrUdalosť Dust Bowl: Katastrofálne sucho a veterné smršti 30. rokov 20. storočiaDust Bowl (v preklade „Prašná miska“) bola jedna z najväčších ekologických, poľnohospodárskych a sociálno-ekonomických katastrof v moderných dejinách. Zasiahla oblasť Veľkých rovín (Great Plains) v USA a Kanade – predovšetkým štáty Texas, Oklahoma, Kansas, Colorado a Nové Mexiko.1. Termín a časové vymedzenieObdobie: 1930 – 1936 (v niektorých oblastiach zrážkový deficit pretrvával až do roku 1939–1940).Najkritickejší rok: 1934 (označený za najsuchší rok v Severnej Amerike za posledných 500 rokov) a 1936, kedy zasiahli oblasť extrémne vlny horúčav.Čierna nedeľa (Black Sunday): 14. apríl 1935 – deň, kedy oblasť zasiahla najničivejšia prašná búrka, ktorá sprašový prach odiala až nad Atlantický oceán, New York a Washington, D.C.2. Teploty a priebeh suchaDust Bowl nevznikol zo dňa na deň; išlo o kombináciu nepretržitého synoptického blokovania, absencie zrážok a rekordných teplôt.Extrémne horúčavy:Počas sparných liet 1934 a 1936 dosahovali denné teploty v zasiahnutých štátoch bežne 40 °C až 45 °C (cez 105–115 °F).V júli 1936 boli namerané absolútne rekordy – napríklad v Oklahome a Kansase teploty prekračovali 47 °C (117 °F).Katastrofálny zrážkový deficit:Zrážky klesli o 50 % až 80 % oproti dlhodobému normálu.Zatiaľ čo bežné ročné úhrny v oblasti boli okolo 400–500 mm, počas kritických rokov spadlo miestami menej ako 150–200 mm za rok.Obrovský výpar a vysušenie pôdneho profilu:V dôsledku vysokých teplôt, nízkej relatívnej vlhkosti vzduchu a silného prúdenia dochádzalo k extrémnej potenciálnej výparnosti. Pôda bola vysušená na prach do hĺbky niekoľkých metrov.Neprítomnosť akejkoľvek podzemnej či povrchovej vlahy zlikvidovala akýkoľvek prirodzený pôdny život a kapilárnu súdržnosť.3. Hlavné príčiny katastrofy: Fyzika a zlyhanie ľudského manažmentuKatastrofa Dust Bowl nebola len výčíňaním prírody, ale ukážkovým príkladom toho, čo sa stane, keď sa prirodzená klimatická oscilácia spojí so zlou agrotechnickou praxou.PríčinaPopis a mechanizmusNevhodné rozoranie stepi (P prérie)V 10. a 20. rokoch 20. storočia boli milióny hektárov prirodzených hlbokor koreňujúcich travinných porastov (prérie) mechanicky rozorané pluhmi pre pestovanie pšenice. Tráva, ktorá po tisícročia držala pôdu a vodu, bola zničená.Intenzívne obracanie a holý úhorPoľnohospodári nechávali pôdu po zbere bez vegetačného krytu („holý úhor“) a hlbokým oraním narúšali jej štruktúru.Veterná erózia (Deflácia)Keď prišlo prirodzené sucho a plodiny uschli, vietor narazil na jemnú, sprašenú ornicu bez korienkov. Silné vetry zdvihli milióny ton úrodnej ornice do výšky stoviek metrov a vytvorili gigantické čierne mračná prachu (Black Blizzards).Synoptické blokovanieV atmosfére opakovane dominovali stabilné, blokujúce hrebene vysokého tlaku vzduchu so zostupným prúdením, ktoré rozpúšťali oblačnosť a nepustili vlhký vzduch z Mexického zálivu.4. Dôsledky Dust BowluStrata ornice: Veterná erózia nenávratne odviala až 75 % úrodnej ornej pôdy z viac ako 40 miliónov hektárov.Masová migrácia: Viac ako 2,5 milióna ľudí muselo opustiť svoje domovy a farmy (známi ako „Okies“), čo opisuje aj John Steinbeck v románe Ovocie hnevu.Zmena poľnohospodárskej politiky: USA museli kompletne prehodnotiť prístup k pôde – vznikla Služba pre ochranu pôdy (SCS), začalo sa s výsadbou vetrolamov (milióny stromov v pásoch), terasovaním, bezorobným obdeľovaním a návratom trvalých trávnych porastov do najrizikovejších oblastí.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:42 Reaguje na Vladimir MertanTo jsou ale zcela jiná období, než jste uvedl v příkladech pro Evropu. Vaše příklady tedy neměly globální, ale jen lokální rozměr a dopad a těžko je brát jako příklad pro současné víceméně globální změny.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:44 Reaguje na PetrAle je velmi dobře, že tu uvádíte jakou katastrofu dokáže nadělat lidská hloupost a chtivost. To pro ty, kdo berou lidskou činnost jako bezvýznamnou pro klima a jeho změny.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:46 Reaguje na PetrTamní zemědělci také jistě tvrdili, že se to tak naučili, že je to pro půdu prospěšné, a že to jinak nejde, protože je to živí.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 06:07 Reaguje na PetrNie tamní zemědelci mali hleslo: dážď nasleduje pluh. Pretože začali orať v nezvykle vlhkom a daždivom slede rokov, zdalo sa že korelácia funguje. Narazili až keď pršať prestalo. Lenže nie každá korelácia je naozaj príčina javu. Podobne to bude dnes pravdepodobne s CO2 a oteplením.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
20.10.2026 18:50 Reaguje na PetrAle aj súčasné sucho v Európe je lokálne. Je spôsobené špeciálnou synoptickou situáciou. Dve tlakové níže jedna nad Ruskom a druhá nad Atlantikom držia tlakovú výš nad nami a povbudzujú teplé prúdenie zo Sahary. V roku 2010 zase bola zaseknutá tlakvá výš nad Ruskom, Moskva zažívala pekelné horúčavy a u nás bol nadbytok dažďa.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:09Prehľad od AI
Rok 1947 priniesol v Československu a na Slovensku katastrofálne sucho, ktoré patrilo k najhorším prírodným a hospodárskym krízam v novodobých dejinách.
blog.sme.sk +1
Hlavné prejavy a dopady
Počasie a zrážky: Od jari do jesene (a miestami až do novembra) takmer vôbec pršalo. Letné mesiace poznačili tropické horúčavy a tvrdá pôda, ktorú bolo možné orať až na jeseň.
Facebook·Bratislava na starých fotografiách +2
Vysychanie vôd: Vyschli mnohé studne, potoky aj rybníky, pričom pitnú vodu museli do obcí rozvážať cisterny.
Seznam +1
Dunaj v Bratislave: Kým na jar postihla Petržalku povodeň, na jeseň hladina Dunaja drasticky klesla. Rieka bola miestami vyschnutá do polovice koryta a lodná doprava sa úplne zastavila.
Vtedy.sk +1
Hladomor a neúroda: Úroda plodin klesla o 30 až 50 percent, čo v niektorých oblastiach vyvolalo reálnu hrozbu hladomoru.
Vtedy.sk +1
Pomoc zo ZSSR: Krízovú situáciu pomohli zmierniť dodávky asi 600-tisíc ton obilia zo Sovietskeho zväzu, o ktorých píše napríklad prehľad na Médium.cz alebo spomienky v archívoch SME.
Dobové fotografie a svedectvá tohto obdobia si môžete pozrieť v archíve Vtedy.sk.
Zaujíma vás konkrétny región na Slovensku v roku 1947, alebo hľadáte informácie o porovnaní s novodobými suchami (napríklad v roku 2022 či 2026)?
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:11Prehľad od AI
Rok 1911 poznačilo v českých zemích katastrofální a extrémně dlouhé sucho spojené s vlnami veder (někdy označované jako „česká Sahara“).
Hlavní fakta o suchu v roce 1911:
• Průběh: Sucho začalo hned po dubnovém tání a trvalo až do konce srpna, s nejkritičtějším nedostatkem srážek a extrémními teplotami v červnu a červenci.
• Příčina: Situaci způsobila stabilní tlaková výše od západu až z oblasti Azor.
• Dopady na přírodu a krajinu:
• Zrno, jetele i jarní pícniny předčasně uschly.
• Byl nedostatek brambor.
• Na sklonku léta bylo u Vídně možné přejít Dunaj pěšky.
• Společenské a ekonomické dopady:
• Nedostatek vody a pícnin vedl k obrovské drahotě potravin, což na podzim 1911 vyvolalo velké demonstrace a protesty proti drahotě (např. v Praze).
• Nedostatek vody a ledu trápil pivovary a výrobce nápojů (například stávka kočích v Zátkově sodovkárně).
• Extrémní vedra a jiskry ze suchého prostředí způsobovaly také požáry (např. v Kokavě nad Rimavicí).
Podrobnosti o historických extrémech počasí najdete na webu Pohoda Meteo Aktuality nebo v přehledu na Wikipedii.
Zajímá vás konkrétní oblast (například dopady na zemědělství, vliv na vodní toky, nebo situace v konkrétním městě)?
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:13Prehľad od AI
Zobraziť všetko
Rok 1904 patrí medzi najvýznamnejšie a najväčšie hydrologické suchá 20. storočia v Česku a strednej Európe.
Hlavné fakty o suchu v roku 1904:
• Obdobie: Trvalo od leta do polovice tmavej/jesennej sezóny.
• Stav rieky Labe: Na rieke Labe (napríeck Těchlovic u Děčína a Dolného Žlebu) klesla voda na historické minimum – šírka koryta sa zmenšila na pouhé 4 metre a hłoubka vody dosahovala iba 20 centimetrov. V Drážďanoch klesla hladina Labe na 45 centimetrov.
• Hladové kamene: Toto sucho pripomenuli nápisy na tzv. hladových kameňoch (napríklad v Těchloviciach), ktoré varujú pred biedou pri poklese vody.
• Zaradenie: Patrí medzi najsuchšie letá v štatistikách (spolu s rokmi 1928, 1947, 1952 či 2011).
Viac informácií o historických výkyvoch počasia si môžete pozrieť na stránke ČT24.
Zaujíma vás porovnanie sucha z roku 1904 s novodobými suchami (napr. 2015 alebo 2018), alebo sa chcete dozvedieť viac o hladových kameňoch?
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:14Prehľad od AI
Rok 1921 se v Československu a střední Evropě zapsal jako období extrémního sucha, veder a klimatických extrémů.
Hlavní charakteristiky sucha a počasí v roce 1921:
• Průběh sucha: Silné sucho a nedostatek srážek začaly z hydrologického hlediska v červenci 1921 a trvaly až do října (na některých tocích, například v Děčíně na Labe, nejhorší fáze trvala 110 dní do 30. října). Nízké průtoky pak přetrvávaly až do prosince.
• Rekordní teploty: Léto přineslo nevídaná a nadprůměrná vedra. Absolutní teplotní rekord v českých zemích padl 29. července 1921 v Hradci Králové, kde teplota dosáhla 40 °C (tento rekord byl překonán až v pozdějších desetiletích).
• Další extrémy roku: Kromě sucha a veder přinesl rok 1921 také silná tornáda a povodně.
• Související katastrofa v zahraničí: V širším evropském a světovém kontextu vedlo katastrofální sucho v kombinaci s poválečným rozvratem hospodářství v roce 1921 k velkému hladomoru v Rusku a na Ukrajině, který si vyžádal miliony obětí.
Více informací o průběhu počasí v tomto roce najdete v přehledu na In-počasí nebo v diskuzním fóru In-počasí diskuze.
Pokud vás zajímá konkrétní region nebo dopad sucha na zemědělství či vodní toky v roce 1921, rádi se na to podrobněji podíváme.
pp
pavel peregrin
19.10.2026 13:40 Reaguje na Vladimir MertanZatím nikdo není schopen vysvětlit změnu proudění od Atlantiku a s tím spojené přechody front. Lépe řečeno- změny toho proudění v čase. Doufám, že si obecenstvo všimlo, že tohle není zdaleka problém pouze ČR, ale obecně Evropy od Portugalska až po Ukrajinu. A jasně to dokazuje, že nějaká hra na malá pole či travnaté pásy to teda nezachrání, protože přece západní Evropa je vzorem hospodaření, že? Ale nějak to nefunguje, takže problém je úplně jiný a jinde!
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:47 Reaguje na pavel peregrinMáte pravdu v tom, že zmena prúdenia nad Atlantikom je makro-synoptický problém celého kontinentu. Ak neprichádzajú atlantické fronty, makro-zrážky z neba jednoducho nespadnú.
Tie príčiny zmien prúdenia však fyzika pozná: je to najmä takzvaná „Chladná škvrna“ (cold blob) v Severnom Atlantiku a s ňou spojené spomaľovanie AMOC (atlantickej meridionálnej cirkulácie), čo mení teplotný gradient medzi pólom a rovníkom. K tomu pristupuje rozširovanie a deformácia Hadleyovej bunky smerom k pólom.
Hadleyova bunka však nepostupuje ako celistvá stena. Má svoje dynamické „chápadlá“, posúva sa, vlní a vytvára stabilné, blokujúce hrebene vysokého tlaku vzduchu presne nad Európou. Keď sa takýto hrebeň nad nami usadí, prevláda zostupné prúdenie vzduchu, ktoré rozpúšťa oblačnosť a zrážky proste nebudú.
Kde sa však mýlite, je zmysel krajinných opatrení:
Fyzikálna brzda odtoku: Opatrenia v krajine (malé polia, remízky, trvalé trávne porasty) nemajú za úlohu „privolať dážď“ z blokovanej atmosféry. Ich úlohou je zabezpečiť, že keď raz za mesiac vďaka konvekcii alebo studenému frontu zaprší, voda odtiaľ okamžite neodtečie po eróznych ryhách, ale vsiakne do pôdneho profilu a podzemných vôd.
Mikroklíma a výpar: Stostranové lány monokultúr vytvárajú prehriate tepelné ostrovy, ktoré lokálny vlahový stres ešte násobia. Mozaiková krajina tlmí teplotné kmity a udržiava vlhkosť v spodnej vrstve atmosféry.
Malé polia a remízky nezmenia polohu Hadleyovej bunky, ale rozhodujú o tom, či krajina z jednej zrážkovej udalosti dokáže žiť ďalší mesiac, alebo z nej ostane spálená púšť.
Odpovědět
Tie príčiny zmien prúdenia však fyzika pozná: je to najmä takzvaná „Chladná škvrna“ (cold blob) v Severnom Atlantiku a s ňou spojené spomaľovanie AMOC (atlantickej meridionálnej cirkulácie), čo mení teplotný gradient medzi pólom a rovníkom. K tomu pristupuje rozširovanie a deformácia Hadleyovej bunky smerom k pólom.
Hadleyova bunka však nepostupuje ako celistvá stena. Má svoje dynamické „chápadlá“, posúva sa, vlní a vytvára stabilné, blokujúce hrebene vysokého tlaku vzduchu presne nad Európou. Keď sa takýto hrebeň nad nami usadí, prevláda zostupné prúdenie vzduchu, ktoré rozpúšťa oblačnosť a zrážky proste nebudú.
Kde sa však mýlite, je zmysel krajinných opatrení:
Fyzikálna brzda odtoku: Opatrenia v krajine (malé polia, remízky, trvalé trávne porasty) nemajú za úlohu „privolať dážď“ z blokovanej atmosféry. Ich úlohou je zabezpečiť, že keď raz za mesiac vďaka konvekcii alebo studenému frontu zaprší, voda odtiaľ okamžite neodtečie po eróznych ryhách, ale vsiakne do pôdneho profilu a podzemných vôd.
Mikroklíma a výpar: Stostranové lány monokultúr vytvárajú prehriate tepelné ostrovy, ktoré lokálny vlahový stres ešte násobia. Mozaiková krajina tlmí teplotné kmity a udržiava vlhkosť v spodnej vrstve atmosféry.
Malé polia a remízky nezmenia polohu Hadleyovej bunky, ale rozhodujú o tom, či krajina z jednej zrážkovej udalosti dokáže žiť ďalší mesiac, alebo z nej ostane spálená púšť.
pp
pavel peregrin
19.10.2026 20:37 Reaguje na Vladimir MertanZ toho vás hned vyvedu- ta velká pole tady jsou nejméně 50 let a nic se nedělo, žádné" přehřáté tepelné ostrovy", protože už z principu je to nesmysl- ta pole jsou pokryta vegetací. A čadilo se fosilem vesele a ještě víc-takže tady ta příčina opravdu není.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
19.10.2026 13:41ASi sme velmi nepokročili ani zo 17 storočia:
Například v extrémně suchém roce 1616 vydal domažlický kněz Daniel starší Philomates tiskem kázání, kde odmítá, že sucho „náhodou a trefuňkem samo o sobě se děje“ nebo že „pochází od oučinku hvězd nebo od ďábla“. Suchu coby jedné ze sedmi božích ran mělo zabránit pokání, upřímné modlení a vyvarování se všech neřestí.
Již zmíněný vyprahlý rok 1616, který později lidé označili za předzvěst třicetileté války, vylíčil například také protestantský farář Havel Žalanský působící v Praze. „Po prudké zimě bylo prudké horko a sucho (…), když dešťů nejpotřebněji bylo, Bůh je zadržoval; pakli kdy ňaké deště dával, v hněvu je dával, v hřímání, v hromobití, v krupobití je dával, které někde lidi, jinde živočichy zemské a po místech i ptactvo nebeské zabilo; za deštěm jdoucí větrové vyli a všecko sušili.“
Pak popisuje utrpení lidí i zvířat, neboť, „když studnice přesychají, potokové přesychávají, vody se v smrad obracejí, všecky věci vadnou a chřadnou, všecko na polích horkem stráveno bývá (…), lidé i hovádka bídu mají, když veliký v vodě nedostatek trpí.“
Zdroj: https://www.stoplusjednicka.cz/historie/suchem-spalene-ceske-zeme-jak-si-nasi-predkove-vysvetlovali-vykyvy-pocasi
Odpovědět
Například v extrémně suchém roce 1616 vydal domažlický kněz Daniel starší Philomates tiskem kázání, kde odmítá, že sucho „náhodou a trefuňkem samo o sobě se děje“ nebo že „pochází od oučinku hvězd nebo od ďábla“. Suchu coby jedné ze sedmi božích ran mělo zabránit pokání, upřímné modlení a vyvarování se všech neřestí.
Již zmíněný vyprahlý rok 1616, který později lidé označili za předzvěst třicetileté války, vylíčil například také protestantský farář Havel Žalanský působící v Praze. „Po prudké zimě bylo prudké horko a sucho (…), když dešťů nejpotřebněji bylo, Bůh je zadržoval; pakli kdy ňaké deště dával, v hněvu je dával, v hřímání, v hromobití, v krupobití je dával, které někde lidi, jinde živočichy zemské a po místech i ptactvo nebeské zabilo; za deštěm jdoucí větrové vyli a všecko sušili.“
Pak popisuje utrpení lidí i zvířat, neboť, „když studnice přesychají, potokové přesychávají, vody se v smrad obracejí, všecky věci vadnou a chřadnou, všecko na polích horkem stráveno bývá (…), lidé i hovádka bídu mají, když veliký v vodě nedostatek trpí.“
Zdroj: https://www.stoplusjednicka.cz/historie/suchem-spalene-ceske-zeme-jak-si-nasi-predkove-vysvetlovali-vykyvy-pocasi
Pe
Petr
20.10.2026 18:51 Reaguje na Vladimir MertanNo, ten popis, není to tak úplně nepodobné dnešnímu stavu. V některých oblastech by se dnešek tehdejšími slovy popsal asi nějak podobně. My si s tím jen umíme líp poradit. Díky technologiím máme všeho relativně dost, tak to tak tragicky nevnímáme, máme pocit, že je vše v pořádku.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.10.2026 06:17 Reaguje na PetrV poriadku to nie je. Napríklad tento rok sme mali obrovské šťastie. V máji absolutne v najdôležitejšom čase prišiel plošný dážď pre celé bývalé Československo. ďalšie aj ked mierne lokálnejsie dazde prisli na kukuricu o niečo neskôr. Ak by sa to nestalo, máme tu v podstate kópiu z roku 1947. A krajina je poničená,odvodnená viac ako v minulosti, takže následky by by boli ešte horšie.
Odpovědět
PE
Petr Elias
19.10.2026 13:51Jaképak horko a sucho? Přeci podle místních odborníků se už několik let ochlazuje a srážek přibývá, nebo ne? :)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.10.2026 16:14Chtít po politických strukturách, aby tak komplexní a závažný problém řešily či dokonce vyřešily je velmi najivní. Prostě politické reprezentace nemají postavení, které by to umožnilo efektivně řešit. A tak ty hodné reprezentace hrají divadlo, že to jako řeší, a ty nehodné nedělají ani to. Výsledek je téměř identický, náklady jsou v prvním případě enormní.
Odpovědět
Miroslav Vinkler
19.10.2026 20:53Lze jen doufat, že suchý mód letošního roku bude nadále pokračovat přes podzim i zimu 2026-27.
Zatím je roční deficit asi 300 mm a Prahou teče Vltava v skoro běžném stavu pouze a jen díky upouštění vody z Vltavské kaskády, která ovšem také není bezedná.
Z mého pohledu jde paradoxně o triviální problém, kdy politické elity znají pouze čtyřleté volební období, zatímco klimatická změna se počítá v řádu desítek let .
Pouze " naráz do zdi" probere politiky ze zimního spánku a donutí je udělat společenskou dohodu napříč spektrem o nutnosti reálných opatření v krátko, středně i dlouhodobém výhledu včetně zajištění financování.
ČR je střechou Evropy a poprvé letos naši akademici potvrdili výrazný nárůst lokalit, kde hydrologická bilance dosáhla záporných hodnot. Díky zvýšení průměrné teploty,(+1.5C)odteče a odpaří se více vody než spadne na zem a tento trend se zcela bezpečně bude zvyšovat.
Tristní stav zejména zemědělské půdy z hlediska vodozadrznosti znám desítky let také a stav lesů je všechno,jen ne dobrý.
Asi to bude znít strašně, ale čím hůře tím lépe.
K panu Pitkovi - rozsudek prvoinstančního soudu je laicky,' o ničem.
Odpovědět
Zatím je roční deficit asi 300 mm a Prahou teče Vltava v skoro běžném stavu pouze a jen díky upouštění vody z Vltavské kaskády, která ovšem také není bezedná.
Z mého pohledu jde paradoxně o triviální problém, kdy politické elity znají pouze čtyřleté volební období, zatímco klimatická změna se počítá v řádu desítek let .
Pouze " naráz do zdi" probere politiky ze zimního spánku a donutí je udělat společenskou dohodu napříč spektrem o nutnosti reálných opatření v krátko, středně i dlouhodobém výhledu včetně zajištění financování.
ČR je střechou Evropy a poprvé letos naši akademici potvrdili výrazný nárůst lokalit, kde hydrologická bilance dosáhla záporných hodnot. Díky zvýšení průměrné teploty,(+1.5C)odteče a odpaří se více vody než spadne na zem a tento trend se zcela bezpečně bude zvyšovat.
Tristní stav zejména zemědělské půdy z hlediska vodozadrznosti znám desítky let také a stav lesů je všechno,jen ne dobrý.
Asi to bude znít strašně, ale čím hůře tím lépe.
K panu Pitkovi - rozsudek prvoinstančního soudu je laicky,' o ničem.
JS
Jiří Svoboda
20.10.2026 10:55 Reaguje na Miroslav Vinkler"Pouze " naráz do zdi" probere politiky ze zimního spánku a donutí je udělat společenskou dohodu napříč spektrem o nutnosti reálných opatření v krátko, středně i dlouhodobém výhledu včetně zajištění financování."
Toto (bezprecedentně komplexní a náročný problém) politici nejsou schopni uřídit (stejně jako výrobu a obchod) a stálo by to zoufale moc peněz, protože by to dělali velmi nešikovně (viz světlé zítřky za socialismu). Jediná šance je důsledně globálně zpoplatnit fosilní uhlík při jeho těžbě s časově progresivní sazbou a přenechat řízení dekarbonizace trhu. Využít tu nejmocnější sílu, kterou společnost disponuje.
Odpovědět
Toto (bezprecedentně komplexní a náročný problém) politici nejsou schopni uřídit (stejně jako výrobu a obchod) a stálo by to zoufale moc peněz, protože by to dělali velmi nešikovně (viz světlé zítřky za socialismu). Jediná šance je důsledně globálně zpoplatnit fosilní uhlík při jeho těžbě s časově progresivní sazbou a přenechat řízení dekarbonizace trhu. Využít tu nejmocnější sílu, kterou společnost disponuje.
PH
Pavel Hanzl
20.10.2026 12:03 Reaguje na Jiří SvobodaPořád s tím šermujete jak damascénskou šavlí a už jste to navrhoval Putinovi, Trumpovi, nebo Si-ti-pingovi? Ti jsou největší prasáci planety.
Odpovědět
Pe
Petr
20.10.2026 18:56 Reaguje na Jiří SvobodaProblém je jen v tom, že i trh je dnes pečlivě řízený a vedený ku konkrétnímu prospěchu, a využívá k tomu i globální politiku, takže sotva se podaří prosadit něco, co nebude v něčím zájmu.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.10.2026 12:06 Reaguje na Miroslav VinklerTohle přece všechno řeší grýndýl s časovým horizontem do roku 2060 a zrovna vy proti tomu nejvíc bojujete. A je vás velká síla, tak čemu se čemu?
Říká se tomu tchoří politika. Ten vám taky zasmradí celý barák a pak vás kritizuje, že máte doma smrad.
Odpovědět
Říká se tomu tchoří politika. Ten vám taky zasmradí celý barák a pak vás kritizuje, že máte doma smrad.
Rz
Roman z Vysočiny
19.10.2026 21:48Řešení je pro ČR následující, upravit krajinu podle modelu Živá krajina pana Malíka, který má potenciál vyřešit každý kopec v celé ČR, ať si ho stát najme a zaúkoluje státní správu. Další je nutný povinný přechod na regenerativní zemědělství v horizontu 5 let a pak v dalších 5 letech na syntropické zemědělství (varianta agrolesnictví), ta jediná neustále hromadí organiku a tudíž vrací půdě houbovou strukturu bez chemie. Tyhle 2 věci jsou základ, vědci mají u Lán projekt na budoucí krajinu, tak bych ji urychlil a zavedl poznatky do praxe ještě do r. 2030. Primárním cílem by měla být obnova malého vodního cyklu, velký neovlivníme, pokud přírodě pomůžeme a utvoříme tady dostatečnou plochu třípatrové vegetace, tak i při vyšším tlaku bude vznikat oblačnost, která bude kondenzovat. Města musí přejít na modrozelenou infrastrukturu a demontovat teplo akumulující materiály nebo je pokrýt zelení, to bych řekl že je bod 3, ale města zabírají na plochu jen malý prostor a je to tam mnohem složitější než někde na poli. Tohle vše musí být priorita č. 1, bez vody nebude žádný průmysl, energetika, vodohospodářství, zemědělství atd.atd., zbytečné vysvětlovat, je třeba okamžité akce a hlavně vykopnout současnou neschopnou vládu, bez násilností, ale s podobným nasazením jako ve Francii.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
20.10.2026 06:24 Reaguje na Roman z VysočinyVy jste zemědělec? Předpokládám, že nikoliv. Regenerativního zemědělce mám takříkajíc v denním přenosu a směle vás mohu ujistit, že pokud by svět byl závislý na této technologii, tak Malthus by měl radost. O syntropickém zemědělství se nebudu raději ani vyjadřovat.
Odpovědět
Rz
Roman z Vysočiny
26.10.2026 13:06 Reaguje na pavel peregrinRegenerativní je dobře osvědčené, ale samozřejmě se musí umět a musí se více přemýšlet, viz nedaleká farma Markových, která hospodaří regenerativně na 450 ha, takže jenom výmluvy konvenčních zemědělců co nechtějí nic měnit.
Syntropické je samozřejmě ještě lepší a funguje taky, viz farma Hof vErde v Bavorsku, pro zadržování vody a udržitelně pěstování jasná volba, vliv na mikroklima Vám tam krásně ukáží z praxe, opět platí heslo, že kdo chce, hledá způsoby a kdo nechce, hledá důvody. Že to zdejším agrobaronům a spol. nebo konzervám bude vadit je mi jasné, ale myslím, že by nejen neměli v devastaci pokračovat, ale neměli by podnikat v zemědělství vůbec, nebojte hlady neumřeme, jak nám budou tihle nalhávat, tak hloupej snad nikdo není, i když on se vždycky někdo najde, je třeba reformu jako řemen, úplně od základů (stejně bude z EU), nebojte v zemědělství je zaměstnáno kolik, 4% obyvatel? Všichni budou potřeba, ale trochu jinak a zapomeňte na velké stroje (utužení půdy), až pochopíte význam půdního mikrobiomu a rychlost změny klimatu, tak Vám nic jiného stejně nezbyde, jen otázka času.
Odpovědět
Syntropické je samozřejmě ještě lepší a funguje taky, viz farma Hof vErde v Bavorsku, pro zadržování vody a udržitelně pěstování jasná volba, vliv na mikroklima Vám tam krásně ukáží z praxe, opět platí heslo, že kdo chce, hledá způsoby a kdo nechce, hledá důvody. Že to zdejším agrobaronům a spol. nebo konzervám bude vadit je mi jasné, ale myslím, že by nejen neměli v devastaci pokračovat, ale neměli by podnikat v zemědělství vůbec, nebojte hlady neumřeme, jak nám budou tihle nalhávat, tak hloupej snad nikdo není, i když on se vždycky někdo najde, je třeba reformu jako řemen, úplně od základů (stejně bude z EU), nebojte v zemědělství je zaměstnáno kolik, 4% obyvatel? Všichni budou potřeba, ale trochu jinak a zapomeňte na velké stroje (utužení půdy), až pochopíte význam půdního mikrobiomu a rychlost změny klimatu, tak Vám nic jiného stejně nezbyde, jen otázka času.
SV
Slavomil Vinkler
20.10.2026 10:25 Reaguje na Roman z VysočinyMáte vůbec nějakou dlouhodobou paměť??? Kolik neschopných vlád jsme už vykopli? Například tu minulou a ta byla schopná? A tak proč jsme ji vykopli? A vykopneme tu současnou? No ano. A co se změní jimého než ta vláda personálně?
Základní je, že bez LEVNÉ ENERGIE nebude nic. Ani voda, ani průmysl, ani zemědělství a nakonec ani my.
A malý vodní cyklus? Jak vysvětlil p. Metelka vedle, tak když se otepluje, MVC nefunguje, neb relativní vlhkost velmi rychle klesá s nárůstem teploty.
Odpovědět
Základní je, že bez LEVNÉ ENERGIE nebude nic. Ani voda, ani průmysl, ani zemědělství a nakonec ani my.
A malý vodní cyklus? Jak vysvětlil p. Metelka vedle, tak když se otepluje, MVC nefunguje, neb relativní vlhkost velmi rychle klesá s nárůstem teploty.
PH
Pavel Hanzl
20.10.2026 11:52 Reaguje na Slavomil VinklerMinulá vláda byla velmi schopná ekonomicky (vytáhla nás ze dvou hlubokých krizí, byli jsme třetí nejlepší v EU a šestí na světě v růstu HDP). Byla úspěšná i politicky, vybudovali jsme si dobré postavení v EU I NATO, ale byla naprosto impotentní mediálně. Dokázala řachnout volby se všemi trumfy v ruce.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.10.2026 11:59 Reaguje na Pavel HanzlVy musíte být profi komik, že? Bez levné energie nebude cha cha "vůbec nic"!! To vám zase nakukal kdo?
Státy jako Irsko, Rakousko, Německo, Belgie, Švédsko atd.mají elkeřinu dražší, než my a nejde jim voda nebo nebo průmysl a umírají hlady?
Odpovědět
Státy jako Irsko, Rakousko, Německo, Belgie, Švédsko atd.mají elkeřinu dražší, než my a nejde jim voda nebo nebo průmysl a umírají hlady?
PH
MD
Milan Dostál
20.10.2026 14:16 Reaguje na Pavel HanzlNárůst dluhu 1,2 bilionu, z pod dna se zdá nárust DPH opravdu vyšší, ale to je ta hra s procenty. Má cenu vám to dokola dokazovat?
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.10.2026 19:28 Reaguje na Milan DostálMám rád čísta: Schillerová dělala 3 státní rozpočty (2020.2021.2022) a vytáhla státní dluh z 28% HDP na 41%, tj. o +13%. Stanjura dělal taky tři (2023,2024,2025) a zvýšil dluh na +44% HDP, tj. o celé +3%. to je celý, hodnocení ekonomů mám nahoře.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
21.10.2026 12:48 Reaguje na Pavel HanzlAS na MF je neštěstí, ale ten váš příklad je nefér, bo covid. Do té doby byla Bábova vláda z tohoto pohledu vyloženě vzorná. Aby byl fér, tak byste musel ten nárůst v ČR porovnat se změnami v jiných státech EU v daném období.
Ale jasně, to je na vás moc práce a navíc by vám to tak hezky nevycházelo;-)))
Odpovědět
Ale jasně, to je na vás moc práce a navíc by vám to tak hezky nevycházelo;-)))
PH
Pavel Hanzl
20.10.2026 19:33 Reaguje na Milan DostálFranta vydělává 100 a půjčuje si 50. Má dluh 50%.
Pepa vydělává 1000 a půjčuje si taky 50, tj 5%.
čus, je to tak složitý? Proto se vždy státní dluhy uvádí v procentech HDP.
Odpovědět
Pepa vydělává 1000 a půjčuje si taky 50, tj 5%.
čus, je to tak složitý? Proto se vždy státní dluhy uvádí v procentech HDP.
MD
Milan Dostál
21.10.2026 06:59 Reaguje na Pavel HanzlUž jsme si to vysvětlovali, vaše vysvětlení je pro ovce bez vlastního rozumu. V obou případech vzrostlo zadlužení o stejných 50, a budou z tohoto dluhu platit stejné úroky. To znamená, že přesto, že se chvástáte jak Stanjura snížil zadlužení v procentech k HDP dluh fyzicky narostl o 1.2 bilionu a také úroky, které zatěžují rozpočet. Nemluvě o víc než 30% inflaci, která ty vaše čísla ještě vylepšuje.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
21.10.2026 12:49 Reaguje na Pavel HanzlOdkazy??? Zdroje???
A ne, ten článek za paywallem v Respektu od Matesové fakt není žádný relevantní zdroj.
Odpovědět
A ne, ten článek za paywallem v Respektu od Matesové fakt není žádný relevantní zdroj.
Pe
Petr
20.10.2026 19:03 Reaguje na Slavomil VinklerLevná energie je pouhá utopie. A cituji wiki: "Utopie je představa dokonalé, ideální společnosti, státu nebo způsobu života, která v reálném světě neexistuje."
V reálu není nejmenší zájem prodávat nějaký výrobek levně, ale naopak co nejdráž.
Odpovědět
V reálu není nejmenší zájem prodávat nějaký výrobek levně, ale naopak co nejdráž.
PH
MD
Milan Dostál
21.10.2026 07:08 Reaguje na Pavel HanzlVšichno výrobci energie by měli mít stejné podmínky bez dotací, pokud je některému garantována výrobní cena, tak nastává to, co vidíme kolem sebe.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
21.10.2026 07:04 Reaguje na PetrNo a proto existuje zákon nabídky a poptávky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.10.2026 09:34 Reaguje na PetrA co neviditelná ruka trhu. Koncept poprvé popsal skotský ekonom a filozof Adam Smith v dílech Teorie mravních citů (1759). Naposledy co pamatuji hlásalo ODS a Klaus.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.10.2026 18:27 Reaguje na Roman z VysočinyJste další, kdo vychvaluje pana Malíka, ale ani on a nikdo z jeho
příznivců mi neodpověděl na dotaz, jak se projekt Zdoňov osvědčil
při předloňských lijácích a jak zmírnil letošní sucho. Tekla celé
léto v tom potůčku voda a jak dopadly tůňky a povrchové koryto
místo drenáží za přívalových lijáků? Vyvraťte tu doufám pomluvu,
že tam byla při lijáku velká eroze a sucho tam bylo jako jinde.
Proč všichni mlčí a nevychvalují, jak to funguje v praxi?
Odpovědět
příznivců mi neodpověděl na dotaz, jak se projekt Zdoňov osvědčil
při předloňských lijácích a jak zmírnil letošní sucho. Tekla celé
léto v tom potůčku voda a jak dopadly tůňky a povrchové koryto
místo drenáží za přívalových lijáků? Vyvraťte tu doufám pomluvu,
že tam byla při lijáku velká eroze a sucho tam bylo jako jinde.
Proč všichni mlčí a nevychvalují, jak to funguje v praxi?
JO
Jarka O.
20.10.2026 07:18Potrubí z Baltu, ekologisti zajásají))). Není nutné, protože se stačí napojit na vystavěný kanál Visla-Odra. Sucho se dá využít k čištění dna nádrží a tím zvýšení jejich kapacity. Půdní vláhu stejně jako vzdušnou vlhkost neposkytuje jen déšť. CH4+O2->CO2+H2O, proto je potřebná organika v půdě, orba, která dodá kyslík v půdě potřebný k reakci, a užitečné kravičky:)
Odpovědět
