David Chytil: Elektroodpad jako příležitost! Co přináší nový plán odpadového hospodářství?

Nový Plán odpadového hospodářství ČR na období 2025–2035 přináší ambiciózní cíle a konkrétní kroky pro oblast zpětného odběru elektrozařízení. Právě elektroodpad představuje nejrychleji rostoucí druh odpadu a nově zveřejněný plán jej zařazuje na první místo mezi vytyčenými klíčovými oblastmi. Jaké jsou české cíle v oblasti zpětného odběru a recyklace odpadních elektrozařízení? Nový plán představuje nejen cestovní mapu k naplnění evropských závazků, ale také příležitost zásadně modernizovat infrastrukturu, lépe propojit všechny aktéry systému a využít potenciál cenných surovin ukrytých v elektroodpadu. Cílem je, aby se z vysloužilých zařízení stal zdroj kritických materiálů, a nikoli zátěž pro životní prostředí.

Kritické suroviny v popředí

Plán nově klade důraz na zvyšování míry získávání kovů, polovodičů a dalších kritických surovin z vysloužilých zařízení. Čím více recyklace proběhne v tuzemsku, tím menší bude závislost ČR na dovozu primárních surovin. Například z jediné tuny mobilních telefonů lze získat až 150 gramů zlata. Při objemech prodaných přístrojů na českém trhu jde o potenciál v řádu kilogramů drahých kovů ročně. Navíc recyklace tuny elektroodpadu ušetří v průměru 74 kg primárních surovin, 21 m³ vody a sníží emise CO₂ o 294 kg. Navíc zabrání vzniku 452 kg odpadu.

Rozšířená odpovědnost výrobců

Jedním z hlavních nástrojů plánu je rozšířená odpovědnost výrobců (EPR). V rámci tohoto principu výrobce odpovídá i za to, co se s jeho produktem stane po skončení životnosti. Všeobecně EPR systémy přinášejí poměrně efektivní plnění cílů a zmíněný plán počítá s možným rozšířením i na jiné komodity. Důležitou roli by měla hrát takzvaná ekomodulace. Cílem je podporovat výrobce k navrhování snadno opravitelných, recyklovatelných a méně toxických produktů, díky čemuž budou platit nižší poplatky. Pokud je tedy zařízení konstruováno tak, že se dá jednoduše rozebrat a materiály znovu využít, výrobce zaplatí méně. Je to jasná motivace k chytrému designu a cirkulární ekonomice.

Hustší sběrná síť a spolupráce s obcemi

Plán dále počítá s rozšířením a modernizací míst zpětného odběru, včetně speciálních kontejnerů na elektrozařízení. Důležitá je i koordinace výrobců a kolektivních systémů s obecními svozovými službami. Právě obce mají přímý kontakt s občany a mohou ovlivnit, zda lidé staré elektro odevzdají k recyklaci, nebo skončí v komunálním odpadu. REMA Systém už dnes spolupracuje se stovkami měst a obcí v rámci projektu Zelená obec, který samosprávám pomáhá se sběrem elektroodpadu, usnadňuje administrativu a posiluje edukaci občanů.

Technologický rozvoj jako příležitost

Plán proto podporuje výzkum a vývoj moderních recyklačních technologií, které si poradí i s obtížně zpracovatelnými druhy elektroodpadu, tedy od miniaturních nositelných zařízení přes velké solární panely až po spotřebiče, u nichž je hodnota získaných surovin nízká. Právě tyto technologie budou v příštích letech přibývat a současné recyklační linky by měly již nyní průběžně inovovat své zpracovatelské procesy. Pokud dokážeme držet krok s technologickým vývojem a investovat do moderních zařízení, může se elektroodpad stát jedním z pilířů české cirkulární ekonomiky.

Cirkulární ekonomika a její přínos

Základem nově představeného plánu je podporovat přechod k cirkulární ekonomice, která zahrnuje nejen recyklaci, ale také návrh produktů, které jsou snadno opravitelné a recyklovatelné. To pomůže snížit tlak na těžbu přírodních zdrojů a posílí udržitelnost. Navíc tato změna podporuje rozvoj nových pracovních míst v oblasti recyklace, výzkumu a inovačních technologií.

Nový Plán odpadového hospodářství na období 2025–2035 má potenciál posunout Česko mezi evropské lídry v nakládání s elektroodpadem. Úspěch ale bude záviset na propojení ambiciózních cílů s realitou každodenní praxe, tedy od konstrukce výrobků přes sběr a třídění až po poslední krok na recyklační lince.

---

reklama

---