Eliška Vidomus: Klimatická krize není over. Vyzýváme vládu, aby ji přestala ignorovat
Konkurenceschopnost a prosperita společnosti?
Představitelé současné vlády často kladou důraz na „konkurenceschopnost a prosperitu” české společnosti. Co to ale v časech klimatické krize znamená? Může být naše ekonomika konkurenceschopná za podmínek, kdy více než 70 % obyvatel v produktivním věku žije, chodí do školy a pracuje ve městech, která nejsou pro taková vedra uzpůsobená? Kde chybí zeleň, dostatek stínu, kde je jen suchá tráva a rozpálený asfalt plný „tepelných ostrovů“? Kde si musí děti chodit hrát do nákupních center, protože venku ani uvnitř bez klimatizace se nedá existovat?
Společnost nemůže být konkurenceschopná, pokud nedokáže pojmenovat ty největší výzvy spojené se změnou klimatu a postarat se o to, aby lidé mohli ve ztížených podmínkách fungovat. Veřejným institucím, státem počínaje, chybí jasný plán, jak se připravit na postupné zvyšování teplot. Když teploty klesnou, dostaví se často vytěsnění a další bagatelizace celého problému.
Inspirace z Paříže
Pokud jde o města, řešení již existují nejen na papíře, ale i v praxi. Pro inspiraci nemusíme chodit daleko. Na londýnské konferenci Curious Cities Assembly vystoupil 25. června 2026 náměstek pařížského primátora pro ekologickou transformaci Dan Lert a ve své prezentaci představil aktuální a v mnohém ambiciózní vizi Paříže. Co konkrétně se francouzské metropoli osvědčilo a jaké jsou její další plány v situaci, kdy podle predikcí by mělo být do deseti let ve městě až 50 °C?
Školní a dětské ulice
Paříž už vytvořila 300 školních ulic, které snížily znečištění ovzduší o 30 % a ochladily dané ulice v průměru o 5 °C. Mohou tedy sloužit jako „klimatická útočiště“ během vlny veder a zmírňují efekty „tepelných ostrovů“. Ulice jsou také ozeleňovány výsadbou stromů a keřů, běžnou součástí je chladicí dlažba a stínění. Cílem je dosáhnout tisícovky podobně zelených a pěších ulic po celém městě, nejen před školami, ale i dalšími veřejnými zařízeními, jako jsou bazény nebo knihovny. Město už namísto „školních ulic“ hovoří o „dětských ulicích“.
Přečtěte si také |
Když slova „potit se u tabule“ dostávají nový význam. Jak se školy připravují na častější vlny veder?
Avenue Jardin a plavání v Seině
Podobně ambiciózní jsou i další projekty: Avenue Jardin (zahradní bulváry), které mění bývalá parkoviště a rušné ulice na parky. V plánu je také přeměna dálničního okruhu périphérique na běžnou městskou třídu se zelení. A jaké mají tyto úpravy dopad? Celkově bylo mezi lety 2012 a 2022 zaznamenáno snížení znečištění ovzduší o 40 % spolu s poklesem automobilové dopravy o 40 %. Snížil se také hluk, což podporuje sociální interakce mezi místními. Významným krokem bylo také vyčištění Seiny, díky které se v ní dnes dá znovu koupat. Důležitý je také sociální rozměr těchto transformací. Nejvíce totiž pomáhají lidem, kteří si v létě nemohou dovolit odjet z města nebo bydlí v bytech, které se v horku stávají neobyvatelnými.
Mlžítka nestačí
Organizace Pěšky městem pomáhá dlouhodobě řadu z těchto řešení v českých městech zavádět. Zasazujeme se o veřejný prostor, který bude nejen bezpečný pro ty, kteří se v něm pohybují pěšky či na kole, ale i obyvatelný během vlny veder. Pomáháme zavádět školní ulice, podporujeme výsadbu stromů nejen v okolí škol, využíváme principy taktického urbanismu k proměně veřejného prostoru, akcentujeme nezbytnost diverzifikace městské dopravy směrem k větší podpoře aktivní mobility a zasazujeme se o to, aby byla města obyvatelná pro lidi, kteří se nemohou schovat do klimatizovaných aut, ale pohybují se v nich pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou.
Pítka ani mlžítka problém nevyřeší. Jsou příjemná a poskytují jistě krátkodobou úlevu. Podstatné však je, jak budeme prostor českých měst adaptovat na změnu klimatu a zmírňovat jeho negativní dopady koncepčněji a s výhledem do budoucích, zřejmě ještě teplejších období.
Vyzýváme tímto vládu, aby místo výsměchu a bagatelizace nabídla občanům skutečnou pomoc a jasný plán, jak budeme ve městech vedra přežívat i za deset nebo dvacet let. A aby přinesla funkční metodiku pro obce a města společně s reálnou podporu opatření, která dokážou ochránit nejohroženější skupiny obyvatel. Příklady ze zahraničí ukazují, že změna je možná, jen je potřeba přestat popírat vědecká fakta, realitu a mít odvahu postavit se problému čelem.
O organizaci Pěšky městem
Pěšky městem dlouhodobě usiluje o zlepšování podmínek pro chodce v českých městech. Zaměřuje se na bezpečné plánování veřejného prostoru, okolí škol a zavádění principů taktického urbanismu. Od roku 2002 provozuje program Bezpečné cesty do školy, který přispěl k proměně více než stovky míst u desítek pražských škol. Každý rok v září organizuje celostátní výzvu Pěšky do školy, do níž se v roce 2025 zapojilo 585 škol a školek z 371 obcí. Výzva získala ocenění Mobility Action Award od Evropské komise.
reklama
Dále čtěte |
Nádrže na Moravě čelí velmi nízkým přítokům, někde dosahují jen pěti procent průměru
Koalice proti suchu bude poprvé jednat dnes odpoledne po vládě
Letošní sucho v Evropě naznačilo, že problémy mohou mít i jindy vodnaté veletoky
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (75)
Richard Vacek
6.8.2026 15:22Jaroslav Řezáč
6.8.2026 17:21 Reaguje na Richard Vaceksmějící se bestie
7.8.2026 05:01 Reaguje na Jaroslav Řezáčkdo je ta Eliška Vidomus a otázka zní :
co udělala ona i každý z Nás proti té klimatické krizi,
že !
Lukas B.
7.8.2026 08:21 Reaguje na smějící se bestieLukas B.
10.8.2026 07:58 Reaguje na Šimon Špidlamimochodem, Vy jste příbuzný?
Pavel Hanzl
9.8.2026 18:25 Reaguje na Richard VacekJarka O.
6.8.2026 16:53Hlavně mělo by se přestat lhát o důvodech horka. Sluneční radiace, která není v průběhu roku ani meziročně konstantní, je příčinou různých teplot. Zbytek je meteorologie, tvar a využití povrchu Země, kdepak nějaký drobný přízemní neškodný plyn. Omezování znečištění vzduchu je bezva.
Tonda Selektoda
7.8.2026 09:14 Reaguje na Jarka O.Jarka O.
7.8.2026 15:55 Reaguje na Tonda SelektodaPavel Hanzl
9.8.2026 18:27 Reaguje na Jarka O.Radek Čuda
7.8.2026 11:24 Reaguje na Jarka O.O tam trénujících vodních slalomářích ani nemluvě, ti se tam sice tolik nekoupou, bo to umí;-), ale v kontaktu s tou vodou jsou nemlich stejně.
Jarka O.
7.8.2026 15:58 Reaguje na Radek ČudaRichard Vacek
6.8.2026 17:53 Reaguje na Jaroslav ŘezáčDorian Černý
6.8.2026 20:38Teď jsem byl na pohřbu v kostele, před kostelem betonová pustina, domorodci včetně starosty čekající na dlažbě rozpálené na 50°. Pohřební kapela schovaná ve stínu u školky, aby nepadli. Bizár.
Takový místa by měly dostat nařízenou povinnou výsadbu stromů, a okamžitě!
Jaroslav Řezáč
7.8.2026 06:29 Reaguje na Dorian ČernýAle, že stojí v koloně hodinu je asi neprudí, budou pořád nadávat že jim nepostavili další pruh.
Radek Čuda
7.8.2026 11:28 Reaguje na Jaroslav ŘezáčRadek Čuda
7.8.2026 11:26 Reaguje na Dorian ČernýJenže ... dlažba/asfalt/beton se líp udržuje (resp. není tolik vidět, že se na to kašle), na vizualizacích to vypadá hrozně hezky a možná z těchto stavebních zakázek umí lépe když ne pršet, tak aspoň kápnout;-).
Milan Vaněček
7.8.2026 08:13Prostě klima je velmi lokálně variabilní, někdy někde povodně, jindy sucho, někdy vedra jindy zima, stačí se podívat do starých kronik.
Chyba je v tom, že ty každoroční odpustky (u nás stovky miliard, minus to co si z toho strhnou v Bruselu pro sebe) jsou na nesmyslné akce, které naše klima a hlavně mikroklima v krajině nezlepší.
A přitom by stačila méně než polovina těchto vyhozených peněz v boji proti CO2 na konkrétní zlepšení hospodaření s vodou v krajině či ovlivnění lokálních teplot.
A ty metody jsou známé, ale musí to udělat místní lidé či náš stát (u nás).
Chce to místo klimatické hysterie (vždy opět nafouklé, když se něco spektakulárního přihodí, jako v 2002 v Praze či 2026 v Ma´darsku či Rumunsku (nucené odstavování jaderných elektráren protože je Dunaj skoro bez vody).
Což takhle, Pražáci, udělat Vltavu v Praze čistou, s pískovýni či oblázkovými plážemi podél celého toku na koupání a v létě do ní pouštět jen teplou vrchní vodu z přehrad (a tu potřebnou letní elektřinu vyrábět raději z fotovoltaiky a pomáhat si bateriemi).
A to už skoro bylo po válce, já jako malý kluk jsem se koupal každé léto ve Vltavě (a raději v teplejší Berounce na soutoku s Vltavou). A my jsme to pokazili, v Radotíně dokonce plánovali v osmdesátých letech velký přístav a stavbu menší jaderné elektrárny pro Prahu. K tomu naštěstí nedošlo, ale k vytvoření velké rekreační zony od Vraného po Roztoky podél Vltavy taky ne. To by byly efektivně vynaložené peníze pro Pražáky, jinde v zemi to bude obdobně....
Viktor Šedivý
8.8.2026 17:13 Reaguje na Milan VaněčekPláže na Vltavě v Praze?
(Jinak je samozřejmě fakt, že by bylo mnohem lepší vrážet peníze do adaptace než krmit anonymní "boj s CO2")
Milan Vaněček
8.8.2026 20:21 Reaguje na Viktor ŠedivýJsem optimista, v devadesátých letech jsem si přál aby zase okolo řeky vyrostly hospůdky, když jede člověk po cyklostezkách okolo Vltavy nebo Berounky. No a tak před 10 lety jich už vzniklo spousta, jako lavina, s konkurencí mnoha druhů piv z malých českých pivovarů.
Myslím, že čas dozraje (do 20 let), že zase bude, jak to známe z filmů z 1. republiky, oblast od Vyšehradu po Zbraslav jedna pláž vedle druhé a ve Vltavě voda čistá a teplá.
Radek Čuda
10.8.2026 14:42 Reaguje na Milan VaněčekI když ok, jak kdy ... v zimě teplá docela je:-). Protože opět ta kaskáda.
Čistá docela je už hezkých pár let. Ale že by se do koupání ve Vltavě davy hrnuly, to úplně ne.
vaber
7.8.2026 09:07Kolik asi zvyšují teplotu ty klimatizace které valí horký vzduch bez přestání a jak by se ochladilo kdyby je vypnuli.
Ano odborníci by měli naučit , teplokrevného živočicha člověka, který má 37°C ,jak se má adaptovat na vysoké teploty, když 42°C už člověka zabíjí. To se asi tají , proto ti odborníci adaptace o tom mlčí.
Kdyby jsme přemohli klimatickou krizi nějakými vysázenými stromy to by nám byo hej.
Lukas B.
7.8.2026 09:21 Reaguje na vabera ausgerechnet člověk, který se umí potit, je na tom ve vedru docela dobře (byť nekomfortně). když jej tedy porovnáme s chlupáčema tuto schopnost nemajícími.
vaber
8.8.2026 08:14 Reaguje na Lukas B.Lukas B.
10.8.2026 08:10 Reaguje na vaberostatně samotné teplo vzniklé při spalování (nebo při topení jádrem v reaktoru) je v kontextu energetické bilance země prakticky nulanulanic.
vaber
11.8.2026 08:57 Reaguje na Lukas B.Sluneční záření to nijak neovlivní, vůbec to se Sluncem neporovnávejte .Se Slunce nemůžete porovnávat nic. Tedy můžete, ale vše vyjde zanedbatelné.
Lukas B.
11.8.2026 09:21 Reaguje na vabervaber
11.8.2026 18:22 Reaguje na Lukas B.Milan Vaněček
7.8.2026 09:23 Reaguje na vaberale miliardy lidí na zeměkouli těch 40 C nezabilo, jsou na to adaptovaní způsobem svého života, svých obydlí, svého okolí. Měli by nás inspirovat.
A současně fyzika i nejnovější technologie nám s teplem poradí.
Horší je to s povodněmi či velkým suchem, ale i na to existují staré i nové přístupy, jak to ovlivňovat.
Petr Elias
7.8.2026 10:10 Reaguje na Milan VaněčekNechcete si ušetřit čas a argumentoval stejně jak ten maciblb?
,,V létě je horko, v zimě je zima, v noci tma.,,
:D
2) soutěž všech zdrojů výroby elektřiny s tím, že postupně vítězí ty nejčistší pro přírodua člověka, bezodpadové a především ty nejlevnější, zvítězí technický pokrok
To je ten více než desetinásobný zbytek světa
A teď lekce z logiky: CO2, hlavní nepřítel pro klimaalarmisty, se homogenizuje přes celou atmosféru země, takže jeho další budoucí přírůstky budou určeny tou drtivou většinou světa.
Takže který přístup ve světě zvítězí?
Stačí na to jednoduchá selská logika, common sense.
Petr Elias
7.8.2026 12:23 Reaguje naTřeba takovou Čínu, která brutálně dotuje čisté technologie a má v mnoha ohledech ještě přísnější regulace než EU?
Čína má vlastní ETS systém (mnohem větší než EU), automobilový průmysl je tam tak regulovaný že se o tom může EU jen zdát, nedávno spustila plán na brutální dekarbonizaci ekonomiky, atd. :D
Milan Vaněček
7.8.2026 13:52 Reaguje na Petr EliasČínské poplatky za emise (cca desetina poplatků v EU) jsou něco jako byly staré poplatky za skutečné znečištování životního prostředí, ne za čistý CO2, který je životodárný pro rostliny a stromy.
A Čína představuje zhruba polovinu (spíš více) celosvětových emisí čistého CO2.
Zkrátka Čína s Indií i v roce 2050 bude vypouštět cca polovinu celosvětových emisí vašeho nepřítele= CO2 a ten už začne po 2050 CELOSVĚTOVĚ klesat.
Takže Čína, USA, Indie budou mít už v letech někdy po 2050 nejmodernější a přitom stále NEJLEVNÉJŠÍ elektřinu.
EU se zatím sama zničí, země EU, které byly kdysi hlavními světovými mocnostmi, kde začala průmyslová revoluce, budou jen upadající voke, multikulti více než 50gender skanseny
Petr Elias
7.8.2026 16:09 Reaguje na Milan VaněčekPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Viktor Šedivý
8.8.2026 17:18 Reaguje na Milan VaněčekEU mezitím nasadila brutální redukční dietu která nejspíš skončí chcípnutím protože civilizace s nedostatkem energie jinak skončit nemůže ...
vaber
8.8.2026 08:09 Reaguje naU nás spadlo ,kdysi,za rok asi 55km3 vody. Kdyby jste měl čerpadlo které bude čerpat 1m3/s bude to čerpadlo čerpat 1km3 vody 32 roků. Víte jak velké je takové čerpadlo?
Milan Vaněček
8.8.2026 12:21 Reaguje na vaberPetr Elias
7.8.2026 09:38Slavomil Vinkler
7.8.2026 17:46 Reaguje na Petr EliasPetr Elias
10.8.2026 08:03 Reaguje na Slavomil Vinklerpavel peregrin
7.8.2026 20:38 Reaguje na Petr EliasBřetislav Machaček
9.8.2026 12:56 Reaguje na pavel peregrintekoucí potok teče díky úpravám z pera AOPK 300 metrů pouze pod zemí a vytéká až ze sousedovy studny. Zasakuje tak
důkladně, že je ho 300 metrů suchého a přitom v něm bývaly
ryby a raci. Dva miliony v čudu, 300 metrů potoka taky i
s rybami a raky. Děkujme za to "odborníkům", kteří mě při
úpravách odbyli slovy, že na rady nemám patřičné vzdělání
a že budu překvapen výsledky, což se v jediném nezmýlili !
Radek Čuda
7.8.2026 11:20To má jako někdo ve Strakovce řešit, jestli se má Jiřák ... to je ten poslední krásný příklad v Praze ... vydláždit víc nebo míň a že tam má být nějaká "chladící dlažba"?
A Pěšky městem jsou transformované Pražské matky, https://peskymestem.cz/o-nas/historie/ ... takže by se paní Vidomus mohla svěřit, jak ty její touhy a požadavky naplňují takové akce, jako je právě rekonstrukce Jiřáku nebo dolní poloviny Václaváku, které jsou opravdu z pohledu vytváření tepelného ostrova špica.
Ale chápu, že do ruku která Pěšky městem léta krmí se jim kousat nechce a je jistější to zkusit hodit na vládu.
Milan Vaněček
7.8.2026 11:27 Reaguje na Radek ČudaRekonstrukci po povodni z roku 2002 vyřešila Praha celkem dobře, teď jde o to jak vyřeší anomálie počasí, které tu jsou a další se určitě chystají. Technická řešení jsou.
Radek Čuda
7.8.2026 11:32 Reaguje na Milan VaněčekJo, často si za to může Praha sama (taškařice s Libeňákem je krásný příklad), ale často až tak ne, protože u nás je vše neskutečný byrokratický porod. Správa železnic i ŘSD by mohly vyprávět ...
vaber
8.8.2026 08:30 Reaguje na Milan VaněčekByla o tom ,jak se zvětšil výkon Slunce a Země se přehřívala. Teploty dosahovaly v některých městech, šílených, skoro 50°C. Ovšem technický pokrok zařídil ,že se postavil velký motor, který postrčil Zemi daleko od Slunce a protože slunce potřebujeme ,postavili i dvě malá slunce.
Tím byla Země zachráněna.
Technická řešení jsou hlavně v říši pohádek. V padesátých letech byla tepolta 50°C šílená ,dnes je to realita.
Myslíte ,že vše je banalita a jen nějaká anomálie počasí. Kdy anomálie zmizí a pokud tomu tak říkáte, měl by jste to vědět. Pan Zahradník, se kterým jsem nedávno diskutoval by řekl ,že je to hloupá otázka.
Milan Vaněček
8.8.2026 12:28 Reaguje na vaberZvýšení teploty současně zvýší radiační ochlazování země se čtvrtou mocninou teploty kontinentů a oceánů, to je ta nejsilnější stabilizační zpětná vazba.
Petr
8.8.2026 12:56 Reaguje na Milan VaněčekMilan Vaněček
8.8.2026 14:56 Reaguje na PetrPetr
8.8.2026 15:26 Reaguje na Milan VaněčekPetr
8.8.2026 17:47 Reaguje na PetrPetr
9.8.2026 21:38 Reaguje na Milan VaněčekCo si myslí vaše?
Petr Elias
10.8.2026 07:56 Reaguje na PetrPetr Elias
10.8.2026 07:57 Reaguje na Milan VaněčekViktor Šedivý
8.8.2026 08:12Oboje najednou není možné.
Milan Vaněček
8.8.2026 12:30 Reaguje na Viktor Šedivývaber
8.8.2026 16:25 Reaguje na Milan VaněčekPavel Hanzl
10.8.2026 07:08 Reaguje na Milan VaněčekKdo je to "klimatická sekta"?
Jakým způsobem ničí ekonomiku? Zelené (grýndýlovské) země jsou v Evropě nejbohatší.
Jaké příjmy do svých kapes si strká a kdo jim to dává a proč?
Milan Vaněček
10.8.2026 11:28 Reaguje na Pavel Hanzl2) to se zeptejte lidí z průmyslu, když někdo dělá například v chemii ve velkovýrobě, tak pokud nedělá výbušné náplně granátů tak zažívá na vlastní zkušenosti, jak výroba u nás mizí a přesouvá se třeba do Číny či Indie
3) ano, ty nejbohatší země EU, těm grýn dýl většinou nevadí, naopak. Ti žijí z obchodu, vojenské výroby, výroby luxusního zboží, z dividend, které k nim proudí z těch chudších zemí EU...
4) příjem jenom například z CO2 povolenek představuje přes 100 miliard EUR ročně a bude růst. Monopol na distribuci těchto peněz má Evropská komise, ta si něco odloupne (ten rostoucí počet úředníků přece musí být stále lépe finančně zabezpečen) a pak někomu peníze přidělí (ale jen na definované účely, které definuje), někomu nepřidělí (potrestá je za to že něco neplní), atd atd
Kdyby se cestou "ztratilo" jen 10-20% z té sumy, jsou to obrovské peníze, a ovšem, je to obrovská moc
5) A kdo jim to dává: všichni, co spotřebovávají elektřinu, topí, jezdí autem, a nakupují zboží (které drahá elektřina a různé poplatky zdražují). Tedy my, jsou to další vynucené daně, pro někoho třeba 30% jeho příjmu (energetická chudoba), pro jiné, bohaté třeba 1 promile z jejich příjmu či méně.
Je Vám to už jasné?
Pavel Hanzl
10.8.2026 17:12 Reaguje na Milan Vaněčekad 2) Výroby se přesunují desítky let, ale z úplně jiných důvodů. Kvůli ceně práce a sociálnímu evropskému státu (ze kterého těžíme všichni) a kvůli ekologii. V Evrpě prostě nikdo nestojí o čoudy z uhelných provozů a ropné deriváty v řekách, jak je normální zrovna v Číně.
ad 3) "Zde jsou některé členské státy European Green Deal (EGD), které podle dostupných studií a dat patří mezi ty, co zvládly „nejlépe“ využít příležitosti zelené transformace" — pořadí 10. nejlepších:
Švédsko, Rakousko, Nizozemí, Finsko, Dánsko, Německo, Francie, Itálie, Portugalsko, Estonsko." Všechno země průmyslové a prosperují na lidské práci.
ad 4) EU v roce 2025 vybrala z aukcí přes 43 mld. € Z toho cca 24 mld. € šlo přímo členským státům. Zbytek jde do evropských fondů, např. Innovation Fund, Modernisation Fund a nově Social Climate Fund. Česko v roce 2025 získalo z aukcí 13,72 mld. Kč. Nevím, kolik si kdo cha cha "odloupne" ale EU skutečně není babišistán. My, jako ČR na tom slušně vyděláváme.
ad 5) Různé energetické chudoby atd. jsou zase výmysly demagogů, pokud by benzín zdražil po koronáčovi stejně, jako krmivo z Agrofertu, tak by měl stát litr 60 kč. při této inflaci je výrazně levnější než v roce 2014.
Bylo mi to jasné vždycky a vy jste mě přesvědčil, že taky žijete v ruském světě naopak.
Milan Vaněček
10.8.2026 18:25 Reaguje na Pavel Hanzl2) proč německé chemické firmy utíkají z Německa třeba i do USA? Proč Německo ekonomicky stagnuje, bývalo motorem Evropy? Vy si opravdu myslíte že drahá elektřina pomáhá evropskému průmyslu?
3) samozřejmě pro nejbohatší státy EU a jejich obyvatele zdražení elektřiny (při v průměru trojnásobných platech) znamená mnohem menší zátěž než pro ty chudší státy EU, to jsem Vám přeci psal.
A nasazovat jeden mustr na naprosto rozdílné státy, co se týče přírodních podmínek a určité tradice, je taky pitomost, že ano?
4) I z Vašich čísel je vidět, že ČR získala mnohem méně (cca polovinu) peněz, než by jí náležely po přepočtu na počet obyvatel. Přitom máme jedno z největších zastoupení průmyslové výroby na HDP v EU. A ty peníze u nás jdou většinou na silně předražené zakázky podle dotačních plánů EU...
A ze všech existujících a chystaných akcí boje proti CO2 jich určitě bude mnohem více. máte stará data
5) Definici energetické chudoby zavedli oficielně statistici (z oficielních institucí, a je na to i dotační titul), to není nějaký novinářský výmysl ani desinformace.
Pavel Hanzl
10.8.2026 20:24 Reaguje na Milan VaněčekPravděpodobně netušíte čo také oné IPCC vlastně je, že?
ECS je ovšem velmi komická veličina, protože počítá s rovnovážným stavem. Což je stav, kdy se další fosilní uhlík do vzduchu nepřidává a kdy se přejde na totálně bezuhlíkové fungování celého lidstva!! Nepůsobí to na vás dost komicky?
Milan Vaněček
10.8.2026 19:39 Reaguje na Pavel HanzlBohužel cesta kterou zvolila EU je špatná, nešťastná a svět ji nenásleduje. EU na to přijde tak do pěti let, až opustí klimatickou hysterii.
Technický pokrok a skutečná péče o přírodu budou dominovat nad pochybnou ideologií.
Pavel Hanzl
10.8.2026 20:14 Reaguje na Milan VaněčekKdo asi tak bojuje proti emisním povolenkám, investic do OZE, kdo řve, že se dotuje elmobilita, kdo bojuje za zachování dýzlu a uhelných srágor? Nejste to náhorou vy, ropáčci?
Slavomil Vinkler
11.8.2026 08:41 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
10.8.2026 20:34když jsem byl kluk, maximum v léte byla třicítka a to jen někdy, v zimě bývalo běžně -20. Dnes, kdy šel globál o +1°C, máme nejvyší +40 a vzimě nenižší -10. Sedí to. Otázka zní, co bude za další stupeň a co do konce století, kdy má být +4°C globálně? Někdy jsem rád, že to mám zapár.





Prostor před ZŠ Jarov na Žižkově oživil nově tzv. asfalt art. Je to už třetí místo v Praze
Eliška Vidomus: Dopravní výchova nestačí. Děti ochrání až proměna měst a jejich ulic
Barevný asfalt art před školou na pražském Smíchově zvětšuje bezpečnost chodců v ulici