Eliška Vidomus: Klimatická krize není over. Vyzýváme vládu, aby ji přestala ignorovat

Zatímco Českou republiku aktuálně sužují rekordní vlny veder, vládní představitelé se namísto řešení uchylují k výsměchu a bagatelizaci problematiky. Vyzýváme vládu, aby přestala problém přehlížet a nabídla obyvatelům skutečnou vizi a strategický plán, jak vedra přežít i za deset nebo dvacet let. Z aktuálního průzkumu společnosti Median vyplývá, že tři čtvrtiny lidí v Česku jsou přesvědčené, že stát nedělá dostatek pro to, aby společnost připravil na klimatické extrémy. Chybí systematická krizová komunikace s občany, kterou by si závažnost celé situace zasloužila. Vláda přehlíží zdravotní rizika, která vysoké teploty představují pro velkou část společnosti, zejména ty nejzranitelnější – děti, seniory a osoby s handicapem.

Konkurenceschopnost a prosperita společnosti?

Představitelé současné vlády často kladou důraz na „konkurenceschopnost a prosperitu” české společnosti. Co to ale v časech klimatické krize znamená? Může být naše ekonomika konkurenceschopná za podmínek, kdy více než 70 % obyvatel v produktivním věku žije, chodí do školy a pracuje ve městech, která nejsou pro taková vedra uzpůsobená? Kde chybí zeleň, dostatek stínu, kde je jen suchá tráva a rozpálený asfalt plný „tepelných ostrovů“? Kde si musí děti chodit hrát do nákupních center, protože venku ani uvnitř bez klimatizace se nedá existovat?

Společnost nemůže být konkurenceschopná, pokud nedokáže pojmenovat ty největší výzvy spojené se změnou klimatu a postarat se o to, aby lidé mohli ve ztížených podmínkách fungovat. Veřejným institucím, státem počínaje, chybí jasný plán, jak se připravit na postupné zvyšování teplot. Když teploty klesnou, dostaví se často vytěsnění a další bagatelizace celého problému.

Inspirace z Paříže

Pokud jde o města, řešení již existují nejen na papíře, ale i v praxi. Pro inspiraci nemusíme chodit daleko. Na londýnské konferenci Curious Cities Assembly vystoupil 25. června 2026 náměstek pařížského primátora pro ekologickou transformaci Dan Lert a ve své prezentaci představil aktuální a v mnohém ambiciózní vizi Paříže. Co konkrétně se francouzské metropoli osvědčilo a jaké jsou její další plány v situaci, kdy podle predikcí by mělo být do deseti let ve městě až 50 °C?

Školní a dětské ulice

Paříž už vytvořila 300 školních ulic, které snížily znečištění ovzduší o 30 % a ochladily dané ulice v průměru o 5 °C. Mohou tedy sloužit jako „klimatická útočiště“ během vlny veder a zmírňují efekty „tepelných ostrovů“. Ulice jsou také ozeleňovány výsadbou stromů a keřů, běžnou součástí je chladicí dlažba a stínění. Cílem je dosáhnout tisícovky podobně zelených a pěších ulic po celém městě, nejen před školami, ale i dalšími veřejnými zařízeními, jako jsou bazény nebo knihovny. Město už namísto „školních ulic“ hovoří o „dětských ulicích“.

Avenue Jardin a plavání v Seině

Podobně ambiciózní jsou i další projekty: Avenue Jardin (zahradní bulváry), které mění bývalá parkoviště a rušné ulice na parky. V plánu je také přeměna dálničního okruhu périphérique na běžnou městskou třídu se zelení. A jaké mají tyto úpravy dopad? Celkově bylo mezi lety 2012 a 2022 zaznamenáno snížení znečištění ovzduší o 40 % spolu s poklesem automobilové dopravy o 40 %. Snížil se také hluk, což podporuje sociální interakce mezi místními. Významným krokem bylo také vyčištění Seiny, díky které se v ní dnes dá znovu koupat. Důležitý je také sociální rozměr těchto transformací. Nejvíce totiž pomáhají lidem, kteří si v létě nemohou dovolit odjet z města nebo bydlí v bytech, které se v horku stávají neobyvatelnými.

Mlžítka nestačí

Organizace Pěšky městem pomáhá dlouhodobě řadu z těchto řešení v českých městech zavádět. Zasazujeme se o veřejný prostor, který bude nejen bezpečný pro ty, kteří se v něm pohybují pěšky či na kole, ale i obyvatelný během vlny veder. Pomáháme zavádět školní ulice, podporujeme výsadbu stromů nejen v okolí škol, využíváme principy taktického urbanismu k proměně veřejného prostoru, akcentujeme nezbytnost diverzifikace městské dopravy směrem k větší podpoře aktivní mobility a zasazujeme se o to, aby byla města obyvatelná pro lidi, kteří se nemohou schovat do klimatizovaných aut, ale pohybují se v nich pěšky, na kole nebo veřejnou dopravou.

Pítka ani mlžítka problém nevyřeší. Jsou příjemná a poskytují jistě krátkodobou úlevu. Podstatné však je, jak budeme prostor českých měst adaptovat na změnu klimatu a zmírňovat jeho negativní dopady koncepčněji a s výhledem do budoucích, zřejmě ještě teplejších období.

Vyzýváme tímto vládu, aby místo výsměchu a bagatelizace nabídla občanům skutečnou pomoc a jasný plán, jak budeme ve městech vedra přežívat i za deset nebo dvacet let. A aby přinesla funkční metodiku pro obce a města společně s reálnou podporu opatření, která dokážou ochránit nejohroženější skupiny obyvatel. Příklady ze zahraničí ukazují, že změna je možná, jen je potřeba přestat popírat vědecká fakta, realitu a mít odvahu postavit se problému čelem.

O organizaci Pěšky městem

Pěšky městem dlouhodobě usiluje o zlepšování podmínek pro chodce v českých městech. Zaměřuje se na bezpečné plánování veřejného prostoru, okolí škol a zavádění principů taktického urbanismu. Od roku 2002 provozuje program Bezpečné cesty do školy, který přispěl k proměně více než stovky míst u desítek pražských škol. Každý rok v září organizuje celostátní výzvu Pěšky do školy, do níž se v roce 2025 zapojilo 585 škol a školek z 371 obcí. Výzva získala ocenění Mobility Action Award od Evropské komise.

---

reklama

---