Eva Bláhová: Obce finančně krvácejí kvůli sběru textilního i dalšího odpadu
10.8.2026
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
„Ceny za svoz textilního odpadu se pohybují v násobně vyšších částkách než v případě směsného komunálního odpadu. Starostové vnímají aktuální nastavení povinného sběru vyhozeného textilu jako nehotové, nefinancované a systémově nefunkční opatření, jehož náklady jsou přeneseny téměř výhradně na samosprávy,“ říká Petr Halada, předseda SMS ČR.
Pro textilní odpad má být v budoucnu zaveden systém rozšířené odpovědnosti výrobců, takzvaný EPR systém. Ten přenáší na výrobce odpovědnost za sběr, recyklaci a ekologickou likvidaci jejich produktů, podobně jako například u obalů nebo elektroodpadu. V případě textilu však má začít fungovat nejdříve v roce 2028.
„Je naprosto nezbytné, aby stát urychleně přišel s funkčním systémovým řešením, které situaci do té doby stabilizuje. Zákon upravující tuto oblast měl být předložen do mezirezortního připomínkového řízení do konce prvního čtvrtletí letošního roku, dosud se tak ale nestalo,“ dodává Petr Halada.
Situaci podle SMS ČR zatím nezlepšil ani dotační titul určený pro zpracovatelské společnosti. Jeho zavedení se do snížení konečných cen pro obce nepromítlo. Nespokojenost samospráv potvrzuje také dotazníkové šetření, které SMS ČR uskutečnilo na konci loňského roku.
Poplatky už nepokrývají náklady
SMS ČR na jednání upozornilo také na to, že maximální výše poplatku za komunální odpad, které mohou obce vybírat od svých obyvatel, již neodpovídá skutečným nákladům. Sdružení proto požaduje, aby stát změnil legislativu a navýšil maximální sazby poplatku tak, aby odpovídaly reálným nákladům na odpadové hospodářství.
Zatímco maximální výše paušálního poplatku činí 1 200 korun za osobu ročně, průměrné náklady obcí na jednoho obyvatele dosáhly v roce 2025 už 1 783 korun. Rozdíl tak musejí samosprávy stále výrazněji doplácet ze svých rozpočtů.
Separační cíle jsou mimo možnosti obcí
SMS ČR zároveň navrhlo vypustit ze zákona o odpadech ustanovení, které obcím ukládá zajistit vytřídění nejméně 60 procent z celkového množství komunálního odpadu. Od roku 2030 se má hranice zvýšit na 65 procent a od roku 2035 dokonce na 70 procent. Podle SMS ČR není v reálných možnostech obcí takových hodnot dosáhnout.
„Tato povinnost nevyplývá z evropské legislativy a platí pouze pro obce jako původce komunálního odpadu. Samosprávy přitom mají jen omezené možnosti, jak chování obyvatel ovlivnit. Do plnění stanovených cílů navíc nemohou započítávat některé relevantní způsoby nakládání s odpadem, například domácí kompostování,“ dodává Jan Birgus, člen předsednictva SMS ČR a předseda Pracovní skupiny pro životní prostředí a zemědělství.
Dalšími tématy byly boj proti suchu, zadržování vody v krajině a propojování vodárenských soustav. Právě jejich propojování může obcím přinést stabilnější zásobování pitnou vodou a větší odolnost vůči suchu či haváriím, vyžaduje však značné investice a koordinaci. Ministr SMS ČR ubezpečil, že vnímá vodu jako prioritu číslo jedna.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Obyvatelé Pardubic třídí oblečení zodpovědně, ukázal nový průzkum
Češi by chtěli oblečení nakupovat zodpovědněji, při nákupu ale vítězí cena a praktičnost
Obce kritizují drahý svoz textilního odpadu, MŽP chystá změnu legislativy
Další články autora |
Eva Bláhová: Senátoři potvrzují výhrady k novele stavebního zákona. Hrozí, že se vrátíme o desítky let zpět
Eva Bláhová: Budou obce stříhat kočkám uši? Sdružení místních samospráv nesouhlasí s novelou zákona o ochraně zvířatOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
JŘ
Jaroslav Řezáč
10.8.2026 06:56jenže to jsou kecy v kleci. Není celá pravda, ale jen vidění obcí.
https://arnika.org/odpady/nase-temata/pro-obce/odpadovy-oskar
Odpovědět
https://arnika.org/odpady/nase-temata/pro-obce/odpadovy-oskar
JŘ
BM
Břetislav Machaček
10.8.2026 11:29Přitom řešení je jednoduché! Spalovny, byť pouze na topnou sezónu se skladováním spalitelného odpadu mimo topnou sezónu. Slisování směsných odpadů do balíků není technologicky náročné a skladování rovněž. Na
podzim se spustí spalování s vyrovnaným přísunem paliva díky skladovým zásobám. Bez třídění o ničem a starostem co s recykláty o které není
zájem. Bohužel idioti z EU vymysleli hloupost a my ji musíme slepě
dodržovat, ač každý uvažující člověk ví, že to je nebetyčná hloupost.
Odpovědět
podzim se spustí spalování s vyrovnaným přísunem paliva díky skladovým zásobám. Bez třídění o ničem a starostem co s recykláty o které není
zájem. Bohužel idioti z EU vymysleli hloupost a my ji musíme slepě
dodržovat, ač každý uvažující člověk ví, že to je nebetyčná hloupost.
Pe
Petr
10.8.2026 13:40 Reaguje na Břetislav MachačekA prozradíte nám, jako uvažující člověk, co je podle vás ta nebetyčná hloupost, kterou musíme slepě dodržovat?
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.8.2026 11:22 Reaguje na PetrJsou to z EU určená procenta recyklovaných odpadů, které
řeší státy EU každý po svém. Tříděný odpad též "recyklují" vývozem jako Němci na Bruntálsko a k Brnu ty vrtule větrníků a nebo je lodí pošlou na skládku do Afriky. To je komedie a nikoliv recyklace. Proč EU neprosazuje recyklaci odpadů na palivo a lpí na dotování přepracování recyklátů na výrobky mizerné kvality. Plastová nádoba z recyklátu degraduje za
pár let a plastová dlažba se rozpadá na mikroplasty, jež
zamořují půdu a vodu. To je EKO chování zaprasit recykláty
půdu a vody pouze proto, aby se splnila procenta recyklace
odpadů? ANO to je ta nebetyčné hloupá recyklace, která se
nám časem vymstí. Zaprasíme si recykláty co se dá a už je
to vidět i dnes. Vody jsou koktejlem vody a mikroplastů a
ještě jim ty plasty přidáme z výrobků mizerné kvality
použitím recyklátů? Když vidím zpevnění polních cest kolem
řek recyklátem frézovaného asfaltu, tak se mi zvedá žaludek.
Při povodni se ten asfalt dostane do toku a je abrazí dál
zpracován na mikroskopický sajrajt končící v řasách a rybách. No a leckde pak i v pitné vodě. To je recyklace?
No a nebo guma z pneumatik v asfaltové silnici, která se
o to více drolí a vzniklý prach dýcháme. Taková recyklace
je zločin posvěcený ekologisty a EU a státu. HNUS!
Odpovědět
řeší státy EU každý po svém. Tříděný odpad též "recyklují" vývozem jako Němci na Bruntálsko a k Brnu ty vrtule větrníků a nebo je lodí pošlou na skládku do Afriky. To je komedie a nikoliv recyklace. Proč EU neprosazuje recyklaci odpadů na palivo a lpí na dotování přepracování recyklátů na výrobky mizerné kvality. Plastová nádoba z recyklátu degraduje za
pár let a plastová dlažba se rozpadá na mikroplasty, jež
zamořují půdu a vodu. To je EKO chování zaprasit recykláty
půdu a vody pouze proto, aby se splnila procenta recyklace
odpadů? ANO to je ta nebetyčné hloupá recyklace, která se
nám časem vymstí. Zaprasíme si recykláty co se dá a už je
to vidět i dnes. Vody jsou koktejlem vody a mikroplastů a
ještě jim ty plasty přidáme z výrobků mizerné kvality
použitím recyklátů? Když vidím zpevnění polních cest kolem
řek recyklátem frézovaného asfaltu, tak se mi zvedá žaludek.
Při povodni se ten asfalt dostane do toku a je abrazí dál
zpracován na mikroskopický sajrajt končící v řasách a rybách. No a leckde pak i v pitné vodě. To je recyklace?
No a nebo guma z pneumatik v asfaltové silnici, která se
o to více drolí a vzniklý prach dýcháme. Taková recyklace
je zločin posvěcený ekologisty a EU a státu. HNUS!
MJ
Marcela Jezberová
10.8.2026 13:51 Reaguje na Břetislav MachačekJenže spalovnu nikdo ve své obci nechce, i když by to bylo nejužitečnější využití spousty druhů odpadů. Ale jak začnete o spalovně, hned mají plno řečí o ochraně ovzduší. Teplo by chtěli, jen nejlépe to vyrobené máváním kouzelnou hůlkou.
Odpovědět
Pe
Petr
10.8.2026 14:20Mně přijde nucení a tlačení občanů do věcí, které je nebaví, jsou protivné a stojí je peníze, asi jako jediná možnost řešení rostoucího množství odpadů, které jako společnost produkujeme. A cílem je odnaučit to lidi dělat a přimět je změnit svoje chování a bezstarostné návyky. A je fajn, když se ty nepříjemné a nákladné části provádějí lidem co nejblíž, ať to sami vidí a pocítí. A sami s tím pak mohou něco dělat.
Když budeme jen vše odvážet a někde tajně likvidovat, tak nikoho ani nenapadne kolik toho je a jaký je s tím o..r, nikoho nebude nic nutit měnit svoje chování a všichni budou bezstarostně nakupovat odpadky a hned je vyhazovat. Až se v tom utopíme.
Odpovědět
Když budeme jen vše odvážet a někde tajně likvidovat, tak nikoho ani nenapadne kolik toho je a jaký je s tím o..r, nikoho nebude nic nutit měnit svoje chování a všichni budou bezstarostně nakupovat odpadky a hned je vyhazovat. Až se v tom utopíme.
SV
Slavomil Vinkler
10.8.2026 15:50 Reaguje na PetrTakže tlačte zelené do SPALOVEN, ne do zbytečného sběru, který se vyveze do afriky..
Odpovědět
Pe
Petr
10.8.2026 16:16 Reaguje na Slavomil VinklerA co na tom lidi motivuje ke snižování odpadu, když stačí odpadky bezstarostně hodit do popelnice a ony do rána někam samy zmizí (kdosi je odveze kamsi do spalovny, žádná starost ani námaha...)?
Odpovědět
Pe
Petr
10.8.2026 16:18 Reaguje na Slavomil VinklerŘešením odpadků není vymyslet co následně s nimi, což stojí miliardy, ale nedělat je.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
10.8.2026 17:30 Reaguje na PetrJistě, taky funguje snížit úroveň 10x, jak bylo po válce, a je.
Odpovědět
vš
vladimír šmídl
25.8.2026 15:05 Reaguje na PetrMýlíte se v předpokladu, že zatlačením na občana se sníží množství odpadů. Neprodukuji žádné ojeté pneumatiky a za poslední rok jsem nevyřadil žádný použitý textil.Množství směsného odpadu se mírně zvětšilo v souvislosti se změnou vytápění, kterou zavedl nový majitel, totiž zrušení komína (údajně dotované) a přechod na vytápění elektřinou (odporová tělesa).Každá účtenka či reklama se tedy objeví v odpadu.Účet za elektřinu (jedna vytápěná místnost) dosahuje v měsících, kdy se topí, jedenácti tisíc korun. Uvítal bych tedy vytápění odpadním teplem spalovny. Ale ve městě, kde po stu letech elektřiny nezbyly peníze na uložení vedení pod zem, jen se zakracují (mrzačí) stromy , které vrůstají do venkovních kabelů, nelze očekávat ani spalovnu, natož pak vybudování rozvodu tepla.Žijeme v provizorní společnosti, která nepomýšlí na dlopuhodobá řešení.
Odpovědět
TS
Tonda Selektoda
11.8.2026 06:45V článku se zase jedná jen o peníze a o zdůvodnění, jak je lobbováním po státu vydyndat.
Původcem komunálního odpadu je totiž ze zákona obec. Obec je povinna ve svém katastru zajistit možnost třídění komunálního odpadu. Jednou z položek je i textil. Dále je obec povinna, komunální odpad předat pouze osobě, oprávněné k nakládání odpadem.
Stejně jako si mohou cenou za převzatý a zlikvidovaný (uložený, využitý) komunální odpad konkurovat skládky se spalovnami, může být i konkurence se zpracovateli odpadního textilu. Je potom právem obce, předat svůj majetek (odpad) cenově nejvýhodnější nabídce oprávněné osoby.
Pokud není na trhu možnost využití (recyklace) vytříděného odpadu, obec může odpad předat k uložení i provozovateli skládky, nebo k energetickému využití spalovně. Nikdo snad obec nenutí, aby platila nepřiměřené částky za odvoz a za další využití textilního odpadu.
Odpovědět
Původcem komunálního odpadu je totiž ze zákona obec. Obec je povinna ve svém katastru zajistit možnost třídění komunálního odpadu. Jednou z položek je i textil. Dále je obec povinna, komunální odpad předat pouze osobě, oprávněné k nakládání odpadem.
Stejně jako si mohou cenou za převzatý a zlikvidovaný (uložený, využitý) komunální odpad konkurovat skládky se spalovnami, může být i konkurence se zpracovateli odpadního textilu. Je potom právem obce, předat svůj majetek (odpad) cenově nejvýhodnější nabídce oprávněné osoby.
Pokud není na trhu možnost využití (recyklace) vytříděného odpadu, obec může odpad předat k uložení i provozovateli skládky, nebo k energetickému využití spalovně. Nikdo snad obec nenutí, aby platila nepřiměřené částky za odvoz a za další využití textilního odpadu.
JK
Jiří Kvítek
11.8.2026 08:49Povinný sběr textilních odpadů ze strany obcí od 1.1.2025 je odstrašující ukázkou nesystémového opatření státu!
Ten zavedl novou povinnost obcím, ale vůbec nikoho příliš nezajímalo, zda je k dispozici také koncovka, tedy zpracovatelské technologie v potřebné kapacitě.
Výsledkem je fakt, že nájemci kontejnerů na sběr textilu kasírují od obcí zvýšené ceny za nájem kontejnerů na použitý textil (více než 10ti násobek původní ceny nájmu není žádnou výjimkou), ale jejich vyvážení zoufale nestíhají.
Proč?
Nestíhají to zpracovávat! Je to pracné a stávající kapacity nestačí.
A tak se obce proti své vůli staly zase Černým Petrem.
Přitom stačilo tomu dát více času a přípravy.
Dnes něco nového vybudovat trvá více času, stavební úřady jsou na hraně funkčnosti, takže nestíhají.
Podle základních pojmů nového zákona o odpadech (541/2020 Sb.) se u použitého textilu zpravidla uplatňuje:
1) opětovné použití (max. do 15% hmotnostních)
postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které NEJSOU odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny
2) recyklace (75 až 80% hmotnostních)
způsob využití ODPADU, kde je ODPAD znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely (nejčastěji se textil přepracuje na nové vlákno a utkají se z něho průmyslové utěrky)
3) odstranění odpadu - nezpracovatelných součástí (5 až 10% hmotnostních)
jedná se o odstranění nejrůznějších doplňků, zipů, knoflíků, ozdob všeho druhu, které nejsou dále reálně zpracovatelné
To se samozřejmě týká textilu, který není ničím kontaminován.
Podtrženo sečteno:
Textilní provozy u nás umí zajistit recyklaci 85 až 90% hmotnostních ze vstupní předtříděné frakce, kde již nefiguruje opětovně použitelný textil.
Dokáží textil zpracovat na nové vlákno a z něho utkají nové materiály, které jsou testovány zátěžovými testy, aby měly předepsanou odolnost.
Jediným odpadem jsou právě ony zipy, knoflíky a ozdobné doplňky, které se fakt zpracovat nedají.
To vše má ale omezenou kapacitu.
Jak prosté, že?
Odpovědět
Ten zavedl novou povinnost obcím, ale vůbec nikoho příliš nezajímalo, zda je k dispozici také koncovka, tedy zpracovatelské technologie v potřebné kapacitě.
Výsledkem je fakt, že nájemci kontejnerů na sběr textilu kasírují od obcí zvýšené ceny za nájem kontejnerů na použitý textil (více než 10ti násobek původní ceny nájmu není žádnou výjimkou), ale jejich vyvážení zoufale nestíhají.
Proč?
Nestíhají to zpracovávat! Je to pracné a stávající kapacity nestačí.
A tak se obce proti své vůli staly zase Černým Petrem.
Přitom stačilo tomu dát více času a přípravy.
Dnes něco nového vybudovat trvá více času, stavební úřady jsou na hraně funkčnosti, takže nestíhají.
Podle základních pojmů nového zákona o odpadech (541/2020 Sb.) se u použitého textilu zpravidla uplatňuje:
1) opětovné použití (max. do 15% hmotnostních)
postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které NEJSOU odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny
2) recyklace (75 až 80% hmotnostních)
způsob využití ODPADU, kde je ODPAD znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely (nejčastěji se textil přepracuje na nové vlákno a utkají se z něho průmyslové utěrky)
3) odstranění odpadu - nezpracovatelných součástí (5 až 10% hmotnostních)
jedná se o odstranění nejrůznějších doplňků, zipů, knoflíků, ozdob všeho druhu, které nejsou dále reálně zpracovatelné
To se samozřejmě týká textilu, který není ničím kontaminován.
Podtrženo sečteno:
Textilní provozy u nás umí zajistit recyklaci 85 až 90% hmotnostních ze vstupní předtříděné frakce, kde již nefiguruje opětovně použitelný textil.
Dokáží textil zpracovat na nové vlákno a z něho utkají nové materiály, které jsou testovány zátěžovými testy, aby měly předepsanou odolnost.
Jediným odpadem jsou právě ony zipy, knoflíky a ozdobné doplňky, které se fakt zpracovat nedají.
To vše má ale omezenou kapacitu.
Jak prosté, že?
TS
Tonda Selektoda
11.8.2026 12:48 Reaguje na Jiří KvítekAno, jen jedna připomínka. Obec není ze zákona povinna využít služeb pronájmu sběrných kontejnerů pro textilních odpad za přemrštěnou cenu a dotovat tím provozní náklady osoby oprávněné nakládáním odpadem. Může využít třeba i již zavedený systém sběrných dvorů a tento typ tříděného odpadu nabídnout k recyklaci.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
16.8.2026 11:33 Reaguje na Tonda SelektodaDobrý nápad, ale kdo ten textil k recyklaci odebere a jaké
má nároky na jeho roztřídění a čistotu? Není problém ho ale
shromáždit a spálit ve spalovně a nebo ho odvézt jako ty
miliony tun textilu do pouště , kde bude ležet na věky věků.
Nehrajme si na třídění, když není o recyklát zájem a nebo
se musí recyklace draze dotovat na výrobky mizerné kvality.
Jsou pouze dalším budoucím odpadem a kolo odpad-recyklace-
odpad se uzavírá. Důležité je konečné řešení a tím je konečná LIKVIDACE odpadu a žádná nesmyslná dotovaná
recyklace a skládkování!
Odpovědět
má nároky na jeho roztřídění a čistotu? Není problém ho ale
shromáždit a spálit ve spalovně a nebo ho odvézt jako ty
miliony tun textilu do pouště , kde bude ležet na věky věků.
Nehrajme si na třídění, když není o recyklát zájem a nebo
se musí recyklace draze dotovat na výrobky mizerné kvality.
Jsou pouze dalším budoucím odpadem a kolo odpad-recyklace-
odpad se uzavírá. Důležité je konečné řešení a tím je konečná LIKVIDACE odpadu a žádná nesmyslná dotovaná
recyklace a skládkování!
MU
Marek Urban
17.8.2026 08:33 Reaguje na Břetislav MachačekAno. Aktuálně jedině likvidace ohněm. Nic jiného nemáme.
Odpovědět
MU
Marek Urban
17.8.2026 08:32 Reaguje na Jiří KvítekZajímavý komentář. Nicméně má několik chyb.
1) Města a obce měly cca 5 let na přípravu na povinný sběr a třídění textilu. Stejně tak my všichni. To je hodně času. Avšak vznikl z toho paskvil, kde se čeká, až co EU.
2) Ve vztahu k zákonu 541/2020 Sb. by mne zajímalo, kde jste přišel na % poměry mezi jednotlivými způsoby nakládání s textilním odpadem? V aktuálním POH jsou trochu jiná čísla.
3) Textilní průmysl v ČR je schopen zpracovat z jím požadované frakce cca 85 - 90 % hmotnosti. Zbytek do 100 % je textilní prach. Nicméně toto vaše sdělení neříká nic o celkové kapacitě recyklace v textilu. A ta je žalostně malá.
4) Na nové vlákno je v minimální míře zpracováván PES, jinak ne. Zde se dopouštíte fabulace. V ČR se recykluje převážně mechanicky, vzniklé vlákno si tak ponechává vlastnosti vstupního s tím, že je více mechanicky poškozeno. Hodí se tak výhradně do netkaných technologií. U např. vpichování mají hotové výrobky horší mechanické vlastnosti než výrobky z primárů a virgin vláken.
Takže textilního odpadu nevyužitelného je v ČR hodně. Otázkou je, kde končí? Spalovny, ZEVO, Afrika, skládky... V recyklovaném textilu je to tak max do 20 % sesbíraného odpadu... Protože v ČR jsou všechna relevantní data tajná, ať už od státu nebo od zainteresovaných firem, přesná čísla neznáme.
Takže prosté to fakt není.
Odpovědět
1) Města a obce měly cca 5 let na přípravu na povinný sběr a třídění textilu. Stejně tak my všichni. To je hodně času. Avšak vznikl z toho paskvil, kde se čeká, až co EU.
2) Ve vztahu k zákonu 541/2020 Sb. by mne zajímalo, kde jste přišel na % poměry mezi jednotlivými způsoby nakládání s textilním odpadem? V aktuálním POH jsou trochu jiná čísla.
3) Textilní průmysl v ČR je schopen zpracovat z jím požadované frakce cca 85 - 90 % hmotnosti. Zbytek do 100 % je textilní prach. Nicméně toto vaše sdělení neříká nic o celkové kapacitě recyklace v textilu. A ta je žalostně malá.
4) Na nové vlákno je v minimální míře zpracováván PES, jinak ne. Zde se dopouštíte fabulace. V ČR se recykluje převážně mechanicky, vzniklé vlákno si tak ponechává vlastnosti vstupního s tím, že je více mechanicky poškozeno. Hodí se tak výhradně do netkaných technologií. U např. vpichování mají hotové výrobky horší mechanické vlastnosti než výrobky z primárů a virgin vláken.
Takže textilního odpadu nevyužitelného je v ČR hodně. Otázkou je, kde končí? Spalovny, ZEVO, Afrika, skládky... V recyklovaném textilu je to tak max do 20 % sesbíraného odpadu... Protože v ČR jsou všechna relevantní data tajná, ať už od státu nebo od zainteresovaných firem, přesná čísla neznáme.
Takže prosté to fakt není.
BM
Břetislav Machaček
17.8.2026 10:38 Reaguje na Marek UrbanMáte pravdu. Veřejnost je obelhávána, že to třídění má význam, ale pravda je jiná. U textilu je navíc problémem směsnost materiálů v jediném výrobku, kdy je třeba v bavlně obsah syntetiky a nelze je od sebe oddělit. Budiž zipy a knoflíky umí stroje oddělit, ale třeba tu bavlnu od syntetiky v jedné tkanině nikoliv. Nikdy tak nelze z toho
recyklátu získat kvalitní jednodruhovou surovinu, ale pouze
nějakou směs pochybné kvality dobrou tak leda na nějaké
mulčovací netkané textílie, které jsou brzo zase odpadem
kvůli své pochybné kvalitě. Uvedu příklad netkané textílie před 20 roky z panenské suroviny, která mi slouží doteď
a před třemi roky podobné z recyklátu, která se rozpadá
na odpad zamořující půdu. Ne , děkuji za recyklaci na
úkor kvality a zamoření půdy takovým šuntem. Pokud budu
mít na výběr, což není, tak si nekoupím šunt z recyklátu,
ale kvalitu. Bohužel i výrobci už nám lžou co do kvality
a nepřiznávají co z čeho vyrábí. EU jim umožňuje neuvádět
dopady jejich výrobků z recyklátů při tom rozpadání a to
zjistí zákazník až v praxi, když sbírá miliony kousků
rozpadlé EKO fólie po jediné pěstební sezóně, kterou
slunce degraduje na odpad. Takový šunt nemá na trhu co
dělat i když je z recyklátu "zachraňujícího planetu"!
A uvedu ještě přiklad maltovníku z panenského plastu
a maltovníku z recyklátu. Rozdíl v ceně minimální(ona
ta recyklace není levná), ale kvalita diametrálně jiná.
Ten z recyklátu po roce na slunci je křehký a praská
a ten z panenského plastu mi slouží minimálně 10 let.
Ne, já platit za šunty co "zachraňují planetu" nechci
totéž co za kvalitní výrobky !
Odpovědět
recyklátu získat kvalitní jednodruhovou surovinu, ale pouze
nějakou směs pochybné kvality dobrou tak leda na nějaké
mulčovací netkané textílie, které jsou brzo zase odpadem
kvůli své pochybné kvalitě. Uvedu příklad netkané textílie před 20 roky z panenské suroviny, která mi slouží doteď
a před třemi roky podobné z recyklátu, která se rozpadá
na odpad zamořující půdu. Ne , děkuji za recyklaci na
úkor kvality a zamoření půdy takovým šuntem. Pokud budu
mít na výběr, což není, tak si nekoupím šunt z recyklátu,
ale kvalitu. Bohužel i výrobci už nám lžou co do kvality
a nepřiznávají co z čeho vyrábí. EU jim umožňuje neuvádět
dopady jejich výrobků z recyklátů při tom rozpadání a to
zjistí zákazník až v praxi, když sbírá miliony kousků
rozpadlé EKO fólie po jediné pěstební sezóně, kterou
slunce degraduje na odpad. Takový šunt nemá na trhu co
dělat i když je z recyklátu "zachraňujícího planetu"!
A uvedu ještě přiklad maltovníku z panenského plastu
a maltovníku z recyklátu. Rozdíl v ceně minimální(ona
ta recyklace není levná), ale kvalita diametrálně jiná.
Ten z recyklátu po roce na slunci je křehký a praská
a ten z panenského plastu mi slouží minimálně 10 let.
Ne, já platit za šunty co "zachraňují planetu" nechci
totéž co za kvalitní výrobky !
MU
Marek Urban
17.8.2026 11:09 Reaguje na Břetislav MachačekCo má zkušenost říká je, že se pro výrobu geotextilií s žádanými vlastnostmi využívají buď virgin nebo recyklovaná vlákna z PET lahví. Jinak požadované pevnosti a odolnosti pro velké stavby nedostanete.
Že si to lidé kupují v různých velkých prodejnách a stavebninách je věc jiná, více v edukaci klientů. A v ČR také v ceně.
Můj dojem je zatím takový, svázat obce, města a obyvatele dalšími nesmysly, stejně tak postupně likvidovat malé výrobce.
Co je přeci pro EU za problém, udělat embargo na dovoz oděvů (mohou být vybrané, nebo dle požadovaných vlastností) z Číny, Bangladéše, Indie a jiných asijských zemích. Když to šlo u stavební perlinky, proč ne u spoďárů?
Odpovědět
Že si to lidé kupují v různých velkých prodejnách a stavebninách je věc jiná, více v edukaci klientů. A v ČR také v ceně.
Můj dojem je zatím takový, svázat obce, města a obyvatele dalšími nesmysly, stejně tak postupně likvidovat malé výrobce.
Co je přeci pro EU za problém, udělat embargo na dovoz oděvů (mohou být vybrané, nebo dle požadovaných vlastností) z Číny, Bangladéše, Indie a jiných asijských zemích. Když to šlo u stavební perlinky, proč ne u spoďárů?
JO
Jarka O.
18.8.2026 20:10Třeba některá německá města už snižují množství kontejnerů na textil a edukují lidi, který textil do nich nemají dávat. Textil z přírodních materiálů ano, ale rychlá móda, fast fashion, vyrobená z umělých hmot jako palivo patří do směsného odpadu. Zlepší se tím i procenta recyklace odevzdaného textilu.
Odpovědět
26.8.2026 21:02 Reaguje na Jarka O.
V Odrách rozmístili několik dalších kontejnerů na textil (rok 2026)
Odpovědět
