Eva M. Hejzlarová: Je vedro jenom vedro, nebo je to politický problém?

Tahle otázka dává smysl bez ohledu na to, zda jste voliči vládních nebo opozičních stran, případně vás politika nezajímá, a já se pokusím vysvětlit proč. V Londýně zemřely v roce 1952 tisíce lidí v souvislosti se smogem. Špatná kvalita ovzduší přitom byla tématem hlavního města už několik dekád, ne-li staletí, ale vždycky to byla spíš „nepříjemnost“ nebo „okolnost“, nikdy ne něco, co by se mělo „řešit“. Zlomem v uvažování byl právě „Great Smog of London“, který byl jednak výjimečný svou intenzitou, jednak tím, že vědci byli schopni sledovat souvislost mezi kvalitou ovzduší a lidským zdravím, resp. jinak nevysvětlitelným počtem nadúmrtí. V roce 1956 pak byl odsouhlasen Clean Air Pact, který přinesl omezení v provozu průmyslových provozů i domácností. Z „inconvenience“ se stal veřejněpolitický problém.

V podobné situaci jsme teď my. Vedru samozřejmě můžeme čelit individuálně (pitným režimem, omezením pobytu venku), ale potíž je, že ne každý má na zvládání vedra stejně sil a jiných zdrojů (vzpomeňme si na lidi v domovech pro seniory nebo na lidi, kteří si sami neumějí vyjednat dobré pracovní podmínky). Tady už je - zdá se mi - prostor na kolektivní akci, protože i tady budou zbytečně umírat (nebo jenom trpět) lidé.

A zatímco mitigaci můžou města zvládnout jen v omezené míře, v adaptaci toho naopak zmáknou celkem dost. Dělala jsem před časem na toto téma dílčí výzkum dokumentů šesti středoevropských metropolí, kdy jsem sledovala zohlednění sociální dimenze klimatické změny - laicky: jak která z nich myslí na lidi a snaží se zmírnit dopady změny klimatu na každodenní život jejich obyvatel.

Hlavní take-aways aneb inspirace pro nadcházející volby do zastupitelstev měst a obcí:

1. Přizpůsobení měst horku a extrémnímu klimatu

Komplexně o tématu přemýšlí město Vídeň, která má akční plán pro zvládání vln veder. Ten zahrnuje ochranu obyvatelstva, úpravy veřejného prostoru i přípravu sociálních a zdravotnických zařízení na teplotní extrémy. Většina měst (včetně Prahy) pak pracuje s identifikací oblastí tzv. „tepelných ostrovů“ – ty se snaží přetvořit, aby se snížilo přehřívání města.

2. Práce s daty a cílené intervence

Velmi názorný příklad nabízí Bratislava, která vytvořila atlas zranitelnosti, který kombinuje data o věku obyvatel, zdravotním stavu, dostupnosti služeb a environmentálních rizicích. Na jeho základě identifikuje konkrétní čtvrti, kde je potřeba investovat do změny prioritně (např. kvůli kombinaci horka, koncentrace zranitelných obyvatel a malé kapacity služeb).

3. Ochrana zranitelných skupin

Konkrétní opatření se zaměřují na lidi, kteří jsou dopady klimatu ohroženi nejvíce: těmi jsou zejména senioři a malé děti, lidé s kardiovaskulárními či respiračními onemocněními a chudí lidé. Vídeň připravuje sociální a zdravotnická zařízení na extrémní horka a cíleně chrání seniory, nemocné či lidi bez domova. Mluví se i o klimatických „lockdownech“ (ty by možná přišly pro děti v Česku, kdyby jim dnes nekončila škola). Některá města (např. Varšava) při navrhování opatření zohledňují i energetickou chudobu nebo nízkopříjmové skupiny.

Pojďme, prosím, o vedru mluvit jako o něčem, co si zaslouží naši politickou pozornost. Kvůli těm slabším kolem nás teď i kvůli našim slabším – starším a nemocným – „já“, kterými se staneme za pár (desítek) let.

Zdroj: Hejzlarová, E., Dutar Franco, B. 2023. Klimatické strategické dokumenty v šesti hlavních městech střední Evropy a jejich sociální dimenze: zapojování veřejnosti do tvorby dokumentů a práce se zranitelnými skupinami. Fórum sociální práce.

---

reklama

---