https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/evropsti-vedci-otevreny-dopis-evropskemu-parlamentu.balicek-fit-for-55-zpusobi-odlesnovani-a-poskodi-potravinovou-bezpecnost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Otevřený dopis Evropskému parlamentu. Balíček Fit for 55 způsobí odlesňování a poškodí potravinovou bezpečnost

21.6.2022
Evropský parlament 8. června 2022 projednává balíček Fit for 55.
Evropský parlament 8. června 2022 projednává balíček Fit for 55.
Foto | Daina Le Lardic / Evropský parlament
Vážení velvyslanci a poslanci Evropského parlamentu,
níže podepsaní vědci vyzývají členské státy a poslance Evropského parlamentu, aby změnili ustanovení o bioenergii v navrhovaných právních předpisech Fit for 55 tak, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na klima a biologickou rozmanitost. Navzdory mnoha obdivuhodným snahám o odklon Evropy od fosilních paliv by ustanovení o bioenergii v plánu Fit for 55 v současné podobě podkopala větší ukládání uhlíku a biologickou rozmanitost v Evropě. Podporovala by také odlesňování na celém světě tím, že by vyžadovala, aby se k uspokojení evropské poptávky po zemědělských produktech a dřevu využívalo více půdy v tropech. Navrhované právní předpisy způsobí tyto účinky tím, že budou podporovat mnohem větší využívání bioenergie bez ohledu na její dopady na globální využívání půdy a ukládání uhlíku ve stávajících lesích. Rozumné pozměňovací návrhy mohou naštěstí těmto nežádoucím účinkům zabránit.
 
Globální expanze zemědělství a lesní těžby, kterou podněcuje rostoucí populace a příjmy, významně přispívá k odlesňování a dalším ztrátám původních biotopů. Tato expanze, k níž podle nejnovějších údajů dochází rekordním tempem, zvyšuje obsah uhlíku v atmosféře a je hlavní hnací silou globálního úbytku biologické rozmanitosti.

Evropa musí hrát zásadní roli při řešení těchto problémů tím, že sníží rozlohu půdy a uhlíkovou stopu, kterou využívá k zásobování potravinami, dřevem a palivem. V mnoha regionech světa roste poptávka po potravinách a dřevu, protože se zvyšuje počet obyvatel a jejich příjmy, což vytváří další tlaky na těžbu většího množství dřeva a přeměnu lesů a jiných stanovišť na zemědělskou půdu. Také Evropa v minulých staletích značně rozšířila svou zemědělskou plochu a přeměnila většinu svých lesů a stanovišť. Dnešní Evropa má však potenciál snížit rozlohu půdy, kterou si přivlastňuje, a to díky pravděpodobně stabilní nebo klesající populaci, potenciálu zvýšení výnosů plodin a možnosti snížit vysokou spotřebu masa a mléčných výrobků.

Snížením rozlohy půdy potřebné k zajištění její spotřeby může Evropa jednak zvýšit ukládání uhlíku a zvýšit počet stanovišť v Evropě, jednak snížit svůj příspěvek ke globálnímu odlesňování způsobenému outsourcingem využívání půdy. Jak ukázaly četné studie, obnova lesů v Evropě probíhá částečně na úkor využívání milionů hektarů půdy v zahraničí na čistém základě, aby byla uspokojena evropská poptávka po zemědělských produktech.

Bohužel ustanovení plánu Fit for 55 o bioenergii tím, že považují biomasu za "uhlíkově neutrální", podporují Evropu nejen ve spalování odpadní biomasy, ale i v těžbě a spalování většího množství dřeva z lesů a ve vyhrazení milionů hektarů zemědělské půdy pro bioenergii. Tím by se výrazně zvýšila globální uhlíková stopa Evropy. Přestože spalováním biomasy se uvolňuje ještě více uhlíku než spalováním fosilních paliv, pravidla pro skleníkové plyny v těchto navrhovaných zákonech tuto ztrátu uhlíku ignorují. V důsledku toho se těm, kdo spalují biomasu, připisuje snížení emisí uhlíku bez ohledu na tyto emise, na snížené ukládání uhlíku v důsledku zvýšené těžby dřeva a na ztrátu uhlíku v původních biotopech, protože zemědělská půda se celosvětově rozšiřuje, aby nahradila ušlou produkci potravin v Evropě. Jak již stovky vědců dříve upozornily Evropský parlament, tento přístup vede k další těžbě dřeva pro bioenergetiku, která pravděpodobně zvýší globální oteplování na desítky let až staletí, a to i v případě, že se lesy budou těžit "udržitelně" a budou moci znovu vyrůst.

V důsledku toho modelování Evropské komise v rámci plánu Fit for 55 předpokládá čtyřnásobný nárůst dovozu dřeva pro bioenergii do Evropy do roku 2050. Předpokládá také, že energetické plodiny do roku 2050 zaberou v Evropě 22 milionů hektarů, tedy zhruba pětinu evropské orné půdy, a budou tak konkurovat půdě určené k produkci evropských potravin a obnově přírody. Vyčlenění jedné pětiny orné půdy pro energetické plodiny na celém světě by vyžadovalo další rozšíření orné půdy do lesů a jiných biotopů o plochu o velikosti Indie. Evropská biologická rozmanitost by se rovněž snížila v důsledku předpokládané ztráty zhruba poloviny biologicky rozmanitých polopřirozených travnatých ploch v Evropě.

Současná prohlubující se potravinová krize, kterou podnítila válka na Ukrajině, ukazuje nebezpečné důsledky tohoto přístupu k bioenergetice. Zatímco celosvětový nedostatek obilí a rostlinného oleje způsobuje prudký růst cen, Evropa by mohla více než nahradit ukrajinský vývoz rostlinného oleje snížením spotřeby bionafty; Evropa a USA by navíc mohly nahradit ukrajinský vývoz obilí snížením etanolu z obilí na polovinu. Přestože energetické plodiny mohou spotřebovávat méně hnojiv než potravinářské plodiny, jejich produkce stále vyžaduje produkční půdu, která by jinak mohla být využita k produkci potravin nebo k ukládání uhlíku do původní vegetace.

Evropská komise vyjádřila myšlenku, že nové požadavky na využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) by měly působit proti těmto zvráceným pobídkám tím, že by členské státy povzbudily k zachování uhlíku ve vlastních lesích, ale je nepravděpodobné, že by to bylo účinné, pokud zůstanou zachována stávající pravidla pro bioenergii. Bez ohledu na pobídky pro jednotlivé země vyplývající z pravidel LULUCF bude bioenergie pro elektrárny, továrny, odvětví silniční dopravy, letecké společnosti, lodní společnosti a další uživatele energie i nadále fakticky považována za uhlíkově neutrální, a to díky způsobu, jakým jsou jejich emise započítávány. Uživatelé energie proto budou i nadále silně motivováni ke spalování paliv ze dřeva nebo energetických plodin pěstovaných na orné půdě bez ohledu na ušlé zásoby potravin a ukládání uhlíku. Pokud pravidla LULUCF způsobí, že členské státy omezí těžbu dřeva v tuzemsku, budou pravidla pro bioenergii podporovat ještě větší offshoring evropské poptávky po dřevě a zemědělských produktech, což dále zvýší globální odlesňování.

Změny by měly napravit chybné klimatické účetnictví týkající se biomasy ve Fit for 55 tím, že uznají uhlíkové náklady spojené s věnováním půdy a dřeva na bioenergii. Jako významný krok vpřed by měl Parlament přijmout pozměňovací návrhy, které by odstranily nulové uhlíkové hodnocení pro spalování primární lesní biomasy, zahrnuly energetické plodiny do limitu pro používání biopaliv na bázi potravin a krmiv a zpřísnily tyto limity.

Současná světová potravinová krize připomíná, že půda je vzácná a je jí stále větší nedostatek. Evropa by neměla usilovat o přesměrování rozsáhlých částí světové orné půdy na pěstování energetických plodin, kácet a vypalovat další světové lesy ani podkopávat cíle ukládání většího množství uhlíku a zlepšování biologické rozmanitosti v Evropě i ve světě.

S pozdravem,
(V abecedním pořadí. Mezi signatáři jsou dva čeští vědci, David Storch a Miroslav Svoboda (zvýrazněno))

Massimo Blonda
Istituto di Ricerca Sulle Acque
Consiglio Nazionale delle Ricerche (CNR-IRSA)
Bari, Italy
Michele Carducci
Full Professor of Comparative Constitutional Law – CEDEUAM University of Salento
Lecce, Italy

Dragan Petrov Chobanov
Professor
Institute of Biodiversity and Ecosystem Research
Bulgarian Academy of Sciences
Sofia, Bulgaria

Kevin Cianfaglione
Université de Lorraine,
Campus Bridoux
Metz, France

Margherita Ciervo
Professor
Dipartimento di Economia, Management e Territorio
Università degli Studi di Foggia
Foggia, Italy

Denis Couvet
Professor, Natural History Museum
President Fondation pour la Recherche sur la Biodiversité
Member Académie d’Agriculture de France
Paris, France

Wolfgang Cramer
Professor, IMBE, CNRS, Aix Marseille Université,
Member Académie d’Agriculture de France
Aix-en-Provence, France

Alfredo Di Filippo
Associate Professor in Plant Biology and Ecology
National Geographic Explorer
Università della Tuscia
Viterbo, Italy

Karlheinz Erb
Associate Professor
University of Natural Resources and Life Sciences
Vienna, Austria

Gerd Esser
University Professor for Systems Ecology and Modeling
Institute for Plant Ecology
Justus-Liebig-University
Giessen, Germany

Simone Gingrich
Researcher & Lecturer
University of Natural Resources and Life Sciences
Vienna, Austria

Helmut Haberl
University Professor
University of Natural Resources and Life Sciences~
Vienna, Austria

Bjart Holtsmark
Senior Researcher (Emeritus)
Statistics Norway
Oslo, Norway

Thomas Kastner
Senior Scientist
Senckenberg Biodiversity and Climate Research Centre,
Frankfurt am Main, Germany

Vassiliki Kati
Professor of Biodiversity Conservation
Head of Biodiversity Conservation Lab
Dept. of Biological Applications and Technology, University of Ioannina
Ioannina, Greece

Markus Kröger
Associate Professor and Academy of Finland Research Fellow
Global Development Studies, Faculty of Social Sciences,
University of Helsinki
Helsinki, Finland

Tobias Kuemmerle
Professor
Humboldt-University Berlin,
Berlin, Germany

Luc Lens
Senior Full Professor
Department of Biology, Ghent University
Ghent, Belgium

Wolfgang Lucht
Professor
Potsdam Institute for Climate Impact Research and Humboldt University Berlin,
Member of the German Government’s Council on the Environment SRU

Patrick Meyfroidt
F.R.S.-FNRS
Université Catholique de Louvain (UCL)
Louvain-la-Neuve, Belgium

Christina Moberg
President, European Academies’ Science Advisory Council
Emeritus Professor KTH Royal Institute of Technology
Stockholm, Sweden

Mikko Mönkkönen
Professor in Applied Ecology, Dean of the Faculty
Faculty of Mathematics and Sciences
University of Jyväskylä
Finland

Michael Norton
Professor
Environmental Program Chair
European Academies Science Advisory Panel
University of Tokyo (Retired)

José M. Rey Benayas
Full Professor
Grupo “Ecología y Restauración Forestal” (FORECO),
Dpto. de Ciencias de la Vida – Unidad Docente de Ecología
Universidad de Alcalá
Madrid, Spain

Maria Rosa Paiva
Professor
Fellow A.v. Humboldt Foundation, DE,
NOVA School of Science and Technology
Caparica, Portugal

Tobias Plieninger
Professor of Social-Ecological Interactions in Agricultural Systems
Dept. of Agricultural Economics and Rural Development, University of Göttingen,
Faculty of Organic Agricultural Sciences, University of Kassel
Germany

Paolo Pupillo
Emeritus Professor of Plant Physiology
Department of Pharmacy and Biotechnology
University of Bologna
Bologna, Italy

Bartolomeo Schirone
Dipartimento di Scienze Agrarie e Forestali
Università della Tuscia
Viterbo, Italy

Timothy Searchinger
School of Public & International Affairs
Princeton University, U.S.A.

Nuria Selva
Associate Professor
Institute of Nature Conservation
Polish Academy of Sciences
Kraków, Poland

Josef Settele
Dept. of Conservation Biology & Social-Ecological Systems
Helmholtz Centre for Environmental Research – UFZ
Co-chair IPBES Global Assessment;
German Government Advisory Council on the Environment (SRU)
Halle, Germany

David Storch
Faculty of Science
Department of Ecology
Center for Theoretical Study
Charles University & Czech Academy of Sciences
Prague, Czech Republic

Marek Svitok
Faculty of Ecology and Environmental Sciences
Dept. Biology and General Ecology
Technical University in Zvolen
Zvolen, Slovakia

Miroslav Svoboda
Faculty of Forestry and Wood Sciences
Czech University of Life Sciences
Prague, Czech Republic

Peter Verburg
Professor Environmental Geography
Institute for Environmental Studies
VU University Amsterdam
The Netherlands

Louise E.M. Vet
Member of Royal Netherlands Academy of Arts and Sciences
Former Director Netherlands Institute of Ecology
Professor Emeritus, Wageningen University
The Netherlands

Lars Walløe
Chair EASAC Environment Steering Panel
Professor Emeritus, University of Oslo
Oslo, Norway
Stefan Wirsenius
Associate Professor
Chalmers University of Technology
Gothenburg, Sweden



Pro strojový překlad otevřeného dopisu byl použit překladač DeepL. Originál dopisu je zde.


reklama

 
Vědci

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (26)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

21.6.2022 15:09
Ten člověk, co vymyslel to LULU (pochybuji, že to byl nápad několika zelených současně), by se měl nechat vyšetřit. A ten z vědců, který dal vzniknout této petici, zaslouží poděkování.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

21.6.2022 17:33
"Globální expanze zemědělství a lesní těžby, kterou podněcuje rostoucí populace a příjmy, významně přispívá k odlesňování a dalším ztrátám původních biotopů."

Pokud máme "Dauerwald", kde se jednou za 10 let vytěží dřevo zralých stromů, ty se na pile nařežou a postaví se z nich pasivní domy, proti tomu přece rozumní lidé nemohou protestovat.

Proč se bojuje proti těžbě dřeva jako takové? To mi hlava opravdu nebere. Nebo to mají být všude bezzásahové pralesy?
Odpovědět
Pe

Petr

21.6.2022 17:49 Reaguje na Jiří Svoboda
Ten citát to přece říká jasně, čemu na tom nerozumíte? Nejde o těžbu jako takovou, ale o množství vytěženého dřeva a o trvalé odlesňování.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.6.2022 08:21 Reaguje na Petr
To chápu, jak to vysvětlujete. Ale když se proti něčemu protestuje, mělo by se také říci, jak by se to mělo dělat správně. Navrhnou win-win strategii. Takhle je to pouhé kverulantství.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.6.2022 18:01 Reaguje na Jiří Svoboda
„Globální expanze zemědělství a lesní těžby ... je hlavní hnací silou globálního úbytku biologické rozmanitosti.“

„... obnova lesů v Evropě probíhá částečně na úkor využívání milionů hektarů půdy v zahraničí ..., aby byla uspokojena evropská poptávka po zemědělských produktech.“
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.6.2022 08:23 Reaguje na Majka Kletečková
Ano, toto se rádo nevidí a ukazuje se jen to hezké.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.6.2022 18:04
Spalováním biomasy se uvolňuje neméně uhlíku než spalováním fosilních paliv, přesto stávající pravidla pro skleníkové plyny tento uvolněný uhlík u bioenergie ignorují a v rozporu se skutečností považují tuto energii za uhlíkově neutrální.

Jsem zvědavá, jak se Evropský parlament s touto výzvou vědců popasuje.
Odpovědět
Pe

Petr

21.6.2022 18:13 Reaguje na Majka Kletečková
Pokud by fosilní paliva současně vznikala ve stejném množství, jaké vytěžíme a spálíme, měla byste pravdu a nebyl by v tom rozdíl. Jenže nevznikají.
Odpovědět
Pe

Petr

21.6.2022 18:15 Reaguje na Petr
Aha, ono je to opravdu v tom dopisu.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.6.2022 19:01 Reaguje na Petr
Tohle tvrzení v dopise vědců mi není jasné. Myslím, že z hlediska uvolňování uhlíku do atmosféry je biomasa lepší než fosilní paliva – podle mého názoru u spalované biomasy se uvolňuje cca stejné množství uhlíku, které bylo v nedávné době touto biomasou pohlceno, takže celková bilance uhlíkové změny u biomasy je víceméně nulová. Zatímco z fosilu se rychle uvolňuje uhlík, který se ukládal před nesmírně dávnou dobu a po dlouhé období, takže tady je uhlíková bilance vysoké kladné číslo. Z TOHOTO POHLEDU mi biomasa připadá uhlíkově neutrální.
Velkým mínusem biomasy ale je, že kvůli její produkci se vyhrazuje významný podíl zemědělské půdy pro bioenergii a zvyšuje se celosvětově ještě víc tlak na další rozšiřování zemědělské půdy a zrychluje se tak úbytek biodiverzity. Úbytek biologické rozmanitosti je stejně závažný problém jako globální oteplování.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.6.2022 08:29 Reaguje na Majka Kletečková
Uhlíková stopa biomasy se prakticky rovná uhlíkové stopě na její vypěstování, sklizeň, zpracování, manipulaci... Ta se může blížit uhlíkové stopě fosilních paliv (i do té se musí započíst těžba, zpracování, manipulace...).
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2022 09:13 Reaguje na Jiří Svoboda
Nějaký jezevec mi tu vysvětloval, že na produkci litru řepkového oleje je potřaba pouze deci nafty minerální. Tak nevím.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.6.2022 18:29 Reaguje na Majka Kletečková
...v rozporu se skutečností... se EP zachová. Jako císař v Císařově pekaři: na žádost nějakých konšelů kvůli zvyšujícím se cenám audience netřeba, hlavně že jsou rohlíčky obzvláště vypečené.;-)
Naštěstí konzervativní politici v SRN dostávají rozum a začínají aspoň uvažovat, co s těmi plánovaným odstávkami UE a JE.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2022 09:15 Reaguje na Jarka O.
Jde pouze o letošní zimu. Pokud ji zvládneme bez ruského plynu, jsme v laláču nafurt.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2022 09:12 Reaguje na Majka Kletečková
Není co pasovat. Je to totální pitomost.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

21.6.2022 18:17
Jak už jsem psal v jiném příspěvku, na začátku průmyslové revoluce jsme zdevastovali lesy a teď se to naši zelení spoluobčané snaží opakovat.
Přece každému kdo má v hlavě alespoň trochu zdravého rozumu musí být jasné, že nahradit uhlí biomasou, která má mnohem menší energetickou kapacitu, je nesmysl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2022 09:18 Reaguje na Petr Blažek
To není o odzdikezdismu. Hlavní výkon fosilní energie se nahrazuje v Evropě především větrem, ty výkony jsou přímo gigantické. Na druhém místě fotovoltaikou, která je zase velmi spolehlivá a má správnou strukturu pro denní spotřebu (velbloudí a kachní křivka).
Bioplyn půjde asi v budoucna v kombinaci s vodíkem hlavně do syntetického paliva.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.6.2022 18:17
Divím se, že v článku chybí odkaz na otevřený dopis v originále. Hádám, že byl napsán v angličtině (?). Chybí možnost zjistit, o jak dobrý překlad do češtiny se jedná.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.6.2022 18:21 Reaguje na Majka Kletečková
Je úplně dole modrým písmem.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

21.6.2022 19:01 Reaguje na Jarka O.
Děkuji!
Já to přehlédla.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

22.6.2022 06:14
Říkám a píši to často. V Bruselu nemyslí hlavou , ale něčím úplně jiným. Autoři a signatáři dopisu mají naprostou pravdu. Ještě deset, dvacet let kořistnického přístupu k přírodnímu bohatství a můžeme to zabalit.

To, co se dnes ve jménu boje proti sodovkáči děje nemá daleko k dobyvačným náboženským válkám ve středověku - vše ve jménu Boha.
Ti lidé v horních patrech EU politiky snad doopravdy zešíleli.
válkám ve středověku
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2022 09:21 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy v té Bruseli skutečně chybíte!! Já vás budu volit do EP a vy to tam celé zrušíte, čímž nastane KONEČNĚ ráj na Zemi.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.6.2022 07:49 Reaguje na Miroslav Vinkler
Vy to máte zase dopletené, ten kořistnický způsob přímo odporuje Green dealu, odporuje OZE i cirkulární ekonomice. Provádí to především ropáci a kšeftaři s čínskými plastovými krámy a jinými nesmysly pouze pro zábavu přežrané Evropy. Ta podle vás ekonomicky zaostává a tak nemůže kupovat stále více plastových krámů z Číny pro zábavu.....

Jediná známá cesta je právě popsaná v Green deal, tam se maximum všeho recykluje (především energie), takže zátěž ŽP se snižuje.
To, že se to neděje a ropáci stále víc kořistí, není chyba GD ale těch ropáků a hlavně mantra neusálého růstu ekonomiky uplně nahouno.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

25.6.2022 09:10
"Přestože spalováním biomasy se uvolňuje ještě více uhlíku než spalováním fosilních paliv, pravidla pro skleníkové plyny v těchto navrhovaných zákonech tuto ztrátu uhlíku ignorují".

To je přece kolosální pitomost, biomasa je obnovitelná energie a souřást uhlíkového koloběhu, takže oteplování nezpůsobuje. To způsobuje pouze uhlík fosilní, která je v atmosféře navíc.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

25.6.2022 20:45 Reaguje na Pavel Hanzl
Biomasa potřebuje hnojiva, obdělávání půdy, dopravu, rozvody .... To je taky uhlík a hodně. Navíc z biomasy se uvolňují látky jako při spalování směsného odpadu (dioxiny,...), ale spalovny mají vícestupňové čištění, biomasa ne.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

26.6.2022 07:39 Reaguje na Slavomil Vinkler
O tom přece v čláku není ani slovo. Píšou tam, že "spalování biomasy uvolňuje...." což je nesmysl. Neuvolňuje, točí se v uhlíkovém koloběhu.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist