Filip Holub: Svědectví z lesních požářišť. Mrtvé dřevo nehoří, hoří tráva a živé jehličnany
20.8.2026 | Filip Holub |
U Šimanova hořela především suchá tráva a opad. Hořely borovice a smrky až do korun, tedy zhruba do patnácti metrů. Hořel zde i velký suchý jasan zhruba do tří metrů. Hořelo listí řídkého podrostu lísky a javoru pod borovicemi a smrky. Pařezy, větve a suché tlející dřevo jen ohořely.
Foto | Filip Holub
Stejně jako dosáhlo extrémních hodnot sucho, na nejvyšší stupeň se dostalo i riziko požárů. Riziko požáru je zkrátka závislé na suchu. Sucho je závislé na teplotě a na množství vody v půdě. Se zvyšující se teplotou se vypařuje více a více vody. A zvyšující se teplota jde ruku v ruce s rostoucími koncentracemi skleníkových plynů pocházejících ze spalování fosilních zdrojů.
Déšť má navíc čím dál častěji podobu přívalu, který z krajiny rovnou odtéká. Paradoxem ale je, že ač se celkový objem srážek (s výjimkou tragického letoška) vlastně nemění, i voda z dlouhotrvajících dešťů se do půdy a odtud do podloží, kde by tvořila zásobárny, příliš nevsakuje. Abychom oddálili a zkrátili epizody sucha, musí být dostatek vody nikoli v přehradách, rybnících a v uměle zahrazených malých vodních tocích, ale právě v půdě a podloží.
Vsakování dešťové vody do půdy ovlivňuje především sklon svahu, mikroreliéf (různé kopečky a prohlubně), půdní typ a půdní druh, stav půdy (její zhutněnost a množství uhlíku), vegetace, ale třeba i lesní cestní síť — ta často odvádí vodu nejen z cesty, ale i z půdy, kterou cesta prořezává. Voda pak proříznutým půdním profilem teče do cestního příkopu a odtud do nejbližšího vodního toku.
Lesy proti suchu
Významnou úlohu při zadržování vody v krajině hraje hospodaření v lesích. Co jsme dříve pokazili bychom nyní měli napravit. A mnohá opatření nejsou nijak složitá. Například tvar mikroreliéfu lze měnit třeba ponecháváním vývratů a silného dřeva k zetlení. Zhutněnost můžeme v lesích odbourat snížením pojezdu techniky, respektive striktním dodržováním přibližovacích linek. Množství uhlíku můžeme zvýšit ruku v ruce se zlepšením mikroreliéfu, tedy ponechávání odumřelé biomasy.
A jelikož jak vsakování, tak vypařování vody silně ovlivňuje vegetace, je namístě zabývat se druhovým složením dřevin, ale i jejich strukturou. Například řídké koruny stromů v horním patře lesa podporují jeho vertikální pestrost a snižují nežádoucí výpar vody z korun stromů.
Dobrou praxi nemusíme hledat daleko. Takovýto postup adaptace na sucho můžeme vidět v Masarykově lese ve Křtinách, v lesích Pro Silva Bohemica nebo v obecních lesích Horních Životic. Všechny tři příklady ukazují, že adaptace na sucho nemusí být nutně prodělečná a že ve střednědobém časovém horizontu je dokonce rentabilnější než neadaptované smrkové hospodářství.
Je prokázané, že aby požár vzplál a oheň se začal šířit, samo sucho nestačí. Aby požár vznikl, musí něco — častěji bohužel někdo — zapálit suchý jemný hořlavý materiál, jako je tráva, hrabanka či drobné větvičky.
Právě způsob hospodaření může tyto aspekty rozhodujícím způsobem ovlivnit. A nejde přitom rozhodně o to zbavovat lesy mrtvého dřeva. To by totiž mohlo mít efekt přesně opačný. Množství jemného suchého paliva můžeme snížit pěstováním druhově a vertikálně pestrých porostů. Zkuste se projít v lese, kde je vyrostlá bříza a osika a pod nimi dub, buk, javor a jedle o výšce deset centimetrů až dva metry, a porovnejte to s porostem, kde je cíleně pěstován výhradně smrk — zpravidla mezi ním totiž uvidíte souvislý porost suché trávy, ideálního paliva.
Od konce července do 5. srpna bylo v ČR nahlášeno čtrnáct lesních požárů. Konkrétně v jihočeském Kájově, v Jiřetíně pod Jedlovou na Děčínsku, 17 jednotek hasičů a vrtulník hasily u obce Šimanov u Klatov, 35 jednotek hasičů a dva vrtulníky hasily v Křečovicích na Benešovsku. Dále hořelo v obcích Lípa a Kámen na Vysočině, u Trutnova, u Ctětína na Chrudimsku. Čtrnáct hasičských jednotek a vrtulník hasily u obce Nažlovice ve středních Čechách, menší požár byl uhašen u Řídelova na Jihlavsku, u Rosic a Tetčic na Brněnsku na Brňensku, u Ludvíkova na Svitavsku a 21 jednotek a vrtulník hasily u Nového Vrbna.
Příklady z praxe
Abych ale jen nestavěl na obecných, jakkoli plně pádných argumentech, zajel jsem se na dvě z nedávných požářišť podívat. Konkrétně k obci Šimanov na Klatovsku a ke Kájovu. Co jsem viděl?
U Šimanova hořela především suchá tráva a opad. Hořely borovice a smrky až do korun, tedy zhruba do patnácti metrů. Hořel zde i velký suchý jasan zhruba do tří metrů. Hořelo listí řídkého podrostu lísky a javoru pod borovicemi a smrky. Pařezy, větve a suché tlející dřevo jen ohořely. Oheň přešel přes asi pět metrů širokou silnici.
Nehořela výsadba buku, ale hořela suchá tráva mezi ní. Nehořel maliník. Z bukové výsadby oheň přes zhruba dva metry širokou cestu do listnaté oplocenky nepřešel. Na místě travnatého porostu mimo les nehořely jednotlivě se vyskytující listnaté dřeviny, jako je bříza, jasan, třešeň, ořešák či osika. Pozoruhodné je, že na shořelé půdě už byla semínka břízy.
Požár z 5. srpna u obce Kájov hořel uprostřed lesa dál od cesty. Hořela hrabanka do hloubky několika centimetrů pod dospělou borovicí a smrčky o výšce zhruba 2,5 metru. U smrkového náletu shořely spodní jehlice, „živé“, jemné větvičky neshořely. A nehořelo ani ležící suché borové dřevo o průměru zhruba deset centimetrů.
Co z toho vyvodit? Jednoznačně to, že hoří především tráva a hrabanka a že jehličnaté dřeviny hoří ochotněji než listnaté. Je-li požár silnější, u jehličnatých dřevin hoří i koruny, z nichž se může požár šířit na větší vzdálenosti. Naopak zmlazení pod porostem si drží vyšší vlhkost dřeva díky zastínění dospělým porostem. Silnější suché dřevo pouze ohořelo, a na šíření požáru se proto nepodílí.
Oba příklady z praxe tak potvrdily obecně doporučovaná opatření odborníků, která jsou zpracována například v metodikách pro Ministerstvo vnitra a Ministerstvo životního prostředí nebo se řeší na úrovni Evropské unie třeba v iniciativě FoRISK, která funguje jako centrum pro výměnu společných znalostí o lesních požárech.
Vláda vše jen zhorší
Základem pro snížení rizika požáru je zkrátka především udržet maximum vody v půdě, netěžit dřevo holosečně, proředit koruny dospělých stromů a tím i podpořit zmlazení. Vznikne-li už holina, je potřeba místo co nejdřív zalesnit nejlépe náletem klidně i „plevelných dřevin“ — pozorování ukázalo, že třeba bříza osidluje požářiště bezprostředně. Tam, kde nálet není, využít k zalesnění sazenice převážně listnatých dřevin.
I když letos v srpnu začíná schnout listí i u břízy klenu nebo u osiky a lípy, je to pořád lepší než mít na místě suchou trávu od začátku července.
Co z této palety opatření pro adaptaci na sucho a na riziko požáru řeší Babišova vláda? Co dělá pro odolnost naší krajiny? Ministerstvo zemědělství ruší erozní vyhlášku, díky které se mělo mimo jiné zlepšit i vsakování vody do půdy a do podloží. Ministerstvo životního prostředí zcela nepodloženě a nesmyslně prohlašuje za viníka lesních požárů silné tlející dřevo.
Babišův kabinet nadále podporuje velkoplošné hospodaření, výsadby jehličnatých dřevin či odvoz veškerého dřeva z lesa a pod pojmem zadržování vody si dokáže představit jedině přehrady — jak velké na řekách, tak malé na malých vodních tocích. Hrozí proto nejen, že budeme stagnovat, ale dokonce, že vláda bude situaci dále zhoršovat.
Obávám se, že na další blouznění oligarchických politiků nemá už naše krajina žádnou zbývající kapacitu.
Text vyšel v Deníku Referendum.
reklama
Filip Holub
Autor vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendlovy univerzity v Brně. Několik let působil ve výzkumu na různých pozicích. Nyní pomáhá vlastníkům lesů s adaptací lesů na klimatickou změnu. Je odborným lesním hospodářem a poradcem.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Sucho obnovu lesních porostů nezastavilo. Státní lesy mají semen a plodů dostatek
Lesy v Pardubickém kraji se mění ve prospěch listnatých dřevin
Dřevozpracovatelé chtějí lepší hospodaření v lesích a větší využití dřeva
Další články autora |
Filip Holub: Vládní záměr těžit tlející dřevo je podvodem na lidech i přírodě
Filip Holub: Ukládat uhlík do dřeva? Jistě. Ne však těžbou v tajzeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (116)
BM
ms
20.8.2026 14:04
Bože, co to je zase za článek.
1. primárně protipožární bezpečnost v lesích a odstraňování suchého dřeva se týká tzv. chráněných území, tam se nic nedosazuje a jenom se nechá les uschnout ve smyslu poslání přírodních procesů
2. dřevo, které je v obrovských množstvích na tomto území, NETLÍ ale leží přes sebe vhodně umístěné tak, aby z toho byl ohníček
3.myslí si snad autor, že GŘ HZS, jejichž představitelé byli osobně přítomni požáru v NPČŠ, lhali, že příčinou byl hořlavý materiál, který učinil požár téměř nehasitelný?
4. myslí si snad autor, že ti, kteří přišli o domy nevědí, že suché dřevo z I.zóny ochrany se dotýkalo jejich pozemků a tak bylo plno dřeva k tomu, aby to pohltilo několik domů?
O čem autor hovoří? O jakých lesích?
Odpovědět
1. primárně protipožární bezpečnost v lesích a odstraňování suchého dřeva se týká tzv. chráněných území, tam se nic nedosazuje a jenom se nechá les uschnout ve smyslu poslání přírodních procesů
2. dřevo, které je v obrovských množstvích na tomto území, NETLÍ ale leží přes sebe vhodně umístěné tak, aby z toho byl ohníček
3.myslí si snad autor, že GŘ HZS, jejichž představitelé byli osobně přítomni požáru v NPČŠ, lhali, že příčinou byl hořlavý materiál, který učinil požár téměř nehasitelný?
4. myslí si snad autor, že ti, kteří přišli o domy nevědí, že suché dřevo z I.zóny ochrany se dotýkalo jejich pozemků a tak bylo plno dřeva k tomu, aby to pohltilo několik domů?
O čem autor hovoří? O jakých lesích?
LB
Lukas B.
20.8.2026 16:11 Reaguje naje pravda, že když už je oheň jak prase, tak v něm hoří všechno hlava nehlava. a rychleji hoří to, k čemu může vzduch ze všech stran a co umí v žáru uvolňovat (hořlavé) plyny, protože ty hoří veseleji, radostněji a rychleji než suché dřevo ležící na zemi. ovšem to se bavíme o ohni kde je v plamenech více (desítek) čtverečných metrů, minimální rozměr dejmetomu pořádné vesnické pálení čarodějnic.
takže ano, v takovém ohni radostně a během několika vteřin "zmlkne" zelená koruna jehličnatého stromu.
ovšem logika "když se les nechá uschnout a suché dříví se v něm nechá naležato a nastojato, tak je to nehořlavé" je poněkud pomýlená.
Odpovědět
takže ano, v takovém ohni radostně a během několika vteřin "zmlkne" zelená koruna jehličnatého stromu.
ovšem logika "když se les nechá uschnout a suché dříví se v něm nechá naležato a nastojato, tak je to nehořlavé" je poněkud pomýlená.
FH
Filip Holub
23.8.2026 10:02 Reaguje naAutor hovoří o hospodářských lesích ve kterých se můžeme bavit o ponechávání tlejícího dříví v množství 20-60 m3/ha.
Odpovědět
II
Imarr Imarr
20.8.2026 14:06Filip Holub je zcela zjevně žákem Miroslava Kutala. Bohužel takovýchto absolventů jsem poznal už opravdu dost. z LDF Mendelu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
20.8.2026 16:41Co to je? Pán motá 5 přes 9, a realita je jiná. Ministerstvo je od ochrany životního prostředí, snad těmto zas neustoupí.
Odpovědět
SV
II
FH
Filip Holub
23.8.2026 09:35 Reaguje na Slavomil VinklerDobrý den, byl bych vám vděčný kdybyst emi napsal kde hořel březový les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 12:43 Reaguje na Filip HolubNo Informace je pro vás na nic. Zapálili jsme cílovou plochu v Jincích před 55 lety. Ale od té doby mám z lesního požáru obavy.
Odpovědět
FH
SV
Slavomil Vinkler
24.8.2026 19:00 Reaguje na Filip HolubCílová plocha porostlá vřesenm s velkými ostrovy mladších bříz a jehličnanů. pokud hořel vřes malý přízenmí požár, až se dostal pod břízy tak hořely vysokýmm rychlým plamenem listy a tenké větvičky -korunový požáre, jako by byly břízy z celuloidu.Tlusté větve a kmeny jsem neviděl hořet. Vypadalo to jako sebevražda k tomu, aby zničily koruny jehličin a uvolnily plochu pro nálet břízy.
Odpovědět
VM
Vladimir Mertan
21.8.2026 14:18Článok je dosť pomýlený. Ale všeobecne, áno ak kmeň leží na zemi, tak je drevo velmi vlhké, prebiehaju v ňom hnilobné procesy a je prakticky nehorlavé. ALe strom uschol nastojato a dalej stojí, je parádne suchý a horí výborne. Prípadne aj sú stromy padnuté na sebe, alebo sú oddelené od zeme konármi tak uschnú v slušnej kvalite či už do krbu, alebo na podporu požiaru. Problém je keď sa chce hustý porast hospodárskeho jednovekého lesa previesť prírodnými procesmi na prales. Pretože požiar tiež patrí k bežným prírodným procesom.
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.8.2026 10:07 Reaguje na Vladimir MertanProblém je v tom, že aby silné dřevo začalo hořet, tak musí někdo zapálit jemné chrastí, trávu apod. od toho musí chytnout něco silnějšího, třeba suché větve a teprve potom se můžeme bavit o tom, jestli nám chytne silné (nad 20 cm) suché dřevo.
Tato situace většinou nenastíví v bohatě strukturovaných listnatých lesích. Naopak spíše nastane na holině kde byly vzsázené sazenice.
Pokud máte jinou zkušenost, tak vám budu vděčný za konkrétní příklady z hospodářských lesů.
Odpovědět
Tato situace většinou nenastíví v bohatě strukturovaných listnatých lesích. Naopak spíše nastane na holině kde byly vzsázené sazenice.
Pokud máte jinou zkušenost, tak vám budu vděčný za konkrétní příklady z hospodářských lesů.
IM
Ivo Machar
21.8.2026 20:52Není úplně pravda, že "mrtvé dřevo nehoří". I když rozumím tomuto autorovu zjednodušení, pravda je taková, že mrtvé suché dřevo hoří velmi dobře - každý, kdo někdy v lese sbíral dřevo na táborák, to jistě potvrdí.
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.8.2026 10:10 Reaguje na Ivo MacharKaždý kdo dělal taborák, tak ví, že prvně musí zapálit sirku, potom papír (suchou trávu, suché borové jehličí, březovou kůru apo.) na tomhle lehce hořlavém materiálu musí mít jemné větvičkz na nich silnější větvičky a na potom musí přikládat materiál od malých průměrů až po velká polena.
Těžko rozdělat táborák jen se sirkou a velkými poleny.
Odpovědět
Těžko rozdělat táborák jen se sirkou a velkými poleny.
II
Imarr Imarr
24.8.2026 13:00 Reaguje na Filip HolubV Českém Švýcarsku si vzal pachatel iniciátory hoření v lahvích. Jelikož ho nikdo nenatočil na kameru ve společnosti dalších svědků, byl osvobozen, jejikož se zasloužil o pozorování sukcese.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
21.8.2026 21:14A tohleto dnes produkují vysoké školy. Netřeba snad komentáře. A ano, pokud je už požár slušný, tak shoří vše, v čem je uhlík- a ten je v lese ve všem. Živé i mrtvé , jedno jest.
Odpovědět
Peter
22.8.2026 09:15 Reaguje na pavel peregrinJak píšete, tohle ani nejde komentovat...
Myslíte že tyto nesmysly dotyčný prezentoval i u zkoušky na OLH?
Odpovědět
Myslíte že tyto nesmysly dotyčný prezentoval i u zkoušky na OLH?
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 10:56 Reaguje na PeterAbsolventi škol jsou často obrazem svých pedagogů a pokud prezentoval to, co ho učili, tak absolvoval. Prezentovat
opak, tak vyletí od zkoušek. No a pak jsou i takoví, co
pedagogům do absolvování neodporují a pak prezentují své
myšlenky v rozporu s tím, co je učili a co prezentovali u
zkoušek. Člověk se musí leckdy hrbit, aby se mohl napřímit,
až mu nebude hrozit, že by zůstal trvale ohnutý.
Odpovědět
opak, tak vyletí od zkoušek. No a pak jsou i takoví, co
pedagogům do absolvování neodporují a pak prezentují své
myšlenky v rozporu s tím, co je učili a co prezentovali u
zkoušek. Člověk se musí leckdy hrbit, aby se mohl napřímit,
až mu nebude hrozit, že by zůstal trvale ohnutý.
VP
Vladimír Pelíšek
22.8.2026 16:02 Reaguje na Břetislav MachačekA Vy se pořád ještě hrbíte, nebo už jste se napřímil?
Když jsem v diskusi pod jiným článkem četl Vaše názory, že výběrný způsob hospodaření v lesích je ekonomická sebevražda, protože při vytěžení jednoho kvalitního stromu ze 100 se automaticky poničí a znehodnotí 99 zbývajících, musel jsem si protřít oči.
Nepomohlo to.
Pomohla až pětikilometrová procházka lesem, při které jsem s potěšením pozoroval smrkové kůrovcové pařezy obklopené všude krásným, těžbou nedotčeným bukovým náletem.
Kdo umí, umí a jedná, kde neumí, rozdává “moudra”, která jsou často lehce a zcela empiricky vyvratitelnými nesmysly.
Odpovědět
Když jsem v diskusi pod jiným článkem četl Vaše názory, že výběrný způsob hospodaření v lesích je ekonomická sebevražda, protože při vytěžení jednoho kvalitního stromu ze 100 se automaticky poničí a znehodnotí 99 zbývajících, musel jsem si protřít oči.
Nepomohlo to.
Pomohla až pětikilometrová procházka lesem, při které jsem s potěšením pozoroval smrkové kůrovcové pařezy obklopené všude krásným, těžbou nedotčeným bukovým náletem.
Kdo umí, umí a jedná, kde neumí, rozdává “moudra”, která jsou často lehce a zcela empiricky vyvratitelnými nesmysly.
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 16:58 Reaguje na Vladimír PelíšekTy nálety jsou jak staré? Rok, dva, tři, pět a nebo
30,40,50 let? Výběrovou těžbou se myslí těžba v
lese smíšeném různého stáří stromů. Tak na to jsem
zvědav, co odpovíte.
Odpovědět
30,40,50 let? Výběrovou těžbou se myslí těžba v
lese smíšeném různého stáří stromů. Tak na to jsem
zvědav, co odpovíte.
VP
Vladimír Pelíšek
22.8.2026 18:04 Reaguje na Břetislav MachačekNe. Výběrová těžba je těžba vybraných jedinců, na základě požadavku buďto na konkrétní stromy, nebo na konkrétní výčetní tloušťky.
U podrostního hospodaření se nebavíme o stáří náletu, ale o jeho výšce. Totožná výška buku nebo jedle v podrostu automaticky neznamená totožné stáří. Byly tam buky v širokém rozpětí cca 0,4 až 6 metrů, poškozených méně než 10%.
A propos, ještě k jedlovému náletu. Soused měl smrkoplantáž, co mu nekdy před 6 lety uschla kůrovcem. Sem-tam v tom mel jedli, cca 3-4 na hektar, takze v podrostu mel jedle tak 95%. Natíral to poctivě každý podzim, takze pred těmi 6 lety uz to bylo souvislé, prakticky neprostupné, přes 2 metry vysoké jedlové mlází.
K těžbě umrlého smrku si najal jakési zoufalce, kteří na podrost nebrali ohled. Když shodili polovinu a on zjistil, že na ni nepřežila jediná jedle, šel za šéfem té těžařské firmy.
A ejhle, chlapci se začali snažit a na druhé půlce přežily po smyceni umrleho smrkového patra skoro všechny jedle! Radost pohledět.
Takze ne, ze “to nejde”. Je to jen o návycích, pohodlnosti a lenosti vás plantážníků. Ty krásné časy, kdy jste “les” pěstovali jak pole kukuřice, vám už ale definitivně skončily. Az se ekonomika podrostu detailněji propíše do ekonomiky zajíšteni nove kultury, tak firmy, co umí při těžbě jen měsíční krajinu jak za Husáka, půjdou tam, kde slunce nesvítí.
Odpovědět
U podrostního hospodaření se nebavíme o stáří náletu, ale o jeho výšce. Totožná výška buku nebo jedle v podrostu automaticky neznamená totožné stáří. Byly tam buky v širokém rozpětí cca 0,4 až 6 metrů, poškozených méně než 10%.
A propos, ještě k jedlovému náletu. Soused měl smrkoplantáž, co mu nekdy před 6 lety uschla kůrovcem. Sem-tam v tom mel jedli, cca 3-4 na hektar, takze v podrostu mel jedle tak 95%. Natíral to poctivě každý podzim, takze pred těmi 6 lety uz to bylo souvislé, prakticky neprostupné, přes 2 metry vysoké jedlové mlází.
K těžbě umrlého smrku si najal jakési zoufalce, kteří na podrost nebrali ohled. Když shodili polovinu a on zjistil, že na ni nepřežila jediná jedle, šel za šéfem té těžařské firmy.
A ejhle, chlapci se začali snažit a na druhé půlce přežily po smyceni umrleho smrkového patra skoro všechny jedle! Radost pohledět.
Takze ne, ze “to nejde”. Je to jen o návycích, pohodlnosti a lenosti vás plantážníků. Ty krásné časy, kdy jste “les” pěstovali jak pole kukuřice, vám už ale definitivně skončily. Az se ekonomika podrostu detailněji propíše do ekonomiky zajíšteni nove kultury, tak firmy, co umí při těžbě jen měsíční krajinu jak za Husáka, půjdou tam, kde slunce nesvítí.
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 11:06 Reaguje na pavel peregrinTen "odborník" nezná rozdíl ve výhřevnosti hořlavých materiálů a stačilo se zeptat hasičů na žár z hrabanky a žár ze stojící souše.
V NP ČŠ létaly vzniklou tepelnou turbulencí hořící kusy dřeva desítky metrů vysoko a daleko a nebyly to jako z hrabanky pouhé jiskry. Ty byly nejen nebezpečné pro hasiče, ale zapalovaly další
stromy. Pokud hoří pár centimetrů vysokým plamenem hrabanka, tak
od ní živý strom nevzplane, ale od klestí a souší už ano. Proto
byl vždy sběr klestí a souší prevencí vzniku lesních požárů
a proto bez toho sběru narůstá množství ničivých požárů lesů.
Odpovědět
V NP ČŠ létaly vzniklou tepelnou turbulencí hořící kusy dřeva desítky metrů vysoko a daleko a nebyly to jako z hrabanky pouhé jiskry. Ty byly nejen nebezpečné pro hasiče, ale zapalovaly další
stromy. Pokud hoří pár centimetrů vysokým plamenem hrabanka, tak
od ní živý strom nevzplane, ale od klestí a souší už ano. Proto
byl vždy sběr klestí a souší prevencí vzniku lesních požárů
a proto bez toho sběru narůstá množství ničivých požárů lesů.
Pe
Petr
22.8.2026 11:28 Reaguje na Břetislav MachačekMěl byste tu články psát vy, jako všeodborník a douk.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 18:20 Reaguje na PetrJe zločin mít všeobecný přehled o všemožných věcech?
Pokud ano, tak se omlouvám, že mám k řadě témat co
říci. Chápu, že to některým vadí, když k tématům
nemají co říci a já ano. Beru skutečné odborníky,
ale vadí mi jejich úzké zaměření bez znalostí
zdánlivě nesouvisejících věcí. Někteří nevidí
nalevo a napravo a to může mít negativní dopad
na to ostatní. Koukněte na nadšené budování tůní
a mokřadů, které jsou pastmi pro pulce a jiné
tvory. Ty navíc projektují jako krmelec predátorů
bez překážek jejich lovu. Taková tůň bez hlubších
míst k úniku kořisti před brodivými je krmelec.
Pohodlně se mohou brodit po celé ploše, ale být
část hloubkou nevhodná k brodění, tak mají smůlu
a kořist unikne. Někdy jim stačí bránit v brodění
větvemi v tůni, ale to "odborníci" odmítli a krmí
už pár let ty predátory tak, že naopak žab ubylo.
Navíc by taková tůň s prohlubní nevyschla zcela
a zůstala by voda alespoň v té prohlubni jako
záchrana pro ty suchem ohrožené tvory. Na mé
rady mi odpověděli, že na to mají vzdělání a
ví lépe, než já, jak mají tůně vypadat. Mají právo
ničit přírodu pouze proto, že na to mají patřičné vzdělání a odmítají využít dobré rady laika, co
to zná z praxe a zabývá se přírodou celý život?
Odpovědět
Pokud ano, tak se omlouvám, že mám k řadě témat co
říci. Chápu, že to některým vadí, když k tématům
nemají co říci a já ano. Beru skutečné odborníky,
ale vadí mi jejich úzké zaměření bez znalostí
zdánlivě nesouvisejících věcí. Někteří nevidí
nalevo a napravo a to může mít negativní dopad
na to ostatní. Koukněte na nadšené budování tůní
a mokřadů, které jsou pastmi pro pulce a jiné
tvory. Ty navíc projektují jako krmelec predátorů
bez překážek jejich lovu. Taková tůň bez hlubších
míst k úniku kořisti před brodivými je krmelec.
Pohodlně se mohou brodit po celé ploše, ale být
část hloubkou nevhodná k brodění, tak mají smůlu
a kořist unikne. Někdy jim stačí bránit v brodění
větvemi v tůni, ale to "odborníci" odmítli a krmí
už pár let ty predátory tak, že naopak žab ubylo.
Navíc by taková tůň s prohlubní nevyschla zcela
a zůstala by voda alespoň v té prohlubni jako
záchrana pro ty suchem ohrožené tvory. Na mé
rady mi odpověděli, že na to mají vzdělání a
ví lépe, než já, jak mají tůně vypadat. Mají právo
ničit přírodu pouze proto, že na to mají patřičné vzdělání a odmítají využít dobré rady laika, co
to zná z praxe a zabývá se přírodou celý život?
Pe
Petr
22.8.2026 19:11 Reaguje na Břetislav MachačekPište si co chcete. Svou skromností a pokorou připomínáte jiného zdejšího pisatele.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 11:45 Reaguje na Břetislav MachačekV dobách sběru klestí bylo jednak trochu jiné počasí, a jednak po lesích neustále necouraly tisíce turistů.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
22.8.2026 16:10Samozřejmě že hoří (v naších podmínkách) téměř výlučně smrk, borovice, popřípadě modřín, a to i zcela zelené. Důvodem je obsah pryskyřice.
Jadranské požáry, jimiž nás téměř každou okurkovou sezonu zásobují média, se rovněž týkají téměř výlučně borovic, a sice především pinií a borovice halepské.
Bavíme se samozřejmě o “běžných lesních požárech”, ne o extrémních situacích požárů trvajících i týdny.
Důvod je prozaický: pryskyřice. Ví každý desetiletý kluk, který zjistil, že smrkové nebo borové jehličí hoří i úplně zelené.
Další pádný důvod k co nejrychlejšímu skoncování s plantážemi borealních dřevin v CZ podmínkách. Našim českým “bonusem” navíc na rozdíl od Jadranu ještě je, že každá druhá ta CZ plantáž je dnes usychající kůrovcem.
Odpovědět
Jadranské požáry, jimiž nás téměř každou okurkovou sezonu zásobují média, se rovněž týkají téměř výlučně borovic, a sice především pinií a borovice halepské.
Bavíme se samozřejmě o “běžných lesních požárech”, ne o extrémních situacích požárů trvajících i týdny.
Důvod je prozaický: pryskyřice. Ví každý desetiletý kluk, který zjistil, že smrkové nebo borové jehličí hoří i úplně zelené.
Další pádný důvod k co nejrychlejšímu skoncování s plantážemi borealních dřevin v CZ podmínkách. Našim českým “bonusem” navíc na rozdíl od Jadranu ještě je, že každá druhá ta CZ plantáž je dnes usychající kůrovcem.
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 17:42 Reaguje na Vladimír PelíšekA co bříza hořící i mokrá, kterou je pokryt NP ČŠ po požáru? Vy si
opravdu myslíte, že suchý listnáč nehoří a že hořící souš nedokáže
vysušit živý strom vedle sebe tak, že shoří taky? Zkuste si udělat
na zahradě pokus se souší třeba dubu, živou břízou a živou lípou
vedle sebe. Podpalte tu souš a sledujte co se stane s břízou a tou
lípou. Koukněte se na tabulky výhřevnosti jednotlivých dřevin a
poopravíte svůj názor na výhřevnost vysušující i ty živé stromy.
To nadšení pro lesy bez jehličnanů brzo "odborníky" přejde až
zjistí, že tam listnáče živoří a nemají využití mimo energetiku. Borovice je přirozeným stromem skalnatých svahů, míst s písečným
podložím a jaký listnáč tam bude prosperovat, když už příroda
sama tam ty borovice preferuje? Poradím vám, že takový nepůvodní
akát to snese taky, ale ten je podle ochranářů fuj. Hoří každé
dřevo, jen záleží na zápalné teplotě a ta je různá. Hořící nízká tráva dohoří a mnohdy ani nezapálí strom, ale zapálí klestí a to
zase ten strom. To naši předci a i jinde po světě znali. Trávu
kosili, spásali, klestím a soušemi topili. Dnes se tráva nekosí,
nespásá, klestí a souše zůstávají v lese. Pak stačí zapálit tu
trávu a ta zapálí klestí a to stromy. Přitom stačí tam nemít
ten mezičlánek, kterým je klestí a souše. Vůbec nejlepší tam
nemít ani tu suchou trávu. Nicnedělání jako následek pokroku
nahromadilo v lesích tolik snadno hořlavé hmoty, že je dnes
hořlavý každý porost. Někde hoří borovice, ale jinde listnáče
a nebo pouze listnaté keře v záplavě metr vysoké suché trávy.
Víte co byly u tratí protipožární pásy v době parních lokomotiv?
Byly to pozemky bez stromů, keřů s kosenou a nebo spásanou trávou.
Leckde to byly dokonce mokřady vzniklé přemístěním půdy na násep
trati. Prostě základem byla prevence a nikoliv mudrování proč
hoří to lépe a to hůře. Když tam nemá co hořet, tak taky nehoří!
Jinak který strom je schopen mimo borovice růst na Jaderském
pobřeží? Poraďte jim co tam mají zasadit místo borovic! Víte,
že tam shořely i duby, smokvoně a vinohrady?
Odpovědět
opravdu myslíte, že suchý listnáč nehoří a že hořící souš nedokáže
vysušit živý strom vedle sebe tak, že shoří taky? Zkuste si udělat
na zahradě pokus se souší třeba dubu, živou břízou a živou lípou
vedle sebe. Podpalte tu souš a sledujte co se stane s břízou a tou
lípou. Koukněte se na tabulky výhřevnosti jednotlivých dřevin a
poopravíte svůj názor na výhřevnost vysušující i ty živé stromy.
To nadšení pro lesy bez jehličnanů brzo "odborníky" přejde až
zjistí, že tam listnáče živoří a nemají využití mimo energetiku. Borovice je přirozeným stromem skalnatých svahů, míst s písečným
podložím a jaký listnáč tam bude prosperovat, když už příroda
sama tam ty borovice preferuje? Poradím vám, že takový nepůvodní
akát to snese taky, ale ten je podle ochranářů fuj. Hoří každé
dřevo, jen záleží na zápalné teplotě a ta je různá. Hořící nízká tráva dohoří a mnohdy ani nezapálí strom, ale zapálí klestí a to
zase ten strom. To naši předci a i jinde po světě znali. Trávu
kosili, spásali, klestím a soušemi topili. Dnes se tráva nekosí,
nespásá, klestí a souše zůstávají v lese. Pak stačí zapálit tu
trávu a ta zapálí klestí a to stromy. Přitom stačí tam nemít
ten mezičlánek, kterým je klestí a souše. Vůbec nejlepší tam
nemít ani tu suchou trávu. Nicnedělání jako následek pokroku
nahromadilo v lesích tolik snadno hořlavé hmoty, že je dnes
hořlavý každý porost. Někde hoří borovice, ale jinde listnáče
a nebo pouze listnaté keře v záplavě metr vysoké suché trávy.
Víte co byly u tratí protipožární pásy v době parních lokomotiv?
Byly to pozemky bez stromů, keřů s kosenou a nebo spásanou trávou.
Leckde to byly dokonce mokřady vzniklé přemístěním půdy na násep
trati. Prostě základem byla prevence a nikoliv mudrování proč
hoří to lépe a to hůře. Když tam nemá co hořet, tak taky nehoří!
Jinak který strom je schopen mimo borovice růst na Jaderském
pobřeží? Poraďte jim co tam mají zasadit místo borovic! Víte,
že tam shořely i duby, smokvoně a vinohrady?
Pe
Petr
22.8.2026 19:19 Reaguje na Břetislav Machaček"Vůbec nejlepší tam nemít ani tu suchou trávu."
A úplně nejlepší ani ty stromy :-)
Zato tam mít hydranty :-)
O kousek výš píšete o živočiších umírajících ve vysychajících loužích, a tady bez mrknutí oka navrhujete zbavovat lesy všeho na zemi, přestože v tom žijí desítky a desítky druhů všeho živého.
Odpovědět
A úplně nejlepší ani ty stromy :-)
Zato tam mít hydranty :-)
O kousek výš píšete o živočiších umírajících ve vysychajících loužích, a tady bez mrknutí oka navrhujete zbavovat lesy všeho na zemi, přestože v tom žijí desítky a desítky druhů všeho živého.
pp
pavel peregrin
22.8.2026 19:30 Reaguje na PetrPokud se jedná o les záměrně sázený jako zdroj stavebního dřeva, tudíž v podstatě plantáž, je dobré ho v tomto smyslu také vést. Je to stejné, jako kdyby rolník zasel obilí a pak se o něj až do sklizně nestaral.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 20:07 Reaguje na pavel peregrinChyba zemědělství je, že se naučilo zcela ignorovat ostatní funkce půdy a krajiny a přesvědčilo všechny, že produkční je jediná možná a nutná. V lese to naštěstí ještě trochu funguje. Málo, ale lepší než nic.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 08:04 Reaguje na PetrVíte co? Zkuste si pronajmout půdu a zemědělství provozovat. Sázím sto ku jedné, že pak vás tohle plané teoretizování rychle přejde. Co vy na to?
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.8.2026 11:29 Reaguje na pavel peregrinV moderním lesnictví nejde o to se o les nestarat, ale poskytnout stromům vhodné podmínky pro jejich růst a přitom být v reálném zisku. Jedna z věcí co stromy v lese ohrožuje je sucho a ponechané tlející dřevo může pomoci snížit sucho tím, že se díky němu dostane více vody do půdy a v ní se ta voda udrží a z půdy do podloží. Ponechávání tlejícího dřeva je jan část z opatření, která můžeme proti suchu dělat. navíc ponechané tlející dřevo zvyšuje biodiverzitu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 12:56 Reaguje na Filip HolubPožár do hospodářekého lesa nepatří vůbec. V chráněných územích je občas vhodné z hlediska biodiverzity, nicméně to musí být hasiči řízený požár menšího rozsahu. V NPČŠ 15 km2 to není úplně ono. Takže protipožární opatření jsou potřebná.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.8.2026 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerNo a vůbec adorace požáru poňouká různé spasitele a dobroděje.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 13:17 Reaguje na Slavomil VinklerTřeba vás. Ve jménu boje proti požáru zakládat požár.
Když požár do lesa nepatří, tak proč ho tam chcete dělat? Kvůli tomu aby tam nehořelo? Vždyť tam nehoří.
Odpovědět
Když požár do lesa nepatří, tak proč ho tam chcete dělat? Kvůli tomu aby tam nehořelo? Vždyť tam nehoří.
VP
Vladimír Pelíšek
22.8.2026 21:39 Reaguje na Břetislav MachačekMají tam zasadit třeba dub cesmínolistý, vavřín vznešený a další listnáče tvořící kdysi kostru stalezeleneho středozemního lesa, ale protože se v mnoha případech jednalo o stejné plantazniky jako v Česku, nasázeli tam borovice pinii a halepskou a teď jim to hoří.
Ne, většina listnáčů nehoří zdaleka tak dobře jako některé jehličnany plné pryskyřice. Pochopí i malé dítě, Vy zřejmě ne.
Psát něco o tom, že při určité zápalné teplotě shoří každé dřevo, je ryzí demagogie. Při určité teplotě totiž “shoří” i sklo, popraskají litinové traverzy, rozpadne se beton, takže mi uniká, co tím chtěl básník říci.
Smrk a borek v ČR končí, protože smrk odchází ve chvíli, kdy mu proschne jeho extrémně plytký kořenový bal a borek tehdy, když se totéž stane na skalinách, kde vyschnou i ty pukliny, třeba i hluboké, z nichž bere vodu. Pěstování plantáží borealniho smrku a borku v ČR končí. Nejsou zde k tomu vhodné podmínky. Pokud neumíte nic jiného pěstovat, což je přesně můj dojem z Vás, začnete si raději pomalu hledat novou práci.
Odpovědět
Ne, většina listnáčů nehoří zdaleka tak dobře jako některé jehličnany plné pryskyřice. Pochopí i malé dítě, Vy zřejmě ne.
Psát něco o tom, že při určité zápalné teplotě shoří každé dřevo, je ryzí demagogie. Při určité teplotě totiž “shoří” i sklo, popraskají litinové traverzy, rozpadne se beton, takže mi uniká, co tím chtěl básník říci.
Smrk a borek v ČR končí, protože smrk odchází ve chvíli, kdy mu proschne jeho extrémně plytký kořenový bal a borek tehdy, když se totéž stane na skalinách, kde vyschnou i ty pukliny, třeba i hluboké, z nichž bere vodu. Pěstování plantáží borealniho smrku a borku v ČR končí. Nejsou zde k tomu vhodné podmínky. Pokud neumíte nic jiného pěstovat, což je přesně můj dojem z Vás, začnete si raději pomalu hledat novou práci.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 08:07 Reaguje na Vladimír PelíšekJe zde jeden problém, o kterém se moc nemluví- totiž, že o některé dřevo listnáčů není u dřevařských firem vůbec zájem. Tudíž se nevysazují.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 15:59 Reaguje na pavel peregrinOn by i byl, ale pokud se “ekonomika” nastaví na něco, co se dá vytěžit a zpeněžit za 80 let, nebudou mít ti, co o tom rozhodují, zájem pěstovat cokoliv, co bude možné “sklidit” třeba až za 130 let.
Takze se vytipovalo par rychle rostoucích jehličnanů, co dávají rovné dřevo, a vytvořila se doslova “výrobní technologie” na vše - od školek pro tyto dřeviny, přes postupy “údržby”, až po “sklizeň”.
Z nějakých důvodů se výsledku této výroby říkalo les, nikoliv plantáž či pole, což by bylo mnohem logičtější.
Dnes tu máme nějaké 2-3 generace výroby dřeva (doslova) podle tohoto mustru, a jak je takováto výroba udržitelná i do dalších výrobních cyklů, můžeme každý posoudit sám, stačí navštívit spoustu oplocenek s bukem ve vyprahlé krajině, kde pokud hledáme cokoliv připomínajícího les, tak najdeme maximálně třímetrové břízy.
Krásný výsledek vyspělého českého lesnictví!
Odpovědět
Takze se vytipovalo par rychle rostoucích jehličnanů, co dávají rovné dřevo, a vytvořila se doslova “výrobní technologie” na vše - od školek pro tyto dřeviny, přes postupy “údržby”, až po “sklizeň”.
Z nějakých důvodů se výsledku této výroby říkalo les, nikoliv plantáž či pole, což by bylo mnohem logičtější.
Dnes tu máme nějaké 2-3 generace výroby dřeva (doslova) podle tohoto mustru, a jak je takováto výroba udržitelná i do dalších výrobních cyklů, můžeme každý posoudit sám, stačí navštívit spoustu oplocenek s bukem ve vyprahlé krajině, kde pokud hledáme cokoliv připomínajícího les, tak najdeme maximálně třímetrové břízy.
Krásný výsledek vyspělého českého lesnictví!
pp
pavel peregrin
23.8.2026 20:03 Reaguje na Vladimír PelíšekNo ano- ale bohužel ekonomika je určujícím činitelem.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 20:30 Reaguje na pavel peregrinJenže za situace, kdy smrkovou plantáž sklízíme jako čtyřicetiletou, tedy do kamen, už ta ekonomika začíná být úplně jinde.
A to se bavíme o ekonomice krátkodobé. Ta dlouhodobá, odpovídající zničeným lesním půdám a kilometrům a kilometrům, kde po odumření smrku vyroste tak nanejvýš bříza, to posouvá ještě mnohem “dál”.
Odpovědět
A to se bavíme o ekonomice krátkodobé. Ta dlouhodobá, odpovídající zničeným lesním půdám a kilometrům a kilometrům, kde po odumření smrku vyroste tak nanejvýš bříza, to posouvá ještě mnohem “dál”.
JO
Jarka O.
23.8.2026 08:17 Reaguje na Vladimír PelíšekP. Machaček by nenapsal nesmysl o hoření skla a psal čistě o dřevě. Se zásobou hořlavého materiálu v lesích má pravdu na rozdíl od článku. Asi lesy neznáte, pokud tvrdíte, že v nich neleží lehce zápalný materiál. Chcete-li vidět plantáže a lehce hořlavé, zajeďte do SRN, JAR, na Iberský poloostrov, a nerostou tam všude jehličnany. Tvrzení, že v ČR končí jehličnany, není pravdivé a všem přinese spoustu škod, pokud ten výmysl prosadíte.
Kdysi jste sem psal, že existují přirozené čistě jedlové lesy, chtěla bych se zeptat, kde, neb takové neznám,děkuji.
Odpovědět
Kdysi jste sem psal, že existují přirozené čistě jedlové lesy, chtěla bych se zeptat, kde, neb takové neznám,děkuji.
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 15:43 Reaguje na Jarka O.Takové lesy neznáte, protože je naši čačtí lesníci už dávno nepěstují, víte? Jedle velice špatně snáší plné oslunění na holinách, jedlová kultura nepřirůstá rovnoměrně jako smrková nebo borová, takže lesoplantážnická zájmová skupina, v rámci své pohodlnosti a usnadnění si práce, jedli téměř přestala vysazovat.
Tito “odborníci” totiž až na výjimky (je jich zatím málo, ale díky bohu jejich počet narůstá) nic než holiny a boreální monokultury neumí. Že ničí půdu, že jsou labilní na kdeco, že je na smrk a lesní borovici u nás už dávno příliš teplo a sucho, že sázejí v dnešním klimatu chudáčky, co nedopestuji do mýtního veku, je těmto “expertům” ukradené. Vsak co, oni se toho mnozí beztak nedožijí, a kdyby i, budou se vymlouvat na “ekonomiku”. Ta je z uschlých tyčovin, co skončí v kamnech, totiž excelentní!👌
Argumentace suchým dřevem, kterého je po různých těžbách dnes v lesích spousta, je úplně mimo. Běžte a zapalte ho. Shoří, a jakmile narazí na zelený buk nebo javor a jeho hrabanku pod nim, tak zhasne. Dřív nebo později.
Milá dámo, ti, jichž se tak zastáváte, doslova zničili českou krajinu, a to jen pro své pohodlí a usnadnění práce. Jejich lemplismus budou desítkami miliard zbytečných nákladů ročně splácet ještě jejich vnuci.
Nemáte zač.
Odpovědět
Tito “odborníci” totiž až na výjimky (je jich zatím málo, ale díky bohu jejich počet narůstá) nic než holiny a boreální monokultury neumí. Že ničí půdu, že jsou labilní na kdeco, že je na smrk a lesní borovici u nás už dávno příliš teplo a sucho, že sázejí v dnešním klimatu chudáčky, co nedopestuji do mýtního veku, je těmto “expertům” ukradené. Vsak co, oni se toho mnozí beztak nedožijí, a kdyby i, budou se vymlouvat na “ekonomiku”. Ta je z uschlých tyčovin, co skončí v kamnech, totiž excelentní!👌
Argumentace suchým dřevem, kterého je po různých těžbách dnes v lesích spousta, je úplně mimo. Běžte a zapalte ho. Shoří, a jakmile narazí na zelený buk nebo javor a jeho hrabanku pod nim, tak zhasne. Dřív nebo později.
Milá dámo, ti, jichž se tak zastáváte, doslova zničili českou krajinu, a to jen pro své pohodlí a usnadnění práce. Jejich lemplismus budou desítkami miliard zbytečných nákladů ročně splácet ještě jejich vnuci.
Nemáte zač.
pp
pavel peregrin
23.8.2026 20:09 Reaguje na Vladimír PelíšekNeodvažuji se posuzovat, lesník nejsem. Pouze mohu posloužit pozorováním této výsadby z lesa v mém okolí- a tam ale to, co popisujete, nepozoruji. Byly opět vysázeny smrky, a slušně prosperují, nyní jim je zhruba 7 let a rostou bez problémů. Je možné, že existují oblasti nevhodné pro tuto plantážní výsadbu, ale nemyslím si, že by smrk u nás měl skutečně odzvoněno.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 20:37 Reaguje na pavel peregrinSedmileté smrky už někde likviduje kůrovec? Takovou situaci neznám, tudíž nevím, co lze z faktu, že někde prosperují sedmileté smrky, vyvodit k tomu, zda má takový porost v současných a pravděpodobných budoucích bioklimatických podmínkách šanci se dožít věku, kdy bude jeho dřevo zpeněžitelné.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
25.8.2026 20:39 Reaguje na Vladimír PelíšekTo jistě ne. Ale jsem toho názoru, že pokud se kůrovec včas podchytí, následky nejsou kalamitní. Dříve hajný takový strom okamžitě nechal porazit a dnes? Výběrka a navíc hajní nemají sto ha, ale tisíce- a tam se to uhlídat samozřejmě nedá. Péče chybí, jejíž nedostatek se pak svádí na nevhodné podmínky. Ale jistě, na druhou stranu uznávám, že sázet smrk nemá cenu všude.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 22:44 Reaguje na pavel peregrinAno, smrky do určitého věku opravdu rostou. Vytoří si vlastní mikroklima. Jakmile trochu odrostou a začnou prosychat a mizet spodní větve, do porostu se dostane průvan, mikroklima bude pryč a smrky hned za ním.
Odpovědět
pp
JO
Jarka O.
23.8.2026 22:31 Reaguje na Vladimír PelíšekAno, nemám zač, neb je mi zle. Psal jste o 100% přirozených jedlinách, ale vlastně šlo o vysazované lesy. Takové existují jen jako přehnojené opesticidované plantáže vánočních jedlí v Dánsku a také jestli jsem pochopila na vaší monokulturně pokusně osázené holině, přesto že vystupujete jako odborník přes jedle. Línými lesoplantážníky míníte zřejmě lesníky 19.století a 1. republiky, kdy se náročná jedle přestávala vysazovat. Holiny tehdy směly mít půl ha a byly zalesněny rychle, ne jak dle Výborného zákona za 5 let. Smrk a borovice jsou odolné, není vždy pravdou dogma, že ničí půdu, protože ony také chudou půdu zhodnocují a vhodné terény pro ně existují.
Správně píšete, že dnes je suchého dřeva v lesích spousta. Ano a je to nebezpečné. Neznáte asi podmínky vzniku ohně. Také nevíte, jak a proč se šíří požár a to i v lese, a ve zbytku popisů požáru jste vedle.
Tak náplň práce a úkol zalesňování a obnov lesa za nemalých nákladů i úsilí byl zničením české krajiny. Jeho devastace vč. vysušení pramenů je asi zvelebením krajiny. Jo, v zemi, kde dokonce profesoři z přírodovědy demaogicky ohlupují veřejnost přes ČT výmyslem, že tvořit lesy je blbost, asi ano. Nemám zač a další debata je zbytečná, smutné.
Odpovědět
Správně píšete, že dnes je suchého dřeva v lesích spousta. Ano a je to nebezpečné. Neznáte asi podmínky vzniku ohně. Také nevíte, jak a proč se šíří požár a to i v lese, a ve zbytku popisů požáru jste vedle.
Tak náplň práce a úkol zalesňování a obnov lesa za nemalých nákladů i úsilí byl zničením české krajiny. Jeho devastace vč. vysušení pramenů je asi zvelebením krajiny. Jo, v zemi, kde dokonce profesoři z přírodovědy demaogicky ohlupují veřejnost přes ČT výmyslem, že tvořit lesy je blbost, asi ano. Nemám zač a další debata je zbytečná, smutné.
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 06:17 Reaguje na Jarka O.Pokud je Vám zle, tak běžte a ulevte si…ale jak vidím, tak už jste to udělala. Jste obdivuhodnou kombinací nedostatku těch nejzákladnějších znalostí, neschopnosti pochopení souvislostí a přitom nadutého sebevědomí.
1. O žádné vysazované jedliny až na výjimky u nás nikdy nešlo! Šlo o výběrné lesy, v některých případech i o lesy zcela přírodní!
2. Ano, ta “náročná” jedle těmto lemplům a lenochům přestala vonět, protože nefungovala na holinách od obzoru k obzoru, oni byli líní pracovat s podrostem a mnozí to ani nesměli - pán si přál stejnověké smrkové pole, tak ho musel dostat
3. O tom, jak jsou smrk a borovice odolné, nejlip svědčí dnešní měsíční krajina, táhnoucí se napříč celou ČR, kde byly tyto dřeviny uměle monokulturně v uplynulých 200 letech zavedeny. Odolný je smrk akorát tam, kam patří a kde má růst - oteplující se ČR to s výjimkou vysokých hor není a nebude
4. Vysazování plantáží stejnovekych, stanoviště nevhodných dřevin NEROVNÁ SE pece o les. Středoevropský les nejsou a nebudou ta vaše pole smrku od obzoru k obzoru
5. Uz jsem to psal panu Zvářálovi: - tak tedy běžte a ty “hromady suchého dřeva” zapalte! Garantuji Vám, že 90% takovýchto požárů skončí samo, okamžikem, kdy narazí na zelenou hradbu bukového nebo jiného listnatého lesa. Není “mokré” dřevo jako mokré dřevo!
6. Nevím, co kdo hlásá na ČT, pouze vím, že smrková plantáž NENÍ LES. Proto takovéto “lesy” neobnovuji. Vy osobně zřejmě jiný, skutečný evropský les neznáte, proto taková pole za les považujete - rozumím.
7. Ja ve svých lesích obnovuji, žádnou pětiletou lhůtu nepotřebuji. Ale obnovuji listnáči a jedlí, ne boreálním smrkem, borkem nebo modřínem. Pěstuji les pro potomky, ne aby mi za pár dekád skončil kvůli kůrovci v kamnech.
Odpovědět
1. O žádné vysazované jedliny až na výjimky u nás nikdy nešlo! Šlo o výběrné lesy, v některých případech i o lesy zcela přírodní!
2. Ano, ta “náročná” jedle těmto lemplům a lenochům přestala vonět, protože nefungovala na holinách od obzoru k obzoru, oni byli líní pracovat s podrostem a mnozí to ani nesměli - pán si přál stejnověké smrkové pole, tak ho musel dostat
3. O tom, jak jsou smrk a borovice odolné, nejlip svědčí dnešní měsíční krajina, táhnoucí se napříč celou ČR, kde byly tyto dřeviny uměle monokulturně v uplynulých 200 letech zavedeny. Odolný je smrk akorát tam, kam patří a kde má růst - oteplující se ČR to s výjimkou vysokých hor není a nebude
4. Vysazování plantáží stejnovekych, stanoviště nevhodných dřevin NEROVNÁ SE pece o les. Středoevropský les nejsou a nebudou ta vaše pole smrku od obzoru k obzoru
5. Uz jsem to psal panu Zvářálovi: - tak tedy běžte a ty “hromady suchého dřeva” zapalte! Garantuji Vám, že 90% takovýchto požárů skončí samo, okamžikem, kdy narazí na zelenou hradbu bukového nebo jiného listnatého lesa. Není “mokré” dřevo jako mokré dřevo!
6. Nevím, co kdo hlásá na ČT, pouze vím, že smrková plantáž NENÍ LES. Proto takovéto “lesy” neobnovuji. Vy osobně zřejmě jiný, skutečný evropský les neznáte, proto taková pole za les považujete - rozumím.
7. Ja ve svých lesích obnovuji, žádnou pětiletou lhůtu nepotřebuji. Ale obnovuji listnáči a jedlí, ne boreálním smrkem, borkem nebo modřínem. Pěstuji les pro potomky, ne aby mi za pár dekád skončil kvůli kůrovci v kamnech.
JO
Jarka O.
24.8.2026 07:07 Reaguje na Vladimír PelíšekPoslužte si. Tento spor o správné lesy je starý a zde asi věčný. Dnešní lesy jsou poškozeny. Vím, jaké lesy míníte. Pochopila jsem od vás, že generace lesníků, ochranářů, zákonodárců se mýlily, když zakazovaly rozdělávání ohně v lesích bez rozdílu mimo vyhrazená místa, a obzvláště při některých povětrnostních podmínkách v létě.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2026 07:15 Reaguje na Jarka O.Tak běžte a vytvořte si zkušenost s ohněm... na to různí lobotkové slyší...to se fakt nikde jinde nedozvíte.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.8.2026 17:44 Reaguje na Karel ZvářalMám z jeho opakovaného vyzývání k zapalování smrků neblahý pocit. Není za tím maskovaný konkurenční boj?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2026 18:00 Reaguje na Jarka O.Vřící smůla se lila z hradeb na útočníky - co bez těch jehličnanů budeme dělat?-) Beru to jako zpestření, kdyby byli "fšeci jednací", byla by na světě nuda. Jedlím fandím, smrky jsem vzal na milost, ač mi v mládí pro svou všudypřítomnost lezly na nervy. Jak jsem uvedl: u nás prosperují v 200m, s korunou už od země, je to jen a jen o vhodném mixu a hustotě. Platí staré pravidlo: kdo chce víc, nemá nic. Prostě když to jede, už bývá pozdě to zastavit. Dnes moc chodit nemusí, vypustí na kontrolu drony. Je to prostě život, bývalo i hůře. To by se asi podporovatelé hořlavé biomasy divili, kdyby se ocitli v době Marie T. Les vyčištěný do mrtě... Na omdlení:-)
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.8.2026 19:02 Reaguje na Karel Zvářal:).Vidíte, vždyť by se Vám po smrcích stýskalo. Zlobím se za to "zničení krajiny lesem", tak to určitě! Mně nevadí žádné stromy, střídání je správně, ono ty postupy nejsou až tak odlišné od zemědělství. Řidší spon ano, jak jste psal,a víceúčelové lesní nádrže místo kanálů kolem smrčin, a je zadaptováno.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 21:23 Reaguje na Karel ZvářalTo lití vroucí smůly je jen taková báchorka. Jednak - kde by jí tolik vzali, když borových lesů moc nebylo a smrkové jen na horách? A její sběr je velmi komplikovaný. A kdyby jí měli tolik, byla by pro ně tak cenná, že by ji rozhodně na nikoho nelili. To třeba vroucí vodu, tu ano. Ta je zdarma a dostupná v libovolném množství.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.8.2026 05:31 Reaguje na PetrViděl jsem v novověku sběr smůly do kornoutů, za jakým účelem, po tom jsem nepátral. Ono stačí naříznout kůru (do stromečku) a posbírat ze země a z kůry zaschlou. Prvnímu odvážlivci pár papek do xichtu, aby s řevem spadl mezi další bandity a morálka okamžitě opadne. Jaký je rozdíl mezi vědrem vody a lžící smůly, po tom jsem též nepátral.
Odpovědět
Pe
Petr
25.8.2026 18:51 Reaguje na Karel ZvářalNa to by opravdu stačila jen ta voda. I když já si myslím, že to na morálku několika stovek, nebo i tisíc středověkých útočníků, mávajících sekerami a ochotných se nechat rozsekat, nemělo valný vliv. Jeden odpadne, deset ho nahradí. Davové šílenství bojujících bylo těžko překonatelné.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 09:55 Reaguje na Jarka O.Běžte a rozdělejte oheň ze suchých bukových větví a polínek, a pak zkuste totéž se smrkem. To je, oč tu běží. Ty “generace” (možná je jich už i 10) vychází ze zkušeností se smrkovými a borovými plantážemi, které českou krajinu hyzdí a poškozují už nejméně 200 let. Tam toto pravidlo, obzvlášť za suchého počasí, určitě platí.
Jenže tato pole středoevropský les nejsou a nebudou. Středoevropský les rovná se smrk jen ve vyšších horách a i tam pouze jako příměs, s výjimkou partií pod horní hranicí lesa.
Jestli Vám vadí ta nyní obrovská množství vysoce hořlavého materiálu v lesích, rozumím tomu, ale pláčete na špatném hrobě. Asi by to chtělo přestat řešit neukázněně návštěvníky lesa, majitele pozdě kácející kůrovcové souše atd., ale zaměřit se na PŘÍČINU.
A tu najdete u těch, kdo ta doslova zápalná pole i dnes, kdy už velmi dobře známe jejich nevhodnost v krajině, nadále vysazují a obnovují. A to trampové ani žádní rodinní výletníci nejsou.
Odpovědět
Jenže tato pole středoevropský les nejsou a nebudou. Středoevropský les rovná se smrk jen ve vyšších horách a i tam pouze jako příměs, s výjimkou partií pod horní hranicí lesa.
Jestli Vám vadí ta nyní obrovská množství vysoce hořlavého materiálu v lesích, rozumím tomu, ale pláčete na špatném hrobě. Asi by to chtělo přestat řešit neukázněně návštěvníky lesa, majitele pozdě kácející kůrovcové souše atd., ale zaměřit se na PŘÍČINU.
A tu najdete u těch, kdo ta doslova zápalná pole i dnes, kdy už velmi dobře známe jejich nevhodnost v krajině, nadále vysazují a obnovují. A to trampové ani žádní rodinní výletníci nejsou.
JO
Jarka O.
24.8.2026 17:42 Reaguje na Vladimír PelíšekStále žijí lidé, kteří mohou srovnávat a ví, jak vypadal les. Vy jste napsal opravdu hodně hloupostí a dojmologií v těch bodech výše.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.8.2026 18:09 Reaguje na Vladimír PelíšekBájíte o jedli a buku, ale v lesích okolo Brna bylo před cca 60 lety velmi mnoho velkých jedlí. Nikdo je nevykácel, uschly a to před smrky. Momentálně pozoruji značnou úmrtnost buků.
Odpovědět
Pe
Petr
25.8.2026 19:02 Reaguje na Vladimír PelíšekUž jsem se tu několikrát pokoušel vysvětlit, že pravděpodobnost požáru v nějakém lese je nula nula nula nic. Kvůli takové pravděpodobnosti nemá význam provádět žádná taková protipožární opatření, která samotná způsobují v lese škody, a nelze argumentovat imaginárním požárem, který v podstatě nikdy nepřijde.
Jeden člověk tu dal hezký příklad, že je to jako nechat si trhat zdravé zuby, co kdyby se zkazily, a nazval to výstižně a zcela správně idiotstvím.
Odpovědět
Jeden člověk tu dal hezký příklad, že je to jako nechat si trhat zdravé zuby, co kdyby se zkazily, a nazval to výstižně a zcela správně idiotstvím.
Karel Zvářal
25.8.2026 20:09 Reaguje na PetrNikoliv, FF. Idiotiství je sedět na řiti a žvanit bludy.
1.) Hasiči si udělají cvičení v terénu
2.) Vypálí kus lesa, podrostu, kde při velkém požáru najde část živočichů bezpečné území, útočiště
3.) Pomůže to zvláštnímu broukovi, kvůli kterému tu jeden entolmolog pěje na požáry (Lížeš Čukák - prohoďte první a poslední-)
Odpovědět
1.) Hasiči si udělají cvičení v terénu
2.) Vypálí kus lesa, podrostu, kde při velkém požáru najde část živočichů bezpečné území, útočiště
3.) Pomůže to zvláštnímu broukovi, kvůli kterému tu jeden entolmolog pěje na požáry (Lížeš Čukák - prohoďte první a poslední-)
Pe
Petr
25.8.2026 20:25 Reaguje na Karel ZvářalAno, úplně vidím, jak si necháte svůj les vypálit jen tak pro výcvik hasičů. A můžete jim k tomu přidat i svého žigulíka. Hasiči si rádi pocvičí, a vy budete mít skvělou prevenci požáru. Už k němu nikdy nedojde.
Odpovědět
Pe
Petr
25.8.2026 20:26 Reaguje na PetrUrčitě jste nechtěl naznačit, že preventivně vypalovat se má jen cizí les, že ne?
Odpovědět
Pe
Karel Zvářal
25.8.2026 20:31 Reaguje na Petrhttps://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/stane-se-rizene-vypalovani-dalsim-nastrojem-ochranarske-praxe-prvni-zkusenosti-z-narodniho-parku-podyji
Užvaněná nulo.
Odpovědět
Užvaněná nulo.
Pe
Petr
25.8.2026 20:41 Reaguje na Karel ZvářalDovolím si vás citovat:
Předposranost/idiotismus je nechat si vytrhat (i vrtat) zdravé zuby, co kdyby se pokazily...
Odpovědět
Předposranost/idiotismus je nechat si vytrhat (i vrtat) zdravé zuby, co kdyby se pokazily...
Pe
Petr
25.8.2026 20:45 Reaguje na Karel ZvářalVypalovali trávu kvůli zpestření podmínek. Vy chcete z vlastní předposranosti někomu vypalovat les!
Odpovědět
Pe
Petr
25.8.2026 20:48 Reaguje na PetrJinak samozřejmě, klidně si vypalujte co jen chcete, ale svoje!
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.8.2026 09:40 Reaguje na Břetislav MachačekDobrý den, byl bych vám vděčný kdybyste emi napsal kde hořel listnatý třeba březový les.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2026 14:33 Reaguje na Filip HolubDobrej, nekoukáte zprávy. Ukazovali hašení požáru v listnatém lese v Srbsku. Kamera na dronu, hořelo "někde dole", ale nedařilo se jim to dlouho uhasit. Opadanka a suché dřevo (větve i kmeny) vyschlé hoří.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 15:46 Reaguje na Karel ZvářalBěžte a rozdělejte oheň ze suchého březového, a potom pro srovnání ze suchého smrkového dřeva. Tyto základní zkušenosti Vám evidentně chybí.
“Shoří” i sklo, pokud “někde kolem” se něco požárem nejdriv rozfajruje na tu správnou teplotu.
Odpovědět
“Shoří” i sklo, pokud “někde kolem” se něco požárem nejdriv rozfajruje na tu správnou teplotu.
Karel Zvářal
23.8.2026 16:38 Reaguje na Vladimír PelíšekNepůjdu a nerozdělám, nejsem pyroman, tyto "základní zkušenosti" mi opravdu NECHYBÍ, a nic podobného neplánuji.
Jestli sledujete dění, v Srbsku hoří již několikátý den. Požár postupuje (lužním) lesem a sežehne vše, co mu stojí v cestě. Akcelerátorů opravdu netřeba.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/obrazem-srbsko-bojuje-s-lesnimi-pozary-a-zada-o-pomoc-pomahat-budou-i-dva_2608231208_mst?
Odpovědět
Jestli sledujete dění, v Srbsku hoří již několikátý den. Požár postupuje (lužním) lesem a sežehne vše, co mu stojí v cestě. Akcelerátorů opravdu netřeba.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/obrazem-srbsko-bojuje-s-lesnimi-pozary-a-zada-o-pomoc-pomahat-budou-i-dva_2608231208_mst?
Peter
23.8.2026 16:41 Reaguje na Karel Zvářalhttps://srovnejdrevo.cz/proc-hori-mokra-briza/
Odpovědět
FH
Filip Holub
23.8.2026 18:48 Reaguje na Karel Zvářalkoukal jsem na fotky z tohoto odkazu a vidím tam hořet trávu a borovici hořící listnaté stromy tam nevidím. Netvrdím, že nikdy nikde nehoří listnaté stromy. V lesích s pestrou druhovou i prostorovou strukturou se oheň nerozhoří tak jako v jehličnatých porostech ať tam je nebo není silné tlející dřevo.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2026 19:26 Reaguje na Filip HolubTady je to jak na dvorečku, opravdu...
Fotky jsou ilustrační, odtud se požár rozšířil i dovnitř lesa. Kecy, že "to lesu pomůže", nesnáším. To je hruškovsko- holubovská ("podprahová") škola pyromanie.
V dětství jsme dělali ohýnků dost a dost (zemáky) - vždy na hlíně, topili listnáčovým- více výhřevným dřevem. Ve smrčinách ze známých důvodů nikdy.
Blbům sirky do ruky nepatří - a některým ani klávesnice...
Odpovědět
Fotky jsou ilustrační, odtud se požár rozšířil i dovnitř lesa. Kecy, že "to lesu pomůže", nesnáším. To je hruškovsko- holubovská ("podprahová") škola pyromanie.
V dětství jsme dělali ohýnků dost a dost (zemáky) - vždy na hlíně, topili listnáčovým- více výhřevným dřevem. Ve smrčinách ze známých důvodů nikdy.
Blbům sirky do ruky nepatří - a některým ani klávesnice...
Pe
Petr
23.8.2026 23:42 Reaguje na Karel Zvářal"topili listnáčovým- více výhřevným dřevem."
Ve skutečnosti mají různé druhy dřev přibližně stejnou výhřevnost.
1 kg dubového má výhřevnost jako třeba 1 kg smrkového.
Odpovědět
Ve skutečnosti mají různé druhy dřev přibližně stejnou výhřevnost.
1 kg dubového má výhřevnost jako třeba 1 kg smrkového.
Karel Zvářal
24.8.2026 06:59 Reaguje na PetrTak určitě, i hovno hoří, že... Kamarád byl kdysi velký ekolog, humna mu končí u říky, proto natáhl nad korytem pletivo a po velké vodě měl palivo u huby. "Hrubým" (jak říkal) topil, jemné měl na podpal. Že převažovala vrba, jasan a lípa - tím se nijak netrápil. Zdar, HMB!-)
Odpovědět
VP
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 20:44 Reaguje na Karel ZvářalDění sleduji. Tudíž mohu pouze zopakovat, co jsem už řekl: - za velmi vysokých teplot hoří i materiály, které jsou jinak považovány za “obtížně hořlavé” či “nehořlavé”. Říká se tomu pyrolýza. Například až do 18.století byly v českých zemích běžné dřevěné komíny. Jaký to mělo vliv na četnost a ničivost požárů, asi není třeba rozebírat. Po zavedení zděných komínů požárů výrazně ubylo, ale NEZANIKLY. Argumentujete jako člověk tvrdící, že zděné komíny zavádět netřeba, protože požáry domů to stejně nevymýtí.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2026 22:20 Reaguje na Vladimír PelíšekTak teď jsem si musel promnout oči pro změnu já, resp opakovaně si přečíst, co že jsem za hlupáka:-)
Oheň je oheň, ať malý/pomalý či velký/rychlý - nastupují hasiči. To je tak asi vše, co dá k té Vaší nepovedené konstrukci říct. Takové sucho bývá jednou za sto let, takže se učí i "odborníci na oheň". Snad, tedy...
Odpovědět
Oheň je oheň, ať malý/pomalý či velký/rychlý - nastupují hasiči. To je tak asi vše, co dá k té Vaší nepovedené konstrukci říct. Takové sucho bývá jednou za sto let, takže se učí i "odborníci na oheň". Snad, tedy...
JO
Jarka O.
23.8.2026 22:36 Reaguje na Karel ZvářalVšichni jsme proti pánovi hlupáci:) Dřevo, hlavně suché nehoří, mokré lépe a nejlépe hoří sklo! Pokud dřevo nehoří na popel, nýbrž na dřevěné uhlí, tak je nehořlavé. Nemám dalších argumentů:)
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2026 23:09 Reaguje na Jarka O.https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/expert-pozar-v-np-ceske-svycarsko-vytvori-lepsi-prostredi-pro-zvirata
Článek s podpisy "vědců" hájících/banalizujících požár v npčš zmizel, zůstal alespoň tento. Máme tady poměrně silnou sqadru zastánců "přírodních procesů", kde bezzásah se bere jako ideální přístup.
Jestli povodeň zaplaví byt do půl metru, nebo do dvou, je celkem šumák - vše, krom lustru, půjde do kontyšu.
Nikdo si neveme na triko, že "požár byl malý", bylo zbytečné zasahovat. Jsou tam jak naši, tak i Rumůni - takže asi taková "banalita" to nebude.
Nemusí vše shořet na popel - škody na zmizení fauny i flóry vzniknou často nenahraditelné. Je tu jasná linka "nových lidí" z nové doby, kteří staré pořádky musí napravit...
Nemohu se ubránit dojmu, že pán na něčem (dobrý matroš) frčí, jako nejeden zdejší diskutér, neb toto z dospělého člověka nemůže za normálních okolností vypadnout.
Odpovědět
Článek s podpisy "vědců" hájících/banalizujících požár v npčš zmizel, zůstal alespoň tento. Máme tady poměrně silnou sqadru zastánců "přírodních procesů", kde bezzásah se bere jako ideální přístup.
Jestli povodeň zaplaví byt do půl metru, nebo do dvou, je celkem šumák - vše, krom lustru, půjde do kontyšu.
Nikdo si neveme na triko, že "požár byl malý", bylo zbytečné zasahovat. Jsou tam jak naši, tak i Rumůni - takže asi taková "banalita" to nebude.
Nemusí vše shořet na popel - škody na zmizení fauny i flóry vzniknou často nenahraditelné. Je tu jasná linka "nových lidí" z nové doby, kteří staré pořádky musí napravit...
Nemohu se ubránit dojmu, že pán na něčem (dobrý matroš) frčí, jako nejeden zdejší diskutér, neb toto z dospělého člověka nemůže za normálních okolností vypadnout.
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 05:56 Reaguje na Jarka O.Nemáte nejen dalších argumentů, ale jak ukazuje celý Váš projev, nemáte vůbec žádných argumentů. “Všichni jsme proti pánovi hlupáci” … nic takového nikdo neřekl ani nenaznačil. Omezené znalosti zde mají pouze někteří diskutující, Vy osobně určitě nejste “všichni”.
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.8.2026 07:10 Reaguje na Vladimír PelíšekArgumentem není všeobecný zákaz rozdělávání ohně v lese?
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 07:18 Reaguje na Jarka O.Proč by měl být? Když zaprší a je mokro? Když se oheň rozdělá v bukovém lese, kde je problém sehnat vůbec něco vhodného na podpal? Proč by měly tisíce návštěvníků lesa doplácet na neschopnost lesníků pěstovat místo smrkových a borových stejnověkých plantáží přírodě blízké a stanovištně vhodné lesy, které jdou momentálně masově do kopru, tudíž je na mnoha místech nadbytek suchého smrkového klestí?
Odpovědět
JO
Jarka O.
24.8.2026 17:40 Reaguje na Vladimír PelíšekDěláte si legraci touto ignorací? Např. protože je to v zákonech? I kdyby tam 100 let lilo, tak je zákaz ohně. Zkusím argument na jiné úrovni: Dřevo je hořlavý materiál a potřebuje prevenci. Jak psal i p. Machaček, který má zcela pravdu. Nicméně vidím, že jste liberál a nebude vám vadit, když si ve vašem lese 1000 lidi rozdělá pod buky 1000 ohníčků, a to je vaše rozhodnutí. Víte, kdybyste si pěstoval svůj les a nekapala z vás ta nenávist ke konkurenčním lesům, kde možná pěkně roste smrk, byl byste mi ukradený. Ale vy píšete divně. Smrky nejsou do kopru a to neuklizené klestí je tam, kde se těžilo. Lepší by z něj byla štěpka.
Na obohacení půdy stačí jehličí, drobný odpad a šišky, kde je minerálů mnohem víc než v kmenech, na to jsou studie, takže kmeny a velké větve nechávat v lesích, navíc v současnosti, je špatně.
Odpovědět
Na obohacení půdy stačí jehličí, drobný odpad a šišky, kde je minerálů mnohem víc než v kmenech, na to jsou studie, takže kmeny a velké větve nechávat v lesích, navíc v současnosti, je špatně.
FH
Karel Zvářal
23.8.2026 19:10 Reaguje na Filip HolubJo tak holub by chtěl poučovat mazáka... výborně!-)
Odkaz máte o řádek výše, ale pro vaši "bystrost" to raději zkopíruji. Jinak doporučuji večerní zprávy, na čt 24 to bude určitě. Koruny nehoří (zkrápěny z hawku), ale na zemi ano. Hasí zejména kvůli ohrožení sídel.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/obrazem-srbsko-bojuje-s-lesnimi-pozary-a-zada-o-pomoc-pomahat-budou-i-dva_2608231208_mst?
A ten "jedlofil", co také rád poučuje, by měl vědět, že ani jedle není "nesmrtelná". Odkaz bych rád dal, ale na Libavé byli poměrně rychlí, a nenechali suchý pás mýťáku (r. 2015) s jedlí dlouho, na mapách je už osazeno něčím jiným. A přitom dosti smrčin okolo přežilo... (na polesí snad dohledatelné)
49.5868464N, 17.6092097E
Odpovědět
Odkaz máte o řádek výše, ale pro vaši "bystrost" to raději zkopíruji. Jinak doporučuji večerní zprávy, na čt 24 to bude určitě. Koruny nehoří (zkrápěny z hawku), ale na zemi ano. Hasí zejména kvůli ohrožení sídel.
https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/obrazem-srbsko-bojuje-s-lesnimi-pozary-a-zada-o-pomoc-pomahat-budou-i-dva_2608231208_mst?
A ten "jedlofil", co také rád poučuje, by měl vědět, že ani jedle není "nesmrtelná". Odkaz bych rád dal, ale na Libavé byli poměrně rychlí, a nenechali suchý pás mýťáku (r. 2015) s jedlí dlouho, na mapách je už osazeno něčím jiným. A přitom dosti smrčin okolo přežilo... (na polesí snad dohledatelné)
49.5868464N, 17.6092097E
VP
Vladimír Pelíšek
23.8.2026 20:53 Reaguje na Karel ZvářalNa Libavé jsem byl. Smrky odtamtud téměř vymizely, přestože ještě před pár dekádami tvořily cca 75-80%, snad i víc. Ty smrčiny, o kterých tvrdíte, že přežily, mají před sebou možná 15, možná 20 let života. Pak půjdou do háje s další vlnou kůrovce. Kůrovec bude v ČR tak dlouho, jak dlouho budou pod cca 800 mnm smrky ve vyšším zastoupeni než nižší jednotky %.
Jedle hoří podstatně míň jednak proto, že obsahuje podstatně méně pryskyřice, než smrkové nebo borové dřevo, a jednak proto, že jedle u nás přirozeně rostla především ve směsích s listnáči - o tom, jak syrový buk prakticky nehoří, jsem už mluvil.
Odpovědět
Jedle hoří podstatně míň jednak proto, že obsahuje podstatně méně pryskyřice, než smrkové nebo borové dřevo, a jednak proto, že jedle u nás přirozeně rostla především ve směsích s listnáči - o tom, jak syrový buk prakticky nehoří, jsem už mluvil.
Karel Zvářal
23.8.2026 21:02 Reaguje na Vladimír PelíšekKůrovec nezmizel, jen číhá na další pomaláče/lemply. Mám něco po lesích nachozíno, vysledoval jsem, že pochytili mou hlášku "Řidší spon - více vody pro každý strom" a harvestory se činí-) Proti jedli ani buku nic nemám - naopak je prosazuji kudy chodím - prý je to pěstebně náročné... (a máme jich poměrně dost). Ale ani sm neodepisuji, jen to musí být les, nikoliv přehoustlá, vypitá plantáž, kde si sm-y navzájem kradou vodu...
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-nase-smrkove-arboretum
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-nase-smrkove-arboretum
Pe
Petr
23.8.2026 23:49 Reaguje na Karel ZvářalJeště že vás naše lesnictví má. Jste takový guru všech lesníků. Praktik a vědec dohromady. Možná už začali dělat sbírku na sochu.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2026 05:46 Reaguje na PetrJistě, a vy jste jako FF nade všemi, bezzásahová/boží "moudrost sama", že...
Ano, měl jsem na gynplu dilema, jestli LF, nebo agro, po těžkém boji zvítězila druhá varianta. A nelituji. Už dříve jsem obdivoval Pasteura, i stal se ze mě zapálený následovník Darwina a Mendela. Doufám, že je to i trochu poznat:-)
Odpovědět
Ano, měl jsem na gynplu dilema, jestli LF, nebo agro, po těžkém boji zvítězila druhá varianta. A nelituji. Už dříve jsem obdivoval Pasteura, i stal se ze mě zapálený následovník Darwina a Mendela. Doufám, že je to i trochu poznat:-)
Pe
Petr
24.8.2026 14:46 Reaguje na Karel ZvářalTakže už nejste veterinář, jak jste tu kdysi o sobě psal?
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2026 14:54 Reaguje na PetrVím, odkud ta sdílená nenávist pochází, vaše lži jsou jen opakujícími se projevy zášti. Zkuste to nějak dokázat/citovat/dohledat, že jsem měl být údajně veterinář. Jako zootechnik jsem s nimi dozajista spolupracoval, možná to jste chtěl říci, ne?
Odpovědět
Peter
23.8.2026 09:42"Pařezy, větve a suché tlející dřevo jen ohořely."
Bodejť by ne, když požár hasilo 17 jednotek PO, vrtulník s bambi vakem a zhruba 150 hasičů, kteŕí zřídili několik čerpacích stanovišť pro dálkovou dopravu vody a nasadili 15 hasebních proudů.
To se ovšem autorovi do textu nevešlo (i když se tam vešla jistě důležitější informace o teplote moře na Mallorce). Anebo se mu to nehodilo do navození dojmu o témeř nehořlavosti něčeho...
Takže jeho "svědectví" má asi takovou cenu, jako kdybych rozdělal oheň v krbu, vylil na něj vědro vody a pak vydal svěděctví, jak shořeli pouze noviny a "silnější suché dřevo pouze ohořelo". A samozřejmě o tom napsal článek s nadpisem "Mrtvé dřevo nehoří..."
Odpovědět
Bodejť by ne, když požár hasilo 17 jednotek PO, vrtulník s bambi vakem a zhruba 150 hasičů, kteŕí zřídili několik čerpacích stanovišť pro dálkovou dopravu vody a nasadili 15 hasebních proudů.
To se ovšem autorovi do textu nevešlo (i když se tam vešla jistě důležitější informace o teplote moře na Mallorce). Anebo se mu to nehodilo do navození dojmu o témeř nehořlavosti něčeho...
Takže jeho "svědectví" má asi takovou cenu, jako kdybych rozdělal oheň v krbu, vylil na něj vědro vody a pak vydal svěděctví, jak shořeli pouze noviny a "silnější suché dřevo pouze ohořelo". A samozřejmě o tom napsal článek s nadpisem "Mrtvé dřevo nehoří..."
FH
Filip Holub
23.8.2026 10:18 Reaguje na PeterTak sem dejte vaše svědectví o nějakém požáru v hospodářském lese. Něco co jste viděl.
I přesto, že tam bylo tolik techniky a hasičů, tak se požár rozšířil hlavně díky suché trávě. Měli štěstí v tom, že to místo bylo dobře přístupné.
Odpovědět
I přesto, že tam bylo tolik techniky a hasičů, tak se požár rozšířil hlavně díky suché trávě. Měli štěstí v tom, že to místo bylo dobře přístupné.
FH
Filip Holub
23.8.2026 10:30 Reaguje na PeterV článku o počtech techniky píšu "17 jednotek hasičů a vrtulník hasily u obce Šimanov u Klatov"
Odpovědět
Peter
23.8.2026 11:27 Reaguje na Filip HolubOmlouvám se, že jsem si to nevšimnul. Informace nebyla v kapitole pojednávajícím o konkrétním požáru.
Takže upravuji svůj komentář:
"Pařezy, větve a suché tlející dřevo jen ohořely."
Bodejť by ne, když požár hasilo 17 jednotek PO, vrtulník s bambi vakem a zhruba 150 hasičů, kteŕí zřídili několik čerpacích stanovišť pro dálkovou dopravu vody a nasadili 15 hasebních proudů.
Takže "svědectví" má asi takovou cenu, jako kdybych rozdělal oheň v krbu, vylil na něj vědro vody a pak vydal svěděctví, jak shořeli pouze noviny a "silnější suché dřevo pouze ohořelo". A samozřejmě o tom napsal článek s nadpisem "Mrtvé dřevo nehoří..."
Odpovědět
Takže upravuji svůj komentář:
"Pařezy, větve a suché tlející dřevo jen ohořely."
Bodejť by ne, když požár hasilo 17 jednotek PO, vrtulník s bambi vakem a zhruba 150 hasičů, kteŕí zřídili několik čerpacích stanovišť pro dálkovou dopravu vody a nasadili 15 hasebních proudů.
Takže "svědectví" má asi takovou cenu, jako kdybych rozdělal oheň v krbu, vylil na něj vědro vody a pak vydal svěděctví, jak shořeli pouze noviny a "silnější suché dřevo pouze ohořelo". A samozřejmě o tom napsal článek s nadpisem "Mrtvé dřevo nehoří..."
BM
Břetislav Machaček
24.8.2026 11:15Nesahej na kamna, ať se nespálíš a přesto na kamna většina sáhne! Stejné to
je když "vědci" popírají staleté zkušenosti předků do doby, než zjistí, že
ti předci měli pravdu. Víte mi už je to celkem fuk, kam přivedete tuto zemi
a její přírodu, ale nechápu proč to děláte? To se chcete stát známí i za tu
cenu, že budete osobností negativně zapsanou do historie? A nebo opravdu
věříte těm nesmyslům, co tu někteří hlásáte. Vy si opravdu myslíte, že je
jedno, zda se dá strom lehce zpracovat a nebo ne a že má lepší využití, než
jiný? Nikdy to nebude jinak a s těžbou taky i kdyby se výběrové stromy
odvážely z lesa vrtulníkem, aby se ty okolní nepoškodily a nezničily. Je
to totiž o ekonomice a nikoliv o dojmologii, že se to někdy bude dělat
šetrněji. Pokud potřebuji 6 m dlouhý trám, tak musím z lesa vytahat 6m
dlouhé kulatiny něčím co je utáhne. No a přitom odřu a nebo polámu jiné
stromy, které napadnou houby a za rok tahám zase je a tak dokola. Pořád
budu tahat pouze nekvalitní dříví na rozdíl od plošné těžby pouze těch
kvalitních stromů, která nepoškozuje okolní porosty. Schází vám mnohým
praxe těžby věšáků, vývratů a souší v zápojích a jejich přibližování k
silnici. I šetrné kácení způsobuje poškození okolních stromů, které tam
mají zůstat a u přibližování byť i koněm se poškození a zničení stromů
nevyhnete. Kdo to tvrdí, tak to nedělal a neviděl na vlastní oči. Víte
já si vždy těžil souše, vývraty a zlomy pouze pro vlastní použití a na
palivo a to lze po metrech z lesa vytahat šetrně, ale kládu 6m a více
NIKDY! Už jen rygoly s odřenými kořeny jako místem pro vstup václavky
jsou tragídií a co ty odřené kmeny a polámané semenáče? A to už vůbec
nepíšu o tři metry široké cestě, když pro strom jede LKT a nebo ho
má kácet harvestor. Je to o praxi a ne o teoretizování. Je totiž i
ekonomický rozdíl přesunout techniku kvůli pár stromům a nebo pro
vytěžení třeba hektaru. To vám potvrdí i těžaři a lesníci, kteří ta
výběrová řízení na těžbu vypisují. Pro deset stromů firmu nenajdou,
ale pro plošné vytěžení 1000 stromů ano! O tom to snílci je a BUDE
i za 100 let !
Odpovědět
je když "vědci" popírají staleté zkušenosti předků do doby, než zjistí, že
ti předci měli pravdu. Víte mi už je to celkem fuk, kam přivedete tuto zemi
a její přírodu, ale nechápu proč to děláte? To se chcete stát známí i za tu
cenu, že budete osobností negativně zapsanou do historie? A nebo opravdu
věříte těm nesmyslům, co tu někteří hlásáte. Vy si opravdu myslíte, že je
jedno, zda se dá strom lehce zpracovat a nebo ne a že má lepší využití, než
jiný? Nikdy to nebude jinak a s těžbou taky i kdyby se výběrové stromy
odvážely z lesa vrtulníkem, aby se ty okolní nepoškodily a nezničily. Je
to totiž o ekonomice a nikoliv o dojmologii, že se to někdy bude dělat
šetrněji. Pokud potřebuji 6 m dlouhý trám, tak musím z lesa vytahat 6m
dlouhé kulatiny něčím co je utáhne. No a přitom odřu a nebo polámu jiné
stromy, které napadnou houby a za rok tahám zase je a tak dokola. Pořád
budu tahat pouze nekvalitní dříví na rozdíl od plošné těžby pouze těch
kvalitních stromů, která nepoškozuje okolní porosty. Schází vám mnohým
praxe těžby věšáků, vývratů a souší v zápojích a jejich přibližování k
silnici. I šetrné kácení způsobuje poškození okolních stromů, které tam
mají zůstat a u přibližování byť i koněm se poškození a zničení stromů
nevyhnete. Kdo to tvrdí, tak to nedělal a neviděl na vlastní oči. Víte
já si vždy těžil souše, vývraty a zlomy pouze pro vlastní použití a na
palivo a to lze po metrech z lesa vytahat šetrně, ale kládu 6m a více
NIKDY! Už jen rygoly s odřenými kořeny jako místem pro vstup václavky
jsou tragídií a co ty odřené kmeny a polámané semenáče? A to už vůbec
nepíšu o tři metry široké cestě, když pro strom jede LKT a nebo ho
má kácet harvestor. Je to o praxi a ne o teoretizování. Je totiž i
ekonomický rozdíl přesunout techniku kvůli pár stromům a nebo pro
vytěžení třeba hektaru. To vám potvrdí i těžaři a lesníci, kteří ta
výběrová řízení na těžbu vypisují. Pro deset stromů firmu nenajdou,
ale pro plošné vytěžení 1000 stromů ano! O tom to snílci je a BUDE
i za 100 let !
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 11:41 Reaguje na Břetislav MachačekTak zbytečně dlouhý příspěvek, a přitom stačilo jen napsat “neumím těžit jinak, než že po mně zůstane měsíční krajina, a nevěřím, že jiní to umí”.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2026 13:34 Reaguje na Vladimír PelíšekVíte, považuji naše lesní hospodaření stále mezi jedno z nejvyspělejších na světě. Neb jsou místa, kde se těží opravdu plošně, kde naše mýtina je vedle toho kotlík či pásek.
Psal jsem zde o tom mnohokrát - na větších mýtinách je větší diverzita druhů otevřené krajiny, než v dnešní zchemizované agrární. Hustník má jinou diverzitum jinou laťák a jinou mýťáky. Je to dobře promyšlený způsob, kde toulavá těžba není/nebývá vyloučena v případě nutnosti.
Při nedostatku personálu hrají prim stroje, pro koně tahat stoleté velikány je práce za trest, navíc hodně trpí půda. Vytěžené plochy se brzy osází, takže zmiňovaná devastace je relativní pojem. Podle mýho to funguje dobře, byť občas si pořádně zanadávám. A že se bude měnit složení dřevin, to se ví už dlouho a pomalu se tak i děje.
58.6887250N, 116.8167814W
Odpovědět
Psal jsem zde o tom mnohokrát - na větších mýtinách je větší diverzita druhů otevřené krajiny, než v dnešní zchemizované agrární. Hustník má jinou diverzitum jinou laťák a jinou mýťáky. Je to dobře promyšlený způsob, kde toulavá těžba není/nebývá vyloučena v případě nutnosti.
Při nedostatku personálu hrají prim stroje, pro koně tahat stoleté velikány je práce za trest, navíc hodně trpí půda. Vytěžené plochy se brzy osází, takže zmiňovaná devastace je relativní pojem. Podle mýho to funguje dobře, byť občas si pořádně zanadávám. A že se bude měnit složení dřevin, to se ví už dlouho a pomalu se tak i děje.
58.6887250N, 116.8167814W
VP
Vladimír Pelíšek
24.8.2026 16:27 Reaguje na Karel ZvářalDokud se budou dělat holiny, bude to zemědělství, plantážnictví, ne lesnictví. Přirozený středoevropský les se nikdy samovolně za vzniku holin neobnovoval, jakákoliv společenstva byť třeba jen hektarových holin mají přírodní hodnotu trávníku před Lidlem. Jistě, některé severské státy například dělají holiny i v řádu desítek hektarů, ovšem tam to má ekologické opodstatnění, je to v souladu s přirozeným rychlým rozpadem porostu boreálů, pro severskou přírodu typickým. My ale v severském pasu neležíme. Ta změněná druhová skladba, o které mluvíte a které fandíte, půjde s holinami jen velice obtížně. Existuje rostoucí počet zemí s klimatem srovnatelným s ČR, kde jsou holiny už zakázány nebo v porovnání s ČR silně omezeny.
Odpovědět
Karel Zvářal
24.8.2026 16:44 Reaguje na Vladimír PelíšekŘekl bych, že "vrátit se k prapůvodu", doslova a do písmene, je v dnešní době nerealistické a neekonomické. Les bývá vystaven nejen požárům, ale i větrným kalamitám, případně dlouhotrvajícímu suchu. Se vším se v čase nějak vyrovná, stejně jako s (možná zdánlivě) nešetrným hospodařením člověka. Tím nechci říct, že odmítám ten nejšetrnější přístup, jen se snažím vžít do reality průměrného lesníka.
To je jako s těmi vyježděnými kolejemi na zakázku pro listonohy (oslava!-), a zjištění (téhož) "průseru" v lese - hanba! hanba! Když se chce, dvojí metr funguje bez problémů...
Odpovědět
To je jako s těmi vyježděnými kolejemi na zakázku pro listonohy (oslava!-), a zjištění (téhož) "průseru" v lese - hanba! hanba! Když se chce, dvojí metr funguje bez problémů...
SV
Slavomil Vinkler
25.8.2026 17:52 Reaguje na Vladimír PelíšekNejde o to, jak se les vyvíjí. Bez disturbancí je na konci vždy klimax. Je to ovšem váš cíl? V Evropě totiž nikdy plošný klimax nebyl, neboť megafauna džela les rozvolněný a tak se vyvinula evropská biodiverzita. Pak po vyhubení megafauny ty rozvolněné lesy držel člověk těžbou a pastvou.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.8.2026 18:18 Reaguje na Slavomil VinklerNapříklad Konvička (Ekolist eseje, nebo Škorpík....)
Odpovědět
Pe
Petr
25.8.2026 19:06 Reaguje na Slavomil VinklerA když se vás pak člověk zeptá jaká zvířata udržovala naše hory rozvolněné, a proč až do středověku byla většina našeho území pokrytá hustými lesy, když je podle vás udržoval rozvolněné člověk, tak mlčíte.
Odpovědět
Pe
Petr
27.8.2026 21:33 Reaguje na PetrMusíte na té teorii ještě trochu zapracovat. Ještě to má mezery.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
26.8.2026 20:12 Reaguje na Vladimír PelíšekPři výběrové těžbě so těžaři nevydělají ani na slanou vodu
a bez dotací je to ekonomický propadák. Dělají se s toho
nekalé čachry, kdy se strom označí jako palivový a skončí
na pile, aby se ta těžba vyplatila. Navíc těžit pouze podle
zralosti jednou ten strom a za rok ten vedle znamená po lese
rajtovat s technikou rok co rok a ne jako při plošné těžbě
kotlíků jednou za 70-120 let. Asi vám vadí, že tam má ta
příroda 70 let klid a tak tam každý rok najedete pro pár
stromů a o 10% poškozených stromů mi tu nebásněte. Možná
tak 10% z celého lesa, ale v místě pokácení a v trase jeho
dopravy k silnici to je daleko více. Bez poškození okolních
stromů nedokáže pokácet strom ze zápoje ani kouzelník a
vytáhnout jeho kmen k silnici taky. To jaký les chystáte
svým dědicům posoudí oni a nikoliv vy. Oni si budou muset
spočítat efektivitu výběrové těžby a nebo to nechají jen
semlít sakumprásk na energetickou štěpku. I tyto trendy
tu dnes jsou a to je teprve ekologistický masakr topit
v teplárnách obnovitelnou biomasou z našich lesů, který
prosazují! U štěpkování lze obmýtí opakovat už po 20
letech a to majitel stihne za život i třikrát místo
plošné těžby jim vysázeného lesa realizované až jeho potomky.
Odpovědět
a bez dotací je to ekonomický propadák. Dělají se s toho
nekalé čachry, kdy se strom označí jako palivový a skončí
na pile, aby se ta těžba vyplatila. Navíc těžit pouze podle
zralosti jednou ten strom a za rok ten vedle znamená po lese
rajtovat s technikou rok co rok a ne jako při plošné těžbě
kotlíků jednou za 70-120 let. Asi vám vadí, že tam má ta
příroda 70 let klid a tak tam každý rok najedete pro pár
stromů a o 10% poškozených stromů mi tu nebásněte. Možná
tak 10% z celého lesa, ale v místě pokácení a v trase jeho
dopravy k silnici to je daleko více. Bez poškození okolních
stromů nedokáže pokácet strom ze zápoje ani kouzelník a
vytáhnout jeho kmen k silnici taky. To jaký les chystáte
svým dědicům posoudí oni a nikoliv vy. Oni si budou muset
spočítat efektivitu výběrové těžby a nebo to nechají jen
semlít sakumprásk na energetickou štěpku. I tyto trendy
tu dnes jsou a to je teprve ekologistický masakr topit
v teplárnách obnovitelnou biomasou z našich lesů, který
prosazují! U štěpkování lze obmýtí opakovat už po 20
letech a to majitel stihne za život i třikrát místo
plošné těžby jim vysázeného lesa realizované až jeho potomky.
Pe
Petr
27.8.2026 21:32 Reaguje na Břetislav MachačekA zase kolotoč. Začnete ekonomickým propadákem a skončíte kritikou ekonomického chování.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
28.8.2026 16:57 Reaguje na PetrAno, protože pokud to skončí plantážemi na štěpku,
tak je to daleko horší, než plantáž na kvalitní
dřevo těžené ne po 20 letech, ale až za 70-100 let.
Plantáž na kvalitní dříví považuji za daleko blíže
k lesu, než plantáž na štěpku zdevastovanou co 20
let těžkou technikou se semletím všeho, co tam je.
Takže ekonomicky výnosné je obojí, ale ekologicky
je štěpkování co 20 let totální zhovadilost!
Odpovědět
tak je to daleko horší, než plantáž na kvalitní
dřevo těžené ne po 20 letech, ale až za 70-100 let.
Plantáž na kvalitní dříví považuji za daleko blíže
k lesu, než plantáž na štěpku zdevastovanou co 20
let těžkou technikou se semletím všeho, co tam je.
Takže ekonomicky výnosné je obojí, ale ekologicky
je štěpkování co 20 let totální zhovadilost!
