Filip Holub: Vládní záměr těžit tlející dřevo je podvodem na lidech i přírodě
27.7.2026 | Filip Holub |
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Filip Holub / Deník Referendum
Vláda se podle Deníku N rozhodla v lesích těžit větší množství tlejícího dřeva. Chystané změny mají vést k vytěžení tlejícího dřeva také v národních parcích. Oficiálním důvodem má být ochrana lesa proti požáru.
Ano, dřevo hoří. Stejně jako papír, bavlna, benzin či tenisky ve Zlíně. A přesto nikdo nechce, abychom doma neměli toaletní papír, auto v garáži s plnou nádrží, bavlněné povlečení nebo plné police knih.Náš svět je plný hořlavých věcí, které denně používáme a které nám slouží k užitku. K tomu, aby nedocházelo k požárům, byl vyvinut systém prevence. Hasiči tak nekontrolují toaletní papír, ale požadují, abychom dodržovali protipožární předpisy.
Proč tedy koaliční poslanci mají problém s tím, že v lese je dřevo, když by jejich cílem mělo být výhradně zajištění toho, aby nehořelo nekontrolovaně? Ano nejjednodušším řešením je nemít v lese dřevo. Je to ale podobná hloupost jako požadovat, abychom doma neměli knihovny a na benzinkách benzin.
Hořlavost českých lesů
Pojďme se podívat na to, co v lese nejsnadněji chytne. A opřeme se rovnou o certifikovanou metodiku ministerstva vnitra. Vysoké riziko požáru podle ní mají borové lesy, jelikož rostou na suchých stanovištích, mívají vysychající podrost a obsahují snadno zápalné pryskyřice. Příkladem může být požár borového lesa u Bzence, kde v roce 2012 shořel les na ploše 174 hektarů.Naopak listnaté dřeviny mají riziko požáru nižší. Preventivním opatřením proto je přestat pěstovat čistě jehličnaté porosty na nevhodných místech. Vysoké riziko požáru je také na holinách a v porostech do deseti let věku, měli bychom se proto snažit obnovovat lesy pod stávajícími dospělými stromy. Nízké riziko požáru je v bohatě strukturovaných lesích s více druhy dřevin s různými výškami. Právě takové lesy bychom se měli snažit pěstovat.
Další publikace ministerstva vnitra s titulem Objektivní klasifikace vegetace České republiky do palivových modelů pak říká, že není důležité jen množství paliva pro vznik požáru, ale důležité je, jakou má palivo (zejména dřevo) velikost, tvar, vlhkost a prostorové uspořádání. Obecně přitom platí, že začíná hořet to, co je drobné, suché a obsahuje hodně vzduchu. Jde o stejný princip, jako když jdete rozdělat ohýnek — prvně zapálíte sirku, potom zmuchlaný papír, od něhož se vznítí drobné a správně naskládané třísky. Dále pak přikládáte silnější a silnější dříví.
Silné i suché dřevo nezačne v lese hořet samo od sebe. Nejprve musí zahořet něco drobného okolo něj. Může jít o suchou trávu nebo jiný suchý podrost, suché větve a podobně. Skutečnou prevencí by tudíž mělo být odstranit hořlavý substrát z okolí míst, kde se pohybuje více lidí.
Hlavním faktorem vzniku požáru v českých lesích je ale člověk. Více požárů vzniká prokazatelně o víkendu, kdy je v lesích více lidí. Naprosto zásadní je proto stále dokola veřejnosti vysvětlovat, že v lese nemá manipulovat s ohněm. Stále znovu je také potřeba zaškolovat lesní dělníky.
Požáry nejčastěji vznikají, když je sucho a fouká. A sucho je stále častěji, jelikož je stále teplej v důsledku globální změny klimatu, kterou způsobujeme především spalováním fosilních paliv. Nejvýznamnější prevencí je proto definitivní odklon od fosilních paliv.
Tlející dřevo nehoří
Jak je to ale se samotným dřevem větších rozměrů, které nyní vláda zamýšlí vyvážet? Náchylnost k hoření jednoznačně stoupá s klesající vlhkostí. Snáze tak hoří čerstvě odumřelé dřevo a dřevo několikaletých souší, které má nižší vlhkost než živé stromy a stále má drobné větvičky. Čím déle však dřevo leží na zemi a pomocí hub a dalších mikroorganismů tleje, tím je k hoření náchylné méně.Odumřelé dřevo větších parametrů ztrácí vlhkost pomaleji než drobné větvičky. A když už silné dřevo, které není příliš zetlelé, chytne, nepřispívá k šíření požáru, nýbrž k jeho intenzitě a trvání. Aby si tlející dřevo zachovalo vlhkost, nesmí na ně svítit přímé slunce. Pokud tedy tlející dřevo zakryly mladé stromky ze zmlazení, jeho náchylnost k zapálení dále klesá.
Tlející dřevo navíc nelze chápat jen a pouze jako palivo k hoření — podobně jako knihu primárně nevnímáme jako papír, ale jako čtivo. Tlející dřevo je nepostradatelnou součástí lesního ekosystému a přináší lesu — a potažmo i nám — mnoho benefitů. Tlející dřevo poskytuje substrát pro obnovu lesa, zajišťuje biodiverzitu, funguje jako nepostradatelný rezervoár vody v době sucha, je dlouhodobým zdrojem přístupných živin a na mnoho let poutá velké množství uhlíku. V současné situaci klimatické krize bychom měli oceňovat především to, že tlející dřevo je podmínkou zadržování vody v lese.
Sečteno a podtrženo, přínosy tlejícího dřeva jsou nepoměrně vyšší než rizika s ním spojená. Riziko z přítomnosti čerstvě odumřelého dřeva lze účinně snížit prevencí. Je jasné, že se mezi námi vždy najdou jedinci, kteří něco záměrně zapálí nebo si nedají pozor při manipulaci s ohněm. To ovšem nemůže být důvodem k tomu, abychom začali z lesů brát to, co do nich patří, to, co jim pomáhá v této nelehké době vůbec přežít. Na ruku fosilní lobby
Preventivní opatření proti šíření lesních požárů jsou podrobně popsána v různých vědeckých pracích a mnohým lesníkům jsou známá a řídí se jimi. Co by šlo zlepšit a poslanci o tom nemluví, jsou metody preventivně zakládaných kontrolovaných požárů, včasná detekce vzniku požáru a monitorování pohybu lidí v reálném čase v lesích se zvýšeným rizikem vznícení.
Přečtěte si také |
Michal Hořejší: Za znečištěním Lipna je lidská činnost. Jihočeský kraj zkreslil klíčovou studii
Je proto přinejmenším zvláštní, ba spíše podezřelé, že se nyní začíná uvažovat o snižování množství tlejícího dřeva. Riziko požáru se nemůže jevit jinak než jako krycí důvod. Pravým důvodem je totiž další drancování našich lesů. Podle vládních poslanců a ministra Červeného (Motoristé sobě) máme dát přednost zisku před vyšší stabilitou lesů.
Ano, vládním stranám jde o zisk pro spřízněné firmy. Dřevo, které v českých lesích včetně národních parků tleje, je dobré tak na štěpku do spaloven a elektráren — a ta vlastníkům lesa nevynese takřka nic. Vydělají jen firmy, které budou dřevo z lesa dostávat, a ti, kteří štěpku spálí v teplárnách a elektrárnách.
Vládní strany nadto chtějí k prosazení použít formu poslaneckého návrhu, aby obešly standardní schvalovací proces, jehož součástí je i široká veřejná diskuse a připomínky. Ministr Červený sice navrhuje vytvoření expertní skupiny, může se ale stát, že poslanecký návrh bude přijat dříve, než debata vůbec proběhne, možná ještě dříve, než se experti poprvé sejdou. Půjde tak o vyzkoušenou falešnou participaci, která dovolí tvrdit, že stavíme na dohodě, která ovšem ve skutečnosti neexistuje.
Je alarmující, že se k této iniciativě hlásí ministr životního prostředí, který zároveň pracuje na dokončování Národního plánu obnovy přírody, v němž se samo ministerstvo hlásí k navyšování podílu tlejícího dřeva v lesích, k podpoře biodiverzity a k plánu ukládat v přírodě uhlík. Nabízí se otázka, jestli tento rozpor plyne z neschopnosti Červeného komunikovat se svými úředníky, nebo jen z toho, že už všechny kompetentní úředníky vyhodil.
Komentovat se mi ani nechce, že se opět mluví o těžbě v národních parcích. Například v Národním parku Šumava je většina tlejícího dřeva z kůrovcových gradací již zarostlá náletem dřevin. Pokud by se toto dřevo mělo z porostů dostávat na cesty, dojde k poničení nově rostoucích stromů. Tím opět vznikne víc finanční škody než užitku.
Ministr Červený rád poukazuje na případ požáru v Národním parku České Švýcarsko. Tvrdí, že kvůli ponechaným souším a dřevu k zetlení zde letos vznikl rozsáhlý požár. Uniká mu ovšem, že tento a další požár byly úmyslně zapáleny lidmi. Jde-li o požár z roku 2022, z modelů vyplývá, že pokud by na místě byla holina po vytěžených kůrovcových souších, požár by se šířil rychleji a zasáhl by větší území, netrval by však tak dlouho. Příčinou požáru byl žhář, sucho a vítr. Skutečně hořlavé palivo, jako je tráva a hrabanka, by na místě zůstalo i po odvezení kůrovcem napadeného dřeva.
Vládní návrh je zkrátka podvodem, který jde proti veřejnému zájmu i proti zájmu přírody. Vydělat na něm mohou jen těžební firmy a skomírající fosilní průmysl, který po ústupu uhlí začne ve velkém pálit české lesy.
reklama
Další informace |
Text vyšel v Deníku Referendum.
Filip Holub
Autor vystudoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendlovy univerzity v Brně. Několik let působil ve výzkumu na různých pozicích. Nyní pomáhá vlastníkům lesů s adaptací lesů na klimatickou změnu. Je odborným lesním hospodářem a poradcem.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Filip Holub: Ukládat uhlík do dřeva? Jistě. Ne však těžbou v tajzeOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (143)
PH
Pavel Hanzl
27.7.2026 06:52"Nabízí se otázka, jestli tento rozpor plyne z neschopnosti Červeného komunikovat se svými úředníky, nebo jen z toho, že už všechny kompetentní úředníky vyhodil."
Tady bych viděl oba problémy a přidal k tomu třetí. Sám je naprostý diletant (vzděláním digitální knihovník a povoláním čerpadlář dotací) a vůbec tomu oboru nerozumí. Jenže tahle paravláda je taková celá, držte si klobouky, jedeme z kopce.
Odpovědět
Tady bych viděl oba problémy a přidal k tomu třetí. Sám je naprostý diletant (vzděláním digitální knihovník a povoláním čerpadlář dotací) a vůbec tomu oboru nerozumí. Jenže tahle paravláda je taková celá, držte si klobouky, jedeme z kopce.
PE
Petr Elias
27.7.2026 07:33Co jiného čekat když ve vládě jsou STBáci, náckové a tupá štěňata od Péročmajze.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
27.7.2026 08:03 Reaguje na Petr EliasA na hradě soudruh rozvědčík, převlékač kabátů. IQ 107 a kovaný komunista Pávek-viď, Eliáši!
Odpovědět
PE
Petr Elias
27.7.2026 10:28 Reaguje na pavel peregrinPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JŘ
Jaroslav Řezáč
27.7.2026 12:13 Reaguje na Petr EliasPetr Elias, pravda se odrbávat nedá a ke smůle Pávka, všichni neutrpěli lobotomii.
Odpovědět
sv
s v
27.7.2026 14:31 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JŘ
sv
s v
27.7.2026 21:38 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTakže jsi měl s nějakým pávkem teplý rande a ověřil sis to na vlastní... co vlastně.
Odpovědět
PE
Petr Elias
28.7.2026 09:48 Reaguje na Jaroslav ŘezáčA co tak strašného Pavel udělal, co?
Fakt miluju tyhle výkřiky zoufalců, kteří vřískají radostí, když jim v aktuální vládě dřepí STBák Bureš, STBák Olda, nácek Hranatice, fašoun Hirohito... Tahle špína jim evidentně nevadí, a zmůžou se jen na ,,Pavel tohle a Pavel támhleto.,, :D
Odpovědět
Fakt miluju tyhle výkřiky zoufalců, kteří vřískají radostí, když jim v aktuální vládě dřepí STBák Bureš, STBák Olda, nácek Hranatice, fašoun Hirohito... Tahle špína jim evidentně nevadí, a zmůžou se jen na ,,Pavel tohle a Pavel támhleto.,, :D
RČ
Radek Čuda
28.7.2026 12:50 Reaguje na Petr EliasJako nic ve zlém, já fakt nejsem z těch, kteří hodlali nutit všechny bývalé komunisty mocí mermo chodit kanálama, ale skutečnost, že prezident i premiér jsou bývalí kariérní bolševici není úplně dobrým vysvědčení toho, kam jsme se od toho listopadu dostali.
A aby bylo jasno, neplatí to samozřejmě jen na ty dva ... ale ti jsou holt z titulu svých funkcí nejvíc vidět.
Odpovědět
A aby bylo jasno, neplatí to samozřejmě jen na ty dva ... ale ti jsou holt z titulu svých funkcí nejvíc vidět.
PE
Petr Elias
28.7.2026 17:37 Reaguje na Radek ČudaOno se stačí podívat na to, co Pavel a Bureš během socíku a po socíku dělali.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
29.7.2026 14:39 Reaguje na Petr EliasNo, během socíku si mohou podat ruce, navíc s ohledem na skutečné poslání naší slavné ČSLA by zrovna z tohoto srovnání Pavel se štítem nevyšel. Ne že by velkouzenářova touha odsud vypadnout a nahrabat si venku téměř za každou cenu byla hodna nějakého obdivu, ale furt lepší než bolševický lampasák.
Po socíku ... to ať si rozváží každý sám, za mne jeden jak druhej a v takto vysokých ústavních funkcích by neměli být ani jeden.
Odpovědět
Po socíku ... to ať si rozváží každý sám, za mne jeden jak druhej a v takto vysokých ústavních funkcích by neměli být ani jeden.
sv
s v
27.7.2026 21:41 Reaguje na pavel peregrinCopak, peregrinku, na fízlárně ti měřili IQ, kvůli tomu, že začínáš s abecedou vždycky od konce.
Odpovědět
EB
MD
Milan Dostál
27.7.2026 08:14Na tomto se jen krásně projevuje past do které nás nahnali ekologisté s fanatickou snahou zelené energie. Vše se podřizuje energetickému využívání biomasy a toto je jen následek. Když už není kde brát, bere se i to co by se dříve nechalo ležet.
Odpovědět
Pe
Petr
27.7.2026 08:43 Reaguje na Milan DostálTo nejsou ekologisté, to je jen kapitalismus, jehož jediným cílem je Urvat co se dá. Jakkoliv, vše dovoleno. A využívá k tomu vše a všechny.
Odpovědět
MJ
Martin Juchin
27.7.2026 09:47 Reaguje na PetrNemůže za to kapitalismus, ale dotace pro velké zdroje na spalování dřevní hmoty a těžebních zbytků....
Odpovědět
II
Imarr Imarr
27.7.2026 10:53 Reaguje na Martin JuchinPřesně! Ekologismus a dotace pro něj jsou zlo!
Odpovědět
Pe
Petr
27.7.2026 11:01 Reaguje na Martin JuchinA proč myslíte že vznikají ty velké zdroje a k nim i dotace? Snad ne pro potřeby občanů?
Odpovědět
II
MJ
Martin Juchin
27.7.2026 09:23Mrtvé dřevo a klest zajímalo v minulosti maximálně chataře - laciný (=zadarmo) materiál do kamen. Bylo ho všude dost. Situace se radikálně změnila poté, co stát začal podporovat (=dotovat) velké zdroje na spalování biomasy - teplárny, elektrárny, kogenerace..... Takže si za dnešní situaci může stát. Chatař nemá skoro čím topit, protože všechno vyletí komínem v nesmyslně podporovaných velkých zdrojích....
Odpovědět
Jakub Graňák
27.7.2026 09:43Tlející dřevo představuje potravu, habitat či kryt velkého množství bezobratlých (a to i z lidského pohledu velmi užitečných), i řady malých obratlovců např mloků. Plány na energetické využití tlejícího dřeva jsou donebevolající zhovadilostí...
Odpovědět
II
Imarr Imarr
27.7.2026 10:31Pan premiér má řadu " Forestů" s nevyužitými harvestory. Je třeba je zaměstnat, ať přinášejí zisky fondu který nikomu nepatří. Jako kompenzaci ekologistům zařídí rozšíření ochrany i na psíka, mývala, nebo norka. Máme rádi zvířata, protože jsou chlupatá a mají hebkou srst.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.7.2026 11:03Pořád dokola : " Nízké riziko požáru je v bohatě strukturovaných lesích s více druhy dřevin s různými výškami. Právě takové lesy bychom se měli snažit pěstovat". Tak ty lesy nejprve vypěstujte. Nejprve je ukažte a až potom kecejte nesmysly. Jo a prodat tlející dříví? Vždy´t byste si nevydělal ani na náklady. Ale kecat se musí......., že.
Odpovědět
DA
DAG
27.7.2026 13:01 Reaguje na Jarek SchindlerAle on tam píše, že to vlastníkovi nic nepřinese. Z paliva tohoto typu má vlastník něco okolo 100 až 200 Kč. Podle toho v jakém je to terénu.
Z již ležících tlejících stromů tam, stejně většina zůstane protože už bude shnilá. Pokud by něco mělo ekonomický smysl, tak možná stojící souše na paletařinu. U čerstvě uschlých ještě stojících porostů je to už něco jiného, tam to smysl má.
Nicméně podle mě to obzvláště horších terénech národních parků smysl postrádá, teda pro majitele.
Odpovědět
Z již ležících tlejících stromů tam, stejně většina zůstane protože už bude shnilá. Pokud by něco mělo ekonomický smysl, tak možná stojící souše na paletařinu. U čerstvě uschlých ještě stojících porostů je to už něco jiného, tam to smysl má.
Nicméně podle mě to obzvláště horších terénech národních parků smysl postrádá, teda pro majitele.
JS
Jarek Schindler
27.7.2026 15:30 Reaguje na DAGNo pokud to vlastníkovy nic nepřinese dělat to nebude. V každém případě by to mělo být na tom vlastníku co chce nebo nechce dělat. Zelená agitka do doho nemá co kecat. Třeba mi ale vysvětlíte jaké zájmy mají na těžbě hnilotiny fosilní magnáti. To se tam také píše.
Odpovědět
DA
DAG
28.7.2026 07:48 Reaguje na Jarek SchindlerJen upřesnění. Bavíme se o CHKO a NP v hospodářských lesů by se tento zákon netýkal. Stát nedostane vlastně nic. Vydělají těžařské firmy a ten kdo to spálí. Zřejmě ČEZ. Já na rozdíl od Filipa si myslím, že motorky jsou jen troubové, co se marketingově chytli posledních požárů CHKO a chtějí na tom získat politické body. S jejich schopností předkládat zákony z toho stejně nic nebude.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 11:19 Reaguje na DAGJestli to nevíte tak i v CHKO je většina lesů hospodářských. Výdělek za dřevo v NP jde snad státu. Pokud vydělá těžařská firma platí daně. Musíme snad začít rozlišovat o co jde a kde o to jde. Někde na šumavských slatích požár asi hned tak nehrozí. Na suchých píscích se dá očekávat. Ono i to dřevo jinak vysychá. Atd. Ono je zajímavý déle trvající pohled na požářišt. Tam kde je pouze suchá hrabanka či tráva, netrvá ten oheň dlouho. Místa kde plameny neustále vyskakují i po delší době a která budou krásně viditelná hlavně na termokameře, jsou právě suché pařezy, ležící i stojící suchary atd.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.7.2026 15:14 Reaguje na Jarek SchindlerCo by nepřineslo, vypíše se dotační titul...
Odpovědět
FH
Filip Holub
29.7.2026 20:14 Reaguje na Jarek SchindlerVláda to defakto může nařídit LČR, NP a vojenským lesům. Což je cca k 70% lesů.
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:08 Reaguje na Jarek SchindlerVláda to může defakto nařídit u LČR, NP a vojenských lesů. To je cca u 70% lesů.
Odpovědět
FH
Filip Holub
29.7.2026 19:48 Reaguje na Jarek SchindlerJeďte se podívat k Velké Bíteši ke Krnovu, nebo na lesy Prosila Bohemica
Odpovědět
FH
Filip Holub
29.7.2026 19:53 Reaguje na Jarek SchindlerJeďte se podívat k Velké Bíteši, ke Krnovu, na ŠLP Mendelovi univerzity nebo na lesy Prosilva Bohemica
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
27.7.2026 11:07Co používají včelaři do dýmáků? A není snad pravda že není kouře bez ohně?
Odpovědět
pa
pavel
27.7.2026 11:48pustit si něco takového jako je tento poradce dos vého lesa může akorát obdobný šílenec
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
27.7.2026 13:33Z hlediska lesa by bylo ideální ponechat k zetlení úplně všechno umrlé jehličnaté dřevo, ale že se tento nápad objeví, bylo jasné. Plantáže smrku, borku a modřínu, v České kotlině eufemisticky nazývané lesem, jdou masově do kopru a v případě první z uvedených dřevin jsou to po republice tisíce hektarů mrtvých porostů, které dřív, než se stihnou (ještě za zajímavou cenu) vytěžit, obrovsky klesnou na ceně, takže už zbývá jen spálení nebo volné zetlení. Je pochopitelné, že za těchto okolností chtějí z toho mít vlastníci “aspoň něco”. Proto bych je primárně nekamenoval.
Poděkujme “vyspělému českému lesnictví”, které naprosto nevyhovující boreální dřeviny masově nasázelo do zcela nevyhovujících podmínek, přestože už skoro 100 let ti moudří z lesníků poukazují na to, jak obrovské nebezpečí to je. Poděkujme “odborným” lesním hospodářům, kteří dodnes na holinu vzniklou předčasným smýcením padesátiletého smrkáče opět předepíšou “výnosovou” dřevinu. Mnozí majitelé lesa možná jsou chamtiví, ale neméně mnozí z těch, co se vydávají za lesní odborníky, jsou, slušně řečeno, nebystří.
Však my jim ty další smrčky do řad přece rádi zadotujeme, no ne?
Odpovědět
Poděkujme “vyspělému českému lesnictví”, které naprosto nevyhovující boreální dřeviny masově nasázelo do zcela nevyhovujících podmínek, přestože už skoro 100 let ti moudří z lesníků poukazují na to, jak obrovské nebezpečí to je. Poděkujme “odborným” lesním hospodářům, kteří dodnes na holinu vzniklou předčasným smýcením padesátiletého smrkáče opět předepíšou “výnosovou” dřevinu. Mnozí majitelé lesa možná jsou chamtiví, ale neméně mnozí z těch, co se vydávají za lesní odborníky, jsou, slušně řečeno, nebystří.
Však my jim ty další smrčky do řad přece rádi zadotujeme, no ne?
Pe
Petr
27.7.2026 15:40 Reaguje na Vladimír PelíšekVidíte problém, ale příčinu jste zároveň sám popsal a ospravedlnil ( Je pochopitelné, že za těchto okolností chtějí z toho mít vlastníci “aspoň něco”. Proto bych je primárně nekamenoval.). Jenže tím to celé vzniklo. Vlastník chce mít výnosy, což vede k ruské ruletě. Zasází se to, co nejvíc dává, a buď to vyjde, nebo ne. Teď zrovna to nevyšlo, ale stejně se to zkouší zas. Prostě prachy. V každém režimu. Ven z toho se asi nepodaří, tak se teď hledají jiné cesty jak ždímat prachy i za situace, kdy les neroste podle přání. Jsem zvědavý na další vývoj této touhy.
Odpovědět
FH
Filip Holub
29.7.2026 20:17 Reaguje na PetrVýnosy a to jistější můžete mít i bez jehličnatých dřevin trba s dubem. Za 30 let se uvidí o co bude zájem. Teď jde o to udržet produkční lesy.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
28.7.2026 08:16 Reaguje na Vladimír PelíšekA díky těm zlým lesníkům jsme měli těch 100 let kvalitní smrkové dřevo, protože s rozložitého dubu fakt krov neuděláš.
Kecy o chamtivosti jsou úplně mimo mísu. To co teď sázím nesklidí ani má vnučka. Chamtiví jsou ti, co vykácí a prodají práci svých předků a les nechají zarůst bordelem a ještě to "prodají" jako vzornou moderní péči.
Zajímavé je, že si furt berete do huby lesníky. Zkuste třeba zas zemědělce. Zakázat monokultury pšenice a přejít na druhově pestrou step by se přece mělo. Jenže to by byl za rok hladomor, kdežto u lesa se aplikace Vašich keců projeví za desetiletí, to se to pak radí.
Odpovědět
Kecy o chamtivosti jsou úplně mimo mísu. To co teď sázím nesklidí ani má vnučka. Chamtiví jsou ti, co vykácí a prodají práci svých předků a les nechají zarůst bordelem a ještě to "prodají" jako vzornou moderní péči.
Zajímavé je, že si furt berete do huby lesníky. Zkuste třeba zas zemědělce. Zakázat monokultury pšenice a přejít na druhově pestrou step by se přece mělo. Jenže to by byl za rok hladomor, kdežto u lesa se aplikace Vašich keců projeví za desetiletí, to se to pak radí.
VP
Vladimír Pelíšek
28.7.2026 10:24 Reaguje na Jan MatěnaAno, 100 let. A to až do doby, než smrk zdevastoval většinu půd, kde rostl, a oteplilo se o několik stupňů při neměnném nebo i nižším množství srážek, takze co dnes sázíte, může klidně skončit už za 20 let.
V kamnech.
Dnes máme v ČR na smrku už 4 druhy kůrovců. Žloutnou už i dvouleté stromky. Prognóza dalšího vývoje klimatu je známa. Přesto se najdou lesníci, pro které je smrk i nadále hlavní dřevinou. Jak takové lesníky označit, aby se neurazili? Poraďte.
Rozumím, že školky mají miliony sazeniček a neví co s nimi. Chápu, že mnohé pily nic než smrk zpracovávat neumí, i to, že máme několik generací lesníků, kteří s ničím jiným než se smrkem nemají zkušenosti.
Jenže nic z toho les nezajímá. Byl tady před smrkovým experimentem, a bude tady i po něm.
Naučte se ty krovy dělat z jedle, jak to dělali předkové. Stačí málo: přestat dělat holiny a začít pracovat s podrostem. Začněte pěstovat douglasku. Vyzkoušejte v suchých polohách cedr libanonský.
Postavte se třeba na hlavu, ale era severských dřevin v našich lesích skončila.
Odpovědět
V kamnech.
Dnes máme v ČR na smrku už 4 druhy kůrovců. Žloutnou už i dvouleté stromky. Prognóza dalšího vývoje klimatu je známa. Přesto se najdou lesníci, pro které je smrk i nadále hlavní dřevinou. Jak takové lesníky označit, aby se neurazili? Poraďte.
Rozumím, že školky mají miliony sazeniček a neví co s nimi. Chápu, že mnohé pily nic než smrk zpracovávat neumí, i to, že máme několik generací lesníků, kteří s ničím jiným než se smrkem nemají zkušenosti.
Jenže nic z toho les nezajímá. Byl tady před smrkovým experimentem, a bude tady i po něm.
Naučte se ty krovy dělat z jedle, jak to dělali předkové. Stačí málo: přestat dělat holiny a začít pracovat s podrostem. Začněte pěstovat douglasku. Vyzkoušejte v suchých polohách cedr libanonský.
Postavte se třeba na hlavu, ale era severských dřevin v našich lesích skončila.
VP
Vladimír Pelíšek
28.7.2026 10:27 Reaguje na Vladimír Pelíšek* dvoumetrové smrky, ne dvouleté, oprava.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
28.7.2026 13:55 Reaguje na Vladimír PelíšekDouglaska je mizerné dřevo, jedli u nás kvůli zvěři téměř vypěstovat nelze. Smrk na Vysočině roste stále hezky, nevím co si vymýšlíte. Kůrovec začíná vždy od jednoho stromu a není problém. Problém je nepéče, lenost, byrokracie a takzvaná ochrana přírody = velmi často množárna kůrovce.
Kdyby naši předkové viděli, jak se staráme o lesy, vzali by bič....
Odpovědět
Kdyby naši předkové viděli, jak se staráme o lesy, vzali by bič....
Jakub Graňák
28.7.2026 15:11 Reaguje na Jan MatěnaDouglaska má dřevo vynikající kvality svými parametry daleko překonávající smrk - lžete jak když tiskne:-)
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
28.7.2026 15:16 Reaguje na Jakub GraňákA navíc má obrovskou plasticitu. Teplotní i srážkovou. Asi by měli někteří smrkoví plantážníci z českých lesů vyrazit do Ameriky přesvědčit tamější lesníky, jak moc jsou s douglaskou mimo.
Odpovědět
Jakub Graňák
28.7.2026 15:35 Reaguje na Vladimír PelíšekVím, utrpěl jsem nějaké povědomí:-))
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 11:59 Reaguje na Vladimír Pelíšek Proč by měli být mimo s pro ně domácí dřevinou? Jinak douglaska mimo jiné transpiruje víc vody než smrk. atd.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 11:49 Reaguje na Jakub GraňákZapomněl jste dodat, že ty lepší parametry jsou vykoupeny vyšší váhou.Ve výsledku potom nejsou rozhodující ty celkem "srovnatelné" parametry ale přednost dostává ta váha.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.7.2026 14:11 Reaguje na Jarek SchindlerA ta menší váha je jakou výhodou u smrkové plantáže pěstované na dobu obmýtí 80+ let, která se ale musí v 50 letech věku smýtit do kamen?
Že se ta lehká polínka snáze hází do kotle a člověk se tak nenadře?
Odpovědět
Že se ta lehká polínka snáze hází do kotle a člověk se tak nenadře?
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 21:13 Reaguje na Vladimír PelíšekNevím proč by se měla smrčina mýtit v 50-ti letech do kamen? V každém případě již v padesáti letech dosanuje smrk rozměrů vhodných pro pilařské sortimenty.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
28.7.2026 15:13 Reaguje na Jan MatěnaTak to jsem moc zvědavý, jak ten smrk vypěstujete s 500 mm ročních srážek a 11 st.C průměrne roční teploty. Asi si neuvědomujete, že když se za Josefa II. u nás smrk jako z tehdejšího pohledu perspektivní rozjížděl, bylo o 3 st. C méně a každou zimu i u vás na Vysočině skoro metr sněhu. Smrk je severská dřevina, pokud mu na delší dobu vyschne jeho mělký talířovitý bal, což je v dnešní ČR už pravidlo, končí i bez kůrovce. Do konce století se ČR klimaticky posune někam na úroveň severního Chorvatska, běžte se podívat do tamějších hor, od kolika metrů nadmořské výšky tam smrk roste.
Jedli je třeba plotit? Ano - zpočátku, než ji máte tolik, že Vám ji zvěř už nestíhá žrát. Ja jsem se ve svých lesích na tento stav dostal po cca 20 letech, a pro jistotu podporuji bohaté jedlové zmlazeni i u sousedů. Douglaska je jeden z hospodářsky nejdůležitějších jehličnanů Severní Ameriky - proč asi? Je jí už plné i Německo.
Kůrovec nezačíná od jednoho stromu. Běžte a přesvědčujte desítky drobných vlastníků, že by měli uz při prvních drtinkách kácet porosty, které budou v mýtním veku za 20 let. Ale vezměte si brnění, abyste přežil.
Každý majitel počítá roky, kdy bude moct shodit ten smrk za dobrou cenu, ne jako palivo v 50 letech věku.
Smrk to má spočítané i u vás na Vysočině. Zhruba nad 600 metrů máte tak nanejvýš ještě 15-20 let, abyste něco udělali s dřevinnou skladbou, minimálně podsadili “zdravé” smrčáky bukem, klenem a jedlí, abyste tam pak neměli jivovo-březové chrouští, až vám to půjde do kopru.
Hlavním jehličnanem od 600 metrů výše by měla být jedle, i za cenu dočasně zvýšených nákladů na oplocenky. Pod tuto výšku je nutné začít experimentovat: borovice černá, douglaska, zerav obrovsky, cedr libanonský.
BTW, jedle byla tak výborná na krovy, že z ní byly na Vysočině celé vesnice. Ne z lerpánu, ne z borku.
Odpovědět
Jedli je třeba plotit? Ano - zpočátku, než ji máte tolik, že Vám ji zvěř už nestíhá žrát. Ja jsem se ve svých lesích na tento stav dostal po cca 20 letech, a pro jistotu podporuji bohaté jedlové zmlazeni i u sousedů. Douglaska je jeden z hospodářsky nejdůležitějších jehličnanů Severní Ameriky - proč asi? Je jí už plné i Německo.
Kůrovec nezačíná od jednoho stromu. Běžte a přesvědčujte desítky drobných vlastníků, že by měli uz při prvních drtinkách kácet porosty, které budou v mýtním veku za 20 let. Ale vezměte si brnění, abyste přežil.
Každý majitel počítá roky, kdy bude moct shodit ten smrk za dobrou cenu, ne jako palivo v 50 letech věku.
Smrk to má spočítané i u vás na Vysočině. Zhruba nad 600 metrů máte tak nanejvýš ještě 15-20 let, abyste něco udělali s dřevinnou skladbou, minimálně podsadili “zdravé” smrčáky bukem, klenem a jedlí, abyste tam pak neměli jivovo-březové chrouští, až vám to půjde do kopru.
Hlavním jehličnanem od 600 metrů výše by měla být jedle, i za cenu dočasně zvýšených nákladů na oplocenky. Pod tuto výšku je nutné začít experimentovat: borovice černá, douglaska, zerav obrovsky, cedr libanonský.
BTW, jedle byla tak výborná na krovy, že z ní byly na Vysočině celé vesnice. Ne z lerpánu, ne z borku.
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 21:22 Reaguje na Vladimír PelíšekJen lžete. Kde jste příšel na těch 500 milimetrů ročních srážek. Mám takový dojem že nějaký průměr za poslední roky je 684 mm a pohyboval se od podprůměrných 571 mm do nadnormálních 776 mm. Takže kde jste vzal těch 500 mm?
Průměrná roční teplota v České republice se v posledních letech pohybuje nad dlouhodobým normálem (8,3 °C pro období 1991–2020), přičemž nejteplejšími zaznamenanými roky byly 2024 (10,3 °C). Vy tu již ale blekotáte o 11 °C.
Odpovědět
Průměrná roční teplota v České republice se v posledních letech pohybuje nad dlouhodobým normálem (8,3 °C pro období 1991–2020), přičemž nejteplejšími zaznamenanými roky byly 2024 (10,3 °C). Vy tu již ale blekotáte o 11 °C.
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:15 Reaguje na Jan MatěnaProblém je sucho. Na sttresovaný smrk stačí pár brouků. Viděl jsem i uschlé smrky bez jediného brouka.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 11:42 Reaguje na Vladimír PelíšekProboha kam na ty nesmysly o degradaci půdy smrkem pořád chodíte. Oteplení znamená zvýšení srážek. Co v těch kamnech nemůže za dvacet let skončit? Tak těch kůrovců je u nás na smrku podstatně víc. Oni jsou vlastně na každé dřevině ale jen na smrku jsou vedeni jako kalamitní škůdci. Dostudujte. Jak označit chytráky kteří si neuvědomují , že jsou LVS, kde smrk pořád je a bude dominantní dřevinou? Že by za blbce? To že někteří budou u nás smrk označovat za experiment samozřejmě neznamená, že to nějaký experiment byl nebo je. Více závislá na vodě , citlivější na její celoroční dostatek je právě jedle. Smrk trpí suchem v povrchových vrstvách půdy díky svému kořenovému systému sice dříve ale ubývá hodně hlavně spodní vody a tak je jedli její hlubší kořenový systém mnohde k ničemu.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.7.2026 14:00 Reaguje na Jarek SchindlerGratuluji k největší kolekci nepravd vtěsnaných do jediného příspěvku na této diskusi. A zároveň děkuji za krásnou demonstraci nesmyslů, jimiž se smrkoplantážníci v této zemi dosud řídí a likvidují tím budoucnost lesů pro naše děti i vnuky.
1. Podzolizace. Mělký kořenový systém, mrtvá půda pod ním, pomalu se rozkládající syrové jehličí okyselující půdu. Výsledek: kyselina v povrchové vrstvě, fatální deficit hořčíku, pod tím mrtvá země. Známo cca 150 let, jinak se to učí už na středních školách.
2. Oteplení automaticky NEZNAMENÁ zvýšení srážek. Pokud máte data potvrzující to, co tvrdíte, například pro současnou vlnu oteplování, sem s nimi. Instituce zabývající se výzkumem klimatu / předpovědmi počasí Vaše tvrzení nepodporují.
3. Ano, kůrovci jsou u smrku vedeni jako kalamitní škůdci - protože u smrku způsobují jeho kalamitní napadení. Ani buk, ani jedle, ani třeba klen v současné době ŽÁDNÉ kalamitní škůdce v podmínkách ČR nemají. Nebo jsou u buku či jedle známi škůdci způsobující kalamitu, tedy například skokové odumření stovek hektarů porostu, jako u uměle vneseného, v nevyhovujících podmínkách přírodě vnucovaného smrku?
4. Jistě, ty “smrkové” LVS v ČR byly, jsou a budou. Ovšem je tam menší “ale”. A sice to, že jejich spodní hranice bude o nějakých pár set metrů nahoru posunuta. Zkrátím to: - pod 800 metrů nad mořem můžete za pár dekád ma smrk jako na něco jiného než vedlejší příměs v porostech v ČR v dalších dekádách zapomenout. Uschnou.
5. Smrk byl experiment, který končí, a Vaše nechuť s tím nesouhlasit ani urážení oponentů to nezmění. Pěstování boreální dřeviny v podmínkách teplotně se blížící severnímu Mediterranu totiž nic než slepý experiment být nemůže.
6. Jedle má podstatně hlubší kořenový systém než smrk, epicentrum výskytu i postglaciální refugia má v horách Středozemí, po skončení poslední doby ledové dokonce rostla na některých místech v porostech i s dřevinami jako dub cesmínolistý či kaštanovník jedlý.
Opravdu děkuji za názornou ukázku “poznatků” z tábora smrkových plantážníků, protože takový soubor neznalosti základních souvislostí spojený s arogancí a neochotou vnímat lesy v souvislostech se v posledních dekádách už nevidí.
Odpovědět
1. Podzolizace. Mělký kořenový systém, mrtvá půda pod ním, pomalu se rozkládající syrové jehličí okyselující půdu. Výsledek: kyselina v povrchové vrstvě, fatální deficit hořčíku, pod tím mrtvá země. Známo cca 150 let, jinak se to učí už na středních školách.
2. Oteplení automaticky NEZNAMENÁ zvýšení srážek. Pokud máte data potvrzující to, co tvrdíte, například pro současnou vlnu oteplování, sem s nimi. Instituce zabývající se výzkumem klimatu / předpovědmi počasí Vaše tvrzení nepodporují.
3. Ano, kůrovci jsou u smrku vedeni jako kalamitní škůdci - protože u smrku způsobují jeho kalamitní napadení. Ani buk, ani jedle, ani třeba klen v současné době ŽÁDNÉ kalamitní škůdce v podmínkách ČR nemají. Nebo jsou u buku či jedle známi škůdci způsobující kalamitu, tedy například skokové odumření stovek hektarů porostu, jako u uměle vneseného, v nevyhovujících podmínkách přírodě vnucovaného smrku?
4. Jistě, ty “smrkové” LVS v ČR byly, jsou a budou. Ovšem je tam menší “ale”. A sice to, že jejich spodní hranice bude o nějakých pár set metrů nahoru posunuta. Zkrátím to: - pod 800 metrů nad mořem můžete za pár dekád ma smrk jako na něco jiného než vedlejší příměs v porostech v ČR v dalších dekádách zapomenout. Uschnou.
5. Smrk byl experiment, který končí, a Vaše nechuť s tím nesouhlasit ani urážení oponentů to nezmění. Pěstování boreální dřeviny v podmínkách teplotně se blížící severnímu Mediterranu totiž nic než slepý experiment být nemůže.
6. Jedle má podstatně hlubší kořenový systém než smrk, epicentrum výskytu i postglaciální refugia má v horách Středozemí, po skončení poslední doby ledové dokonce rostla na některých místech v porostech i s dřevinami jako dub cesmínolistý či kaštanovník jedlý.
Opravdu děkuji za názornou ukázku “poznatků” z tábora smrkových plantážníků, protože takový soubor neznalosti základních souvislostí spojený s arogancí a neochotou vnímat lesy v souvislostech se v posledních dekádách už nevidí.
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 12:53 Reaguje na Vladimír PelíšekTakže postupně. 1 - Podzol je nejrozšířenějším půdním typem subarktického pásu. Podzolizace vzniká působením klimatických vlivů, zejména pak mimo jiné i díky nadměrné vlhkosti vzduchu. Smrk, to je většinou vlhká, ale dobře propustná, mírně kyselá (pH 5,0–6,5) půda. Podstatně větším problémem, co se týká kyselosti půd, byly exhalace s velkým podílem síry. Odsířením zdrojů tento problém z našich lesů postupně mizí. Smrk má také samozřejmě podstatně lepší filtrační vlastnosti vzduchu než listnáče. Takže kecy o kyselině v povrchové vrstvě může vést tak pouze magor. Ještě jednou. Jsou lesy, které posledních 3000 let nebyly jiné než smrkové, a stromy v nich pořád rostou. Podle vás by to měla být mrtvá země a při chůzi bychom se měli brodit kyselinou. Nebrodíme, magore. 2 – Ve zkratce. Teplejší vzduch udrží více vody a více vody ve vzduchu znamená více deště. To je samozřejmě fyzika. Od rovníku na sever klesají srážky. Proč asi? 3 – Jedle například kolem Letohradu (cca 2020) masivně usychala. Důvodem bylo sucho a, světe div se, kůrovci. V současné době mají s kůrovci problémy jedle v jižních Čechách. Akorát jde o rod Pityokteines. Jo, ten napadá jedle. No a došlo to tak daleko, že v některých lokalitách v okolí Budějovic a na Šumavě se objevují kola uschlých jedlí častěji než kola suchých smrků. Už jste se dopočítal těch kůrovců na smrku? Buk je relatívně jedna z " nejzdravějších" dřevin u nás. To samé se ale již nedá říci například o jasanu nebo dubu. 4,5 - Jasně byly jsou a budou. Zatím tu hranici nic neposunulo. No a jestli to nevíte tak smrk s vodou hospodaří podstatně lépe něž například buk. Bukové lesy v porovnání se smrkovými během horkých letních měsíců více vysušují půdu. Buk pije dokud může. Smrk během horkých dní uzavírá na jehlicích průduchy, aby zabránil nadměrné ztrátě vody z vodivých pletiv. Toto buk neumí. 5- Smrk je u nás původní dřevina a tak nemůže být experimentem. Ano, bude růst ( sázet se) podle podmínek. Aha, pán si oblíbil cizí slova a myslí se že jejich používání z něj udělá inteligenta. Tak podmínkám severního " Mediterranu" se zatím neblížíme a to nejen teplotně. 6- Ano jedle má podstatně hlubší silný kulový kořen. To ji ale neochránilo před tím, aby začala z důvodů exhalací odcházet v osmdesátých letech minulého století. Schne i dnes, akorát díky nižšímu zastoupení to není tak viditelné. No a záverem zase pouze připomenu tu vaši nedostatečnost.... Už jednou pochopte, že ptát se All a myslet si, že vědomosti doženete na Wiki je blbost. Jen naprostý magor si myslí, když začne ohromovat nesmysly, že mu na to všichni skočí. Ten váš dub cesmínolistý (Quercus ilicifolia) je opadavý a pochází z východních oblastí Severní Ameriky. To co pochází ze Středomoří je stálezelený Dub cesmínový (Quercus ilex), chytráku.
Odpovědět
JH
JH
1.8.2026 14:37 Reaguje na Jarek SchindlerSmrk opravdu okyseluje půdu a učí se to na střední škole. A okyselování neznamená, že vám smrkový les po 3000 letech rozleptá boty. I v kyselé půdě vždycky něco poroste, ale asi dost blbě. A že teplejší vzduch znamená vyšší srážky, to běžte říct na sever Afriky. Problém se suchem u nás spočívá ve zvyšování teplot při stejných srážkách, na tom se místní klimatologové shodují už delší dobu.
Odpovědět
JO
Jarka O.
1.8.2026 17:13 Reaguje na JHNa SŠ se učí zkratky, jakou jste předvedl? Pak se není co divit ekologismu a zhloupnutí. Mělce kořenící stromy zabudovávají do svých těl minerály ze svrchní vrstvy půdy a opadem jich zpět vrací méně, proto okyselení, které je ztrátou základních prvků, hořčík je jedním z nich, a dříve, když ještě lesníci hospodařili, byl do lesních půd dodáván. V kyselých půdách roste mnohé, co by v jiné půdě nerostlo, některé dokonce jsou chráněnými lokalitami. To o teplotě a srážkách jste také špatně pochopil, známé suché oblasti kolem poledníků nikdo nepopíral. Že teplo odpovídá vyšším srážkám, je nápad klimatiků, a oborů, které učí o vývoji Země.
Odpovědět
JH
JH
1.8.2026 18:28 Reaguje na Jarka O.Nějak nechápu, proč píšete o zhloupnutí, když tvrdíte to samé. Vápník nebo hořčík můžete do půdy dodávat, ale to nic nemění na tom, že smrk okyseluje. A o těch srážkách tady někdo tvrdil, že jich při oteplení bude více, což je skutečná zkratka.
Odpovědět
JO
JO
JS
Jarek Schindler
2.8.2026 13:17 Reaguje na JH Tak půdu již okyseluje hlavně mateční hornina. Nebo snad ne? Ne vše roste na vápencích, že. Takže podívejte se na co reaguji a potom mluvte. Proč by na "kyselé" půdě mělo něco růst blbě. Jsou snad přirozeně přirozená společenstva kyselých půd. Nebo to neznáte. No a s tím severem Afriky to snad nemyslíte vážně. Co tak říci, že Sahara je Saharou hlavně kvůli tamní tlakové výši , pasátovým větrům. Jinak fyzika je fyzika a tu neoblbnete. Kromě roku 2025 kdy mělo být jen 570 mm srážrk ( 83%) bylo v posledních letech 112 % ,99%, 106%, 113 %) Takže mimo jednoho srážkově podnormálního roku jsme tu měli tři srážkově nadnormální roky.
Odpovědět
JH
JH
2.8.2026 15:43 Reaguje na Jarek SchindlerNebojte se, já umím číst. A čtu, že si z dostupných informací vybíráte jen to, co se vám zrovna hodí. Hodnotu pH půdy ovlivňuje celá řada faktorů, nejen matečná hornina. Smrk čerpá dvojmocné kationty z půdy, ale málo jich vrací v opadu. To zákonitě okyseluje půdu. Existují společenstva kyselých půd, ale pokud vím, tak z hlediska praktického využití nejsou příliš produktivní. Pokud jde o průměry srážek, tak pár nadprůměrných let neznamená vůbec nic. Když si vezmete delší řadu než 5 let, tak jejich srážkové úhrny budou v průměru celkem určitě kolem 100 %. Vy se jen snažíte za každou cenu dokázat, že máte pravdu a že není nic lepšího, než pěstovat smrk. Ale tak jednoznačné to není.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2026 16:27 Reaguje na JHMiluji tyhle diskuse o (fuj!-) "kyselé půdě". Lidé ji nekonzumují, proč je tedy pH tolik pod smrkem vzrušuje? To snad naznačuje, že po něm už nikdy nic nevyroste? Nikoliv, není tomu tak!
Jako děti jsme chodili s družinou do smrkového lesa (byl krásně přehledný, jako po koberci!-), neb jiný byl tehdy vzácností. Dozrál, byl vytěžen, a na jeho místě dnes roste dubina, bučina i habřina. Samozřejmě, na smrk nezapomněli. Tak to na tom světě chodí, že všeho bývá "do času".
Dřív jsem smrk (téměř) nenáviděl, neb byl skoro všude. Ale druhý extrém (pryč s ním!) též nahlížím dnes jinak - viz níže. Pokud přežil suché roky 12-15-18, tak už je na stres tak vytrénován, že při pozorné péči může prosperovat, tj poskytovat kvalitní, rovnou surovinu i v budoucnu. Záleží na mixu kombinace, s bukem a modřínem vypadají porosty velmi dobře.
Odpovědět
Jako děti jsme chodili s družinou do smrkového lesa (byl krásně přehledný, jako po koberci!-), neb jiný byl tehdy vzácností. Dozrál, byl vytěžen, a na jeho místě dnes roste dubina, bučina i habřina. Samozřejmě, na smrk nezapomněli. Tak to na tom světě chodí, že všeho bývá "do času".
Dřív jsem smrk (téměř) nenáviděl, neb byl skoro všude. Ale druhý extrém (pryč s ním!) též nahlížím dnes jinak - viz níže. Pokud přežil suché roky 12-15-18, tak už je na stres tak vytrénován, že při pozorné péči může prosperovat, tj poskytovat kvalitní, rovnou surovinu i v budoucnu. Záleží na mixu kombinace, s bukem a modřínem vypadají porosty velmi dobře.
JO
Jarka O.
2.8.2026 18:29 Reaguje na Karel ZvářalSmrkové lesy hezky voněly, vzduch byl příjemný, voda čistá, protože jeho kořeny výborně filtrovaly. Přečtěte si článek na Neviditelným psovi Les a podzemní voda.
Odpovědět
JO
Jarka O.
2.8.2026 18:24 Reaguje na JHAle vždyť o těch faktorech p. Schindler psal, aspoň si to přečtěte, než začnete opakovat to, co se vám snažíme vysvětlit. Schindler vybral správné informace, vy jen opakujete a zase špatně. Smrk je skromný, proto roste i na podzolech, z půdy bere všechny dostupné minerály, nejen dvojmocné, a to okyseluje (svrchní horizont). Na kyselých půdách existují sady, pole, louky, pastviny. Není jednodušší les než smrkový, však uvidíte, jedle není jednodušší. Mmch tu, není to tak dávno, p. Pelíšek tuším psal něco o přirozených lesích se skoro 100% jedle, snad doufám pokud si dobře vzpomínám. Když jste takový znalec, mohl byste dát příklad jedlového lesa? Neznam přirozené 100% jedlové lesy, ráda se nechám poučit. Děkuji.
Odpovědět
JH
JH
2.8.2026 18:52 Reaguje na Jarka O.I na kyselých půdách leccos naroste, to máte všichni pravdu. Ale obecně platí, že okyselování půdě neprospívá a je to spíše degradace půdy než stav, který bychom měli vyhledávat a víc toho zpravidla roste při vyšším pH. Z tohoto pohledu má smrk na kvalitu půdy negativní vliv. Pan Schindler tvrdí, že nemá, já tvrdím, že to není pravda. Pokud jde o jedli, zeptejte se pana Pelíška.
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:25 Reaguje na Jarek SchindlerSmrk asi zůstane dominantní dřevinou okolo 1000 mnm
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:14 Reaguje na Vladimír PelíšekSmrk je stále reálné pěstovat okolo 30% jednotlivě přimíšený
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:11 Reaguje na Jan MatěnaZkuste se podívat na postupy u lesů trvale tvořivých, u dauerwald. Tam sklízíte kulatinu dle stanoviště ve 40 letech a silnou v 60-80 letech.
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:20 Reaguje na Jan MatěnaZkuste se podívat na les trvale tvořivý na Dauerwald. První kulatinu máte okolo 40 let a silnou okolo 70 let. Benegitem u těchto způsobů je mnohem vyšší ekologická stabilita lesa.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 12:58 Reaguje na Filip HolubTo při klasické výchově v lesích věkových tříd máte také. Jde jen o způsob výběru a nastavení výchovných zásahů.
Odpovědět
FH
Filip Holub
31.7.2026 15:18 Reaguje na Jarek SchindlerAno můžete to tak dělat i při věkových třídách, ale časem budete mít problém se zjišťováním zásob a přírůstu, jelikoz budete mít víc druhů dřevin různého věku a různé výšky.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.8.2026 12:49 Reaguje na Filip HolubNepletete se náhodou? Ty problémy budete mít spíš v tom Dauerwaldu.
Odpovědět
Peter
27.7.2026 17:54Například v Národním parku Šumava je většina tlejícího dřeva z kůrovcových gradací již zarostlá náletem dřevin. Pokud by se toto dřevo mělo z porostů dostávat na cesty, dojde k poničení nově rostoucích stromů.
... Vysoké riziko požáru je také na holinách a v porostech do deseti let věku, měli bychom se proto snažit obnovovat lesy pod stávajícími dospělými stromy.
A pri ich neskoršej ťažbe už samozrejme "k poničení nově rostoucích stromů." nedôjde.
Odpovědět
... Vysoké riziko požáru je také na holinách a v porostech do deseti let věku, měli bychom se proto snažit obnovovat lesy pod stávajícími dospělými stromy.
A pri ich neskoršej ťažbe už samozrejme "k poničení nově rostoucích stromů." nedôjde.
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:29 Reaguje na PeterPokud máte dobrý systém linek a koruny hážete na linky, tak škody na zmlazení jsou minimální.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 09:36 Reaguje na Filip HolubZ osobního pozorování potvrzuji, že šikovný řidič ve vhodném harvestoru je docela šetrný k podrostu i u dubů.
Odpovědět
MD
Milan Dostál
28.7.2026 06:04Je zajímavé jak se diskutující a trolové pěkně roztřídili, nereagovat neodpovídat, to je cesta. Je, ale hóóódně těžká.
Odpovědět
JM
Jan Matěna
28.7.2026 08:02A není náhodou spalování biomasy strašně ekologické a greendealovské?
Jen Škoda Auto staví kotelnu, která sežere vše co hoří do vzdálenosti 150km od Boleslavi. A samozřejmě se státní podporou v miliardách. Tak co brečíte ekologisti ? Radujte se a tancujte.
Odpovědět
Jen Škoda Auto staví kotelnu, která sežere vše co hoří do vzdálenosti 150km od Boleslavi. A samozřejmě se státní podporou v miliardách. Tak co brečíte ekologisti ? Radujte se a tancujte.
II
Imarr Imarr
28.7.2026 09:20 Reaguje na Jan MatěnaJe to tak. U nás v Táboře už C energy ekologicky sežralo co se dalo, tak se to nyní zase přestaví na eko spalovnu odpadu.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
28.7.2026 11:06 Reaguje na Jan MatěnaOno asi půjde spis o to, kolik te “biomasy” bude. Uz ted leží (nebo stoji) v hospodářských lesích stovky tisíc tun sterilních smrkových souší odumřelých během poslední dekády kůrovcem, které jsou ve stavu, že se je ekonomicky (k prodeji dřevní hmoty) nevyplatí těžit. Včas se to nestihlo a teď už je pozdě.
Nadto se zásluhou dosavadního prubehu počasí v tomto roce (výrazný deficit srážek a nadprůměrná teplota) s velkou pravděpodobností rozběhne další velká kůrovcová kalamita.
A ta se zase nejspíš nestihne (ekonomicky, tj. včas) vytěžit. Takže toho suchého dřeva ke spálení bude hodně a je pochopitelné, že se z něho někteří vlastníci snaží a budou snažit mít “aspoň něco”.
Nejsou vhodné sazenice na nové zalesnění, prodloužená lhůta zalesnění je z nouze ctnost. Nejsou kapacity, lidské ani časové, udržovat nové výsadby až do skončení doby zajištění. Vznikají a budou vznikat tisíce hektarů náletů měkkých dřevin a keřů, u nichž se budeme modlit, aby se časem přeměnily na plnohodnotný les.
Nebyla skutečná vůle měnit druhové složení lesů v uplynulých dekádách. Nepoučili jsme se z první velké vlny kůrovce před 30 lety, takže jsme odsouzeni za svou chybu zaplatit několikanásobek.
Odpovědět
Nadto se zásluhou dosavadního prubehu počasí v tomto roce (výrazný deficit srážek a nadprůměrná teplota) s velkou pravděpodobností rozběhne další velká kůrovcová kalamita.
A ta se zase nejspíš nestihne (ekonomicky, tj. včas) vytěžit. Takže toho suchého dřeva ke spálení bude hodně a je pochopitelné, že se z něho někteří vlastníci snaží a budou snažit mít “aspoň něco”.
Nejsou vhodné sazenice na nové zalesnění, prodloužená lhůta zalesnění je z nouze ctnost. Nejsou kapacity, lidské ani časové, udržovat nové výsadby až do skončení doby zajištění. Vznikají a budou vznikat tisíce hektarů náletů měkkých dřevin a keřů, u nichž se budeme modlit, aby se časem přeměnily na plnohodnotný les.
Nebyla skutečná vůle měnit druhové složení lesů v uplynulých dekádách. Nepoučili jsme se z první velké vlny kůrovce před 30 lety, takže jsme odsouzeni za svou chybu zaplatit několikanásobek.
DA
Jakub Graňák
28.7.2026 15:23 Reaguje na Vladimír PelíšekSouhlas, jen dodám, že proti smrkovým monokulturám se v tuzemsku stavěly některé lesnické elity už v časech velkých mniškových kalamit na počátku minulého století.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 12:31 Reaguje na Vladimír PelíšekTak pokud vím tak doba zalesnění a zajištění se prodloužila hlavně z důvodu aby šlo lépe využít potenciálu přirozeného zmlazení. No a byl to výmysl ekologů a progresívních lesníků. Ne praktiků, protože je to naprostý, nesmysl který výchovu porostu do stavu zajištění pouze nesmyslně prodraží. Ano, budou vznikat tisíce hektarů porostů měkkých dřevin s x hektary těžko zalesnitelných zabuřeněných ploch.Ale to nemá co dočinění se smrkem jako takovým.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
29.7.2026 14:42 Reaguje na Jarek SchindlerDoba zalesnění se prodloužila hlavně proto, že stát považuje (zcela správně) za žádoucí obměnu dřevinného složení v místech původních, v posledních dekádách hromadně umírajících smrkových plantáží, a snaží se vlastníky co nejvíce podnítit k využití přirozeného zmlazení.
Zároveň je tím ale přiznáno:
1. Neexistuje dostatek žádoucího sadebniho materiálu (MZD), kterým by bylo možné během 2 let (viz ustanovení předchozího LZ) tak velké plochy zalesnit
2. I kdyby to bylo možné, neexistují lidské ani technické zdroje tak rozsáhlé uměle zalesněné plochy udržovat až do doby zajištění kultury
Samozřejmě, že někteří vlastníci mohou prodloužené doby zneužívat a po 5 letech se s těmi porosty bříz, jeřábu, jív, bezu, ostružin a třtiny už nedomluví.
Je ovšem třeba “poděkovat” těm, kdo ta tisicihektarova pole smrku po republice vypěstovali, přestože se už déle než století ví, že šlo o časovanou bombu. Oteplení a vysušení klimatu to jen urychlilo.
Neznám pojem “progresivní lesník”. Každá dřevina má své přirozené ekologické nároky + jistou plasticitu. Smrk pomohl před 200 lety ve střední Evropě vyřešit krizi fatálního nedostatku dřeva, ale podmínky k jeho růstu / pěstování se mezitím výrazně změnily v jeho neprospěch, a i společenská objednávka je dnes diametrálně odlišná od tehdejší, požadující rychle rostlé, rovné dřevo bez ohledu na “vedlejší efekty” a dlouhodobou udržitelnost.
Odpovědět
Zároveň je tím ale přiznáno:
1. Neexistuje dostatek žádoucího sadebniho materiálu (MZD), kterým by bylo možné během 2 let (viz ustanovení předchozího LZ) tak velké plochy zalesnit
2. I kdyby to bylo možné, neexistují lidské ani technické zdroje tak rozsáhlé uměle zalesněné plochy udržovat až do doby zajištění kultury
Samozřejmě, že někteří vlastníci mohou prodloužené doby zneužívat a po 5 letech se s těmi porosty bříz, jeřábu, jív, bezu, ostružin a třtiny už nedomluví.
Je ovšem třeba “poděkovat” těm, kdo ta tisicihektarova pole smrku po republice vypěstovali, přestože se už déle než století ví, že šlo o časovanou bombu. Oteplení a vysušení klimatu to jen urychlilo.
Neznám pojem “progresivní lesník”. Každá dřevina má své přirozené ekologické nároky + jistou plasticitu. Smrk pomohl před 200 lety ve střední Evropě vyřešit krizi fatálního nedostatku dřeva, ale podmínky k jeho růstu / pěstování se mezitím výrazně změnily v jeho neprospěch, a i společenská objednávka je dnes diametrálně odlišná od tehdejší, požadující rychle rostlé, rovné dřevo bez ohledu na “vedlejší efekty” a dlouhodobou udržitelnost.
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 20:26 Reaguje na Vladimír PelíšekŘeknu to tak. Ochranáři a ti progresívní lesníci zcela blbě přesvědčili stát o nesmyslu , že přirozené zmlazení potřebuje čas. Vy to bohužel také papouškujete. Jestli to mevíte, tak na přirozené zmlazení se porost musí připravit a s přirozeným zmlazením začít ještě za života mateřského porostu. Tedy před domýcením. Co se přirozeně nezmladí v prvním roce holiny se již většinou nezmladí vůbec. Pouze se tím vytvářejí nezalesnitelné, nebo těžko zalesnitelné plochy a veškerá péče se nesmyslně protahuje a tím i prodražuje. Samozřejmě, nějaký dlouhodobý nedostatek sazenic je nesmysl. Podle HS s cílovou dřevinou tam najdete i předepsané % MZD a možné dřeviny. No a každy si mlůže podle předpisu vybrat, Těch MZD je tam většinou dost a % nebývá většinou zas tak velké. No a mezi MZD samozřejmě najdete i ten smrk. Ono se nyní zalesňuje kolem 25 tisíc ha a to zas není tolik, aby se to nedalo zvládnout. Tvrďte si co chcete ale po smrku je u nás pořád největší poptávka a ta poptávka zatím klesat nebude. Kůrovcové kalamity vždy byly a budou a vždy bude v první řadě záležet na tom, jak se k nim člověk postaví. Pokud se z kůrovce zase stane architekt lesa tak potěš pánbůh.atd.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 00:32 Reaguje na Jarek SchindlerVysoká poptávka je i po mandarinkách, přesto mi není známo, že by kvůli tomu existovaly v ČR tlaky na její pěstování. Touha po smrkovém dřevu je pouze kombinace síly zvyku a lenosti. Školky s miliony smrkových sazenic, které potřebují udat (a porostů jiných dřevin uznaných pro sběr semen je po 200 letech smrkoplantážnictví zatraceně málo). Pily schopné zpracovávat pouze smrk, borek a modřín - prakticky nic jiného. Lesníci, kteří neumí nic než smrk a holiny.
A tak dále.
Co brání vám začít prořeďovat smrkové plantáže dvacet let před plánovaným smycenim a začít je zavcasu podsazovat bukem, jedli? Německo už to dělá ve velkém, dokonce i Polsko, ti hlavně v borech. Ale chápu, ono je pohodlnější počkat, až ty plantáže sežere brouk a pak fantazírovat, ze nic než nová plantáž nebo ostružinové chrouští není možné, takže “bez smrku se neobejdeme”, že? Jak říká starý vtip: - český plantážník, kdyby měl tu moc, by smrkem “vylepšil” i svahy nad Splitem.
Odpovědět
A tak dále.
Co brání vám začít prořeďovat smrkové plantáže dvacet let před plánovaným smycenim a začít je zavcasu podsazovat bukem, jedli? Německo už to dělá ve velkém, dokonce i Polsko, ti hlavně v borech. Ale chápu, ono je pohodlnější počkat, až ty plantáže sežere brouk a pak fantazírovat, ze nic než nová plantáž nebo ostružinové chrouští není možné, takže “bez smrku se neobejdeme”, že? Jak říká starý vtip: - český plantážník, kdyby měl tu moc, by smrkem “vylepšil” i svahy nad Splitem.
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 14:00 Reaguje na Vladimír PelíšekTak to máte říci rovnou že se bavíte o sadařství. Já se bavím neustále o dlouholetém lesnictví. Školky většinou během třech max pěti let protočí 100 % sadebního materiálu. Tak co pořád mektáte? Prořeďování porostů? U buku ideální clonná seč. U smrku možný problém se stabilitou a hlavně se zmladí v první řadě zase smrk. Nevím proč tu pořád plandáte nesmysly o plantážích co by měl sežrat brouk. Řekl bych, že právě pro takové jako vy, je ten kůrovec vzývaná modla. Kůrovec byl i dříve ale lesnictví se s těmito kalamitami vždy dokázalo vyrovnat. Dřív nebyli kecálisti co do všeho kafrali. Bohužel kecálisti jako vy jsou horší než kalamita a to je vás dnes bohužel jak nasráno.
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:40 Reaguje na Jarek SchindlerNemáte pravdu znám lesy do kterých vlastníci po kůrovcové kalamitě nic neinvestovali. Nechali to být a mají tam BR, JR, KL, OS, VR, DB, BO, MD, SM, BK. Bohužel je pravda, že se jim do toho nevhce s prořezávkou. To je asi chyba.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 13:33 Reaguje na Filip HolubTo že se někde něco zmladí ještě neznamená že to dál poroste. Že to bude mít nějaký dlouholetý smysl. Lesníctví není zemědělství, kde každý rok začínate znovu.
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:34 Reaguje na Vladimír PelíšekV náletech je peszrá mozaika dřevin. Zkuste si to projít najdete min 5 druhů stromů, ale spíš víc.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 07:30 Reaguje na Filip HolubJa to skoro každý týden procházím. Nekde je kromě měkkých dřevin a ostružiny i klen, habr, jinde dokonce i jedle, jilm, ale na mnoha místech jen liska, bříza, jíva, jeřáb, bez, ostružina, třtina. Z těch posledních porostů nebude bez dosadeb nic “normálního” ani za 30 let, bude se s tím muset hodně pracovat, vnášet neměkké dřeviny. Jíva nebo bříza vyrostou i dva metry za rok. Prodloužení doby zalesnění na 5 let neni vsespasne. Samozřejmě to padá na vrub těch, co široko daleko nepěstovali nic než smrk, takze cílové dřeviny neměly odkud nalétnout.
Odpovědět
FH
Filip Holub
31.7.2026 07:08 Reaguje na Vladimír PelíšekKlen, jedle, jilm bříza pro vás budou ekonomicky zhodnotitelné dřeviny v 80 letech ve sponu 8-10m. To znamená, že pokud jsou nyní tyhle dřeviny od sebe alespoň 8-10m tak jste bez problémů. Vychovávat vám je budou habr, jíva a zpočátku i ta líska. Ve výšce 2 m uděláte spon 2x2 m a potom děláte úrovňové výchovné zásahy ve 4 m, v 6 m a potom po cca 5 letech.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 14:09 Reaguje na Filip Holub Píšete nesmysly. Bříza určitě není "ekonomicky zhodnotitelná v 80 letech. "Pokud jsou nyní tyhle dřeviny od sebe alespoň 8-10m tak jste bez problémů". Opravdu? Kardinální nesmysl. Co budete kácet v těch vašich úrovňových zásazích po 5-ti letech? Atd.
Odpovědět
FH
Filip Holub
31.7.2026 15:22 Reaguje na Jarek SchindlerBřízu, klen, jilm ostatnídřeviny mi to vychvávají. Píšu o sponu hlavních cílových dřevin 8-10 m mezi nimi ostatni defakto jakékoliv dřeviny, které mi ty cílové vychovávají a jsou postupně vyřezávané.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 19:40 Reaguje na Filip HolubAha, Co asi tak může vychovávat břízu? No a bříza sama také nic nevychová, ta ošlehává. Co je to spon 8-10 metrů.? Spon jsou vždy dvě čísla 8 x 8 metrů.Na počátku obmýtí mívá porost 600 -800 stromů na hektar.No a výchova se provádí hlavně v cílových dřevinách. A ta dále a tak dál.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
28.7.2026 12:56Tedy vášní tu je požehnaně, ale možná by chtělo je trochu mírnit, bo článek je velmi nekonkrétní, zdrojem je "cosi" v Deníku N ... co nevím, bo je to placený obsah, takže odkaz na dvě věci ... a zatím to nevypadá, že by existoval nějaký konkrétní materiál, byť jen MŽP na toto téma.
Takže bych se fakt zatím zklidnil, a to píšu jako mnohými opovrhovaný;-))) zastánce bezzásahovosti v klidových územích NP.
Odpovědět
Takže bych se fakt zatím zklidnil, a to píšu jako mnohými opovrhovaný;-))) zastánce bezzásahovosti v klidových územích NP.
SV
Slavomil Vinkler
29.7.2026 17:40 Reaguje na Radek ČudaBezzásahovost má místo jen ve velice úzce zdůvodněných případech, protože jinak vše kolem a kolem je krajina modifikovaná lidmi. Bezzásahovost obvykle vytvoří jinou krajinu, než byla, často s nižší biodiverzitou.
Nová generace ekologů s novým paradigmatem jde do praxe. https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/savana-v-energetickem-srdci-republiky
Odpovědět
Nová generace ekologů s novým paradigmatem jde do praxe. https://ekolist.cz/cz/publicistika/eseje/savana-v-energetickem-srdci-republiky
VP
Vladimír Pelíšek
29.7.2026 18:35 Reaguje na Slavomil VinklerAno. Bezzasahovost v umrlé smrkové plantáži (klidně i v NP) vede zase jen k nové generaci skládající se ze semenáčků původních plantážních smrků a k tomu pár měkkých dřevin, protože jedle, buk, klen, níže duby atd. se prostě nemají odkud obnovit. Tedy pokud nám nestačí, že se obnoví někdy za 200 let.
Co člověk zničí plantážnictvím, by měl zase člověk šetrnými a do dlouhé doby rozvrženými zásahy napravit. Ovšem člověk-lesník s láskou k lesu, člověk respektující les, nikoliv zase plantážník, který (jak říká dnes už starý lesnický vtip), “ať sazí, co sází, vždycky mu z toho vypadne smrk s modřínem”.
Odpovědět
Co člověk zničí plantážnictvím, by měl zase člověk šetrnými a do dlouhé doby rozvrženými zásahy napravit. Ovšem člověk-lesník s láskou k lesu, člověk respektující les, nikoliv zase plantážník, který (jak říká dnes už starý lesnický vtip), “ať sazí, co sází, vždycky mu z toho vypadne smrk s modřínem”.
JS
Jarek Schindler
29.7.2026 20:32 Reaguje na Vladimír PelíšekV horských lesích je čistý smrk či smrk s příměsí běžným původním tvarem lesa. Na vás by asi spiš sedělo, " že ať pijete co pijete, vždy blejete vlašák".
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 00:07 Reaguje na Jarek SchindlerNení. Na Balkáně tvoří na mnoha místech horní hranici lesa buk. V Pyrenejích jedle bělokorá. V moravských Karpatech tvořil smrk před nástupem vašeho plantaznickeho experimentu méně než 5%; pod 1000 metrů prakticky nerostl. I v Čechách byla až do 18.stoleti hlavní jehlicinou jedle.
Klimatickou změnou se střední Evropa posouvá k Balkánu. Podívejte se, v jakých nadmořských výškách se přirozeně smrku daří tam. Protoze to je přesně to, kam to směřuje.
Řečeno Vašimi slovy: dostudujte. Pokud možno i něco jiného než Nožičku.
Odpovědět
Klimatickou změnou se střední Evropa posouvá k Balkánu. Podívejte se, v jakých nadmořských výškách se přirozeně smrku daří tam. Protoze to je přesně to, kam to směřuje.
Řečeno Vašimi slovy: dostudujte. Pokud možno i něco jiného než Nožičku.
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 09:27 Reaguje na Vladimír PelíšekPokud není z hosodářského lesa užitek, majitel zkrachuje les koupí nadnárodní společnost a co? A bude prodělávat? Myslete hlavou. Nebo Evropa dopadne s lesy jako s průmyslem.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 10:28 Reaguje na Slavomil VinklerHospodářský les samozřejmě nezanikne, to opravdu je nutnost. Jen to v ČR už nebude smrk, protože přestane být ekonomicky výhodný. Podívejte se, jak je venku. Na většině ČR chybí letos zatím polovina srážek, co tu měla “průměrně” být, a to, co spadlo, často rychle odteklo v průtržích. Za posledních 60 let vzrostla průměrná teplota skoro o 2 st. C. Opravdu jsou toto podmínky pro smrk?
Uz kdysi dávno, jeste za minulého režimu, řešily státy typu Maďarska nebo Bulharska problem, jake jehličnaté dříví vypěstovat. Smrk vzhledem ke klimatu nepadal v úvahu, takže v Bulharsku to na mnoha místech skončilo bezlesím a v Maďarsku akátem. Dnes vysazují cedr libanonský.
Totéž dělají třeba Němci, ti se zeravem a hlavně douglaskou. To jen my z jedné strany dramaticky popisujeme, jak se mění klima, zatímco z druhé pokračujeme ve vysazování smrku, se kterým to šlo dolů už za Husáka. Uz dnes mají přitom střední Čechy a hlavně jižní Morava vyšší teploty, než měly za Husáka Nové Zámky nebo Komárno.
A přesně takto vypadá definice lesnické schizofrenie.
Odpovědět
Uz kdysi dávno, jeste za minulého režimu, řešily státy typu Maďarska nebo Bulharska problem, jake jehličnaté dříví vypěstovat. Smrk vzhledem ke klimatu nepadal v úvahu, takže v Bulharsku to na mnoha místech skončilo bezlesím a v Maďarsku akátem. Dnes vysazují cedr libanonský.
Totéž dělají třeba Němci, ti se zeravem a hlavně douglaskou. To jen my z jedné strany dramaticky popisujeme, jak se mění klima, zatímco z druhé pokračujeme ve vysazování smrku, se kterým to šlo dolů už za Husáka. Uz dnes mají přitom střední Čechy a hlavně jižní Morava vyšší teploty, než měly za Husáka Nové Zámky nebo Komárno.
A přesně takto vypadá definice lesnické schizofrenie.
JS
Jarek Schindler
31.7.2026 14:34 Reaguje na Vladimír Pelíšek Nejsme na Balkáně chytráku. Horní hranice lesa se směrem na sever přirozeně snižuje. Aha, Pyreneje. Tam se ale smrk stepilý nikdy nerozšířil, že. No a v jakých nadmořských výškách se přirozeně smrku daří na Balkáně? Tam snad byla vždy Omorika pane vědátore. Asi byste měl ostatním vědátorům oznámit , že končí v našich podmínkách s alpínským bezlesím. Podle vás tam směřujeme.
Odpovědět
PE
Petr Elias
3.8.2026 11:31 Reaguje na Jarek SchindlerSmrt ztepilý se tam sice nikdy sám nerozšířil, ale už pár staletí tam roste. ;) Omorika na Balkáně roste na dost malém území a je ohrožený. Hlavním jehličnanem balkánu je smrk ztepilý. ;)
Odpovědět
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:46 Reaguje na Radek ČudaJde o to, že na MŽP má vzniknout komise, která má řešit co se soušemi a tlejícím dřevem v NP a o to, že MZe nevydá vyhlášku, která ma nařizovat kolik zůstane v lese dřeva. Což je asi příprava na to, aby se z lesů pod kontrolou státu cca 70% začalo vytahovat tlející dřevo a souše.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
30.7.2026 13:26 Reaguje na Filip HolubAle jo, ale furt to nic nemění na tom, co jsem napsal ... zatím je to velmi rozhořčený článek s prominutím o prdu, bo nic konkrétního zatím není známo.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
30.7.2026 13:27 Reaguje na Radek ČudaJá věděl, že ta moje poslední věta nezůstane bez odezvy;-))).
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.7.2026 19:02Výzkumy publikované v odborných časopisech upozorňují, že oteplování klimatu prodlužuje období vhodná pro vznik rozsáhlých požárů také ve střední Evropě. Vyšší teploty zvyšují vysychání vegetace a prodlužují požární sezonu.
Německo letos zaznamenalo rekordní vlnu veder a současně vyšší počet lesních požárů než v předchozích letech. Podle klimatologů nejde o izolovaný jev, ale o součást dlouhodobého trendu, který bude zvyšovat riziko požárů i v dalších částech Evropy.Odborníci proto zdůrazňují, že vedle modernizace hasičské techniky bude stále důležitější také aktivní péče o krajinu. Patří sem pravidelné odstraňování nahromaděné suché vegetace, obnova přirozené mozaiky lesů a zemědělské krajiny nebo vytváření protipožárních pásů.
Současné požáry ve Francii, Španělsku a Portugalsku tak představují varování, že extrémní lesní požáry jsou výsledkem kombinace meteorologických podmínek, stavu krajiny i dlouhodobých klimatických změn.
Viz https://www.prvnizpravy.cz/zpravy/zpravy/evropa-hori-jinak-nez-driv-vedci-vysvetluji-proc/
Karel Zvářal
29.7.2026 19:38 Reaguje na Slavomil VinklerAno, mozaikovitost a tvorba protipožárních pásů - pro trola něco nesmyslného, zbytečného. Zkušenosti z Francie ukazují, že jediná možnost, jak uniknout plamenům. Takže nejen vyčistit lesní cesty, ale i nejbližší okolí od hořlavé hmoty.
Naštěstí naše porosty jsou dobře udržované, některé záběry odjinud ukazují spíše plantáž na výrobu štěpky či biopaliv. Dvojnásobek hořlavé hmoty znamená násobné úsilí na její uhašení. Něco z letadel nejde vůbec uhasit, jedině na zemi systematicky prolívat místo vedle místa. Nezáviděnihodná, riziková makačka.
Odpovědět
Naštěstí naše porosty jsou dobře udržované, některé záběry odjinud ukazují spíše plantáž na výrobu štěpky či biopaliv. Dvojnásobek hořlavé hmoty znamená násobné úsilí na její uhašení. Něco z letadel nejde vůbec uhasit, jedině na zemi systematicky prolívat místo vedle místa. Nezáviděnihodná, riziková makačka.
FH
Filip Holub
30.7.2026 06:52 Reaguje na Karel ZvářalPodle by se právě tohle mělo řešit. Management kolem míst kde se pohybují lidé, kontrolované vypalování, prevaha listnatých dřevin v porostech, monitorig v reálném čase, něco jako hasičské mapy jako sozčást LHP/LHO, osvěta, školení lidí co pracují v lese apod.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 00:16 Reaguje na Slavomil VinklerBuk nemá pryskyřici, pokud je v míze, nehoří. Neuschnutá jedle nehoří téměř. Lesy, které pravidelně hoří ve Středomoří, tvoří většinou borovice. V nemediterránní Evropě nebyly lesní požáry, dokud nezačaly ty vaše boreální experimenty. Až zmizí jehličnany, které patří někam do Skandinávie či na Sibiř, z poloh, kde nemají ekologicky co pohledávat, nebudou v mírném pásu Evropy hořet v létě lesy ani při ještě vyšších teplotách. Poslední skanzeny ve střední Evropě jsou Česká republika a Rakousko. Dojde to i jim, protože jak říká staré přísloví, “nechť sebepotrhleji mošt se chová, přec vínem bude naposled”.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 09:22 Reaguje na Vladimír PelíšekViděl jste někdy hořet tu vychvalovanou břízu?
Jinak většina lesů je produkčních plantáží. Nemůžete pěstovat něco na co není odbyt. Je nutno technicky zvládnout výrobu dlouhého stavebního dříví (Douglaska? Cedr?...), ale i udržet požární bezpečnost. Co píšete platí spíš pro CHKO a NP, ale zrovna NPŠ smrk se zrecykluje a v NPČŠ bor v součinnosti z břízou, obé zásluhou bezzásahu.
Odpovědět
Jinak většina lesů je produkčních plantáží. Nemůžete pěstovat něco na co není odbyt. Je nutno technicky zvládnout výrobu dlouhého stavebního dříví (Douglaska? Cedr?...), ale i udržet požární bezpečnost. Co píšete platí spíš pro CHKO a NP, ale zrovna NPŠ smrk se zrecykluje a v NPČŠ bor v součinnosti z břízou, obé zásluhou bezzásahu.
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 09:36 Reaguje na Slavomil VinklerJá břízu nikde nevychvaluji. Ano, většina lesů v ČR jsou produkční plantáže, protože je tak předchozí generace lesníků vysázely a obhospodařovaly. To ovšem neznamená, že tomu tak bude i nadále. Nebude, ne proto, že by i nadále nebylo dost lesníků, kteří v tom chtějí pokračovat, ale proto, že to ekologické podmínky na většině stanovišť už nedovolí (netýká se výjimek typu topolových plantáží). Veškerá ekonomika smrku končí ve chvíli, kdy jím musíte opakovaně zalesňovat, protože máte ztráty výsadby desítky procent, a hlavně, když Vám plantáž určená ke smýcení v 80+ letech skončí prolezlá václavkou a uschlá kůrovcem a suchem ve 40+ letech v kamnech. Ví dobře každý, kdo takovou plantáž (v ČR se jí bůhvíproč říká “les”) má nebo měl a každý, kdo se snažil nebo snaží takovou plantáž na půdách, co jsou vyprahlé už v květnu, obnovovat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.7.2026 09:44 Reaguje na Vladimír PelíšekPlantáže budou, je to ekonomická nutnost, když ne češi tak jiní... Nedaj bože ty topolové na štěpku.
Odpovědět
VP
Vladimír Pelíšek
30.7.2026 10:19 Reaguje na Slavomil VinklerBudou, ale ne smrku. Nemůžete mít plantáž něčeho, co na většině ploch, kde se to dnes pěstuje, v budoucnu nedoroste do mýtní zralosti.
Odpovědět
Pe
Petr
30.7.2026 20:39 Reaguje na Slavomil VinklerUdržet požární bezpečnost lesa je jako udržet požární bezpečnost stohu slámy. Taky to nikdo nedělá. Protože by to bylo absurdní.
Odpovědět
Pe
Petr
30.7.2026 20:46 Reaguje na PetrJakousi imaginární a údajně nutnou požární bezpečnost lesa tady v diskuzích neustále vymýšlejí jen lidé trpící nějakým druhem stihomamu. A takoví jsou tu tři. Ostatní chápou jaká je to hloupost.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.7.2026 20:57 Reaguje na PetrTak určitě. Bez hasičů, bez policie, bez armády... Bezzásahovým hipíkům patří svět... To všichni chápou.
Odpovědět
JS
BM
Břetislav Machaček
30.7.2026 18:37Tlením dřeva se snižuje ve dřevu hořlavost, ale pouze za mokra. Pokud stojí
na stojato souše, tak ty tlí setsakra pomalu. Tlení by šlo urychlit jejich
pokácením a ponecháním na místě, ale proboha pouze v úměrném množství jaké
bývá v pralesích při postupném zmaru a obnově stromů. Ten hloupý nápad
nechat na místě to obrovské množství mrtvého dřeva vytvořil silně výhřevnou
hmotu mající k mokrému tlejícímu dřevu daleko. Jinak jako včelař mohu říci,
že je rozdíl v tlejícím dřevu nejen jednotlivých stromů, ale taky o stupni
jeho tlení. Pokud ho použiji dříve, tak hoří plamenem a pokud pozdě, tak
už ani nedýmí. No a je rozdíl mezi troudem z dubu a nebo z vrby. Osobně
používám ten i ten podle délky prohlídky a potřeby ho do kuřáku doplňovat.
Myslím si, že vládě nejde o těžbu už tlejícího dřeva ve stádiu rozpadu,
ale o stojící souše, anebo o ty dokonce ohněm zakonzervované pahýly smrků
v NP ČŠ. Ty po částečném zuhelnatění budou rizikem mnoho dalších let,
neboť zuhelnatěním odolávají tlení, ale hořlavost neztrácejí. Nebo vám
snad v grilu dřevěné uhlí nežhne vysokou teplotou? Určitě jde vládě i
o "vyčištění" lesů v okolí lidských obydlí od silně výhřevné mrtvé
dřevní hmoty, což doporučují i hasiči a taky z okolí přístupových cest,
aby byly bezpečné při požárech lesů. Ekologisté rádi manipulují laiky
záměnou pojmů stojící souš = tlející dřevo, což není pravda a blíž je
souš ležící na vlhké půdě = tlející dřevo. No a už vůbec nejsou tím
tlejícím dřevem zuhelnatělé souše ať stojící a nebo ležící na zemi.
Ono i s tou štěpkou to není tak jednoduché kvůli rizikům samovznícení
při skladování. Nejméně rizikový je průběžný návoz štěpky z lesů ke
kotlům a nebo skladování kulatiny a štěpkování až před spálením. No
taky její množství v místě těžby je omezené množstvím dřevní hmoty,
aby se tam vyplatilo přesunout štěpkovač a naplnit nasmlouvané
kamióny. Za mým domem měl těžař, který vysoutěžil těžbu lesa LČR, velké
oči při prodeji potěžebních zbytků. Ty jako předraženou kulatinu nikdo
nechtěl a o odhadované množství štěpky na konci topné sezóny nebyl taky
zájem. Nakonec ty zbytky skončily částečně rozfrézovány jako mulč pro
budoucí výsadbu a zbytek na hromadách k zetlení. I ta hodinová práce
frézy 5 000 Kč limituje i to urychlení tlení dřeva jako mulče. Ono to
teoretizování má mnoho proměnných a je třeba setsakra promyslet, co se
vyplatí a co ne a taky co bude z hlediska rizika požáru nejvhodnější.
Ty hromady nyní suchého a ještě nezetlelého klestí jsou rizikem větším,
než směs půdy a drtě vzniklé frézováním. Tam je suchý pouze povrch, ale
vespod už je cítit podhoubím dřevokazných hub a bude zetlelé dříve, než
ty hromady. I to je cesta, jak dřevní hmotu zapravit do půdy a snížit
tím riziko požáru smísením s půdou a kamením.
Odpovědět
na stojato souše, tak ty tlí setsakra pomalu. Tlení by šlo urychlit jejich
pokácením a ponecháním na místě, ale proboha pouze v úměrném množství jaké
bývá v pralesích při postupném zmaru a obnově stromů. Ten hloupý nápad
nechat na místě to obrovské množství mrtvého dřeva vytvořil silně výhřevnou
hmotu mající k mokrému tlejícímu dřevu daleko. Jinak jako včelař mohu říci,
že je rozdíl v tlejícím dřevu nejen jednotlivých stromů, ale taky o stupni
jeho tlení. Pokud ho použiji dříve, tak hoří plamenem a pokud pozdě, tak
už ani nedýmí. No a je rozdíl mezi troudem z dubu a nebo z vrby. Osobně
používám ten i ten podle délky prohlídky a potřeby ho do kuřáku doplňovat.
Myslím si, že vládě nejde o těžbu už tlejícího dřeva ve stádiu rozpadu,
ale o stojící souše, anebo o ty dokonce ohněm zakonzervované pahýly smrků
v NP ČŠ. Ty po částečném zuhelnatění budou rizikem mnoho dalších let,
neboť zuhelnatěním odolávají tlení, ale hořlavost neztrácejí. Nebo vám
snad v grilu dřevěné uhlí nežhne vysokou teplotou? Určitě jde vládě i
o "vyčištění" lesů v okolí lidských obydlí od silně výhřevné mrtvé
dřevní hmoty, což doporučují i hasiči a taky z okolí přístupových cest,
aby byly bezpečné při požárech lesů. Ekologisté rádi manipulují laiky
záměnou pojmů stojící souš = tlející dřevo, což není pravda a blíž je
souš ležící na vlhké půdě = tlející dřevo. No a už vůbec nejsou tím
tlejícím dřevem zuhelnatělé souše ať stojící a nebo ležící na zemi.
Ono i s tou štěpkou to není tak jednoduché kvůli rizikům samovznícení
při skladování. Nejméně rizikový je průběžný návoz štěpky z lesů ke
kotlům a nebo skladování kulatiny a štěpkování až před spálením. No
taky její množství v místě těžby je omezené množstvím dřevní hmoty,
aby se tam vyplatilo přesunout štěpkovač a naplnit nasmlouvané
kamióny. Za mým domem měl těžař, který vysoutěžil těžbu lesa LČR, velké
oči při prodeji potěžebních zbytků. Ty jako předraženou kulatinu nikdo
nechtěl a o odhadované množství štěpky na konci topné sezóny nebyl taky
zájem. Nakonec ty zbytky skončily částečně rozfrézovány jako mulč pro
budoucí výsadbu a zbytek na hromadách k zetlení. I ta hodinová práce
frézy 5 000 Kč limituje i to urychlení tlení dřeva jako mulče. Ono to
teoretizování má mnoho proměnných a je třeba setsakra promyslet, co se
vyplatí a co ne a taky co bude z hlediska rizika požáru nejvhodnější.
Ty hromady nyní suchého a ještě nezetlelého klestí jsou rizikem větším,
než směs půdy a drtě vzniklé frézováním. Tam je suchý pouze povrch, ale
vespod už je cítit podhoubím dřevokazných hub a bude zetlelé dříve, než
ty hromady. I to je cesta, jak dřevní hmotu zapravit do půdy a snížit
tím riziko požáru smísením s půdou a kamením.
Pe
Petr
30.7.2026 20:35 Reaguje na Břetislav MachačekStojící souše by tlely pomalu, jenže příroda na to vyzrála. Houby začnou pracovat na spodní části kmene, a to krátce po uschnutí. A taková souš pak časem sama spadne, přestože dřevo může být relativně zdravé, jen dole prostě prohnilo a ztrácí pevnost... A toto se děje tím rychleji, čím víc je pod souší vlhko, třeba udržované buření...
Odpovědět
FH
Filip Holub
31.7.2026 07:26 Reaguje na Břetislav MachačekPro vznik požáru je nejrizikovější drobné palivo, klest, tráva apod. Intenzitu horení zvyšuje silné suché dřevo. Za požáry v lesích může člověk. Proto je důležité zbavovat se drobného paliva okolo míst kudy chdí více lidí. Stejně tak je důležité vzdělávat lidi už od útlého věku a stále dokola školit pracovníky v lese. Silné dřevo bez drobného paliva nechytne a to ani suché.
Tlející dřevo a stojící souše zvyšují ekologickou stabilitu lesa což je přesně to co potřebujeme. Ano můžeme se bavit kolik a jaké dřevo v hospodářských lesich ponechávat. V lesích ve zvlášť chráněných územích se pojďme bavit o tom kde je nutné z hlediska ochrany cizího majetku dřevo vyklízet.
Odpovědět
Tlející dřevo a stojící souše zvyšují ekologickou stabilitu lesa což je přesně to co potřebujeme. Ano můžeme se bavit kolik a jaké dřevo v hospodářských lesich ponechávat. V lesích ve zvlášť chráněných územích se pojďme bavit o tom kde je nutné z hlediska ochrany cizího majetku dřevo vyklízet.
Karel Zvářal
31.7.2026 11:39 Reaguje na Filip HolubV dobách před příchodem uhlí a plynofikací se spálila každá suchá větev. Dnes, tj v čase klimatické změny směrem k suchu, by "osvícenci" nejraději nechali všechno dřevo v lese...(???)
Když ani po alarmujících záběrech ze sousedních zemí nemíní změnit svůj pohled, je to na pováženou!-/
Určitě kolem cest a všude tam, kam dojede technika, použitelné dřevo odvézt ke spálení či jinému využití. Houbám ap. stačí bohatě opadanka, mrtvé dřevo/zejm.kmeny nemá co zachytávat vodu! - ta patří do země.
Musíte vzít v potaz, že většinu požárů založil člověk - velmi často úmyslně! Proto iniciativa za umenšení rizika devastujích požárů je zcela namístě a má mou podporu.
Odpovědět
Když ani po alarmujících záběrech ze sousedních zemí nemíní změnit svůj pohled, je to na pováženou!-/
Určitě kolem cest a všude tam, kam dojede technika, použitelné dřevo odvézt ke spálení či jinému využití. Houbám ap. stačí bohatě opadanka, mrtvé dřevo/zejm.kmeny nemá co zachytávat vodu! - ta patří do země.
Musíte vzít v potaz, že většinu požárů založil člověk - velmi často úmyslně! Proto iniciativa za umenšení rizika devastujích požárů je zcela namístě a má mou podporu.
FH
Filip Holub
31.7.2026 15:31 Reaguje na Karel ZvářalTlející dřevo a souše v lese zvyšují jeho ekologickou stabilitu to jest, že les se do stresu dostane později, při horších podmínkách nez když tam tlejici drevo a souše chybí. Stručně stromy v lese bez tlejícího dřeva a souší chcípnou dřív než stromy v lese kde tlející dřevo a souše jsou. Samozřejmě může se stát že nám zahynou veškeré stromy v kesích.
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2026 16:20 Reaguje na Filip Holub"Mluvíte" s někým/ornitologem, kdo býval a bývá v lese častěji než kdo jiný. Jsem zastánce/fanda našeho stylu hospodaření v lesích. Hustník má úplně jinou biotu, než mýtina, a ta zase jinou než mýťák. V drtivé většině případů se veškeré dřevo zpracuje, odveze, někdy nechávají hromady klestu k zetlení. Pařezy a opadanka zůstává lesu vždy - lepší tak (stačí), než nechat projít požár...
Kulatina a silné větve se odvezou (katr, cirkula). Kdyby byly zásahy u kůrovce včasné (místními, bez výběrovek), předešlo by se na řadě míst kalamitním holinám. Dnes zbytečně těží zdravé, nadějné porosty, jsa vyplašení halóobměnou smrku za něco jiné. Ano, bude se sázet méně, to je jasné, ale zdravé porosty patří ponechat a zasahovat jen v akutních případech, předposranost neuznávám jako argument. A co se týká "chybějící" tlející hmoty jako v NP - nijak to stromům nebrání v růstu - naopak, nešíří se z nich patogeny na zdravé stromy. Hledáte problémy tam, kde nejsou.
Odpovědět
Kulatina a silné větve se odvezou (katr, cirkula). Kdyby byly zásahy u kůrovce včasné (místními, bez výběrovek), předešlo by se na řadě míst kalamitním holinám. Dnes zbytečně těží zdravé, nadějné porosty, jsa vyplašení halóobměnou smrku za něco jiné. Ano, bude se sázet méně, to je jasné, ale zdravé porosty patří ponechat a zasahovat jen v akutních případech, předposranost neuznávám jako argument. A co se týká "chybějící" tlející hmoty jako v NP - nijak to stromům nebrání v růstu - naopak, nešíří se z nich patogeny na zdravé stromy. Hledáte problémy tam, kde nejsou.
Pe
Petr
31.7.2026 19:38 Reaguje na Karel ZvářalTak teď jsem se pobavil. Předposranost neuznáváte, ale lesy byste nejraději vykácel a cíleně vypálil, i když pravděpodobnost požáru je nula celá nula nula nula nula... To je předposranost jako vyšitá :-)
Odpovědět
Karel Zvářal
31.7.2026 20:18 Reaguje na PetrNjn, F.F. Petroll, kdo jiný, že?-) Předcházet (silným, rozsáhlým) požárům řízeným vypalováním a vytvářením průseků není předposranost, ale prevence. Asi jako pravidelná kontrola stavu chrupu u lékaře.
Předposranost/idiotismus je nechat si vytrhat (i vrtat) zdravé zuby, co kdyby se pokazily... A to druhé označení platí pro záměrné ponechávání maxima hořlavé hmoty v čase klimazměny, "aby zadržovala vodu". O pravděpodobnosti šíření požárů ekologisté cudně pomlčí.
Odpovědět
Předposranost/idiotismus je nechat si vytrhat (i vrtat) zdravé zuby, co kdyby se pokazily... A to druhé označení platí pro záměrné ponechávání maxima hořlavé hmoty v čase klimazměny, "aby zadržovala vodu". O pravděpodobnosti šíření požárů ekologisté cudně pomlčí.
FH
Filip Holub
1.8.2026 06:11 Reaguje na Karel ZvářalNejde jen o vodu, tlející dřevo v lese zvyšuje biodiverzitu, doplňuje zásobu uhlíku a živin v půdě. V hospodářských lesích by se mělo řešit kolik ho nechávat a jaké dimenze a v lesích ve zvlášť chráněných územích kde ho nechávat.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2026 07:32 Reaguje na Filip HolubTakového dřeva je i ve většině hosplesů dostatek, tj pro potřeby hmyzu, hub apod, zejména v nepřístupných roklích a na strmých svazích. I v takových lesích hnízdí datel, strakapoud či žluna, rostou tam všechny druhy hub. Nikdo se nebude "špinit" s odstraněním tlejícícho torza - je to nejen neekonomické, ale i technicky neproveditelné. Opakuji - pařezy, kořeny a opadanka zajistí dostatek uhlíku k uložení.
Odpovědět
FH
Filip Holub
1.8.2026 20:26 Reaguje na Karel ZvářalNe není silneho by mělo být 20-50 m3 na ha a to neni. K diskuzy je jestli by to drevo melo byt napadane v jednom miste nebo rozptylene po plose.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.8.2026 15:02 Reaguje na Filip HolubNetuším, kde na ta čísla chodíte, asi je někdo ssaje z prstů. Mně bohatě stačí jeden padlý kmen/ha- abych si měl na co sednout, neb na něm nebývají klíšťata, na mokrých pařezech ano. Nikdy mně nebavilo přelézat padlé kmeny, natož teď, jako didykovi. Překáží i zvěři a strojům. Naše lesy považuji za vzorové, měl jste vidět zahraniční zájezdy, jak valily bulvy. Nemohli se nabažit objímaní kmenů, které u nich neuvidí ani náhodou. Jejich "lesy" bych označil jako buš nebo plantáže na biomasu- tam napřete svou pozornost!-)
Jsem proti vrtulím, proti solárům na orné, ale všemi deseti za využití obnovitelného zdroje. Osika a olše zůstávají ležet, po ostatním se jen zapráší.
https://www.drevostavitel.cz/clanek/v-lete-pri-venceni-sbira-v-lese-drevo
Odpovědět
Jsem proti vrtulím, proti solárům na orné, ale všemi deseti za využití obnovitelného zdroje. Osika a olše zůstávají ležet, po ostatním se jen zapráší.
https://www.drevostavitel.cz/clanek/v-lete-pri-venceni-sbira-v-lese-drevo
Pe
Petr
1.8.2026 14:02 Reaguje na Karel ZvářalA přesně takovou předposranost a idiotismus tady propagujete. Vypalovat zdravé lesy a dělat v nich průseky, co kdyby hořelo = nechat si vytrhat zdravé zuby, co kdyby se pokazily.
Vy tomu říkáte prevence, ale je to předposranost. Učebnicová. Paranoia.
Odpovědět
Vy tomu říkáte prevence, ale je to předposranost. Učebnicová. Paranoia.
Pe
Karel Zvářal
1.8.2026 17:59 Reaguje na PetrJste nebyl ve škole, že?-)
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/stane-se-rizene-vypalovani-dalsim-nastrojem-ochranarske-praxe-prvni-zkusenosti-z-narodniho-parku-podyji
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/stane-se-rizene-vypalovani-dalsim-nastrojem-ochranarske-praxe-prvni-zkusenosti-z-narodniho-parku-podyji
Karel Zvářal
1.8.2026 17:40 Reaguje na PetrNejtupější předposranost je nedělat nic/"bezzásah" a blbě žvanit.
Lidé "managent ohněm" znají odpradávna, dělají to i ochranáři. Ve spolupráci s hasiči jde spojit "potřebné s užitečným".
https://www.forumochranyprirody.cz/odborne-informace/kompendia/rizene-vypalovani-jako-zpusob-pece-o-krajinu
Odpovědět
Lidé "managent ohněm" znají odpradávna, dělají to i ochranáři. Ve spolupráci s hasiči jde spojit "potřebné s užitečným".
https://www.forumochranyprirody.cz/odborne-informace/kompendia/rizene-vypalovani-jako-zpusob-pece-o-krajinu
Pe
Petr
1.8.2026 19:03 Reaguje na Karel ZvářalChápu, hledáte čím byste svoje idiotství, jak jste si to sám sobě pojmenoval, odůvodnil, a našel jste vypalování jako určitou možnost péče o krajinu. Jenže to je něco úplně jiného, vaše idiotství je přesně jak jste uvedl to trhání zdravých zubů, co kdyby se pokazily (vypálit zdravý les, co kdyby hořelo). Prostě nesmysl, ať ho zamluvíte čím chcete. A ano, trpíte paranoidním strachem z požáru.
Odpovědět
Pe
Petr
1.8.2026 19:05 Reaguje na PetrA ne, paranoia z požáru není žádným důvodem navrhovat bláznoviny, natož je dělat. To si dělejte doma.
Odpovědět
Karel Zvářal
1.8.2026 19:09 Reaguje na PetrV jedné hospodě měli na stěně malůvku: Kůň je nebezpečný zezadu, býk zepředu, blbec ze všech stran.
Z ohně a zvířat strach nemám, vím jak s ním/nimi zacházet. Ale z blbců ano - a že jich dneska je!
Odpovědět
Z ohně a zvířat strach nemám, vím jak s ním/nimi zacházet. Ale z blbců ano - a že jich dneska je!
JS
Jarek Schindler
2.8.2026 12:35 Reaguje na PetrPořád ještě jdou , z doby parních lokomotiv, v našich lesích najít pozůstatky protipožárních pásů. Tady pásů které byly čištěny od jakýchkoliv hořlavých materiálů a pravidelně udržovány. K náplní lesnické práce patřilo i držení protipožárních hlídek. atd. Pochybuji, že by to tenkrát někdo nazval paranoiou či připosraností.
Odpovědět
Pe
Petr
2.8.2026 20:37 Reaguje na Jarek SchindlerAle to jsou přece špatné příklady, protipožární pás kolem trati parní lokomotivy je přece něco úplně jiného, než dělat průsek jen tak bezdůvodně ve zdravém lese. Stejně tak požární hlídka je něco jiného než vypalování zdravého lesa, co kdyby hořelo. Když to převedu do jazyka zvářal, tak chodit na kontrolu k zubaři je ta požární hlídka, to je správná prevence. Nechat si trhat zdravé zuby je to vypalování a kácení zdravého lesa, to je idiotství, předposranost a paranoia.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.8.2026 06:03 Reaguje na PetrIdiotsví je nechápat, že před příchodem uhlí a plynofikace vypadala krajina/lesy úplně jinak. Byly řidší a bylo jich méně na úkor pastvin. Žijeme na planetě lidí s početností na vzestupu. Ochrana majetku i životů je přednějí, než proředění lesa. Jenom troll/programový hňup bude oblbovat lidi svými paranoidními nesmysly. To idiotství je nejít k zubaři s bolavým zubem - vrtat, vytrhout, ale trpět. A za hloupost se platí. Je rozdíl, co říkají hasiči a místní, a co jim nutí ozeleněné úřady. Takže tak asi, hlupáku.
Odpovědět
Pe
Petr
3.8.2026 19:08 Reaguje na Karel ZvářalKrásně jste to překroutil.
Jak říkal Forest Gump: Pro hlupáka každý hloupý.
Odpovědět
Jak říkal Forest Gump: Pro hlupáka každý hloupý.
