František Groessl: Potřebujeme vlky?
16.2.2026 | František Groessl |
Naprostá většina území Evropy je však krajinou člověka. Českou republiku nevyjímaje. Tento fakt není žádná novota. Přeměna divočiny na kulturní krajinu začala už před sedmi tisíci lety. Poslední hřebík do rakve divočiny zasadila středověká kolonizace ve 12.–14. století. A tady začíná i éra masového vybíjení vlků. To naši předci dovedli do takové dokonalosti, že se značná část kontinentu, včetně českých zemí, stala „wolf free“.
Ač si to milovníci divočiny nechtějí připustit, byla krajina přesto velmi pestrá. Ba mnohem, mnohem pestřejší, než kdyby tu byla panenská divočina. Kvetoucí louky, pestré pastviny, meze, remízky, pole, sady, lomy, rybníky – to vše je dílo lidských rukou. Minimálně dvě stě let jsme se tedy bez vlků obešli. Nikomu, kromě skalních romantiků, nechyběli.
Pro pastevce to byl zlatý věk bezpečí stád.
V tom mají dnešní odpůrci vlků pravdu. Nicméně buď z neznalosti, nebo čistě z vypočítavosti opomíjejí fakt, že naši předci vybili i všechnu velkou zvěř – jeleny, zubry, pratury, divoké koně, losy a především divoká prasata. Jednak kvůli masu, ale hlavně proto, že zvěř představovala fatální ohrožení úrody. „Cena chleba“ byla totiž v minulosti někde úplně jinde než dnes.
Jen pro ilustraci: Od římských dob do cca 13. století byl průměrný výnos mezi 0,6–1 t/ha, v polovině 19. století do 1,8 t/ha. Pro srovnání: dnes je to i 6 t/ha! Výnosy byly tehdy opravdu mizerné. Pokud zvěř zničila část úrody, reálně hrozil lidem hladomor. Řešením tedy bylo riziko eliminovat nejspolehlivějším způsobem. Vybitím zvěře. Pratury i divoké koně lidé vyhubili i proto, že odváděli své zdomácnělé bratrance a lidé tak přicházeli nejen o zdroj potravin či tažné síly, ale i o cenný majetek. Předkové byli fakt důslední. Vlastně až do konce druhé světové války na území Čech nežila prakticky žádná divoká prasata. I jelenů bylo poskrovnu. Hodně poskrovnu.
Nemilosrdným vybíjením „zemědělské škodné“ přišli vlci o svou přirozenou kořist. Začali se orientovat na hospodářská zvířata. Hlad je nejlepší kuchař. Kruh se uzavírá.
A dnes?
Starou, pestrou kulturní krajinu pohlcuje, zhusta už definitivně pohltilo, moderní průmyslové zemědělství. Mimořádně efektivní a výkonné zemědělství. Dramaticky rychle mizí drobná zvěř, zpěvné ptactvo, hmyz i pestré kvítí. Ale děje se něco nevídaného. Díky v podstatě neustále prostřenému stolu v podobě lánů obilí, řepky či kukuřice, mizení lidí z krajiny, absenci drsných zim a velmi často i naprosto diletantskému mysliveckému hospodaření narůstají stavy spárkaté zvěře.
Nevěříte?
Pár čísel pro ilustraci: V roce 1848 se v Čechách ulovilo 6 468 kusů srnčího. V současnosti 137 408 kusů! Dnešní reálné stavy v ČR se odhadují na 300 000 až 500 000 jedinců!
Další příklad – divoké prase: Mezi léty 1786–1945 byla na základě Loveckého patentu Josefa II. černá zvěř ve volné krajině prakticky vyhubena, protože působila obrovské škody v zemědělství. Divoká prasata se do české přírody vrátila až po druhé světové válce. V roce 1950 se na celém území ČR ulovilo pouhých 198 kusů. V roce 1980 bylo uloveno cca 11 tisíc prasat. V roce 2017 už to bylo rekordních 230 tisíc ulovených prasat. Úsměvný je fakt, že třeba v roce 2024 myslivci vykázali „jarní kmenové stavy“ kolem 67 498 kusů. Při takovém odlovu by tedy měli být divočáci minimálně extrémně vzácní, ne-li úplně vyhubeni. Reálně tedy na území ČR může žít kolem 300 000 divočáků.
Dále jen telegraficky:
Jelen evropský: odlov 1950 – 3 346 ks, odlov 2024 – 35 001 ks, odhadovaná populace 60 000+ ks.
Daněk: odlov 1950 – 689 ks, odlov 2024 – 50 245 ks, odhadovaná populace 80 000+ ks.
Jelen sika: odlov 1950 – 0 ks, odlov 2024 – 19 441 ks, odhadovaná populace 40 000+ ks.
Tolik zvěře u nás nikdy v historii nežilo. Pro mnohé zemědělce a lesníky jsou to hrozivé počty. Pro představu: zvěř ročně způsobí škody v zemědělství a lesnictví ve výši 5–7 miliard korun (data ÚHÚL a MZe ČR).
Současná krajina je pro velké predátory, zejména vlky, obrovský supermarket s přecpanými regály. Díky přísné ochraně a změně nahlížení části veřejnosti na velké šelmy se vlci vydali na pouť celou Evropou.
Vyřeší problém s přemnoženou zvěří? Ve smyslu radikálního snížení stavů zcela jistě ne. Aktuálně je v ČR odhadovaná vlčí populace max. 400 ks. Reálně jich bude velmi pravděpodobně méně. Jeden vlk za rok sežere plus mínus 50 ks spárkaté zvěře. To znamená, že vlci ročně uloví plus mínus 20 tisíc kusů zvěře. Když sečteme odhadované populace spárkaté zvěře, dostaneme se k minimálně 780 tisícům kusů! To vlci nemůžou sežrat, ani kdyby se přežírali jako průměrný Američan. A vzhledem k silné teritorialitě může žít na určitém území jen omezený počet vlků.
Nicméně je zjevné, že v oblastech, kde působí vlci, se mění chování zvěře. Nezdržuje se na stále stejných místech, a nemá tak čas a příležitost páchat tak vysoké škody na lesních nebo zemědělských pozemcích. Tohle můžeme potvrdit z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti našich spřátelených lesníků. V Evropě běží několik výzkumných projektů na toto téma, tak uvidíme, jestli to bude potvrzeno i tvrdými daty.
Optikou výše zmíněného mohou být vlci paradoxně velkými spojenci myslivců. Myslivci by mohli dál udržovat vysoké stavy zvěře, ale díky jejich profesionálním čtyřnohým šedým kolegům budou škody mnohem nižší.
Jiná situace je u pastevců. Nechráněná hospodářská zvířata jsou pro vlky velkým lákadlem. Logicky. Zatímco když chtějí k večeři jelena, musí se hodně snažit a uspějí často až na několikátý pokus, v nezabezpečené ohradě uspějí vždy. Zabezpečení stád je sice náročné, ale bez problémů možné a hlavně účinné. O tom se tu bavíme stále dokola,
Závěrem:
Jedna věc je o vlcích snít nebo vlky chtít. Ta druhá pak s vlky žít. Můžou vlastně vlci žít v civilizované kulturní krajině? Z pohledu vlků naprosto bez problémů. Jsou mimořádně přizpůsobiví. Z pohledu lidí? Záleží na nás!
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
František Groessl: Slintavka a kulhavka. Virus, který dokáže položit zemědělství
Puška, nejlepší přítel pastevce
Vlci versus pastevci: Fungují preventivní opatření i po letech?Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (179)
ss
JŘ
Jaroslav Řezáč
18.2.2026 08:49 Reaguje na smějící se bestiena ČR není těch vlků hodně... maso dokážeme produkovat v uzavřených chovech, tím se uvolnila cesta vlkům. Nesoupeříme s nimi o jídlo z lesa...
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
16.2.2026 07:39Pro pana autora.Srovnávat s minulostí nelze.Máme tu jiné počty člověka,a to člověka jiného,ne toho před stovkami či tisící roky.
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
16.2.2026 08:24,,Myslivci by mohli dál udržovat vysoké stavy zvěře, ale díky jejich profesionálním čtyřnohým šedým kolegům budou škody mnohem nižší." - tím chcete říci, že zvěř se najednou nebude potřebovat pást?
Odpovědět
DA
DAG
17.2.2026 11:21 Reaguje na Tomáš PilíkPřesně to mě taky napadlo ;). Takže u nás ve spolku zakazuji odstřel holé spárkaté zvěře. Když to podepíšou i duháči a vláda, tak jsou vlci pro myslivce jen velmi pozitivní. A až jich bude hodně, tak je budeme moct taky lovit. Takový vlčí kožíšek se na zimu hodí :)
Odpovědět
RS
Robert Seifried
16.2.2026 08:46Naprostý souhlas. Vlky potřebujeme, protože myslivci nejsou schopní v dostatečném počtu redukovat počty divočáků a vysoké zvěře. Ale mnohem důležitější otázkou je, jestli vlky chceme! Naštěstí můžeme konstatovat, že zatímco v minulosti byla velká část lidstva rozhodně proti, dnes ti morálnější, ti, kteří pochopili, že člověk získal v přírodě takovou moc, že musí převzít odpovědnost za ochranu celé přírody, jsou rozhodně pro. Člověk nabyl za poslední dvě století takovou moc, že se chtě nechtě stal pastýřem a ochráncem téměř všech zvířat na světě, minimálně těch, kteří s ním žijí v "jeho" prostoru. Popularita vlků je dnes na vysoké úrovni, a pouze velmi malá, o to však hlasitější, zpátečnická, zabedněná a amorální menšina chovatelů hospodářských zvířat se k nim stále staví jako k nepřátelům. Nedovedou, spíše nechtějí (protože je to něco bude stát) si zabezpečit ohrady okolo pastvin tak, aby se k nim vlci nedostali. Odpověď na otázku tedy je: vlky v naší přírodě potřebujeme a rozhodně chceme!
Odpovědět
TP
Tomáš Pilík
16.2.2026 09:26 Reaguje na Robert Seifried,,Nedovedou, spíše nechtějí (protože je to něco bude stát) si zabezpečit ohrady okolo pastvin tak, aby se k nim vlci nedostali."
Napište nám sem, jak se taková ohrada postaví. Předesílám, že pokud Vy chcete a potřebujete vlky, já nechci a nepotřebuji krajinu zadrátovanou jako v koncetračním táboře, neprostupnou pro všechny volně žijící živočichy větší než je ježek.
Odpovědět
Napište nám sem, jak se taková ohrada postaví. Předesílám, že pokud Vy chcete a potřebujete vlky, já nechci a nepotřebuji krajinu zadrátovanou jako v koncetračním táboře, neprostupnou pro všechny volně žijící živočichy větší než je ježek.
MU
Michal Ukropec
16.2.2026 09:44 Reaguje na Tomáš PilíkZákazy, příkazy a ostnatý drát nás mají vést k ekologické svobodě. Zvykejte si.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.2.2026 14:20 Reaguje na Michal UkropecTak! Receno strucne a vystizne. Pridejme k tomu jeste selektivni pohled na ruzne zive tvory - masove vybijeni tech "spatnych" (napr. chovnych zvirat, co onemocnela) versus hystericka a pritom obvykle neefektivni ochrana tech "ohrozenych". Kvuli mozne zachrane nekolika lesnich slepic se zavedou velkoplosne manevry a zakazy, nad vybijenim milionu nakazenych slepic nebo i krav se uz nikdo ani nepozastavi. Tohle plati bohuzel i pro vetsinu ostatnich aspektu "zeleneho" - ja bych rekl potencialne nacistickeho - raje, ktery nam "ekologove" predkladaji
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.2.2026 19:34 Reaguje na Miloš ZahradníkSmrt jedince je tragédie. Smrt miliónů je statistika. J.V.Stalin. a zekení Stalinisti jdou v jeho stopách.
Odpovědět
TM
Tereza Müllerová
23.2.2026 14:57 Reaguje na Miloš ZahradníkVkládáte ekologům a ekoložkám do úst něco, co není pravda, přestaňte takto plošně nálepkovat. To, že Vy nejste schopen pochopit, že ochrana určitých druhů a odpor k velkochovům a intenzivnímu chovu ,,hospodářských" zvířat jde často ruku v ruce, ač Vy to tu používáte jako argumentační faul, je jen Vaše vizitka.
Odpovědět
ss
MK
BM
Břetislav Machaček
16.2.2026 10:03 Reaguje na Robert SeifriedPoraďte malochovatelům, jak mají zabezpečit své stádo 10 ovcí !!!
Mají s nimi být pořád na pastvě a nebo k nim pořídit dva Kavkazany
a hlídat zase je, aby nevyvedli něco co nemají a nebo mají kolem
pastviny postavit plot jako v kriminále? Pak bude kilo skopového
za 10 000 Kč a nikdo je v malém chovat NEBUDE! Bez nich zarostou
ty malé louky nálety a budou zase brečet kytičkáři a motýlkáři.
Těším se na vaši odbornou odpověď a ještě jeden dotaz! Jaký je
konečný stav vlků v ČR? Až budou i v pražské Stromovce a nebo
v Divoké Šárce? V Brně už se potulují kolem přehrady a na
Ostravsku pár kilometrů od Ostravy. Jeden byl vlakem přejet
300 metrů od nádraží v Karviné a to je pořád vlků málo?
Doufám, že se vaši odpovědi dočkám na rozdíl od Kutala, Bláhy
a paní Kletečkové, která papouškuje ty jejich rady z příruček.
Děkuji.
Odpovědět
Mají s nimi být pořád na pastvě a nebo k nim pořídit dva Kavkazany
a hlídat zase je, aby nevyvedli něco co nemají a nebo mají kolem
pastviny postavit plot jako v kriminále? Pak bude kilo skopového
za 10 000 Kč a nikdo je v malém chovat NEBUDE! Bez nich zarostou
ty malé louky nálety a budou zase brečet kytičkáři a motýlkáři.
Těším se na vaši odbornou odpověď a ještě jeden dotaz! Jaký je
konečný stav vlků v ČR? Až budou i v pražské Stromovce a nebo
v Divoké Šárce? V Brně už se potulují kolem přehrady a na
Ostravsku pár kilometrů od Ostravy. Jeden byl vlakem přejet
300 metrů od nádraží v Karviné a to je pořád vlků málo?
Doufám, že se vaši odpovědi dočkám na rozdíl od Kutala, Bláhy
a paní Kletečkové, která papouškuje ty jejich rady z příruček.
Děkuji.
ss
EB
MU
Michal Ukropec
16.2.2026 08:46Mě nevadí vlci. Vadí mi selektivní ochrana. Něco se smí lovit hlava nehlava bez ohledu na etiku, a jiný druh má nemístnou ochranu. Příliš mnoho bolševicko nacistické ideologie.
Odpovědět
RJ
Robert Jirman
16.2.2026 14:24 Reaguje na Michal Ukropecbolševicko-nacistické ideologie-) zabil jste
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
16.2.2026 19:36 Reaguje na Robert JirmanSelekce. Tento bude žít, ten ne. Jen na uvážení deviantního nervového shluku, protože mozek to není.
Odpovědět
DA
DAG
17.2.2026 11:24 Reaguje na Michal UkropecAno. Navíc když srovnám ochranu kormorána a nutnost odstranit nutrii, tak je to srovnání úplně tristní.
Odpovědět
MU
MZ
Miloš Zahradník
16.2.2026 14:53 Reaguje na Michal UkropecRekl bych, ze pouzit slovo "nacisticka" ideologie je zde vystiznejsi. Byl to nemecky nacismus, ktery napr. v Polsku rozhodnym a prikladnym zpusobem zavedl za valky ochranu tatranskeho sviste a zaroven likvidoval mistni Zidovstvo po milionech. Bolsevik mel spis sklony vse "zgaljschaltovat" a hystericka ochrana "vzacne prirody" mu nebyla tak vlastni
Odpovědět
LB
Lukas B.
16.2.2026 15:05 Reaguje na Miloš Zahradníkzatracení němci a jejich romatismus! později následovaný nacismem a později ekologismem.
Odpovědět
MU
MJ
Marcela Jezberová
16.2.2026 11:39Ne, nepotřebujeme vlky. Na stavu spárkaté není jejich "přínos" nijak poznat, ať už jsou teoretické výpočty jakékoliv. Hlavní slovo v lovu spárkaté zvěře mají i nadále myslivci. Co se ovcí a koz týká, už několik let jejich chovatelé ubývají a jedním z důvodů je právě vlk a nároky na ochranu stád před ním. Takže problém vlk se postupně vyřeší omezením chovu ovcí a koz. Možná, pokud si vlci začnou všímat "divokých koní a turů" v "rezervacích", až jim ubyde snadná kořist na pastvinách, začnou vadit i některým ochranářům. Pak se tábory ochranářů poperou o to, kdo má větší právo chránit svou modlu. Možná si někteří ochranáři všimnou, že najednou není zájem pastvou udržovat chráněné louky (proč taky živit vlka). Holt budou muset čapnout do teplejch kosu a romanticky vyrazit sekat louky v zapadajícím slunci. Ne, vlka k ničemu nepotřebujeme, obejdeme se bez něj. Pokud ale za každou cenu vlka na našem území chceme, musíme ho naučit, že jeho místo je v lese a ne na pastvinách. Kule do kožichu je efektivní učitel a vlk není hlupák. Na rozdíl od skalních vlkomilů jsem přesvědčená, že vlci jsou zvířata učenlivá a jsou schopni si mezi sebou neblahou zkušenost vzájemně předávat. Pokud zůstane vlk zalezlý v lese, ať si tam je.
Odpovědět
MZ
Miloš Zahradník
16.2.2026 14:46 Reaguje na Marcela JezberováSouhlas - s dodatkem, ze vetsinu ceske krajiny nelze klasifikovat jako "bezlesi versus (hluboky) les" nybrz jako "rozhrani mezi lesem a zemedelskou krajinou". Naucit vlka zustavat pouze "hluboko uvnitr lesa" muze byt obtiznejsi :) Tohle je obecnejsi problem ochrany prirody. Mate nejake uzemi oplocene at jiz ostnatym dratem nebo vyhruznymi cedulemi "1. zona" a "managementy" obou typu uzemi jsou odlisne a obvykle vzajemne nekompatibilni. Co budete delat na tom rozhrani? Zvysit vyrobu ostnateho dratu nemusi stacit k reseni takoveho problemu
Mimochodem, uz podivame li se napriklad na vymezeni "zon nejvyssi ochrany" treba na te Sumave tak je to kaleidoskop casto velmi malych kousku krajiny casto navic s krivolakou hranici. Pricemz nejzakladnejsim pravidlem pro vymezovani takovych uzemi by melo byt, ze maji mit co nejkratsi hranici (v porovnani s plochou daneho chranenho uzemi). Je to hranice chraneneho uzemi kde se nejvic projevuje konfliktnost zpusobu "pece" o dve sousedici uzemi s odlisnym a leckdy zcela nekompatibilnim (strilet-nestrilet, kacet-nekacet atd. zpusobem "pece"
Odpovědět
Mimochodem, uz podivame li se napriklad na vymezeni "zon nejvyssi ochrany" treba na te Sumave tak je to kaleidoskop casto velmi malych kousku krajiny casto navic s krivolakou hranici. Pricemz nejzakladnejsim pravidlem pro vymezovani takovych uzemi by melo byt, ze maji mit co nejkratsi hranici (v porovnani s plochou daneho chranenho uzemi). Je to hranice chraneneho uzemi kde se nejvic projevuje konfliktnost zpusobu "pece" o dve sousedici uzemi s odlisnym a leckdy zcela nekompatibilnim (strilet-nestrilet, kacet-nekacet atd. zpusobem "pece"
LB
Lukas B.
16.2.2026 15:02 Reaguje na Miloš Zahradníknotabene takový ten starobylý hluboký les jak z fantasy trilogie je místo velmi neúživné, tam srnec hlady strádá a vlk tam nemá co pohledávat.
Odpovědět
ss
Ra
Radek
16.2.2026 15:12Pokud se podíváme na ochranu přírody očima pisatele článku se snahou pochopit jeho úvahu o vrcholových predátorech jako je Vlk očima lidí co žijí v oblastech které si pomalu ale jistě berou šelmy za bezostyšné ochrany spět , kdy je jim pořád dokola předestíráno že oni si těch svých cca 10 oveček prostě špatně chrání , že to mají mít vše oplocené a jak to pasáček z ČSOP dělá dobře aniž by jsme se na to dívali že ten pasáček je dobře placený , proto že on je prostě v práci , zatím co oni v tom daném prostoru pouze žijí svůj život , májí tamní přírodu obyčejně rádi a netouží jezdit krajem a živit se pasením . Dříve nebo později nám dojde že pisatel hájí pouze několik vyvolených , vybraných z nějakého důvodu obdivu lidí co ty vyvolené viděli někde v dokumentu a to ještě v dokumentu který je vyobrazil jako spasitele všeho , že mu zaleží na kojící vlčici a vlčatech ale kojící srna je mu volná , nebo laň , protože někdo spočítal že jich je moc a ten někdo je jak sám píše lesník a ten stejný vyčíslil škody tak ohromující a že se každý nad tím číslem pozastaví a řekne no to je hrůza . Ti ostatní co to čtou pořád dokola si přece už museli uvědomit že bez těch několika už dávno ne kriticky ohrožených , už vůbec ne ohrožených jedinců se normálně obejdeme a naopak nám bude mnohem milejší rodina někde v podhůří co se bude zabývat pár kozami , nebo ovcemi prostě jen tak pro radost že života a nebudou kolem jejich pozemků nepropustné ploty , napájené EL proudem . Díky těm domorodcům tam bude rozmanitá příroda plná biodiverzity . Nakonec v Rakousku už to lidem došlo a řeší vlky kteří se opakovaně pohybují v blízkosti dobytka , lidí , pastvin odstřelem jako nebezpečného . vlka by obyčejný turista v přirodě neměl spatřit , pokud ano je to znak přemnožení
Odpovědět
su
16.2.2026 16:37 Reaguje na Radek
vlka by obyčejný turista v přirodě neměl spatřit, pokud ano je to znak přemnožení .... vy teda budete odborník na slovo vzatý....
Odpovědět
JO
Jarka O.
16.2.2026 19:05 Reaguje naNemá pravdu? Vždyť vy zelený tvrdíte, že vlk je "plachý", ale jeho výlety do supermarketů pastvin tomu moc neodpovídají. Ani stará pravda "(...) a vlky z lesů žene hlad." není dávno pravdivá.
Odpovědět
su
16.2.2026 21:37 Reaguje na Jarka O.
Nemá pravdu. Plachost nemá nic společného s přemnožením. Plachost mohou ztrácet i vzácná zvířata a jsou jen více vidět. Když si zajedete do Indie na tygry, tak tam je vidí spousta turistů. A rozhodně nemůžete tvrdit, že tygr je přemnožený.
Odpovědět
Miloš Lesák
16.2.2026 22:30 Reaguje naTak jestliže ve Švédsku které je 5,5x větší naž ČR si drží maximální počet vlků na 300ks a u nás jich máme už 400 a každý rok jich dalších 30% přibyde tak podle toho je u nás už totálně přemnožený .
Odpovědět
su
17.2.2026 10:48 Reaguje na Miloš Lesák
Švédsko má přirozeně mnohem menší úživnost než Česko (má podstatně drsnější klimatické podmínky a podstatně nižší primární produkci), tzn. že uživí na jednotku plochy mnohem míň býložravců a také mnohem míň šelem. Takže se Švédskem nelze srovnávat.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2026 11:35 Reaguje naJsou tady (i ve Švédsku) "odborníci", kteří trvají na cifře 1000 vlkův miňimaľně. K tomu ca 1500 rysů, iks tisíc medvědů, nějací rosomáci... Kdyby u nás bylo tolik medvědů, co Švédové uloví za sezonu, tak noviny nebudou psát o ničem jiném. Nechme je tedy hospodařit se zvěří po svém, dozajista tomu rozumí lépe, než pc trolí odborníci.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ciry-masakr-svedove-za-par-dni-zabili-pres-150-medvedu-258333
Odpovědět
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-ciry-masakr-svedove-za-par-dni-zabili-pres-150-medvedu-258333
JS
Jarek Schindler
18.2.2026 08:53 Reaguje naTyto nesmysly učíte děti? Co tak říci že jen losů se tam vyskytuje 300 až 400 tisíc. Srnčí zvěře asi 1 milion. vysoké 30 tisíc, danší 30 tisíc, divočáků +200 tisíc. K tomu si přičtěte víc než čtvrt milionu polodivokých sobů . Stačí?
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 06:31 Reaguje naPřemnožené zvíře může mít hlad a ztrácet plachost kvůli hkedání potravy. Pokud vlci nejsou přemnožení, nemůžou mít hlad. Tak co je žene z lesů? Drzost, pocit bezpečí a vidina bezpracného bohatého úlovku? Výsledek je stejný jsko kdyby ztratili plachost.
(Turistické tygry domorodci jistě vidí moc rádi). :)
Odpovědět
(Turistické tygry domorodci jistě vidí moc rádi). :)
Karel Zvářal
17.2.2026 07:11 Reaguje na Jarka O.To je pc teoretik, "zná" jen to, co vygůglí. Ztráta plachosti znamenala dříve jediné - pozor, besnota! V dnešní době s vlčicí "z kuchyně hotelu" nejspíše dřívější péči člověka, neb "vlk je chráněný", že... někdy všemi způsoby-)
Odpovědět
su
17.2.2026 10:49 Reaguje na Jarka O.
No jo, to jsou zase úvahy, co)). Vy byste nekraději všechno velké a dravé vyhubila, co...
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.2.2026 06:35 Reaguje naJak jse na tu blbost přišel, co. Šelmy jsou v pořádku, na Sibiři, např. Amurský tygr je krasavec. Ale k českým vesnicím a do pitomých amatérských chovů pro Vémoly nepatří, to snad uznáte,co..
Odpovědět
su
18.2.2026 12:33 Reaguje na Jarka O.
Nevím, proč do toho taháte Vémolu, ale podlě mě, kdybyste vy žila na Sibiři, nebo tygři by žili přirozeně u nás, tak byste vykřikovala to stejné co o vlcích, že už pro ně není místo, a že už tam nemají být...apod. To je totiž o povaze - kdo nemá rád vlky v místě "bydliště", tak nebude mít "v místě bydliště" rád ani tygry. Takže vy prostě NEMÁTE VELKÉ ŠELMY RÁDA.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.2.2026 16:36 Reaguje naNemáte rád lidi, kádrováku? V sibiřské vsi byste měl rok bydlet, pak si povíme...
Ty domácí chovy velkých šelem jsou za mě taky zvrácenost, proč proti nim nevystupujete?
Odpovědět
Ty domácí chovy velkých šelem jsou za mě taky zvrácenost, proč proti nim nevystupujete?
su
18.2.2026 18:38 Reaguje na Jarka O.
Vystupuju proti nim, ale tahle diskuze je o něčem jiném.
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 08:38 Reaguje na v indii tygříci , u nás krásní vlci u bratrů slováku hodní medvídci no není to krása pozorovat divokou přírodu z blízka , skoro jako v pohádce o hodném vlkovi a zlé karkulce .
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 08:42 Reaguje na RadekJinak pozorovat velké šelmy muže znamenat nemoc , naplnění životního prostoru a hledání nového , mladého samce hledajícího nové teritorium , znalost člověka jako krmiče /chovatele . Normální zdravá šelma před člověkem/turistem uteče dříve něž má možnost jí spatřit .
Odpovědět
su
Ra
su
17.2.2026 13:22 Reaguje na Radek
https://www.selmy.cz/publikace-detail/velke-selmy-na-morave-a-ve-slezsku/
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 14:50 Reaguje naJá přece vím že jste ochranář , informace z hnutí duha a podobných ekologistických organizací zblo mnoho lidí žijících v jejich ideologických snech a představách . Realita je ale taková jakou jsem vám popsala , pokud je šelma zdravá tak jí obyčejný turista nespatří pokud ano tak pouze náhodou , pokud ji vidí opakovaně místní obyvatelé tak to není normální chování .
Odpovědět
su
17.2.2026 15:03 Reaguje na Radek
Vám se ta knížka nelíbí?? Jako odborník na šelmy byste ji měl ocenit!
Odpovědět
MŘ
Mirek Říha
16.2.2026 18:48Pan autor s počty prasat přehání ale nedivím se. Kdyb\ tady bylo na začátku roku 300k prasat na konci bych ji byli miliony. (při odlovu cca 200k ročně) Zřejmě nemá o reprodukčním cyklu ani páru. Každá bachyně může mít 7 i více mladých. Pokud by bachyň bylo 40k je to přírůstek 280k za rok. Takže kmenový stav co uvádí myslivci sedí. Druhá polopravda je, že když je někde vlk zvířata působí menší škody. No není tomu tak, zvěř pod predačním stresem více migruje a také tím okusuje více dřevin. Takže v konečném důsledku působí větší škody. Obecně pamatuju doby na na výřad na naháňce byla 2 prasata max (mluvím o revíru ve středních čechách) - polovina 90 let. Poté co se začala pšstovat kukuřice ve velkém nebo řepka v témžě revíru vzrostly výřady až na 10 prasat za naháňku. Pamatuji naháňku kolem roku 2000 výřad 48 prasat (jiný revír). Jinde neměli prasata vůbec (polní honitba cca 700 ha z toho 60 les) a už střelili i 6 prasat na honu na bažanty. Vlk se do těchto revírů ani nemá jak dostat, díky síti silnic a železnic. Vlci v ČR nesežerou 20k spárkaté, to by to musel být jejich výhradní zdroj potrav a to ja víme není ani zdaleka. Nejětší dopad pocítí chovatelé ovcí a koz a to ti drobnější které bezmyšlenková ochrana této šelmy přivedla ke krachu.
Odpovědět
su
16.2.2026 21:40 Reaguje na Mirek Říha
Vy jste teda znalec! Publikoval jste to někde? Že bych to použil ve výuce jako věrohodný zdroj))).
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 06:34 Reaguje naSmějete se pozorováním, vy si vymýšlíte náměty na práci jen při sezení u PC? Radši prozraďte, jestli se vlk bojí alespoň divočáka.
Odpovědět
su
17.2.2026 10:51 Reaguje na Jarka O.
Proboha, kdy už konečně začnete chodit do školy abyste dosáhla aspoň základního vzdělání?????
Odpovědět
DA
su
17.2.2026 13:26 Reaguje na DAG
https://nsojournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2981/0909-6396%282008%2914%5B44%3AWBSSMB%5D2.0.CO%3B2
https://link.springer.com/article/10.1007/s10344-016-1060-7
https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jzo.70088
Odpovědět
https://link.springer.com/article/10.1007/s10344-016-1060-7
https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jzo.70088
DA
JS
Jarek Schindler
17.2.2026 13:55 Reaguje naTak čím jste přispěl, Pokud jsem si to dobře přeložil ta se tam píše, že : " že vlčí predace způsobí 12% úmrtnosti volně žijících prasat a postihne 4,5% populace divokých prasat. Lov lidmi měl vyšší význam jako faktor úmrtnosti divočáků než vlčí predace (31% umrtnosti a 12% postižené populace).
Odpovědět
su
17.2.2026 14:32 Reaguje na Jarek Schindler
A to jste si "přeložil" který z těch článků? První? Druhý? Nebo ten třetí?
Otázka od madam jaromíry ÓO zněla, zdali se vlk bojí divočáka. Odpověď všech tří článků zní, že nebojí.
Odpovědět
Otázka od madam jaromíry ÓO zněla, zdali se vlk bojí divočáka. Odpověď všech tří článků zní, že nebojí.
JO
Jarka O.
17.2.2026 17:01 Reaguje naJó? Jaktože já ve všech 3 článcích čtu opak? Normální zbabělec to je. Jste opravdu učitel? Chudáci děti, jestli ano, přečtěte si své vlastní odkazy.
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 17:13 Reaguje naOdpověď zní ANO vlk se bojí dospělého divočáka.
Ví že mu od něj hrozí nebezpečí v podobě zranění /oslabení člena smečky /znamená oslabení celé smečky ,přežití ...... proto se mu vyhne , párkrát si ho zkusí /normální chování , po každé dostane jasnou odpověď nedělej to . Na dospělé prase prostě nemá dostatek sil . Sem tam se mu podaří ulovit sele , maximálně lončák .
Odpovědět
Ví že mu od něj hrozí nebezpečí v podobě zranění /oslabení člena smečky /znamená oslabení celé smečky ,přežití ...... proto se mu vyhne , párkrát si ho zkusí /normální chování , po každé dostane jasnou odpověď nedělej to . Na dospělé prase prostě nemá dostatek sil . Sem tam se mu podaří ulovit sele , maximálně lončák .
Ra
Radek
17.2.2026 17:32 Reaguje na RadekNechápu proč tady kopete kolem sebe , i ty vaše články jasně potvrzují že se soustředí na slabe jedince a selata , pokud je v oblasti jína zvěř upřednostňuje ji ….neumíte číst to co sám předáváte ostatním na podporu vašeho ochranářského názoru .
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 17:34 Reaguje na RadekAno, přesně, to stojí ve článcích,1. sele, 2. lov ve smečce, 3. 1 dospělý divočák 1 vlka zažene od kořisti. Vlk se divočakovi radši vyhne, usuzuju.
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 17:41 Reaguje na Jarka O. Ano , máte pravdu .
Přesně to bude v každé odborné publikaci , krom toho co publikuje pan Kutal a hnutí duhová a další ....
Odpovědět
Přesně to bude v každé odborné publikaci , krom toho co publikuje pan Kutal a hnutí duhová a další ....
su
JO
su
17.2.2026 18:27 Reaguje na Jarka O.
Vaše otázka zněla "Radši prozraďte, jestli se vlk bojí alespoň divočáka."....neptala jste se zda dospelého.
V každém z těch článků je uvedeno, že vlci prasata loví a dokonce jejich podíl v potravě je významný...a je přeci jedno jestli loví dospělce nebo selata, hlavně , že se podílejí na jejich regulaci...no kdo to nechce slyšet, tak to neuslyší.
Odpovědět
V každém z těch článků je uvedeno, že vlci prasata loví a dokonce jejich podíl v potravě je významný...a je přeci jedno jestli loví dospělce nebo selata, hlavně , že se podílejí na jejich regulaci...no kdo to nechce slyšet, tak to neuslyší.
su
17.2.2026 18:30 Reaguje na
Ze všech článků vyplývá, že vlk prasata ve sledovaných oblastech pravidelně loví, to je bez diskuze. A přisuzovat mu vlastnosti zbabělce může jen nedouk.
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 18:32 Reaguje naV káždé odborné publikaci je napsáno že pokud je v oblasti jíná zvěř než černá (pro vás divočák ) upřednostňuje ji .
JE TO I V TĚCH VAŠICH ČLÁNCÍCH .
Odpovědět
JE TO I V TĚCH VAŠICH ČLÁNCÍCH .
su
17.2.2026 18:40 Reaguje na Radek
No a co???? To jako znamená, že vlk prasata neloví nebo co??? jako proč před tím pořád zavíráte oči? protože se vám to nehodí do krámu????
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 20:24 Reaguje naTo jako znamená že pokud jsou v oblasti jiná zvířata tak přednostně loví je .
Vy neumíte přijmout fakta , nic víc . Děláte z vlka to co není , každý co se pohybuje v praxi ví že to co připisují ochranáři vlkovi dělá člověk líp .
Prostě vlka v ČR nepotřebujeme , je hojný v oblastech kde k tomu má životní prostředí , kdy už ten prostý fakt přijmete .
Odpovědět
Vy neumíte přijmout fakta , nic víc . Děláte z vlka to co není , každý co se pohybuje v praxi ví že to co připisují ochranáři vlkovi dělá člověk líp .
Prostě vlka v ČR nepotřebujeme , je hojný v oblastech kde k tomu má životní prostředí , kdy už ten prostý fakt přijmete .
su
17.2.2026 18:48 Reaguje na Radek
Navíc, přes to všechno je v jedné z publikací uvedeno - We have reviewed 16 studies from a total of 21 study areas, to assess whether the absolute frequency of occurrence of wild boar in the wolf diet was influenced by (i) occurrence of the other ungulate species in diet and (ii) the number of available ungulate species. Wild boar turned out to be the main prey of the wolf (49% occurrence, on average), followed by roe deer (24%) and livestock (18%).
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 18:35 Reaguje naZbabělec muže být pouze člověk .
Šelma má v potravě druhy zvěře které upřednostňuje , pokud dojdou soustředí se na jiný druh / přežití . Nic víc / nic míň !
Přestaňte tady papouškovat duhová moudra .
Odpovědět
Šelma má v potravě druhy zvěře které upřednostňuje , pokud dojdou soustředí se na jiný druh / přežití . Nic víc / nic míň !
Přestaňte tady papouškovat duhová moudra .
su
17.2.2026 18:39 Reaguje na Radek
O tom, že je vlak zbabělec psala vaše přemoudřelá favoritka Jarka O - když už tak čtěte ty příspěvky pořádně.
Odpovědět
su
JO
Jarka O.
17.2.2026 18:53 Reaguje naCo s vámi? Nechte si pubertální výmysly, nejsem favoritkou myslivce R., on má své názory, a já čekala vysvětlení od vás, údajného učitele. Ano, použila jsem slovo zbabělec, i když to není zoologické slovo, dá se říct učenlivý nebo oportunista, inteligentní, vychytralý, vyberte si, ale o to nešlo. Prostě vaše argumenty jsou mimo.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 18:54 Reaguje na Jarka O.Já se vás normalně ptala a nadělal jste z toho kovbojku.
Odpovědět
su
Ra
Radek
17.2.2026 19:00 Reaguje nadošlo pouze k záměně na tom faktu co jsem napsal se tím nic nemění
Odpovědět
su
Ra
JO
su
su
17.2.2026 19:12 Reaguje na Radek
Jo??? a ta informace dominanci prasete v potravě vlka (49%) je co?
Odpovědět
Ra
Radek
17.2.2026 20:31 Reaguje naTa informace pouze ukazuje na to že v dané oblasti jiná zvěř žije v podstatné menšině , z toho důvodu mají v potravě zastoupenu černo zvěř ,49% není dominance , nic víc to neříká . Potvrzuje to fakta která každý ví .
Odpovědět
JO
su
su
17.2.2026 19:14 Reaguje na
Jediný kdo nedal vůbec žádné argumenty ale jen osobní "odhady" na základě svých nezkušeností jste byli vy dva (Jarka O a Radek) - znalci školy života ))).
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 19:21 Reaguje naFakt, neumíte číst. Já se ptala, "učitel" nevysvětlil. Články jsou ok, milostivě jste je poslal na obyčejnou otázku, až když se naštval dokonce DAG, ale jasně v nich stojí to, co psal Radek nebo já. Musí se to opakovat?
Odpovědět
su
17.2.2026 19:34 Reaguje na Jarka O.
Kdo chce vlka bít, hůl si vždycky najde. Je mi jasné, že tu šelmu nenávidíte, stejně jako nevidíte všechno, co s jen vzdáleně podobá ochraně přírody. Takže ve vašem případě (a vám podobným) nemá vůbec smysl nějaké informace posílat. Místo abyste uznala, že jsem úkol splnil, tak budu pořád hledat cesty jako to všechno zpochybnit. No jo, to jsou ti odchovanci na sociálních sítích.......
Odpovědět
su
su
17.2.2026 19:39 Reaguje na Jarka O.
Stejně tak v nich jasně stojí to co jsem říkal já - takže ono záleží na tom co si kdo vybere že? Když vám nestačí informace o tom že vlk loví prasata, tak začnete alepson zpochybňovat co se dá (jsou to jen selata, ne dospělí, není jich v potravě moc...atd. atd...no kdo chce vlka bít, hůl si vždycky najde) a když jsem poslal nezpochybnitelný údaj o tom, že jsou i místa, kde je prase dokonce hlavní potravou, tak na to už profesoři školy života argumenty nemají a musí se odvolávat na cokoliv jiného (jakože jsem vám to špatně vysvětlil a pod.) - no jo no .... vědecká rada ekolistu je hold neomylná....
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 19:50 Reaguje naKdybyste věděl, jak se pletete. Jen vy mi stále podsouváte tyhle nenávisti, nevím jak jste na ně přišel, vlk patří do severské prostorné divočiny. Máte holt své projekce a celkem neurotický přístup. Někdy by prostě stačilo odpovědět na otázku. Zaujalo mě, že p. Říha psal, že vlk do některých revírů nejde kvůli silnicím ... ale možná ne kvůli divočákovi. To mě jen napadlo, pro vás je to VŠŽ, protože to není napsané v publikacích, a o pozorování venku ani asi moc nestojíte, mi připadá.
Odpovědět
su
17.2.2026 19:59 Reaguje na Jarka O.
hm..Říha psal, že vlk do některých revírů nejde kvůli silnicím ... ale možná ne kvůli divočákovi. ....hm....mě zase jiný "pan Říha" psal, že v Beskydech jsou zmije velké jako ruka, že je sám viděl.....
Odpovědět
su
17.2.2026 19:59 Reaguje na Jarka O.
hm..Říha psal, že vlk do některých revírů nejde kvůli silnicím ... ale možná ne kvůli divočákovi. ....hm....mě zase jiný "pan Říha" psal, že v Beskydech jsou zmije velké jako ruka, že je sám viděl.....
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 20:58 Reaguje naVy jste snad zmiji dlouhou jak obyčejná ruka nikdy neviděl??? Radím brýle a na jaře vyjít do přírody.
Odpovědět
su
JO
su
17.2.2026 19:41 Reaguje na Jarka O.
Ano, poslal jsem milostivě články...protože vy sama najít něco podobného nejste schopna...jen plkat bez důkazů.
Odpovědět
JO
su
17.2.2026 19:58 Reaguje na Jarka O.
S vaší nenávistí k ochranářům a šelmám a s vaším zavilým přístupem ignorovat fakta vědeckých studií, na něj narazíte těžko.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2026 20:04 Reaguje naS potravními rozbory lze úspěšně žonglovat, upravovat si realitu podle svých představ. Např krkavci se živí údajně hojně hraboši...- ano, když posbírám vývržky v čase podmítek a orebních prací, bude to přesvědčivý důkaz "lovu"- sběru mrtvolek či mrzáčků. Jinak není uzpůsoben lovu do pařátů, nemá dovednosti káně či poštolky.
Po mně jste vystartoval, když jsem se údajně "navážel" do hyeny skvrnité - ta totiž spolu se lvy byla příčinou téměř vyhubení geparda, když samici okrádali o kořist a zabíjeli mláďata -dvakrát tzv "hrdlo lahve". I vygůglil jste práci, kde hyena v 94% sama loví ...- ano, opět lokální a časově omezená výjimka jinak loupeživého predátora.
Vyšší početnost prasat v potravě může být/je též lokálně či časově omezená, a vlk, ač se to nikde zřejmě neudává, může být příčinou invaze prasat do měst, kde před ním mají klid. Lidé jim ve městě nevadí, chodí i ve dne po frekventovaných cestách, v noci ryjí mezi paneláky či pavilony v nemocnici. Tam vlk za nimi nepůjde. Takže za mě - vlky nepotřebujeme, určitě ne v režimu absolutní ochrany, jak tomu bylo donedávna u kormorána.
Odpovědět
Po mně jste vystartoval, když jsem se údajně "navážel" do hyeny skvrnité - ta totiž spolu se lvy byla příčinou téměř vyhubení geparda, když samici okrádali o kořist a zabíjeli mláďata -dvakrát tzv "hrdlo lahve". I vygůglil jste práci, kde hyena v 94% sama loví ...- ano, opět lokální a časově omezená výjimka jinak loupeživého predátora.
Vyšší početnost prasat v potravě může být/je též lokálně či časově omezená, a vlk, ač se to nikde zřejmě neudává, může být příčinou invaze prasat do měst, kde před ním mají klid. Lidé jim ve městě nevadí, chodí i ve dne po frekventovaných cestách, v noci ryjí mezi paneláky či pavilony v nemocnici. Tam vlk za nimi nepůjde. Takže za mě - vlky nepotřebujeme, určitě ne v režimu absolutní ochrany, jak tomu bylo donedávna u kormorána.
su
17.2.2026 20:21 Reaguje na Karel Zvářal
I vygůglil jste práci, kde hyena v 94% sama loví ....lež jako věž soudruhu Zvářale - není to výjimka, ale pravidlo, ale o tom se s Váma jako s odborníkem na šplhající žáby požírající ptactvo nebudu bavit.....
...jinak zpochybnit samozřejmě můžete cokoliv, to je základ vědeckého poznání....ale je vidět, že jste ty články o potravě vlka ani nečetl (asi byste se obával toho, že si pošramotíte pověst praktika, když začnete něco číst). A nejde o to jestli vlky potřebujeme či nikoliv - jde o to jestli jsme ochotni je tolerovat aby s námi mohli žít - a "praktici" jako vy, Jarka O., Radek a ostatní očividně nejsou takového koexistence vůbec schopni. Proto podporuju zelené nevládky, protože ty jediné zastaví lidi jako je ta vaše skupina...takže za mě jen houšt zelení!!!
Odpovědět
...jinak zpochybnit samozřejmě můžete cokoliv, to je základ vědeckého poznání....ale je vidět, že jste ty články o potravě vlka ani nečetl (asi byste se obával toho, že si pošramotíte pověst praktika, když začnete něco číst). A nejde o to jestli vlky potřebujeme či nikoliv - jde o to jestli jsme ochotni je tolerovat aby s námi mohli žít - a "praktici" jako vy, Jarka O., Radek a ostatní očividně nejsou takového koexistence vůbec schopni. Proto podporuju zelené nevládky, protože ty jediné zastaví lidi jako je ta vaše skupina...takže za mě jen houšt zelení!!!
Karel Zvářal
17.2.2026 20:31 Reaguje naPrávě touto svou fanatičností škodíte ochraně jiných predátorů, které by jinak myslivcům nevadily. Jak? Vysvětlím, soudruhu SU-)
Uznávám švédský, slovenský, rakouský... model, tj regulaci vlka. Při absolutní ochraně kormorána, vlka aj. přemnožených predátorů potom zmačkne i na druh, který jinak neškodí - z principu. Takže jsem ne/rád, že tristní stavy mnoha kdysi hojných druhů donutí snad fanatiky se zamyslet, zda chybička se někde nevloudila. Ale při zaslepenosti a tuposti bandy omezenců je to velmi nepravděpodobné. Proto jsem rád za nového ministra, vnese nové světlo do zatuchlého řádu.
Odpovědět
Uznávám švédský, slovenský, rakouský... model, tj regulaci vlka. Při absolutní ochraně kormorána, vlka aj. přemnožených predátorů potom zmačkne i na druh, který jinak neškodí - z principu. Takže jsem ne/rád, že tristní stavy mnoha kdysi hojných druhů donutí snad fanatiky se zamyslet, zda chybička se někde nevloudila. Ale při zaslepenosti a tuposti bandy omezenců je to velmi nepravděpodobné. Proto jsem rád za nového ministra, vnese nové světlo do zatuchlého řádu.
Karel Zvářal
17.2.2026 20:38 Reaguje na Karel ZvářalA co se týče hyeny, mám nakoukány stovky hodin dokumentů o nich. Sledují zrakem kroužící supy, volání šakala, opic aj. hlídačů planin, a hned spěchají za snadným zdrojem. MMCh - proto jsou lvi ve smečce, neb jedině tak jsou schopni se ubránit tlupě hyen, kteréžto i příležitostně zabíjejí. A to, že dva jmenovaní predátoři málem vyhubili nejrychlejší šelmu - to nijak neokecáte, zas tak dobře gůglit/lhát neumíte.
Odpovědět
su
Karel Zvářal
17.2.2026 20:52 Reaguje naLepší jednou vidět, než stokrát slyšet/číst lži a polopravdy.
Odpovědět
su
Karel Zvářal
17.2.2026 20:58 Reaguje naTo je staré arabské přísloví, tím se řídím v životě. Zejména v čase fejků a textů od AI to má svou platnost.
Odpovědět
su
17.2.2026 21:37 Reaguje na Karel Zvářal
Tak to já mám taky jedno arabské přísloví - to říká "nevěř tomu co slyšíš a věř jen z poloviny tomu co vidíš".
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2026 21:44 Reaguje na Karel ZvářalAnebo jinak, co mi utkvělo z citátů: Ja věrju každomu zvěrju, no těbě něvěrju.
Odpovědět
su
17.2.2026 21:46 Reaguje na Karel Zvářal
Jistě - lžou jen v některých filmových dokumentech sestříhaných člověkem.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2026 21:50 Reaguje naA jak si takový sestříhaný podvod o hyenismu představujete, Kefalín?
Odpovědět
su
17.2.2026 21:59 Reaguje na Karel Zvářal
Třeba tak, že ve filmu budou použity pouze (nebo převážně) záběry hyen jak hodují na mršinách a perou se u nich se lvy (což je z hlediska scénáře atraktivní a z hlediska filmování snadné a pro prostý divácký lid pak dostačující) a bude tam minimum (nebo žádné) záběrů lovu hyen na pakoně, zebry a další kopytníky (protože je to mnohem náročnější a dražší natočit - a takto k tomu přistupují často ty levné a špatně dabované dokumenty na Animal Planet, NG Wild, atd.). Z toho pak naivní prosťáčci (třeba jako vy) odvodí, že hyena se živí hlavně mršinami a loví málo a nebo vůbec, neboť je to přece vidět v té spoustě filmů, které o tom byly natočeny, že.
Odpovědět
Karel Zvářal
17.2.2026 22:12 Reaguje naNikoliv, to jste právě typický troll - manipulátor a lhář. Nikdy jsem nepsal, že hyeny neumí lovit - jsou to vytrvalí běžci a ve stádu odloví mladé či zaostávající staré kusy.
Spor vznikl, když jste zpochybnil ne tezi, ale FAKT, že hyeny ookrádáním geparda způsobily (spolu se lvy) jeho TÉMĚŘ vyhubení.
Když pakoně a zebry odtáhnou na Serengeti, antilopy a kol zůstanou - spolu s hyenami aj bredátory. A právě v hladových časech využívají každou příležitost - supi krouží - padlý slon, skolí šakal - poznají lov geparda, kterého šakal neodežene a volá posily. Rozsvítí se v noci světlo - filmaři točí útok lva - a šup tam se podívat... haúú, haúúú (všichni sem!).
Na Zvářala si jen tak nepřijdete - opakuji, lepší jednou vidět, než... Sice nejsem nomenklaturní vědec, ale vím toho v mnoha směrech víc než dost.
Odpovědět
Spor vznikl, když jste zpochybnil ne tezi, ale FAKT, že hyeny ookrádáním geparda způsobily (spolu se lvy) jeho TÉMĚŘ vyhubení.
Když pakoně a zebry odtáhnou na Serengeti, antilopy a kol zůstanou - spolu s hyenami aj bredátory. A právě v hladových časech využívají každou příležitost - supi krouží - padlý slon, skolí šakal - poznají lov geparda, kterého šakal neodežene a volá posily. Rozsvítí se v noci světlo - filmaři točí útok lva - a šup tam se podívat... haúú, haúúú (všichni sem!).
Na Zvářala si jen tak nepřijdete - opakuji, lepší jednou vidět, než... Sice nejsem nomenklaturní vědec, ale vím toho v mnoha směrech víc než dost.
su
17.2.2026 23:03 Reaguje na Karel Zvářal
Já se na Zvářala můžu v**rat, já jsem se k problematice interakcí mezi lvy, gepardy a hyenami nikdy nevyjadřoval, jen k lovu hyen, takže Zvářal plácá nesmysly, prý že hyeny jsou hlavně mrchožrouti a kořist loví jen příležitostně, jenže ono je to soudruhu Kefalíne naopak. Ale těžko diskutovat s někým, kdo celou svou "vědeckou" kariéru postavil na sledování televize a pobíhání v lesíků za domem. Pak z toho blbne a píše nesmysly o žábách a ptácích.
Odpovědět
JO
su
18.2.2026 08:09 Reaguje na Jarka O.
Tak takhle vypadají všechny vaše předkládané argumenty )).
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 06:51 Reaguje naJo, "v lesíku za domem" 1400 budek. Tak ten byl taky dobrej!-) Sbohem, gůglistická nulo!
Odpovědět
su
18.2.2026 08:08 Reaguje na Karel Zvářal
Hm...a kdepak máte výsledky toho vašeho gigantického experimentu? Jo a ještě pradon...já zapomněl, že ve vašem případě z vás dělá 1400 budek i odborníka na vlky, lvy a hyeny....to je světový unikát ))).
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 08:43 Reaguje nanapř.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mozne-druhe-hnizdeni-lejska-belokrkeho-v-budkach-s-prikrmem
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-etologie-ptaku-aneb-o-chovani-ruznych-povahach-a-strategiich-operencu
např
Ignorovat úspěchy "nepřátel lidu" umíte skvěle, stejně jako celý zbytek Mlčícího bratrstva. Ale radovat se z chybičky - too jooo... Ubožáci I.A !-)
Odpovědět
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-mozne-druhe-hnizdeni-lejska-belokrkeho-v-budkach-s-prikrmem
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-etologie-ptaku-aneb-o-chovani-ruznych-povahach-a-strategiich-operencu
např
Ignorovat úspěchy "nepřátel lidu" umíte skvěle, stejně jako celý zbytek Mlčícího bratrstva. Ale radovat se z chybičky - too jooo... Ubožáci I.A !-)
su
Karel Zvářal
18.2.2026 09:33 Reaguje naDám to tam, kam moc bratrstva W@C nesahá, neb jak zajisté víte, mám zaracha s kroužkováním a publikováním.
Mmch - má někdo v té "kvalitě" druhé hnízdění lejska? Nemá, neb by se husy ozvaly... Nic než závist a zášť, opravdu mi nechybí/te.
Odpovědět
Mmch - má někdo v té "kvalitě" druhé hnízdění lejska? Nemá, neb by se husy ozvaly... Nic než závist a zášť, opravdu mi nechybí/te.
su
JO
Jarka O.
17.2.2026 20:56 Reaguje naJá ty 3 články poctivě přečetla, ale to jsem teda asi nesměla, vy jste to nečekal? Píšou, že podíl divočáka v potravě vlka je lokálně a sezónně rozdílný, jak píše i p. Zvářal. Od vás tu padlo: ten nečetl, já vybírám jen něco, myslivec nic neví. No a váš zvířecí oblíbenec si troufne na mláďata - je to hrdina! Na mršiny, od kterých ho v pohodě vyžene dospělý divočák, a na lov ve smečce. Vše cituju z textů.
Odpovědět
su
17.2.2026 21:22 Reaguje na Jarka O.
No a co? Hlavně že vlk prasata loví nebo ne? A to že jízlivě poznamenáváte jaký je to hrdina jasně dokazuje vaši nenávist k němu.
Joa když už jste je teda tak poctivě přečetla, kde sdílíte tu informaci o tom, že v itálii je prase významným podílem v potravě vlka (skoro 50 %)????
Odpovědět
Joa když už jste je teda tak poctivě přečetla, kde sdílíte tu informaci o tom, že v itálii je prase významným podílem v potravě vlka (skoro 50 %)????
JO
Jarka O.
18.2.2026 06:31 Reaguje naBere mršiny. Nemusím sdílet, bo to info sdílíte vy a Radek odpověděl.
Souhlasil byste se mnou, soudruhu choleriku, vyjímečně v tom, že velmi veliké změny v krajině a zvěři má na svědomí rozšíření kukuřice? Ne silnice, pesticidy, i ten divočak je v tom nevinně, ale ani váš vlk ji nemá rád natož ...
Odpovědět
Souhlasil byste se mnou, soudruhu choleriku, vyjímečně v tom, že velmi veliké změny v krajině a zvěři má na svědomí rozšíření kukuřice? Ne silnice, pesticidy, i ten divočak je v tom nevinně, ale ani váš vlk ji nemá rád natož ...
su
18.2.2026 08:10 Reaguje na Jarka O.
"Bere mršiny. Nemusím sdílet, bo to info sdílíte vy a Radek odpověděl."...krááása, přesně takhle odpovídají na otázky při zkoušce naši studenti se specifickými potřebami ))).
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.2.2026 09:02 Reaguje naNepamatuji se, vzal jsem namátkově jeden odkaz. Vy byste ale měll vědět co sem dáváte tak proč se ptáte? Poukazuji na nesmyslnou glorifikaci vlka protože i podle toho co jste sem předložil nemá vlk na stav divočáků větší vliv. Já dodám, že naopak bude jeho přítomnost znesnadňovat lov lidem. Vlci se samozřejmě větším tlupě s dospělými bachyněmi nebo velkým kňourům obloukem vyhnou.
Odpovědět
su
18.2.2026 09:21 Reaguje na Jarek Schindler
Jasně to chápu, vám vadí glorifikace vlka, mě zase nenávist vůči vlkovi. Nikdy jsme nikde netvrdil, že vlk má na populace divočáků nějaký klíčový vliv. Jen jsem chtěl dokázat madam Jarce O., že vlk se prasatům nevyhýbá a loví je, někde dokonce i docela intenzivně. Takže nám může pomoci při regulaci těch malých prasat a selat co si jich člověk v krajině nadělal. A vůbec není podstatné jestli se obloukem vyhne kňourovi nebo bachyni. To jsou pseudoargumenty těch, kteří chtějí zpochybňovat jakýkoliv vliv vlka na prasata (protože dotyční už neví co by si na vlka vymysleli). Kdyby vlk ulovil tisíce selat a tím zabránil tomu aby vyrostla v dospělá prasata, tak odpůrci vlků vůči tomu budou pořád slepí a budou vykřikovat, že vlk je vlastně zbabělec (viz Jarka O.), protože se vyhne dospělému kanci - proboha co jste to za lidi!!
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.2.2026 10:17 Reaguje naPromiňte ale většina lidí , tedy včetně mě, žádnou nenávistí k vlkům netrpí. Chtějí jen aby vlk byl tam kde má podmínky. Země bez větších neobydlených ploch se 136 obyvyteli na km2 těmito podmínkami nedisponuje. No a zase , o jakých pseudoargumentech píšete? Je snad pseudoargumentem tvrzení, že vlk v podminkách střední Evropy není schopen nahradit při regulaci zvěře myslivce? Je snad pseudoargumentem tvrzení, že vlk již svoji přítomností znesnadňuje člověku lov spárkaté zvěře. Kolik by u nás těch vlků muselo být aby na ty počty prasat měli nějaký vliv? Myslíte si, že vlci u nás budou lovit prasata v řepce či kukuřici? Takže žádné kdyby. Stále častější výskyt divočáků ve městech je také jednou z reakcí divočáka na vlka.
Odpovědět
su
18.2.2026 11:54 Reaguje na Jarek Schindler
1. tějí jen aby vlk byl tam kde má podmínky -ty u nás očividně má
2. vlk v podminkách střední Evropy není schopen nahradit při regulaci zvěře myslivce - nikdy jsem nikd eneřekl, že má myslivce nahrazovat, ale může je doplnit
3. vlk již svoji přítomností znesnadňuje člověku lov spárkaté zvěře - ale, ale - vlků je u nás pořád tak málo, že na lov zvěře od myslivců nemají prakticky žádný vliv (ale jako výmluva pro myslivece je to dobré - aprospos, myslivec jako predátor nejdokonalejší by určitě neměl mít problém umět lovit uvěř i v oblastech s vlkem - tedy aspon studie ze světa prokazují, že výskyt velkých šelem rozhodně lovce zvěře některak neomezuje - ovšem naši myslivci jsou lenošní a nechce se jim přizpůsobit nové situaci.
4) Myslíte si, že vlci u nás budou lovit prasata v řepce či kukuřici? - ano budou!
Odpovědět
2. vlk v podminkách střední Evropy není schopen nahradit při regulaci zvěře myslivce - nikdy jsem nikd eneřekl, že má myslivce nahrazovat, ale může je doplnit
3. vlk již svoji přítomností znesnadňuje člověku lov spárkaté zvěře - ale, ale - vlků je u nás pořád tak málo, že na lov zvěře od myslivců nemají prakticky žádný vliv (ale jako výmluva pro myslivece je to dobré - aprospos, myslivec jako predátor nejdokonalejší by určitě neměl mít problém umět lovit uvěř i v oblastech s vlkem - tedy aspon studie ze světa prokazují, že výskyt velkých šelem rozhodně lovce zvěře některak neomezuje - ovšem naši myslivci jsou lenošní a nechce se jim přizpůsobit nové situaci.
4) Myslíte si, že vlci u nás budou lovit prasata v řepce či kukuřici? - ano budou!
Ra
Radek
18.2.2026 12:39 Reaguje naAž budou u nás lovit vlci v řepce či kukuřici tak budou chodit v Praze dinosauři .
Odpovědět
su
Ra
Radek
18.2.2026 20:06 Reaguje naVy jste jak vystřižený z obrázku ochránce zvířátek před zlým vlastníkem ,lesníkem , lovcem , myslivcem . Na vše máte odpověď , sice ničím nepodloženou ale stojíte si za svým názorem . Za nic neneste odpovědnost / škody hradí nebo odepisují výše jmenovaní . Pokud jste opravdu učitel ,je to o to horší.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 20:26 Reaguje na RadekJako děcko mě fascinovaly pohádky o sedmimílových botách a sedmilhářích. To první nahradily plechové káry, ale sedmilháře máme online - a ani si to neuvědomujeme (?) Takový sedmitroll, hrající simultánku s oponenty, kteří mu jeho báchorky ne a ne zbaštit-)
Odpovědět
su
Ra
Radek
18.2.2026 21:50 Reaguje naZa provoz honitby , za škody v ní vzniklé za plnění plánu lovu . Nikoho nezajímá zdali je v honitbě v době lovu klid , nebo je plná ochranářů , vlčích hlídek . Každý rok se ale ptají kdy zaplatíme nájem , kdy uhradíme škody …..
za ovce , pozemky na kterých je paseme . Po návštěvě vámi hájeného vlka , za ukončení trápení zbylých přeživších a následné uklizení kadáverů . Chcete pozvat až přijde čas , není nad prožitek z očí do očí , budou to ovčí oči . Možná vám dojde jak rychlé umírání z vlčích čelistí ve skutečnosti je .
Odpovědět
za ovce , pozemky na kterých je paseme . Po návštěvě vámi hájeného vlka , za ukončení trápení zbylých přeživších a následné uklizení kadáverů . Chcete pozvat až přijde čas , není nad prožitek z očí do očí , budou to ovčí oči . Možná vám dojde jak rychlé umírání z vlčích čelistí ve skutečnosti je .
Ra
Radek
18.2.2026 21:58 Reaguje na RadekNebo myslíte že můžou zůstat ovčí kadávery (pro vás zmrzačená těla ovcí ) na pastvinách když je zabil prokazatelně ohrožený vrcholový predátor chráněný vlk ? třeba pojdou sami časem , za den za dva a potom je přijde sežrat liška , nebo ten samí vlk , je to příroda ? že ? nebo je musí majitel uklidit ?
Odpovědět
JO
JS
Jarek Schindler
18.2.2026 19:40 Reaguje na1- 150 let tu nebyl a pomalu nikomu nechyběl. I slepice na roštech přežije a snáší vejce a přesto ochranci zvířat tvrdí, že ty slepice podmínky nemají.
2-Jak je asi tak doplní? Váš názor svědčí pouze o tom , že o tom nic nevíte. Ona se dá ulovit pouze ta zvěř která je v pohybu a někde se ukáže. Pokud se neukáže, zvěř neuvidíte, tak můžete mít sebelepší techniku , stejně nic neulovíte. Tam kde se vyskytuje vlk a nemusí jít o pravidelný výskyt se zvěř začne chovat jinak než v oblastech bez vlka. Žačne žít skrytějším způsobem života, omezí svoji aktivitu na malou plochu nebo se naopak odstěhuje mimo dosah vlků. Tvoří podstatně větší tlupy atd. Prosím o nějaký odkaz na studie které by potvrdily ten váš nesmysl, že výskyt velkých šelem lovce neomezuje. Rád se na to podívám.
O lenoších si můžete povídat se stejně postiženými. Nevím proč by měli myslivci platit krmení vlků. Proč by měli platit vyšší škody které díky vlků vzniknou. Proč by měli pro stejný výsledek trávit lovem podstatně delší dobu?4- Ne v řepce ani kukuřici lovit nebudou protože tam nemají prostor a divočák je tam jak tank. Nebudou tam riskovat zranění.
Odpovědět
2-Jak je asi tak doplní? Váš názor svědčí pouze o tom , že o tom nic nevíte. Ona se dá ulovit pouze ta zvěř která je v pohybu a někde se ukáže. Pokud se neukáže, zvěř neuvidíte, tak můžete mít sebelepší techniku , stejně nic neulovíte. Tam kde se vyskytuje vlk a nemusí jít o pravidelný výskyt se zvěř začne chovat jinak než v oblastech bez vlka. Žačne žít skrytějším způsobem života, omezí svoji aktivitu na malou plochu nebo se naopak odstěhuje mimo dosah vlků. Tvoří podstatně větší tlupy atd. Prosím o nějaký odkaz na studie které by potvrdily ten váš nesmysl, že výskyt velkých šelem lovce neomezuje. Rád se na to podívám.
O lenoších si můžete povídat se stejně postiženými. Nevím proč by měli myslivci platit krmení vlků. Proč by měli platit vyšší škody které díky vlků vzniknou. Proč by měli pro stejný výsledek trávit lovem podstatně delší dobu?4- Ne v řepce ani kukuřici lovit nebudou protože tam nemají prostor a divočák je tam jak tank. Nebudou tam riskovat zranění.
DA
DAG
18.2.2026 13:34 Reaguje naTak fajn, když nemáme vzteklinu, tak alespoň Aujezdského choroba bude přirozený regulátor.
Odpovědět
Ra
Radek
18.2.2026 14:24 Reaguje na DAGBohužel to odskáčou lovečtí psi . Vlků se to nedotkne , je to rychlé někam zaleze aniž by to předal dál
Odpovědět
su
17.2.2026 13:26 Reaguje na Jarka O.
https://nsojournals.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2981/0909-6396%282008%2914%5B44%3AWBSSMB%5D2.0.CO%3B2
https://link.springer.com/article/10.1007/s10344-016-1060-7
https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jzo.70088
Odpovědět
https://link.springer.com/article/10.1007/s10344-016-1060-7
https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/jzo.70088
JS
Jarek Schindler
17.2.2026 13:45 Reaguje naTak pokud znáte biologii zvěře a čísla ohledně lovu tak to snad není zas takový problém si ta čísla odvodit. Publikoval snad pan Groessl tyto nesmysly i někde jinde než na Ekolistu? Pokud nemáte problém s matematikou , tak budete asi muset uznat že čísla v článku jsou nesmyslem. Úsměvným faktem v článku je spíš lehkost s jakou je pan Groessl shopen předkládat své nesmysly. Příklad : Rok 2024 myslivci vykázali „jarní kmenové stavy“ kolem 65448 kusů. Odlov se dlouhodobě pohybuje +- 200 tisíc (248 602 ).Proč by při takovém odlovu tedy měli být divočáci minimálně extrémně vzácní jak tvrdí autor? Ano ,reálně tedy na území ČR může žít do 300 000 divočáků. Ale to je číslo před lovem. Pokud se uloví 240 tisíc divočáků uloví se přibližně roční přírůst. Zbývá potom těch +- 60 tisíc divočáků z toho JKS. Na výši úlovku má samozřejmě vliv počasí, semenný rok buku a dubu atd. Jedno je ale jasné. V našich podmínkách není vlk účelně schopen regulovat stavy zvěře a jeho přítomnost bude pouze přispívat k rostoucí výši škod.
Odpovědět
MK
BM
Břetislav Machaček
17.2.2026 09:58 Reaguje na Majka KletečkováUž máte recept na chov 10 ovcí ve vlčí oblasti? Předem děkuji za radu!
Odpovědět
Pe
Peter
17.2.2026 13:07 Reaguje na Břetislav MachačekMusíte k nim přikoupit kavkazského ovčáka. Každý měsíc jednu ovci prodáte a za utržené peníze koupíte žrádlo pro psa. Ke konci roku vám zůstane pes, toho prodáte Korejcům do Žilinské Kia, takže na Vánoce budete možná i v plusu...
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
17.2.2026 16:48 Reaguje na PeterMínusem je nákup ovcí a psa a taky to, že nebude
chovatel pracovat v továrně, ale hlídat toho psa.
Těch pár desítek vlků zlikviduje chovy tisíců ovcí
a spásání tisíců hektarů luk a to se přece vyplatí!
Ano vyplatí, ale pouze těm sosačům dotací z vlčích
hlídek a profíkům z AOPK radících chovatelům ty nefunkční nesmysly.
Odpovědět
chovatel pracovat v továrně, ale hlídat toho psa.
Těch pár desítek vlků zlikviduje chovy tisíců ovcí
a spásání tisíců hektarů luk a to se přece vyplatí!
Ano vyplatí, ale pouze těm sosačům dotací z vlčích
hlídek a profíkům z AOPK radících chovatelům ty nefunkční nesmysly.
EB
Emil Bernardy
18.2.2026 07:50 Reaguje na Břetislav Machaček:-)))) profííííci.Dobře napsáno.
Odpovědět
JO
Jarka O.
17.2.2026 17:02 Reaguje na PeterPsa neprodávat, může se hodit. Znáte písničku od Plíhala ".. krásně spí... můj velikej .. černej pes..."
Odpovědět
Pe
EB
Emil Bernardy
18.2.2026 07:49 Reaguje na PeterTo je diskuze...hodně dlouhá.Nějak se pozapomíná na to,že psi kteří střeží stádo jsou nebezpeční lidem.Čuvač,kavkazan.... pořád já chcí tady taky vlka.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
18.2.2026 12:13 Reaguje na Emil BernardyKamarád si kdysi pořídil Kavkazana, který odmítal
spát v boudě a i v zimě spal pod stříbrným smrkem.
Poslouchal pouze jeho a ostatní členy rodiny bral
jako ty ovce a ignoroval je. Jednou ale kamaráda
odvezli do špitálu a po dvou dnech podepsal kvůli
psovi reverz, protože se nenechal zavřít nikým do
kotce a začal být agresivní. Po nějaké době pes
dostal rakovinu a musel být utracen. Od té doby
už kamarád Kavkazana nechtěl a když čte ty rady
používat je k ochraně ovcí si klepe na čelo. Ví
moc dobře, jak náročný takový chov je a jaká
rizika přináší. On totiž útok ukončuje až po
zneškodnění vlka, psa a nebo člověka a nikdy
se nespokojí pouze s jeho zahnáním. Jeho pes
před jeho očima zadávil jiného psa a nešlo
ho odvolat, jak byl zabrán do té likvidace.
Tehdy pochopil, že ten pes si sám udělá co
uzná za vhodné a pán pouze přihlíží.
Odpovědět
spát v boudě a i v zimě spal pod stříbrným smrkem.
Poslouchal pouze jeho a ostatní členy rodiny bral
jako ty ovce a ignoroval je. Jednou ale kamaráda
odvezli do špitálu a po dvou dnech podepsal kvůli
psovi reverz, protože se nenechal zavřít nikým do
kotce a začal být agresivní. Po nějaké době pes
dostal rakovinu a musel být utracen. Od té doby
už kamarád Kavkazana nechtěl a když čte ty rady
používat je k ochraně ovcí si klepe na čelo. Ví
moc dobře, jak náročný takový chov je a jaká
rizika přináší. On totiž útok ukončuje až po
zneškodnění vlka, psa a nebo člověka a nikdy
se nespokojí pouze s jeho zahnáním. Jeho pes
před jeho očima zadávil jiného psa a nešlo
ho odvolat, jak byl zabrán do té likvidace.
Tehdy pochopil, že ten pes si sám udělá co
uzná za vhodné a pán pouze přihlíží.
Pe
Peter
18.2.2026 15:08 Reaguje na Emil BernardyLidské ztráty jsou započteny jako collateral damage. Ekonomiku chovu to neovplyvní, naopak se ušetří na vstupech. :-) Každý pokrok si žáda oběti.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.2.2026 16:32 Reaguje na Emil BernardyŠla jsem jednou podél stovky ovcí na volno chráněných 4 kavkazany. Předcházela tomu 10minutová instrukce o klidu, tichu, pomalé chůzi, a pod., a prý jsem se nemuseli bát, neb průvodce měl s sebou 2 pepřáky, vysokofrekvenční píšťalku a elektrický obušek. Stejně jsme šli se staženými všemi svaly.
Odpovědět
Pe
Peter
18.2.2026 16:57 Reaguje na Jarka O.Já jsem u salaše v Ľupči zažil (bohudík i přežil) útok čuvače. Pes veliký jako tele se při něm urval z řetězu, který by nezdolal ani Franta Kocourek.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
19.2.2026 07:24 Reaguje na Jarka O.Pepřák el.obušek,nevím...tato plemena hodnotím jako problematická až blbá.Nebezpečná.U nás ve stř.Čechách psa není třeba na ochranu,zatím,a za skoro půl století práce jsem potkal u stáda snad jen borderkolie a to jsou jedni z nejmilejších pejsků co znám.Ale ti zvířata pasou.Je to jak píše pan Macháček.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2026 18:03 Reaguje na Emil BernardyPřed čase, jsem tu psal o bačovi z Kysůc
za socíku, který měl k ovcím psa na pouhé
vyštěkání vlků a medvědů. Pak úřadoval s
brokovnicí bača lebo poľovník s kulovnicí Navíc používal bič imitující střelbu
a obyčejný poplašňák(startovací pistoli).
To se ale predátoři ještě báli střelby a v noci taky světla silné baterky. A ten
psík( pouliční směs)? Tak ten sice štěkal ale šel se mazel ukrýt do salaše k bačovi
Odpovědět
za socíku, který měl k ovcím psa na pouhé
vyštěkání vlků a medvědů. Pak úřadoval s
brokovnicí bača lebo poľovník s kulovnicí Navíc používal bič imitující střelbu
a obyčejný poplašňák(startovací pistoli).
To se ale predátoři ještě báli střelby a v noci taky světla silné baterky. A ten
psík( pouliční směs)? Tak ten sice štěkal ale šel se mazel ukrýt do salaše k bačovi
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2026 10:34 Lídé si většinou vůbec neuvědomí rozměr toho co hlásají. Například dekarbonizace ČR znamená najít náhradu za spotřebovávanou energii 300TWh, a to je třeba asi 40 temelínů.
U výše diskutované redukce zvěře je třeba vidět, že ani odstřel cca 200 tisíc srnčí, 50 tisíc jelení, 200 tisíc černé nezpůsobí redukci. To je ročně asi 200 tun srnčí 200 tun jelení a 600 tun černé. Tedy dohromady asi 1 milion kg masa. Pokud to spočítáte na karnivory je to asi 200 tygrů, 1 tisíc medvědů a 10 tisíc vlků. Při tomto zazvěření karnivory bych nemohl pustit dítě na autobus a už vůbec ne na skautský tábor.
Odpovědět
U výše diskutované redukce zvěře je třeba vidět, že ani odstřel cca 200 tisíc srnčí, 50 tisíc jelení, 200 tisíc černé nezpůsobí redukci. To je ročně asi 200 tun srnčí 200 tun jelení a 600 tun černé. Tedy dohromady asi 1 milion kg masa. Pokud to spočítáte na karnivory je to asi 200 tygrů, 1 tisíc medvědů a 10 tisíc vlků. Při tomto zazvěření karnivory bych nemohl pustit dítě na autobus a už vůbec ne na skautský tábor.
Ra
Radek
18.2.2026 11:31 Reaguje na Slavomil VinklerCelý problém je v radikálním pojetí ochrany ikon , taková ochrana povede k jejich vyhubení , smutné na tom je že neziskové organizace to předávají dětem , tahle diskuze to potvrzuje .
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
18.2.2026 19:53 Reaguje na Slavomil Vinkler Problém s počty? K čemu potřebujete 40 temelínů když ty dvě současné JE vyrábí asi 41 % el.energie?
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 15:03..."Ale nenechte se jejich pověstí zmást; tyto hyeny jsou stejně zdatné v hledání potravy. Často následují lvy nebo jiné velké kočky, aby se po ulovení pohostily zbytky. Studie dokonce ukazují, že hyeny skvrnité konzumují přibližně 70 % své potravy sběrem potravy spíše než aktivním lovem – což svědčí o jejich vynalézavosti v ekosystému, kde může být konkurence o potravu nelítostná."...
https://www.oreateai.com/blog/the-diet-of-the-spotted-hyena-natures-versatile-scavenger-and-hunter/54cd0c14b6acec06b28237992616a73e
Pro trolla/"odborníka" SU. To se shoduje s mými pozorováními v dokumentech.
Odpovědět
https://www.oreateai.com/blog/the-diet-of-the-spotted-hyena-natures-versatile-scavenger-and-hunter/54cd0c14b6acec06b28237992616a73e
Pro trolla/"odborníka" SU. To se shoduje s mými pozorováními v dokumentech.
Karel Zvářal
18.2.2026 15:51 Reaguje na Karel ZvářalA je po cholerických reakcích a kecech o dovzdělání. Když mě chce někdo mermo mocí nabrat, tak se mu to nakonec podaří a zagůglím též. "Napadat a hanět" ale určitě nepřestane, to nemá v povaze.
Odpovědět
JO
Jarka O.
18.2.2026 16:27 Reaguje na Karel ZvářalPovaha vlka?:) On má deficity a snad ne přístup k dětem. Že šelma ve smečce! loví mládě nějakého druhu si brát jako důkaz pro výmysl, že z toho druhu nemá obavy, není jen demagogie, nýbrž i hloupost. Taky to nemá z literatury, kterou se rád zaštiťuje, protože v 1 článku, co sem dal, píší o respektu vlka před černou. Opakuju se, končim.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 16:33 Reaguje na Jarka O.Klidně zopakuji postoprvní, že u této entity je lež/polopravda pracovní nástroj. Mrknutím oka udělají ze slušného člověka hajzla, a ještě tím nakazí všechny okolo.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
18.2.2026 16:57 Reaguje na Jarka O.Černou, zejména větší, úspěšně loví jen tygr usurijský.
Odpovědět
Karel Zvářal
18.2.2026 18:00 Reaguje na Slavomil VinklerViděl jsem krásný obraz, kde kňour odráží útok smečky. Jedno zajetí párákem - a vlk je vyřazený. A prokousnout ten jeho kyrys, to je tak na zlomení zubu. Jedině tato giga síla z rychlé otočky na vlka platí a zaručuje aspoň přežití genofondu, omladina/selata většinou během zimy padne. Vlka decimovala vzteklina, takže rovnováha fungovala. Dnes s vakcinací je však silně narušená, liškou a kunou počínajíc...
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
19.2.2026 16:51 Reaguje na Karel ZvářalPřed pár lety jsem viděla na ZOOM dokument, ve kterém ukazovali, jak vlčí smečka ulovila dospělou bachyni. Bylo to někde ve Španělsku v místech, kde bylo asi jen velmi málo jiné zvěře. Tahle bachyně měla už jen jedno selátko, to ukryla a sama utíkala tak, aby vlky od něj odlákala. Bylo mi jí líto. Bránila se statečně.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
19.2.2026 18:21 Reaguje na Majka KletečkováA jehňat, srnčat, kolouchů a březích samic vám líto není? Jinak to sele
bylo po bachyni jako zákusek, jehož
zabití ochranářské filmy neukazují. Vlci totiž neriskují zranění lovem parohatého jelena, či kňoura, ale místo jednoho dospělého kusu bez rizika uloví deset mláďat a nebo březí samice, jež nemohou utíkat tak rychle jako samci. Měla by
jste vidět deset kamarádových ovcí
včetně 5 jehňat roztrhaných a některé
ještě žily. To nebyl lov z hladu, ale
z rozmaru zabíjet, což lidé zazlívají
vlkům odjakživa. Oni se totiž nespokojí
s jedním kusem k nasycení, ale vraždí
dokud je co a dokud je někdo neodežene.
Víte co mi kdysi radil bača s Kysůc, jak
se mám vyhnout napadení medvědem a vlky?
Říkal "choď do hory len s takými, čo su
pomalší ako ty , ty medveď zožere a ty utěkaj do dědiny".
Odpovědět
bylo po bachyni jako zákusek, jehož
zabití ochranářské filmy neukazují. Vlci totiž neriskují zranění lovem parohatého jelena, či kňoura, ale místo jednoho dospělého kusu bez rizika uloví deset mláďat a nebo březí samice, jež nemohou utíkat tak rychle jako samci. Měla by
jste vidět deset kamarádových ovcí
včetně 5 jehňat roztrhaných a některé
ještě žily. To nebyl lov z hladu, ale
z rozmaru zabíjet, což lidé zazlívají
vlkům odjakživa. Oni se totiž nespokojí
s jedním kusem k nasycení, ale vraždí
dokud je co a dokud je někdo neodežene.
Víte co mi kdysi radil bača s Kysůc, jak
se mám vyhnout napadení medvědem a vlky?
Říkal "choď do hory len s takými, čo su
pomalší ako ty , ty medveď zožere a ty utěkaj do dědiny".
JS
Jarek Schindler
20.2.2026 20:45 Reaguje na Majka KletečkováKaždý kdo o tom něco ví tak ví, že ty divočáci ve Španělsku jsou menší než u nás. Dospělá bachyně tam váží 40 až 60 kg. Tedy tolik co u nás lončák .
Odpovědět
su
su
18.2.2026 18:41 Reaguje na Karel Zvářal
Ale ale, copak copak, snad ste taky nezačal goooglit????
Odpovědět
Ra
Radek
21.2.2026 07:13 Reaguje navliv vlka na biodiverzitu . Tohle o tom říkají vámi opěvovaní odborníci .
Toto je aspekt, který se v aktivistických narativech často zamlčuje, ale odborné studie na něj jasně upozorňují.
Vlk u nás nevstupuje do „divočiny“, ale do krajiny, jejíž biodiverzita je po staletí závislá na extenzivní pastvě.
Přímý vliv vlka na degradaci bezlesí
Pokud drobný chovatel kvůli tlaku predátora a nedostatečné podpoře (finanční i psychické) přestane pást, dochází k řetězové reakci, která biologickou rozmanitost ničí:
1. Konec disturbance a sukcese
Květnaté louky, pastviny a vřesoviště jsou tzv. blokovaná sukcese. Bez ovcí a koz tyto plochy okamžitě začínají zarůstat náletovými dřevinami (bříza, osika, borovice) a expanzivními druhy (třtina křovištní).
Ztráta druhů: Mizí světlomilné rostliny (orchideje, hořce) a s nimi i na ně vázané druhy hmyzu (modrásci, okáči).
Odborný fakt: V ČR je více ohrožených druhů vázáno na otevřená bezlesí než na uzavřený les. Vlk tak paradoxně nepřímo přispívá k lokálnímu vymírání těchto druhů.
2. Homogenizace krajiny
Pastva vytváří mozaiku – různě vysoký trávník, vydupaná místa (důležitá pro samotářské včely), trus (potrava pro chrobáky).
Vliv vlka: Pokud pastva zanikne, krajina se „slije“ do jednoho hustého křovinatého celku. Zmizí rozmanitost mikrobiotopů.
3. Neúčinnost náhradního managementu
Někdy se tvrdí, že ovce nahradí sekačka. Odborné studie (např. z prostředí CHKO) však potvrzují, že mechanické sečení nikdy nenahradí selektivní pastvu. Ovce nežerou všechno stejně a jejich pohyb po pozemku je nenahraditelný. Navíc sečení v náročných horských terénech je ekonomicky neudržitelné.
Co říkají data a praxe (bez příkras)
Odborné analýzy (např. v rámci monitoringu v CHKO Broumovsko nebo v Krušných horách) ukazují, že:
Náklady na zabezpečení: Pro drobného chovatele s 10 ovcemi jsou náklady na 160 cm vysoký elektrický ohradník s pevnou sítí a údržbu podrostu (aby probíjel) často likvidační z hlediska času i peněz.
Psychologický efekt: Studie o sociálně-ekonomických dopadech (např. v Sasku, které je nám blízké) uvádějí, že klíčovým faktorem není jen finanční ztráta za mrtvou ovci, ale beznaděj chovatele, který najde potrhané kusy. To vede k okamžitému ukončení činnosti.
Vyvážený pohled na ochranu přírody
Ochrana přírody se zde dostává do vlastního vnitřního konfliktu:
Na jedné straně chráníme vrcholového predátora (vlk).
Na druhé straně kvůli němu přicházíme o cenné biotopy (louky), které jsou domovem pro stovky kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých.
Závěr vědy: Pokud stát a ochrana přírody nedokážou zajistit takové podmínky, aby pastva zůstala v krajině atraktivní i s vlkem (masivní dotace na lidi – pasáčky, ne jen na pletivo), pak je čistý přínos vlka pro celkovou biodiverzitu české krajiny přinejmenším sporný.
Vlk v našich podmínkách není jen „tvůrce“, ale pro určité typy vzácných stanovišť i nepřímý „likvidátor“.
Odpovědět
Toto je aspekt, který se v aktivistických narativech často zamlčuje, ale odborné studie na něj jasně upozorňují.
Vlk u nás nevstupuje do „divočiny“, ale do krajiny, jejíž biodiverzita je po staletí závislá na extenzivní pastvě.
Přímý vliv vlka na degradaci bezlesí
Pokud drobný chovatel kvůli tlaku predátora a nedostatečné podpoře (finanční i psychické) přestane pást, dochází k řetězové reakci, která biologickou rozmanitost ničí:
1. Konec disturbance a sukcese
Květnaté louky, pastviny a vřesoviště jsou tzv. blokovaná sukcese. Bez ovcí a koz tyto plochy okamžitě začínají zarůstat náletovými dřevinami (bříza, osika, borovice) a expanzivními druhy (třtina křovištní).
Ztráta druhů: Mizí světlomilné rostliny (orchideje, hořce) a s nimi i na ně vázané druhy hmyzu (modrásci, okáči).
Odborný fakt: V ČR je více ohrožených druhů vázáno na otevřená bezlesí než na uzavřený les. Vlk tak paradoxně nepřímo přispívá k lokálnímu vymírání těchto druhů.
2. Homogenizace krajiny
Pastva vytváří mozaiku – různě vysoký trávník, vydupaná místa (důležitá pro samotářské včely), trus (potrava pro chrobáky).
Vliv vlka: Pokud pastva zanikne, krajina se „slije“ do jednoho hustého křovinatého celku. Zmizí rozmanitost mikrobiotopů.
3. Neúčinnost náhradního managementu
Někdy se tvrdí, že ovce nahradí sekačka. Odborné studie (např. z prostředí CHKO) však potvrzují, že mechanické sečení nikdy nenahradí selektivní pastvu. Ovce nežerou všechno stejně a jejich pohyb po pozemku je nenahraditelný. Navíc sečení v náročných horských terénech je ekonomicky neudržitelné.
Co říkají data a praxe (bez příkras)
Odborné analýzy (např. v rámci monitoringu v CHKO Broumovsko nebo v Krušných horách) ukazují, že:
Náklady na zabezpečení: Pro drobného chovatele s 10 ovcemi jsou náklady na 160 cm vysoký elektrický ohradník s pevnou sítí a údržbu podrostu (aby probíjel) často likvidační z hlediska času i peněz.
Psychologický efekt: Studie o sociálně-ekonomických dopadech (např. v Sasku, které je nám blízké) uvádějí, že klíčovým faktorem není jen finanční ztráta za mrtvou ovci, ale beznaděj chovatele, který najde potrhané kusy. To vede k okamžitému ukončení činnosti.
Vyvážený pohled na ochranu přírody
Ochrana přírody se zde dostává do vlastního vnitřního konfliktu:
Na jedné straně chráníme vrcholového predátora (vlk).
Na druhé straně kvůli němu přicházíme o cenné biotopy (louky), které jsou domovem pro stovky kriticky ohrožených druhů rostlin a bezobratlých.
Závěr vědy: Pokud stát a ochrana přírody nedokážou zajistit takové podmínky, aby pastva zůstala v krajině atraktivní i s vlkem (masivní dotace na lidi – pasáčky, ne jen na pletivo), pak je čistý přínos vlka pro celkovou biodiverzitu české krajiny přinejmenším sporný.
Vlk v našich podmínkách není jen „tvůrce“, ale pro určité typy vzácných stanovišť i nepřímý „likvidátor“.
Ra
Radek
21.2.2026 07:13 Reaguje na RadekPokud hledáte data, která potvrzují korelaci mezi šířením vlka a úbytkem pastvy, musíme se podívat na statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ) a specializované ekonomické studie Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Tato data ukazují, že zatímco populace vlků v Evropě za posledních 10 let vzrostla o 58 %, stavy ovcí a koz v ČR vykazují setrvalý pokles, který je v oblastech s výskytem vlka umocněn ekonomickou neudržitelností.
Klíčová fakta a zdroje dat:
1. Pokles stavů ovcí v ČR (Data ČSÚ a chovatelských svazů)
Trend: Mezi lety 2020 a 2024 klesly stavy ovcí v ČR o 7 až 10 % ročně.
Důvod: Podle předsedy Krajského sdružení chovatelů (Jan Vejčík, 2024) končí zejména generace čtyřicátníků, kteří už nechtějí snášet kombinaci fyzické náročnosti a tlaku predátorů.
Web ČSÚ (Zemědělství): csu.gov.cz - Hospodářská zvířata
2. Studie ÚZEI – Ekonomické vícenáklady (Přímý dopad na pastvu)
Tato studie z roku 2023 (aktualizovaná 2024) byla podkladem pro novou vyhlášku o náhradách újmy. Potvrzuje, že přítomnost vlka zvyšuje náklady na hektar pastviny o tisíce korun (v roce 2024 byla sazba zvýšena na 5 500 Kč/ha, aby se alespoň částečně zabránilo opouštění luk).
Závěr studie: Náklady na údržbu ohradníků, manipulaci se stády a psychický stres jsou u drobných chovatelů hlavní příčinou ukončení pastvy.
Odkaz na studii (přes Návrat vlků): navratvlku.cz - Studie nákladů na organizaci pastvy
3. Mapa opakovaného výskytu vlka (AOPK ČR)
Pokud srovnáte mapu oblastí, kde stát vyplácí „náhradu újmy za ztížení pastvy“, s mapou lokalit, kde zanikají farmy, uvidíte jasný průnik (zejména Krušné hory a Liberecko).
Interaktivní mapa (aktualizovaná k 1. 2. 2026): portal.nature.cz - Opakovaný výskyt vlka
Proč je to pro biodiverzitu kritické?
Z vědeckého hlediska (studie MENDELU a ÚZEI) vede úbytek pastvy k:
Zarůstání (sukcesi): Louky, které dříve hostily stovky druhů, se mění v neprostupné bureni a křoviny.
Homogenizaci: Zmizí pestrost, kterou vlk (jako lesní druh) nenahradí.
Zániku unikátních druhů: Například 30 % hmyzí fauny v ČR je vázáno na pastvu. Pokud ovce zmizí kvůli vlkovi, vlk tyto druhy „vytlačí“ nepřímo, ale definitivně.
Tip pro vás: Pokud chcete vidět nejstřízlivější kritiku dopadů vlků na venkov, doporučuji sledovat web Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která publikuje příběhy konkrétních hospodářů, kteří museli s pastvou skončit: asz.cz.
Mám vám pomoci najít konkrétní tabulku s počty usmrcených zvířat za poslední rok, aby bylo vidět, zda zabezpečení ohradníky reálně funguje, nebo vlk bariéry překonává?
Odpovědět
Tato data ukazují, že zatímco populace vlků v Evropě za posledních 10 let vzrostla o 58 %, stavy ovcí a koz v ČR vykazují setrvalý pokles, který je v oblastech s výskytem vlka umocněn ekonomickou neudržitelností.
Klíčová fakta a zdroje dat:
1. Pokles stavů ovcí v ČR (Data ČSÚ a chovatelských svazů)
Trend: Mezi lety 2020 a 2024 klesly stavy ovcí v ČR o 7 až 10 % ročně.
Důvod: Podle předsedy Krajského sdružení chovatelů (Jan Vejčík, 2024) končí zejména generace čtyřicátníků, kteří už nechtějí snášet kombinaci fyzické náročnosti a tlaku predátorů.
Web ČSÚ (Zemědělství): csu.gov.cz - Hospodářská zvířata
2. Studie ÚZEI – Ekonomické vícenáklady (Přímý dopad na pastvu)
Tato studie z roku 2023 (aktualizovaná 2024) byla podkladem pro novou vyhlášku o náhradách újmy. Potvrzuje, že přítomnost vlka zvyšuje náklady na hektar pastviny o tisíce korun (v roce 2024 byla sazba zvýšena na 5 500 Kč/ha, aby se alespoň částečně zabránilo opouštění luk).
Závěr studie: Náklady na údržbu ohradníků, manipulaci se stády a psychický stres jsou u drobných chovatelů hlavní příčinou ukončení pastvy.
Odkaz na studii (přes Návrat vlků): navratvlku.cz - Studie nákladů na organizaci pastvy
3. Mapa opakovaného výskytu vlka (AOPK ČR)
Pokud srovnáte mapu oblastí, kde stát vyplácí „náhradu újmy za ztížení pastvy“, s mapou lokalit, kde zanikají farmy, uvidíte jasný průnik (zejména Krušné hory a Liberecko).
Interaktivní mapa (aktualizovaná k 1. 2. 2026): portal.nature.cz - Opakovaný výskyt vlka
Proč je to pro biodiverzitu kritické?
Z vědeckého hlediska (studie MENDELU a ÚZEI) vede úbytek pastvy k:
Zarůstání (sukcesi): Louky, které dříve hostily stovky druhů, se mění v neprostupné bureni a křoviny.
Homogenizaci: Zmizí pestrost, kterou vlk (jako lesní druh) nenahradí.
Zániku unikátních druhů: Například 30 % hmyzí fauny v ČR je vázáno na pastvu. Pokud ovce zmizí kvůli vlkovi, vlk tyto druhy „vytlačí“ nepřímo, ale definitivně.
Tip pro vás: Pokud chcete vidět nejstřízlivější kritiku dopadů vlků na venkov, doporučuji sledovat web Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která publikuje příběhy konkrétních hospodářů, kteří museli s pastvou skončit: asz.cz.
Mám vám pomoci najít konkrétní tabulku s počty usmrcených zvířat za poslední rok, aby bylo vidět, zda zabezpečení ohradníky reálně funguje, nebo vlk bariéry překonává?
Ra
Radek
21.2.2026 07:14 Reaguje na RadekZde jsou konkrétní data, která ilustrují realitu na pastvinách v ČR. Tato čísla pocházejí z hlášení AOPK ČR (proplacené škody) a statistik Sdružení chovatelů ovcí a koz.
Z vědeckého hlediska je důležité sledovat nejen počet mrtvých zvířat, ale i to, zda vlk bariéry překonává – což je klíčový argument pro chovatele, kteří s pastvou končí.
1. Statistika škod a efektivita ohradníků
V posledních letech (2022–2025) data ukazují znepokojivý trend: roste počet útoků na zabezpečená stáda.
Celkové škody: Stát ročně vyplácí na náhradách částky v rozmezí 10–15 milionů Kč.
Překonávání bariér: Podle terénních šetření (např. v oblasti Krušných hor a Broumovska) vlk ve více než 30 % případů překoná i ohradník, který splňuje standardy (výška 120+ cm, elektrický výboj).
Učení (Cultural Transmission): Odborné studie potvrzují, že vlci jsou extrémně inteligentní. Jakmile se jedna generace naučí ohradník podhrabat nebo přeskočit, učí to svá mláďata. Tím se „standardní zabezpečení“ stává neúčinným.
zde nejde vložit tabulka z čísly , ty si dohledejte
Odpovědět
Z vědeckého hlediska je důležité sledovat nejen počet mrtvých zvířat, ale i to, zda vlk bariéry překonává – což je klíčový argument pro chovatele, kteří s pastvou končí.
1. Statistika škod a efektivita ohradníků
V posledních letech (2022–2025) data ukazují znepokojivý trend: roste počet útoků na zabezpečená stáda.
Celkové škody: Stát ročně vyplácí na náhradách částky v rozmezí 10–15 milionů Kč.
Překonávání bariér: Podle terénních šetření (např. v oblasti Krušných hor a Broumovska) vlk ve více než 30 % případů překoná i ohradník, který splňuje standardy (výška 120+ cm, elektrický výboj).
Učení (Cultural Transmission): Odborné studie potvrzují, že vlci jsou extrémně inteligentní. Jakmile se jedna generace naučí ohradník podhrabat nebo přeskočit, učí to svá mláďata. Tím se „standardní zabezpečení“ stává neúčinným.
zde nejde vložit tabulka z čísly , ty si dohledejte
Ra
Radek
21.2.2026 07:14 Reaguje na RadekPředběžná data kombinující hlášení a odhady chovatelských svazů.
3. Proč dochází k opouštění pastvy (Přímý dopad na bio)
Odborná analýza socioekonomických dopadů (např. Vorel et al. 2023) uvádí, že pro chovatele není nejhorší finanční ztráta (tu stát zaplatí), ale:
Demoralizace: Pohled na roztrhané kusy a nutnost utrácet zraněná zvířata.
Zánik genetických linií: Stát zaplatí „jateční hodnotu“, ale ne zaplacenou plemennou hodnotu a roky šlechtění.
Pracovní past: Neustálé zvyšování ohradníků a sekání trávy pod nimi (aby probíjely) bere čas, který drobní farmáři nemají.
Kde najít tato surová data?
Nejlepší je sledovat přímo vládní reporty a statistiky:
Ročenky AOPK ČR: nature.cz (hledejte "Zpráva o stavu druhů").
Portál Ministerstva financí: mfcr.cz (přehledy vyplacených náhrad podle zákona č. 115/2000 Sb.).
Věstník Ministerstva zemědělství: eagri.cz (statistiky o stavech hospodářských zvířat v jednotlivých okresech).
Shrnutí vědeckého pohledu:
Zatímco biologie vlka je fascinující, z pohledu zemědělské a krajinné ekologie je vlk v ČR aktuálně faktorem, který přispívá k degradaci pestrosti luk. Pokud vlk vytlačí drobného chovatele, příroda sice „divočí“, ale ztrácí stovky druhů vázaných na nízký trávník a pravidelnou pastvu.
Odpovědět
3. Proč dochází k opouštění pastvy (Přímý dopad na bio)
Odborná analýza socioekonomických dopadů (např. Vorel et al. 2023) uvádí, že pro chovatele není nejhorší finanční ztráta (tu stát zaplatí), ale:
Demoralizace: Pohled na roztrhané kusy a nutnost utrácet zraněná zvířata.
Zánik genetických linií: Stát zaplatí „jateční hodnotu“, ale ne zaplacenou plemennou hodnotu a roky šlechtění.
Pracovní past: Neustálé zvyšování ohradníků a sekání trávy pod nimi (aby probíjely) bere čas, který drobní farmáři nemají.
Kde najít tato surová data?
Nejlepší je sledovat přímo vládní reporty a statistiky:
Ročenky AOPK ČR: nature.cz (hledejte "Zpráva o stavu druhů").
Portál Ministerstva financí: mfcr.cz (přehledy vyplacených náhrad podle zákona č. 115/2000 Sb.).
Věstník Ministerstva zemědělství: eagri.cz (statistiky o stavech hospodářských zvířat v jednotlivých okresech).
Shrnutí vědeckého pohledu:
Zatímco biologie vlka je fascinující, z pohledu zemědělské a krajinné ekologie je vlk v ČR aktuálně faktorem, který přispívá k degradaci pestrosti luk. Pokud vlk vytlačí drobného chovatele, příroda sice „divočí“, ale ztrácí stovky druhů vázaných na nízký trávník a pravidelnou pastvu.
BM
Břetislav Machaček
21.2.2026 10:36 Reaguje na RadekDěkuji za kompletní analýzu o které
vlkomilové mlčí a nebo mlží. Já pouze
dodám, že vlk je stejně jako jiní predátoři předmětem boje ochranářů s myslivci, rybáři, zemědělci a lesáky,
aby jim jejich práci znechutili a aby
dosáhli nicneděláním cílové divočiny.
Tato zcestná ideologie návratu do doby
před příchodem člověka je ideologií i
proti lidstvu samotnému, jak nám kdysi
přednášel předseda jednoho ochranářského
spolku. Řekl, že ty klacky pod nohy po
čase zlikviduje myslivost, rybářství,
chovatelství, lesařinu i pěstování plodin. Prostě idiot kvůli kterému jsem
ten spolek opustil a přešel na opačnou
stranu reálného soužití lidí a přírody.
Odpovědět
vlkomilové mlčí a nebo mlží. Já pouze
dodám, že vlk je stejně jako jiní predátoři předmětem boje ochranářů s myslivci, rybáři, zemědělci a lesáky,
aby jim jejich práci znechutili a aby
dosáhli nicneděláním cílové divočiny.
Tato zcestná ideologie návratu do doby
před příchodem člověka je ideologií i
proti lidstvu samotnému, jak nám kdysi
přednášel předseda jednoho ochranářského
spolku. Řekl, že ty klacky pod nohy po
čase zlikviduje myslivost, rybářství,
chovatelství, lesařinu i pěstování plodin. Prostě idiot kvůli kterému jsem
ten spolek opustil a přešel na opačnou
stranu reálného soužití lidí a přírody.
