Greenpeace: Podpora moratoria na hlubokomořskou těžbu vzrostla na 46 států. ČR mezi nimi zatím chybí
Tato snaha ostře kontrastovala s neschopností mezinárodního úřadu ISA čelit těžební korporaci The Metals Company využívající kontroverzní strategie k obcházení jeho kontroly a prodloužila průzkumnou licenci její dceřiné společnosti Nauru Ocean Resources Inc. (NORI), a to navzdory její vazbám na nezákonné plány těžby podporované USA, které nejsou jejím členem. Přitom je jedním z hlavních účelů ISA zajistit efektivní ochranu mořského prostředí a ekosystémů před škodlivými vlivy spojenými s lidskou činností a kontrolovat veškeré činnosti týkající se získávání nerostných surovin na mezinárodním mořském dně mimo dosah státních hranic, a to ve prospěch celého lidstva.
Na konferenci bylo rovněž přijato vysoce kontroverzní rozhodnutí umožnit těžebním společnostem účastnit se jednání ISA jako pozorovatelé, což dále posílilo vliv těžebního průmyslu v organizaci, která je již nyní kritizována za akceptování nadměrného vlivu korporací.
Vědci dlouhodobě upozorňují, že dopady hlubokomořské těžby na mořské ekosystémy nejsou dostatečně prozkoumány a případné škody by mohly přetrvávat po staletí. Greenpeace proto požaduje zavedení globálního moratoria na hlubokomořskou těžbu minimálně do doby, než budou její dopady spolehlivě vyhodnoceny.
Haldis Helle, koordinátorka kampaně Greenpeace International za ochranu oceánů, uvedla: „Zatímco vlády strkaly hlavu do písku tváří v tvář nezákonnému jednostrannému postupu USA, ISA doslova rozvinula červený koberec pro korporace porušující pravidla. Odměnit společnost The Metals Company a její dceřinou firmu navzdory jejich zjevné neúctě k mezinárodnímu právu a zároveň otevřít dveře ISA komerčním těžebním společnostem jako pozorovatelům představuje skandální střet zájmů. Tím se upevňuje korporátní kontrola nad organizací, která měla chránit společné dědictví lidstva.“
Poprvé po mnohých letech se Valného shromáždění ISA zúčastnil i zástupce českého Ministerstva průmyslu a obchodu, Česko ale významnou roli na konferenci nezastávalo.
„Vítáme návrat české delegace na jednání Mezinárodního úřadu pro mořské dno. Samotná účast však nestačí. Potřebujeme, aby na ni navázalo silnější politické vedení, důslednější zapojení do mezinárodních procesů a otevřený dialog s občanskou společností o ochraně oceánů před hlubokomořskou těžbou. Česká republika sice není přímořským státem, ale její hlas má váhu v mezinárodních jednáních. Je proto důležité, aby Česká republika sehrála konstruktivní roli při prosazování globálního pozastavení hlubokomořské těžby a podpořila mezinárodní ochranu oceánů, které jsou naším společným světovým dědictvím,“ dodává Miriam Macurová, expertka české kampaně Zachraňme oceány.
Vzhledem k tomu, že ISA nedokázala zaujmout jasný postoj, Greenpeace vyzývá jednotlivé členské státy, aby převzaly odpovědnost a podnikly kroky proti všem společnostem či státům zapojeným do jednostranné hlubinné těžby navzdory jejím negativním dopadům.
Tlak na českou vládu, aby podpořila ochranu oceánu a zabránila rozvoji hlubokomořské těžby, je součástí veřejné výzvy „Zachraňme oceány“, kterou Greenpeace ČR spustilo v červnu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (3)
Richard Vacek
4.8.2026 18:21Jaroslav Řezáč
4.8.2026 19:59Tonda Selektoda
4.8.2026 20:23Ostatní delegace, zastupující své země, mohou mít na připravovanou proklamaci na moratorium těžby surovin z mořského dna i jiný názor. Nemají povinnost s aktivistickými názory ekologů, ani s předloženým návrhem souhlasit.
Pokud naše republika těžbu ropy, plynu, železných a neželezných rud v mořích a oceánech neprovozuje, ještě nemusí souhlasit se zákazem těžby, postihující jiné státy, které již úspěšně těží, svou těžbu připravují, nebo zatím jen provádí geologický průzkum.

Populace tygrů v Nepálu se za poslední čtyři roky zvýšila zhruba o pětinu
The Guardian: Na Novém Zélandu se objevila ptačí chřipka, ohrožuje vzácné druhy
Na subantarktických ostrovech uhynulo 13 000 mláďat rypoušů na ptačí chřipku