Honza Kačer: Zanedbané výsadby stromů. Co je pro ně typické a jak se jim dá pomoct
Třetím rokem aktivně vyhledávám zanedbané výsadby a snažím se jim pomoct. Úspěchu jsem dosáhl v Králově Lhotě. Většinou jsou ale moje snahy marné.
Starostové se problémy snaží zahrát do ztracena, tvrdí, že je o stromy dobře postaráno, nebo se nechávají zapřít. Případně natvrdo řeknou, že jim na stromech nezáleží. Stromy ponechané vlastnímu osudu, jsou vystaveny vyššímu riziku, že budou pár let živořit a pak zajdou.
Povýsadbová péče je přitom zanedbatelná investice, když ji srovnáme s náklady na vysazení.
Drtí mě myšlenka, kolik stromů takhle trpí. Já, jako jednotlivec, nemůžu být všude. Pár stromům pomůžu, násobně víc jich ale zůstane opomenuto. Pojďme to změnit. Nabízím rychlokurz ovocnářského aktivisty.
Jak poznáme zanedbané stromy?
Chybí ochrana proti okusu zvěří:
Kotvící pásky zarůstající do kůry:
Opěrné kůly jsou nefunkční:
(Toto vše platí pro nově vysazené, mladé stromy. U nich jsou první roky po výsadbě zásadní. Vzrostlé stromy, s průměrem kmenu 10 cm a víc, jsou téměř bezúdržbové.)
U ovocných stromů je důležitý také výchovný řez. Ovocné stromy potřebují pevné, prosvětlené koruny s jasnou hierarchií. Bez tohoto jejich šance na dlouhověkost rapidně klesá.
Tady jsou příklady stromů, u kterých výchovný řez neproběhl, nebo byl proveden neodborně. Co je špatně?
Mají příliš hustou korunu:
zlámané větve:
nebo nejasnou hierarchii ve větvích:
Pokud objevíte nově vysazené stromy v otevřené krajině, je vysoce pravděpodobné, že jsou na obecním pozemku. Vždy je ale dobré se o tom přesvědčit. Jak zjistit, komu pozemek patří?
Tady nám pomůžou třeba mapy.cz. Na počítači kliknete na daný pozemek, dáte pravé tlačítko, kliknete na Co je tady? a pak na Katastr nemovitostí. Na mobilu to je intuitivní, na to přijdete sami.
Pokud je pozemek soukromý, tak si nemáme komu stěžovat. Naše mise tady končí.
U obecních pozemků stačí dohledat web obce a číslo/mailovou adresu na starostu. Pak si u něj potvrdíte, že se o výsadbu stará obec a můžete se ptát, kdy zjedná nápravu...
Ze zkušenosti vím, že je dobré nespoléhat na dobré slovo starosty a stav kontrolovat.
Pokud chcete starostovi doporučit sadaře na odborný řez, jsem tu já nebo sadaři, které doporučuje Dominik Grohmann. Případně můžete dohledat někoho na internetu, v tom případě si dejte pozor, aby sadař nabízel extenzivní řez stromů. V ČR má velkou tradici intenzivní řez, který patří snad do zahrádek nebo intenzivně obhospodařovaných sadů. Ve volné krajině není pro intenzivní sadaření místo, tam potřebujeme stromy odolné a samostatné, což je v přímém rozporu s intenzivním řezem.
Přečtěte si také |
Eva Tylová: Když jedu na kolo, beru si s sebou nůž. Zachraňuju s ním životy
Na závěr bych chtěl zdůraznit, že ne všechny výsadby jsou zanedbané. Existují svědomití starostové a starostky. Velký kus práce taky odvádí organizace Sázíme stromy, mají skvěle zvládnutou výsadbovou péči, a když někde stromy vysadí, tak vlastníka pozemku smluvně zavážou k následné péči.
Pevně věřím, že společnými silami se nám podaří stromů zachránit víc. Kdybyste měli jakékoliv otázky, nezdráhejte se mě kontaktovat.
reklama
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Všechny komentáře (20)
pavel peregrin
18.1.2023 06:52Něco podobného jsem tu před časem psal a kdosi mi odpověděl, že se nemůžu zbavit pohledu zemědělce a nejlépe je nechat ty stromy růst jak dříví v lese, to že prý je to pravé. Takže jsem velice rád, že tento článek podpořil má slova. Ono totiž nechat něco od mládí bez usměrňování nevede nikdy k dobrým koncům, a týká se to jak stromů, tak zvířat a samozřejmě i lidí.
smějící se bestie
18.1.2023 07:53Všichni, kteří se nyní podílejí na tom masivním vysazování stromků, by měli minimálně 3roky se o ně starat tak, aby se pořádně uchytily.
A potom upravovat řezem tak, aby hlavně u silnic, větvě stromu nezasahovaly nad vozovku !
smějící se bestie
18.1.2023 11:25 Reaguje na pavel peregrinMichal Uhrovič
18.1.2023 08:31 Reaguje na smějící se bestiesmějící se bestie
18.1.2023 11:26 Reaguje na Michal UhrovičZadarmo.
Michal Uhrovič
18.1.2023 11:37 Reaguje na smějící se bestieLukas B.
18.1.2023 13:08 Reaguje na Michal Uhrovičsamozřejmě záleží na rozumné míře. zařízlé úvazky šmikám bez optání. úplně stejně, jako čistím odvodňovací stružky nebo zametám chodník a sbírám odpadky po cizích čuňatech.
Michal Uhrovič
18.1.2023 13:18 Reaguje na Lukas B.já myslel veřejný prostor.
Více takových jako vy, tak se snažím.
smějící se bestie
18.1.2023 15:51 Reaguje na Michal UhrovičTak by se jim ty kecy mohly vrazit do rukou.
Zbyněk Hoták
18.1.2023 13:36 Reaguje na Michal Uhrovičvaber
18.1.2023 08:59po stížnostech se obec rozhodla vysadit nové stromky,nevím vůbec co to je za druh,
po pěti letech vypadají skoro stejně jak po vysazení ,přírůstky několik centimetrů,
není to u cesty ani na jiném nevhodném místě , při potoku , proč nerostou nevím, ale na takových bidlech žádná údržba nepomůže
Michal Uhrovič
18.1.2023 09:33 Reaguje na vabervaber
20.1.2023 09:55 Reaguje na Michal Uhrovičhospodařit dobře nebo špatně na takových stromech se nijak neprojeví,
na stejném místě vyrostl dub ,který nikdo nezasadil ani se o něj nikdo nestará ,má tak 7m a je krásný, bohužel výjimka
Břetislav Machaček
18.1.2023 10:12který se o to bude starat. Zasadit a pověsit ceduličku o zainvestování EU
je minimum, ale následná práce už jaksi schází. Ono některým stačí fotečka
a nebo šot v televizi a je z něho ochránce přírody. Jiný se tím nechlubí
a je pro ně "ropák" kritizující právě takové "ochránce". Pro nefachčenky
doporučuji raději nic nesázet a hlavně tam, kde to nemá smysl, protože
to vadí dopravě a zemědělské technice. Co si mohu myslet o dvoumetrové
mezi mezi poli osázené álejí ovocnáčů? No jen to, že to vymyslel blb,
který nemá představu o kořenovém systému stromu a o stabilní koruně,
které budou zemědělské stroje lámat větve a pluhy trhat kořeny. Za to
by se mělo zavírat a nikoliv chválit za takovou výsadbu. Rovněž lpění
na obnovách álejí u frekventovaných cest není záslužná činnost, ale
pouze potížismus, jak komplikovat údržbu silnice a řidičům cestování.
Týrat stromy u silnic s posypem solí a olamováním větví kamióny mi
připadá jako ropáctví a nikoliv jako láska k přírodě!
Radim Polášek
20.1.2023 10:54 Reaguje na Břetislav MachačekProblém je v tom, že to asi byly stromy kdysi vyrostlé přímo na místě ze semena, s optimálním kořenovým systémem přímo přizpůsobeném při růstu místním podmínkách včetně toho zemědělského obdělávání. Takové meze stačilo jednou za pár let obřezat, odstranit větve, které čouhaly příliš do pole a fungoval i zemědělec i ta mez k plné spokojenosti.
Probém je v tom, že když se to dnes sází, tak se použijí co největší nejstarší a tudíž nejdražší stromky, aby příslušné zahradnictví mělo svůj vývar. Jenže potom je to přesazování pro strom obrovský šok a v půdě oproti zahradnictví mnohem jalovější a suchší se takový strom nemusí vůbec vzpamatovat a být nějak aspoň trochu vitální. A živoří.
Takové meze je podle mne vhodné osazovat nízkým odolným vitálním křovím místního původu a všechny vyšší dřeviny tam dodat následně výsevem ze semene pod tímto křovím.
Radim Polášek
20.1.2023 10:39V příslušné nižší nadmořské výšce totiž u nás v Moravskoslezském kraji pod Beskydami v onom období prosincových mrazů dva až třikrát nasněžilo dohromady víc než 30 centimetrů sněhu a zrovna v takovém tepelném rozmezí kolem nuly, že to byl těžký mokřejší sníh, který vzápětí na větvích přimrzl a držel se tam i přes vítr minimálně týden při teplotách až k - 10 st C. Než se oteplilo a ten sníh z těch větví spadl.
Větve tak byly dlouhodobě zatížny velkou váhou, hodně se ohnuly nebo rovnou polámaly. Na jaře bude třeba tady u nás v zahradách a na vysázených stromcích hodně vyřezávat a opravovat koruny.
