Karel Makoň: Hrdina dne - tajemný pan „M“

Abych pravdu řekl, o osobě mého dnešního hrdiny, pana „M“, ani moc nevím. Podle mě pracuje jako výše postavený vedoucí pracovník, možná je to i jednatel či spolumajitel zahraniční firmy sídlící a fungující kousek od naší záchranné stanice živočichů Plzeň - DES OP.

Co ale vím, je skutečnost, že zhruba rok ho máme v našem emailovém adresáři „příznivců činnosti DES OP“ a nechává si úplně stejně jako dalších 450 našich příznivců posílat informace, tiskovky, fotografie a zprávy. Občas se ozve s velice trefnou reakcí na některý z mých emailů, občas zajede vyzvednout nějakého pacienta a téměř vždy, když něco potřebuji, tak se hlásí mezi prvními.

Úplně první byl i teď, když jsem poslal zprávu a fotografie zajíce uvězněného v zaneseném betonovém propustku v Plzni na Košutce. Pokud si tuto zprávu vybavujete, tak jsem se ptal, zda někdo z našich příznivců nemá náhodou známého či kontakt na správu komunikací. Prosil jsem, zda by si někdo můj úkol nevzal za své a vykomunikoval odbagrování spodní části zanesené odtokové roury. Pravda, čekal jsem, že se někdo ozve, a že v nejhorším to tam nebudu následně kopat já sám. Ale pan „M“ mě předběhl.

Jako vždy strohý operativní telefon: „ Četl jsem tu vaši zprávu, já bych se tam zajel podívat a postupně bych to tam vyčistil. Krumpáč a lopatu mám v autě, ostatní si zajistím.“ Bylo mi trochu trpně, naplavenina je opravdu letitá, veliká a udusaná. Mimo jiné jsem si myslel, jak to tam třeba se skupinou 20 skautů budu postupně ukusovat po kouskách, jelikož tato akce je opravdu minimálně na malý bagřík a pan “M“ si na to troufá sám?

No nic, prosím pána, aby mi řekl, až tam pojede kopat, že mu pomohu a udělám pár fotek pro nás ostatní. Okamžitě dostávám odpověď: „To neřešte, budu tam jezdit vždy nárazově po práci v rámci relaxu, když tak přítelkyně něco nafotí a pošle. Každopádně ale nechci žádnou propagandu, mám rád, když se věci řeší a moc se o tom nekecá.“ Snažím se ještě vysvětlit, jak je důležité právě o takovýchto věcech lidi informovat, ale to už mě asi stejně nikdo neposlouchá a pán „M“ ví své.

Každopádně v sobotu (16.7.2016) večer mi přišel email s přiloženými fotografiemi a tímto textem:

Dobrý den.
Ráno jsem si koupil čelovku a špičatou motyku.
Tak dneska zase asi hoďku a půl.
Ta délka hodně zkresluje, v tom malým prostoru to jde pomalu a ještě jednou tam budu muset jet.
Ale průměr díry je už do poloviny volný.
Fotoreportéra dělala přítelkyně viz příloha. Vystřídat mě, ale nechtěla,……..

Takže děkuji panu „M“ a jsem rád, že ve finále jsme se domluvili i na tom, že vám mohu poslat i tento email.

P.S: I přesto, že vždy vyberu a pošlu pouze jeden konkrétní případ, tak hrdinů a lidí, kteří nám, naší organizaci, přírodě, či mně samotnému pomáhají, je opravdu hodně, hodně moc. Vážím si jejich pomoci a jsem za ni velice rád. Za 24 let naší činnosti to je totiž minimálně přes sto lidí a každý den bych mohl podobných příběhů napsat i několik.

Děkuji i všem těm dalším, kteří nám pomáhají, a to hlavně s provozem stanice a činností spolku. Slibuji, že na ně v naší rubrice „hrdinů“ určitě také jednou dojde, a to aniž by museli přitom přeházet Tatru zeminy či se plazit kanálem jako pan „M“ :)

---

reklama

---