Karel Makoň: Sucho, bobr a Kateřinský potok
19.8.2026
Zdroj | Depositphotos
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NF Eden a DES OP
Voda schází ale i v krajině, na polích, v rybnících, potocích i řekách, a když už tam přece jen nějaká je, tak její teplota a tím i kvalita je pro život téměř nepoužitelná.
A tak opět hledáme toho, kdo za to může, a svádíme to na přírodu, nekompromisní přírodní živly a nepříznivé počasí. Ale může za to vše opravdu jen počasí? Nepřehlížíme a neodmítáme možnosti ke zlepšení, které nám příroda sama nabízí?
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Bobr evropský - kandidát na státní vyznamenání a medaili Za zásluhy o vodu a stát
Náš největší hlodavec, původně lidmi vyhubený téměř v celé střední Evropě, se do naší české přírody začal vracet zhruba před 25 lety. K nám na západ Čech se první bobři rozšířili z Německa, kde je němečtí kolegové ochranáři cíleně začali množit a vracet na své vodní toky.
Ještě dnes si pamatuji rozvášněné majitele zaplavených pozemků, zemědělce, lesáky, ale i chataře, zahrádkáře a všechny ty, kteří hospodařili nebo stavěli v údolních nivách potoků a řek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Dobře si pamatuji na ten povyk, když první hrází bobr zatopil zpět údolní nivy potoků, které byly hluboko zařízlé v krajině a sloužily jako odvodňovací kanály nebo když ucpal zemědělskou melioraci a v poli se náhle začala opět objevovat vlhká místa a louže. K tomu sem tam nějaká ta zatopená silnice, ucpaný propustek náspu železniční trati do Mnichova, ohlodané stromy na návsi a stromy vysázené po povodních v roce 2002, návštěva pánského klubu v České Kubici a další rádoby škody, které tento dodnes často označovaný „nepřítel státu a škůdce“ nám všem způsobil.
Přitom bobr evropský, aniž by to sám tušil, je jedním z nejlepších vodohospodářů, krajinářů a specialistů na fungující ekosystémy, který nás už dnes ve většině případů zachránil a může zachránit! Všude tam, kde je, jsou i obrovské rezervoáry vody, které fungují zároveň jako obří kořenové čistírny, posilující zásoby spodní i povrchové vody a jsou fungujícími oázami života.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Přičteme-li k tomu i schopnost zachycení čím dál častějších přívalových dešťů, srážek a lokálních povodní, zjistíme, že kam se na něj hrabou všechna ta naše protipovodňová opatření a nařízení měst, obcí, ministrů či vlády.
Důkazem toho všeho je pak například území Kateřinského potoka pod obcí Hošťka u Rozvadova. Na této lokalitě bobr evropský hospodaří již přes 20 let. V roce 2020 zde náš spolek (DES OP) odkoupil od pozemkových překupníků první plochu o rozloze 5,6 hektaru údolní nivy. Následně díky iniciativě našeho člena a významného lékaře, patologa profesora MUDr. Ondřeje Hese, Ph.D., a jeho kolegy profesora MUDr. Michala Michala, byl založen Nadační fond Eden a přikoupeny další pozemky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | NF Eden a DES OP
Vznikla tak naprosto unikátní „Soukromá přírodní rezervace“ o rozloze přes 25 hektarů a místo, kde příroda není kontrolována, ale respektována a díky tomu zde vše funguje tak, jak má, a hlavně je tu vždy vody tak akorát. A to i přesto, že nás vedro a nedostatek vody aktuálně sužuje všude, kam se podíváte.
A právě proto jsem rád, že k nám bobři přišli, že se jim u nás daří a že jejich populace je momentálně na vrcholu populační křivky.
Zároveň bych rád vyzdvihl jejich stále podceňovaný přínos nejenom pro přírodu a krajinu, ale i pro nás lidi, naši společnost a budoucí generace. Bez bobra by totiž škody způsobené extrémními výkyvy počasí, suchem i povodněmi byly několikanásobně vyšší, než jsou teď.
reklama
Karel Makoň
Autor je pracovníkem Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
AOPK zpětinásobila chráněné slatiniště u Přimdy se vzácnými orchideje a tolijemi
Rezervace velkých kopytníků v Milovicích je v rámci Evropy výjimečná množstvím nočních motýlů
Stromy, které nerostou nikde jinde. Vědci popsali unikátní druhy jeřábů na Slovensku i v Čechách
Další články autora |
Myslete v horkých dnech na volně žijící ptáky a další zvířata
Mláďata to nemají v tom našem světě vůbec snadné
Hlídka strážníků odchytila v domažlickém parku tetřeva hlušceOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (96)
JD
Jindřich Duras
19.8.2026 11:50Dobrá a záslužná práce, Karle, děkuji!
Budu tam muset vyrazit na obhlídku.
Odpovědět
Budu tam muset vyrazit na obhlídku.
JS
Jiří Svoboda
19.8.2026 16:11"Přičteme-li k tomu i schopnost zachycení čím dál častějších přívalových dešťů, srážek a lokálních povodní,...". Jak toto může fungovat?
A co takhle vyhodnoti vodní bilanci takovéto bobří oblasti: kolik tam přiteklo, kolik odteklo a kolik se vsáklo.
Myslím, že toto by mohl být námět dalšího článku pana Makoně.
Odpovědět
A co takhle vyhodnoti vodní bilanci takovéto bobří oblasti: kolik tam přiteklo, kolik odteklo a kolik se vsáklo.
Myslím, že toto by mohl být námět dalšího článku pana Makoně.
JD
Jindřich Duras
21.8.2026 08:49 Reaguje na Jiří SvobodaPodle mě by to mělo fungovat jako malé opatření v malém měřítku mikropovodí. Nemůže řešit nic dalšího. Jenže právě mozaika těch mikropovodí dává ve výsledku důležité zlepšení celkového stavu.
Hydrologická bilance takového území by byla určitě zajímavá, možná se toho někdo chopí. Ale bude to obtížná práce, protože sledovat podzemníá vodu v nivě není úplně jednoduché...
Odpovědět
Hydrologická bilance takového území by byla určitě zajímavá, možná se toho někdo chopí. Ale bude to obtížná práce, protože sledovat podzemníá vodu v nivě není úplně jednoduché...
JS
Jiří Svoboda
21.8.2026 10:54 Reaguje na Jindřich DurasTím jste ale nevysvětlil, JAK to funguje. V této oblasti se navíc nic nevsákne a hladina se může zvednout jen nepatrně...
Pochybuji, že ten odtok do hloubky bude nějak výrazný - všechny mikropóry asi budou ucpány. Zato odpar tu bude velmi slušný. Z hlediska vodní bilance to asi bude hodně ztrátový podnik. Proto se do objektivního hodnocení tohoto bobřího dílka asi nikomu nechce a píšou se jen adorační články. Pak by se též mohlo zjistit, že ta vaše mozaika nemůže fungovat, protože si její části značně konkurují (soutěží o spotřebu vody, které je omezené množství).
Odpovědět
Pochybuji, že ten odtok do hloubky bude nějak výrazný - všechny mikropóry asi budou ucpány. Zato odpar tu bude velmi slušný. Z hlediska vodní bilance to asi bude hodně ztrátový podnik. Proto se do objektivního hodnocení tohoto bobřího dílka asi nikomu nechce a píšou se jen adorační články. Pak by se též mohlo zjistit, že ta vaše mozaika nemůže fungovat, protože si její části značně konkurují (soutěží o spotřebu vody, které je omezené množství).
Pe
Petr
21.8.2026 12:51 Reaguje na Jiří SvobodaNemůžu si pomoct, ale když sleduji vaše názory a argumenty kolem vody v půdě a krajině, tak mám dojem jakési podivnosti. Vy jako jediný správný stav považujete pouze vodu v půdě, přičemž vše ostatní považujete za ztrátu, tedy špatné. Odpar je ztráta, stromy vodu pijí, takže další ztráta, jakákoliv spotřeba ja ztráta. A tyto ztráty chcete z neznámého důvodu omezit a zrušit. Analogicky jako byste se snažil přestat dýchat a potit se, abyste si udržel vodu v těle a zabránil dehydrataci. Ano, nesmysl, protože jsou to životně nutné funkce s dalšími souvislostmi. Živý systém vyžaduje koloběh (vody, živin, energie...). Příjem, spotřebu, výdej. Funkčnost systému závisí na tomto koloběhu, ne na omezování jednotlivých fází a bránění ve fungování..
Nemůžete vodu zabetonovat v zemi a zrušit vše, co ji používá. Tím nevyřešíte sucho, tím zničíte systém. Nemůžete přestat dýchat, udusíte se. Ani přestat potit, přehřejete se a otrávíte. Ale budete mít v těle dostatek vody.
Odpovědět
Nemůžete vodu zabetonovat v zemi a zrušit vše, co ji používá. Tím nevyřešíte sucho, tím zničíte systém. Nemůžete přestat dýchat, udusíte se. Ani přestat potit, přehřejete se a otrávíte. Ale budete mít v těle dostatek vody.
JS
Jiří Svoboda
21.8.2026 19:51 Reaguje na PetrAsi nečtete vše co píšu. Stromy považuji poprávu za velké spotřebiče vody ale obratem říkám, že přes ně vypařovat vodu je nejsmysluplnější. Hlavně pokud jsou ve zralosti vytěženy, použity v konstrukcích a vysazeny nové (nejlépe s předstihem). Také si uvědomuji, že pokud chceme mít dosti vody ve studnách a řekách, nemůžeme si dovolit libovolné množství stromů. A čím více budeme mít všelijakých mokřadů, tím méně stromů si můžeme dovolit. Když to s výsadbou stromů přeženeme příroda si řešení najde. Voda nebude v řekách ani ve studních a stromy budou usychat. A to proto, že je stále tepleji a srážek spíše ubývá.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 10:56 Reaguje na Jiří SvobodaAno, proto tady až do středověku byla úplná poušť bez jediného stromu. Všechnu vodu stromy vypily, a pak uschly :-) Přesně jako dnes tropické pralesy. Vlastně tady u nás muselo být skoro moře, když jsme tu neměli stromy a les, které by tu vodu vypíjely, takže se tu musela hromadit a hromadit... Aha, takže to moře v pravěku Země, které u nás bylo, to bylo kvůli chybějícím stromům? Jsem z vašich teorií úplně blázen. Vedou k závěrům, které ani nevím jak nazvat. Pomatené?
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 11:02 Reaguje na Jiří SvobodaVaše teorie stromů odvodňovačů mě svou absurditou velmi baví. Hlavně proto, že všude kolem sebe vidíme opak. Jak si ten rozpor s realitou vysvětlujete?
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 11:05 Reaguje na Jiří Svoboda1. A čím více budeme mít všelijakých mokřadů, tím méně stromů si můžeme dovolit.
2. Když to s výsadbou stromů přeženeme příroda si řešení najde.
Můžete prosím tyto dvě vaše věty trochu rozvést a odůvodnit?
Odpovědět
2. Když to s výsadbou stromů přeženeme příroda si řešení najde.
Můžete prosím tyto dvě vaše věty trochu rozvést a odůvodnit?
JS
Jiří Svoboda
22.8.2026 19:41 Reaguje na PetrZačněte věcně argumentovat a můžeme diskutovat dále. Předně si nastudujte zákon zachování hmoty.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 19:49 Reaguje na Jiří SvobodaNe, to vy jste přišel s teoriemi a tvrzeními, aniž byste cokoliv a jakkoliv vysvětlil, tak je normální požádat o jejich vysvětlení a odůvodnění. Děkuji.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 10:54 Reaguje na Jiří SvobodaMám nastudováno. Zákon zachování hmoty říká, že hmotu nelze vytvořit ani zničit. Není tam nic o mokřadech ani stromech.
Odpovědět
JS
Pe
Petr
23.8.2026 18:59 Reaguje na Jiří SvobodaPřestaňte vyhýbavě mlžit a popište a vysvětlete o co jsem vás slušně požádal.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
23.8.2026 20:28 Reaguje na Petr1. Mášeme odpařit jen omezené množství vody. Když ji odpaříme v mokřadech, o to méně zbude pro stromy.
2. Když vysadíme příliš mnoho stromů, dotace deště nebude stačit pokrýt jejich odpar a příroda počet sromů zredukuje.
A teď vy: aplikujte zákon zacchování na vodu a udělejte si sám kritický rozbor vašich naivních představ. Vodítlem vám mohou být mé dřívější poznámky.
Odpovědět
2. Když vysadíme příliš mnoho stromů, dotace deště nebude stačit pokrýt jejich odpar a příroda počet sromů zredukuje.
A teď vy: aplikujte zákon zacchování na vodu a udělejte si sám kritický rozbor vašich naivních představ. Vodítlem vám mohou být mé dřívější poznámky.
Pe
Petr
23.8.2026 20:48 Reaguje na Jiří Svoboda1. To je chybná úvaha. Když vytvoříte mokřady, tak máte v krajině o jejich vodu víc. Takže čím víc mokřadů, jak píšete, tím víc vody v krajině, tedy tím víc vody pro vše, nikoliv tím méně vody pro stromy.
2. Také chybná úvaha. Zcela byste tím popřel existenci lesů v minulosti. Až do středověku byla prakticky celá naše krajina pokrytá lesy, tudíž vody je dostatek, a to takový, že voda z krajiny volně odtéká. Vaše úvaha je omyl a zajímalo by mě co vás k ní vedlo.
A vašemu požadavku nerozumím, takže je mi líto, nemohu sloužit, nemám věšteckou kouli a netuším co tím zachováním hmoty v tomto tématu zamýšlíte, takže to musíte vysvětlit sám. Možná máte dojem, že je vody málo a stromů víc, než té vody. Nevím jak by se k takovému závěru dalo dojít, nebo z čeho něco takového jde odvodit. Jak píšu, lesy tu dříve byly všude a ještě voda odtékala. A odtéká i dnes, je jí tedy dostatek, nemusíte mít žádný strach, že se další stromy už nedostane.
Takže když to shrnu, vaše úvahy a závěry mi přijdou jako naprosté bludy, založené na absurditách a nemající žádnou oporu v realitě ani minulé, ani současné.
Odpovědět
2. Také chybná úvaha. Zcela byste tím popřel existenci lesů v minulosti. Až do středověku byla prakticky celá naše krajina pokrytá lesy, tudíž vody je dostatek, a to takový, že voda z krajiny volně odtéká. Vaše úvaha je omyl a zajímalo by mě co vás k ní vedlo.
A vašemu požadavku nerozumím, takže je mi líto, nemohu sloužit, nemám věšteckou kouli a netuším co tím zachováním hmoty v tomto tématu zamýšlíte, takže to musíte vysvětlit sám. Možná máte dojem, že je vody málo a stromů víc, než té vody. Nevím jak by se k takovému závěru dalo dojít, nebo z čeho něco takového jde odvodit. Jak píšu, lesy tu dříve byly všude a ještě voda odtékala. A odtéká i dnes, je jí tedy dostatek, nemusíte mít žádný strach, že se další stromy už nedostane.
Takže když to shrnu, vaše úvahy a závěry mi přijdou jako naprosté bludy, založené na absurditách a nemající žádnou oporu v realitě ani minulé, ani současné.
Pe
Petr
23.8.2026 21:06 Reaguje na PetrAsi to bude tak, jak jsem si myslel. Máte dojem, že vody je jen omezené množství a stačí buď pro jedno, nebo pro druhé, ale pro oboje současně už ne. Pak dávají smysl vaše obavy, že když se voda například zachytí v mokřadu, že už nezbyde pro stromy, a to samé že víc stromů se musí podělit o stále stejný příděl vody - že voda vystačí jen pro omezený počet stromů, a nadpočetné stromy že uschnou. To bude ono, že? Pro jednoho málo, pro tři nic, je to tak? To je ten zákon zachování hmoty? Musíte k tomu ale dodat z čeho a jak jste dospěl k závěru, že voda nevystačí? To mě opravdu zajímá, protože to bude velmi výživné čtení.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 21:17 Reaguje na PetrPodobně jsou tu ke čtení názory, že vytvoření nějaké nádrže sebere vodu toku pod ní. To je taky lahůdka. To tedy Prahou nemůže nic téct, když je na Vltavě dokonce několik přehrad. A on je pravdou opak, nádrže dorovnávají průtok pod nimi.
Vody je prostě dostatek pro jakoukoliv naši fantazii, fakt se netřeba bát, že na toho malého vzadu už se nedostane. Stačí si ji zadržet.
Odpovědět
Vody je prostě dostatek pro jakoukoliv naši fantazii, fakt se netřeba bát, že na toho malého vzadu už se nedostane. Stačí si ji zadržet.
Pe
Petr
23.8.2026 21:28 Reaguje na PetrA přemýšlím z čeho se dá usoudit, že je vody jen pro omezený počet "žíznivých". Nejpíš z toho, že krajina vysychá a stromy usychají. Je to ono? Vede tato vidina k závěru, že stromy usychají proto, že neprší, tudíž je vody méně než by bylo potřeba a ta pro tolik stromů nestačí? A je toto i počátkem úvahy, že když stromy usychají, tak to znamená že všechnu vodu vypily, tudíž nesmíme stromům dovolit, aby vodu vypíjely?
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 21:33 Reaguje na PetrA od toho už je pak jen krůček k závěru, že když odstraníme stromy, které by vodu vypíjely, bude jí zase dost. Brilantní řešení :-)
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.8.2026 13:16 Reaguje na PetrVy se asi jednou upíšete k smrti ale mozek nezapojíte.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 14:23 Reaguje na Jiří SvobodaNo a vysvětlíte nám tedy jak to podle vás je? Děkuji. Vy se totiž bojíte napsat něco konkrétního. Najspíš i sám cítíte jak vaříte z vody. Nejspíš to ani vám samotnému moc nesedí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.8.2026 14:49 Reaguje na PetrVždyť jsem vám to vysvětlil a vaše jediná reakce byla, že jsem pomýlen. Vy si prostě pletete vodu, která je někde trvale nahromaděná s tou, co cirkuluje. To jako byste si pletl množství peněz na kontě a pohyb peněz na kontě.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 15:02 Reaguje na Jiří SvobodaNvysvětlil jste nic, napsal jste jen, že něco nejde a nemůžeme. Ale jak jste k tomu došel, proč nemůžeme a podobně, prostě jakékoliv vysvětlení, nic, žádné. Nikdy nic neodůvodníte a nevysvětlíte. Ale chápu, bojíte se zesměšnění.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 15:04 Reaguje na PetrNa žádosti o vysvětlení a odůvodnění odpovídáte používejte mozek, aplikujte zákon, udělejte si rozbor. To má být vysvětlení a odůvodnění?
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 15:18 Reaguje na Jiří SvobodaJenže na rozdíl od bankovního účtu cirkulující vody v krajině stále je. Nikam nezmizela, existuje, viz váš zákon zachování hmoty, takže s ní musíte počítat.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2026 20:52 Reaguje na Jiří SvobodaPane Svobodo (ale i ostatní "protistromoví"), koukněte, jak se nad rumunskými Karpatami vytváří oblačnost z MVC (odparu). Sleduji to delší dobu, nikde jinde v Evropě to není tak krásně patrné, průkazné. On (cyklický mvc) existuje, ale ve zdravé krajině.
https://pocasi.seznam.cz/radar?lat=49.226&lon=17.701&z=5
Odpovědět
https://pocasi.seznam.cz/radar?lat=49.226&lon=17.701&z=5
JS
Jiří Svoboda
24.8.2026 13:24 Reaguje na Karel ZvářalAle já nikdy nebyl protistromový. Vždy jsem tvrdil, že když se má voda odpařovat, tak přes stromy.
MVC jistě existuje, je jen otázka, jak moc je významný. Nedávno jsme spolu diskutovali amazonský deštný prales a shodli se spolu, že na tak obrovském území s ideálními podmínkami pro MVC přispívá MVC ke srážkové bilanci 50 %. Jinde bude jeho podíl řádově menší. I ze zoraného pole či louží na asfaltu (abych vás něčím potěšil) se voda odpařuje.
Odpovědět
MVC jistě existuje, je jen otázka, jak moc je významný. Nedávno jsme spolu diskutovali amazonský deštný prales a shodli se spolu, že na tak obrovském území s ideálními podmínkami pro MVC přispívá MVC ke srážkové bilanci 50 %. Jinde bude jeho podíl řádově menší. I ze zoraného pole či louží na asfaltu (abych vás něčím potěšil) se voda odpařuje.
Pe
Petr
24.8.2026 14:21 Reaguje na Jiří SvobodaNikoliv řádově menší. Schválně pogůglujte. Čísla se různí, od 30 do 60 % srážek nad pevninou tvoří voda nad pevninou odpařená. Samozřejmě globálně, tedy pomístně různě, někde víc, někde míň.
Významný je tedy velmi a v podstatě stejně, jako velký vodní cyklus.
Odpovědět
Významný je tedy velmi a v podstatě stejně, jako velký vodní cyklus.
Pe
Petr
24.8.2026 14:39 Reaguje na PetrA to je částečně i odpověď na vaše obavy a názory, že vody není pro všechny dost, a že je potřeba bránit odparu, protože odpar je ztráta vody, která pak chybí. Takže nikoliv, vody je dostatek pro všechny, a odpařená voda není ztráta, nikam nezmizí, opět se vrátí. Ostatně, sám jste tu mával zákonem o zachování hmoty.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.8.2026 14:40 Reaguje na PetrV rámci celé Amazonie je to 50 %. Pošlete tedy odkaz na těch 30-60 %. To jedině, že by se do MVC počítal i vodní cyklys nad oceány.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 14:49 Reaguje na Jiří SvobodaVždyť si to zadejte do googlu sám. Jak píšu, čísla se z různých zdrojů různě liší. Počtěte si.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.8.2026 14:51 Reaguje na PetrTak jimi neargumetujte, když jsou tak rozličná. To je projev nesolidnosti.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 15:00 Reaguje na Jiří SvobodaArgumentuji tím, co je k dispozici, na rozdíl od vás, který se jakýmkoliv argumentům vyhýbá. Nesolidní jste vy, píšete jen ničím nepodložené názory a závěry.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 14:56 Reaguje na PetrTrochu dopočítat by to šlo například odtud:
https://www.egeografie.cz/ulohy/download-att/100
Odpovědět
https://www.egeografie.cz/ulohy/download-att/100
Pe
Petr
24.8.2026 14:58 Reaguje na PetrTady je to konkrétně:
https://infoscience.epfl.ch/server/api/core/bitstreams/d79d2b41-9b17-4e8c-9d85-78a2ab5ae09a/content
Odpovědět
https://infoscience.epfl.ch/server/api/core/bitstreams/d79d2b41-9b17-4e8c-9d85-78a2ab5ae09a/content
Pe
Petr
24.8.2026 15:07 Reaguje na PetrA malá citace googlu:
Klíčové aspekty pevninského odparu a srážekGlobální podíl: Kolem 40 % kontinentálních srážek má svůj původ v terestrické evaporaci a transpiraci (evapotranspiraci).Zpětný tok: Zhruba 57 % celkového množství vody, které se z pevniny vypaří, se vrací ve formě srážek zpět na kontinenty. Zbytek odplouvá atmosférou nad oceány.Regionální rozdíly: Hodnoty se radikálně liší podle velikosti povodí či kontinentu:Rozsáhlé vnitrozemské pánve (např. Amazonie nebo Eurasie) vykazují podíl recyklovaných srážek vysoko nad průměrem (v létě či v centrálních částech kontinentů i přes 50 %).Malá území nebo pobřežní oblasti jsou silně závislé na oceánském proudění a lokální odpar se na srážkách podílí jen malým zlomkem.
Odpovědět
Klíčové aspekty pevninského odparu a srážekGlobální podíl: Kolem 40 % kontinentálních srážek má svůj původ v terestrické evaporaci a transpiraci (evapotranspiraci).Zpětný tok: Zhruba 57 % celkového množství vody, které se z pevniny vypaří, se vrací ve formě srážek zpět na kontinenty. Zbytek odplouvá atmosférou nad oceány.Regionální rozdíly: Hodnoty se radikálně liší podle velikosti povodí či kontinentu:Rozsáhlé vnitrozemské pánve (např. Amazonie nebo Eurasie) vykazují podíl recyklovaných srážek vysoko nad průměrem (v létě či v centrálních částech kontinentů i přes 50 %).Malá území nebo pobřežní oblasti jsou silně závislé na oceánském proudění a lokální odpar se na srážkách podílí jen malým zlomkem.
Pe
Petr
24.8.2026 15:10 Reaguje na PetrCituji vás: "Začněte věcně argumentovat a můžeme diskutovat dále."
Stalo se, argumentuji věcně a očekávám totéž.
Odpovědět
Stalo se, argumentuji věcně a očekávám totéž.
JS
Jiří Svoboda
24.8.2026 21:08 Reaguje na PetrDobrá, to je jakási průměrná bilance, která se asi nedá použít lokálně. Těžko asi bude platit izolovaně pro Česko. Těžko budete asi moci tvrdit, že když budete v Česku mnohem více vypařovat, že bude v Česku i mnohem více pršet. Možná nepatrně ano, ale tím drsně ohrozíte podzemní vody i vodoteče, protože z té v Česku navíc vypařené vody naprší v Česku navíc tak desetina.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 21:30 Reaguje na Jiří SvobodaJá se vám jen snažil ukázat, že vaše teorie nejde brát vážně.
Odpovědět
Pe
Petr
25.8.2026 19:52 Reaguje na Jiří SvobodaJak sám píšete, těžko to bude platit izolovaně pro Česko. Samozřejmě se musí zvýšit odpar všude. Zvýšit objem malého vodního cyklu a víc zásobit krajinu. Víc vody pomůže všemu živému, a větší odpar sníží teplotu. Co víc si přát?
A teď vy napište proč odpar snižovat.
Odpovědět
A teď vy napište proč odpar snižovat.
Pe
Ra
Radek
19.8.2026 16:25díky ekologům a ochranářům jsme postavili 550 bioplynových stanic a vyrábíme biopaliva , říkali, že to nás zachrání . Pěstování energetických plodin , intenzivní zemědělství . Pálíme organickou hmotu místo toho, abychom ji zaorávali do země . Pane Makoň, nic ve zlém v mém okolí všude bobr žije a nikdo mu neškodí, pokud tedy není někde, kde prostě být nemůže . Trocha objektivity by tomu vašemu článku neuškodilo .
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
19.8.2026 17:22 Reaguje na RadekTo máte jako pocit, že zrovbna Babiš, největší čerpadlář dotací a producent energetických plodin, je nějký cha cha "ekolog a ochranář"? Čerpá dotace, které si sám uzákonil a bije v prsa, jaký je zeleňák (před rokem 21) a dnes se chlubí ropáctvím.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
19.8.2026 19:27 Reaguje na Pavel HanzlEkologové a ochranáři byli původci principu dotovat vybraná ekoopatření, protože se na tom mohli přiživovat (viz zářný fotovoltaický tunel). Jako vždy, se to zvrtlo.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.8.2026 06:52 Reaguje na Jiří SvobodaTo je typický příklade ropácké manipulace veřejného mínění. Ekologové a klimatologové se snaží zabránit tvrdé devastaci životního prostředí lidskou civilizací a všem je jasné, že to není zadarmo. Především proto, že ti devastátoři mají miliónkrát více finančních prostředků na vedení demagogických kampaní a oblbování slabších jedinců.
A fve tunel je z úplně jiné kategorie, ten spáchali politici především z ČSSD a KSČM.
Odpovědět
A fve tunel je z úplně jiné kategorie, ten spáchali politici především z ČSSD a KSČM.
MD
Milan Dostál
20.8.2026 08:52 Reaguje na Pavel HanzlSice solární zákon vznikl za vlády Paroubka, ale v té době asi nikdo netušil technologický rozvoj FVE. Vlády Topolánka už to mohly vědět a taky věděly, neudělaly nic, aby tomu průseru včas zabránily. Těch viníků je o dost víc.To už samozřejmě z mysli vytěsňujete.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.8.2026 09:09 Reaguje na Milan DostálV tom původním zákoně z roku 2005 se nepočítalo s tím slevněním, což chyba byla. Za Topolánka se nedělo nic a boom se rozběhl až za Nečase, kdy ceny prudce spadly. A jeho vláda výrazně snížila výkup (to byly ty tahanice, jestli někdo zkolaudoval do Silvestra, i tresty za to padly). Kalousek nasadil solární daň a řev byl velmi silný. Něco se spravilo, ale pak přišel loupežník, mohutně se bil v prsa, jak to vyřeší a neudělal zase VŮBEC NIC. A Fiala už měl úplně jiné starosti a dnes je možno celý systém postupně odstavovat, bo smlouvy jsou převážně na 20 let.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
20.8.2026 12:52 Reaguje na Pavel HanzlAž budou lidi hodnoceni za snahu a ne za výsledky, bude to zjevně pro vás ideální stav společnosti.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
23.8.2026 09:10 Reaguje na Jiří SvobodaA to vám nakukal, kdo? Ochrana přírody má většinou zcela konkrétní výsledky.
Odpovědět
JS
JD
Jindřich Duras
21.8.2026 08:46 Reaguje na Jiří SvobodaPořád se tu vede nepochopení zásadní věci:
Zelených technologií je spousta, ale to neznamená, že se každá hodí všude a že nemá mít každá vhodné měřítko.
Za zneužití těchhle technologií byznyspány provázanými s politiky ekologiové fakt nemůžou.
Každý vynález či nápad se dokáže rychle zvrtnout, když se ho chopí špatní lidé. Těch je ale dost a neustále krouží a hledají kořist. Vypadá to jako nadsázka, ale není.
Nevím, koho máte na mysli za přiživování se?
Odpovědět
Zelených technologií je spousta, ale to neznamená, že se každá hodí všude a že nemá mít každá vhodné měřítko.
Za zneužití těchhle technologií byznyspány provázanými s politiky ekologiové fakt nemůžou.
Každý vynález či nápad se dokáže rychle zvrtnout, když se ho chopí špatní lidé. Těch je ale dost a neustále krouží a hledají kořist. Vypadá to jako nadsázka, ale není.
Nevím, koho máte na mysli za přiživování se?
Ra
Radek
21.8.2026 09:27 Reaguje na Jindřich Duraspokud ekolog něco vymyslí a pustí nebo prosadí to do ostrého provozu a aniž by zvážil přitom všechna možné rizika zneužití a dopady na životní prostředí, což se v případě bioplynových stanic a výroby biopaliv stalo . Nabízí se otázka, zda má ještě společnost brát ohled na ekologická rozhodnutí, pokud ovšem nebyla tato rozhodnutí činěna hned od začátku na objednávku .
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
21.8.2026 11:29 Reaguje na Jindřich DurasTo jste mne rozesmál. Hnutí Duha se dlouho chlubila jak obcházela poslance a lobovala za zákon 180/2005 Sb. (o solárním tunelu). Když takovou pitomost dáte do zákona, jak to mohlo dopadnout?
Tady mají být přijímány zákony, které neprůstřelně zpoplatňují jakékoli neudržitelné chování ve smyslu neobnovitelných zdrojů, klimatu i přírody. Tyto peníze by měly být vráceny lidem a ne je cpát do dotací, které si přihrají hlavně mocní. Za toto ekologové nebojují!
Možná si fosilníci našli i cestu jak financovat protijaderníky, protože jádro je pro fosil jediná skutečná konkurence, viz vysoce dekarbonizovaná Francie.
Odpovědět
Tady mají být přijímány zákony, které neprůstřelně zpoplatňují jakékoli neudržitelné chování ve smyslu neobnovitelných zdrojů, klimatu i přírody. Tyto peníze by měly být vráceny lidem a ne je cpát do dotací, které si přihrají hlavně mocní. Za toto ekologové nebojují!
Možná si fosilníci našli i cestu jak financovat protijaderníky, protože jádro je pro fosil jediná skutečná konkurence, viz vysoce dekarbonizovaná Francie.
BM
Břetislav Machaček
19.8.2026 20:14 Reaguje na Pavel HanzlProč to dotování bioplynek a biopaliv Fialova vláda za 4 roky vládnutí nezarazila? Povím vám obrovské tajemství! Zarazila by to i svým sponzorům a voličům a ukazovala jako vy pouze na Babiše, který stejně jako ostatní pouze konal ekonomicky. Nedělám si iluze, že je podnikatel lidumil a
skutečný ekolog. Je podnikatel a ekologista konající podle
doporučení EU huntovat půdu okrádáním o organiku a trávením
chemií k produkci biomasy a biopaliv. Jinak se vzdělejte
co je implementace zákonů EU do našeho právního řádu. My
zákony EU MUSÍME uzákonit i u nás a nebo zaplatit pokuty
za jejich odkládání a nebo odmítání. Doučte se co nám to
členství v EU přináší a o co přicházíme. Přicházíme o
suverenitu a VLASTNÍ názor na některé záležitosti. Těch
našich pár poslanců v EU navíc ani nekope za nás a kope
za jiné, kterým to vyhovuje a mají z toho prospěch.
Odpovědět
skutečný ekolog. Je podnikatel a ekologista konající podle
doporučení EU huntovat půdu okrádáním o organiku a trávením
chemií k produkci biomasy a biopaliv. Jinak se vzdělejte
co je implementace zákonů EU do našeho právního řádu. My
zákony EU MUSÍME uzákonit i u nás a nebo zaplatit pokuty
za jejich odkládání a nebo odmítání. Doučte se co nám to
členství v EU přináší a o co přicházíme. Přicházíme o
suverenitu a VLASTNÍ názor na některé záležitosti. Těch
našich pár poslanců v EU navíc ani nekope za nás a kope
za jiné, kterým to vyhovuje a mají z toho prospěch.
PH
Pavel Hanzl
20.8.2026 06:57 Reaguje na Břetislav MachačekTechnologie bioplynu je velmi přínosná, pokud se správně použije, tj. na odpad. Pěstování energetických plodin považuji taky za zhůvěřilost a povinné přimíchávání biopaliv do nafty EU už dávno zrušila.
Pole pokryté fv panely dá za rok více než 100x tolik energie, než pole řepky nebo kukuřice.
Odpovědět
Pole pokryté fv panely dá za rok více než 100x tolik energie, než pole řepky nebo kukuřice.
MD
Milan Dostál
20.8.2026 06:20 Reaguje na Pavel HanzlUž jsem se lekl, že jste nabyl schopnost hledat a vyhodnocovat informace, ale ne. Agrofert má v ČR sice poloviční podíl na produkci biopaliv, ale v EU srovnání je to kapka v moři. Ta vaše, i dalších podobně smýšlejících, snaha o likvidaci Agrofertu, by se snad měla hodnotit podle onoho § 318a Trestního zákona, protože to asi už není hloupost, ale zlý úmysl.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.8.2026 06:47 Reaguje na Milan DostálMuhehehehheh já, jak důchodce s vlivem nula mám cha cha "likvidovat Agrofert"??? A jak to mám jako provádět? Tím, že píšu, že jeho nevlastník dělá prasárny a podvody?? Tohle ví celá republika, nemyslíte?
Odpovědět
MD
Milan Dostál
20.8.2026 08:41 Reaguje na Pavel HanzlVy samozřejmě ne, ale vaše odpora těch velkých hráčů vně ČR, kteří mají zájem o majetek v držení Agrofertu . A v politice není nula + nula zase nula, ale skupina užitečných idiotů podporující politiky, kteří mají už k tomu paragrafu nakročeno.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
20.8.2026 18:29 Reaguje na Milan DostálZatím to vypadá, že Agrofert má především zájem o půdu menších farmářů, toho bych se bál hlavně...
Odpovědět
MD
Milan Dostál
21.8.2026 08:37 Reaguje na Jindřich DurasJsou tu znalí zemědělství co vám vysvětlí, že pouze vetší celky mají v dnešní době šanci, se ne jen udržet, ale taky vytvářet zisk a tím taky mít prostředky na eko projekty. Opačně to nelze.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 11:13 Reaguje na Milan DostálNesmíte vše posuzovat jen podle míry tvorby zisku. Tato priorita je v rozporu s životním prostředím.
Navíc získávat prostředky na ekoprojekty ekodevastací mi přijde trochu absurdní. Není lepší životní prostředí šetřit a neničit, než ho ve velkém vydrancovat a pak se ho za malou část zisku snažit trochu nějak zalátat?
Odpovědět
Navíc získávat prostředky na ekoprojekty ekodevastací mi přijde trochu absurdní. Není lepší životní prostředí šetřit a neničit, než ho ve velkém vydrancovat a pak se ho za malou část zisku snažit trochu nějak zalátat?
Pe
Petr
22.8.2026 11:19 Reaguje na PetrJsou ty zisky z devastace životního prostředí tak velké, aby jejich malá část dokázala životní prostředí zase napravit?A nejen napravit, ale ještě ho zlepšit?
Vzhledem k tomu, že se životní prostředí stále zhoršuje usuzuju, že buď vytvořený zisk nestačí pokrýt ani jen způsobené škody, nebo zisk do nápravy nejde, což je úmyslné.
Odpovědět
Vzhledem k tomu, že se životní prostředí stále zhoršuje usuzuju, že buď vytvořený zisk nestačí pokrýt ani jen způsobené škody, nebo zisk do nápravy nejde, což je úmyslné.
MD
Milan Dostál
22.8.2026 12:13 Reaguje na PetrVytvořený zisk by patrně stačil, ale právě, že jde jinam. Těch rádoby prospěšných projektů je dost a dost, v tom bych neviděl úmysl, ale hloupost. Alespoň tomu chci věřit, no i když, úmysl v tom bude taky.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 12:46 Reaguje na Milan DostálTvorbu většího zisku danou větší efektivitou z rozsahu, a tím tedy i více možných prostředků na opravu krajiny chápu jako jedinou výhodu velkých celků oproti menším celkům. Přesto oprava krajiny nefunguje, a nejspíš ani nelze předpokládat, že by někdy fungovat začala. Spíš to bude pokračovat jak to je. Nevidím tedy důvod zvětšování celků podporovat.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 14:40 Reaguje na PetrOpravou krajiny by si ty velké celky snižovaly efektivitu, a tím i zisky, takže to dobrovolně nikdo dělat nebude, není to v jejich zájmu. Co by taky měly dělat? Kouskovat velká pole na malá nebudou, ani do polí přidávat něco jiného. Pěstovat něco jinak taky ne, něco omezovat už vůbec ne, tak co se od nich očekává?
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
20.8.2026 18:28 Reaguje na Milan DostálMožná si to trochu pletete:
1/ Primárně je ve hře megastřet zájmů AB kvůli Agrofertu (+ Synbiolu). TO je problém největší.
2/ Jde o všechny podniky, které sabotují protierozní opatření atd. atd., k nimž Adf samosebou patří - ale není jediný, to ne.
3/ Mám za to, že existuje nějaký paragraf za vědomé ničení národního bohatství (zde primárně půdy) kvůli svému prospěchu, ne?
Odpovědět
1/ Primárně je ve hře megastřet zájmů AB kvůli Agrofertu (+ Synbiolu). TO je problém největší.
2/ Jde o všechny podniky, které sabotují protierozní opatření atd. atd., k nimž Adf samosebou patří - ale není jediný, to ne.
3/ Mám za to, že existuje nějaký paragraf za vědomé ničení národního bohatství (zde primárně půdy) kvůli svému prospěchu, ne?
MD
Milan Dostál
21.8.2026 08:08 Reaguje na Jindřich DurasAsi se nepletu, podíl Agrofertu na produkci biopaliv v EU není ani 1 %. Źádný střet zájmů není, zatím to jsou jen dojmy. Ta snaha aby i tento podíl co má v ČR schramstnul nějaký velký hráč z třeba Francie je obrovský. Tito hráči tady mají spoustu "agentů" a ještě víc užitečných idiotů, kteří budou ještě hýkat blahem až se to podaří. Dost pochybuji, že nejaký podnik sabotuje nějaká opatření, prostě se jen chovají ekonomicky, jinak to nejde. Patrně, kdyby EU nepálila peníze daňových poplatníků na nesmysné projekty, byli by potom na ty protierozní opatření a další.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
21.8.2026 14:55 Reaguje na Milan DostálNevím, proč nechcete vidět jasné věci? Asi máte důvod?
Kdo je čí užitečný idiot, to by bylo na delší diskusi...
Odpovědět
Kdo je čí užitečný idiot, to by bylo na delší diskusi...
va
vaber
20.8.2026 08:05Tak určitě se půjdu na ten Kateřinský potok podívat .Kolik tam mají vody. Klidně ať si tam bobry chovají ,ale necpou je jinam .Na fotce je vidět ta spoušt okousaných padlých suchých stromů ,co zničili bobři.
Já to tušil, odborníkům je jasno ,bobři nás zachrání dělají svým okusováním stromů praci za miliony a všude kam vtrhnou bude vody dost.
Pod novým budovatelským heslem,,Čím víc bobrů tím víc vody,, Porazíme sucho. Nebo taky,, Naši bobři chlupatí plány agrobaronů zhatí,,.
Možná ty bobry, co nosí některé ženy, to dokáží.
Odpovědět
Já to tušil, odborníkům je jasno ,bobři nás zachrání dělají svým okusováním stromů praci za miliony a všude kam vtrhnou bude vody dost.
Pod novým budovatelským heslem,,Čím víc bobrů tím víc vody,, Porazíme sucho. Nebo taky,, Naši bobři chlupatí plány agrobaronů zhatí,,.
Možná ty bobry, co nosí některé ženy, to dokáží.
JD
Jindřich Duras
20.8.2026 08:53 Reaguje na vaberZkuste spíš věci porozumět než útočit.
Spoušť... - bobři mění složení stromů kolem svých nádrží. Převádějí to na vrbiny - ty jsou sice jiné než olšiny, ale není to špatně.
Nikdo netvrdí, že nás bobři zachrání :-), ale jistě pomáhají v lokálním měřítku právě na těch malých povodíčkách. Netřeba nic překrucovat, ne?
A samosebou, bobr nepatří úplně všude, ale do těchhle malých potoků ve středních polohách ano.
Odpovědět
Spoušť... - bobři mění složení stromů kolem svých nádrží. Převádějí to na vrbiny - ty jsou sice jiné než olšiny, ale není to špatně.
Nikdo netvrdí, že nás bobři zachrání :-), ale jistě pomáhají v lokálním měřítku právě na těch malých povodíčkách. Netřeba nic překrucovat, ne?
A samosebou, bobr nepatří úplně všude, ale do těchhle malých potoků ve středních polohách ano.
BM
Břetislav Machaček
20.8.2026 10:37 Reaguje na Jindřich DurasZnovu opakuji, kdo ponese právní odpovědnost za zaplavení nemovitostí protržením bobří hráze? Bobr a nebo správce
a vlastník toku? Převezmete tu zodpovědnost za bobra vy?
Kdo zaplatí dřevo vlastníkovi lesa, který bobr zaplaví, stromy pokácí a nebo je "utopí"? Bezzemci rozhodují o
půdě majitelů a o ziscích z lesů a polí, což je zcela
nepřijatelné nenést zodpovědnost za své priority a sny.
Víte já zažil zatarasený most přes Odru ve St. Bohumíně
kmeny stromů evidentně podle okusů pokácených bobry, kdy
bagrista riskoval život při jejich odstranění. Já bych
na to nahnal bobromily a nikoliv toho bagristu. Na malých
tocích větve z jejich protržených hrázích blokovaly malé
mosty a propustky nad kterými vznikaly záplavové laguny
a nebo došlo až na utržení mostů. Tak tomu říkám prospěch
lidem ! Budiž někde v NP , ale v kulturní krajině nemají
už své místo. Dočasně jsou chráněni tak jako vlci a jiní
predátoři stejně jako donedávna medvědi na Slovensku. On
ten kalich tolerance jednou zase přeteče a dojde na tu regulaci a možná i na něco horšího, pokud budou ochranáři
nadále proti rozumné regulaci tam, kde evidentně škodí.
Odpovědět
a vlastník toku? Převezmete tu zodpovědnost za bobra vy?
Kdo zaplatí dřevo vlastníkovi lesa, který bobr zaplaví, stromy pokácí a nebo je "utopí"? Bezzemci rozhodují o
půdě majitelů a o ziscích z lesů a polí, což je zcela
nepřijatelné nenést zodpovědnost za své priority a sny.
Víte já zažil zatarasený most přes Odru ve St. Bohumíně
kmeny stromů evidentně podle okusů pokácených bobry, kdy
bagrista riskoval život při jejich odstranění. Já bych
na to nahnal bobromily a nikoliv toho bagristu. Na malých
tocích větve z jejich protržených hrázích blokovaly malé
mosty a propustky nad kterými vznikaly záplavové laguny
a nebo došlo až na utržení mostů. Tak tomu říkám prospěch
lidem ! Budiž někde v NP , ale v kulturní krajině nemají
už své místo. Dočasně jsou chráněni tak jako vlci a jiní
predátoři stejně jako donedávna medvědi na Slovensku. On
ten kalich tolerance jednou zase přeteče a dojde na tu regulaci a možná i na něco horšího, pokud budou ochranáři
nadále proti rozumné regulaci tam, kde evidentně škodí.
JD
Jindřich Duras
20.8.2026 18:25 Reaguje na Břetislav MachačekProtržená bobří hráz nic moc nezaplaví, neb objem vody je malý
Většina kácené vegetace patří Povodí, neb je rěsně vedle potoka.
Bezzemci, pokud vám to uniklo, vyplácejí dotace zemědělcům a lesákům docela štědře. Možná by měli mít šanci si říct, co za své prachy chtějí, ne?
Nejvíc zatarasených propustků je dřívím, které bylo nařezáno motorovkou.
Jasně regulace bobrů je ve hře, to nikdo nepopírá.
Odpovědět
Většina kácené vegetace patří Povodí, neb je rěsně vedle potoka.
Bezzemci, pokud vám to uniklo, vyplácejí dotace zemědělcům a lesákům docela štědře. Možná by měli mít šanci si říct, co za své prachy chtějí, ne?
Nejvíc zatarasených propustků je dřívím, které bylo nařezáno motorovkou.
Jasně regulace bobrů je ve hře, to nikdo nepopírá.
va
vaber
21.8.2026 08:43 Reaguje na Jindřich DurasAž se přestane plebs krmit hloupostmi a lži, nebudu si z toho dělat srandu.
Vy chcete říci, že vrby bobři nekoušou. Tak to co já vidím na potoku který zamořili,vrby padají první.Ale padají i javory a duby, vše co je u břehu a bobr si myslí ,že mu to pomůže zahradit potok, porazí. Doufam ,že ta hnusná voda z čističky, co do toho potoka teče, je otráví.Fakt se cachtají v hnusné špíně, která teče dál do řeky a tam se trochu rozředí. Už jsem si myslel ,že zmizeli ,ale najednou se opět objevili. Netuším ,zda je tam někdo opět přivezl.
Mimichodem to vypouštění bobrů jsme taky okoukali od zemí na západ od nás, tak jako téměř vše.
Odpovědět
Vy chcete říci, že vrby bobři nekoušou. Tak to co já vidím na potoku který zamořili,vrby padají první.Ale padají i javory a duby, vše co je u břehu a bobr si myslí ,že mu to pomůže zahradit potok, porazí. Doufam ,že ta hnusná voda z čističky, co do toho potoka teče, je otráví.Fakt se cachtají v hnusné špíně, která teče dál do řeky a tam se trochu rozředí. Už jsem si myslel ,že zmizeli ,ale najednou se opět objevili. Netuším ,zda je tam někdo opět přivezl.
Mimichodem to vypouštění bobrů jsme taky okoukali od zemí na západ od nás, tak jako téměř vše.
Pe
JD
Jindřich Duras
21.8.2026 15:01 Reaguje na vaberNevím, kde jste sebral, že vrby bobři nekoušou?! Já to určitě nenapsal :-)! Myšlenková linka je následující:
Bobři porazí velké stromy i ty, které nepotřebují na stvbu hráze. Tím otevřou okolí potoka světlu a do růstu se dají vrby, ale ty křovité. Těm se v zamokřeném prostředí výborně daří a produkují množství proutí, které bobr rád žere. Takže v zabobřené lokalitě jedou právě ty vrbiny. Rostou velmi rychle a bobr je nestačí spotřebovat. V těch vrbinách pak žije xy druhů ptáků a kdečeho.
Jojo, odpadní vody... možná bobry zarafnou až v další generaci, chemikálií na to je tam dostatek.
Odpovědět
Bobři porazí velké stromy i ty, které nepotřebují na stvbu hráze. Tím otevřou okolí potoka světlu a do růstu se dají vrby, ale ty křovité. Těm se v zamokřeném prostředí výborně daří a produkují množství proutí, které bobr rád žere. Takže v zabobřené lokalitě jedou právě ty vrbiny. Rostou velmi rychle a bobr je nestačí spotřebovat. V těch vrbinách pak žije xy druhů ptáků a kdečeho.
Jojo, odpadní vody... možná bobry zarafnou až v další generaci, chemikálií na to je tam dostatek.
BM
Břetislav Machaček
22.8.2026 18:39 Reaguje na Jindřich DurasPopíšu vám otevření okolí řeky světlu vykácením
velkých stínících stromů. Okamžitě se tam začalo
dařit křídlatce a netýkavce a ty dusí semenáče i
těch vrb. Ve stínu buď křídlatka nebyla vůbec a
nebo jen živořila a nyní hraje prim. Říkám tomu
břehy řek před bobry a po nich dle druhů stromů.
Například pajasan mu nechutná a tak se vesele
šíří tam, kde bobři likvidují už i výmladky z
pařezů jimi pokácených původních stromů. Vrby,
osiky a jiné stromy, byť jen k zahrazení toku,
tak nahrazují pajasany, křídlatka a netýkavka.
Odpovědět
velkých stínících stromů. Okamžitě se tam začalo
dařit křídlatce a netýkavce a ty dusí semenáče i
těch vrb. Ve stínu buď křídlatka nebyla vůbec a
nebo jen živořila a nyní hraje prim. Říkám tomu
břehy řek před bobry a po nich dle druhů stromů.
Například pajasan mu nechutná a tak se vesele
šíří tam, kde bobři likvidují už i výmladky z
pařezů jimi pokácených původních stromů. Vrby,
osiky a jiné stromy, byť jen k zahrazení toku,
tak nahrazují pajasany, křídlatka a netýkavka.
Pe
Petr
22.8.2026 19:24 Reaguje na Břetislav MachačekTo ale přece není vina bobrů. To je vina lidí. Proč nepřiložíte ruku k dílu? Nicnedělání?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
22.8.2026 19:32 Reaguje na PetrTo asi těžko, když ty stromy porazili bobři.
Odpovědět
Pe
Petr
22.8.2026 19:53 Reaguje na pavel peregrinA kdo teda podle vás může za tu křídlatku a netýkavku? Taky bobři?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 08:10 Reaguje na PetrPokud dobře čtu příspěvek p. Machačka, napsal" bobři likvidují už i výmladky z pařezů stromů JIMI pokácených". Tudíž ty stromy pokáceli bobři. Už konečně chápete?
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 08:11 Reaguje na pavel peregrinTudíž logicky za křídlatku a netýkavku bobři můžou, protože lidé tam NEKÁCELI.
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 09:41 Reaguje na pavel peregrinVaší logikou tedy když vyhubíme bobry, nebude problém s křídlatkou a netýkavkou. Už chápu i vaše ostatní názory. Váš způsob myšlení je skutečně pozoruhodný.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 10:28 Reaguje na PetrNesnažte se odvést pozornost od vlastního přešlapu. Otázka byla, jestli to způsobili bobři či člověk. Mýlil jste se a nemáte odvahu to přiznat.
Bavíme se samozřejmě o tomto jednom konkrétním případě a nachytal jsem vás na švestkách. Na mě neplatí vaše převádění tematu a nastolování jiných otázek.
Prostě jste byl přistižen při nepravdivém výkladu. To je celé a o ničem jiném se nebavíme.
Odpovědět
Bavíme se samozřejmě o tomto jednom konkrétním případě a nachytal jsem vás na švestkách. Na mě neplatí vaše převádění tematu a nastolování jiných otázek.
Prostě jste byl přistižen při nepravdivém výkladu. To je celé a o ničem jiném se nebavíme.
Pe
Petr
23.8.2026 11:02 Reaguje na pavel peregrinJenže já nepsal o vykácení stromů, ale o rozšíření křídlatky a netýkavky.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 13:09 Reaguje na PetrJe mi líto, že nechápete psaný text- v tomto konkrétním případě p.Machaček psal o tom, že díky tomu, že bobři pokáceli stromy, se rozšířila křídlatka a netýkavka. Takže jednoznačně jde o to, že v tomto KONKRÉTNÍM případě jsou na vině bobři. Už je vám to jasné?
Odpovědět
Pe
Petr
23.8.2026 13:25 Reaguje na pavel peregrinAno, znám vaši logiku. Za křídlatku nemůže človek, ale bobři. Za vaši činnost nemůžete vy, ale to, že vás to živí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
23.8.2026 19:46 Reaguje na PetrJste natvrdlý nebo se jen snažíte nepřiznat vaši slovní prohru? Máte smůlu- v tomto konkrétním- a znovu opakuji-konkrétním!! případě za křídlatku ti bobři jednoznačně mohou a svým mlžením se jen ztrapňujete! Chlap by uznal svoji prohru- ale vy chlap nejste ani omylem.
Odpovědět
Karel Zvářal
23.8.2026 19:59 Reaguje na pavel peregrinVon chybu NIKDY nepřizná, neb má zakrnělé ego:-)
Bobři pomáhají zadržet vodu v krajině, ale když přijde povodeň, splavené větve ucpávají mostky a způsobují tím rozlivy s dalšími negativními efekty. Ale stejně jako u požárů ekologisti za nic nemůžou...
Odpovědět
Bobři pomáhají zadržet vodu v krajině, ale když přijde povodeň, splavené větve ucpávají mostky a způsobují tím rozlivy s dalšími negativními efekty. Ale stejně jako u požárů ekologisti za nic nemůžou...
Pe
Petr
23.8.2026 20:56 Reaguje na pavel peregrinBobři jen uvolnili místo, rozšířilo se tam to, co bylo k dispozici. Kdyby tam rostly kopřivy, rozšířily by se tam kopřivy. Ale vinou člověka tam rostlo něco, co tam růst nemělo, tudíž za rozšíření tohoto nemůžou bobři, ale člověk. Bobři jen udělali místo, nerozšířili to. Když v autobusu uvolníte místo k sednutí babičce a než si ona sedne, tak se tam nacpe někdo jiný. Můžete za to vy? Podle vaší logiky ano.
Odpovědět
va
vaber
23.8.2026 09:18 Reaguje na Jindřich DurasNo napsal jste,, bobři mění složení stromů kolem svých nádrží. Převádějí to na vrbiny,, . Jak si mám vysvětlit to převádění. Když vidím jak bobři poráží vrby s kmenem 15-20cm, za jak dlouho narostou nové ? Ale ony nenarostou bobři to nedovolí,vrby jim moc chutnají. Navíc dnes se o vrby nikdo nestará a ty vyrostou jen jako křoví a neudělají kmen.
Většina vypuštěných bobrů se chová a množí živelně a řádí si jak chtějí a ne jak chtějí lidé.
Odpovědět
Většina vypuštěných bobrů se chová a množí živelně a řádí si jak chtějí a ne jak chtějí lidé.
Pe
Petr
23.8.2026 09:44 Reaguje na vaberA proč musejí vrby udělat kmen? Tedy ony ho udělají, ale jen mě zajímá proč je to nutné?
Odpovědět
va
vaber
24.8.2026 08:26 Reaguje na PetrNa to se ptejte přírody proč jsou stromy a proč je křoví.Proč by musel udělat kmen třeba dub ,nemusí, když ho zmrzačím a ořežu, kmen neudělá. Křoví je křoví a stromy jsou stromy. Když chcete udělat křoví je to snadné ,uřízne se kmen a vyrazí deset nových větví . To udělá skoro každý listnáč, smrk ne.
Odpovědět
Pe
Petr
24.8.2026 09:03 Reaguje na vaberA z těch deseti větví bude časem několik kmenů. To je zcela normální.
Psal jste že neudělají kmen, tak mě zajímalo jestli jsou nějak nutné, a ukázat vám, že se netřeba obávat.
Odpovědět
Psal jste že neudělají kmen, tak mě zajímalo jestli jsou nějak nutné, a ukázat vám, že se netřeba obávat.
