https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/hlidka-strazniku-odchytila-v-domazlickem-parku-tetreva-hlusce
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hlídka strážníků odchytila v domažlickém parku tetřeva hlušce

26.4.2026 05:48 | PRAHA (Ekolist.cz) | Karel Makoň
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Podle informací z dispečinku Městské policie Domažlice odchytila hlídka strážníků v pondělí (20. 4. 2026) dopoledne v parku nedaleko TJ Jiskra pravděpodobně po nárazu otřesenou dospělou samici tetřeva hlušce. Odchyt tak vzácného ptačího druhu, který byl v minulosti lidmi a jejich nešetrným hospodařením v lesích a krajině vyhuben, byl pro nás jednoznačně mimořádnou událostí, kterou jsme ještě neřešili. Navíc když pták byl odchycen městskými strážníky kousek od domažlického náměstí v parku, bylo jasné, že je třeba prověřit úplně všechny okolnosti.
 
Na základě fotografie odchycené tetřeví samice umístěné v prostorné přepravce na služebně Městské policie Domažlice jsem na místo vyrazil osobně s kolegou ornitologem Milošem Paiskerem a kolegou Kamilem Forstem.

Následně po vizuální kontrole zvířete, které nejevilo žádné známky poranění, nebylo označeno žádným chovatelským ani ornitologickým kroužkem a vykazovalo známky chování ptáka z divoké přírody, jsme se po telefonické konzultaci s místně příslušným orgánem ochrany přírody Plzeňského krajského úřadu a kolegy z Domažlických městských lesů rozhodli ji okroužkovat (označit) a okamžitě vypustit.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň

Návrat tetřeví samice z městského parku zpět do vhodného lesního komplexu ve správě revírníků Domažlických městských lesů proběhl téměř okamžitě, a to téhož dne na lokalitě dostatečně daleko od lidí a zástavby.

Vidět tento skvost naší přírody bylo pro nás všechny obrovský zážitek a shodli jsme se na tom, že po 33 letech provozování ZSŽ Plzeň jsme živého tetřeva hlušce viděli poprvé!


reklama

 

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

26.4.2026 07:55
Nevím dvě věci jsou diskutabilní.
Vypuštění do městských lesů je možná docela daleko od kohouta a slepice se nezapojí do reprodukce.
Slova nešetrným hospodařením vyhuben svádí k bezzásahovosti. No pravděpodobnější příčinou jsou právě velice husté lesy vzniklé výsadbou i omezením obhospodařování, neb tetřev má rád řídké, spíše pastevní lesy jak bylo v minulých staletích.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pokorný

26.4.2026 11:38 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte pravdu, ale ty řídké lesy v (dávné) historii vznikaly i (hlavně) požáry a vývraty. A na těch místech pak dlouho rostly porosty bříz, jeřábů, olší, které tetřevům i tetřívkům vyhovovaly. Jenže technická civilizace potřebuje hodně kvalitního dřeva, proto smrkové monokultury, lidé chtějí vidět les "krásný" a nějaké spáleniště či vývraty jim způsobují psychické trauma. A proto stálý nářek nad požářištěm u Hřenska, kde vzniká - "pouhý" - březový les. Možná že právě tam by se tetřevům a tetřívkům líbilo.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.4.2026 12:04 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Spíše u nás !i! - než hlavně. V dávné historii ředění (bodové) měla na starost megafauna jako mamut, nosorožec, bizon, kráva, a hlavně kůň. Jak jsem tady už uváděl, metodika ovlivňování lesa lidmi, byla docela patrná např. v povídkách R. Luskače, který popisoval množství tetřevů, tetřívků a jeřábků v okolí děrevní v rusku. I na našich horách byli lidé už od starověku, kdy nahradili vyhubenou megafaunu. Nedokážu posoudit a tedy jásat nad velkoplošným stejnověkým porostem břízy. Vývraty a požářiště jsou jistě užitečné, ale v rozměrech úměrných celkové ploše lesa. Jestliže je boreállu 20 milionů km2, tak 10000 km2 je nic. Ale u nás je i 100 km2 strašně moc.
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 18:56 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je evidentní a zcela jasné, že hory se divokými kravami a hlavně koňmi jen hemžily. Proto taky mají koně kopyta. Je to obdoba našich pohorek. Prostě vysoké pevné boty do náročného terénu :-)
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 18:58 Reaguje na Petr
Nosorožci samozřejmě taky :-)
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 21:52 Reaguje na Slavomil Vinkler
"I na našich horách byli lidé už od starověku, kdy nahradili vyhubenou megafaunu."
První lidé na našich horách byli lovci nosorožců.
A traduje se, že Praotec Čech původně nevystoupil na Říp, ale na Sněžku. Jenže se tam polekal stáda nosorožců, tak vzal nohy na ramena.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2026 18:57 Reaguje na Jaroslav Pokorný
Smrkové monokultury tu jsou od dob rozvoje sklářství a hutní
výroby, což už je 300 let a více. Tetřevů bývalo dost tam,
kde byli panští hajní motivováni likvidovat škodnou jak
srstnatou, tak pernatou. Dostávali za části ze škodné
(zobák, pařát, ocas atd.) zvláštní odměnu a bylo to znát
na množství drobné zvěře, zpěvného ptactva a taky raků
a pstruhovitých ryb. Proto taky vybili vlky, rysy a
medvědy. Později ale bez motivace klesal zájem škodnou likvidovat a ze škodné se stali spolupracovníci
ochranářů ke znechucení myslivců a rybářů krmit škodnou
bez možnosti ji alespoň rozumně regulovat. Stále více
myslivců a rybářů už je otráveno marnou prací krmit
chráněné predátory a brzo to budou muset převzít ti
ochranáři o čemž ale vážně pochybuji s jejich mantrou
samoregulace. Zvykejme si na vymírání některých druhů
na úkor jiných, které požívají totální ochrany, když
souhlasíme s tím, že o tom rozhodují ideoví idioti.
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 19:03 Reaguje na Břetislav Machaček
A že ty druhy nevymíraly předtím, než ti hajní začali likvidovat predátory?
A proč máte dojem, že přestat likvidovat predátory je cosi nenormálního a zavrženíhodného?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

26.4.2026 21:26 Reaguje na Petr
bingo
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

27.4.2026 07:30 Reaguje na Majka Kletečková
Protože je neúplná potravní pyramida. Chybí jak býložravci tak masožravci. Býložravce lze poněkud obnovit, koně, krávy kozy, ovce máme. Nedovedu si představit hyeny, lvy, tygry, gepardy. Plné stavy vlků. medvědů, pardálů... Masožravci likvidovali a udržovali konkurenci, tedy se navzájem. Nyní je tady jen jeden o přenmnožený HOMO, tedy regulace zůstává na něm.. Kdo a co tady chybí a co není možné vrátit viz Martin škorpík :
https://www.youtube.com/watch?v=7mqZUJOkeyA
Pro vás poučné. Petr je jako důstojník generálního štábu, ty nesmí nikdo poučovat.
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 19:05 Reaguje na Břetislav Machaček
A že ty druhy nevymíraly předtím, než ti hajní začali likvidovat predátory?
A proč máte dojem, že přestat likvidovat predátory je cosi nenormálního a zavrženíhodného?
Nemáte nakonec dojem, že přestat likvidovat predátory je proti přírodě?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2026 19:36 Reaguje na Petr
Předtím tu byla divočina s kolísáním kořisti a
predátorů podmíněná neporušeností migračních
cest a s prolínáním míst výskytu. Dnes to jsou
už pouze ostrůvky rozdělené kulturní krajinou,
komunikacemi a lidskými sídly. V takové krajině
není samoregulace možná a to nedokážou novodobí
ochranáři pochopit. Nebo snad chcete návrat
k divočině pouze v izolovaných ostrůvcích? To
je pane totální nesmysl bez regulace predace!
Udělejte si pokus na hadu a myších, zda had
počká, až se myši zase namnoží a nebo sežere
i tu poslední v teráriu bez možnosti myši
doplňovat. Takhle funguje příroda izolovaná
do ostrůvků a nejhorší jsou predátoři, kteří
jsou i všežravci a potravně přizpůsobiví, co
přežijí i vyhubení jejich typické kořisti.
Víte co žerou čápi v suchých létech? Odpadky
na skládkách a víte co třeba lišky ve městech?
Ty tam loví potkany a vybírají odpadkové koše!
To má být ta samoregulace, kdy predátor po
vymizení přirozené kořisti snižuje své stavy?
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 20:36 Reaguje na Břetislav Machaček
Takže když kolísala kořist dříve, bylo to v pořádku, když kolísá dnes, je to vymírání a je potřeba predátory likvidovat? Jste komik.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2026 20:54 Reaguje na Petr
Dnešní trend není o "kolísání", nýbrž genocidě. Jeden známý (KÚ-tlačenka) transferoval kdysi chráněné druhy orchideí do "své lokality", kde by je chránil lépe, než byly na frekventované původní.

Slovo vzácný vyslovoval tak procítěně, vznešeně, jako nikdo jiný. Doslova se stal tím ohroženým druhem...

A s takovými, jak známo, se dělá dobrý bizniz - o běžné nikdo nezavadí. Proto spoustě "ochranářů" maximálně vyhovuje současný stav, kdy zachraňují poslední jedince - a čím jsou vzácnější, tím více je třeba úsilí a financí k jejich záchraně. Proto takové fronty ve Vršovicích, neb skomírající příroda čeká na své spasitele. Poznej a popiš!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2026 09:07 Reaguje na Petr
S fanatikem jako vy , který nerozumí ani
polopatickému vysvětlení, nemá smysl dál
diskutovat. Vaše generace si tu hloupost
co koná, musí s prominutím "vyžrat až do
dna" když vymře řada druhů kořisti na
kterou se budete chodit dívat do ZOO a
do muzeí na její vycpaniny. Idioti se
odmítají poučit z minulosti a z praxe
předků a tak si to musí ověřit v praxi
sami. "Vyžerte" si to do dna, když jste
tak hloupí!
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2026 11:52
"Nešetrné hospodaření" (převaha smrku, mýtiny, hustníky...) tu bylo i v minulém století, kdy kurovití, včetně hlušce, byli mnohem početnější, dokonce se lovili. V lese se chemizuje minimálně, přibylo však turistů a zejména houbařů.

Největší problém ale vidím v nárůstu početnosti prasat, lišek, kun ap. "Změna hospodaření" s predačním tlakem je tou pravou příčinou, žádná "změma klimatu" (jak třeba u chocholouše) či rušení lidmi. Ve VVP je na většině plochy od lidí klid, zato eldorádo pro divočinu, včetně té "tabuizované".
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.4.2026 12:39 Reaguje na Karel Zvářal
Víte, ono to vymírání není obvykle skokové . I ti poslední mamuti zmizeli až před 4 tisíci lety, ještě egypťané je měli ve zvěřincích. A od Marie Teresie je to jen 250 let. VVP naopak nebyl žádný pokoj, nýbrž řádné bodové disturbance granáty, požáry, pojezdy vozidel. No je fakt, že tam necourali porád.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2026 13:29 Reaguje na Slavomil Vinkler
O dvě čísla menší Tetrao býval ještě nedávno hojný v Jeseníkách, Orlických i Oderkách (viz Atlas hnízdního rozšíření ptákú 2001-03). Nevěřím prostě na "nevhodné hospodaření v lesích" - mýtiny a následně osázené plochy jsou +- obdobné. Mamuti a Egypťani jsou túze daleko... Příčinu nedávno vyjevil Petrol: byli přemnožení (a teď se to srovnalo...).
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.4.2026 13:39 Reaguje na Karel Zvářal
Ale jo, já na nevhodné hospodaření pro tetřevy věřím. Majitelé lesa všude v KUK, čele s MT řešili energetickou krizi osázením všeho, co šlo. I toho Řípu.... I když to určitě není jen jedna příčina.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2026 13:42 Reaguje na Slavomil Vinkler
Mimo NP, mimo ChKO - yak je to možný?-)) Inu, zázraky se dějí...
Odpovědět
RV

Richard Vacek

26.4.2026 13:14
Mohlo to dopadnout hůře. Okolí domažlického náměstí mohli ochranáři vyhlásit za rezervaci s vyloučením veškeré lidské činnosti, které by ptáka mohla rušit.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2026 13:38 Reaguje na Richard Vacek
Tak nějak. Možná dobrovolná adeptka na domestikaci, či se jí stýskalo po odchovně, nebo prostě byla zvědavá a chtěla vědět "co jsou Domažlice"... Teď už to ví, a dostala i kroužek-)

Žádnej neví co sou Domažlice,
žádnej neví co je to Taus
Žádnej neví co je to železo,
žádnej neví co je kroužek.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

26.4.2026 13:40 Reaguje na Karel Zvářal
Nebo hledala chlapa.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

26.4.2026 14:15
Byl bych v podobných případech pro, aby taková rarita dostala i GPS batůžek, aby se ukázalo, jaké jsou její biotopové a potravní preference. V r.82 jsme měli Vavřineček jako o.bod 1, a kdybych jen tušil, že nahoře může být tetřev, snášel bych tu buzeraci radostněji-) V takové "tuctové" krajině bych ho ale opravdu nečekal. Prostě člověk se učí celý život...
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.4.2026 19:21
Predátory z přírody vytlačovaná zvířata se stále častěji uchylují blíž k
lidem, když poznají, že jim člověk neubližuje a naopak je chrání. Rehek
mi hnízdí v rouře stříšky na vchodem. Kos na hospodářské budově pod
střechou na nainstalovaném prkně se "zábradlím" a tři metry od něho zase
drozd v jalovci. Kos za mnou chodí při práci na záhonech, neboť ví, že
mu vždy hodím nějakou žížalu, či larvu. Srny spaly před vykácením lesa
pod kočovným včelínem a chodily dva metry kolem plotu za kterým hlídá
dům německý ovčák. Tak proč by nehledala bezpečí před predací u lidí tetřeví slepice? Koukněte kolik hřivnáčů hnízdí ve městech a v lesích
už skoro nula!
Už ochranáři chápete, co jste způsobili ochranou predátorů, když už
města osídlily sojky a straky a plundrují tam zpěvné ptactvo? Pokud
nepřehodnotíte ochranu predátorů, tak se ve městech dočkáte i vlků ,
kteří stejně jako lišky půjdou do měst za mizející kořistí. Jinde
ve světě už se to stává pravidlem, ale ochranářská slepota asi není
slepotou, ale ideovou idiocií.
Odpovědět
Pe

Petr

26.4.2026 20:41 Reaguje na Břetislav Machaček
Možná se mezi zvířaty rozkřiklo, že Machaček není nedouk a nechá je u sebe přespat :-)
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.4.2026 09:08 Reaguje na Petr
Budiž blahoslaveni chudí duchem!
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist