V rezervaci Nový Rybník u Líní vznikl základ oplocení hnízdního ostrůvku pro racky
2.2.2026 05:35 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Karel Makoň
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | DES OP - Záchranná stanice živočichů Plzeň
V neděli 11. ledna 2026 naše skupina opět využila zamrzlé vodní plochy, společně rozměřili a zatloukli cekem 36 pozinkovaných a 160 cm dlouhých trubek. Šestiúhelník o průměru 17 m + obdélník 6x5 m.
Další práce a přípravy se odehrají u nás na stanici, kdy bude třeba nastříhat a naplést pletivo, naohýbat další trubky a pak to vše, až povolí led, na lokalitě celé nainstalovat. Vše se musí stihnout do konce měsíce března tak, aby až se v rezervaci objeví první ptačí obyvatelé, bylo vše připravené k hnízdění a hlavně tam už byl klid.
reklama

Karel Makoň
Autor je pracovníkem Dobrovolného ekologického spolku - ochrana ptactva Záchranná stanice živočichů Plzeň.
Dále čtěte |
Písek umístil na teplárenské komíny budky pro sokoly, chce snížit počet holubů
Hradec Králové, zinkovna a okrašlovací spolek se dohodly na ochraně rybníka s husami
Výsledky rekordní Ptačí hodinky: Kosům se daří, zvonci mizí
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (6)
ss
smějící se bestie
2.2.2026 07:50I rackové, jsou predátoři, není potřebné, aby se přemnožili.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.2.2026 08:19 Reaguje na smějící se bestieNo zejména ti větší, ale ve vzdušném krytu racků hnízdí často potápky a rybáci.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.2.2026 08:38 Reaguje na Slavomil VinklerTady je názorná ukázka, jak relativní je tvrdění, že "predace nemá vliv" (na kořist). A s těmi většími bude brzo potřeba též něco dělat, tak jako s mývalem, kormorány či volavkou pop.
Odpovědět
ss
BM
Břetislav Machaček
3.2.2026 10:59Po zániku skládek a po predaci ryb a kachen nebudou mít racci brzo co
žrát. Pamatuji tisíce racků v době, kdy na jaře plundrovali hnízda kachen
a celoročně se krmili na obdělávaných hnojem hnojených polích žížalami a
vyoranými mláďaty a zbytky hrabošů. Vše je minulostí a náhradou polí jsou
dnes skládky, které mají do roku 2030 zmizet taky. Co pak? Bude ještě co
chránit, když přibude ještě hlad? Pamatuji v okolí tolik racků, že je
rybníkáři eliminovali na jaře při hnízdění navýšením hladiny rybníků a
vyplavením jejich hnízd. No a taky, když létali i na zralé třešně a měl
jsem po průletu hejna vše pokaděné. Kde se poděli i bez lovu lidmi? No
přece změnou hospodaření na polích, jako tehdy hlavního zdroje obživy
stejně, jako u jiných druhů ptáků a zvířat. Likvidace chovu zvířat a
k tomu už dokonce i likvidace hnoje v bioplynkách udělalo z půdy DRŽÁK
pro růst plodin na umělých hnojivech bez potravy pro půdní hmyz. To je
hlavní změna mající za následek mizení mnoha druhů kdysi běžných tvorů.
Jinak ta oplocení nezabrání krkavcovitým vyplenit hnízda, když budou krkavcovití chráněni jako doposud. Děláte MARNOU PRÁCI EKOLOGIOSTÉ!
Odpovědět
žrát. Pamatuji tisíce racků v době, kdy na jaře plundrovali hnízda kachen
a celoročně se krmili na obdělávaných hnojem hnojených polích žížalami a
vyoranými mláďaty a zbytky hrabošů. Vše je minulostí a náhradou polí jsou
dnes skládky, které mají do roku 2030 zmizet taky. Co pak? Bude ještě co
chránit, když přibude ještě hlad? Pamatuji v okolí tolik racků, že je
rybníkáři eliminovali na jaře při hnízdění navýšením hladiny rybníků a
vyplavením jejich hnízd. No a taky, když létali i na zralé třešně a měl
jsem po průletu hejna vše pokaděné. Kde se poděli i bez lovu lidmi? No
přece změnou hospodaření na polích, jako tehdy hlavního zdroje obživy
stejně, jako u jiných druhů ptáků a zvířat. Likvidace chovu zvířat a
k tomu už dokonce i likvidace hnoje v bioplynkách udělalo z půdy DRŽÁK
pro růst plodin na umělých hnojivech bez potravy pro půdní hmyz. To je
hlavní změna mající za následek mizení mnoha druhů kdysi běžných tvorů.
Jinak ta oplocení nezabrání krkavcovitým vyplenit hnízda, když budou krkavcovití chráněni jako doposud. Děláte MARNOU PRÁCI EKOLOGIOSTÉ!

První výsledky mezinárodního sčítání vodního ptactva na řece Berounce
Karel Makoň: Opravdový ježek v kleci
Karel Makoň: Na spolupráci s energetiky si v záchranné stanici nemůžeme stěžovat