Karel Makoň: Opravdový ježek v kleci

Každoroční mediální masakr a diskuse na sociálních sítích zaměřených rádoby na záchranu malých ježčích mláďat jsou v plné síle. Od minulého víkendu bychom jenom z Plzně měli už kolem 50 ježků a to je teprve začátek měsíce září. Pokud bude pěkný podzim a pseudoochranářská hysterie bude postupovat tímto tempem, tak v listopadu bychom jich měli kolem pětiset, což je pro nás kapacitně i ekonomicky a hlavně s ohledem na finální přínos pro přírodu i ježky samotné absolutní nesmysl.

Takže děkujeme, že necháte ježky tam, kde jsou zvyklí, mají potravní zdroje a pelíšky a nebudete je zbytečně týrat někde v zajetí, případně nosit k nám do rozestavěné záchranné stanice.

Na druhou stranu, mezi těmi všemi zbytečnými (cca 50) telefonáty, kdy každému musíme vysvětlovat, že ježek je opravdu velice citlivý na změnu prostředí a že tím, že ho seberete a odnesete kamkoliv, kde mu podle vás bude lépe, ho vlastně stresujete a výrazně komplikujete jeho přípravu na zimu, byl přece jen jeden případ opodstatněný.

Odrostlé mládě ježka spadlé do šachty od protivjezdového sloupku v Lochotínském parku by se totiž z této nevinně vypadající, ale zákeřné pasti samo nedostalo.

A tak velká pochvala patří osmiletému chlapci, synovci paní, která nás o všem pohotově informovala a poslala polohu i fotografie z místa nálezu. Protože kdyby se do díry zvídavý malý kluk, který šel s rodiči a tetou do zoo, nepodíval, tak by tam nejspíše zítra po skončení akce na amfiteátru pořadatelé sloupek znovu nasadili a ježek tam zůstal.

Vyndání ježka bylo tentokrát opravdu v duchu oblíbeného hlavolamu „Ježek v kleci“. Dvě napevno instalované překážky v díře znemožňovaly zabaleného ježka vytáhnout. Chvilku mi trvalo, než jsem na to přišel, ale ve finále se to přece jen podařilo a ježka jsem pustil cca o 30 m dál na sousední zahradu a louku.

A proč musí být ježek tam, kde to zná a má to naučené?

Ježek velice špatně vidí, ale velmi dobře cítí. Proto také kudy chodí, tam kálí, značně zapáchá a s oblibou si nakadí jak do misky se žrádlem, tak do pelíšku. Prostě tím, že ježek téměř nevidí, orientuje se v prostoru hlavně podle pachových cestiček, které si sám vyrobí.

V momentě, kdy ho přesunete jinam, je ztracen a před zimou bez pelíšku i žrádla. Takže vaše záchranářské ambice a dobrý pocit ve finále udělají víc škody než užitku a místo toho, abyste zvířeti pomohli, ho ve finále zabijete.

A k chovu ježka v zajetí, doma v teple (23 °C ideál), aby pěkně přibíral: pokud si chcete dobrý skutek přece jen zrealizovat doma sami a podle svého, tak vám garantuji, že již po týdnu zjistíte, že kdybyste ježka nechali tam, kde byl, tak to pro něj i vás bylo úplně to nejlepší. Je to noční zvíře a veškerou energii z krmení, které mu doma v útulné bedýnce naservírujete, pak „přetaví“ v šíleně zapáchající čpavkovou hmotu a vynaloží na to, jak by od vás zdrhnul.

Takže večer dělá bordel, neuvěřitelně smrdí a to i když ho budete každý den vyklízet. O nákladech na veterinární ošetření a deratizaci bytu, abyste se zbavili zavlečených blech, ani nemluvě.

A tak nechte ježka tam, kde je, a maximálně mu podstrojujte vhodné krmení v podobě masových kapsiček pro kočky, případně sušeného hmyzu. Ježek je hlavně masožravec, mléko mu nedělá dobře a jablíčkem ho opravdu nezasytíte.

---

reklama

---