Karel Makoň: Na spolupráci s energetiky si v záchranné stanici nemůžeme stěžovat
Od té doby jsme s energetiky zabezpečili tisíce těch úplně nejvíce rizikových sloupů na vybraných lokalitách s výskytem kriticky a silně ohrožených ptačích druhů, zrekonstruovali desítky čapích hnízd, postavili x nových hnízdních podložek a vrátili přírodě několik jejích lokalit. ČEZ a jeho skupiny stály i za nespočtem projektů druhové ochrany, a to jak v západních Čechách, tak v rámci celé ČR přes kolegy z jiných záchranných stanic a spolků.
Pro nás je NADACE ČEZ již od roku 2004 dlouhodobě jedním z generálních partnerů DES OP a Záchranné stanice živočichů Plzeň. Díky ní jsme mohli pořídit a vybavit dvě zásahová vozidla, kamerové střežení pro ochranu hnízd vzácných dravců a nově vybavit ošetřovnu aktuálně rekonstruované a modernizované ZSŽ Plzeň.
A právě proto také, když teď občas zachytím na mých „oblíbených“ sociálních sítích, jak je všechno špatně a jak by se měli energetici více snažit „aby něco, ale pořádně ani nevíme co?!“ tak mi to opět nedá, abych nenapsal, že to není pravda.
V první polovině roku 2025 jsme spolu s energetiky Skupiny ČEZ pro západní Čechy společně zrealizovali:
V dubnu video „konferenci“ nebo, chcete-li školení, diskusi či workshop pro ekology, techniky, vedoucí jednotlivých středisek a energetiky z terénu Skupiny ČEZ. Zhruba dvouhodinová prezentace zaměřená právě na kolize ptáků na rozvodné síti byla hlavním tématem včetně vzájemné konzultace a výsledků v podobě návrhu řešení jednotlivých problémů.
Výsledkem je skutečnost, že jsme nejenom našli společnou řeč a pokračovali v řešení již fungujících projektů, ale rozběhly se i projekty další a nové.
Jako například řešení a zabezpečení hnízda čápů bílých na sloupu el. vedení v Lomničce u Chebu (6. 6. 2025) nebo to samé ve Lštění (20. 6. 2025), nebo další hnízdo v Hyršově na Domažlicku a další.
Následovalo v červenci sundání mláďat poštolek z hnízda na demontované lince velmi vysokého napětí na Plzni-jihu.
A nespočet dalších případů, konzultací v rámci celé ČR, zabezpečení konkrétních rizikových sloupů el. vedení (Záhořany, Stod, Olomoucko...).
Takže závěrem: I my jsme letos vylíhli vajíčka a odchovali mláďata čápů, jejichž rodiče narazili či zahynuli na drátech el. vedení. Ale na druhou stranu právě s energetiky jsme vyřešili a posunuli docela dost věcí k tomu, aby se tyto ztráty za naše lidské pohodlí a luxus, který díky elektrické energii máme, alespoň nepatrně minimalizovaly. Jelikož svítit, vařit, jezdit, komunikovat na sociálních sítích a žít dnes opravdu bez elektrické energie asi úplně nejde.
A to, že daň za naše pohodlí platí životem úplně někdo jiný, je bohužel krutá realita a je úplně jedno, jestli je to tady u nás nebo v Bulharsku, Maďarsku, Turecku či kdekoliv jinde.
reklama

Dále čtěte |
Co dělat se zvířatem zraněným na silnici?
Stát nabídne 115 milionů stanicím pro zabavené šelmy nebo chráněné vlky či rysy
Na přelomu léta a podzimu přichází čas netopýřích záletů. Co dělat, pokud vám vlétne do bytu netopýr?




Karel Makoň: Opravdový ježek v kleci
Karel Makoň: Výsledky adopce osmi mláďat čápů bílých ze záchranné stanice v Plzni
Karel Makoň: Stavba, puštík, labuť... Další mimořádně náročný letní týden na záchranné stanici