Karel Makoň: Na spolupráci s energetiky si v záchranné stanici nemůžeme stěžovat
Od té doby jsme s energetiky zabezpečili tisíce těch úplně nejvíce rizikových sloupů na vybraných lokalitách s výskytem kriticky a silně ohrožených ptačích druhů, zrekonstruovali desítky čapích hnízd, postavili x nových hnízdních podložek a vrátili přírodě několik jejích lokalit. ČEZ a jeho skupiny stály i za nespočtem projektů druhové ochrany, a to jak v západních Čechách, tak v rámci celé ČR přes kolegy z jiných záchranných stanic a spolků.
Pro nás je NADACE ČEZ již od roku 2004 dlouhodobě jedním z generálních partnerů DES OP a Záchranné stanice živočichů Plzeň. Díky ní jsme mohli pořídit a vybavit dvě zásahová vozidla, kamerové střežení pro ochranu hnízd vzácných dravců a nově vybavit ošetřovnu aktuálně rekonstruované a modernizované ZSŽ Plzeň.
A právě proto také, když teď občas zachytím na mých „oblíbených“ sociálních sítích, jak je všechno špatně a jak by se měli energetici více snažit „aby něco, ale pořádně ani nevíme co?!“ tak mi to opět nedá, abych nenapsal, že to není pravda.
V první polovině roku 2025 jsme spolu s energetiky Skupiny ČEZ pro západní Čechy společně zrealizovali:
V dubnu video „konferenci“ nebo, chcete-li školení, diskusi či workshop pro ekology, techniky, vedoucí jednotlivých středisek a energetiky z terénu Skupiny ČEZ. Zhruba dvouhodinová prezentace zaměřená právě na kolize ptáků na rozvodné síti byla hlavním tématem včetně vzájemné konzultace a výsledků v podobě návrhu řešení jednotlivých problémů.
Výsledkem je skutečnost, že jsme nejenom našli společnou řeč a pokračovali v řešení již fungujících projektů, ale rozběhly se i projekty další a nové.
Jako například řešení a zabezpečení hnízda čápů bílých na sloupu el. vedení v Lomničce u Chebu (6. 6. 2025) nebo to samé ve Lštění (20. 6. 2025), nebo další hnízdo v Hyršově na Domažlicku a další.
Následovalo v červenci sundání mláďat poštolek z hnízda na demontované lince velmi vysokého napětí na Plzni-jihu.
A nespočet dalších případů, konzultací v rámci celé ČR, zabezpečení konkrétních rizikových sloupů el. vedení (Záhořany, Stod, Olomoucko...).
Takže závěrem: I my jsme letos vylíhli vajíčka a odchovali mláďata čápů, jejichž rodiče narazili či zahynuli na drátech el. vedení. Ale na druhou stranu právě s energetiky jsme vyřešili a posunuli docela dost věcí k tomu, aby se tyto ztráty za naše lidské pohodlí a luxus, který díky elektrické energii máme, alespoň nepatrně minimalizovaly. Jelikož svítit, vařit, jezdit, komunikovat na sociálních sítích a žít dnes opravdu bez elektrické energie asi úplně nejde.
A to, že daň za naše pohodlí platí životem úplně někdo jiný, je bohužel krutá realita a je úplně jedno, jestli je to tady u nás nebo v Bulharsku, Maďarsku, Turecku či kdekoliv jinde.
reklama

Dále čtěte |
Pražská zvířecí záchranka za sebou má rekordní rok. Lidé mohou přispět na potřebnou posilu
Bartošovická záchranná stanice bude mít rehabilitační zařízení pro velké savce
Co dělat se zvířatem zraněným na silnici?




Karel Makoň: Opravdový ježek v kleci
Karel Makoň: Výsledky adopce osmi mláďat čápů bílých ze záchranné stanice v Plzni
Karel Makoň: Stavba, puštík, labuť... Další mimořádně náročný letní týden na záchranné stanici