Ivana Kabelková: Po stopách hospodaření s dešťovou vodou v Praze

I v Praze lze nalézt řadu zajímavých ukázek hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a modrozelené infrastruktury. Letošní exkurze za příklady hospodaření s vodou to znovu potvrdila.

Modřanský cukrovar

Exkurzi jsme zahájili v areálu Modřanského cukrovaru, rozsáhlém rezidenčním projektu firmy Skanska, a.s., jehož první etapa (budovy A + B) byla dokončena v r. 2024 (Obr. 1). Skanska velmi ve svých projektech dbá na udržitelnost a šetrné nakládání s vodou.

Základem koncepce hospodaření se srážkovými vodami je řetězec opatření, skládajících se ze zelených střech na objektech, akumulace vod odtékajících ze střech a místních komunikací pro zálivku zeleně, vsakování srážkových vod a retence a regulovaného odvádění přebytečných srážkových vod do Vltavy.

Zelené střechy dokáží zadržet až 60 % dešťové vody. Následným postupným výparem ochlazují své okolí o několik stupňů a přispívají k lepšímu mikroklimatu v rámci lokality. Voda odtékající ze střech domů je akumulována v nádržích a bude využívána na zalévání předzahrádek a komunitní zeleně ve vnitrobloku. V případě dlouhodobého sucha je při každé etapě zrealizována vrtaná studna, ze které se doplňuje užitková voda do akumulačních nádrží na denní zálivkové minimum.

Pro potřeby MČ Praha 12 bude sloužit 10 akumulačních objektů o celkovém objemu 95 m3. Vodou z nich bude zalévána městská zeleň. Akumulační objekty se nacházejí pod parkovacími stáními na okraji areálu. Srážkový odtok zde je plošně vsakován propustnou dlažbou a povrchovými vsakovacími objekty a do akumulačních objektů je přiváděn drenážním potrubím (Obr. 2).

Po naplnění kapacity akumulační jímky jsou srážkové vody odváděny přepadovým potrubím do nátokové šachty níže ležícího vsakovacího objektu. Vsakovací objekty jsou vyplněny štěrkem frakce 4/8 mm a chráněny separační geotextilií.

Kromě venkovních ploch z propustných materiálů, které umožňují vsakování srážkové vody přímo v místě dopadu, je vsakování v areálu řešeno i odváděním srážkového odtoku do systému povrchových průlehů kolem cest (Obr. 3) a k zeleni (Obr. 4). Obrubníky kolem stromů budou dodatečně provrtány, aby byl umožněn přívod dešťové vody ke stromům (Obr. 5).

Ve svažitém terénu se nachází systém kaskád pro zadržení a vsakování dešťové vody, které v době sucha mohou být využívány i pobytově (Obr. 6).

Nejníže ležící povrchová retenční nádrž slouží v první etapě rovněž jako vsakovací (Obr. 7). Teprve ve druhé etapě výstavby bude po zadržení odtoku z intenzivních dešťů regulovaně prázdněna do Vltavy.

Vzhledem k tomu, že se stavba nachází v blízkosti záplavového území, je pro její ochranu navržena hradidlová komora pro povodeň odpovídající povodni z r. 2002, při jejímž uzavření budou srážkové vody z nádrže do Vltavy čerpány. Rozdělení správy jednotlivých objektů HDV je poměrně komplikované, ale zpřehlednily ho Standardy hospodaření se srážkovou vodou hlavního města Prahy. Objekty budou spravovat SVJ, MČ Praha 12, Technická správa komunikací a Pražské vodovody a kanalizace.

Dalším důležitým opatřením na úsporu pitné vody v areálu Modřanského cukrovaru je recyklace šedé vody. Mírně znečištěná voda z umyvadel, sprch a van bytových domů je svedena do domovních čistíren, ve kterých je vyčištěna a zpětně užívána na splachování toalet a může být použita i na praní prádla. Systém recyklace vody investor realizoval na 2 předchozích rezidenčních projektech, na kterých byla prokázána úspora pitné vody na splachování 25 %. Praní prádla v recyklované vodě může ušetřit dalších 6 % pitné vody. Souhrn těchto opatření společně s instalací úsporných zařizovacích předmětů přinese úsporu pitné vody až 50 %.

Exkurze pak pokračovala v centru Prahy, kde se nachází několik zdařilých rekonstrukcí náměstí a ulic.

Ostrčilovo náměstí

Rekonstrukce Ostrčilova náměstí v Nuselském údolí v Praze 2 byla TSK plánována od r. 2014 a realizována až v r. 2020 (Obr. 8). Zahrnovala výměnu povrchů, obnovu stromů a výsadbu 19 nových. Stávající plochy byly nahrazeny kamennou dlažbou, což sjednotilo vzhled celého prostoru. Nové stromy mají rozšířenou výsadbovou plochu, doplněnou trvalkovou podsadbou. Některé stávající stromy byly mulčovány štěrkem.

Památkáři nejprve vyžadovali použití litinových mříží pro zakrytí rabátek, nakonec od toho upustili. Při výsadbě stromů bylo nutno vyřešit i konflikty s inženýrskými sítěmi. V první etapě byly stromy sázeny do prokořenitelných buněk, posléze bylo od této technologie jako od zastaralé upuštěno, a nově vysazené stromy jsou umístěny do strukturálního substrátu, který umožňuje propojení kořenových systémů, lepší přístup vzduchu ke kořenům a zadržení většího množství vody. Tím je zvýšena odolnost stromů vůči nepříznivým podmínkám městského prostředí.

V přilehlé Jaromírově ulici zahrnovala rekonstrukce povrchů ulice odstranění 15 stromů a následné dosazení 31 nových. Stromy jsou umístěny do podzemních prokořenitelných prostor, které jsou navzájem propojeny. Kmeny jsou před očuráváním psy chráněny jednoduchými ohrádkami (Obr. 9). Po zimě jsou výsadbové jámy proplachovány, aby se odstranila posypová sůl i psí moč.

Smetanovo nábřeží

Smetanovo nábřeží v Praze 1 je nejstarším zpevněným nábřežím v Praze (Obr. 10). Od 19. století slouží jako promenáda. V roce 2022 byla dokončena první etapa rekonstrukce s cílem zvýšit jeho pobytovou funkci. Byly rozšířeny chodníky a vybudována výškově oddělená trasa pro cyklisty. Vysazeno bylo rovněž nové stromořadí.

Na straně ulice u Vltavy ještě postaru, na druhé straně však již byl pro výsadbu 17 jerlínů japonských použit tzv. stockholmský systém. Výsadbové jámy jsou vyplněny strukturálním substrátem a vzájemně propojeny 200 metrů dlouhou podzemní vsakovací rýhou, což usnadňuje prorůstání kořenů stromů. Do výsadbových jam o retenčním objemu 45 m3 je svedena srážková voda z chodníků o ploše 1321 m2.

Součástí projektu sadových úprav je i pětiletý plán péče, který navrhuje intenzitu zálivky, rozvojovou péči po výsadbě a prevenci proti chorobám a škůdcům. Po dokončení prací bylo započato projektování navazující etapy. Ta obdobným přístupem navrhuje stavební úpravy na protějším chodníku v úseku od Mánesa na sever, až po náměstí Jana Palacha.

Parku U Kněžské louky

Exkurze byla zakončena návštěvou parku U Kněžské louky v Praze 3. Tento park prošel v letech 2021-22 zdařilou revitalizací, za niž byl Svazem zakládání a údržby zeleně oceněn jako Park roku 2021 (2. místo).

Původní asfalt v centrální části parku byl nahrazen zpevněnou mlatovou plochou, lemovanou velkoformátovou dlažbou. Voda ze zpevněných povrchů je pomocí otevřených kanálků s přepážkami zpomalujícími odtok sváděna do dešťového záhonu (Obr. 11). V tomto záhonu je terén modelován, aby se střídaly rovné úseky s prohloubenými, umožňujícími zachytit až 24 m3 srážkové vody, což je 75 % odtoku z plochy parku.

Díky štěrkovému substrátu se voda postupně vsakuje a zůstává k dispozici rostlinám i stromům v parku. Rostliny navržené v tomto dešťovém záhonu se dokáží přizpůsobit jak suššímu období, tak krátkodobému zamokření. Záhon je osázen tak, aby zde stále něco kvetlo: časně zjara cibuloviny, zejména narcisy, následují trvalky a během léta dorůstají okrasné traviny.

Dešťový záhon je velkým přínosem i pro zvýšení biodiverzity. O druhovém složení záhonu a jeho přínosech informuje osvětová tabule.

V dolní části parku byla ponechána i krásná bříza na úrovni původního terénu (Obr. 13). Její kořenový bal byl ošetřen vyfoukáním stlačeným vzduchem. Tento jediný strom je nutno zalévat, protože k němu není svedena dešťová voda. V budoucnu, až strom dožije, bude i zde terén upraven do roviny a bude vysazen jiný strom, který již bude přirozeně zavlažován přítokem dešťové vody.

Podoba parku vznikla v rámci participace s lidmi z okolí, kteří si přáli především klidovou zónu. Jen ve spodní části parku je koutek pro děti (Obr. 12).

---

reklama

---