https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivana-kabelkova-viden-v-ramci-modro-zelene-infrastruktury-vsadila-na-koncept-sponge-city
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ivana Kabelková: Vídeň v rámci modro-zelené infrastruktury vsadila na koncept „sponge city“

2.7.2024
Obr. 1. Fontány na Moravském náměstí v Brně.
Obr. 1. Fontány na Moravském náměstí v Brně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou
Letos jsme se vydali za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou (HDV) a modro-zelené infrastruktury přes Moravu do Vídně, která je v současné době jednou z nejúspěšnějších metropolí v oblasti udržitelných inovací. Není tomu jinak ani v oblasti adaptace a mitigace na změnu klimatu. Kromě aktivního rozvoje modro-zelené infrastruktury vsadila Vídeň na koncept „sponge city“. Ve městě vytváří síť tzv. sponge stones neboli houbových kamenů (Schwammstein), které zadržují dešťovou vodu, čímž pomáhají snižovat povrchovou teplotu a zlepšovat kvalitu ovzduší, a tak regulují mikroklima ve městě a minimalizují dopady klimatické změny. Multifunkční plochy modro-zelených opatření vytvářejí zdravější a pobytově kvalitnější veřejné prostory pro vídeňské obyvatele.
 

Brno

V Brně jsme navštívili Moravské náměstí rekonstruované v r. 2022 a navržené jako rekreační a oddychová plocha. První, co nás upoutalo, bylo jeho centrum s vodotrysky se sedmi režimy provozu, jimiž se plnil a prázdnil bazének. Měli byste slyšet ten radostný dětský výskot! (Obr. 1).

Hospodaření s dešťovou vodou na Moravském náměstí v Brně.
Hospodaření s dešťovou vodou na Moravském náměstí v Brně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michaela Koucká / Počítáme s vodou

Kromě tohoto chladivého prvku je na náměstí vytvořen park na principech modro-zelené infrastruktury, kdy přírodě blízká opatření zadržují srážkovou vodu, která se vsakuje a dotuje vegetaci a podporuje výpar z ní (Obr. 2). Zpevněné plochy jsou spádované a dešťová voda je odváděna systémem štěrkových průlehů a rýh ke stromům a záhonům či do podzemních akumulačních nádrží. Kořeny stávajících stromů byly před výstavbou ošetřeny supersonickým rýčem a štěrkovým prosypem, aby k nim mohl vzduch.

Obr. 3. Stromy v parku na Moravském náměstí v Brně.
Obr. 3. Stromy v parku na Moravském náměstí v Brně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michaela Koucká / Počítáme s vodou

Nové stromy v mlatu byly vysazeny do strukturálního substrátu (štěrk obohacený biocharem a kompostem), který zadržuje vláhu dlouho po dešti, zachovává půdní vzduch a distribuuje živiny. Okrasnými skružemi jsou stromy chráněny před psí močí (Obr. 3).

V parku jsou tři typy trávníků: piknikový zátěžový trávník v centrálním prostoru parku, travinno-bylinné společenstvo v polostínu pod stromy a na průlehu a štěrkové trávníky kolem hracích prvků. Plochy trávníků a podrostových záhonů se stromy díky svému hlubokému štěrkovému profilu přijímají a vsakují vodu plošně. Výrazným prvkem parku je lem tvořený bylinným patrem, keři a stromy, který odděluje park od okolních rušných ulic (Obr. 4).

Obr. 4. Lem parku na Moravském náměstí v Brně.
Obr. 4. Lem parku na Moravském náměstí v Brně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V přilehlé Joštově ulici byly při revitalizaci v r. 2007 stromy vysazeny ještě starou technologií se zhutněnou plání. Trpí stresem a vibracemi zůsobenými tramvajemi a předčasně opadávají. Příští výsadby uličních stromořadí budou již prováděny do strukturálního substrátu.

Obr. 5. Joštova ulice v Brně.
Obr. 5. Joštova ulice v Brně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michaela Koucká / Počítáme s vodou

Židlochovice

Další zastávkou byly Židlochovice, kde byl v l. 2022-23 realizován multifunkční protipovodňový park u řeky Svratky založený na přírodě blízkých opatřeních. Jeho hlavním účelem je zadržování vody v krajině a navýšení hladiny podzemní vody, která ve studních v posledních letech klesala. Nyní se již vrátila na původní úroveň. Pro retenci vody bylo ze Svratky proraženo slepé rameno, do něhož nátok umožňuje hrázka a které se proplachuje při kolísání hladiny Svratky (Obr. 6).

Obr. 6. Slepé rameno proražené ze Svratky jako součást protipovodňových opatření v Židlochovicích.
Obr. 6. Slepé rameno proražené ze Svratky jako součást protipovodňových opatření v Židlochovicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Vytěžená zemina byla z velké části využita k vytvoření protihlukových valů, které mají eliminovat hluk způsobený dopravou. Vytvořené mokřady podporují biodiverzitu v území, bylo zde vybudováno i koupací jezero (Obr. 7). Rekreační potenciál území zvyšuje také cyklostezka. Okolní obce se pro toto řešení rovněž nadchly a již nastal výkup pozemků.

Obr. 7. Koupací jezero v protipovodňovém parku v Židlochovicích.
Obr. 7. Koupací jezero v protipovodňovém parku v Židlochovicích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Přísnotice

Obec Přísnotice rovněž trpí poklesem hladiny podzemních vod. Rozhodla se proto kompletně rekonstruovat rozsáhlé území v obci a za použití decentrálních opatření podpořit zachování přirozené bilance vody. Základem projektu, který započal v r. 2020 a ještě je ve výstavbě, je plošné vsakování srážkových vod v celé šíři uličního profilu, a to s použitím AS-TTE vsakovacích roštů v komunikaci, zatravněných AS-TTE roštů v parkovacích stáních a plně propustné dlažby v chodnících.

Obr. 8. Vsakovací zkouška TTE roštů v Přísnosticích.
Obr. 8. Vsakovací zkouška TTE roštů v Přísnosticích.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Vysokou vsakovací schopnost AS-TTE roštů, pod nimiž je položena drenážní vrstva makadamu, nám prokázali místní hasiči dvěma vsakovacími zkouškami na ohrazené pološe komunikace – jednou napodobovali 10-letou srážku, po druhé napustili ohrádku 8 m3 vody. V obou případech voda velmi rychle mizela do podzemí (Obr. 8).

Obr. 9. Poldry v centrální části Přísnotic.
Obr. 9. Poldry v centrální části Přísnotic.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Někteří z nás sice tyto rošty nepovažovali za příliš estetické řešení, ale jejich funkčnost je obdivuhodná. A snesou i pojezd hasičského auta s cisternou. Dešťový odtok ze střech je domovními okapy směřován do přilehlých zatravněných parkovacích stání. Přebytečný odtok je v okrajové části obce odváděn do staré svodnice, v centrální části do vsakovacích poldrů, kde budou vysázeny stromy a keře pro zlepšení klimatických podmínek v této části obce (Obr. 9).

Obr. 10. Podzemní „houbový systém“ pomáhá stromům a snižuje zatížení kanalizace
Obr. 10. Podzemní „houbový systém“ pomáhá stromům a snižuje zatížení kanalizace
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Der Standard

Vídeň

Vídeň klade velký důraz na adaptační a mitigační opatření na změnu klimatu. Není divu, protože v r. 2050 očekává 95 tropických dní a o 70 % více přívalových srážek. Vídeň proto intenzivně rozvíjí koncept tzv. „Sponge City“ neboli „město - houba“, jehož cílem je zadržet dešťovou vodu, využít ji pro podporu růstu stromů a zároveň snížit zatížení kanalizace (Obr. 10).

Obr. 11. Stockholmský systém výsadby stromů do strukturálního substrátu.
Obr. 11. Stockholmský systém výsadby stromů do strukturálního substrátu.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Velmi často používaným technickým řešením je od r. 2019 výsadba stromů do strukturálního substrátu (tzv. Stockholmský systém, známý i u nás) (Obr. 11). Objem prokořenitelného prostoru pro jeden strom je min. 35 m3. Vyplněn je zhutněným hrubým štěrkem, který slouží jako skelet přenášející zatížení (např. dopravní) do podloží. Do jeho pórů se vplaví jemný substrát složený z minerálních a organických složek (písku, hlíny, kompostu a biocharu), který strom vyživuje. Systém hrubých pórů umožňuje vzduchu a vodě pronikat do půdy a distribuovat je. Jemné póry zadržují vodu proti gravitaci a část z ní zpřístupňují rostlinám (až po dobu 5 až 7 týdnů).

Obr. 12. Zvýšené obrubníky u stromů chrání podzemní vodu před vsakem zasoleného odtoku.
Obr. 12. Zvýšené obrubníky u stromů chrání podzemní vodu před vsakem zasoleného odtoku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Stromy tak mají dlouhodobý dostatek vody, vzduchu i živin, a mohou dostatečně vypařovat vodu (až 400 l/den) a zlepšovat mikroklima v ulicích (snižovat teplotu vzduchu o 2-3 °C). A díky květinové podsadbě (mimochodem často stejné na různých místech, protože její skladba se osvědčila) jsou velmi estetické.

Obr. 13. Přímý přívod dešťové vody k zeleni v parku.
Obr. 13. Přímý přívod dešťové vody k zeleni v parku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Nejprve nás zarazilo, že dešťová voda z ulic není ke stromům přiváděna přímo prostřednictvím snížených či děrovaných obrubníků, nýbrž nátokem přes vpusť (Obr. 12), a že v zimě je z důvodů potenciálního obsahu soli odváděna do kanalizace, a nikoliv ke stromům, ačkoliv počet dní, kdy se ve Vídni solí a bude solit, je velmi nízký.

Pak nám ale bylo vysvětleno, že nejde o ochranu stromů, ale o ochranu velkého rezervoáru podzemní vody, který se pod Vídní nachází. Přímý přívod dešťové vody k zeleni a vsaku je tak možný jen v parcích, kde se nesolí (Obr. 13).

Obr. 14. „Houbový kámen“ s nátokovou mřížkou a solárním panelem.
Obr. 14. „Houbový kámen“ s nátokovou mřížkou a solárním panelem.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

I z tohoto důvodu byl vyvinut tzv. „houbový kámen“ - betonové těleso, které lze integrovat do obrubníkové obruby stromu. Přívod dešťové vody do výsadbové mísy a jeho regulace jsou plně automatizované. Dešťová voda natéká přes mřížku, která se otvírá až při teplotě vyšší než 8 °C. Mřížka je uzavřena i 15 min po začátku deště, dokud do kanalizace neodteče znečištěný první splach.

Obr. 15a. Zelené fasády.
Obr. 15a. Zelené fasády.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Přítok je ovládán ventilem, který je řízen teplotním senzorem a vlhkostním senzorem v půdě detekujícím déšť, a řídicí elektronikou. Napájení je zajištěno solárním článkem umístěným pod průhledným krytem odolným proti vandalismu (Obr. 14). Vsakovat se tak může jen neznečištěný srážkový odtok. Ozývají se však kritické hlasy, že přítok do houbového kamene je zbytečně nízký a do kanalizace je odváděno příliš mnoho vody.

Obr. 15b. Zelené fasády.
Obr. 15b. Zelené fasády.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Důraz je kladen i na další prvky modro-zelené infrastruktury jako zelené střechy a fasády (Obr. 15, Obr. 16). Ty jsou však zavlažovány pitnou vodou, které má Vídeň (zatím) dostatek díky zásobování 3 přivaděči z Alp i zdroji podzemní vody.

Obr. 16a. Zelené střechy.
Obr. 16a. Zelené střechy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Každá rekonstrukce veřejného prostoru je spojena i s instalací mlžítek a různých fontánek sloužících zejména jako vodní hry pro děti. (Jen v blízkosti školy musí být tyto vodní hry zapínány až po skončení vyučování.) Chytrým řešením je, že pitná voda, která v těchto prvcích musí být používána, je akumulována pro závlahu okolní zeleně.

Obr. 16b. Zelené střechy.
Obr. 16b. Zelené střechy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V centru Vídně jsme navštívili několik revitalizovaných ulic a náměstí. Ulice Zollergasse (Obr. 17) prošla úpravou v r. 2021 a pro výsadbu 25 let starých stromů byl použit Stockholmský systém. Vznikla zde spousta zeleně poskytující stín a pro ochlazení byly do chodníku instalovány tři trysky a tři mlžítka vytvářející potůček. Přebytečná voda je odváděna do trvalkových záhonů.

Obr. 17. Zollergasse.
Obr. 17. Zollergasse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V Neubaugasse (Obr. 18), původně asfaltové nákupní ulici s velkým provozem aut a autobusů, revitalizované v r. 2019, ještě Stockholmský systém použit nebyl. Bylo zde vysazeno 30 nových stromů a popínavá zeleň a instalovaná mlžítka zapínaná při teplotě nad 25 °C. Vozovka je dle přání magistrátu žulová a chodníky z betonových kostek. Ulice byla velmi zklidněna.

Obr. 18. Neubaugasse.
Obr. 18. Neubaugasse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V Esterhazyparku vzniklo díky zeleni ochlazovací místo (Obr. 19). Na těchto místech si město dalo za cíl, aby pocitová teplota nepřekročila 29 °C. Postupně jich v rámci klimatických projektů bude realizováno více.

Obr. 19. Ochlazovací místo v Esterhazyparku.
Obr. 19. Ochlazovací místo v Esterhazyparku.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Velkým tématem jsou zelené fasády na památkově chráněných budovách. Historická fasáda budovy městského úřadu v Amerlingstrasse 11 byla před dvěma lety ozeleněna. V chodníku před budovou byly vytvořeny žlaby pro speciální substrát, který dobře zadržuje vodu, a byly zde vysázeny popínavé rostliny, které hezky doplňují charakter budovy. U strany silnice byly vysázeny stromy s trvalkami. Vznikl tak vzorový projekt pro další budovy.

Obr. 20a. Zelená fasáda na budově městského úřadu v Amerlingstrasse 11 (zepředu).
Obr. 20a. Zelená fasáda na budově městského úřadu v Amerlingstrasse 11 (zepředu).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Revitalizace náměstí Johann-Nepomuk-Vogel-Platz byla dokončena v r. 2020. Plánování začalo v r. 2018 anketou s obyvateli, jak změnit tuto zanedbanou část čtvrti, kde býval trh. Vzhledem k tomu, že čtvrť vedou Zelení, jednalo se o prestižní projekt.

Obr. 20b. Zelená fasáda na budově městského úřadu v Amerlingstrasse 11 (z boku).
Obr. 20b. Zelená fasáda na budově městského úřadu v Amerlingstrasse 11 (z boku).
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Vzniklo zde vyhledávané místo obklopené stánky s restauracemi. Dešťová voda ze zpevněných ploch vč. vody ze střech stánků je svedena do centrálního žlabu, do něhož natéká i pitná voda z vodní hry v centru náměstí. Ze žlabu voda natéká do houbového systému stromů.

Obr. 21. Johann-Nepomuk-Vogel-Platz – schéma řešení HDV podle principů město-houba.
Obr. 21. Johann-Nepomuk-Vogel-Platz – schéma řešení HDV podle principů město-houba.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Vsakování je velmi rychlé i při silném dešti, takže není zapotřebí přeliv do kanalizace. Při extrémních srážkách voda odteče mezi stánky (Obr. 21, Obr. 22, Obr. 23).

Obr. 22. Johann-Nepomuk-Vogel-Platz – náměstí ve výstavbě.
Obr. 22. Johann-Nepomuk-Vogel-Platz – náměstí ve výstavbě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

V Kutschkergasse bylo v r. 2023 realizováno cca 25 „houbových kamenů“. Dočasně jsou oploceny jako ochrana před automobily. Zatím je stromy nutno zavlažovat, což v budoucnu nebude nutné.

Přeměnou prošla v letech 2021-23 i Thaliastrasse (Obr. 25), oblíbená a velmi frekventovaná nákupní ulice. Zatímco v r. 2016 v úseku dlouhém 2,8 km bylo jen 8 stromů a mnoho parkovacích míst, po participativním rozhodování s obyvateli byly místo 100 parkovacích míst vysázeny stromy obklopené trvalkami. Zeleň je doplněna sedacím nábytkem. Pobytová plocha v ulici se tak zvýšila ze 160 m2 na 1 800 m2 a plocha zeleně z 20 m2 na 500 m2. Přibyla zde i mlžítka a vodní prvky s podlahovými tryskami, z nichž je voda odváděna podzemními průsakovými tělesy do zeleně.

Obr. 23. Johann-Nepomuk-Vogel-Platz – vodní hra.
Obr. 23. Johann-Nepomuk-Vogel-Platz – vodní hra.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michaela Koucká / Počítáme s vodou

Výzkum stromů a další zeleně schopné přizpůsobit se změně klimatu ve městě provádí výzkumná zahrada v Schönbrunnu při Vyšším federálním pedagogickém a výzkumném ústavu pro zahradnictví (HBLFA). Testují i různé druhy substrátu schopného zadržet vodu a obsahujícího dostatek vzduchu.

Obr. 24. „Houbový kámen“ v Kutschkergasse.
Obr. 24. „Houbový kámen“ v Kutschkergasse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Potvrzuje se, že pro dobrý rozvoj kořenového systému stromů je nutný Stockholmský systém „město-houba“. Stromy jsou důkladně monitorovány (Obr. 26). Sledováno je proudění vody v nich, výpar, půdní vlhkost a pomocí plexiskla i prokořenitelnost. Testují 40 druhů stromů.

Obr. 25. Thaliastrasse.
Obr. 25. Thaliastrasse.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Obcím v současnosti doporučují sázet rozmanité stromy, aby alespoň některé přežily. Populární lípy ani jírovce nebudou do budoucna vhodné. V části zahrady představující městské stromořadí je dešťová voda ke stromům přiváděna jednak nátokem přes mřížky speciálně vyvinuté pro koncept „město-houba“ a dále potrubím do výsadbových mís, jednak průsakem přes polopropustnou dlažbu (u ní se však vzhledem ke kolmataci očekává životnost cca 5 let) (Obr. 27).

Obr. 26. Lyzimetrická stanice pro monitoring stromů ve výzkumné zahradě.
Obr. 26. Lyzimetrická stanice pro monitoring stromů ve výzkumné zahradě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V prvních letech po výsadbě musí být stromy zavlažovány. Trvalky v záhonech jsou vysázeny do jemného štěrku s 5 % substrátu a nepotřebují závlahu (Obr. 28).

Navštívili jsme i tři rozvojové lokality. Neues Landgut se nachází v blízkostí vídeňského nádraží a na ploše 9 ha zde vzniká 1 500 bytů, školní kampus i kancelářské a obchodní prostory. Plánovaná zástavba na novém sídlišti se přizpůsobuje okolí, nebudou zde žádné výškové budovy a žádná budova nebude vyšší než 35 metrů.

Obr. 27. Přívod dešťové vody ke stromům.
Obr. 27. Přívod dešťové vody ke stromům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Město v těchto nových čtvrtích omezuje automobilovou dopravu a parkování, garáže budou jen na okrajích. Na centrálním náměstí Elisabeth-Sundt-Platz (Obr. 29) je opět aplikován princip „město-houba“. Dešťová voda je nátokem přes mřížky přiváděna ke stromům, přebytek je vsakován. Stromy jsou rovněž zásobovány odtokem z vodního prvku.

Obr. 28. Trvalkové záhony ve výzkumné zahradě.
Obr. 28. Trvalkové záhony ve výzkumné zahradě.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Sonnwendviertel je nová čtvrť o ploše 10 ha v blízkosti nového hlavního vlakového nádraží. Uprostřed čtvrti je rozlehlý park (Helmut-Zilk-Park) o ploše 70 000 m2 (Obr. 30). Je zde směs bydlení vč. sociálního a obchodů. Opět se jedná o čtvrť bez aut a podzemních garáží, což umožňuje bezproblémové vsakování dešťové vody.

Obr. 29. Neues Landgut - Elisabeth-Sundt-Platz.
Obr. 29. Neues Landgut - Elisabeth-Sundt-Platz.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Největší rozvojovou oblastí Vídně o rozloze 240 ha je Aspern Seestadt, který dostal jméno podle velkého jezera napájenou podzemního vodou (Obr. 31).

Obr. 30. Sonnwendviertel - Helmut-Zilk-Park
Obr. 30. Sonnwendviertel - Helmut-Zilk-Park
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Zástavba oblasti je realizována po etapách. My jsme navštívili čtvrť „Am Seebogen“ dokončenou v r. 2022 s velkoryse plánovanými veřejnými prostranstvími a plošným použitím principu „město-houba“.

Obr. 31. Jezero v Aspern Seestadt.
Obr. 31. Jezero v Aspern Seestadt.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Ve je čtvrti vysázeno několik alejí stromů, jejichž základem je duální podzemní tříkomorový systém. Dešťová voda z ulic po sedimentaci v první komoře voda přepadá do druhé (zimní) komory osázené rostlinami, které snášejí zasolení, a v zimě je odváděna do kanalizace.

Obr. 32. Vsakovací alej s tříkomorovým systémem v Aspern Seestadt na principu „město-houba“.
Obr. 32. Vsakovací alej s tříkomorovým systémem v Aspern Seestadt na principu „město-houba“.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V létě voda přepadá do třetí komory osázené trvalkami a rychle zde přes humusovou vrstvu vsakuje do podzemního substrátu, kde je zadržována a je k dispozici stromu; přebytky se vsakují do podzemí.

Obr. 33. Schéma vsakovací aleje s tříkomorovým systémem – po silné srážkové události.
Obr. 33. Schéma vsakovací aleje s tříkomorovým systémem – po silné srážkové události.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Silné deště jsou přelivem odváděny přímo do podzemního retenčního prostoru (Obr. 32, Obr. 33).

Obr. 34.Vsakovací průleh v Aspern Seestadt.
Obr. 34.Vsakovací průleh v Aspern Seestadt.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

V území jsou i vsakovací průlehy (Obr. 34) a v části parku povrchová retenční nádrž pro zadržování odtoku extrémních srážek (Obr. 35).

Obr. 35. Povrchová retenční nádrž v Aspern Seestadt.
Obr. 35. Povrchová retenční nádrž v Aspern Seestadt.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Ivana Kabelková / Počítáme s vodou

Rozsah rekonstrukcí a budování nových veřejných prostranství se snahou o vytvoření zdravějšího a kvalitnějšího prostředí pro obyvatele za posledních několik let je udivující a souvisí i se změnou politického vedení Vídně.


reklama

 
Další informace |
Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.
foto - Kabelková Ivana
Ivana Kabelková
Autorka je expertka na hospodaření s dešťovou vodou na ČVUT.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DF

Daniel Fiala

2.7.2024 10:27
Čtvrtek minulého týdne byl ilustrativní, jak to funguje v Praze. Prudký déšť cca 15-20 minut a vypláchnutá kanalizace do plavebního kanálu (P-6). Splašky na hladině tam páchly ještě dva dny, ale v sobotu už žár na chcípnutí.

Ad solení: několik let jsem pomáhal uklízet chodník v okresním městě u našeho domu (450 m2). Když chumelilo, tak ráno před školou a odpoledne po škole, plus pozdě večer. Nesolili jsme. Hrablo, škrabák, lopata.

K velké paletě opatření a spoustě inspirativních fotek je potřeba neminout poslední větu. Obávám se ovšem, zda někdo v Praze vymění také voliče :-)

Díky za článek.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

2.7.2024 11:17
Řekl bych, že vše lze shrnout do jedné věty:

Maximum dešťové vody zasáknout a co nejvíce jí odpařit přes zeleň, nejlépe stromy skýtající stín.

Za pochybné považuji zelené střechy, kde vlastně lidé nejsou a voda se tam odpařuje vlastně zbytečně. Tyto střechy by měly být bílé nebo osazeny FVE.

Se zelenými fasádemi je to trochu dvojsečné, potřebují zálivku.

Jinak se rozplývat, jak to funguje letos, kdy je zatím nadprůměrné množství srážek a pořádná horka ještě nenastala, to může být docela předčasné.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.7.2024 21:16
jedna věc by mne zajímala a to, jak se půda a třeba podrostové trávníky, průlehy a vsakovací jímny chovají ve vztahu zasolování vzhledem k používané soli v zimní údržbě. Tedy jaký vliv to má na možnou kontaminaci, zasolení takových " jímek " půdy a zeleň která se používá v tamových případech?
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

5.7.2024 22:12 Reaguje na Jaroslav Řezáč
to. co se může na ulici stát je třeba požární zásah, kde požárníci používají v pěně teflon ( mimo to by jste se s teflonem raději nikdy nepotkali, patří do kategorie věčných chemikálií, které se z těla těžko odstraňují) nebo v případe elektomobility kontaminované vody (což na jedno auto se vypotřebuje i 17 kubíků vody) kyselinou nebo motorové oleje z netěsnících částí aut. Jaký vliv tohle všechno má na přírodní prvky modrozelené infrastruktury přírodních prvků v ulicích ve vztahu kontaminace půdy pod těmito prvky instalovaný v ulicích jako zasakovací místa. Jak je to řešený, jestli vůbec?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist