Jan Horník: Nejlepší ochrana přírody je ta, když se vzácná přírodní stanoviště neoznačují tabulemi
4.6.2023
Tady byla malohubka laločnatá.
Foto | Jan Horník
A pak si na tajno rostlinu nebo celou část rostlinného společenstva na místě výskytu oddělí, a mnohdy i ve velkém, a odvezou domů.
A tam jim rostlina uhyne, protože je vázána pouze na stanoviště pro ni přirozeného prostředí.
A tak ochránci sami mnohdy v dobré víře bohužel svou "ochranou" přírodu nechrání, ale naopak ji poškozují.
Což se jim bohužel u stanoviště malohubky laločnaté, která se aktuálně vyskytuje pouze na dvou místech v Česku, dokonale podařilo.
Na fotce je vidět, jak nějaký super debil oddělil celé dva velké pásy rostlinstva, kde se malohubka vyskytuje.
A proto, když se někdo pídí například po tom, kde najde silně ohroženou masožravou rosnatku okrouhlolistou, raději mu řeknu, že nevím a tím jsem snad přispěl svou troškou ke skutečné ochraně přírody
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Když se ochrana přírody dělá bagrem
Ochranáři plánují v Krkonoších vypuštění ohroženého motýla, zřejmě už v létě
CHKO Krušné hory by mohlo sjednotit ochranu přírody v horském pásuOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (33)
JŘ
Jaroslav Řezáč
4.6.2023 06:01je to smutné, ale my těma tabulkama chráníme přírodu před lidskou šíleností a egomanijakální potřebou vlastnit a ovládat. Sami před sebou se chránit neumíme.
Odpovědět
Pe
Pepa
4.6.2023 07:05Svatá pravda, ale pouze do doby než si jich někdo všimne nebo se výskyt rozkrikne, potom si tam může beztrestně škodit kdokoli jakkoli.
Odpovědět
RS
Robert Seifried
4.6.2023 07:50Máte naprostou pravdu. Jenom nevím, jestli to nebyli nějací zemědělci nebo lesáci. Z fotky to není moc poznat, ale vůbec bych se nedivil, kdyby ty vyrvané pásy zeleně byl výsledek jejich "šetrného hospodaření". Stačí se podívat na stav mnoha polních a lesních cest po celé republice, který se v posledních několika letech dramaticky zhoršil... Vyřešíme-li ignorantství zemědělců a lesáků, vyřešíme jeden z největších environmentálních problémů ČR dneška...
Odpovědět
ss
smějící se bestie
4.6.2023 08:08 Reaguje na Robert Seifried- máš
Vidíme, co mnohde předvádějí tůristi tam, kde jsou nějaké cedule - viz Šumava, Krkonoše, že !
Odpovědět
Vidíme, co mnohde předvádějí tůristi tam, kde jsou nějaké cedule - viz Šumava, Krkonoše, že !
BM
Břetislav Machaček
4.6.2023 10:01 Reaguje na Robert SeifriedJá z fotky vidím pouze to, že to není provedeno zemědělskou, či lesní technikou, ale podle zarovnaných okrajů a velikosti odebraného drnu to vidím na "zahrádkáře- amatérského botanika" a nebo na "ochranáře" usilujícího přenést rostliny na jinou lokalitu v zájmu propagované biodiverzity. Něco podobného se v mém okolí stalo
před budováním dálnice při "objevení" vzácných rostlin a živých
tvorů, kteří tam nikdy nebyli a rok po "objevení" se vytratili.
Účel to ale splnilo a stavba se oddálila o dva roky. Nový průzkum
byl negativní stejně, jako předchozí průzkumy před tím "objevným"
průzkumem jedné z potížistických organizací. Paradoxně se tam
ale jeden druh žab ujal, ale o půl kilometru vedle, kam se sám
z dané lokality přesunul. Po vybudování dálnice a vybrečených
mokřadů se tam naopak přesunuli jiní tvorové a rostliny z okolí,
kde aly byli vždy hojní. Dnes je paradoxně okolí dálnice rájem
hmyzu a drobného ptactva v křovinách na náspech dálnice více,
než původní rovina, kde hmyzu zemní hnízda vyplavovaly deště
a křovin na mezích byl pouze zlomek toho, co je dnes na náspech
dálnice a v prostorách mezi nájezdy na dálnici. Přibyly i toky
odvodňovacích staveb dálnice a jiné lokality, které tam nikdy
nebyly.
Odpovědět
před budováním dálnice při "objevení" vzácných rostlin a živých
tvorů, kteří tam nikdy nebyli a rok po "objevení" se vytratili.
Účel to ale splnilo a stavba se oddálila o dva roky. Nový průzkum
byl negativní stejně, jako předchozí průzkumy před tím "objevným"
průzkumem jedné z potížistických organizací. Paradoxně se tam
ale jeden druh žab ujal, ale o půl kilometru vedle, kam se sám
z dané lokality přesunul. Po vybudování dálnice a vybrečených
mokřadů se tam naopak přesunuli jiní tvorové a rostliny z okolí,
kde aly byli vždy hojní. Dnes je paradoxně okolí dálnice rájem
hmyzu a drobného ptactva v křovinách na náspech dálnice více,
než původní rovina, kde hmyzu zemní hnízda vyplavovaly deště
a křovin na mezích byl pouze zlomek toho, co je dnes na náspech
dálnice a v prostorách mezi nájezdy na dálnici. Přibyly i toky
odvodňovacích staveb dálnice a jiné lokality, které tam nikdy
nebyly.
SV
Slavomil Vinkler
4.6.2023 13:33 Reaguje na Břetislav MachačekMáte pravdu, do jisté míry je okolí dálnice sukcesně nová lokalita v jednotvárném okolí. Vhodný biotop přitáhne obyvatele.
Odpovědět
RS
Robert Seifried
4.6.2023 17:03 Reaguje na Břetislav MachačekOdebrání takového množství nějakým zahrádkářem nebo botanikem nedává smysl, ten by si vyrval tak leda květináček. Naopak, jsem téměř přesvědčen, že se jedná o nějaké místo, kde se otočili lesáci, nechali tam klády, prostě něco na zemi klohnili a místo zplundrovali. Zemědělci v lese asi ne, to je fakt, ti, společně s lesákama, jenom zničili příjezdovou polní a lesní cestu, ktera na fotce není vidět (nadsázka na daném místě, plná objektivní pravdy z jiných míst po celém státě). Většina zemědělců, lesaků a myslivců jsou největší škůdci přírody, a pro celou veřejnost známí to environmentální ignoranti. Čest výjimkám. Každopádně, zpět ke článku, velikost plochy, a tedy množství "odebrané" zeminy, téměř jistě vylučuje, aby se jednalo o akci amatérského systematického biologa, lačnícího po chráněném druhu, ať už na zahrádku, nebo k přenosu na jinou přírodní lokalitu.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.6.2023 16:27 Reaguje na Robert SeifriedJeden z největších environmentalistických blábolů, obviňujících naprosto nezúčastněné v duchu hesla: Cēterum (autem) cēnseō Carthāginem esse dēlendam.
Na co by lesníkovi nebo zemědělci byl pásek suchého trávníku?
Odpovědět
Na co by lesníkovi nebo zemědělci byl pásek suchého trávníku?
Sl
Slovan
4.6.2023 08:55Tohle je jako co? Příspěvek do diskuze ze kterého se ekolist rozhodl udělat článek?
Ta kvalita je tu čím dál horší… mě by zajímalo, zda to vůbec někdo kontroluje a čte z redakce, nebo si musí splnit nějaký daný denní limit počtu článků a tak se schvaluje úplně vše.
Odpovědět
Ta kvalita je tu čím dál horší… mě by zajímalo, zda to vůbec někdo kontroluje a čte z redakce, nebo si musí splnit nějaký daný denní limit počtu článků a tak se schvaluje úplně vše.
BM
Břetislav Machaček
4.6.2023 09:38Se starostou plně souhlasím. Čím více propagace, zpřístupňujících cest a
stezek, tabulek a odpočívek, tak taky více zmaru. Na počátku je stezka,
pak zákazová tabulka, lavička, či přístřešek s odpadkovým košem vyváženým
až když už je smetí rozfoukáno a zvěří roztaháno po okolí. Pokud o takové
lokalitě ví pouze pár lidí, kteří si dali to úsilí ji najít, tak už je
tu pouze risk, že to najde vandal. Před mnoha léty jsem upustil od toho,
že bych taková místa ukazoval jiným a už vůbec ne dnešním "ochranářům",
pro které se to stane místem, jak se zviditelnit "ochranou" lokality.
Tak se kochám těmito místy pouze sám a lidé zastávající stejný názor.
Propagace je medvědí službou přírodě, protože pak láká i ty, kteří ji
nerozumí a ničí. Oni chtějí být u všeho, co je slavné a získat fotkou
svůj díl slávy, že tam byli.
Odpovědět
stezek, tabulek a odpočívek, tak taky více zmaru. Na počátku je stezka,
pak zákazová tabulka, lavička, či přístřešek s odpadkovým košem vyváženým
až když už je smetí rozfoukáno a zvěří roztaháno po okolí. Pokud o takové
lokalitě ví pouze pár lidí, kteří si dali to úsilí ji najít, tak už je
tu pouze risk, že to najde vandal. Před mnoha léty jsem upustil od toho,
že bych taková místa ukazoval jiným a už vůbec ne dnešním "ochranářům",
pro které se to stane místem, jak se zviditelnit "ochranou" lokality.
Tak se kochám těmito místy pouze sám a lidé zastávající stejný názor.
Propagace je medvědí službou přírodě, protože pak láká i ty, kteří ji
nerozumí a ničí. Oni chtějí být u všeho, co je slavné a získat fotkou
svůj díl slávy, že tam byli.
ss
SV
Slavomil Vinkler
4.6.2023 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekNemáte pravdu. Viz:
Malohubka laločnatá je typickým pionýrským druhem obnažené písčité, jílovité nebo rašelinné půdy, případně i skal, jak na otevřených, tak i na relativně zastíněných stanovištích. Lišejník vykazuje suboceánický charakter rozšíření, preferuje srážkově bohaté a stabilně vlhčí oblasti a je výrazně vzácnější v místech s kontinentálním klimatem. Je vázaný na občasné disturbance a je konkurenčně slabý.
Mít lišejník na skalce je přece nesmysl. Není to snaha o posílení populace vytvořením nového biotopu?
Odpovědět
Malohubka laločnatá je typickým pionýrským druhem obnažené písčité, jílovité nebo rašelinné půdy, případně i skal, jak na otevřených, tak i na relativně zastíněných stanovištích. Lišejník vykazuje suboceánický charakter rozšíření, preferuje srážkově bohaté a stabilně vlhčí oblasti a je výrazně vzácnější v místech s kontinentálním klimatem. Je vázaný na občasné disturbance a je konkurenčně slabý.
Mít lišejník na skalce je přece nesmysl. Není to snaha o posílení populace vytvořením nového biotopu?
Katka Pazderů
5.6.2023 05:48 Reaguje na Slavomil VinklerAno, a to znamená, že v našem kontinentálním klimatu (rozhodně toto jaro) se vyskytuje pouze na 2 místech v ČR. Tedy podle článku výše již zřejmě jen na jednom.
Určitě je lepší lidem o místech, kde roste něco zajímavého, neříkat. Nevědomost vládne světem. A chamtivost. Musím to mít, i za cenu zničení.
Odpovědět
Určitě je lepší lidem o místech, kde roste něco zajímavého, neříkat. Nevědomost vládne světem. A chamtivost. Musím to mít, i za cenu zničení.
ZH
Zbyněk Hoták
5.6.2023 12:28 Reaguje na Břetislav MachačekKdysi jsem měl taky nápad na internetové stránky o přírodě (hlavně rostlinách) Nízkého Jeseníku. Selhalo to z důvodu mé tehdejší nedostatečné technické výbavy a lenosti. Dnes jsem spíše rád, že to nevyšlo. Vážní zájemci už mají zdroje, jak si lokality vzácných druhů vyhledat a spíš by to lákalo různé kytičkáře, aby si obohatili zahradu. Nejhezčí místa a lokality vzácných druhů už si nechávám pro sebe.
P.S. Napadlo mě, jestli za tou likvidací lokality malohubky nemůže stát i zlá vůle. Třeba snaha pomstít se ochranářům třeba za blokaci lokalit pro výstavbu.
Odpovědět
P.S. Napadlo mě, jestli za tou likvidací lokality malohubky nemůže stát i zlá vůle. Třeba snaha pomstít se ochranářům třeba za blokaci lokalit pro výstavbu.
BM
Břetislav Machaček
5.6.2023 17:28 Reaguje na Zbyněk HotákTo by si s tím dotyčný nedělal tolik práce sloupnutím drnu.
Polil by to chemií z petky a za minutu by bylo hotovo. Já
to opravdu tipuji na "nadšence" přenést to někam, kde si to
přeje on a nikoliv samotná příroda. Prostě "bůh" a nebo NOE
"zachránce". Když tu čtu názory o zásazích lesní techniky
a nevidím příjezdové koleje, tak to tipuji na mimozemšťany,
kteří si to vyrýpli pro pěstování na jejich planetě. Ono
ten "svatý boj" proti lesákům, zemědělcům, myslivcům,
rybářům atd. vyplodí v hlavách ochranářů ledasco, jen
jim nestřílejme do jejich vlastních řad, kdy v nadšení
a z neznalosti zničí i zbytky přírody, které tu zbyly.
Odpovědět
Polil by to chemií z petky a za minutu by bylo hotovo. Já
to opravdu tipuji na "nadšence" přenést to někam, kde si to
přeje on a nikoliv samotná příroda. Prostě "bůh" a nebo NOE
"zachránce". Když tu čtu názory o zásazích lesní techniky
a nevidím příjezdové koleje, tak to tipuji na mimozemšťany,
kteří si to vyrýpli pro pěstování na jejich planetě. Ono
ten "svatý boj" proti lesákům, zemědělcům, myslivcům,
rybářům atd. vyplodí v hlavách ochranářů ledasco, jen
jim nestřílejme do jejich vlastních řad, kdy v nadšení
a z neznalosti zničí i zbytky přírody, které tu zbyly.
Karel Zvářal
4.6.2023 18:08Pokud měl být ten lišejník jen na těch pár metrech čtvrečních, tak je to tragedie. Jelikož nejsou vidět pojezdové stopy a jiné rýhy od traktoru či jiné techniky (drapák na kulatinu), také bych to netipoval na popisované "neúmyslné poškození". Spíše mi to přijde jako snaha o "management", tj mikrodisturbanci (odkrytí půdy), pokud tedy ten člověk nechtěl místo zničit úmyslně. Tipuji to na lopatou shrnutý drn a jeho odvoz na jiné místo, kde se rostlinka měla uchytit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
4.6.2023 18:32 Reaguje na Karel ZvářalAle pane Zvářale, vždyť je to lišejník. A ten se šíří široko, daleko výtrusy. Toho není možné užitečné přesazovat. Já to vidím na ten mikomanagement od (?AOPK?)
Odpovědět
Karel Zvářal
4.6.2023 18:46 Reaguje na Slavomil VinklerKdyby se tak lehce šířil, tak nebude vzácný. Podle mýho odvoz o desítky, možná stovky(?) km. A ty výtrusy budou nejvíce v nejbližším okolí. Prostě dojet, vyrýpnut a zmizet.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.6.2023 19:33 Reaguje na Slavomil VinklerPřesazovat ho za určitých specifických podmínek lze. A určitě se může šířit i na velké vzdálenosti pomocí výtrusů. Jenže potřebuje ke svému růstu specifrické podmínky a tak většina převážná výtrusů zanikne. Je to podobné jako třeba u hub. Jediná plodnice hřibu vyprodukuje snad statisíe výtrusů, ale nedá se říci, že bychom se topili v záplavě hřibů. Uchytí se možná pár výtrusů, ale trvá dlouhé roky než podhoubí zesílí a začne plodit.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.6.2023 18:15Představa, že informativní cedulí probudím zájem o ochranu přírody u člověka, který nerozezná růže od obilí, je naprosto zcestná. Dotyčný jedinec si tam maximálně udělá selfíčko, čímž danou lokalitu poničí šlapáním, ale jinak to jeho myšlení nezmění. Takže výroba takových cedulí je akorát vyhazování peněz a možné ničení přírody.
P.S. A pokud by někdo chtěl mermomocí vidět chráněnou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) rád mu informaci o místu existence sdělím - má je každá botanická zahrada, případně většina pěstitelů masožravek.
Odpovědět
P.S. A pokud by někdo chtěl mermomocí vidět chráněnou rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia) rád mu informaci o místu existence sdělím - má je každá botanická zahrada, případně většina pěstitelů masožravek.
SV
Slavomil Vinkler
4.6.2023 18:34 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaInformativní cedule jsou pro skutečné zájemce, které to potěší a se dozvědí co tam je.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
4.6.2023 20:02 Reaguje na Slavomil VinklerPřesně tak. Např. já si tyhle informační tabule obvykle se zájmem přečtu a často jsem svědkem toho, jak si je nahlas čtou i rodiny s dětmi.
Vedle toho samozřejmě také existují místa, která ochranáři neoznačují z důvodu jejich ochrany a která zůstávají stranou obvyklých turistických tras. Záleží to případ od případu.
Odpovědět
Vedle toho samozřejmě také existují místa, která ochranáři neoznačují z důvodu jejich ochrany a která zůstávají stranou obvyklých turistických tras. Záleží to případ od případu.
Karel Zvářal
4.6.2023 20:26 Reaguje na Slavomil VinklerMáte talent v té své tradiční jedné větě opomínat i to b) Zájemcům bych to vypsal ve vestibulu hotelu obecné (nekonkrétně), kde mohou studovat diverzitu, když venku prší. Daleko více to potěší zájemce s nekalými úmysly. Znám človíčka, který dnes zahřívá židli v úřadu, ale jako mladý nadšenec transferoval o dušu. Vše chtěl mít ve svém Údolíčku, takže cestoval, vyrýval a sázel...
Odpovědět
Karel Zvářal
4.6.2023 21:10 Reaguje na Karel ZvářalTo mi připomíná Gottománii, kdy autobusy se skutečnými fanynkami a fanoušky zajížděly k jeho chatě kdesi v S Čechách. Určitě byl z toho "nadšený", asi jako ten, kdo má před svým domem informační ceduli "Zde bydlí pachatel velké vlakové loupeže":-) Prostě každá mince má dvě strany, a kromě potřebné (obecné) informovanosti je i ta nadbytečná, škodlivá.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 07:04 Reaguje na Karel ZvářalAle jo, to znám v mládí jsme blbli.
Ale ti co přijdou k PR k ceduli, tak už o přírodu zájem mají. A ten zbytek nepřijde pane Šeděnko.
Odpovědět
Ale ti co přijdou k PR k ceduli, tak už o přírodu zájem mají. A ten zbytek nepřijde pane Šeděnko.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
4.6.2023 21:10 Reaguje na Slavomil VinklerA kolik procent těch skutečných zájemců je? 2%? 3%? A ten zbytek?
Odpovědět
Karel Zvářal
4.6.2023 21:14 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaVětšinou ty cedule jsou z dotací eu, kde si přihřeje (zviditelňovací) polívčičku i místní ochranářský spolek/organizace. Kdysi jsem se divil, že je vandalové ničí. Proč? Vzato dokola kolem, ani se jim nedivím...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 07:07 Reaguje na Karel ZvářalMnohé jiné dotace jsou už ale úplně na..
Odpovědět
PJ
Pavel Jeřábek
4.6.2023 21:58Jsou tu dva extrémy.
První - jak něco vzácného najdu, tak to dám vědět veřejnosti.
Druhý - něco cenného najdu, ale nenechám to zapsat ani do dokumentace chráněného území, a potom i při dobře míněné údržbě podle plánu péče, taková cennost může být poškozena, protože o cennosti údržba území neví, a proběhne standardní péče.
A třetí problém jsou "nadržená" média, kde redaktoři porůznu pátrají po zajímavostech a následně bez vědomí odborné veřejnosti informaci pustí mezi "prostý lid".
Osobně nemám ani u fotek souřadnice, aby se náhodou nedostalo přesné místo mezi lidi. Potom bohatě stačí fotka s informací, že kdesi třeba výsypkách Mostecka žije Ropák.
Odpovědět
První - jak něco vzácného najdu, tak to dám vědět veřejnosti.
Druhý - něco cenného najdu, ale nenechám to zapsat ani do dokumentace chráněného území, a potom i při dobře míněné údržbě podle plánu péče, taková cennost může být poškozena, protože o cennosti údržba území neví, a proběhne standardní péče.
A třetí problém jsou "nadržená" média, kde redaktoři porůznu pátrají po zajímavostech a následně bez vědomí odborné veřejnosti informaci pustí mezi "prostý lid".
Osobně nemám ani u fotek souřadnice, aby se náhodou nedostalo přesné místo mezi lidi. Potom bohatě stačí fotka s informací, že kdesi třeba výsypkách Mostecka žije Ropák.
SV
Slavomil Vinkler
5.6.2023 07:06 Reaguje na Pavel JeřábekSouřadnice vždy mám. pro AOPK a další je to dobré. No každá má dvě tváře.
Odpovědět
KP
Karel Ploranský
6.6.2023 11:37Při návštěvě západního pobřeží USA mne zaujalo, že správci parků důsledně tají např. údaje o tom, který redwood má rekordní výšku nebo která sekvoje je nejmohutnější. A samozřejmě tají i údaje o tom, ve kterých lokalitách by se daly ty největší stromy najít.
Strom si nikdo domů neodnese - ale houfy zvědavců, které je budou chtít vidět, kolem nich rozhamtají terén tak, že stromům se přestane dařit...
Odpovědět
Strom si nikdo domů neodnese - ale houfy zvědavců, které je budou chtít vidět, kolem nich rozhamtají terén tak, že stromům se přestane dařit...
SV
Slavomil Vinkler
6.6.2023 12:35 Reaguje na Karel PloranskýTo jo, i král smrků na Boubíně padl hlavně na rozrajdání kořenů.
Odpovědět
ZH
Zbyněk Hoták
9.6.2023 10:45 Reaguje na Karel PloranskýTo se myslím před nějakou dobou řešilo i v Krkonoších. Nejvyšší strom v parku se rozhodli utajit. Pokud totiž takový strom vejde v turisticky atraktivní oblasti ve známost, davy různých selfíčkářů mu pravidelně poraňují kořeny, lezou po kmeni, ti ještě hloupější se snaží něco vyškrábat do kmene. Takto zpopularizovaný strom brzy chytí nějakou houbovou infekci do ran na kořenech a je s ním konec.
Odpovědět
